Alergie na lepek – vše o zdraví

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

Tři zrádné reakce na lepek

• Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku. 
• Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
• Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovatPro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Источник: https://www.benu.cz/co-je-celiakie-jak-se-projevuje-a-jak-se-pozna

Šest příznaků, které způsobuje lepek

Alergie či intolerance lepku v případě, že se nebere v úvahu, může způsobit léčbu jinou než omezení lepku. Lékařské testy (krevní odběry, histologie) jsou často negativní, avšak lidé, kteří lepek nesnášejí nadále trpí nepřeberným množstvím symptomů.

Různé druhy lepku

To, že testování ukazuje negativní výsledek, ale je způsoben krevními testy, které zkoumají pouze jeden ze šesti polypeptidů v pšenici, gliadin. Existuje pět dalších: aglutinin v pšeničných klíčcích, glteomorphin, gltueinin, prodynorphin, a omega gliadin. Jedna nebo více kombinací těchto pěti polypeptidů může vyvolat reakci na pšenici.

Příznaky samy mohou ukazovat i na jiné obtíže než jen lepek a na druhé straně, lidé s intolerancí lepku nebo celiakií trpí řadou různých příznaků. Existuje šest příznaků a je vhodné se ujistit, že je vyvolán reakcí organismu na lepek.

Někdy se tyto příznaky objevují hned po jídle a netrvají dlouho. V ostatních případech mohou příznaky trvat i několik týdnů, nebo dokonce být chronické, což pak často vede k diagnóze autoimunitního onemocnění místo nesnášenlivosti lepku.

Lepek a zdravotní obtíže v článku zde.

Šest příznaků nesnášenlivosti lepku

(1) Gastrointestinální obtíže (GI), zejména potíže se žaludkem. Ty mohou zahrnovat jeden nebo některé z následujících: plynatost, nadýmání, nevolnost, křeče v břiše, zácpa, průjem, nebo střídání zácpy a průjmů – SDT (syndrom dráždivého tračníku).

(2) Bolesti hlavy a / nebo migrény.

(3) Fibromyalgie je syndrom. Fibro = pojivové tkáně; Myo = svaly; algia = bolest. Tak fibromyalgie.

(4) Emocionální projevy týkající se chronické podrážděnost a velká náladovost.

(5) Neurologické problémy, včetně závratí, potíže s vyvažováním, a periferní neuropatie postihující nervy mimo centrální nervový systém vedoucí k bolesti, slabosti, brnění nebo znecitlivění v končetinách.

(6) Únava, ať už chronická nebo téměř po každém jídle. Chronický únavový syndrom (CFS) je, stejně jako fibromyalgie, syndrom, není to nemoc. Pokud máte tuto diagnózu, znamená to, že lékař nenašel příčinu únavy.

Ano, všechny tyto příznaky mohou znamenat i další zdravotní problémy a nemoci.

Jak udělat konečné rozhodnutí

1. Za prvé, napište si každý symptom, který se vás týká, jedno zda je sporadický nebo chronický a nesnažte si příznak vysvětlovat, jen ho napište.

2. Pak přejděte na bezlepkovou dietu po dobu 60 dnů. Pokud máte pocit, že již dále tuto dietu nechcete držet, může to značit, že jste závislí na lepku. Často jsme závislí na věcech, na které jsme alergičtí.

Při bezlepkové dietě bychom měli vyloučit pšenici, žito, ječmen, pšenici špaldu, kamut, oves, tritikale. Quinoa, pohanka, jáhly, čirok a rýže jsou bezlepkové. Balené potraviny mohou obsahovat lepek. Čtěte si obaly.

Zde je odkaz na můj článek o celiakii.

3. Po 60-ti denní dietě se vraťte k poznámkám a zjistit, kolik z vašich symptomů přetrvává. Pokud většinou zmizely, můžete se rozhodnout zůstat na bezlepkové dietě. Pokud si nejste jisti, vraťte se ke své původní stravě, zda se tyto příznaky vrátí.

4. Po šestiměsíční bezlepkové dietě, je možné postupně při individuální konzultaci začlenit některé z potravin, které jste vynechali, aniž to vyvolá potíže.

Источник: https://dr.frej.cz/zdravi/sest-priznaku-ktere-zpusobuje-lepek

Komu a jak může lepek škodit? – PharmDr. Margit Slimáková

Rozhovor s MUDr. Petrem Fojtíkem, PhD., zástupcem primáře Centra péče o zažívací trakt.

S Petrem Fojtíkem jsme se potkali při vystupování ve Zlíně. Přednášela jsem o zdravé stravě pro každého, on poté o výživě při celiakii a dalších nemocech spojených s problematickým trávením lepku.

Při zodpovídání dotazů jsme se v názoru na zdravou výživu bezvadně doplňovali, a proto jsme hned na místě požádala MUDr.

Fojtíka o rozhovor, ve kterém by mohl své poznatky sdílet i s návštěvníky mého webu.

Petře, můžete se prosím představit? Kde pracujete a jakým nemocem se věnujete?

Pracuji jako lékař na gastroenterologickém oddělení Centra péče o zažívací trakt ve Vítkovické nemocnici v Ostravě.

Hlavní náplní mé práce je provádění veškerých endoskopických vyšetření celého zažívacího traktu od gastroskopií, koloskopií, vyšetření tenkého střeva – enteroskopie a žlučových cest a slinivky.

V gastroenterologické ambulanci vedeme pacienty s veškerými obtížemi zažívacích traktu. Já se více zaměřuji na celiakie, potravinové intolerance a onemocnění tenkého střeva.

Z populárních textů lze snadno nabýt dojmu, že lepek je hlavním viníkem většiny našich zdravotních potíží od únavy přes sníženou inteligenci až po nadýmání. Lékařské texty jsou mnohem střízlivější, i když i odborníci v posledních letech popisují více potíží s lepkem než jen dlouze známou celiakii. Při kterých nemocech je prokazatelně lepek vždy problémem?

Jasná indikace k bezlepkové dietě je celiakie a potravinová alergie na lepek, při kterých musí být dieta přísná, důsledná a celoživotní. Tady příjem lepku způsobuje jasné poškození sliznice tenkého střeva s vyhlazením klků nebo otokem stěny tenké kličky. To pak vede ke klinickým obtížím, které jsou jednoznačně medicínsky definovatelné.

Novým problémem, který se v současné době stává velice populární, je intolerance lepku (nesnášenlivost), při němž pacient po požití lepku udává zažívací obtíže, po vysazení naopak jejich zlepšení či vymizení.

Pro tuto novou jednotku není jasný laboratorní diagnostický test jako u celiakie a alergie na lepek. Jen je jasný dobrý efekt po vysazení lepku.

Tady naopak dieta nemusí být absolutní a malé množství lepku nedělá subjektivní obtíže.

Můžete nemoci související s lepkem v několika větách představit a říci, jaký je jejich výskyt v Česku?

• Nejzávažnější je z medicínského hlediska celiakie. Jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém u predisponovaných jedinců (genetiky pozitivní HLA DQ2, DQ8) vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva. Důsledkem toho je zeslabení sliznice s vymizením klků v tenkém střevě s odpovídajícími následky – porucha vstřebávání potravin. Četnost v naší populaci je 1 % obyvatel, ale předpokládá se nárůst až na 3 %.
• Další jednotkou je potravinová alergie na lepek, při níž lepek vyvolává alergickou reakci s otokem sliznice tenkého střeva a následně klinickými projevy, mezi které patří bolesti, průjmy atd. Četnost se předpokládá také kolem 1 až 3 % populace.
• Třetí jednotkou je intolerance lepku (neceliakální intolerance lepku), kdy je vyloučena celiakie (negativní sérologie a negativní histologie z dvanáctníku). Četnost není známá, ale nyní se v USA předpokládá až u 6 % populace.

Můžete prosím pro upřesnění uvést, při kterých nemocech je třeba lepek zcela vyloučit z jídelníčku a kdy jej stačí pouze omezit?

Přísná bezlepková dieta je nutná u celiakie, kde je celoživotní a důsledná. U potravinové alergie závisí na klinice příznaků, proto je vhodné jen zásadně omezit lepek hlavně ve formě pečiva. U intolerance lepku také dieta nemusí být přísná a závisí na klinice.

Celiakie kteréhokoliv z partnerů bez dodržování diety může být příčinou neplodnosti. Vědí o tom čeští gynekologové? Je běžné před zahájením poměrně finančně náročné a pro organismus zátěžové farmakoterapie neplodnosti požadovat vyzkoušení bezlepkové diety partnerů?

Neplodnost může být jedním s příznaků nerozpoznané celiakie. Platí to hlavně u žen a předpokládá se v malém procentu neplodných žen – asi kolem 3 %.

Je to asi minoritní příčina neplodnosti českých žen, gynekologové o tom vědí, ale běžně neprovádí screeningové testy na celiakii – sérologie na tTG (tkáňová transglutamináza) a EMA (endomysiální protilátky), které jsou nyní doporučované jako základní metoda vyhledávání. Toto vyšetření je levné a dostupné i v péči praktického lékaře.

Když jsme společně vystupovali ve Zlíně, prohlíželi jsme si brožuru doporučení pro bezlepkovou dietu a našli jsme v ní i tyčinky Snickers. Okamžitě jsme se shodli, že s takovým doporučením nesouhlasíme. Napadají Vás další nesmysly bezlepkové diety?

Bezlepková strava může být velice zdravá dieta, pokud se při přípravě bezlepkových jídel nepoužívají průmyslově zpracované potraviny. Tedy pokud na přípravu pokrmů používají pacienti základní potraviny (máslo, mouka, vejce), které ještě neprošly průmyslovým zpracováním.

Současný trh se však také přizpůsobuje zvýšené poptávce na bezlepkové potraviny. Proto i tyčinka Snickers nebo Mars jsou bezlepkové. Když se podíváme na jejich složení, zjistíme, že je bohužel všechno špatně (složky potravy rozděleny na molekuly, pak opět nacpány do tyčinky).

 Jak se zvyšuje poptávka po bezlepkových potravinách, tak zpracovatelský průmysl reaguje zvýšením nabídky průmyslově vyráběných bezlepkových potravin (bezlepkové instantní polévky, konzervy, zmrzliny atd.

) Problémem jsou bezlepkové diety založené na bezlepkových vysoce průmyslově upravovaných polotovarech.

Souhlasíte s doporučením, aby jedinci s autoimunitním onemocněním, popřípadě i jinými závažnými celoživotními zdravotními problémy, které dnes neumíme vyléčit, na dva až tři měsíce vyzkoušeli přísnou bezlepkovou dietu, případně také bezmléčnou dietu?

Autoimunitní onemocnění jsou velice širokou skupinou onemocnění (revmatoidní artritida, autoimunitní hepatitida, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba). V podstatě každý lidský orgán má své autoimunitní onemocnění.

V současné době není zkoušení eliminačních diet medicínsky opodstatněné a doporučované, ale bezlepková a bezmléčná dieta nikomu neuškodí, spíše odlehčí organismus.

Nepřímý vliv na autoimunitní onemocnění může být jen pozitivní a vyzkoušení v uvedených případech může být vhodné.

Kdy je vhodné zavádět lepek do stravy kojenců? Setkávám se se dvěma vyhraněnými pozicemi. Někteří pediatři dnes doporučují v tzv. imunologickém okně, tj. mezi 4. až 6.

 měsícem věku kojence, zavádět snad úplně vše včetně ořechů, ryb a podobně.

Jiní odborníci radí se zaváděním příkrmů nespěchat, co nejdéle kojit, potraviny zavádět postupně a jednotlivě, rizikové potraviny vždy při současném kojení a až ke konci prvního roku věku.

Já osobně se kloním k druhému postupu. Pozvolně a později zatěžovat lepkem a ostatními potravinami. Tato otázka není vědecky vyřešena, postup našich babiček byl asi intuitivně správný, také zatěžovaly děti postupně.

Je jasné, že nám všem ve vyspělých zemích prospěje omezení konzumace nezdravých produktů z bílé mouky a celkově přejídání se pšenicí. Je však pro jedince, kterým lepek vůbec zdravotně nevadí, opodstatněné jej zcela vyloučit z jídelníčku?

Produkce bílé mouky se za posledních 50 let mnohonásobně zvýšila díky šlechtění tetraploidních odrůd, obsah lepku v obilí se zvýšil až 20x. Tedy i zátěž lepkem současné populace je vyšší než v minulosti.

Nejzdravější diety jsou dnes založeny na příjmu základních kvalitních potravin a jídel z nich, tedy stravy omezující průmyslově upravované potraviny. Každému prospěje i omezení lepku, nadbytek pšenice v jídelníčku nahradíme dalšími druhy obilovin.

Úplná eliminace například kvalitního kváskového pečiva není pro jednotlivce bez zdravotních potíží nutná.

Hlavním problémem je v současnosti výroba nekvalitních a biologicky málo hodnotných, ale bohužel levných potravin. V dnešním světě ekonomiky trhu, ve kterém se důraz klade na nízkou cenu potravin, pak vítězí kritéria jako trvanlivost, nízké výrobní náklady.

Důsledkem je využívání stabilizátorů, konzervantů a další chemie, chemie a chemie. Takto upravené potraviny pak mají neblahý vliv na imunitu populace již od kojeneckého věku.

Pak musíme čelit obrovskému nárůstu alergií, atopií, celiakií a dalších autoimunitních chorob.

Ráda bych Vám položila i osobní dotaz: jaká jsou Vaše oblíbená jídla a jak se udržujete v kondici?

Jako každý v současné době nemám ideální stravu ani pohybový režim. Minulý rok na jaře jsem byl v Nepálu, kde jsme po tři týdny v Himalájích jedli místní potraviny a v podstatě jen bezmasá jídla. Tam jsem si uvědomil, jak nám chybí jednoduchá strava a přirozené potraviny.

Od té doby jsem vložil do stravy více rýže, luštěnin, začal jsem si dělat campu (ječmennou kaši). Melu si doma mouku. Hlavně jsem omezil maso a zvýšil přísun zeleniny. Otestoval jsem se podle ajurvédské medicíny a podle typu jsem změnil složení stravy v průběhu ročních období.

V kondici se udržuji jen běžnou chůzí a dle možností turistikou. Snažím se nejezdit výtahy a během dne co nejvíce chodit.

Petře, moc Vám děkuji za detailní vysvětlení zdravotních potíží spojených s lepkem i za doporučení vhodné stravy. Přeji Vám, ať se Vám privátně i pracovně jen daří, a těším se na web o ajurvédské výživě, který připravujete.

Margit

Источник: https://www.margit.cz/komu-a-jak-muze-lepek-skodit/

Alergie na lepek – příznaky a bezlepková dieta

• Alergie na lepek se projevuje zažívacími problémy. Často se jedná o průjmy, které se objeví několik minut po konzumaci lepku.
• Méně nápadným příznakem je bolest břicha. U žen může být zaměněna za gynekologické potíže.
• Alergici často trpí také plynatostí a pocitem nafouklého břicha.
• Zejména u dětí se alergie projevuje změnami chování. Jsou více podrážděné a často pláčou.
• Lepek je obsažený ve velkém množství výrobků. Je přítomen v pšenici, žitu, ječmeni i ovsu.
• Bezlepkové výrobky, které jsou vhodné pro alergiky i celiaky, jsou označeny mezinárodním symbolem v podobě přeškrtnutého klasu.

Alergie na lepek je citlivost na jinak neškodné látky – v tomto případě směsi bílkovin, které jsou obsaženy v žitě, pšenici a dalších obilovinách. Často je nesprávně zaměňována za celiakii což je autoimunitní onemocnění, které je důsledkem nesnášenlivosti lepku.

  Na rozdíl od ní je alergie jen dočasná, často dokonce sama odezní.

Alergie se od potravinové intolerance znatelně liší.

Zatímco alergie je synonymum pro reakci imunitního systému, intolerance znamená trvalé poškození metabolismu, kdy v těle nemocného například chybí enzym, který danou složku v potravině zpracovává.

Na rozdíl od alergie je celiakie celoživotní onemocnění, které se nedá úplně vyléčit. Alergie na lepek může být zjištěna dětem i dospělým.

Příznaky alergie na lepek

Alergie na lepek se s celiakií často zaměňuje také proto, že má téměř totožné příznaky. Těmi jsou hlavně nadměrné trávicí potíže jako:

• Nafouklé břicho
• Plynatost
• Bolest břicha
• Průjem
• Zácpa

Může se ale projevovat také svěděním v krku nebo ústech, rýmou, dušností, kopřivkou nebo ekzémem. Ale zatímco příznaky celiakie přicházejí pozvolna a zažívací potíže se objevují zhruba hodiny až dny po konzumaci lepku, v případě alergie se reakce dostaví v rozmezích několika minut od požití. Zejména pak u dětí můžeme pozorovat změny chování. Konkrétně:

• Zvýšenou podrážděnost
• Poruchy spánku
• Neutišitelný pláč

Léčba

Jedinou vhodnou léčbou alergie je vynechání či omezení jejího spouštěče, tím je v tomto případě lepek. Množství, které imunitní reakci spouští, je u každého jedince individuální, a tak zatímco někomu stačí lepek pouze omezit, jiní nesnesou ani jeho stopy, které se v některých potravinách nachází.

Jako podpůrnou léčbu lze užívat antihistamika, které příznaky alergické reakce mírní. Toleranci organismu může zvýšit také alergenová vakcinace.

Bezlepková dieta

Dočasná bezlepková dieta je zatím jediným možným řešením pro alergiky. Ze svého jídelníčku by tedy měli odstranit všechny potraviny, které tuto látku obsahují, tedy:

Lepek však mohou obsahovat i suroviny, u kterých by to člověk vůbec nepředpokládal, a to například uzeniny, instantní potraviny, dochucovadla, některé cukroviny, jogurty, pivo či léky a potravinové doplňky. V potravinářském průmyslu se také často používají pšeničné sirupy, které mohou obsahovat stopy lepku. Většina potravin má dnes naštěstí i svou bezlepkovou verzi – včetně pečiva, piva a uzenin.

Domácí test na nesnášenlivost lepku

Zdali vás trápí náhodou netrápí nesnášenlivost lepku, lze dnes zjistit i pomocí domácího testu, který je volně prodejný v lékárnách.

Vyšetření alergie na lepek

Zatímco k diagnostice celiakie musíte navštívit gastroenterologa, zda na lepek jste nebo nejste alergičtí, vám řekne vás alergolog pomocí krevních nebo imunologických testů.

Možná rizika

Kromě zažívacích problémů se při neléčené alergii může objevit takzvaná anafylaktická reakce, kdy nemocnému otékají dýchací cesty, což ho přímo ohrožuje na životě. Pokud takový stav nastane, je potřeba neodkladně vyhledat lékařskou pomoc.

Источник: https://zdravi.euro.cz/leky/alergie-na-lepek-priznaky-a-dieta/

Jak poznat celiakii od alergie na lepek?

Bolesti břicha, nadýmání či průjem trápí čas od času každého z nás, zpravidla po dietní chybě. Nicméně u části populace tytéž průvodní příznaky mají zcela jinou příčinu – celiakii. Zpravidla o ní víme, že znemožňuje konzumovat potraviny s lepkem.

 Co je ale podstatou tohoto problému? „Jde o chronické autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje u geneticky predisponovaných pacientů. Autoimunitní proces vede k atrofii (vyhlazení) klků sliznice tenkého střeva a v důsledku toho dochází k poruše vstřebávání živin.

 Genetická predispozice se nachází asi u 20 procent populace, onemocní však jen 1 až 2 procenta celkové populace,‘ zmiňuje na úvod zástupce primáře Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Petr Fojtík, Ph. D.

Nemoc dětí i dospělých

„Projevy celiakie u dětí bývají zpravidla typické: menší vzrůst, nadmuté bříško, průjmy. V současné době však obecně převažuje obraz asymptomatický, kdy pacienti mají jen nespecifické zažívací projevy, jakými jsou nadýmání a občasná řidší stolice. V dospělosti pak může být prvním projevem až osteopenie či osteoporóza v důsledku deficitu vitaminu D a kalcia,‘ upřesňuje lékař.

Intuitivní stravování: Šest rad, které vám pomohou zhubnout bez diety!

Celiakie se totiž může objevit v jakémkoli věku, tedy nejen u dětí v době, kdy se prvně setkávají se stravou obsahující lepek (krupicová kaše, piškoty), ale též u dospělých, často při oslabení, po duševní či tělesné zátěži (stres, operace, těhotenství, jiné vážné onemocnění apod.), většinou mezi 30. a 40. rokem věku.

Celiakie, alergie, či intolerance?

Často je však za celiakii mylně zaměňována alergie na pšeničnou mouku. Jak podotýká MUDr.

Fojtík, v případě alergické reakce je důsledkem otok sliznice tenkého střeva a také mohou být přítomné celkové kožní alergické reakce, kupříkladu kopřivka. Diagnostika se opírá o výsledky testování určité skupiny imunoglobulinů (IgE).

Zde se sice také doporučuje bezlepková dieta, ale nemusí být tak přísná jako u celiakie. Záleží na souhrnu celkových projevů závislých na množství přijatého lepku. 

„Novou diagnostickou jednotkou, která se nyní stává velice populární, je neceliakální intolerance lepku, kdy je klasická celiakie diagnosticky vyloučena (histologický nález ze sliznice duodena je normální a nejsou přítomné protilátky tTG – tkáňová transglutamináza a EMA – endomyziální protilátky).

Tito pacienti mají klinické projevy dyspeptického syndromu (nespecifické trávicí příznaky) s dobrým efektem při bezlepkové dietě, jež v tomto případě také nemusí být tak přísná. Drží ji mimo jiné mnoho sportovců a populárních osobností.

 Podle posledních údajů si kupuje bezlepkové výrobky až 26 procent obyvatel v USA a také u nás se procento zájemců zvyšuje,‘ uvádí lékař.

Přestat kouřit a neztloustnout: Připravte si plán pro rizikové situace!

Vzhledem k faktu, že celiakie v současné době není vyléčitelná, je nutné, aby tito pacienti dodržovali bezlepkovou dietu celoživotně, což je psychicky, ale též finančně náročná záležitost.

„V poslední době však spolu se vzrůstem popularity bezlepkové diety dochází k velkému rozvoji výroby bezlepkových potravin a nárůstu počtu obchodů, jež tyto výrobky nabízí. Pro dospělé je tedy k dispozici velké množství potravin.

Problémy nastávají spíše při stravování dětí, které navštěvují školní jídelny, kde podle současné legislativy záleží na ochotě stravovacího provozu a vedení škol poskytovat tuto dietu všem potřebným,‘ poznamenává MUDr. Fojtík.

Strava hlavně čerstvá

V čem je třeba hledat záludnost, jsou bezlepkové diety založené na průmyslově upravovaných polotovarech (bezlepkové instantní polévky, zmrzliny, sladkosti apod.).

Strava má zůstat co nejvíce zdravou a čerstvou, pod pojmem bezlepková dieta je tedy třeba vidět více než jen vynechání potravin s lepkem.

Je to stejné, jako kdyby vegetarián konzumoval převahu sladkého, jen aby vynechal maso! Jídelníček má být vždy v souladu se zdravým rozumem a v souladu s tím, co danému člověku „dělá dobře‘, co podporuje jeho dobrý zdravotní stav.

Mléko vadí?

„Ohledně laktózové intolerance, tedy nesnášenlivosti mléčného cukru, je to tak, že v úvodu bezlepkové diety ji mají de facto všichni pacienti, protože enzym, který štěpí mléčný cukr (laktóza), je obsažen v klcích tenkého střeva a ty jsou porušené.

Při dorůstání klků po započetí diety se tvorba enzymu obnovuje a pacienti opět začínají mléčné výrobky tolerovat. Ti, kdo laktózu netolerují i nadále, mají pravděpodobně primární laktózovou intoleranci způsobenou genetickým podkladem. Mléčný cukr je obsažen minimálně v máslu a sýrech, které všichni mohou užívat bez obav.

Je třeba se ale vyhnout sušenému mléku, smetaně a mléku, kde je obsah mléčného cukru vysoký,‘ upozorňuje gastroenterolog.

Očkování proti HPV: Má smysl i u chlapců?

Podle slov doktora Fojtíka tělo na bezlepkovou dietu reaguje velmi rychle. „Pacienti s celiakií jsou navíc ve velké většině velice uvědomělí a v dodržování diety důslední. Zejména ženy si výborně osvojily pečení a vaření bez lepku a nemají s tím větší problém.

Horší je situace u mužů, kteří jsou méně často diagnostikovaní a také si často nedokážou odepřít pivo. Porušení dietního režimu třeba na dovolené se u většiny celiaků obejde bez znatelných klinických projevů.

Na druhou stranu malá skupina pacientů je velice citlivá na příjem byť i malého množství lepku,‘ říká odborník. „Pro diagnostiku nejasných stavů se používá několikatýdenní zatížení lepkem v množství minimálně dva krajíce nebo dva rohlíky denně.

Jednorázové porušení diety se na zdravotním stavu pacientů zpravidla neprojeví,‘ dodává.

Suplementy vítány

„U pacientů, kterým je nově diagnostikovaná celiakie, je vhodné substituovat některé vitaminy a stopové prvky. Jde především o vitamin D, dále preparáty kalcia, většinou kombinované s vitaminem D, rovněž selen a zinek, vitamin B12 v injekční formě jednou za 3 měsíce a kyselinu listovou.

Pacienti s anemií z nedostatku železa mohou dostávat preparáty s tímto prvkem.

 Substituce by měla probíhat po dobu jednoho roku, kdy se předpokládá doplnění deficitních vitaminů a stopových prvků a také plná regenerace sliznice tenkého střeva, tedy i normální vstřebávání vitaminů a stopových prvků,‘ podotýká MUDr. Fojtík.

FODMAP dieta

„Doslova mýtem se v současnosti stává již zmíněný pojem intolerance lepku a s tím souvisí i popularita bezlepkové diety. Dosud však není znám laboratorní test, kterým by se intolerance dala potvrdit.

V současnosti se využívá takzvaný expoziční test (zatížení lepkem) a sledování klinických obtíží pacientů po vysazení. Intoleranci lepku můžeme zařadit do velké skupiny intolerancí potravin, jež se nyní v literatuře či médiích řeší.

Jedná se o takzvanou FODMAP dietu, což je zkratka pro fermentované oligosacharidy (F), galaktooligosacharidy (O), disacharidy (D), monosacharidy (M) a polyoly (P),‘ uvádí lékař. „Galaktooligosacharidy (galantiny) jsou obsaženy v luštěninách.

Disacharidy (laktóza – mléčný cukr) se nachází v mléce a mléčných výrobcích. Monosacharidy (fruktózu) nalezneme v ovoci a třeba medu. Fruktany (větvené polymery fruktózy) jsou obsaženy v zelenině, některém ovoci a obilninách, polyoly (cukerné alkoholy) pak v ovoci, zelenině a sladidlech.

Všechny tyto složky potravy mohou způsobovat intoleranci, to znamená nesnášenlivost některých potravin, jež tyto složky obsahují. Diagnostika probíhá opět pouze expozičním testem, kdy pacient sám vynechá určitý typ potraviny, která mu dělá obtíže,‘ uzavírá MUDr. Fojtík.

***

Lepek (gluten) se řadí do skupiny prolaminů, tedy v alkoholu rozpustných bílkovin, jejichž zdrojem je především pšeničná mouka (má největší zastoupení těchto bílkovin – až 80 %), dále ječná a žitná.

Lepek je složeninou dalších dvou bílkovin – v případě pšenice jde o gliadin a glutenin, u ječmene je lepek složen z hordeinu a gluteninů a u žita jde o směs sekalinu a gluteninů.

Lepek je zodpovědný za autoimunitní reakci organismu, výsledkem je poškozená sliznice střeva a dlouhodobé zdravotní komplikace. 

ANO a MOŽNÁ při celiakii 

Ze stravy je třeba vyřadit: mouku pšeničnou, žitnou a ječnou. Na ovesnou mouku se názory různí, není jednoznačným viníkem zdravotních problémů celiaků.

Pozor na skrytý obsah lepku v uzeninách, zmrzlině či polévkách apod.

! Možno konzumovat: rýžovou a sójovou mouku, brambory, rýži, kukuřici a vše, co neobsahuje lepek; luštěniny (fazole, čočka, hrách), pohanku, jáhly, proso, cizrnu, dále maso, ovoce a zeleninu, vejce, med.

Odborná spolupráce: MUDr. Petr Fojtík, Ph. D., Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice, www.nemvitkovice.cz

Autor: Helena Míková

Источник: https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/vse-o-celiakii-jak-se-lisi-od-alergie-na-lepek-priznaky-lecba-a-jak-moc-vadi-dietni-chyby-2842.html

Lepek zdravému člověku nevadí, dieta proto nemá význam

„Pokud je strava správná a s dostatkem vlákniny, zdravá střeva si umějí s lepkem bez potíží poradit.

Jestliže trpíte po jídle obtížemi, jako jsou nadýmání nebo bolest břicha, ještě to neznamená, že byste měli rovnou přejít na bezlepkovou dietu. Tyto obtíže mohou mít úplně jinou příčinu.

Například se může jednat o potravinovou intoleranci, na kterou provádíme u klientů genetický test,“ vysvětluje nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze Světa zdraví.

Nesnášenlivost lepku neboli celiakie není zase tak vzácná nemoc – její výskyt je v Česku odhadován na polovinu procenta.  Jde o chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva vyvolané nesnášenlivostí lepku, který je součástí bílkoviny obilnin.  Onemocnění bylo dříve považované za vzácné, ale ukázalo se, že jeho výskyt je naopak poměrně častý. Může se objevit v jakémkoliv věku, v dospělosti nejčastěji po různé duševní nebo tělesné zátěži, operaci, u žen například po porodu. Odhaduje se, že jen v České republice je 90 procent nemocných, kteří o svém problému vůbec nevědí. U řady nemocných je celiakie zjištěna již v dětství, kdy mají většinou klasické příznaky střevních komplikací.

Když vyřadíte z jídelníčku mouku, těstoviny a pečivo, pravděpodobně zhubnete. Ale pro mnohé to není cesta k trvalému snížení váhy. Jakmile se k tomuto stravování vrátí, většinou jdou kila zase nahoru. A nadobro vyřadit tyto potraviny z jídelníčku určitě není pro každého.

Podle hlavní trenérky Kateřiny Hollerové z fitness centra pro ženy Contours je zdravou cestou omezení výrobků z bílé pšeničné mouky. „Zaměřte se na ostatní zdroje komplexních sacharidů. Jezte obiloviny v jejich přirozené podobě, jako jsou kroupy, jahelné kaše, rizota, žitné a kváskové chleby nebo pohankové palačinky,“ doporučuje.

Jak tedy zhubnout bez toho, aniž bychom vyřadili z jídelníčku jednu konkrétní věc, například pečivo? „Mým neustále omílaným doporučením je jíst kvalitní a celistvé potraviny. Na druhou stranu ale nemá smysl jíst utrápeně syrovou mrkev.

Člověk si musí najít způsob stravování, který mu bude dlouhodobě vyhovovat, a musí to brát tak, že dělá pro sebe a své tělo to nejlepší.

Jakmile se takhle naučíme všichni přemýšlet, hubnutí a štíhlá postava přijdou jako vedlejší účinek,“ doporučuje zakladatelka společnosti Lifefood, zabývající se výrobou raw produktů, Tereza Havrlandová.

Každopádně pro správné stravování i hubnutí odborníci doporučují zařadit do jídelníčku více zeleniny. „Díky zelenině zvýšíte svůj denní příjem vlákniny, která vás více zasytí. Tím eliminujete chutě na sladké. Kromě toho zvýšení příjmu čerstvé zeleniny a ovoce vám zaručí vyšší a pestřejší příjem vitaminů, minerálních látek a dalších živin,“ vysvětluje Havrlandová.

Источник: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/lepek-celiakie-dieta.A191122_101513_zdravi_abr