Anatomie srdce – vše o zdraví

Anatomie srdce - Vše o zdraví

Zdraví našeho srdce a našich cév je pro nás životně důležité – zásobují celé naše tělo kyslíkem a živinami. Naštěstí můžeme správné fungování svého srdce vlastním přičiněním ovlivnit. A začít můžeme zrovna u vyváženého stravování. Jak na to? Připravili jsme pro vás několik užitečných tipů.

Srdce máme jen jedno, a právě proto je potřeba jej pořádně chránit. Způsobů, jak si srdce udržet zdravé, je hned několik: například nezapomínat na pravidelné preventivní prohlídky u svého praktického lékaře, přestat kouřit nebo snížit míru stresu, se kterým se v každodenním životě setkáváme.

Obrovskou roli zde hraje také správná strava. Zařadit zdravé jídlo do svého jídelníčku je poměrně jednoduché, a pokud tak učiníte, nepoděkuje vám jenom srdce, posun směrem dolů uvidíte i třeba na ručičce své osobní váhy.

Celkově platí, že bychom si měli vybírat potraviny s vysokým podílem vlákniny, zařadit do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny nebo zdravých tuků.

Nepřekonatelný salát

Potravin, které srdci a cévám, vyložené prospívají, je celá řada. Patří mezi ně třeba listová zelenina, která je plná vitamínů, antioxidantů a minerálních látek.

Navíc obsahuje vitamín K, který podporuje správné srážení krve.

Pozitivní účinky listové zeleniny potvrzuje studie z roku 2014, která zkoumala přes 29 000 italských žen a prokázala souvislost mezi její vyšší konzumací a nižším výskytem srdečních chorob.

Anatomie srdce - Vše o zdraví

Potravin, které srdci vyložené prospívají, je celá řada. Patří mezi ně třeba listová zelenina, která je plná vitamínů, například thiaminu (neboli vitamínu B1).

Zdravé tuky především

Pro zdraví oběhové soustavy jsou nesmírně důležité zdravé tuky: Například omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, které se vyskytují v tučných mořských rybách, jako jsou tuňák, makrela, sardinky nebo losos.

Pomáhají udržet zdravé srdce, přičemž se doporučuje přijímat jich alespoň 250 mg denně. Denní dávka 250 mg DHA příznivě působí také na oči a fungování mozku.

Prospěšné tuky najdeme i v dnešní době tak oblíbeném avokádu, které koupíte v každém větším obchodě s potravinami.

Zapomínat bychom neměli ani na olivový olej, který exceluje vysokým obsahem antioxidantů. Určitě bychom měli do našeho jídelníčku zařadit i ořechy či semínka, které jsou výborným zdrojem vlákniny, nenasycených mastných kyselin a stopových prvků. Například vlašské ořechy také obsahují vitamíny skupiny B, z nichž zejména B1 má pozitivní vliv na srdce.

Anatomie srdce - Vše o zdraví

Pro zdraví srdce jsou nesmírně důležité zdravé tuky: obsahují omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, které se vyskytují v mořských ale i sladkovodních rybách. Určitě bychom měli do našeho jídelníčku zařadit i ořechy či semínka, které jsou výborným zdrojem vlákniny a stopových prvků. Denně bychom měli konzumovat alespoň 250 mg EPA a DHA.

Čokoláda – nečekaný šampion

I když to může být překvapivé, mezi potraviny, které přispívají ke správnému fungování krevního oběhu, patří i čokoláda. Vybírejte si ale takovou, která má alespoň 70 % kakaa a více, a vychutnejte si ji s mírou.

Pokud by pro Vás čokoláda nebyla to pravé, můžete si život osladit třeba jahodami, ostružinami nebo borůvkami. Tyto drobné plody bývají často považovány za superpotraviny, jsou totiž plné antioxidantů. Toto lesní ovoce si navíc můžete dát jako zdravou snídani, nebo svačinu, a skvělé jsou také jako základ do lehkého dezertu.

Anatomie srdce - Vše o zdraví

I když to může být překvapivé, mezi potraviny, které přispívají k udržení pružných cév a zdravého krevního oběhu, patří i hořká čokoláda. Obsahuje totiž vysoký podíl kakaa (zdroj flavanolů). Příznivého účinku dosáhneme při pravidelném denním příjmu alespoň 200 mg těchto látek.

Není těžké začít, ale vydržet

Podobně jako u mnoha diet platí, že nejnáročnější není začít, největší výzvou je nepřestat po prvním zaškobrtnutí. Nebuďte proto na sebe přísní a dopřejte si občas za odměnu kousek hořké čokolády nebo skleničku červeného vína. Odborníci také radí potraviny střídat: pokud byste jedli pořád ty samé, přestane Vás zdravá strava za chvíli bavit a vrátíte se k původním návykům.

Tohle už raději ne

Už víme, co je pro správné fungování oběhové soustavy dobré, ale čemu bychom se měli vyhýbat? Doporučuje se vynechat smažené potraviny plné nasycených tuků, vhodné nejsou ani průmyslově zpracované pokrmy (instantní polévky, rybí prsty, čokoládové tyčinky). Naproti tomu je ideální jíst jídlo doslova tak, „jak bylo utrženo“, čili co nejméně upravené, a vařit z tzv. primárních surovin (třeba ze zeleniny, luštěnin, syrového masa).

Problémem je i vysoká konzumace sodíku, kterou do našeho těla dostáváme se solí často právě v nejrůznějších polotovarech.

American Heart Association doporučuje pro zdravého dospělého maximálně 2 300 miligramů sodíku denně, což je asi jedna čajová lžička. Nechutnají Vám málo slaná jídla? Existují však i zdravější způsoby dochucování.

Začněte například více používat bylinky, nebo dalším výborným způsobem, jak chuť zvýraznit, je přidání pár kapek citronové šťávy.

Источник: https://www.gsklub.cz/gs-magazin/jak-uchovat-srdce-a-cevy-zdrave/

Srdce

Srdce je skutečně zázračný mechanizmus, který pracuje nonstop, 24 hodin denně po celá desetiletí, a když je třeba, i celé století.

Nikdo, kdo jej studuje, se neubrání obdivu. Srdce je skutečně orgán úžasné síly a vytrvalosti. Den co den musí vykonat průměrně 100.000 stahů.

Za život provede srdce dva a půl miliardy úderů, přičemž prohání každou minutu v průměru šest litrů krve 153.000 kilometrů dlouhým cévním řečištěm.

To odpovídá 25.000 litrů denně a více něž půl miliardě litrů za život.

  • Náš život závisí na nepřetržitém proudění krve – řeky života.
  • Každý orgán, každičká buňka v našem těle je omývána, čištěna a živena krví, přiháněnou činností srdce.
  • Kdyby kterákoliv část našeho těla zůstala bez kyslíku přiváděného krví, rychle by ochabla a odumřela.

Anatomie srdce - Vše o zdraví

Srdce se svým čerpacím systémem je tak dokonalý nástroj, že vědci byli i s tou nejdokonalejší technologií zcela neúspěšní při snaze o jeho napodobení. Srdce má chlopně tenčí než hedvábný papír, jsou však pevnější než ocel.

Jsou-li chlopně nahrazeny umělými silikonovými částmi, opotřebují se tyto člověkem zhotovené náhražky již za pár let.

Ale jemné, odolné tkáně zdravého srdce dokáží vzdorovat námaze po celý život.

A všichni máme tento „zázrak“ v sobě. Tepe a tepe a dává nám život.

  1.    O naše srdce však usiluje nejhorší nepřítel, a bude vést své „loupeživé tažení“ tak dlouho, jak mu to jen dovolíme.
  2. Nejprve, kdo je ten ničema, který usiluje o zničení našich srdcí? 1
  3. viz Arterioskleróza

     Při rytmické činnosti srdce se pravidelně střídají dvě fáze – fáze stahu (systola) s fází ochabnutí a klidu (diastola). Při systole srdce krev vypuzuje, v době diastoly do něj krev naopak natéká.

     Význam diastoly pro normální činnost srdce je však mnohem širší. Jedině v této fázi srdeční činnosti může krev volně protékat věnčitými tepnami zásobujícími srdeční svalovinu živinami a kyslíkem.

  • Klidová hodnota systolického krevního tlaku je 90 až 150 mm Hg, diastolického krevního tlaku pak 60 až 80 mm Hg.
  • Popis fotografie: 16
  • Srdce bez osrdečníku
  • a) srdce (srdeční sval myokard)
  • b) osrdečník (epikard)
  • c) srdečnice (aorta)
  • d) plícnice (arteria pulmonalis)
  • e) srdeční hrot
  • f) pravá komora
  • g) levá komora

Anatomie srdce - Vše o zdraví

     Srdce je dutý sval tvořený srdeční svalovinou (myokardem) umístěný v hrudní dutině za hrudní kostí. V 5.mezižebří vlevo je možné nahmatat úder srdečního hrotu. Povrch srdce je kryt osrdečníkem.

     Osrdečník je vazivová blána, která se dělí na zevní list (perikard) a vnitřní list (epikard), který přechází na srdce. Štěrbinový prostor mezi perikardem a epikardem vytváří tzv. dutinu perikardiální vyplněnou malým množstvím tekutiny umožňující hladký a klouzavý pohyb srdce.

     Vnitřní výstelku srdce tvoří nitroblána srdeční (endokard), která přechází mezi síněmi a komorami v chlopně cípaté.

     Podélnou přepážkou (septem) je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu. Každá polovina srdce má tenkostěnnou síň (atrium) a silnostěnnou komoru (ventriculus). Mezi nimi jsou chlopně, které umožňují proudění krve jen v jednom směru (fungují jako jednosměrný ventil, zabraňují zpětnému toku krve z komor do síní).

      Srdeční chlopně:

1. cípaté jsou mezi síněmi a komorami (PS-PK chlopeň trojcípá, LS-LK chlopeň dvojcípá)

2. poloměsíčité na začátku velkých tepen (plícnice a srdečnice).

     Na povrchu srdce probíhají věnčité (koronární tepny, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami.

———————————-

Hrudní koš – centrum života vašeho těla

SRDCE

Anatomie srdce - Vše o zdraví

     Teď jsme na cestě příčným tračníkem (podívejte se pro orientaci na diagram „Léčba tlustého střeva”) a dostáváme se k místu, které je označené slovem „srdce“. Jednoduše řečeno je srdce automatický orgán. To, že srdce automaticky pracuje, závisí na svalech a nervech, kterými je vybaveno. Jen z těchto však nevychází ta aktivující síla, která nutí normální, zdravé srdce každý den asi 100.000-krát tlouci a to 50, 75, 100 a nebo více let. A tato vynikající pumpa je přibližně veliká jako mužská pěst.

     Tělo má 4,5 až 5 litrů krve. To je jeho veškerá zásoba, kterou během celého života nezvyšuje. Přesto pumpuje srdce, tato nepatrná pumpa, 24 hodin denně, den za dnem, rok po roku, něco mezi 10.000 a 11:000 litry krve celým tělem, od hlavy až k patě.

Uvažte jen: během pouhých 50 roků je to asi 180 milionů litrů krve, které procirkulují naším tělem. Zázrak? Žádné, lidskou rukou zhotovené zařízení, nedokáže podat takový výkon. Bůh však stvořil člověka k obrazu svému a vymyslel tuto dokonalost.

Komu to má být užitečné? Vám a mně.

     V čem spočívá tajemství této neustálé, účinné a efektivní činnosti? Spočívá ve funkci nervové masy v mezimozku, zvané hypotalamus.

V kapitole o hypotalamu jsme se již předem dověděli, že tento orgán je jakýsi transformátor, který redukuje kosmické, energetické vibrace z vesmíru o síle nespočitatelných milionů voltů na energetické napětí, které člověk v daném okamžiku potřebuje.

Takto kontroluje „computer-hypotalamus“, způsobem, který jsme ještě neodhalili, přítok kosmické energie a stará se o potřeby žláz, orgánů a vůbec všech částí těla.

     Jeden z předpokladu pro normální aktivitu srdce je neustále čisté tlusté střevo. Nabírají-li se v tlustém střevě zkvašené a hnijící odpadové látky, napadnou srdce.

     Před několika lety mně telefonovala jedna dáma z Kansasu. Neznal jsem ji, ale vzpomínal jsem si, že si koupila můj diagram o terapii pomocí reflexních zón na nohou. Vyprávěla mi, že její otec má srdeční záchvat a že nechce volat lékaře. „Jestli si dobře vzpomínám, máte můj diagram o reflexních zónách na nohou“ řekl jsem. Přitakala a řekla, že visí zarámovaný v pokoji.

Řekl jsem, aby se podívala na plosku – ale přerušila mně s naléhavou poznámkou, že její otec má srdeční záchvat, ale jeho nohy jsou v pořádku.

Pokračoval jsem klidně dál: „Vidíte na levé plosce namalované srdce? Já na vašem místě bych vyzul vašemu otci boty, vzal nohu do obou rukou a špičkami prstů tlačil na místo, kde je na obraze namalované srdce, a to 15 minut s největší silou, kterou dokážete“.

      Za 2 dny mě volala opět, aby mi sdělila výsledek. Provedla všechno, jak jsme se domluvili a za několik minut začal její otec říhat a uvolnily se mu větry. Klidně usnul, spal do devíti hodin příštího dne a ještě téhož dne šel do své kanceláře.

     Koncentrovaná potrava ze škrobů může způsobit v tlustém střevě nepříjemnosti a být pro srdce nebezpečná. Trávení nadměrného množství škrobových produktů vede k tvorbě nadměrného množství uhlíku, z něhož se tvoří plyn kyseliny uhličité. Abychom se vyhnuli tomuto nebezpečí, měli bychom konzumaci škrobů zredukovat na minimum a nebo je vůbec nejíst.

     Dovolte mi vysvětlit princip automatické srdeční činnosti. Rytmické kontrakce srdeční musí mít nutně svůj původ mimo buňky a tkáň srdeční, protože ty jsou složeny jen z hmoty.

Neexistuje žádná „hmota“, která by jakoukoliv činnost prováděla 24 hodin denně po 80, 90 nebo více než 100 roků, aniž by musela být občas opravována. Toto neplatí pro srdce.

Z toho je zjevné, že automatická činnost srdce je napájena z těžko pochopitelného, nadlidského, zevního pramene. Kosmická energie je nadlidská, stejně jako kosmické vibrace, které vycházejí z hypotalamu a jsou vedeny dále k srdci záhadným computerovým-systémem.

To by vysvětlilo skutečnost, že srdce zdravého, silného 80, 90 nebo dokonce stoletého muže, nepřestane ani na okamžik tlouct. Fysiologové vysvětlují toto, téměř nekonečné tlučení srdce „vnitřní stimulací“ která vychází z vesmíru.

Zajímavé:  Hormonální profil - vše o zdraví

     Tím, že Bůh stvořil lidské srdce, zhotovil skutečně dokonalé mistrovské dílo. Nečistoty v krvi jednoznačně srdci škodí. Krev i lymfa přijímají nečistoty tam, kde kvašením a hnitím vznikají. Krev i lymfa proudí neustále srdcem. Plyny z tlustého střeva se mohou osmózou lehce dostat do každé části těla.

     Vytvoří-li se někde v blízkosti okolí srdce plynová bublina, ať je to v tlustém střevě nebo jinde vlevo pod bránicí, povede to s největší pravděpodobností k poruchám srdeční činnosti.

     Srdce potřebuje tři speciální minerální látky a to jen ve velmi malých množstvích, ve zlomcích procenta. Tyto elementy jsou kalium (draslík), natrium (sodík) a kalcium (vápník).

     Draslík a sodík podporují svalové uvolnění, zatímco kalcium vyvolává kontrakci, svalový stah. Tyto elementy dodává příroda v potravinách.

V syrové potravě jsou obsaženy v organické formě a tělo je může snadno přijmout a využít. V potravinách vařených a pečených jsou tyto prvky změněny na anorganické a zpracováním ztratily mnoho energie a hodnoty.

Naštěstí má tělo k dispozici velkou přizpůsobovací schopnost a může i anorganické

     Krev představuje pro tělo život, zatímco srdce je motor, který udržuje život v oběhu. „Spořádaná“ srdeční funkce je pro nás životně důležitá. Až si to jednou vážně uvědomíme, pak budeme dělat všechno co je v naší moci, abychom udržovali tělo v bezvadném stavu – zevně i zevnitř.

Je však daleko důležitější udržovat vnitřní čistotu; neboť dokud nás neočekávaně nevarují potíže nebo nemoc, nemůžeme vědět, jestli je všechno v pořádku.

Abychom dosáhli bezvadného tělesného stavu, měli bychom se koncentrovat na tlusté střevo – zkušenost mě totiž naučila, že neexistuje nic důležitějšího.

Источник: https://www.zdravinadlani.cz/nase-telo-nemoce-a-lecba/obehovy-system/srdce

Co o srdci nejspíš ještě nevíš | Loono

Ve svém srdci mám tebe. Dal jí své srdce. A nebo jak řekl Goethe: Láska jsou dvě těla a jedna duše, dvě srdce a jeden tlukot. Existuje nespočet citací, metafor a frází, které slovo srdce spojuje s láskou. Ale jak víme, srdce není jenom univerzální symbol lásky, ale i náš nejdůležitější orgán, který pro nás pracuje nepřetržitě 24/7 a zaslouží si nemalou pozornost. Proto jsme pro tebe dali dohromady souhrn zajímavostí a faktů, díky kterým si své srdce ještě víc zamiluješ!

Anatomie srdce - Vše o zdraví

Než se vrhneme na všechny zajímavosti, je důležité vysvětlit jak srdce vůbec funguje. Lidské srdce má 4 části – 2 síně a 2 komory. Pracuje jako pumpa. S každým úderem srdce vypustí 70 ml krve do oběhu, a rožene tak nezbytný kyslík a živiny do zákoutí tvého těla. Jeho tempo má na svědomí nenápadný bubeník, ukrytý v pravé síni. Každou minutu udeří 60 až 90×.

Možná jsi nevěděl(a), že…

  • Za rok srdce udeří celkem 36 792 000×.
  • Lidské srdce není ve středu. Je umístěno spíše na levé straně těla. 
  • Ženské srdce bije rychleji než mužské. Mužské srdce ale váží v průměru 350 g, ženské pak 300 g.
  • Muž má v těle průměrně 5,4 litru krve, zatímco žena 4,5 litru krve.
  • Srdce je velké jako zatnutá mužská pěst.
  • Nejtěžší srdce má modrá velryba, a to až 180 kg. Nejjednodušší srdce mají zase někteří z bezobratlovců.
  • U plodu začíná srdce bít už ve třetím týdnu. Srdeční akci dítěte je pak možné slyšet až v 16.–18. týdnu těhotenství.
  • Práce srdce spotřebuje až 10 % celkové spotřeby kyslíku. Hmotnost srdce však tvoří pouze 0,5 % celkové hmotnosti těla.
  • Srdce může bít i mimo tělo, má totiž vlastní elektrický impuls.
  • 25 % lidí v ČR trpí hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem.
  • Až 20 % infarktů proběhne bez bolesti na hrudi. Může se projevit i nevolností, špatným trávením a dlouhodobou bolestí v rameni.
  • Denně dostane 60 lidí v ČR infarkt. Ten se nejčastěji přihodí mezi šestou ráno a polednem (kvůli hormonálním změnám, změně krevního tlaku a metabolismu).

A něco z historie…

  • První úspěšná operace srdce na světě proběhla v roce 1896.
  • První transplantace srdce proběhla v roce 1967, v Československu hned o rok později.

Srdce je zkrátka jeden z nejpozoruhodnějších orgánů vůbec. Nemá oddech a pracuje neustále, díky čemuž si nepochybně zaslouží tvou péči. Jak své srdce můžeš chránit? Co ovlivnit můžeš, a co naopak ne? 

To se dozvíš v přehledné infografice ZDE. 

Více o anatomii srdce se dozvíš ve videu níže.

Источник: https://www.loono.cz/blog/co-o-srdci-nejspis-jeste-nevis

Co všechno víme o zdraví srdce? A je všechno z toho pravda?

Onemocnění oběhové soustavy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jsou však i naším největším strašákem?

Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?

Mýtus č.

1: „Infarkt s týká především mužům“ Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen.

Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy.

Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.

Mýtus č.

2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“ Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná.

Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí.

Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.

Mýtus č.

3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“ Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu.

U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů.

Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.

Mýtus č.

4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“ Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob.

Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.

Mýtus č.

5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“ Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso.

Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná.

 Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.

Mýtus č.

6: „Alkohol prospívá srdci“ Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků.

Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce.

Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.

Mýtus č.

7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“ Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány.

Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.

Mýtus č.

8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“ Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu.

Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.

Mýtus č.

9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky.

Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.

Источник: https://zena-in.cz/clanek/co-vsechno-vime-o-zdravi-srdce-a-je-vsechno-z-toho-pravda

Co udělají s člověkem dva týdny sezení?

07.12.2019 08:50

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá: roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Dva týdny bez pohybu stačí podle deníku k tomu, aby se zhoršil metabolický profil, tedy poměr mezi svalstvem a tukem v těle, a dokonce i kardiovaskulární funkčnost. Zdraví může narušit dokonce i krátkodobé sezení. Ukázala to studie britských vědců, která byla prezentována na posledním sjezdu Evropského sdružení pro studium cukrovky (EASD).

Výzkum byl realizován na skupině mladých a fyzicky aktivních dobrovolníků, kteří denně ušli mnohem více než deset tisíc kroků a měli normální váhu. Vědci u nich před zahájením studie zjišťovali funkčnost dýchací soustavy, měřili podíl tuku v těle a srdeční činnost. Pak dobrovolníci dva týdny seděli denně více než sto minut a zároveň výrazně méně chodili.

Po čtrnácti dnech lenošení byly výsledky nemilosrdné: kardiovaskulární funkčnost klesla o 1,8 procenta, zhoršila se funkčnost plic a okamžitě vzrostl v těle podíl tuku na úkor svalstva, především se zvětšil objem pasu a tuk se začal soustřeďovat do jater. Snížila se citlivost na inzulin, který kontroluje metabolismus glukózy. To vyšlapává cestičku k cukrovce, protože tkáně už na tento hormon nereagují dobře a kontrola glykémie se může pozvolna zhoršovat.

Dobrou zprávou ale je, že začneme-li se pohybovat, existuje naděje rychlého návratu k původnímu stavu. ‚Jestliže znovu začneme s normální fyzickou aktivitou, v krátké době se zlepší srdeční činnost a dýchání a totéž platí o tuku v játrech, o obvodu pasu, o tělesném tuku a citlivosti na inzulin,‘ vysvětluje autorka studie Kelly Bowdenová-Daviesová.

‚Důležitá je pravidelná fyzická aktivita, aby se neprojevily negativní následky na zdraví, neboť i malé omezení denní aktivity může mít špatný vliv. Všichni bychom se měli více pohybovat, Stačí denně trochu více chodit,‘ uvádí vědkyně.

Zajímavé:  Hmotnost - vše o zdraví

Fyzická aktivita je důležitá

Fyzická aktivita rovněž pomáhá redukovat tuk, který obklopuje srdce. Dokazuje to nová studie vědců z Kodaňské univerzity.

Abychom lépe pochopili, co ze studie vyplynulo, je užitečné připomenout si anatomii.

V těle existují dvě tukové tkáně: epikardiální, která obklopuje srdeční sval, a perikardiální, který se nachází mimo srdeční sval. Pro metabolismus a funkci srdce je významný epikardiální tuk.

Méně se ví o riziku spojeném s perikardiálním tukem, protože ten nemá přímý kontakt se srdcem. Experti se však shodují, že může ovlivňovat srdeční činnost nepřímo a že může být spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob. Vědci sledovali tři týdny 50 obézních osob, které měly tuk uložený hlavně v krajině břišní.

Rozdělily je na tři skupiny: první intenzivně cvičila aerobik, druhá prováděla posilovací cviky a třetí, kontrolní skupina nepraktikovala žádnou fyzickou aktivitu.

Intenzivní pohyb, jako je plavání, běh či fitness, vedl k redukci epikardiálního tuku, ale neměl žádný vliv na perikardiální tuk. Posilovací cvičení zredukovalo o 24 procent epikardiální tuk a o 32 procent perikardiální.

Ukázalo se tedy, že cvičení může mít pozitivní vliv na srdeční tukovou tkáň, která zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

Источник: https://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/co-udelaji-s-clovekem-dva-tydny-sezeni_536215.html

Cukrovkáři mnohdy neví, že měli infarkt. Často nastává během dopoledne

‚Před 13 lety mi diagnostikovali cukrovku, vypráví 43letý Evžen. Nemoc se zpočátku projevovala hlavně tím, že jsem měl stále velkou žízeň. Vypil jsem denně třeba čtyři litry tekutin, a stejně mi to nestačilo.

Když jsem to zmínil na prohlídce u praktického lékaře, rozhodl se, že mi udělá glukózový test, aby zjistil koncentraci glukózy v krvi. Tehdy se zjistilo, že trpím cukrovkou druhého typu.

Samozřejmě tomu nijak zvlášť nepomáhalo to, že jsem měl o pár kilo víc,‘ vyprávěl Evžen.

Přečíst článek ›

Začal držet dietu, ale nevydržel to dlouho. ‚Musel jsem hledat nějaký kompromis.

Nakonec jsem našel nějakou rovnováhu mezi stravou, která mi vyhovovala a která mi neubližovala, takže jsem váhu dostal na relativně přijatelnou hodnotu, a k tomu jsem si píchal inzulín.

Pravidelně jsem chodil na kontroly a taky jsem si pořídil psa, takže jsem s ním denně chodil na vycházky, abych se udržoval fit,‘ dodal.

Počty *V 10-15 procentech případů infarktu myokardu nebývá přítomna bolest. *Odhaduje se, že nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda. *Podle zahraniční studie představuje němý infarkt více než 45 % všech případů infarktu myokardu.

*U mužů byl zjištěn výrazně vyšší výskyt němého infarktu než u žen.

‚V klidu jsem si žil dalších deset let.

Neměl jsem žádné potíže, jen více stresu v práci, když jsem povýšil na vedoucího pobočky, ale kdo dneska nemá stres… V té době odcházel do důchodu můj dlouholetý praktik a místo něj nastoupila mladší lékařka, která se rozhodla, že bude velmi pečlivá, a když jsem přišel na pravidelnou dvouletou prohlídku, vyšetřila mě opravdu důkladně. Při natočení EKG, které jsem do té doby nezažil, mě čekalo šokující překvapení. Lékařka zmlkla a podívala se na mě: „Měl jste infarkt…“,‘ byl v šoku.

Přečíst článek ›

Bylo velké štěstí a náhoda v jednom, že jsem zrovna za lékařem šel. ‚Infarkt jsem mohl mít tak dva měsíce předtím, a vůbec nic mi nebylo. Nechápal jsem to.

Podle lékařky se u lidí, kteří mají cukrovku mnoho let, mohou poškodit nervová vlákna vedoucí bolest z hrudních orgánů, a proto člověk nemusí cítit ani závažnější infarkt a zjistí se to kdoví za jak dlouho při EKG.

Dostal jsem betablokátory a čekalo mě ještě několik vyšetření, ale naštěstí srdce nebylo poškozeno natolik, abych musel na operaci. Jen se teď trochu bojím, aby se infarkt neopakoval s větší silou,‘ dodává.

Názor lékaře MUDr. Anna Bubelová (Nemocnice Na Bulovce) Ne každá ischemie (nedokrevnost) myokardu nebo každý infakrt myokardu jsou provázeny subjektivně vnímanými symptomy.

Němý nebo nerozpoznaný infarkt myokardu nebo předchozí infarkt myokardu je charakterizován abnormálním nálezem Q kmitů na EKG, ztrátou životaschopného myokardu prokázanou zobrazovacími metodami ECHO, scintigrafie myokardu, magnetická rezonance, jejíž charakter odpovídá ischemické etiologii nebo patologicko-anatomickým nálezem předchozího infarktu myokardu.

Němá ischemie myokardu je taková, která není provázena stenokardiemi, pacienti jsou tedy bez příznaků. Tito pacienti ale mají stejné koronární postižení jako symptomatičtí pacienti se stenokardiemi. Asymptomatická ischemie je vlastně porušený „alarmový mechanismus“. Tato ischemie je velmi častá.

V praxi se s těmito nemocnými setkáváme méně často, protože tito lidé lékaře obvykle nevyhledávají, neboť nemají potíže. Mohou být náhodně zachyceni při aktivním screeningovém vyšetření rizikové populace zátěžovým testem nebo při dlouhodobém monitorování srdeční činnosti (tzv. Holter).

Nepřítomnost symptomů ale neznamená, že choroba není závažná. Němý infarkt nebo němá ischemie myokardu se vyskytuje více u pacientů s diabetem mellitem, který je spojen s postižením vegetativního (tj. útrobního) nervového systému. Léčba prokázané němé ischemie nebo němě proběhlého infarktu je stejná jako u manifestní anginy pectoris nebo stavu po známém proběhlém infarktu myokardu.

Přečíst článek ›

Informace o němém infarktu

*Infarkty, o kterých člověk ani neví, se vyskytují zvláště u pacientů, kteří mají cukrovku. Ta poškozuje nervová zakončení na hrudníku, a snižuje tak práh bolesti. Proto člověk necítí pro infarkt charakteristické bolesti.

*Pacienti s němým infarktem se dostanou k lékařské péči často pozdě a dochází u nich k nevratnému poškození srdce, které potom negativně ovlivňuje jejich život.

*Pokud je u člověka diagnostikován tichý infarkt, je potřeba poinfarktová péče (například betablokátory, aspirin, statiny).

*40 procent všech infarktů myokardu nastává ráno mezi 6. a 12. hodinou.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

Krůtí špízy s bylinkovo-mandlovým pestem

Ingredience:

  • 40 g nasekaných mandlí
  • 1 svazek hladké petrželky
  • 5 snítek citronového tymiánu
  • 3 snítky rozmarýnu
  • 50 g parmazánu (v celku)
  • 3 stroužky česneku
  • 13 lžic olivového oleje
  • mořská sůl, pepř
  • 2 lžičky nastrouhané kůry z biocitronu
  • 500 g krůtích prsou

Postup:

Mandle orestujte na suché pánvi. Nasekejte lístky petrželky, tymiánu a jehličky ze dvou snítek rozmarýnu. Nakrájejte parmazán na větší kousky. Připravené přísady najemno rozmixujte s česnekem, 10 lžícemi olivového oleje, solí a pepřem. Přidejte 1 lžičku citronové kůry. Krůtí maso nakrájejte na 12-16 zhruba 1 cm silných a 4 cm širokých proužků.

Dva proužky vždy napíchněte vlnovitě na špízové jehly. Zbývající rozmarýn nasekejte a smíchejte s 1 lžičkou citronové kůry a 3 lžícemi oleje. Touto směsí potřete špízy a grilujte je v grilovací míse 10 minut, dokud nebude maso hnědé a křupavé. Nezapomeňte ho obracet a potírat zbývajícím rozmarýnovým olejem. Podávejte s bylinkovo-mandlovým pestem.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravé srdce

Cukrovka má bezpochyby velký vliv na srdce. Prevence a kontrola diabetu vám tak může zachránit nejen srdce, ale hlavně život. Srdeční infarkty se totiž vyskytují 2x až 4x častěji u cukrovkářů ve srovnání se zdravými lidmi. Bohužel je zřetelný celosvětový nárůst cukrovky 2. typu, která souvisí s nezdravým životním stylem a sedavým zaměstnáním.

Důležité je dodržovat dietu a naučit se správně stravovat. V poslední době je čím dál populárnější nízkosacharidová strava, která je založena na čerstvé zelenině, masu, rybách, vajíčkách, mléčných výrobcích, ořeších, semínkách a ovoci. Tato dieta byla využívána při léčbě diabetu už v 60. a 70.

 letech minulého století a nyní se doporučuje i maminkám s těhotenskou cukrovkou. Od běžné české stravy se liší především v tom, že místo pečiva a tradičních příloh, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a knedlíky, se k masu přidává čerstvá listová zelenina a saláty či zelí.

Tím se ze stravy vyloučí tučné i nepříliš zdravé potraviny s obsahem cukru, bílé mouky, a zákaz platí i pro sladkosti, zákusky nebo třeba brambůrky. Zkuste to, a uvidíte, jak se vám uleví.

Источник: https://www.denik.cz/zdravi/zdravi-nemy-infarkt-srdce-ischemi-myokardu-20200923.html

PHARMA NEWS – odborný časopis

Civilizační nemoci? Způsobené vyspělou technikou? Velkým množstvím vědomostí? Vysokým výskytem populace na malém prostoru? Můžeme útěkem od civilizace zachránit vlastní život? Vzdáme se vymožeností dnešní doby? Pohodlí, přátel, základního komfortu? Ale pomůže to vůbec?

Nedávno byla zveřejněna jakási genetická studie, která mluvila o evoluci a o vrcholu vědomostí lidské populace vůbec.

Pro dnešního člověka nedopadla tato studie moc dobře, podle ní byl totiž Homo sapiens na vrcholu někdy před dvěma tisíci lety. A od těch dob… ne každý výdobytek doby nám prokazuje službu v kladném slova smyslu.

Civilizace s sebou přináší změny, které nám lidem (ale i zvířatům a rostlinám) přináší problémy – sociální, zdravotní, existenční.

DEFINUJME

Jak nejlépe definovat civilizační nemoci? Existuje přesná definice, nebo se jedná o množství informací s nepřesnou hranicí? Kdo by měl tento soubor informací zastřešovat? Z hlediska zdraví ve vztahu k celkové populaci země by bylo nejlepší obrátit se k WHO (World Health Organisation). Ovšem informace přístupné veřejnosti nejsou v tomto ohledu nijak dostačující.

Zkusme si tedy vymezit hranice tohoto problému. Civilizační nemoci jsou nemoci úzce spjaté s životem ve vyspělých zemích, s moderní dobou, se změnami životního standardu, životem ve velkých městech. Mohli bychom dlouze pokračovat vyjmenováváním důvodů.

Ale také bychom mohli říci, že civilizační nemoci jsou spojené s lidskou leností a degenerací životního stylu a pravděpodobně v obou případech bychom měli pravdu.

CO VŠECHNO JE CIVILIZAČNÍ NEMOCÍ? 

Ne všechny nemoci, jež jsou následkem civilizace, jsou mezi civilizační nemoci řazeny. Mezi civilizační nemoci jsou řazeny pouze některé, z laického hlediska asi ty, na kterých je to nejvíce vidět.

Pokud bychom příliš nespecifikovali, mohli bychom tuto problematiku popsat velice obecně i takto:  • nemoci oběhového systému  • metabolická onemocnění  • nádorová onemocnění  • psychická onemocnění  • onemocnění imunitního systému Při takovémto pohledu bychom mohli ovšem říci, že civilizace způsobuje nejméně 50 % všech onemocnění a smrt člověka nastává v každém druhém případě následkem civilizace a v obou případech bychom měli pravděpodobně pravdu. Také bychom mohli říci, že většině těchto zdravotních problémů a jejich následných úmrtí se dalo zabránit. A opět bychom měli asi pravdu. V situaci jako je tato, se mi vybaví pohádky o duších upsaných čertu. Zkusme si ji trochu rozvinout. Člověk má odedávna strach ze ztráty života, nikdo by nechtěl být zastřelen lupičem, či být na palubě havarujícího letadla. Tato přesně definovaná úmrtí nahánějí hrůzu. Do roka a do dne si pro Tebe přijdu, říká čert. Ve většině pohádek pak dochází ke zvratu, kdy hlavní postava příběhu se jako zázrakem zachrání, nebo je zachráněna. Přesně definovaná hrozba a přesně mířená obrana. A jak bude pokračovat naše upravená pohádka? Dva dny po vítězství nad čertem a získání úpisu dostane hlavní hrdina infarkt, nebo zemře na rakovinu plic. Je to příliš morbidní? Možná, ale právě takto se ke svým životům chováme. Pro to jednoduché „možná“ v hrozbě se neobtěžujeme riziko analyzovat, natož proti němu zakročit. Ve své podstatě je člověk racionálně myslící bytostí. Ale jeho racionálnost ve vztahu ke zdraví je založena na systému akce a reakce. Tedy přesněji řečeno okamžitá a statisticky vždy stejně definovatelná reakce. A pokud je reakce sporná ve svém průběhu či časovém hledisku, stavíme se k ní asi takto:  • pokud mě cigareta nezabije hned, nezabrání mi to si zapálit  • pokud nedostanu infarkt hned, tak si klidně dám všechno toto dobré jídlo  • pokud si dnes nevyčistím zuby, tak asi hned zítra nevypadají Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Civilizační nemoci jsou problémem v první řadě nás samotných. Jsou otázkou naší disciplíny, pudu sebezáchovy a touhy žít. Ovšem slovem žít je potřeba myslet opravdu žít, nikoliv přežívat.

  • Přestože je civilizačních nemocí hodně, měli bychom začít tou nejčastější – infarktem. 
  • INFARKT MYOKARDU
Zajímavé:  Čaje na hubnutí - vše o zdraví

Nemoci oběhového systému jsou asi nejčastějším civilizačním problémem. Je to dáno degradací stravovacích, pohybových a spánkových návyků. Dochází k hromadění rizikových faktorů, které se musí někdy a někde projevit. Infarkt je velice známý pojem i mezi laickou veřejností. Ve svých základech je princip tohoto onemocnění všeobecně znám.

Přestože jsou známy i důvody, proč k tomu dochází, pud sebezáchovy u některých konkrétních jedinců je v těchto případech až mizivě nízký. Na to, abychom mohli popsat celkový průběh infarktu, je nutné si nejprve přiblížit některé pojmy, včetně anatomie srdce (Obrázek 1) a popisu srdečních funkcí.

Srdce se skládá ze dvou komor a dvou předsíní (síní), kde přechod mezi síní a příslušnou komorou je oddělen chlopní. Stejně tak přechod z komory do příslušné tepny je oddělen chlopní. Činnost srdce je charakterizována opakovaným smršťováním (systola) a ochabováním (diastola) srdečního svalu. Krev procházející srdcem koluje v tzv.

malém krevním oběhu (začíná plicní tepnou a žene neokysličenou krev přes plíce a zpět do srdce) a velkém krevním oběhu (začíná aortou a distribuuje okysličenou krev do celého těla). 

NENÍ INFARKT JAKO INFARKT

Infarkt neboli ischemická nekróza, je odumření tkáně v důsledku ischemie, tedy zamezení přívodu krve do tkáně uzavřením příslušné tepny. Nejčastějším typem infarktu je infarkt myokardu, kdy dojde k uzavření některé z koronárních, neboli věnčitých tepen. Infarkt myokardu není ovšem jediný.

Dalším typem infarktu je například plicní infarkt, který vzniká následkem plicní embolie. Z hlediska rizikovosti je také velice často smrtelný. Infarktu myokardu přibývá. Je to i proto, že průměrný věk člověka se neustále zvyšuje. Díky tomu stoupá i velikost populace s rizikem infarktu.

Z hlediska výskytu ve vztahu k pohlaví byl infarkt myokardu více mužskou záležitostí. To se ovšem díky stoupajícímu věku populace mění. Mužská populace má převahu, pokud mluvíme o relativně středním věku, tedy dejme tomu 50-55 let. Pokud se ovšem podíváme na populaci kolem 80-85 roku věku, je situace opačná, a převahu mají spíše ženy.

Pokud budeme mluvit o nejčastějším výskytu nezávisle na pohlaví pak je to věk 70-79 let.

WHO uvádí, že onemocnění srdce jsou odpovědná za 30 % všech úmrtí na světě. To číslo je opravdu alarmující. V České republice ročně prodělá infarkt myokardu kolem 30 tisíc lidí. Pacientů, kteří se léčí s ischemickou chorobou srdeční, je kolem 800 tisíc. 

RIZIKOVÉ FAKTORY

Infarkt nepřichází sám od sebe. Nebo alespoň ve většině případů. Pokud je člověk zdravý, dobře jí, dostatečně se pohybuje, kvalitně spí a vyhýbá se stresovým situacím, pak infarkt není rizikem, kterého by se měl ve svém životě obávat. Takových lidí je ale ve vyspělých zemích velice málo.

Co patří tedy mezi rizikové faktory infarktu? V první řadě je potřeba si tato rizika rozdělit na dvě důležité skupiny, a to na rizika, která lze eliminovat a pak na ta, která ovlivnit nelze. Ty, které nemůže člověk ovlivnit, jsou rodinná dispozice, věk a mužské pohlaví.

Ostatní ovlivnit lze a jsou to tyto:  • kouření  • nadváha  • vysoký krevní tlak  • vysoký cholesterol  • konzumace alkoholu  • diabetes  • nedostatek pohybu  • stres  • předchozí onemocnění srdce I tyto rizikové faktory jsou závislé na věku pacienta a mohou k infarktu nejen přispět, ale ovlivnit i jeho průběh a rychlost nástupu léčby.

U mladších pacientů hraje velkou roli rodinná anamnéza a často nadváha. U pacientů středního věku se setkáváme spíše s kouřením, alkoholem. U starších pacientů je to diabetes a vysokým krevní tlak.

Diabetes ovšem ovlivňuje infarkt i jinak, než jen jeho zvýšené riziko. U diabetiků někdy dochází k absenci některých příznaků, čímž se pacienti dostávají k lékaři později, také samotný průběh infarktu bývá těžší a je větší riziko úmrtí pacienta. 

ONEMOCNĚNÍ SRDCE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR 

Předchozí prodělané onemocnění srdce je častým rizikem pro vznik AIM. Patří sem ischemická choroba srdeční, chronická angina pectoris (zvláště u straších pacientů), předchozí prodělané infarkty, geneticky podmíněné vady srdce. 

OPRAVDU JE TO NEMOC JEN PRO STARŠÍ? 

Vyskytuje se infarkt opravdu pouze u středního a staršího věku pacientů? Už jsme se zmínili, že mladší pacienti mohou být rizikovými v případě pozitivní rodinné anamnézy. Existuje ovšem ještě jedno riziko, které může infarkt u poměrně mladých jedinců vyvolat.

Tímto rizikem je užívání drog. O této problematice se sice moc nemluví, ale zaznamenané případy ukazují, že toto riziko je opravdu reálné. Konkrétně se tento problém týká „rekreační drogy“ extáze, neboli metylen-3,4-dioxymetamfetaminu (MDMA).

Tato látka byla vyvinuta v roce 1912 původně jako lék na potlačování chuti k jídlu. Ovšem nikdy se s touto indikací nedostala na trh. O 70 let později se stala velice oblíbenou v psychiatrii pro své euforizující účinky.

Velmi záhy se pak ovšem dostala na seznam zakázaných látek… a stala se oblíbenou právě jako rekreační droga.

Přestože je tato oblíbená droga popisována jako mnohem bezpečnější, než původně užívaný amfetamin, její rizikovost přivádí mladé pacienty k infarktu. Pokud budeme chtít mluvit o konkrétním věku, řekněme tedy průměrný věk 20 let. Běžně se lze při užívání setkat s příznaky, jako jsou tachykardie, hypertenze, či arytmie. 

JAK POZNÁME INFARKT?

Základním klinickým projevem infarktu myokardu je bolest za hrudní kostí. Tato bolest může prostupovat až do horních končetin, častěji do levé paže.

U mladších pacientů se ovšem objevují atypické příznaky a další symptomy, nebo naopak absence bolesti, což vede k znesnadnění diagnózy, pozdnímu vyhledání lékaře, etc. Mezi časté příznaky patří dušnost a selhání srdce.

Základní vyšetřovací metodou je stále EKG, dále sem patří například echokardiografie. 

PŘIDRUŽENÉ POTÍŽE

Infarkt nechodí nikdy sám. Vzhledem k závažnosti onemocnění, je spousta potíží, která se k AIM přidružují. Ateroskleróza není jen výsadou srdce, proto se setkáváme s tímto postižením i u jiných orgánů.

Velice často je s AIM spojeno poškození mozku, kdy se postižení může objevit ještě před samotným postižením srdce, nebo jeho následkem. Dalšími problematikou, zvláště u starších pacientů je postižení plic, například chronická bronchitida, nebo emfyzém plic.

Z dalších orgánů, které může negativně ovlivnit AIM u starších pacientů, jsou ledviny. A stejně jako u plicního postižení, bývá někdy diagnostikováno ještě před AIM a někdy až současně při infarktu. 

LÉČBA

S léčbou infarktu je to trošku komplikované. Infarkt myokardu je akutní stav. Proto se o něm mluví často jako o „akutním infarktu myokardu“ AIM. Prioritou u AIM je zachování života pacienta a obnovení funkce postižené tepny.

Základními praktikami je koronární angioplastika, která má nejmenší počet komplikací a největší jistotu přežití pacienta. Druhou možností je zavedení stentu. Medikační léčbu je tedy možné rozdělit do dvou velkých celků. Tím prvním je prevence k předcházení, či oddálení infarktu.

Tím druhým je poinfarktová péče. V Tabulce 1 jsou shrnuty základní skupiny léků používané k medikaci po prodělaném AIM.

Mimo léky, které je nezbytné po prodělaném infarktu užívat doživotně, jsou ještě další léky, které se užívají jen za určitých situací a jejich užívání má určité preskripční omezení v závislosti na konkrétním stavu pacienta. Tyto léky shrnuje Tabulka 2.

Léky, které jsme zde uvedli, se většinou kombinují do určitých schémat. Nikdy pacient neužívá pouze jeden lék, ale jejich kombinaci, která je „šitá na míru“ konkrétnímu zdravotnímu stavu pacienta.  • betablokátor, nitrát, statin  • anopyrin, statin, blokátor kalciového kanálu  • anopyrin, betablokátor, statin, ACE inhibitor 

  1. • betablokátor, clopidogrel (lék nahrazující ASA) 
  2. REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

Toto je něco, co pacientům po infarktu, nebo s rizikem infarktu dělá největší problémy. Proč tomu tak je? Odpověď je velice jednoduchá. Tato opatření jsou o disciplíně, o vnitřní vyrovnanosti, lásce k sobě samému.

A co všechno tato opatření zahrnují? Opatření vychází právě z narovnání rizikových faktorů do normálu. A to je problém, protože kdyby nebyl, tito lidé by se do takové zdravotní situace vůbec nedostali.

Ovšem když se teď vrátíme k naší úvaze o čertech a o akci a reakci, v této chvíli má už pacient důkaz svého rizika. Proto až teprve po infarktu pacienti přestávají pít, kouřit a omezují se v konzumaci tučných jídel. Pozdě, ale přece.

Některým to vydrží navždy, někteří jen po dobu než jim otrne a pak se vrací do původních zaběhnutých kolejí. V takovém případě je ale dobré začít šetřit na vlastní pohřeb. 

FYZICKÁ ZÁTĚŽ

Omezení fyzické zátěže po AIM závisí na rozsahu poškození srdečního svalu a tedy na rozsahu nekrózy. Pacient by se neměl přetěžovat, ale neznamená to, že se nebude hýbat vůbec. AIM postihuje velice často pacienty s nadváhou, a proto je pravidelný pohyb velice důležitý. Platí tu asi pravidlo „všeho s mírou“. Ideální je například 30 minut chůze denně. 

STOP ZÁVISLOSTEM

Psychický otřes po infarktu je schopen ze dne na den ukončit dlouholetou závislost na nikotinu. Spousta pacientů následkem AIM přestalo kouřit. S alkoholem je to horší. Většinou je to dočasná záležitost. Pokud je pacientovi lépe, „jedna sklenička je přece zdravotní“ atd.

Pak jsou to ale dvě skleničky, nebo dvě piva, jeden panák,… a opakovaný infarkt. U vína, zvláště červeného je studován efekt resveratrolu na lidské zdraví. Pokud ovšem lékař v dobré víře doporučí pacientovi deci vína denně, většinou je to pak použito jako alibi k velké konzumaci jakéhokoliv alkoholu.

 DIETADalší bariéra, kterou rizikoví pacienti neradi překračují. Důležité je omezit tučná jídla, přidat více ovoce a zeleniny. Omega mastné kyseliny ve formě rybího tuku také příznivě ovlivňují zdraví pacienta. S AIM jsou často spojeny poruchy glukózového metabolizmu.

I proto se doporučuje po AIM diabetická dieta a pravidelnost v jídle – častější konzumace jídla v menších dávkách. 

PSYCHOLOGICKÝ DOPAD

Psychický dopad po prodělaném infarktu je obrovský. Riziko opakování, náhlé smrti, pocit nesoběstačnosti, osamocení, bezbrannosti.

Pokud se pacient takovýmto pocitům poddá, pak pravděpodobnost úmrtí maximálně narůstá. Důležité je, aby pacient nebyl izolován ze společnosti, stýkal se s přáteli, nežil sám v domácnosti, atd.

V některých případech pomůže takovéto situaci třeba domácí i zvířátko. 

DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA

Lékárník a civilizační nemoci. Co k tomu říci? Lékárník je jakýmsi symbolem zdravého, ve zdravém prostředí se pohybujícího, pracujícího s léky, které zdraví buď udržují, nebo přináší. V případě infarktu se přímá pomoc lékárníka snad ani neočekává.

Ovšem pokud jde o rizikové faktory, to je už něco jiného. Lze přispět ke správným návykům, omezení rizik. Někteří pacienti chodí raději do lékárny než k lékaři. Povzbuzení, konzultace problému a cenná rada může přispět ke zlepšení a eliminaci rizik.

 

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Civilizace, pokrok. Nové stroje, rychlejší, chytřejší. Nové potraviny, léky, lékařské metody. To vše by mělo být za účelem zkvalitňování lidského života. Po stránce fyzické, duševní i duchovní. To by mělo být úkolem civilizace. Lidské tělo je velice křehké, velice zranitelné.

Některým změnám ve jménu civilizace se jen velice obtížně přizpůsobuje. Tím nejdůležitějším a zároveň nejzranitelnějším orgánem lidského těla je bezesporu srdce. Jeho ochrana by tedy pro nás měla být prioritou.

  Pár jednoduchých rad na závěr:  • ohleduplnost k sobě samému  • správná výživa  • dostatek pohybu a odpočinku  • pozitivní myšlení

A na úplný závěr: „Nechme se civilizací hýčkat, nikoliv zabít.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje: The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví, 1993, Gemini. Fischerová B.: Specifika akutního infarktu myokardu ve stáží, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 110- 112. Holaj R., Janota T.

, Hradec J.: Akutní infarkt myokardu navozený užitím drogy extáze, Intervieu Akutní Kardiologie, 2004, 3, 45–48. Šimek S.

: Ischemická choroba srdeční – péče o pacienta po infarktu myokardu, Medicína pro praxi, 2007, 4, 395-399.

Источник: http://www.pharmanews.cz/clanek/civilizacni-nemoci-infarkt-myokardu/

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *