Bronchoskopie – vše o zdraví

Bronchoskopie umožňuje pohled do dolních dýchacích cest. V případě malých dětí se často provádí po vdechnutí cizího předmětu.

Důvodem bronchoskopie bývá většinou dlouhotvrající kašel, dechové potíže, pocit ‚nedostatečnosti dechu‘, vykašlávání hlenu nebo krvácení z dáchacích cest. Lékař ji může doporučit i při nejasném rentgenovém nálezu na plicích. Podstoupíte ji při podezření na rakovinu plic nebo jinou nemoc plicní tkáně a plicní infekci. Pak jde o diagnostickou bronchoskopii.

Variantou bronchoskopie je léčebná, která následuje po vdechnutí cizího tělesa do průdušek – což je případ hlavně dětí, nebo odsátí hlenové zátky, která uzavírá průdušku.V této souvislosti je třeba upozornit na to, že právě cizí předměty mohou způsobit zánětlivou reakci v místě, kde se nacházejí – mohou být příčinou opakujících se jednostranných zápalů plic dětí.

Bronchoskopie by tedy měla odhalit příčinu potíží, které se nepodařilo odhalit rentgenem, funkčním nebo laboratorním vyšetřením plic. Díky použití endoskopu a optiky ukáže lékařům aktuální stav v požadovaném místě.

Jak bronchoskopie funguje

Přes dutinu ústní zavede lékař bronchoskop a pokračuje do hrtanu a dále přes hlasivky do průdušnice. Lékař si prohlíží průdušky za pomocí optiky a studeného světla.

Během vyšetření má možnost odebrat vzorek tkáně pro histologické vyšetření, provést stěr pro bakteriologické vyšetření. Může vypláchnout a odsát hlen z průdušek.

Bronchoskopie trvá zhruba čtvrt až půl hodiny, podle toho, co lékař všechno potřebuje udělat a zjistit.

Druchy bronchoskopů

V současné době se bronchoskopie provádí dvěma druhy endoskopických přístroju, tedy bronchoskopů. Je to flexibilní (ohebný) a rigidní (neohebný).

Rigidní bronchoskop je tenká, dutá, cca 40cm dlouhá kovová trubička, která je na konci opatřena optikou a studeným (nepálivým) zdrojem světla.

Díky speciálním nástrojům, které lze k bronchoskopu připojit je možné provádět různé úkony.

Tento typ bronchoskopu je možné použít například při odběrech většího množství vzorků tkáně (biopsii) nebo při odstraňování cizích těles z dýchacích cest. Používá se za celkové anestézie.

Častější je ale použití flexibilních bronchoskopů. Vyšetření je pak rychlejší a šetrnější pro pacienta. Flexibilní bronchoskopy mají průměr pouze 2–3 milimetry a lze je tedy použít i pro velmi malé děti. Uvnitř flexibilního bronchoskopu jsou uspořádána optická vlákna, která jsou ohebná a současně dobře vedou světlo.

Uspořádání vláken zajišťuje, že se zobrazuje přesný a díky optickému zařízení zvětšený obraz vnitřku dýchacích cest. Flexibilní bronchoskop se používá k odsátí sekretů, krve, hnisu, odstranění cizích těles, aplikaci léků na požadovaná místa, a také k nalezení zdrojů krvácení. Výhodou je nižší riziko poranění dýchacích cest.

Pacient je během vyšetření při vědomí, v případě potřeby dostane uklidňující léky.

Co vás čeká před vyšetřením

• Lékař by vás měl seznámit s průběhem vyšetření, rozsahu a dalším postupu léčby. Předem si domluvíte způsob anestézie
• V případě, že bude zapotřebí celková anestézie, musíte absolvovat předoperační vyšetření.
• Při celkové anestézii musíte být nalačno, nesmíte pít ani kouřit – a to od půlnoci dne před výkonem.
• Při lokálním znecitlivění nejezte, nepijte a nekuřte čtyři hodiny před vyšetřením. Pak dostanete léky pro tlumení kašle.
• Pokud lékař nařídí bronchoskopii jako reakci na cizí těleso v dýchacích cestách, pak se většinou dělá nejdřív za šest hodin po posledním jídle – samozřejmě, pokud se pacient dusí, pak co nejdříve.

Co vás čeká při samotném vyšetření

• Bronchoskopie se provádí na speciálním sálku nebo ambulanci, které jsou k tomuto účelu vhodně vybaveny.
• Vyšetření se provádí v poloze vleže na zádech, méně často vsedě.
• Po úvodním rozhovoru pacienta s lékařem dochází k provedení místního znecitlivění oblasti krku, hlasivek a nosního průchodu, případně je pacient uveden do celkové anestézie.
• Pokud je to nutné, je pacientovi aplikováno sedativum (uklidňující lék).
• Následuje opatrné zavádění zvoleného typu bronchoskopu nosem nebo ústy. Již při zavádění lékař hodnotí průsvit a pohyblivost dýchacích cest, charakter sliznice.
• Po zavedení endoskopu na požadované místo lékař oblast opticky zhodnotí, odebere potřebné vzorky ze suspektních míst, provede dokumentaci, odstraní cizí tělesa či ošetří zdroje krvácení. Odběr tkání provádí za zrakové kontroly, případně pod rentgenem. Poté bronchoskop odstraní.

Komplikace

Vyšetření může být provázeno kašlem, ale i přítomností malého množství krve ve vykašlávaných hlenech několik hodin po vyšetření. Jiné komplikace jsou spíše vzácné.

Chování po výkonu, výsledek

• Po vyšetření budete muset být na lůžku a po několik hodin je sledován jeho celkový zdravotní stav, především dýchání.
• Neměli byste alespoň dvě hodiny nic jíst.
• Někdy se také provádí kontrolní snímek hrudníku, především, pokud byl odebírán větší vzorek tkáně k dalšímu vyšetření.
• Pokud je vše v pořádku pacient může být v odpoledních hodinách propuštěn domů, ale i tam je potřeba dodržovat klidový režim po celý zbytek dne.
• Někdy může být hospitalizace prodloužena následnou léčbou dolních cest dýchacích podle nálezu při bronchoskopii, např. inhalacemi.
• Předběžný výsledek bronchoskopie lékař sděluje ihned po výkonu, případně po probuzení z celkové narkózy. Vyšetření odebraných vzorků trvá asi týden.

Máte osobní zkušenost s bronchoskopíí? Napište nám ji do diskuse nebo  posílat na mail [email protected].

Bronchoskopie

Bronchoskopie se řadí mezi endoskopické vyšetřovací metody jako je například gastroskopie, kolonoskopie, cystokopie apod. Při bronchoskopii se vyšetřují dolní cesty dýchací, tj. průdušnice a průdušky.

Princip: Existují dva typy bronchoskopických přístrojů (bronchoskopů). Jedny jsou v podstatě tuhé trubice (rigidní bronchoskopy) a druhé mají podobu ohebných hadiček (flexibilní bronchoskopy).

Ať tak či tak, princip vyšetření je obdobný. Přístroj se skrze dutinu ústní a nosohltan vsune do hrtanu a hlouběji do dýchacích cest.

Na konci přístroje je miniaturní videokamera, kterou si lékař prohlíží vnitřek dýchacích cest.

Endoskopický přístroj navíc umožňuje použití drobných nástrojů, kterými se dá bezbolestně odštípnout drobný vzorek tkáně (tzv. biopsie), který se pak dá poslat na histologické vyšetření. Stejně tak lze těmito nástroji chytit a vytáhnout cizí těleso z dýchacích cest.

Schéma – Bronchoskopie

Příprava: Vyšetření se obvykle provádí nalačno, a pacient by před ním měl mít provedené základní krevní náběry. Obzvláště důležité jsou náběry informující o srážlivosti krve. Osoby se sníženou srážlivostí mají totiž při vyšetření zvýšené riziko zakrvácení do dýchacích cest.

Bronchoskopie se můře provádět v místním znecitlivění nebo v celkové anestézii. Při místním znecitlivění se na sliznici horních cest dýchacích aplikuje znecitlivující látka, takže člověk zavádění hadičky přístroje necítí (nebo cítí jen málo).

Toto místní znecitlivění se pak zkombinuje s podáním zklidňujících látek (tradiční „ oblbováky“) ve formě tablet nebo injekcí. Díky nim si pacient vyšetření nemusí ani pamatovat. Vyšetření v celkové anestezii (tj.

při úplném uspání) se provádí mnohem méně často.

Význam: Vyšetření dýchacích cest má velký význam v diagnostice nádorů plic. Nádor prorůstající do průdušek může lékař vidět na vlastní oči a hlavně může odebrat vzorky z podezřelé tkáně na histologii. Můžeme mít stovku provedených rentgenů a cétéček, ale bez vzorku tkáně stoprocentní diagnózu prostě neuděláme. 

Důležitým doplněním vyšetření je provedení tzv. bronchoalvelolární laváže (BAL). Endoskopický přístroj totiž nedosáhne do nejmenších průdušek, a proto se z něj do těchto malých průdušek vypustí malé množství fyziologického roztoku. Po chvíli se tato tekutina odsaje a její vzorek pošle na vyšetření – význam má např. mikrobiologie a cytologie.

Velký význam bronchoskopie je i v odstraňování cizích těles z dýchacích cest. Vdechnutá tělesa mohou způsobit dušnost (a někdy i smrt udušením) nebo se mohou stát zdrojem těžkých hnisavých zápalů plic. Endoskopickými přístroji lze tato tělesa zachytit a bezpečně vytáhnout.

Problémy: Vyšetření je sice nebolestivé, ale někteří lidé ho hůře snáší. Zavádění přístroje může provázet kašel při dráždění dýchacích cest a pocit ztíženého dýchání. Po vyšetření může člověk chraptět a mít nějakou dobu zhrublý hlas.

Z těchto důvodu není bronchoskopie pro každého a lékaři se musí při výběru vhodných pacientů řídit zdravým selským rozumem. Máme čtyřicetiletého jinak zcela zdravého člověka s podezřením na plicní nádor? Bronchoskopii uděláme.

U těžce nemocných starých lidí bez rezerv nemusí být bronchoskopie v řadě případů indikována.

Výhody: Velkou výhodou vyšetření je, že lékař vidí vnitřek dýchacích cest „na vlastní oči“, a že může odebrat vzorky tkání. Pacient není při tomto vyšetření zatížen žádným škodlivým rentgenovým zářením. V případě vdechnutí většího cizího tělesa může být bronchoskopie jediným řešením situace.

Zdroje

https://www.healthline.comhttps://www.nhlbi.nih.gov

Bronchoskopie – vyšetření dýchacích cest

Co je bronchoskopie?

Bronchoskopie je endoskopické vyšetření dýchacích cest. Pomocí speciálního přístroj – bronchoskopu lze pozorovat průdušky a plíce.

Umožňuje stěry, vymytí a odběr vzorků tkáně a mikroskopické vyšetření. Využívá se při diagnostice nádorů, zánětů a jiných patologických stavů postihujících průdušky a plíce.

Zajímavé:  Nízká Hladina Estrogenu Priznaky?

Bronchoskop se používá také k odstraňování cizích těles z dýchacích cest.

Co mám dělat před vyšetřením?

• Vyšetření je možné absolvovat ambulantně, ale častěji se dělá během hospitalizace
• Informujte lékaře o lécích, které užíváte ao případné alergii na lokální anestetika
• V noci a ráno před vyšetřením nic nejezte

Jak probíhá vyšetření?

Vyšetření se provádí v lokální anestezii. Používá se flexibilní bronchoskop. Přístroj se zavede přes ústa nebo nos mezi hlasivky do průdušnice a do plic. Na konci přístroje je kamer , což lékaři umožňuje sledovat změny v dýchacích cestách na obrazovce.

Zavádění bronchoskopu je pro mnohé pacienty nepříjemné, kašlou, napíná je na zvracení. Přístroj je užší než průdušky, takže pacient nemá problémy s dýcháním. Vyšetření trvá 30 – 60 minut. Kromě flexibilního bronchoskopu existuje i rigidní bronchoskop. Dnes se využívá pouze k odstraňování vdechovaných cizích těles.

Jaká rizika má toto vyšetření?

• Krvácení v dýchacích cestách
• Pokud pacient během vyšetření vrací, může vdechnout obsah žaludku do plic, což způsobí zápal plic
• Kašel 1 – 2 dny po vyšetření

Co bude po vyšetření?

Pacient se cítí ospalý. Obvykle zůstává v nemocnici. Po vyšetření nesmí řídit motorové vozidlo a pít alkohol.

Kdy se dozvím výsledek?

Hned po vyšetření. Výsledek vyšetření odebraného materiálu se dozvíte do několika dní.

VIDEO: O Bronchoskopii

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Bronchoskopie

Bronchoskopie je endoskopické vyšetření dýchacích cest, kdy pomocí optického přístroje vyšetříme průsvit hrtanu, průdušnice a průdušek.  Dnes jsou ve většině případů používány ohebné (flexibilní) bronchoskopy (tzv.

bronchofibroskopy) o průměru 2,5 až 6 mm, které jsou šetrnější k dýchacím cestám, nemocnými jsou lépe tolerovány a umožňují vzhledem k menší velikosti vyšetřit i užší, periferní průdušky.

Navíc jsou dnes přístroje vybaveny přídatnými kanálky pro odsávání a zavedení pracovních nástrojů k odběru materiálu – tekutého obsahu i tkáňových vzorků.

Ohebné bronchoskopy prakticky vytěsnily dříve široce užívané neohebné (rigidní) bronchoskopy; což jsou duté trubice s koncovým osvětlením, které je vzhledem k širšímu průměru možné zavést nejdále do velkých průdušek. Rigidní přístroje se dnes užívají jen ve výjimečných situacích, např. u masivního krvácení nebo u mimořádně velkých cizích těles v dýchacích cestách.

Bronchofibroskop lze užít k odsátí tekutého obsahu dýchacích cest – hlenu, hnisu či krve – ať již jde o pacienta při vědomí, který není schopen řádně odkašlávat, nebo o pacienta v bezvědomí na dýchacím přístroji, u něhož z různých důvodů není dostatečně proveditelné odsátí dýchacích cest standardním odsávacím zařízením. K dokonalejší toaletě dýchacích cest je možné provést výplach (laváž). Bronchoskopie také umožňuje odstranění cizích těles a cílené podání léků do určité části plic.

Bronchoskopie je využívána k vyšetření řady chorobných stavů dýchacích cest a plic; vždy ji předcházejí jednodušší vyšetřovací metody, včetně získání informací z předchorobí, fyzikálního lékařského vyšetření, laboratorních testů (krevní obraz, biochemické vyšetření krve, mikrobiologické a cytologické vyšetření sputa, tj. „chrchlů“, spontánně vykašlaných z dýchacích cest) a prostého rentgenového snímku hrudníku v zadopřední a boční projekci.

Diagnostickou bronchoskopii provádíme u těchto stavů:

• rentgenologicky zjištěné nevzdušnosti části plíce,
• nehojícího se zápalu plic,
• chronického kašle nejasné příčiny,
• krvácení z dýchacích cest (hemoptýzy) nejasné příčiny,
• plicních nádorů zjištěných jinými metodami,
• k cílenému odběru sputa na mikrobiologické vyšetření (zjištění původce infekce dýchacích cest – bakterií, plísní),
• k tzv. bronchoalveolární laváži (výplachu průdušek a plicních sklípků) za účelem získání buněk na cytologické vyšetření a materiálu k mikrobiologickému vyšetření,
• k tzv. brush biopsii (kartáčkovému stěru) ze sliznice dýchacích cest,
• k přímé biopsii (odběru vzorku sliznice z viditelných chorobných ložisek),
• k tzv. transkarinální punkční biopsii (odběru vzorku tkáně z mízních uzlin uložených vně dýchacích cest pod rozvětvením průdušnice, napíchnutím před její stěnu),
• k tzv. transbronchiální plicní biopsii (odběru vzorku plicní tkáně napíchnutím přes stěnu průdušky, popř. vzorku tkáně speciálními klíšťkami z plicních sklípků).

Jde o invazivní vyšetření prováděné na specializovaném pracovišti zabývajícím se plicními chorobami. Pacient by měl před výkonem minimálně 4 hodiny lačnět. Výkon je prováděn vleže, je zavedena kanyla do žíly. Výkon je možné provádět u ambulantních i hospitalizovaných pacientů.

Před výkonem jsou podány nitrožilně léky k zábraně nežádoucích bezděčných reakcí (reflexů) včetně kašle (atropin, kodein), a je provedeno místní znecitlivění sliznice nosohltanu a hltanu ve formě spreje.

Výkon je možné provádět také v celkovém znecitlivění, dokonce i u pacienta dlouhodobě připojeného k dýchacímu přístroji.

Flexibilní přístroj je zaváděn zevním nosním průchodem (nosní dírkou) po předchozím místním podání znecitlivující látky ve formě gelu. Druhou nosní dírkou je podáván kyslík.

Po výkonu je nemocný sledován po dobu 8 až 24 hodin, podle toho, jaké pomocné výkony byly prováděny.

Je nutno provést kontrolní rentgenové vyšetření plic, aby bylo možné vyloučit případný pneumotorax (proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny při poranění plíce); tato komplikace hrozí zejm.

po transbronchiální a transkarinální biopsii (viz. výše). Po bronchoskopii je pacient lačný 4 hodiny, nebo dokud se neobnoví plná citlivost nosohltanu.

Bronchoskopii nelze provádět u nespolupracujícího nebo agresivního pacienta. Neměla by se provádět u nemocných v nestabilním stavu po stránce srdečně – cévní, tj.

při poklesu krevního tlaku, srdečním selhávání, poruchách srdečního rytmu nebo nestabilních formách ischemické srdeční choroby.

Opatrnosti je třeba u nemocných s průduškovým astmatem, poruchách krevní srážlivosti, těžké chudokrevnosti a přecitlivělosti na znecitlivující látky.

Komplikace bronchoskopie nejsou časté, nicméně mohou nastat. Jedná se nejčastěji o pneumotorax (viz. výše), krvácení po odběru vzorku tkáně, poruchy srdečního rytmu, poruchy krevního oběhu (pokles tlaku), horečku po výkonu, vzácně o vyvolání záchvatu u pacienta s průduškovým astmatem, křeč hlasivek (laryngospasmus) nebo zavlečení infekce do plic.

Bronchoskopie se provádí na speciálním sálku nebo ambulanci, které jsou k tomuto účelu vhodně vybaveny. Samotný výkon lze provádět u ambulantních i hospitalizovaných pacientů i u lůžka nebo u pacientů na podpůrné mechanické ventilaci na JIPu ( tedy i v období, kdy je nemocný hospitalizován na jednotce intenzivní péče ).

  V průběhu bronchoskopického vyšetření je vyšetřovaný v poloze vleže na zádech, méně často vsedě. Samotná bronchoskopie se provádí v naprosté většině případů vždy v lokální anestézii ( tedy v místním znecitlivění oblasti krku, hlasivek a nosního průchodu), pacient je tedy zpravidla v průběhu prováděného zákroku při vědomí.

Jestliže je to nutné, je pacientovi aplikováno sedativum (uklidňující lék). Jenom výjimečně je případně pacient uveden do celkové anestézie. Před samotným vyšetřením zajišťujeme vyšetřovaného zavedením nitrožilního katétru ( tedy musí být zajištěn nitrožilní přístup pro případ případné naléhavé nutnosti podání některých léků ).

Ideální je mít k dispozici rentgenový skiaskopický přístroj s nastavitelným rentgenovacím ramenem. Výhodné je rovněž mít k dispozici také barevnou záznamovou kameru, kterou je možné připojit k bronchofibroskopu a vytvořit tak záznam nálezů.

Pacienta premedikujeme zpravidla nitrožilním podáním léku atropinu v dávce 0,011 miligramů na jeden kilogram tělesné váhy pacienta a léku kodeinu v dávce 60 miligramů injekčně nitrosvalově k potlačení kašle. Podání jiných léků ze skupiny hypnotik, sedativ nebo narkotik není zapotřebí a navíc pouze by pouze zvedalo morbiditu ( tedy nemocnost vyšetřovaných ).

Každý pacient dostává kyslík proto, aby se saturace kyslíku v jeho krvi udržela v průběhu prováděného bronchoskopického výkonu na úrovni nad 90 procent. Kyslík se zpravidla dodává upravenou nosní kanylou do nosních dírek ( nebo do té nosní dírky, která nebude využita k zavedení bronchoskopu ).

Parciální tlak kyslíku v krvi vyšetřovaného může během výkonu a následně až v období do 8 hodin po skončení bronchoskopie klesnout o 20 až 25 milimetrů rtuťového sloupce a proto by měli ohrožení pacienti dostávat kyslík v průběhu a ještě až 8 hodin po skončení tohoto diagnostického výkonu.

V  průběhu celého vyšetření bronchofibroskopem by vyšetřovaný měl být monitorován, a sice především EKG a kontinuálním pulzním oxymetrem ( pulzní oxymetrie je neinvazivní metoda monitorování kyslíkové saturace, která poskytuje informaci o problémech s transportem kyslíku do tkání ). Flexibilní bronchoskop se zavádí opatrně buďto nosem nebo ústy.

Při zavádění přístroje nosem se nejprve zevní nosní průduch potře 2 procentním lidokainovým gelem, následuje plná nebulizační anestézie hltanu a hlasivek lidokainem. Již při zavádění lékař hodnotí průsvit a pohyblivost dýchacích cest, charakter sliznice.

Po prohlédnutí nazofaryngu a laryngu vyšetřující lékař proniká hlouběji bronchoskopem hlasivkami v průběhu nádechu pacienta a pomocí přídatného kanálu fibroskopu vstřikuje během výkonu dle potřeby znovu roztok lidokainu. Je nutné, aby použitá celková dávka roztoku lidokainu nepřesáhla 300 miligramů. Dále vyšetřující vstupuje flexibilním bronchoskopem do trachey ( tj.

do průdušnice ), kariny ( vysvětlení viz výše ) a všech segmentálních bronchů ( tj. průdušek pro jednotlivé laloky plic ) a soustavně je vyšetřuje. Vyšetřující lékař zaznamenává všechny nenormální nálezy.  Po zavedení endoskopu na požadované místo lékař oblast opticky zhodnotí, odebere potřebné vzorky ze suspektních míst, provede dokumentaci, odstraní cizí tělesa či ošetří zdroje krvácení.

Podle potřeby provádí vyšetřující lékař další pomocné výkony. Přitom je možné použít i rentgenové skiaskopické kontroly. Po provedení vyšetření lékař bronchoskop odstraní.

Po provedeném bronchoskopické vyšetření by měl být pacient pečlivě sledován po dobu 8 až 24 hodin. Konkrétní délka intervalu sledování pacienta závisí na tom, jaké případné pomocné výkony byly v průběhu bronchoskopického vyšetření prováděny.

Například po případném provedení transbronchiální plicní biopsie ( tedy po odběru vzorků plicní tkáně endoskopickou cestou plicními cestami přes stěnu bronchů ) je nutná rentgenová skiaskopická kontrola plic nemocného k vyloučení eventuální přítomnosti pneumotoraxu ( tedy přítomnosti volného vzduchu v pohrudniční dutině ), a to ještě před tím, než vyšetřovaný opustí bronchoskopickou vyšetřovnu. Naprosto pravidelně se u všech pacientů po provedeném bronchoskopickém vyšetření provádí za 2 až 4 hodiny po výkonu zadopřední a boční rentgenový snímek hrudníku vstoje k zachycení případných komplikací. Po provedeném bronchoskopickém vyšetření by pacient neměl nejméně 4 hodiny přijímat žádnou tekutinu ani potravu per os ( tedy ústy ). Tato doba v naprosté většině případů dostačuje k plnému obnovení citlivosti nazofaryngu. Na závěr je třeba uvést, že jako každý invazivní lékařský výkon, může i vyšetření flexibilní bronchofibroskopií přinášet komplikace. Mortalita ( tedy možnost, že dojde k usmrcení vyšetřovaného ) při bronchofibroskopii se udává v literatuře asi 1 až 4 na 10 000 pacientů. Smrt nastává nejčastěji u pacientů trpících závažnou chronickou obstrukční chorobou bronchopulmonální ( tj. chronickým onemocněním plic ), dále ischemickou chorobou srdeční ( tedy onemocněním srdce při jeho nedostatečném krevním     zásobení ), nebo pneumonií ( tedy zápalem plic ) či pokročilými zhoubnými nádory. Morbidita ( tedy výskyt zdravotních komplikací ) v souvislosti s provedeným vyšetřením flexibilní fibrobronchoskopií se udává v literatuře mez 8 až 15 na 10 000 pacientů.

Mezi zdravotní komplikace patří zejména pneumotorax ( vysvětlení viz    výše ), který je s výjimkou po provedení transbronchiální plicní biopsie velmi vzácný, dále srdeční arytmie ( tedy nepravidelnosti srdečního pulzu ), a to zejména síňové extrasystoly, pozorované až u 32 procent vyšetřovaných, a komorové extrasystoly, pozorované až u 20 procent vyšetřovaných, nebo také postbronchoskopická horečka, která se může vyskytovat až u 16 procent pacientů. Pneumonie ( tedy zánět plic ) však vzniká velmi vzácně a bakteriémie ( tedy průnik bakterií do systémového krevního oběhu ) se prakticky nevyskytuje. Bronchospasmus ( tedy životně nebezpečný křečovitý stah průdušek ) se vyskytuje jenom vzácně, ovšem kromě u pacientů se špatně léčebně kontrolovaným průduškovým astmatem. Rovněž laryngospasmus ( tedy záchvatovitý, náhle vznikající životu nebezpečný křečovitý stah hrtanu ) vzniká jenom zřídka.

Před plánovaným vyšetřením pacienta flexibilní bronchoskopií musíme nejprve předem domluvit případný způsob anestézie ( tedy formu eventuálního znecitlivění ).

Na výběr se nabízí jednak celková krátkodobá anestézie ( tedy narkóza, při které není pacient při výkonu bronchoskopického vyšetření při vědomí ), nebo místní znecitlivění ( tedy znecitlivění pouze vyšetřovaných dýchacích cest, pacient je tedy v průběhu bronchoskopického vyšetření při vědomí ).

V tom případě, že bude bronchoskopické vyšetření provedeno v celkové anestézii, je nezbytné aby vyšetřovaný absolvoval ještě předem tzv. předoperační vyšetření u svého praktického lékaře. Toto vyšetření spočívá ve zhodnocení aktuálního zdravotního stavu pacienta, dále v laboratorním vyšetření krve a moče.

Pacient od praktického lékaře na závěr obdrží zprávu, kterou vezme s sebou k přijetí do nemocnice k bronchoskopickému vyšetření.

Tato zpráva musí obsahovat stručné shrnutí aktuálního zdravotního stavu, dosavadních prodělaných onemocnění, úrazů, operací, užívaných léků, alergií, výsledky vyšetření a posouzení možných rizik vyplývajících ze zamýšlené celkové anestézie.

Bronchoskopické vyšetření v celkové anestézii se provádí nalačno, pacient také předem nejméně 6 hodin nesmí pít ani kouřit. Po bronchoskopii provedené v celkové anestézii následuje krátkodobá hospitalizace v nemocnici, v naprosté většině případů pouze do dalšího dne, spojená se sledováním celkového zdravotního stavu pacienta. V případě, že je k bronchoskopickému vyšetření zvoleno pouze lokální znecitlivění, předoperační vyšetření nemocného není nezbytně nutné. Vyšetřovanému se doporučuje nejíst, nepít a nekouřit 4 hodiny před vyšetřením.

Pacientovi také podáváme léky tlumící kašel a sekreci tekutin v dýchacích cestách. Po tomto typu bronchoskopického vyšetření pak následuje pouze několikahodinové sledování celkového stavu pacienta, které se poněkud liší podle konkrétních pravidel jednotlivých zdravotnických zařízení.

Hospitalizace není nutná u pacienta, u něhož bylo provedeno bronchoskopické vyšetření pouze za použití lokálního znecitlivění dýchacích cest. Velmi důležité je, aby byl vyšetřovaný předem podrobně informován o důvodech a průběhu vyšetření, rozsahu prováděného výkonu a dalším postupu léčby.

Před provedením bronchoskopického vyšetření je povinností vyšetřujícího lékaře získat od vyšetřovaného písemný podepsaný informovaný souhlas s tímto výkonem.

Bronchoskopie je již stará metoda, poprvé byla použita v polovině 19. století v Americe chirurgem H. Greenem. V té době však nebyli lidé tuto metodu schopni docenit, a lékař tak byl značně kritizován a vyloučen z odborné společnosti. První oficiální bronchoskopii z léčebných účelů pak provedl v Německu na konci 19. století Gustav Kilian.

Nejprve byly používány rigidní neboli neohebné bronchoskopy. V 60. a 70. letech začaly být používány ohebné nástroje s optickými vlákny, které se, stejně jako rigidní bronchoskop, používají dodnes.

Ačkoliv o gumových stentech při odstraňování cizích předmětů z dýchacích cest se poprvé zmiňuje Gustav Kilian již v roce 1907, v praxi byly užity až v 60. letech (Montgomery). K rozšíření endoskopicky zaváděných stentů pak došlo v průběhu 80.

let, průkopníky byli především Dumon a Orlowski.

Při této vyšetřovací metodě je používán endoskopický nástroj, tzv. bronchoskop. Ten může být buď ohebný (flexibilní), nebo neohebný (rigidní).

Rigidní bronchoskop tvoří 40centimetrová trubička z kovu, která je zakončena optikou a zdrojem světla, jež je studené a nepálivé. K bronchoskopu lze připojit i další speciální nástroje a s jejich pomocí provádět celou řadu výkonů.

Použití rigidního bronchoskopu je vhodné například při odebírání většího vzoru tkáně neboli biopsii, využít jej lze i při odstraňování cizích předmětů z dýchacích cest. Tento typ bronchoskopie je prováděn v celkové, či lokální anestezii.

Častěji jsou však využívány flexibilní bronchoskopy, neboť tento způsob vyšetření je jednak rychlejší, jednak představuje pro pacienta menší zátěž. Flexibilní bronchoskop dosahuje v průměru jen 2 až 3

mm, a proto je jejich použití možné i u malých dětí. Uvnitř tohoto přístroje jsou ohebná optická vlákna, která vedou světlo. Díky nim a jejich uspořádání lze přesně a zvětšeně zobrazit vnitřek dýchacích cest.

Tento typ bronchoskopie je vhodný při odsávání sekretu, krve i hnisu, použít ho lze také při odstraňování cizích předmětů v dýchacích cestách. Pomocí flexibilního bronchoskopu lze rovněž přesně aplikovat léky na konkrétní místa či odhalit zdroj krvácení.

Za největší výhodu tohoto typu vyšetření je považováno nižší riziko poranění dýchacích cest i to, že není nutná anestezie. Pacient je tak během výkonu při vědomí, v některých případech lze podat uklidňující léky.

Pacient se předběžný výsledek bronchoskopie dozví ihned po zákroku, respektive po odeznění celkové anestezie. Laboratorní rozbor odebraných vzorků pak trvá okolo 7 dní.

10 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 11. 2013 10:56:02

Dobrý den.Mé dceři je 6let a má před rokem zjištěné astma a alergii na psi a kočky.Když je u otce,léky nedostává,protože všeznalý otec nevěří,že je to pravda,navíc si pořídil i psa do domácnosti,takže je dcera častěji i nemocná,opakují se u ní záněty průdušek.Plicní lékař doporučil tedy hospitalizaci pro dceru,aby jí udělali CTplic a bronchoskopii,aby se diagnoza potvrdila a otec tomu uvěřil.Chci se jen zeptat,provadí se bronchoskopie u takhle malých pacientů doufám v narkóze,že?Popřípadě zda jo mohu požadovat pro dceru.Děkuji za odpověd'.Heike Stein 12 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Helena Pohlodková11. 3. 2016 1:30:11

Dobrý večer mám takový dotaz .Je možné zavést BRONCHOSKOPII PŘI HOREČKÁCH??A nevím jestli mu to dělali na plíce nebo na průduškách.Můžete mi odpovědět?? děkuji 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 5. 2017 19:35:56

nepodařila se intubace před operací páteře, ochrnutý pravý ramenní pletenec tlačí do hrtanumám postoupit intubaci pomocí blexibilního bronchoskopu na živo

co to pro mě znamená, proč nemohu být uspána již při tomto úkonu

Příprava na vyšetření bronchologie

(obrázky naleznete v menu v odkazu Fotogalerie Bronchologie). 

Co je to bronchoskopie

Bronchoskopie je vyšetření dýchacích cest. Lékař, kterému asistují sestry používá při vyšetření přístroj, flexibilní bronchoskop. Flexibilní bronchoskop je přístroj, který se podobá tenké pružné hadičce o průměru 0,5 cm (Obr.1.).

Uvnitř má optická vlákna, pomocí kterých se přenáší obraz z vašich dýchacích cest k oku lékaře. Pomocí bronchoskopu lékař posuzuje změny dýchacích cest, odebírá vzorky nebo provádí léčebné zákroky. Vyšetření, které by bronchoskopii nahradilo neexistuje.

Vyšetření probíhá na bronchoskopickém sálku.

(Obr. 2., 3.).

Kde vás vyšetříme

Pracoviště bronchoskopie se nachází v 5. patře budovy Z, je zde součástí Endoskopického centra (Obr. 4., 5., 6.).

Kdo vás k vyšetření objedná

Většinou Vás k bronchoskopii objedná plicní lékař. Ten Vám sdělí datum a čas vašeho vyšetření. Vyšetření může probíhat v lokální anesetezii, analgosedaci nebo v celkové anestezii.

Liší se při nich stav vašeho vědomí.

Jak bude probíhat konkrétně ve vašem případě je nutno domluvit s lékařem, který vyšetření indikoval (k vyšetření v analgosedaci a celkové anestezii jsou zapotřebí výsledky odběrů krve a EKG).

Vyšetření může proběhnout ambulantně nebo za hospitalizace.

Před vyšetřením je třeba podepsat informovaný souhlas.

Jsou zde důležité informace týkající se užívání léků, doprovodu druhé osoby a zákazu řízení motorového vozidla v den vyšetření. Souhlas s bronchoskopií musí mít každý pacient před vyšetřením přečtený a podepsaný. Můžete si ho vytisknout z Přílohy č.1.

Už v okamžiku, kdy s Vámi lékař plánuje bronchoskopii, je potřeba lékaře informovat, pokud

• jste alergičtí na léky nebo jiné látky
• užíváte léky, které zvyšují riziko krvácení (např. Warfarin, Trombex, Fraxiparin, Pradaxa)
• jste léčeni pro onemocnění se zvýšeným rizikem krvácení
• jste léčeni pro cukrovku
• jste léčeni pro poruchu srdečního rytmu
• máte zelený zákal

Kdo vás vyšetří

Bronchoskopické vyšetření provádí kvalitně vyškolení lékaři s mnohaletou praxí. Jejich vystupování je profesionální a běžně zvládají jak situace běžné, tak i ty, které se nevyskytují zase tak často.

Sestry, které se vyšetření účastní, jsou jedny z nejschopnějších v oboru (Obr. 7.). Převážná většina pacientů je s naší prací spokojena, jak se můžete přesvědčit z knihy přání a stížností, která visí na nástěnce v bronchoskopické čekárně.

Fotky zaměstnanců bronchoskopické části endoskopického centra si můžete prohlédnout v odkazu fotogalerie.

Jaká je příprava k vyšetření

• V některých případech Vám lékař i několik dní před bronchoskopií doporučí neužívat protisrážlivé léky, např. Warfarin. Pokud budou přechodně nahrazeny injekcemi, ráno před bronchoskopií si je neaplikujte.
• Na ambulanci nebo oddělení obdržíte lék na tlumení kašle a lék na uklidnění, které užijete večer před bronchoskopií.
• Před bronchoskopií nesmíte 5 hodin jíst a kouřit a 3 hodiny pít.
• Ráno před bronchoskopií užijte všechny své pravidelně užívané léky a zapijte malým množstvím vody.
• Pokud používáte inhalační léky, můžete v nich v den bronchoskopie pokračovat. K bronchoskopickému vyšetření si je přineste s sebou.
• Pokud se léčíte pro cukrovku, neužívejte v den bronchoskopie ranní dávku léků, včetně inzulínu. S sebou k bronchoskopii si přineste slazený nápoj.
• Při příchodu na bronchologickou ambulanci obdržíte od zdravotní sestry premedikaci (léky) a budete o průběhu výkonu znovu poučeni (Obr. 8., 9., 10., a 11.). Díky lékům tlumícím kašel bronchoskopii lépe zvládnete. Může Vám být podána injekce ke zmírnění slinění.
• Bezprostředně před bronchoskopií budete inhalovat znecitlivující látku (Obr. 11), abyste při bronchoskopii co nejméně kašlal. Stejnou látku Vám po té bude podávat lékař ve formě spreje a vkapáváním do horní části dýchacích cest (Obr. 12., 13.). Lékař pacienta před výkonem opětovně poučí a odpoví na případné dotazy (Obr. 14).
• Pokud máte zubní protézu, před přípravou ji vyjměte z úst.

Jak bronchoskopii rozlišujeme podle typu použitého přístroje:

1.    Rigidní bronchoskopie– vyšetření se provádí v celkové anestezii, rigidním bronchoskopem, který je podobný kovové trubici.2.  Flexibilní bronchoskopie – vyšetření se provádí flexibilním bronchoskopem. Většina pacientů je vyšetřena pomocí tohoto přístroje.

Jak bronchoskopii rozlišujeme podle typu vyšetření:

1. Diagnostická bronchoskopie

Hodnotíme při ní vzhled sliznice dýchacích cest (zbarvení, ztluštění, infiltrace, změny cévní kresby), změny v průsvitu dýchacích cest, hledáme cizí tělesa. Provádíme odběr materiálů pro cytologické nebo histologické vyšetření.

Speciální vyšetřovací metoda, která spadá do této kategorie je bronchoalveolární laváž (BAL), kdy se do jedné z částí plic aplikuje a poté opět aspiruje ohřátý fyziologický roztok.

Dále patří mezi diagnostické vyšetřovací metody EBUS (endobronchiální ultrazvuk), který slouží k detekci a odběrům vzorků ze zvětšených lymfatických uzlin, nebo patologické tkáně, která je uložena těsně vedle průdušnice a hlavních bronchů.

• 2.    Terapeutická bronchoskopie
• Při léčebné bronchoskopii se provádí výkon, který slouží k odstranění nějaké poruchy. Jedná se o:
• –   odstranění cizích těles
• –   odsátí nadbytečné tekutiny
• –   odstranění krevních sraženin nebo hlenů
• –   stavění krvácení
• –   dilataci dýchacích cest
• –   zavedení stentů do dýchacích cest
• –   lokální terapie nádoru (cílem je dýchací cesty zprůchodnit a zbavit pacienta dechových potíží, kašle nebo vykašlávání krve) Zahrnuje terapii laserem, kryoterapii, elektrokauter, endobronchiální brachyradioterapii (lokální aplikace radioaktivního zářiče do místa nádoru – ve spolupráci s MOÚ).

Jak bude probíhat samotné vyšetření

Vyšetření provádí lékař u sedícího nemocného, jsou však případy, kdy je vhodné provést zákrok vleže. V průběhu vyšetření je sledována srdeční činnost a okysličení krve pomocí přístroje. Pokud to bude nutné, bude Vám v průběhu vyšetření podáván kyslík. Vlastní bronchoskopický výkon většinou není dlouhý (Obr. 15., 16., 17., 18.).

Při vyšetření můžete pociťovat mírný tlak na hrudníku a dráždění ke kašli. Samotné vyšetření není bolestivé.

Během výkonu je pořizována obrazová dokumentace (obrázky, video), která je archivována a umožňuje posouzení vývoje nálezu i jinými lékaři, kteří se budou na léčbě Vašeho onemocnění podílet.

V průběhu bronchoskopie se dýchací cesty prohlíží nebo se z místa chorobného procesu odebírají vzorky k dalším vyšetřením. Někdy se materiál získává opakovaným výplachem dýchacích cest malým množstvím tekutiny. Ta je pak odeslána k celé řadě vyšetření (Obr. 19., 20.).

Po ukončení vyšetření je nemocný krátkou dobu sledován a nemá-li potíže, je odeslán do domácí péče anebo převezen zpět na oddělení k pokračování hospitalizace.

V rámci přípravy na budoucí povolání mohou být při vyšetření přítomni studenti lékařské fakulty a zdravotních škol.

Jaký je režim po provedení bronchoskopie a možná omezení v obvyklém způsobu života:

Po zákroku nesmíte 2 hodiny jíst ani pít, protože v důsledku znecitlivění v dýchacích cestách byste mohli potravu nebo tekutiny vdechnout.

Vzhledem k tomu, že jste před bronchoskopií užil/a uklidňující léky, nesmíte v den vyšetření řídit motorové vozidlo a je vhodné mít s sebou doprovod.

 

Jaká jsou možná rizika a komplikace výkonu

I bronchoskopie je výkon, u kterého může dojít ke vzniku komplikací. Naštěstí závažné komplikace bronchoskopie jsou velmi vzácné. Nejčastěji můžete pociťovat bolest v hrdle a chrapot. Někdy se přechodně objeví zimnice nebo zvýšená teplota.

Při zákroku a po něm můžete pociťovat zhoršení dechu. Po odběrech tkáně můžete vykašlat krev. Změna tlaku krve je přechodná, může být spojena s pocitem na omdlení nebo motáním hlavy.

Všechny tyto příznaky většinou do druhého dne odezní a jsou bez následků.

Mezi závažnější komplikace patří silnější krvácení z dýchacích cest nebo kolaps plíce, které vyžadují hospitalizaci.

Nejčastější otázky

Je pochopitelné, že stejně jako vše neznámé doprovází i bronchoskopické vyšetření obavy pacienta. Často odpovídáme na následující otázky.

1. Nebudu zvracet?
2. Nebudete, nic jste před vyšetřením nejedl.
3. Bude to bolet?
4. Nebude, dýchací cesty jsou umrtveny a plicní parenchym nebolí.
5. Neudusím se?
6. Neudusíte, vaše dýchací cesty mají průsvit kolem 2 cm, přístroj cca 0,5 cm.
7. Mohu kašlat?

Úplně kašli nezabráníte, ale snažte se kašlat co nejméně. Kašel zhoršuje obraz, který lékař v přístroji vidí (jako by Vám někdo třepal s televizí, když se díváte) a vyšetření se zbytečně prodlužuje.

Jak dlouho vyšetření trvá?

10-30 minut, záleží na nálezu uvnitř dýchacích cest a charakteru prováděného výkonu. Avšak celkově s námi strávíte 2 hodiny (příprava před bronchoskopií a následně odpočinek po výkonu na stacionáři).

Jak mám u vyšetření dýchat?

Nejprve dýchejte ústy, po zavedení přístroje nosem. Nedýchejte nijak usilovně a rychle, snažte se dýchat klidně, a to tak, že ramena při výdechu tlačíte směrem dolů. Některým pacientům pomáhá, že si představují, jak do nich a z nich proudí vzduch, který dýchají. Otevření nebo zavření očí je ponecháno na pacientovi.

Není trapné, že poprskáte a pokašlete personál?

Není, personál je oblečen do jednorázového oblečení, krycích masek, brýlí a čepic, kontakt s kašlajícím pacientem je pro něj zcela běžný. Jistě se nebudete od jiných dříve vyšetřených pacientů lišit.

Jak a kde se dozvím výsledky?

To co lékař vidí v dýchacích cestách vám sdělí ihned po vyšetření. Výsledky odebraného materiálu se dozvíte za 2-3 týdny u lékaře, který vás na bronchoskopii poslal.

• Jak řešit teploty, které se mohou v den výkonu objevit?
• Užijte některý z běžných léků ke snížení teploty.
• Jak řešit vykašlávání krve, které se může v den výkonu objevit?

Krvácení po bronchoskopii by mělo být minimální a po bronchoskopii postupně ustávat. Teplo krvácení podporuje, proto se po bronchoskopii nesprchujte a nekoupejte v teplé vodě, nepijte teplé nápoje. Pokud krvácení neustupuje, kontaktujte nás osobně nebo telefonicky.

Závěrem

Jistě jsou příjemnější věci, než je bronchoskopické vyšetření. Pokud je nutné ho provést, provádí ho kvůli Vám a pro Vás vyškolený personál Endoskopického centra. Budeme rádi, pokud budete s naší prací spokojeni.

1. Vyplněním Dotazníku spokojenosti máte možnost vyjádřit svoji spokojenost i připomínky.
2. Do těchto míst  přidat – stáhnou toto z webových stránek FN Brno
3. Dotazník spokojenosti ambulantních pacientů/klientů, prosíme, vyplňte ZDE >>>>.
4. Dotazník spokojenosti doprovodu ambulantních pacientů (dětí), prosíme, vyplňte ZDE >>>>.
5. Kontakt:
6. Endoskopické centrum
7. bronchoskopický sálek –  provozní doba 6:30 -15:30hod.
8. telefon:535 232 555