Alergie na zvířata – vše o zdraví

24.04. 2018 Autor: admin hlavní

Jak na výběr krmiva u psů/koček se speciálními požadavky

Svět krmiv se dynamicky vyvíjí a pro laického chovatele je prakticky nemožné, aby se dokázal orientovat v široké škále nabízených krmiv. Zodpovědný chovatel však dobře ví, že výživa je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví zvířete.

Rad a poučení, jak vybírat běžné krmivo pro zdravé zvíře je všude spousta, ale jak je to v případě, že náš pes/kočka má nějaký zdravotní problém? Tady bychom si měli uvědomit, že kvalitní krmivo dokáže často snížit dávky potřebných léků a prodloužit a zkvalitnit život našeho 4nohého přítele.

Alergie na zvířata - Vše o zdraví

I když poslední schvalovací slovo ve výběru krmiva má pes či kočka, počátek závisí na nás. Psi/kočky trpící určitým zdravotním problémem mají většinou specifické nároky na množství některých živin, na kvalitě použitých surovin by se to však odrazit nemělo. Nejen tyto skupiny zvířat by měly dostávat to nejlepší.

  Bohužel ne vždy je možné říci, a to na základě údajů povinně uváděných výrobci, že každé cenově náročnější krmivo je vhodné, bohužel se to mnohdy týká i veterinárních diet, u kterých by člověk předpokládal vysokou kvalitu. I zde tak platí, že vysoká cena Vám nezaručí kvalitní krmivo.

Pojďme se podívat na nejčastější zdravotní problémy a jejich požadavky z hlediska výživy.

Nežádoucí reakce na krmivo

Nežádoucí reakcí se rozumí klinicky se manifestující reakce (ustavičné drbání, průjem,…) spojená s požitím krmiva. Zjednodušeně ji lze rozdělit na potravinovou intoleranci, pseudoalergii a potravní hypersenzitivitu.

Potravinová intolerance

Jedná se o metabolickou poruchu, kdy zcela chybí, nebo je v nedostatku určitá látka, která se podílí na zpracování dané složky krmiva. Imunitní systém se zde nezapojuje. Dobrým příkladem je tzv. laktózová intolerance, kde chybí enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu (x alergie na mléko, kde dochází k reakci imunitního systému na některé mléčné bílkoviny – hlavně kaseiny). 

Pseudoalergie (přecitlivělost)

Nežádoucí reakce organismu způsobená přecitlivělosti vůči určitým složkám potravy. Často je tato reakce vyvolána po požití potravin bohatých na histamin = látku, která způsobuje pseudoalergickou reakci (např.

často je vyšší množství histaminu přítomno v konzervě tuňáka – ale pozor neznamená to, že pes/kočka je na tuňáka alergický/á). K pseudoalergenům patří i různá potravinářská aditiva (barviva, aromata, zchutňovala aj.

).

Potravní hypersenzitiva/alergie  

V tomto případě se jedná o nepřiměřenou reakci imunitního systému na určitou složku krmiva. Alergenem bývají v drtivé většině (glyko)proteiny o velikosti 10-70 kDa.

Tyto poměrně velké bílkoviny jsou složeny z aminokyselin, samotné aminokyseliny však alergickou reakci nevyvolávají. Většinou se potravní alergie projevuje kožními (svědění, na které nezabírají kortikoidy, …) či zažívacími problémy.

U třetiny psů bývá přítomný ještě i navíc jiný typ alergie (atopická dermatitida, alergie na bleší kousnutí). Mezi nejčastější alergeny patří mléko, sója, hovězí a kuřecí maso, ryby, vejce, dále pak kukuřice a pšenice.

Je však nutné říct, že většina alergií je právě na živočišné bílkoviny. Alergie na gluten jsou u psů i koček velmi vzácné, většinou se jedná spíše o přecitlivělost, než pravou alergii (obdoba celiakie u lidí).

V případě alergické reakce na určitou bílkovinu krmiva se tak nabízí dvě možnosti, a to použití zcela nového typu bílkoviny, se kterou se dosud zvíře nesetkalo (jehněčí, klokaní, dostupné jsou i hmyzí), nebo tzv. hydrolyzovaný protein.

V případě hydrolyzovaných proteinů tak může být použit jakýkoliv zdroj bílkovin, a to i ten, který původně vyvolává alergie. Hydrolýzou totiž dochází k jeho rozštěpení a daná bílkovin tak ztrácí svou schopnost vyvolávat alergické reakce.

 

Alergie na zvířata - Vše o zdraví

  • V případě výběru hypoalergenního krmiva, kdy už víme, které složky jsou pro našeho mazlíčka nebezpečné, bychom tak měli pamatovat na několik základních doporučení:
  • •Na prvním místě je kvalitní zdroj přesně určených živočišných bílkovin (masová moučka, …, ne však z peří či rostlinné proteiny – sója, pšeničný či kukuřičný gluten), přičemž je vhodné použít pouze 1 zdroj proteinů (max. 2)
  • •1 zdroj sacharidů – obvykle celá rýže, kde je minimální výskyt přecitlivělosti, bez mlýnských odpadů
  • •Vyšší obsah omega 3 mastných kyselin, které mimo jiné příznivě pomáhají v zánětlivých reakcích

•Bez chemických konzervantů (BHA, BHT,..), barviv, zchutňovadel aj.

  1. •Pouze přírodní konzervatny – např. vitamín C a E (tokoferoly), rozmarýn
  2. •Obsah probiotik (kamarádské bakterie) + prebiotik (krmení pro tyhle malé kamarády) 
  3. •Bez vedlejších živočišných produktů (by-product)
  4. •O vysoké stravitelnosti 
  5. U alergiků bychom pak neměli dále opomenout:
  6. •Nepoužívat ochucené zubní pasty, ochucené odčervovací tablety, pamlsky a jiné poklady ukrývající zdroj alergenu 
  7. •Pokud máte více pejsků/kočiček, ale jen jednoho alergika, je snadnější krmit všechny hypoalergenním krmivem, než separovaně
  8. •Pozor na skryté nástrahy venku (odhozené zbytky jídel,…)

•Pravidelnou obměnu bílkovinných zdrojů/krmiva u zdravých/nemocných? (zde narážíme na rozdílné názory – sice většina alergií vzniká u psů po dvou a více letém krmení danou bílkovinou, nicméně dosud neexistují vědecký podložené údaje, že se takovýmto střídáním potravním alergiím opravdu předchází, zároveň se po určité době k dané bílkovině opět vracíte, na druhé straně pestrá strava je vyváženější a můžeme tak snížit množství přijatých nežádoucích látek, které se případně v daném krmivu nachází, s tím souvisí i vyhledávání méně častých zdrojů ke krmení (kachna, klokan, jehněčí, aj) – jejich pravidelné krmení psa ani kočku před vznikem potravní alergie neochrání, ale pravděpodobně vznikne alergie právě na tyto bílkoviny.

Alergie na zvířata - Vše o zdraví

Mít doma alergika je náročné. Prevence, ke které jednoznačně patří výběr vhodného krmení, je zde zásadní. Neostýchejte se proto kontaktovat odborníky na výživu či svého veterináře, rádi Vám v tomto pomohou. 

MVDr. Katka Karásková

Источник: https://www.amarago.cz/Tema/Poradna/MVDr-Karaskova-radi-jak-na-alergie

Jste alergici? Chlupáče se nevzdávejte, dá se to zvládnout

Prvotní otázkou vždy je, jak těžkou alergií kdo trpí a na co přesně je alergický. Pokud trpíte alergií silnou a nechcete denně užívat několik dávek antihistaminik, je skutečně lepší si zvíře nepořizovat.

Silní alergici by měli být opatrní i při stěhování. Po příchodu do nového bydliště, kde kočka či pes dřív pobýval, je potřeba svědomitě vysát a vytřít. Jestliže nekýcháte okamžitě, co se ve vašem zorném poli objeví cokoliv huňatého a myslíte si, že zvířátko zvládnete, je soužití možné.

U psů a koček bývá alergenem srst, respektive sekrety, které se v srsti vyskytují. Ty pocházejí z moči, potních žláz a především ze slin. Alergeny si rozšiřují zvířata na srst, když si ji čistí. 

Oproti obecnému přesvědčení tak chlupy nejsou prvotním zdrojem, ale nosičem alergenu. Když si tedy pořídíte bezsrstou kočku, nijak vám to tedy nepomůže. S králíky a morčaty je situace jednodušší, ale ti zase potřebují podestýlky se slámou a senem, které jsou dalším zdrojem alergií.

Je ale pravdou, že s huňatým kožichem se alergeny po domě rozšiřují snáze. Nemusíte se se zvířátkem přímo mazlit, chlupy jsou ve vzduchu, v prachu, máte je na oblečení i ve vlasech. Není možné se jich zbavit úplně. Alergeny však lze v okolí alergika minimalizovat.

Kde žije alergik a kde žije zvíře?

Tam, kde je to možné, rozdělte dům, či byt na místa, kam zvíře může a kam ne. Vstup zvířatům do ložnice by měl být zapovězen, zamezte jejich styku s ložním prádlem.

Stejně tak je dobré společné prostory rozdělit i vertikálně. Zvíře se obvykle pohybuje po podlaze, obličej člověka je výš.

Naučte svého mazlíčka, že nesmí skákat do vyšších prostor, na skříně a kuchyňské linky, na stoly a nábytek. Zbavte se tapet na stěnách, ty chlupy přitahují.

Alergik by měl dbát na to, aby spal tam, kde je alergenů nejméně. Měňte často potahy a vysávejte matrace. Velmi důležité je ulehat do postele v čistém oblečení a pokud možno po koupeli, při níž se zbavíte všech chlupů.

Alergie na zvířata - Vše o zdraví Milujete zvířata, ale máte alergii? Tak to je velmi nepříjemná situace | zdroj: Profimedia.cz

V kontaminovaném oblečení, které nosíte přes den, se své posteli zdaleka vyhněte. Když už se se zvířetem chcete mazlit, pouze se k němu sehněte. Tak vám chlupy zaneřádí jen kalhoty a ne všechno oblečení. V domácnosti s mazlíčkem nesmí chybět odchlupovače, ty jsou však jen estetickým řešením a alergenů vás nezbaví. Pokud možno, perte na 60 stupňů.

Stejnou péči jako sobě ale musíte dát i svému mazlíčkovi. Samozřejmostí je pravidelná péče o srst. K tomu dopomohou speciální hřebeny. Nejdůležitější je ale dopřát zvířátku vlastní pelech a místo k odpočinku i ke hraní, oddělené od životního prostoru alergika. Pelíšek je třeba vysávat velmi často. Pokud je potřeba ho vyprat, nepoužívejte aviváž nebo silně parfemované prášky. 

Sisyfovská práce je taky práce

Jistě ale sami uznáte, že takto jednoduché to zase není. Kočka si sotva nechá rozkazovat a pes se vám rád vyválí v posteli, jen co uvidí pootevřené dveře do ložnice. Ani s čističkou vzduchu se vám nepodaří odfiltrovat všechny chlupy a ty, co jsou součástí prachu na nábytku, už vůbec ne. Svědění očí, potíže s dýcháním a atopický exém jsou varovnými signály, že je něco špatně

Poslední možností, jak se alergenů zbavit přímo u zdroje, tedy samotného zvířete, jsou speciální přípravky na koupání. Ty se ale musejí používat pravidelně (často i několikrát týdně) a nejsou levné. Navíc je lepší je konzultovat s veterinářem, váš mazlíček je totiž nemusí dobře snášet.

Soužití zvířete a alergika je obtížné, ne, že ne. Je to neustálý boj. Jde ale především o to, vypěstovat si správnou rutinu. Dokud bojujete, stále jste neprohráli. Přejeme vám pevné nervy a co nejvíce strávených chvil s vaším miláčkem, pokud možno bez kapesníku.

Zajímavé:  Bolest zad ledviny - vše o zdraví

Источник: https://www.moulik.cz/zdravi/jste-alergici-chlupace-se-nevzdavejte-da-se-to-zvladnout-331026

ALERGIE NA ZVÍŘATA: kočky, psi, koně i hlodavci

Pořídili jste si vytouženého domácího mazlíčka, ale současně s jeho příchodem vás začaly trápit obtíže, jako jsou například opakující se záchvaty rýmy a kašle, časté slzení očí nebo dokonce nepříjemný ekzém? Na vině může být alergie na zvířata. Pokud vaši obavu alergolog potvrdí, nemusí to hned znamenat, že byste mazlíčka měli dát pryč z domu. Pomoci může dodržování režimových opatření, pravidelný úklid a užívání doporučených léků.

Alergie představuje neadekvátní reakci imunitního systému na vnější podnět, který je pro nealergiky naprosto neškodný.

Alergikům však kontakt s tímto podnětem způsobuje celou řadu obtíží, jejichž intenzita závisí na typu alergie, ale i na délce vystavení konkrétnímu alergenu.

Spektrum příznaků je přitom velice široké, od těch zcela banálních až po ty, které ohrožují pacientův život.

Nějaký druh alergie v dnešní době trápí zhruba každého čtvrtého či pátého občana České republiky, přičemž mezi nejčastější druhy obtíží patří pylová alergie, alergie na sluneční záření, alergie na potraviny, alergie na hmyzí bodnutí nebo třeba alergie na léky. Spousta lidí se ale potýká také s alergií na zvířata, která dokáže pacientům výrazně znepříjemnit život.

Alergie na zvířata

Jako alergie na zvířata se označuje takový stav, kdy u pacienta dochází k rozvoji zdravotních komplikací v důsledku kontaktu s domácím mazlíčkem nebo jiným zvířetem. Nejčastěji se jedná o kočky, psy nebo třeba koně, ale nepříjemnou alergickou reakci může vyvolat také přítomnost drobných hlodavců, ptáků, hadů či ovcí.

Zatímco některý alergik snese ve své blízkosti vlastního domácího mazlíčka, ale ostatní zvířata u něj pravidelně vyvolávají alergickou reakci, jiným dělá problémy kontakt s jakýmkoliv živočichem. Projevy alergie na zvířata jsou tudíž velice individuální a jako takové by je nemocní měli řešit se specialistou, který doporučí vhodný způsob léčby.

Příčina alergie na zvířata

Dříve se věřilo, že tento druh alergie u citlivých jedinců způsobuje zvířecí srst.

Dnes už ale lékaři vědí, že na vině jsou hlavně odumřelé buňky kůže, sliny, výměšky mazových žláz, moč, výkaly a krev jednotlivých živočichů.

Tyto částečky pak ulpívají právě na zvířecí srsti, kde se postupem času hromadí. Stejné nebezpečí ale představují i roztoči, kteří se nacházejí v peří ptáků.

Zvířecí srst lze tedy považovat za jakousi zásobárnu alergenů. Ty se brzy smísí s prachovými částicemi, a když se zvíře někde otře nebo oklepe, mohou se dostat na různé povrchy nebo rovnou do vzduchu. Při jeho soustavném vdechování pak citlivé jedince čeká nepříjemná alergická reakce, kterou často provází i pocit celkové únavy či spánkové obtíže.

Alergie na kočky

Ačkoliv se kočky mohou na první pohled zdát neškodné, produkují nejagresivnější alergeny.

Prudkou alergickou reakci může vyvolat jak kontakt s jejich srstí, tak i pouhá přítomnost na místě, kde se kočky nějakou dobu pohybovaly.

Kočičí alergeny totiž ulpívají na podlaze, nábytku i předmětech denní potřeby. Zůstávají však i na šatech a vlasech lidí, kteří kočky chovají nebo jsou s nimi v kontaktu.

Hlavním alergenem jsou bílkoviny, které se nachází v kočičích slinách, v potu a ve výměšcích mazových žláz. Délka srsti ani rasa zde nehrají žádnou roli, ale více alergenů údajně produkují kocouři. I když se s kočkou navíc rozhodnete rozloučit, její alergeny zůstávají prakticky všude, kde se pohybovala. Proto je nutné následně provést pečlivý úklid.

Alergie na psy

Mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky patří psi, kteří produkují o něco méně alergenů než kočky, přičemž větší množství nebezpečných částic údajně po sobě zanechávají menší plemena.

Vůbec však nezáleží na tom, zda se jedná o psa krátkosrstého či dlouhosrstého, jelikož mezi alergeny patří odloučené šupinky jejich kůže, výměšky mazových žláz nebo třeba sliny a moč.

Z toho důvodu mohou alergikům vadit i „nahá“ plemena, jako je například peruánský naháč.

Alergie na koně

Možná jste o tom ještě neslyšeli, ale také kontakt s koněm může u člověka vyvolat silnou alergickou reakci.

Kromě alergenů zachycených v srsti jsou nebezpečné i jeho sliny, jež obsahují bílkovinu zvanou lipokalin, která je typickou součástí slin savců.

Pokud pronikne do krevního oběhu alergika (například když kůň člověka kousne), dojde k rychlému rozvoji alergických obtíží, které mohou být pro pacienta velice nepříjemné.

Pacientům, které trápí silná alergie na koně, často k rozvoji potíží stačí i jakýkoliv nepřímý kontakt s koňskými alergeny. Problémy může vyvolat například oblečení, které měl na sobě člověk jezdící na koni, ale i potahy, deky, matrace či nábytek z koňských žíní.

Alergie na malé hlodavce

Také hlodavci, jako jsou například morčata, křečci, myši, potkani, činčily nebo osmáci, mohou být příčinou úporných alergických obtíží. Hlavním problémem je přitom jejich moč, která obsahuje speciální bílkoviny sloužící jako nosiče feromonů. Tu hlodavci vylučují do podestýlky, z níž se vlivem víření prachu a špatné manipulace mohou alergeny dostat do vzduchu.

Chtěli byste si pořídit nějakého drobného domácího mazlíčka z řad hlodavců a váháte, zda by to měl být samec, nebo raději sáhnout po samici? Pokud se někdo ve vaší domácnosti potýká s alergií, rozhodně zvolte druhou variantu. Samci totiž vylučují až stonásobně větší množství alergenů než samice. Kromě toho je důležité chovat hlodavce ve venkovní kleci či v dobře větrané místnosti (ideálně ne v ložnici ani v dětském pokoji).

Alergie na ptáky

V případě opeřenců patří mezi alergeny především šupinky jejich kůže, výkaly, ale i peří, kde žije celá řada nebezpečných roztočů.

Právě ti jsou nejčastěji důvodem, proč dochází k rozvoji nepříjemných zdravotních obtíží, a můžeme tedy mluvit o alergii na roztoče.

Vyskytují se nejen v ptačím peří, ale také v jejich hnízdech, a ptáci je následně roznášejí po okolí nebo se mohou dostat do ovzduší.

Problém často představují zdivočelí holubi, kteří se pohybují ve větších městech a svým trusem znečišťují prakticky vše, co jim přijde do cesty, a to včetně budov a komunikací. Alergickou reakci však mohou vyvolat i andulky, kanárci, papoušci a další exotičtí ptáci, jejichž chov je u nás v současné době poměrně oblíbený.

Alergie na hady a další plazy

Pokud jde o hady, ještěry, želvy a jiné zástupce plazů, faktorem vyvolávajícím alergickou reakci jsou drobné šupinky jejich kůže, které se snadno mísí s prachovými částicemi a dostávají se do vzduchu. Stejně jako v případě ptáků mohou být navíc za vznik obtíží zodpovědní roztoči, kteří přežívají v příbytcích suchozemských plazů. U vodomilných zvířat se naopak v nádržích často množí plísně.

Pokud zvíře přebývá v uzavřeném teráriu, alergická osoba se o něj nemusí sama starat a nepřijde s ním do přímého kontaktu, problémy většinou bývají minimální.

Vždy je však dobré prověřit, zda pacient není alergický také na zvířata, která se využívají ke krmení daných plazů, a případně jejich stravu poupravit.

Člověk může být navíc alergický také na krmivo pro vodní želvy nebo akvarijní rybičky.

Alergie na kožešinová zvířata

Výskyt alergie je častý také u chovatelů domácích zvířat. Tito lidé totiž přicházejí do styku se zvířaty na denní bázi, jejich kontakt s nimi je opakovaný a poměrně intenzivní.

Během čištění kotců a prostor, kde se zvířata pohybují, navíc dochází k víření prachu a vdechování alergenů.

Častá je například alergie na králíka, alergie na ovčí rouno či alergie na další kožešinová zvířata, přičemž u citlivých osob vyvolá alergickou reakci také kontakt se samotnými kožešinami a dalšími výrobky.  

Jak poznat alergii na zvířata?

Projevy alergie na zvířata se nijak neliší od ostatních druhů alergií. Nejprve se objeví alergická rýma, kterou doprovází časté kýchání, dráždivý kašel či astma.

Další projevy alergie pak zahrnují výsev svědivé vyrážky (obvykle na pokožce hlavy či v loketních a podkolenních jamkách), bolesti hlavy způsobené ucpáním horních cest dýchacích a zánět spojivek, jenž u pacientů vyvolává výrazné zčervenání očí, vznik otoků, slzení a pálení.

Typické příznaky alergie na zvířata:

  • alergická rýma,
  • alergický kašel či astma,
  • zánět spojivek,
  • alergická vyrážka,
  • bolest hlavy,
  • celková únava.

Alergie může vést také k dlouhodobému pocitu vyčerpání, přičemž v některých případech dochází k rozvoji nepříjemných komplikací, jako je například poškození spojivek, kůže či sliznice dýchací soustavy.

Mezi nejzávažnější projevy však patří anafylaktický šok, který může vést až ke smrti pacienta.

Diagnostika

Nejste si jistí, zda za vaše problémy opravdu může alergie na zvířata? V takovém případě je nejlepším řešením vyhledat specialistu (alergologa), jenž provede potřebná vyšetření, určí vaši diagnózu a případně doporučí, jaká opatření při kontaktu s domácím mazlíčkem dodržovat, a navrhne vhodnou léčbu, která by vám měla ulevit od potíží.

Pokud jde o to, jak bude vyšetření probíhat, lékař se nejprve zaměří na vaši anamnézu.

Zeptá se na vaše obtíže, výskyt alergie v rodině, ale i na vaše návyky a prostředí, kde se běžně pohybujete.

Následovat může vyšetření dechu, alergologický „prick test“ na kůži, který pomůže přesněji určit alergeny zodpovědné za vaše obtíže, nebo také alergologický krevní test.  

Léčba alergie na zvířata

Jakmile lékař odhalí, na která zvířata je pacient alergický, prvním krokem by mělo být omezení kontaktu s daným alergenem. Pokud zvíře nechcete dát pryč z domu, je nutné přistoupit na úpravu životních návyků a zavedení režimových opatření, díky kterým bude možné se zvířetem v jedné domácnosti fungovat, aniž by pacienta neustále trápily zdravotní obtíže.

Zajímavé:  Anatomie srdce - vše o zdraví

Zásady pro alergiky, kteří si chtějí zvíře ponechat:

  • Nikdy svého domácího mazlíčka nepouštějte do ložnice ani na gauč.
  • Pokud je to možné, vyhraďte zvířeti jednu místnost s dobře omyvatelnou podlahou.
  • Odstraňte z domu veškerý čalouněný nábytek, na nějž se chytají alergeny.
  • Na místech, kde se zvíře pohybuje, omezte koberce, závěsy, deky a další lapače prachu.
  • Hladké podlahy často vytírejte, abyste předešli víření prachu a alergenů.
  • Používejte antialergické povlaky, HEPA filtry do vysavačů a čističky vzduchu.
  • Pravidelně uklízejte či perte zvířecí pelíšek, kotec, klec, terárium či akvárium.
  • Pravidelně perte oblečení, které přichází do styku s mazlíčkem.
  • Po úklidu vždy důkladně vyvětrejte.
  • Místo alergika by měl úklid ideálně provádět zdravý člen domácnosti.
  • Pokud musíte jako alergik sami uklízet, chraňte se pomocí rukavic či obličejové masky.
  • Dle možností zvíře pravidelně koupejte (i několikrát týdně).
  • Jakmile nastane pylová sezóna, mazlíčka často sprchujte.
  • Pokud máte kocoura, nechte ho vykastrovat.

Opatrný by pak alergik měl být také při návštěvě lidí, kteří doma nějakého domácího mazlíčka mají, jelikož na takovém místě se vždy vyskytuje větší množství alergenů.

Chovatelé zároveň mohou přenášet alergeny na svém oblečení nebo ve vlasech, takže se alergická reakce může nečekaně projevit i tam, kde se žádné zvíře nevyskytuje. 

Chováte-li doma některé ze zvířat, na které jste vy nebo vaše děti alergičtí, a žádná ze zavedených opatření s tímto problémem nepomáhají, nezbude vám pravděpodobně nic jiného, než vašemu domácímu mazlíčkovi najít nového majitele. Žádné hypoalergenní zvíře, které byste si mohli pořídit, bohužel neexistuje. Můžete však zvolit jiného mazlíčka, který tak silné projevy nevyvolává.

Léky na alergii

Pokud vás trápí alergie na zvířata, lékař vám zajisté doporučí úlevové léky, jako jsou například prášky na alergii nebo oční kapky na alergii.

Mohou to být různá antihistaminika, která tlumí alergickou reakci, či přípravky uvolňující průdušky zúžené v důsledku astmatického záchvatu.

Mezi volně prodejné léky na alergii patří například Zyrtec či Xyzal. Úlevu od potíží pak přináší i kortikoidy či alergenová imunoterapie.

Zdroje: bez-alergie.cz, proalergiky.cz, alergologie-brno.cz, alergomed.cz

Источник: https://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/alergie-na-zvirata/

Alergie na zvířata

Záchvaty kýchání, plný nos, slzející oči, svědící pokožka – příčinami jsou většinou alergie. Počet pacientů trpícími alergiemi se neustále zvyšuje – asi jedna pětina až jedna čtvrtina všech obyvatel České republiky trpí nějakou alergií.

Bohužel je mnoho lidí alergických i na domácí zvířata, většinou na kočky, ale i na nejrůznější jiné druhy. Stále častěji reaguje obranný systém těchto lidí přecitlivěle na výskyt zvířat v jejich blízkosti, psů, koní, ptáků, králíků, morčat, křečků, myší atd.

Trpí-li člověk nějakou alergií, znamená to, že jeho imunitní systém zbytečně přehnanou obrannou reakcí odpovídá i na neškodné látky jako je pyl, prach nebo zvířecí bílkoviny.

Při alergické reakci v těle dojde k uvolnění různých látek, které vyvolávají projevy zánětu, například histaminu. 

Vlastní alergickou reakci vůbec nespouštějí zvířecí chlupy. Podstatně více jsou za ni zodpovědné látky, které zvíře produkuje, většinou bílkoviny v kožním mazu, slinách a moči. Když se zvíře myje, nanese sliny a další látky na srst. Mimo to se tyto alergizující látky (alergeny) mohou smísit s prachem na zemi.

Alergeny se pak dostávají do vzduchu a mohou vyvolat alergickou reakci po vdechnutí, i bez přímého kontaktu člověka se zvířetem. Chlupy kočky jsou obzvláště nebezpečné: jsou tak měkké a lehké, že všude zůstávájí a těžko se dají odstranit. Obrovským semeništěm chlupů jsou např. čalouněná sedadla v kinech.

Proto mají alergici často potíže i v místech, kde se normálně žádná zvířata nevyskytují – chlupy přinese do kina člověk, který doma chová kočku, po něm si na sedadlo sedne alergik a dojde k reakci.

U takových pacientů je pak rozpoznání příčiny alergie obzvláště těžké, a velice často je možnost alergie na zvířata zcela opomenuta.

První kontakt s alergenem většinou proběhne bez jakýchkoli projevů imunitní reakce.

Dojde ale ke vzniku přecitlivělosti (sensibilizaci), a při dalším kontaktu se již objeví příznaky: prvními jsou zpravidla slzející, zčervenalé nebo pálící oči, ucpaný nos nebo naopak rýma a neustálé záchvaty kýchání.

Jsou-li tyto příznaky ignorovány a dochází-li ke kontaktu s alergenem opakovaně, mohou být následkem ranní kýchání, kašlání, astmatické záchvaty a vyrážky. Právě chovatelé koček jsou obzvláště často postiženi, a časem se u nich vyvine průduškové astma.

V rodinách, kde již někdo alergické onemocnění má, by měl být člověk s chovem zvířat velice opatrný. I když nemají rodiče žádnou alergii na zvířata, častý kontakt dítěte se zvířaty vzniku alergie velice napomáhá.

Pokud je některý z rodičů alergik, mělo by se nejméně po dobu jednoho roku po narození dítěte na jakákoli zvířata v domácnosti raději zapomenout, protože právě u nejmenších dětí je vznik alergie snadný, a může se rychle vyvinout i průduškové astma.

Kvůli velikému množství látek vyvolávajících alergii v našem okolí je často velice těžké určit, o jakou alergii a o jaký alergen se jedná. Právě u pacientů, kteří žádné zvíře nevlastní, se často na možnost alergie na zvířata zapomíná. Ovšem cílené otázky lékaře a speciální alergologické testy mohou typ alergie přesně určit.

Jednoduchou diagnostickou metodou je takzvaný kožní vpichový test (prick-test). Kapka roztoku alergenu se při něm nanese na kůži, a pomocí injekční jehly nebo malého chirurgického nožíku je pokožka nepatrně narušena, aby alergen mohl proniknout k hlouběji uloženým imunitním buňkám. Po dvaceti minutách může být odečten výsledek.

Reaguje-li pacient alergicky, objeví se v místě vpichu zčervenání a otok kůže (pupen). V nutných případech je možné provést tzv. „provokační test“, při kterém je alergen ve spreji vdechnut. Je-li použit ten alergen, který u pacienta vyvolává alergické reakce, objeví se typické příznaky.

Vyšetřením krve se pak dají prokázat i specifické protilátky proti alergenu.

Existuje mnoho metod léčby alergie. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější metodou je naprosté omezení kontaktu se zvířaty. Alergik by se měl svého domácího miláčka, byť je to těžké, vzdát. Pouze tak může zabránit pozdějšímu vzniku průduškového astmatu.

 Pomocí tablet a sprejů do nosu a dýchacích cest sice mohou být  projevy alergie potlačeny, ovšem není ovlivněna příčina onemocnění. Taková symptomatická léčba také nezaručuje, že se potíže již dále nebudou zhoršovat.

I když se člověk vzdá domácího zvířete, může trvat měsíce až roky, než budou například kočičí chlupy z bytu plně odstraněny a alergie zmizí. A také stále trvá nebezpečí, že pacient přijde do kontaktu s kočičími chlupy někde úplně jinde.

 V takových případech je třeba uvážit provedení cílené léčby, tzv. hyposensibilizace. 

Hyposensibilizace je speciální imunoterapie, která ve své podstatě působí podobně jako očkování. Jejím cílem je snížit přecitlivělost na příslušný alergen. Ten je zpočátku ve velice nízkých dávkách, které se pak postupně zvyšují,  očkován do kůže.

Imunitní systém si postupem času na alergen „zvykne“ a přestane na něj přehnaně reagovat. Postup ovšem trvá dosti dlouho. Dávky se zvyšují velmi pomalu, současně se také prodlužují intervaly mezi jednotlivými injekcemi  na čtyři až osm týdnů.

Léčba zpravidla trvá dva až tři roky. Ovšem u mnoha pacientů se opravdu po této době dostaví očividné zlepšení.

Hyposensibilizaci ovšem může provádět pouze zkušený specialista-alergolog, a v zařízení, kde je vše připraveno pro okamžitý zásah v případě, že by se po injekci vyskytly závažné celkové reakce.

Ve výjimečných případech může dokonce dojít i k anafylaktickému šoku, který by bez okamžité pomoci mohl být  životu nebezpečný. Pro těhotné ženy a těžce nemocné pacienty je hyposensibilizační léčba zcela nevhodná. Naproti tomu velmi vhodná je u lidí, u kterých se kontakt se zvířaty nedá nijak omezit, například u chovatelů a pečovatelů o zvířata nebo zvěrolékařů.

Nikdo bohužel neumí dopředu odhadnout, zda se alergie jednoho dne nezhorší natolik, že dojde k těžkému astmatickému záchvatu, který může ohrozit život pacienta.

Proto by měly být co nejvíce omezeny kontakty se zvířaty a ložnice by měla vždy být určena pouze lidem, ne zvířatům. Když se potíže přesto zhoršují, mělo by zvíře z domácnosti odejít.

Alergie proti zvířecím alergenům mohou podstanou měrou zhoršit i průběh jiných alergických onemocnění.

V případě pouze lehkých alergií velice pomůže pravidlené odstraňování prachu vysavačem a čištění bytu. Z bytu by měly být odstraněny koberce a čalouněný nábytek, který zachytává chlupy. Pobyt v ložnici by měl být zvířatům již od počátku přísně zakázán.

Jsou-li potíže stále stejné, či se dokonce zhoršují, měl by se člověk zvířete raději zbavit. Člověk, který trpí alergií, by měl při nákupu nábytku, přikrývek, koberců a matrací dávat pozor, jestli neobsahují koňské žíně, peří nebo ovčí vlnu.

Dokonce i oblečení ze zvířecích kůží nebo ovčí vlny může být podnětem pro vyvolání alergické reakce.

 Pro případné předejití anafylaktickému šoku by měl mít těžce alergický člověk u sebe stále sadu první pomoci, ve které se nacházejí nezbytné léky, například kortikosteroidy a antiastmatika, a hlavně adrenalin ve spreji nebo injekci.

Může se alergie zlepšit s přibývajícím věkem?

Dnes se ví, že právě u malých dětí, které trpí přecitlivělostí proti mléčným produktům nebo proti jiným potravinám, může s přibývajícím věkem dojít k částečnému nebo dokonce uplnému vymizení potíží. To ovšem není pravidlem u alergií na zvířata. Ty většinou trvají celý život, dokonce se mohou s přibývajícím věkem zhoršovat. 

Musí člověk vyhledat lékaře a začít s léčbou i v případě, že trpí pouze malými alergickými projevy?

Ano, protože počáteční, většinou naprosto neškodně vypadající projevy se mohou v průběhu doby zhoršit. I když je v počátku postižen pouze nos nebo oči, může po několika letech dojít i k postižení průdušek a vzniku průduškového astmatu. 

Zajímavé:  Cilkanol - vše o zdraví

Musí člověk pokračovat v hyposensibilizační léčbě, i když  již po prvním roce dojde k vymizení alergie?

Ano, protože tento úspěch by měl vydržet co nejdéle. Většinou se potíže opravdu zlepší již po prvním roce léčby.

Ovšem dlouhodobý efekt je ohrožen v případě, že by se s léčbou skončilo ještě před uplynutím doby potřebné pro dodržení celého dávkovacího schématu.

Kromě toho ukončená tříletá léčba chrání i před vznikem dalších alergií a obávaného rozšíření i na průdušky, s případným vznikem průduškového astmatu.

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Leslie17. 9. 2012 13:16:19

Zbavovat se zvirete? Hloupost! Jsem alergik, prvni tri mesice doma se psem jsem mela klasicke potize jako je zarudnuti kuze, ryma, kychani, atp. Potom si ale telo zvyklo. A vim, ze nejsem sama. Je to stejne jako s ockovanim proti alergii, kde vam podavaji alergeny, aby si telo zvyklo. Musi se ale pocitat, ze na ‚cizi‘ zvirata alergicti budete stale. Myslim, ze doktori na ockovani chteji akorat vydelat misto toho, aby se clovek vylecil takto sam a zadarmo. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Míša19. 10. 2013 14:50:42

Měla jsem na jednom vyšetření nalezenou slabou alergii na psy, asi před 6 lety (bez zjevných příznaků). Změnila jsem lékařku a ta mi teď žádnou alergii nenašla. Je možné, že by zmizela? Děkuji mnohokrát za odpověď. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4micska26. 1. 2017 14:29:38

doporucuji poohlednout se i po cisticce vzduchu my mame napriklad http://cistickavzduchu24.cz a sme spokojeni

Источник: https://www.anamneza.cz/nemoc/Alergie-na-zvirata-17

Alergie na zvířata

  • ve slinách (pes, kočka, kůň, morče, křeček)
  • v moči (kočka, pes, malá laboratorní zvířata)
  • v krevním séru
  • v lupech, kožních šupinách
  • v epitelu (kůže)
  • ve výměšcích (holubi)

Zvířecí alergeny podobně jako u roztočů znečistí malé částečky jemného prašného aerosolu, který pak vdechujeme. Nejagresivněji působí alergeny koček, prudké reakce vyvolávají i alergeny koně a malých hlodavců.

Kočkyvyvolávají alergické reakce (rýmu, astma) ze všech domácích zvířat nejčastěji.

Alergeny se uchovávají v jejich srsti a na kůži a roznášejí se tak po celém bytě a domě, kde kočky žijí. Kočičí alergeny mohou na šatech přinést domů lidé, kteří předtím navštívili dům s kočkami.

Alergeny přetrvávají v prostředí bytu či domu ještě několik měsíců poté, kdy kočka dům opustila.

Psilidé, kteří trpí alergií na psy, mají alergii na všechny druhy psů s dlouhou i krátkou srstí. Krátkosrstí alergizují stejně jako dlouhosrstí.

Ptácialergie na ptáky je většinou nepřímá. Ve skutečnosti nejde o alergii na ptačí peří, ale na roztoče, kteří žijí v peří ptáků nebo v jejich hnízdech.

Většina lidí se postupně senzibilizovala stykem s vlastním zvířecím miláčkem. Alergii však může vyvolat i nepravidelný, příležitostný kontakt se zvířetem. Chování drobných zvířat ve školách pro výukové účely není vhodné. Děti se sklonem k alergii nebo už alergici se mohou kontaktem se zvířaty ve škole senzibilizovat.

Základem léčby je zamezení kontaktu se zvířetem, které alergii působí. Není to vždy snadné, protože se ani děti, ani rodiče nechtějí svého miláčka vzdát. Je však nutno si vybrat: buď zvířecí miláček, anebo vaše zdraví.

V žádném případě by nemělo mít zvíře dovoleno vstup do ložnice. Pravidelné koupání zvířete může množství alergenu snížit (1x týdně).

Když se zvíře, které je příčinou alergických obtíží, odstraní z domácího prostředí, mohou pacientovy obtíže ještě pokračovat, protože zvířecí alergeny mohou ještě po několik měsíců přetrvávat v nábytku, kobercích, v křeslech apod. Jediným řešením je důkladný úklid.

Příčiny/rizikové faktory

Vlastní alergickou reakci vůbec nespouštějí zvířecí chlupy. Podstatně více jsou za ni zodpovědné látky, které zvíře produkuje,

  • většinou bílkoviny v kožním mazu
  • slinách
  • moči

Když se zvíře myje, nanese sliny a další látky na srst. Mimo to se tyto alergizující látky (alergeny) mohou smísit s prachem na zemi. Alergeny se pak dostávají do vzduchu a mohou vyvolat alergickou reakci po vdechnutí, i bez přímého kontaktu člověka se zvířetem. Chlupy kočky jsou obzvláště nebezpečné: jsou tak měkké a lehké, že všude zůstávají a těžko se dají odstranit.

Obrovským semeništěm chlupů jsou např. čalouněná sedadla v kinech.

Proto mají alergici často potíže i v místech, kde se normálně žádná zvířata nevyskytují – chlupy přinese do kina člověk, který doma chová kočku, po něm si na sedadlo sedne alergik a dojde k reakci.

U takových pacientů je pak rozpoznání příčiny alergie obzvláště těžké, a velice často je možnost alergie na zvířata zcela opomenuta.

Průběh

První kontakt s alergenem většinou proběhne bez jakýchkoli projevů imunitní reakce. Dojde ale ke vzniku přecitlivělosti (sensibilizaci), a při dalším kontaktu se již objeví příznaky:

  • prvními jsou zpravidla slzející, zčervenalé nebo pálící oči
  • ucpaný nos nebo naopak rýma
  • neustálé záchvaty kýchání.

Jsou-li tyto příznaky ignorovány a dochází-li ke kontaktu s alergenem opakovaně, mohou být následkem ranní kýchání, kašlání, astmatické záchvaty a vyrážky. Právě chovatelé koček jsou obzvláště často postiženi, a časem se u nich vyvine průduškové astma.

Následky

V rodinách, kde již někdo alergické onemocnění má, by měl být člověk s chovem zvířat velice opatrný. I když nemají rodiče žádnou alergii na zvířata, častý kontakt dítěte se zvířaty vzniku alergie velice napomáhá.

Pokud je některý z rodičů alergik, mělo by se nejméně po dobu jednoho roku po narození dítěte na jakákoli zvířata v domácnosti raději zapomenout, protože právě u nejmenších dětí je vznik alergie snadný, a může se rychle vyvinout i průduškové astma.

Rozpoznání/vyšetření

Kvůli velikému množství látek vyvolávajících alergii v našem okolí je často velice těžké určit, o jakou alergii a o jaký alergen se jedná. Právě u pacientů, kteří žádné zvíře nevlastní, se často na možnost alergie na zvířata zapomíná. Ovšem cílené otázky lékaře a speciální alergologické testy mohou typ alergie přesně určit.

Jednoduchou diagnostickou metodou je takzvaný kožní vpichový test (prick-test).

Kapka roztoku alergenu se při něm nanese na kůži, a pomocí injekční jehly nebo malého chirurgického nožíku je pokožka nepatrně narušena, aby alergen mohl proniknout k hlouběji uloženým imunitním buňkám.

Po dvaceti minutách může být odečten výsledek. Reaguje-li pacient alergicky, objeví se v místě vpichu zčervenání a otok kůže (pupen).

V nutných případech je možné provést tzv. „provokační test“, při kterém je alergen ve spreji vdechnut. Je-li použit ten alergen, který u pacienta vyvolává alergické reakce, objeví se typické příznaky. Vyšetřením krve se pak dají prokázat i specifické protilátky proti alergenu.

Léčba

Existuje mnoho metod léčby alergie. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější metodou je naprosté omezení kontaktu se zvířaty. Alergik by se měl svého domácího miláčka, byť je to těžké, vzdát. Pouze tak může zabránit pozdějšímu vzniku průduškového astmatu.

Pomocí tablet a sprejů do nosu a dýchacích cest sice mohou být projevy alergie potlačeny, ovšem není ovlivněna příčina onemocnění. Taková symptomatická léčba také nezaručuje, že se potíže již dále nebudou zhoršovat.

I když se člověk vzdá domácího zvířete, může trvat měsíce až roky, než budou například kočičí chlupy z bytu plně odstraněny a alergie zmizí. A také stále trvá nebezpečí, že pacient přijde do kontaktu s kočičími chlupy někde úplně jinde.

V takových případech je třeba uvážit provedení cílené léčby, tzv. hyposensibilizace.

Hyposensibilizace je speciální imunoterapie, která ve své podstatě působí podobně jako očkování. Jejím cílem je snížit přecitlivělost na příslušný alergen. Ten je zpočátku ve velice nízkých dávkách, které se pak postupně zvyšují, očkován do kůže.

Imunitní systém si postupem času na alergen „zvykne“ a přestane na něj přehnaně reagovat. Postup ovšem trvá dosti dlouho. Dávky se zvyšují velmi pomalu, současně se také prodlužují intervaly mezi jednotlivými injekcemi na čtyři až osm týdnů. Léčba zpravidla trvá dva až tři roky.

Ovšem u mnoha pacientů se opravdu po této době dostaví očividné zlepšení.

Hyposensibilizaci ovšem může provádět pouze zkušený specialista-alergolog, a v zařízení, kde je vše připraveno pro okamžitý zásah v případě, že by se po injekci vyskytly závažné celkové reakce.

Ve výjimečných případech může dokonce dojít i k anafylaktickému šoku, který by bez okamžité pomoci mohl být životu nebezpečný. Pro těhotné ženy a těžce nemocné pacienty je hyposensibilizační léčba zcela nevhodná.

Naproti tomu velmi vhodná je u lidí, u kterých se kontakt se zvířaty nedá nijak omezit, například u chovatelů a pečovatelů o zvířata nebo zvěrolékařů.

Prevence

V případě pouze lehkých alergií velice pomůže pravidelné odstraňování prachu vysavačem a čištění bytu. Z bytu by měly být odstraněny koberce a čalouněný nábytek, který zachytává chlupy. Pobyt v ložnici by měl být zvířatům již od počátku přísně zakázán. Jsou-li potíže stále stejné, či se dokonce zhoršují, měl by se člověk zvířete raději zbavit.

Člověk, který trpí alergií, by měl při nákupu nábytku, přikrývek, koberců a matrací dávat pozor, jestli neobsahují koňské žíně, peří nebo ovčí vlnu. Dokonce i oblečení ze zvířecích kůží nebo ovčí vlny může být podnětem pro vyvolání alergické reakce.

Pro případné předejití anafylaktickému šoku by měl mít těžce alergický člověk u sebe stále sadu první pomoci, ve které se nacházejí nezbytné léky, například kortikosteroidy a antiastmatika, a hlavně adrenalin ve spreji nebo injekci.

Источник: https://www.alfabet.cz/vyvojova-vada-u-ditete/typy-zdravotniho-postizeni/alergie-na-zvirata/

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *