Anatomie svalu – vše o zdraví

Jednou z nejvíc problematických částí lidského těla z hlediska jeho formování a tvarování, jsou břišní partie. Přitom tisíce osob sní svůj sen o „pekáči buchet“, což je lidový název pro tzv. six-pack, čili vyrýsované příčné břišní svaly.

Návodů na vybudování krásného, pevného břicha je plný internet, ale mnoho z nich jsou pouhé mýty. Pokud vás tato problematika zajímá, začtěte se do následujících řádků, v nichž si podrobněji povíme, jak pomoci tělu ke kráse a zdraví.

Anatomie svalu - Vše o zdravíZdroj foto: Pressmaster / Shutterstock.com

Anatomie břišních svalů

Abychom vše správně pochopili, nezaškodí trocha teorie.

Břišní svaly dělíme do tří skupin:

  1. Přední – ventrální,
  2. Boční – laterální,
  3. Zadní – dorzální.

Přední břišní svaly

Největším svalem je přímý sval břišní, patřící mezi ventrální svaly a je to právě ten, který udává tvar břicha. A pokud je správně rozvinutý a tělo jeho majitele disponuje nízkým procentem tuku, pak je na břiše viditelný onen „pekáč buchet“, který ovšem na našem zdraví má snad úplně nejmenší podíl.

Funkčně se dělí na horní a dolní. Horní ohýbá páteř do předklonu, zatímco dolní část má na svědomí podsazování pánve. Obě jeho části jsou také pomocným výdechovým svalem. Posilování pouze tohoto jednoho svalu ovšem nevede ke správné funkci a optimálnímu formování břišních svalů.

Na to je třeba zapojit všechny tři svalové skupiny plus některé další, o nichž ještě bude řeč.

Břišní svaly boční

Mezi boční svaly, odpovědné za pevné břicho, patří vnější a vnitřní šikmé svaly břišní a také příčný sval břišní. Vnější a vnitřní šikmé svaly jsou svaly rotační, což znamená, že zodpovídají za úklony do stran.

Příčný sval břišní se řadí mezi svaly hlubokého stabilizačního systému páteře, kde je jedním z mnoha svalů podporující stabilitu páteře. Jsou uloženy hlouběji v těle až pod povrchovými svaly. Jejich posilování bývá často zanedbáváno, což je obrovskou chybou nejen pro tvarování postavy, ale zejména ze zdravotního hlediska.

Právě ochablé stabilizační svaly jsou jednou z nejčastějších příčin bolestí zad, jimiž trpí až 80% obyvatel ČR.

Zadní břišní svaly

K zadním, čili dorzálním svalům patří čtyřhranný sval bederní, jenž se nachází na zadní straně břišní dutiny. Tento sval má naprostá většina lidí, z důvodu sedavého životního stylu, zkrácený a je potřeba jej protahovat. Díky němu se můžeme uklánět do stran a také zaklánět bedra dozadu.

Anatomie svalu - Vše o zdravíZdroj foto: BigBlueStudio / Shutterstock.com

Oslabení svalů přináší zdravotní problémy

Jak je patrno z výše uvedeného textu, nestačí posilovat jen přímý břišní sval.

Naopak je nutno účinně působit na všechny uvedené svaly, ale i na mnohé další, neboť při jejich ochabnutí se břicho vyklenuje dopředu, zadek dozadu, čímž dochází k nadměrnému prohnutí bederní páteře, tzv.

hyperlordóze, která vyvolává velmi nepříjemné a trvalé bolestivé stavy, patřící do rukou lékaře.

Tuk na břiše skálopevně drží

To, že se na břiše mužů i žen usazuje daleko více tuku než v jiných partiích, je obecně známá skutečnost. Děje se to proto, že tukové polštářky se zde nacházejí v několikanásobně vyšším počtu než v jiných částech těla. A to je i důvod, proč velmi lehce na břiše přibíráme, ale velmi těžce to pak shazujeme.

Jeden z úplně nejčastějších mýtů o hubnutí je, že břišní tuk lze shodit cíleným posilováním břišních svalů.

Toto je jedna velká nepravda, protože tuky se spalují po celém těle rovnoměrně.

Faktem, že jich máme na břiše více než kdekoliv jinde, bude tato část těla odolávat vašemu snažení o zhubnutí nejdéle. Ale pevnou vůlí jej nakonec porazíte.

Anatomie svalu - Vše o zdravíZdroj foto: staras / Shutterstock.com

Účinný je trénink středu těla

Odzkoušeným způsobem je tzv. „core trénink“.  „Core“ značí jádro neboli střed těla, což bohužel zdaleka nejsou jen svaly na břiše.

My jsme si uvedli všechny hlavní břišní svaly, jež jsou součástí hlubokého stabilizačního systému, ale do této skupiny se počítají i svaly pánevního dna, sval bedrokyčlostehenní, multifudus, vzpřimovač trupu, svaly hrudní, bederní a bránice.

Tedy hlavně svaly, co nejsou vidět, a proto se o nich nemluví, ale jejichž kvalitní procvičování je zásadní pro zlepšení držení těla, kvalitnější dýchání, zvýšení funkčnosti páteře a lepší držení těla, včetně prevence bolestí.

Nejdůležitější ze všeho je vyvážená strava

Jak tedy z tohoto začarovaného kruhu ven a jak dostat tělo nejen do ladných tvarů, ale i do „formy“?

Vše začíná u toho, co jíme. Rozhodně to neznamená, že bychom měli držet nějaké drastické diety, protože ty jsou jen dalším mýtem. Při přísné dietě si tělo začne ukládat rezervy „na horší časy“, zejména tuk. Proto jezte vyváženě, zaměřte se především na kvalitní bílkoviny, jež vás dostatečně zasytí a podpoří růst svalové hmoty.

 Dále je důležité jíst zdravé tuky, zejména ty z ořechů, semínek a olivového oleje, jež budou prospívat nejen redukci hmotnosti, ale i vašemu srdci. Třetím důležitým prvkem je správný výběr a množství sacharidů. Doporučují se ty s vysokým obsahem vlákniny, mezi něž patří obiloviny, celozrnné pečivo, zelenina, ovoce a luštěniny.

Výkonnostní cvičení jako účinná terapie

Správně zvolená vyvážená strava je naprostý základ a tvoří až 80% úspěchu v hubnutí. Teprve po ní přichází na řadu pohyb. Stanovte si reálné cíle, jak často budete cvičit.

Optimální je 2-3x týdně se věnovat aktivitám jako je běh, jízda na kole či rychlá chůze, jež dokáží rychle nastartovat spalování tuků. Stačí se tomu věnovat 30-40 minut a výsledky se dostaví. Pokud někdy vynecháte, nic se neděje. I v samotném běžném životě je plno hubnoucích aktivit, kterým jste se doteď úspěšně vyhýbali.

Zakažte si výtahy a místo nich používejte schody, nejezděte městskou dopravou, ale choďte pěšky. Doma se více hýbejte a začněte u maličkostí, např. pokud budete chtít něco podat, vstaňte a běžte si pro to sami, nečekejte, až půjde někdo z vašich blízkých kolem, a donese vám to.

Máte-li doma pejska, choďte s ním ven, co nejčastěji. Psík to jistě rád přivítá a vám to prospěje.

Anatomie svalu - Vše o zdravíZdroj foto: Oleksandr Zamuruiev / Shutterstock.com

Komplexní cvik na posílení celého stabilizačního systému těla

Po zvládnutí diety a celkové tělesné aktivity, vyzkoušejte prověřený a velmi účinný cvik zaměřený především na posílení a zpevnění svalů hlubokého stabilizačního systému a v podstatě i všech dalších.

Plank neboli prkno

Stačí 5 minut denně, cvik nevyžaduje žádnou speciální přípravu, náčiní a ani prostor. Jediné, co budete potřebovat, jsou stopky.

Provádět ho můžete třeba u televize a výsledky poctivého cvičení na sebe nenechají dlouho čekat.

Že to vypadá přímo idylicky? Jenže každá mince má dvě strany a až jednou tento cvik vyzkoušíte, zažijete tu druhou stranu mince doslova na vlastní kůži. Poprvé v životě poznáte, jak dlouhá dokáže být vteřina.

Trénink zpevňuje téměř všechny svaly v těle, a především ty, o nichž byla dnes řeč, ale sám o sobě na formování těla nestačí. V kombinaci s výše uvedenými metodami (běh, kolo apod.) a hlavně s úpravou stravy, ale dokáže dělat zázraky. Pokud vydržíte.

První výsledky se dostavují po dvou týdnech nového režimu. Nicméně to, že jste začali tento cvik provádět správně, pocítíte hned druhý den. Namožené svaly budou bolet, ale nevzdávejte to. Bolest přejde a vy krůček po krůčku dojdete ke svému cíli.

Jak se plank provádí?

  1. Zalehněte do polohy pro klasické kliky.
  2. Pokrčte ruce a opřete se o předloktí. Lokty mějte přímo pod rameny.
  3. Dlaně sevřete v pěst a opřete je o zem nebo jej spojte podle fotografie.
  4. Dívejte se do země.
  5. Srovnejte záda a celé tělo zpevněte (především břicho a hýždě).
  6. Hlava zůstává v prodloužení páteře.
  7. Pravidelně dýchejte a vydržte v této poloze co nejdéle bez prohýbání zad.

Anatomie svalu - Vše o zdravíZdroj foto: Stasique / Shutterstock.com

Jakmile se prohnete v zádech, cvik ztrácí smysl a je čas jej ukončit.

Nemá smysl se snažit dál vydržet. Prohnutí v zádech znamená vysílení břišních svalů a cvik přestává plnit svůj účel. Navíc prohnutí zatěžuje bederní páteř. Buď to zkuste za chvilku znovu a nebo pokračujte až další den.

Existuje více variant tohoto úkonu. Začněte s tou základní a časem můžete zkusit změnu. Nepřeceňujte své síly, hlavně v začátcích, kdy se vám bude zdát, že vydržíte jen krátkou dobu. Cvik dělá mistra a mistr světa v plankingu vydržel 8 hodin a 1 minutu.

Zajímavé:  Kdy Dát Dítěti Léky Na Teplotu?

Správnou motivací pro dny, kdy to budete chtít vzdát, vám může být tento citát:

„Můžete mít buď výmluvy nebo výsledky. Nikdy ne obojí.“

Источник: https://www.tipio.cz/pevne-bricho/

Vše o sedacích svalech

Vše o sedacích svalech. V tomto článku najdete užitečné informace o partii, která není nikdy dost dobrá. Zadek. Každá žena ho chce vylepšit. Jak na to? Čtěte dál!

Anatomie sedacích svalů

1. Velký hýžďový sval (gluteus maximus)

Anatomie svalu - Vše o zdraví

Chcete li znát vše o sedacích svalech, je dobré vědet anatomii.

Tento sval je jedním z nesilnějších svalů těla. Je zodpovědný za pohyb stehen a kyčlí a používáme jej při každé aktivitě jako zvedání se ze sedací pozice, mrtvý tah se skrčenýma nohama nebo při sprintech.

2. Střední hýžďový sval (gluteus medius)

Leží nad horní částí stehenní kosti (femur) až k pánevní kosti a částečně jej překrývá velký hýžďový sval. Umožňuje vzpřímenou chůzi, zapojuje se při bočních pohybech a hraje klíčovou roli při stabilizaci kyčlí a pánve při běhu.

3. Malý hýžďový sval (gluteus minimus)

Napomáhá stehnu při rotaci v kyčlích. Spolupracuje se středním hýžďovým svalem při stabilizaci kyčlí a pánve vždy, když zvedáte opačnou nohu ze země.

Vyhněte se „syndromu mrtvého zadečku“

Táto situace, které lze předejít, je výsledkem nesprávného fungování sedacích svalů. Pokud chcete dobrý zadek, musíte vědet vše o sedacích svalech. 

Funguje to následovně

Anatomie svalu - Vše o zdraví

Nelze vědet vše o sedacích svalech, ale je dobré okrem anatomie znát také cviky a tréninkové principy aby jste zadeček opravdu zlepšili.

Pociťujete-li v průběhu běhu a po něm silné bolesti v kyčlích, nebo máte-li tendenci přesouvat většinu své váhy na jednu stranu beder, můžete trpět na tendinózu středního sedacího svalu neboli ´syndrom mrtvého zadečku´. Všechny tři hýžďové svaly jsou připojené k pánevní kosti. Je-li velký hýžďový sval oslabený, střední hýžďový sval přebere pracovní zátěž, kterou nemůže zvládnout, což způsobí zánět, poškození a bolest. 

Jak to napravit

Ponecháte-li postižené svaly neléčené, můžou postupně trpět i vaše kolena, Achillovy šlachy, lýtka a chodidla, kterými se budete snažit kompenzovat bolest a zánět. Neodkládejte proto léčbu a co nejdřív navštivte sportovního terapeuta. Syndrom můžete odstranit důsledným procvičováním hýžďových svalů ze všech úhlů.

4 klíčové strečinkové cviky pro zdravé hýždě

Ztuhlé svaly mohou ohrozit všechny typy pohybů. Těmito strečinkovými cviky získáte na ohebnosti a síle.

Strečink vleže I.

Lehněte si na záda s nataženýma nohama, paže podél těla. Ohněte levou nohu a chytněte ji rukama pod kolenem. Opatrně táhněte koleno k hrudníku. Během cviku se snažte udržet hlavu a ramena na podlaze.

Strečink vleže II.

Položte se na záda a nohy dejte chodidly na podlahu. Položte levý kotník na pravé koleno. Ruce dejte za pravé stehno a přitahujte pravou nohu k sobě; hlava a ramena jsou stále na podlaze. Uvolněte napětí a vyměňte nohy.

Strečink ve dřepu

Postavte se bosá s nohama na šířku boků. Pomalu se spouštějte do dřepu, až stehna spočinou na lýtkách a ramena budou mezi koleny. Paty držte na podlaze a hlavu vzpřímenou. V této pozici setrvejte 30 sekund. Děláte-li tento cvik poprvé, pro udržení rovnováhy si můžete dopomoci přidržením o kliku dveří nebo zábradlí.

Běžecké výpady

Udělejte velký krok vpřed a ohněte kolena tak, aby koleno zadní nohy bylo na podlaze. Ruce položte na přední stehno, trup držte vzpřímený. Pro zvýšení napětí posouvejte zadní nohu dozadu. Vyměňte nohy a postup opakujte.

Důležité spojení

Oblasti, kde se spojuje hamstring a velký hýžďový sval, byste měly věnovat náležitou pozornost. „Je to vskutku jedno z nejdůležitějších spojení na vašem těle, jelikož největší problémy s držením těla začínají právě zde,“ vysvětluje fitneska a trenérka Gennifer Strobo. „Silné hýždě jsou oporou pro spodní záda.

Budou-li hýžďové svaly slabé, zbývající svaly této oblasti budou přetížené. Budou-li přepracované, můžete pociťovat bolest ve spodní části páteře a též v kolenou.

Hýžďové svaly a hamstringy musí být silné, aby stabilizovaly bedra, která, budou-li labilní, můžou způsobit bolesti holenních kostí, vymknutí a bolesti kolen. 

8 cviků, které by měly cvičit všechny ženy

  • 1. Bederní most s činkou
  • 2. Bederní most na jedné noze
  • 3. Obrácené výpady
  • 4. Střídavé výstupy na bednu
  • 5. Výpady v chůzi s přidanou zátěží
  • 6. Bulharské dřepy
  • 7. Zakopávání na čtyřech 
  • 8. Dřep s výskoky

Anatomie svalu - Vše o zdraví

Bederní most A s činkou neboli thruster je jeden z nejvíce používaných v tréninku na zadek.

Anatomie svalu - Vše o zdraví

Bederní most s činkou B

  1. Foto: PER BERNAL
  2. Ilustrace: GARY WILLIAM MUSGRAVE
  3. TEXT: KRISTIN MAHONEY

Источник: https://www.muscle-fitness.cz/vse-o-sedacich-svalech/

Lyže, trénink a zdraví (17. díl): je libo hruškovitý sval, nebo radši hruškovici?

Naposledy jsem slíbil něco na téma ohledně slivovice – nebo to bylahruškovice? Už si nepamatuju, asi jsem je tehdy obě při psaní nějakpomíchal. Ale teď už vážně…

Rotace a točení: co a kam vlastně na lyžích točíme?

Hodně často jsou v diskuzích o lyžování zmatky v tom, co a kam vlastněmáme točit nebo rotovat. Je to sice spíš technická otázka, ale jejíobjasnění nám pomůže pochopit, co a proč vlastně máme trénovat (jakésvaly).

Obecně, točení je nějaký rotační pohyb něčeho (a někam) – pojemrotace je totéž. Pro pochopení funkce svalů je v anatomii přesněstanoveno, co se rozumí tím kterým pohybem. Než si řekneme, jakou rotacibudeme vlastně provádět, bych navrhl, že pohyb samotných lyží v obloukubude lépe popisovat jako „zatáčení“.

To může mít různé podoby – někdy lyžemi točíme vědomě a ty pakzmění svou dráhu. Jindy zase při jízdě po hraně „lyže zatáčejísamy“, tj. velká část impulsu pro jejich pohyb je způsobená vlastnostmivykrojených lyží a působením fyzikálních sil.

Není to komplexní pohled,slouží jen pro ilustraci a pochopení toho, že u „carvingu“lyžař nemá mít snahu něco někam otáčet, spíše se jedná o„skrytou“ izometrickou aktivitu (napětí svalů pro udrženísprávné polohy pánve v oblouku apod.).

Při klasickém smýkaném oblouku je aktivita svalů jiná – poodlehčení lyží na plochách se aktivně točí dolními končetinami. Neníto ale v kolenou (jak se často mylně uvádí), ale pohybují se stehenníkosti v kyčelním kloubu (za současného udržení správného postoje).

Trochu anatomie kyčlí

Pro bližší vysvětlení tady není místo, co je ale podstatné, je to,že pro veškeré styly lyžování je nutné trénovat svaly v pánvi,které v běžném životě nejsou používány tak aktivně jako nalyžích.

Když si představíte pánev a stehenní kost (viz obrázek), tak stehenníkost („femur“) se v kloubní jamce kyčle může pohybovat do různýchsměrů – přednožení (flexe), zanožení (extenze), unožení do strany(abdukce), přinožení (addukce) a taky rotace (vnitřní a zevní). A svalovéskupiny odpovědné za tyto pohyby se pak označují podle těchto pohybovýchfunkcí (tj. abduktory, rotátory apod.).

Anatomie svalu - Vše o zdraví

V předešlé části jsme si uvedli něco k adduktorům a hlavnímuohýbači (iliopsoas). Dnes si popíšeme rotátory stehenní kosti (vkyčlích). Jsou nezbytné právě na ty „skryté“ pohyby, které jsouspecifické pro lyžování.

V oblasti kyčelního kloubu je spousta velkých i menších svalů, kteréprovádějí veškeré pohyby v pánvi. K jejich plné funkci jim pomáhajírůzné svaly z okolí (břišní, zádové, stehenní), protože žádný znich nepůsobí izolovaně, ale jedná se o velice koordinovanouspolupráci.

Mnohé z těchto svalů v kyčlích mají dokonce vícero funkcí –například addukce a současně některý směr rotace. A aby to nebylo užvůbec jednoduché, tak ten který sval může měnit svou funkci podle toho, vjaké pozici jsou právě jeho „sousedi“ nebo podle fáze pohybu končetiny.Je to prostě vymakaný mechanismus.

Ale abych nikoho nezmátl, tak radši uvedu konkrétní cvik pro strečinkjedné z nejvíce zanedbávaných oblastí a tou je tzv. hruškovitý sval(piriformis).

Spolu s jeho sousedem středním hýžďovým svalem (gluteusmedius) a několika jinými svaly je v závislosti na různých podmínkáchodpovědný za vnitřní i zevní rotaci stehenní kosti.

Proto jsou toklíčové svaly pro tu „naši“ lyžařskou rotaci vkyčlích (nebo pro udržení polohy dolní končetiny).

Anatomie svalu - Vše o zdraví

Na obrázku vidět, jak svaly „obalují“ kyčelní kloub v několikavrstvách, přičemž piriformis je skryt hluboce vevnitř kloubu. Proto se vdnešní době kultury dokonalého těla ve fitcentrech zanedbává, není hototiž vůbec vidět jako třeba bicepsy nebo stehna!

Zajímavé:  Spirulina - Vše o zdraví

„Destrukce“ piriformu začíná, jak jinak, u sezení. A obzvlášťspeciální zacházení dostává při sezení v autě – taková jízda podálnici a s tempomatem má obvykle za následek uvolněnou dolní končetinuvytočenou do strany. Nehlaste se všichni, já se taky přiznávám k tomutohříchu!

Při takovém sezení se (nejen) piriformis „deformuje“, přizpůsobí sejiné poloze a pak při chůzi, běhu, nebo lyžování děla problémy.

Častým zdrojem zdánlivé bolesti „plotýnek“ je právě tenhlesval, který po takové deformaci tlačí na nervovou dráhu a bolestvystřeluje do celé nohy. Jmenuje se to „piriformis syndrom“.

Doktoři unás obvykle všechno hodí do pytle „vyhřezlá ploténka“ a nasadíobstřiky.

Přitom velice často stačí dát do pořádku takovou drobnost, jakou jepoloha končetiny při sezení a spolu s denním strečinkem problémy odezní.

Nervové dráhy jsou totiž v této oblasti společné (a proto tady všechnobolí stejně) a bez rentgenu a magnetické rezonance není možné určitjednoznačnou diagnózu.

Tím nechci říct, že se máte pokoušet o domácíléčbu, jenom se nenechte u doktora hned odbyt a řešit to nic neřešícímiobstřiky (radši pak hledejte lepšího).

Následující cvičení je prospěšné pro uvolnění pánve do„správné“ polohy, čímž umožní tělo připravit i naposilovací cviky speciálně pro lyžaře i jiné sportovce. Taky je to často„lék“ na začínající problémy s „brněním“ nohou, když umožníuvolnění utlačovaného nervu.

Ale pojďme na slíbený „zázračný cvik“:

Záda jsou rovná a snažíme se „zalomit“ v kyčlích dopředu(neohýbat záda), měli byste cítit „tah“ ve středu hýždí.

Já tocvičím radši ve stoje, ta pokrčená noha je položená na stole a postupněsi s rovnou páteří „lehám“ tělem na stůl.

Beru to jako kompenzacicelodenního sezení v kanclu (a tím prevenci té vystřelující bolesti donoh) i jako prostředek na přípravu k lyžování (zvětšení rozsahu).

Příště si ukážeme další cviky, které mají vliv na správnou funkcipánve (nejen) při lyžování. Tak a teď honem na tu hrušku doapres-ski!

Источник: https://snow.cz/clanek/5424-lyze-trenink-a-zdravi-17-dil-je-libo-hruskovity-sval-nebo-radsi-hruskovici

Svaly

Anatomie svalu - Vše o zdraví

  • 1. Sval
  • 2. Svazky svalových vláken
  • 3. Krevní cévy
  • 4. Jádro svalové buňky
  • 5. Myofibrila
  • 6. Svalové vlákno
  • 7. Aktin
  • 8. Tropomyosin
  • 9. Tenké myofilamentum
  • 10. Tlusté myofilamentum
  • 11. ‚Krček‘ molekuly myosinu
  • 12. ‚Hlavička‘ molekuly myosinu

     Naše svaly pracují i bez jakéhokoli pohybu, už jenom tím, že vzdorují síle zemské přitažlivosti. Ani ve spánku se všechny svaly neuvolní – svalovina vnitřních orgánů zajišťuje nepřetržitou činnost životně důležitých systémů.

  1.      Podle stavby a funkce se svalová tkáň dělí na tři základní typy:
  2.      Hladké svalstvo zajišťuje pomalé a nepřetržité pohyby trávicí trubice, cévních stěn a dalších vnitřních orgánů. 
  3.      Svalovina srdce – myokard – představuje samostatný typ svalové tkáně, která čerpá krev do celého těla. 
  4.      Příčně pruhované svalstvo – Nejsilnější a nejobjemnější jsou kosterní svaly, které umožňují pohyb jednotlivých části těla a které zaujímají kolem 30 procent tělesné hmotnosti u žen a kolem 40 procent u mužů.

Kosterní svalstvo

     Jenom tento druh svaloviny podléhá naší vůli. Proto se pohybům řízeným přímo centrálním nervovým systémem říká pohyby volní. Kosterní svaly jsou protkány sítí krevních vlásečnic a mnoha nervovými zakončeními. O kosterním svalu se také hovoří jako o svalu příčné pruhovaném, neboť při pohledu pod mikroskopem tak skutečně vypadá.

     V lidském těle je asi 640 kosterních svalů. Kosterní sval se skládá ze svalových vláken, oddělených malým množstvím vaziva, jímž procházejí nervová vlákna a cévy krevní i mízní.

     Svalová vlákna vytvářejí snopečky a snopce oddělené od sebe rovněž vazivem. Souhrn snopců vytváří svalové bříško, které je pokryto tenkou vazivovou blánou zvanou fascie. Svalové bříško na obou koncích přechází ve vazivové šlachy, jimiž se sval upíná na kostru.

     Svalová vlákna kosterního svalu jsou dlouhé, protáhlé mnohojaderné buňky dosahující délky 0,5 až 20 cm, ve velkých svalech až 30 cm. Uvnitř svalových vláken se nachází polotekutá, růžově zbarvená hmota – sarkoplazma, v níž jsou uloženy tzv.

myofibrily, které jsou vlastními nositeli stažlivosti svalu. V jednom svalovém vlákně může být několik set až několik tisíc myofibril.

Právě na myofibrilách, procházejících celým svalovým vláknem, je vidět střídání světlých a tmavých pruhů, které je způsobeno složením bílkovinných řetězců myosinu a aktinu.

      Povely k činnosti jsou ke svalům přiváděny hybnými nervy, vystupujícími z míchy nebo přímo z mozku. Nervová vlákna se ve svalu větví a podle jemnosti prováděných pohybů připadá na jedno nervové vlákno různý počet svalových vláken. 

Povel ke stahu svalového vlákna postupující k němu po nervovém vláknu má charakter šířící se elektrické vlny, které říkáme akční potenciál.

Když tento potenciál dorazí do nervosvalové ploténky, podnět ke stahu je v ní svalovému vláknu předán chemickým prostředníkem – acetylcholinem.

V nitru svalového vlákna dochází vlivem podráždění k uvolňování iontů vápníku a k jejich vazbě na bílkovinu troponin. Důsledkem je uvolnění molekul aktinu a myosinu z klidového postavení, a tedy stah svalového vlákna.

     Tento děj vyžaduje ovšem dodání energie. Zdrojem energie jsou látky adenosintrifosfát a kreatinfosfát, které se vytvářejí ve svalovém vláknu při štěpení glukózy a mastných kyselin. Nezbytnou podmínkou správného štěpení glukózy je přítomnost kyslíku.

Není-li ve svalu k dispozici dostatek kyslíku, jako je tomu na počátku práce nebo při větším svalovém výkonu, kdy krev nestačí pracující svaly kyslíkem plně zásobit, vzrůstá ve svalech a druhotně i v krvi koncentrace kyseliny mléčné, což se navenek projeví bolestí ve svalech.

     Ačkoli se zdá, že svalnatý kulturista má oproti netrénovanému úředníkovi více svalových vláken, jejich množství na zevní muskulatuře nezávisí.

Svalová vlákna kulturisty jsou pouze větší a silnější a je mezi nimi také mnohem více vazivové tkáně.

Fyzická aktivita stimuluje totiž produkci většího množství aktinu a myosinu, což vede jak k růstu myofibril v jednotlivých svalových vláknech, tak k zesilování celých vláken. U mužů sehrává svou roli i mužský pohlavní hormon testosteron.

Hladké svalstvo

     Je typem svaloviny vnitřních orgánů, zejména trávicího a dýchacího ústrojí, dělohy, močového měchýře, cévních stěn a kůže. Má vrstevnatou stavbu a pracuje sice pomalu, ale vytrvale a prakticky bez únavy.

Hladká svalovina je tvořena protáhlými, vřetenovitými, jednojadernými buňkami, které se mohou prodloužit až na desetinásobek klidové délky (např. v děloze nebo močovém měchýři). Činnost hladkých svalů si většinou neuvědomujeme. Nelze je ovládat vůlí a stahují se jen na podněty autonomních nervů.

Ve stěnách žlučovodů, močovodů a střev jsou svalové buňky uspořádány do dvou vrstev – kruhové a podélné.

      Střídavé stahy obou vrstev vyvolávají vlnový, peristaltický pohyb, který posunuje např. tráveninu vpřed a vždy jedním směrem, třeba i v poloze hlavou dolů. Zvláštností hladkého svalu je, že se stahuje po předchozím protažení i bez nervového nebo chemického vlivu. 21

———————————–

     Je-li tělo zdravé a fit, potom pracují svaly a nervy spořádaně a harmonicky. Nervy dodávají impulzy a vyvolávají signály a svaly vykonají práci. Obojí jsou spolu tak úzce spojeny, že porucha jedné složky ochromí i tu druhou. Existuje mnoho nemocí, které mají příčinu ve zneužívání svalů, nervů, a kostí těla.

     Nejhorší forma zneužití jsou oběti módy. Míním teď nošení vysokých podpatků. Vždycky, když móda nadiktuje vysoké podpatky, stávají se zranění, poklesnutí orgánů a ženské choroby častější a výraznější.

Tato škoda se zřídka odhalí hned. Když se dostaví potíže, nesvádějí se obyčejně na nohy. Vysoké podpatky přivedou postupně všechny kosti – od nohou, přes kyčle, páteř až k lebce, z jejich přirozené polohy.

To znamená enormní tlak na nervy, svaly a orgány celého těla.

     Zjistil jsem, že noha je ve své přirozené poloze tenkrát, když se co nejvíc dotýká země, jako při chůzi naboso. Podpatek by neměl být vyšší než 12 milimetrů.

Podle mých zkušeností a zkušeností tisíců jiných, jsou sandály ta nejzdravější a nejpraktičtější obuv.

Nohy potřebují dýchat, potřebují co nejvíc vzduchu, jinak se jedy, které se zde přitažlivostí zemskou zvýšeně hromadí, mohou zpětně dostávat do krve. Nedostatek vzduchu podporuje kožní plíseň a potivost nohou.

     Dříve jsem trpěl všemi těmito neduhy. Od té doby co nosím sandály, nemám žádné problémy, ani nikdy studené nohy. Mnoho nervových a svalových potíží, způsobených špatnou výživou, mohou člověka pro celý život zmrzačit, jestliže ji nezměníme.

Zajímavé:  Abstinenční Příznaky Po Alkoholu?

     Zjistil jsem na příklad, že dětská obrna může být vyvolána nesprávnou výživou matky nebo oběti samé. To, že zbytek světa nemá zájem pracovat vědecky v tomto směru, mě nezastrašuje a vůbec nezbavuje odvahy.

Objevil jsem ke své vlastní spokojenosti pravdu, jak můžeme být úspěšní a jak můžeme ztroskotat.

Ani moje rodina ani já neznáme kompromisy v našem způsobu života, já pokračuji den co den ve svých výzkumech, abych odhalil všechno, co je v mých silách a co nám pomůže omládnout.

     Zavčas jsem pochopil, že všichni lidé nejsou zralí pro přirozenou výživu a způsob života. Volí si svoji potravu, zábavu a využití volné Lidé, jejichž vědomí je orientováno příliš tělesně a materiálně, následují masy jako stádo. Všechno, co je nezvyklé a leží mimo schopnost jejich chápání a porozumění, je hrozné, idiotské a bláznivé bez ohledu na důkazy.

     Jestliže člověk náhodou nebo plánovitě dosáhne vyšší úroveň přesvědčení, potřebuje stravu s vyšší ‚vibrací‘ než je nabízená, vařením a zpracováním usmrcená, obsahující koncentrované škroby a bílkoviny.

     Raduji se vždycky z nadšení a uznání všech těch, kteří se ke mně hlásí, aby mně oznámili, jaký užitek získali dodržováním mého učení. Chtěl bych uveřejnit dopis jedné maminky, které si velice vážím:

     ‚Derek onemocněl v lednu minulého roku když mu byly 2 roky, byl ochrnutý a oslepl …Lékaři se vzdali veškeré naděje, nemohli pro něho již nic udělat… tkáně jeho očí byly prý zničeny a přirovnávali oči k prázdným mušlím … nedoufali, že by někdy mohl vidět.

Zaslechla jsem, že je šťáva z karotky dobrá pro oči… Chvála Bohu začal Derek o vánocích zase vidět. Všichni se tomu divili. Teď doporučuji každému, kdo je nemocen, karotkovou šťávu… Mimoto jsem vám chtěla ještě říct, že Derek už zase chodí a je skoro vyléčený.

     ‚Jiný dopis jsem dostal od jednoho lékaře z Kalifornie a cituji:

     ‚Kvůli šťávám beru teď případy, které bych bez pomoci šťáv nikdy nevzal. Ochrnutí nejhoršího druhu reagují na ně překvapivě dobře…‘

     Jestliže se mě zase zeptáte ‚proč to neví každý‘ – musím opakovat, že lidé s nižší mírou přesvědčení dávají přednost užívání něčeho, co jim přinese okamžitou úlevu, ale všechno ostatní přenechají budoucnosti. Chybí jim prozíravost, aby začali pátrat po příčině a odstranili ji změnou způsobu svého života.

     Svaly přijímají zvláště mnoho kyseliny močové, která je vedlejším a konečným produktem trávení a štěpení bílkovinných molekul. Sníme-li maso, rozštěpí se zažívacím procesem na tuk a molekuly aminokyselin, ze kterých je složeno. Tímto pochodem vzniká velké množství kyseliny močové.

     Normálně by se měla tato kyselina ledvinami j vyloučit. Svaly ji však přijmou dříve, než mohla být vyloučena. Přijímají jí vždy větší množství tak dlouho, až je dosažen bod nasycení a potom začne krystalizovat.

     V tomto okamžiku se začnou tvořit mikroskopicky malé, ostré krystalky, které zůstávají ve svalech. Při pohybech naráží tyto krystalky na pochvy nervů v sousedství – varování před blížícími se problémy. Potíže mají různá jména, jedno z nich je revma, jiné neuritis a další ischias. Na tom není vůbec nic mysteriózního. Jde o zákon příčiny a následku, který se uplatnil.

     V průběhu let jsem vyšetřil tisíce vzorků moče mužů, žen a dětí. Zjistil jsem, že u jedlíků masa by se mělo asi jedním litrem moči vyloučit třicet pět gramů kyseliny močové.

Průměrný obsah kyseliny močové v provedených analýzách byl mezi třemi až pěti gramy. To znamená, že tito lidé zadrželi v těle až dvanáctkrát větší množství, které mělo být vyloučeno.

Většina z nich trpěla těžkými bolestmi, vyvolanými krystalky kyseliny močové, u některých potíže právě začínaly.

     Nebylo žádným překvapením najít v moči a stolici těchto lidí příliš mnoho parametrů, ukazujících na předčasné stárnutí. Neustálé tupé bolesti vedou k tvorbě malých vrásek na hladké kůži, ze kterých se brzy vyvinou linie stáří.

     Nejzajímavější část této studie bylo pozorování, že hodnota kyseliny močové při analýzách s měsíčním odstupem zvolna, ale zřetelně stoupala, když tito lidé ráno po probuzení a večer před spaním vypili sklenici horké vody se šťávou z jednoho citronu, škrtli ze svého jídelníčku koncentrované bílkoviny, především maso a pili denně půl až jeden litr čerstvé šťávy z karotky, červené řepy a okurky. Samozřejmě se varovali také potravin obsahujících škrob. Tímto přirozeným způsobem zmizely samozřejmě pozvolna i bolesti.

     Víc jak čtyřicet roků jsem experimentoval s různými stroji a aparáty na přípravu šťáv. Brzy jsem přišel na to, že nestačí šťávu z ovoce a zeleniny jednoduše vytlačit nebo jak je to dnes běžné, vysokými obrátkami odstředit. Až když jsem připravoval šťávy hydraulickým lisem, uviděl jsem výsledky, které byly jak překvapivé, tak trvalé.

     Mám před sebou ležet stoh výsledků močových analýz, které byly provedeny v posledních dvaceti letech, které mně jasně ukazují, že zmíněná metoda získávání šťáv je bez pochyby ta jediná cesta, jak docílit trvalé výsledky.

Odšťavovač Champion je dobře vymyšlený stroj, který rozruší buňky ve vláknině zeleniny a ovoce, aby se uvolnily atomy a molekuly minerálií, chemických elementů a vitamínů.

Rozemele zeleninu na jemnou kaši, která se hydraulicky vytlačí a získá se mnoho šťávy, ve které zůstanou enzymy a vitamíny zachovány.

     Podle mně je to dobrý přístroj, který dokonale ‚odšťavuje‘. Není-li odšťavování dokonalé, jsou i šťávy méně kvalitní a nemůžeme potom očekávat stejné výsledky.

     Lidé obyčejně zjistí, že se šťávami zmizí jejich bolesti překvapivě rychle, jejich zdravotní stav se zlepší, vyhladí se vrásky v obličeji a vůbec se objeví známky oznamující směr k omlazení.

     Naproti tomu vyšetření moče u lidí, kteří se po léta stravovali syrovou zeleninou nebo pili jejich šťávy, obsahovala normální, průměrné množství kyseliny močové v 1 litru moče. Jestliže přestaneme jíst maso, vyloučí se toto normální množství kyseliny močové více méně snadno ledvinami.

     Nesetkal jsem se ani s jediným člověkem, který po léta jedl jen syrovou potravu a pil čerstvé šťávy a který by měl revmatické potíže. Nadměrná konzumace tuků, především ve formě pečených a v tuku připravovaných potravin, má velmi škodlivý, degenerativní účinek na tělo a jeho pohyblivost.

     Tuky jsou naše nejcennější energetická rezerva a dají se srovnat s baterií v autě, která obsahuje elementy umožňující jí střádat elektrický proud, který potřebujeme k nastartování motoru.

Tuky jsou v malých množstvích obsaženy skoro v každé zelenině, ano i salátech a ovocných plodech. Vařením se však zničí a rozpustí.

Avokádo a olivy obsahují ten nejlepší tuk, který může tělo upotřebit.

     Abychom udrželi naše svaly mladé a elastické, musíme je vyživovat přírodními potravinami, které obsahují živé, život darující látky a které jsou bohatě obsaženy v salátech, zelenině a ovoci. Tělo je přijme velmi snadno.

     Myšlenka vybudovat svalstvo zvedáním závaží je jen v určitých mezích správná, máme-li dobře vypracovaný program, který udržuje celé tělo pohyblivé. Jestliže se koncentrujeme jen na mohutné svaly na pažích, prsou a nohou, poznáme brzy, že harmonie se zbývajícím tělem je porušena. Při svalovém tréninku jsou výživa a odpočinek stejně důležité jako pohybová cvičení.

     Důležité je ovšem také dýchání, protože práce svalů produkuje mnoho kysličníku uhličitého. Tento plyn se vylučuje plícemi a je těžší než vzduch.

     Již jsem se zmínil o tom, že je spíše škodlivé než užitečné zhluboka se nadechovat, aniž bychom před tím odstranili těžký vzduch z plic vydechnutím. Před každým tréninkem bychom měli nejdřív provést dechová cvičení, která osvobodí naše plíce od všeho, co by zabraňovalo vzduchu vniknout do těch nejhlubších plicních oddílů.

     Doufám, že teď máte jasnou představu, jak se musíte o své svalstvo starat a jak je to důležité při vaší snaze najít tu nejlepší cestu k omládnutí. 17

Источник: https://www.zdravinadlani.cz/nase-telo-nemoce-a-lecba/operny-a-pohybovy-aparat/svaly

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector