Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. V neděli to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Cílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Ministerstvo financí v pracovním materiálu uvažuje o tom, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestal platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce.
TOP 09 chce přeložit vlastní protinávrh.
„Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění,“ uvedla v neděli Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.
Související
Dlouho očekávaný systém, jak by v budoucnu měly růst platby za státní pojištěnce, doputoval na Úřad vlády loni v listopadu. Nyní je všechno…
Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.
„Stát dnes za své pojištěnce platí čtyřikrát méně, než odvádí zaměstnanec se zaměstnavatelem z průměrného platu. Navrhujeme snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb státu za důchodce a děti.
Zvýší se tak čistá mzda, sníží cena práce a pojistné částky budou férovější,“ uvedl. Návrh Schillerové by podle něj znamenal další daňovou zátěž pro živnostníky a zaměstnance.
Podle Schillerové by zaměstnanci na změnách, které navrhuje, naopak vydělali.
Ministryně financí uvedla, že je nutné v debatě o problematice dále pokračovat.
„Dnes nemáme systém u zdravotních pojišťoven, a to můj návrh obsahuje, aby se zdravotní pojišťovny chovaly proticyklicky. To znamená, že tam nemáme jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu, kdy je tento systém v přebytku. Chci, aby se rezervy vytvořily a systém vyrovnávaly,“ dodala.
K úvahám ministerstva financí se v neděli vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil Schillerové návrh za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy.
„Ta úvaha zásadní reformy není na stole ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh,“ uvedl. Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.
Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.
Penze by příští rok mohly vzrůst o 750 korun, Maláčová trvá na 900
Ministryně financí Schillerová v nedělních OVM také uvedla, že v příštím roce by penze mohly vzrůst o zhruba 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) již dřív uvedla, že navrhne zvýšení v průměru o 900 korun. Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové nová místopředsedkyně ČSSD Maláčová prohlásila, že sociální demokraté budou na 900 korunách trvat.
„Podle posledních propočtů, co mi říkal můj tým … tak to vypadá už teď asi na 750 korun ta valorizace,“ uvedla v neděli Schillerová. Přesná čísla bude mít k dispozici později, až Český statistický úřad v březnu poskytne další údaje.
„Ale teď to tipujeme na 750 korun, což je částka, se kterou já počítám ve státním rozpočtu na rok 2020,“ řekla.
V souvislosti s tím, že o 900 korunách hovořil i premiér a předseda ANO Andrej Babiš, Schillerová řekla, že ona se jako ministryně financí musí zajímat o to, „jaká bude udržitelnost toho rozpočtu i v dalších letech“.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v pořadu řekl, že vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která důchodový systém stabilizuje. „Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů,“ uvedl. Podle něj to bude mít dopady na životy milionů lidí. „Až půjdou silnější generace do důchodu, tak se důchody (bez penzijní reformy) skutečně propadnou,“ míní.
Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela loni v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13 258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.
Schillerová letos zatím nepočítá s vyšším rozpočtovým schodkem
Schillerová zatím nepočítá s tím, že by musela upravovat rozpočet pro letošní rok, ačkoli se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun. Podle ní je na případné úpravy zatím brzy.
O navýšení schodku pro rok 2020 je ministryně ochotna diskutovat pouze v případě vyšších investic z národních zdrojů.
Státní rozpočet se ke konci února dostal téměř do dvacetimiliardového schodku po lednovém přebytku 8,8 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. Čísla v pátek zveřejnilo ministerstvo financí.
Podle Schillerové se ve zhoršených údajích projevil propad v dani z přidané hodnoty a ve spotřební dani. Oproti loňsku podle ní například pokleslo množství zadržených nadměrných odpočtů daně a projevily se některé jednorázové vlivy.
Úvahy o případném zvýšení schodku letošního rozpočtu nad schválených 40 miliard korun jsou podle Schillerové předčasné. „Je velmi brzo. Budu to sledovat a zatím to neočekávám,“ řekla ministryně.
Pro rok 2020 chce Schillerová udržet schodek rozpočtu na 40 miliardách. „Pro mne je nepřekročitelný,“ uvedla. Připustila ale, že za určitých podmínek by mohl být vyšší.
„Pokud bychom se měli bavit o vyšším schodku – a budeme o tom debatovat – tak já jsem ochotna se o něm bavit maximálně, pokud by byl podložen investicemi z národních zdrojů,“ zdůraznila Schillerová.
Dodala, že zvýšení schodku pro příští rok by vnímala jako velký problém.
Schválený státní rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun. Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun.
Celkové výdaje rozpočtu ke konci letošního února stouply meziročně o 33,9 miliardy na 237,3 miliardy korun. Celkové příjmy naopak meziročně klesly o 11,8 miliardy korun na 217,4 miliardy korun.
Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci února skončil podle ministerstva se schodkem 22,4 miliardy korun.
Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 0,3 miliardy korun.
Osud reformy je pořád nejistý
Zdroj: Euro.cz
DAŇOVÉ ZMĚNYDalší osud chystané daňové reformy zůstává stále ve hvězdách. Nepomohlo ani jednání premiéra Mirka Topolánka se zastáncem tvrdšího postupu a bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým. Odsouhlasení změn tak zůstává velmi obtížné.
DAŇOVÉ ZMĚNY
Další osud chystané daňové reformy zůstává stále ve hvězdách. Nepomohlo ani jednání premiéra Mirka Topolánka se zastáncem tvrdšího postupu a bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým. Odsouhlasení změn tak zůstává velmi obtížné.
Poslanec Vlastimil Tlustý na konferenci ODS koncem minulého týdne zveřejnil své představy daňových reforem. Ty by měly být alternativou k vládním záměrům. Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek se k Tlustého představám vyjádřil rezervovaně, podle něj je třeba respektovat koaliční dohodu a rozložení sil ve sněmovně.
Přesto Tlustý není jediným členem koalice, který o vládou navržené reformě pochybuje. Osud změn, které chce kabinet, je tak velmi nejistý. Také opozice již několikrát uvedla, že návrh je pro ni nepřijatelný.
ČSSD navíc představila vlastní vizi pod názvem permanentní reforma. I bez Tlustého ale může kompromistní vládní reforma Sněmovnou projít.
To v případě, že svůj hlas dají vládě bývalí sociální demokraté Michal Pohanka a Miloš Melčák.
Tlustý, který patří v koalici mezi nejtvrdší kritiky vládní reformy veřejných financí, si přeje, aby byla pro fyzické i právnické osoby zavedena jednotná sazba, a to ve výši 12 procent.
Základ daně by se podle něj vypočítával z hrubého příjmu jako teď, ne z takzvané superhrubé mzdy, jak zamýšlí kabinet. Exministr financí chce rovněž zjednodušit daňový systém.
Vládní návrh na zvýšení pětiprocentní sazby DPH na devět procent chce částečně kompenzovat snížením základní sazby z 19 na 17 procent.
HOKEJOVÉ PODOBENSTVÍ
Aby politici přiblížili smysl navrhovaných změn široké veřejnosti, vzali si na pomoc sportovní příklady. Mistrovství světa v hokeji v Rusku se tak dostalo i na domácí politické kolbiště.
Topolánek tvrdí, že řadu věcí, které Tlustému chybí, vláda chystá nasadit na příští boje -například reformu penzí.
„Je to vynikající materiál do druhé třetiny,“ uvedl premiér s tím, že nyní je vláda v první třetině a musí brát v úvahu i hlasy lidovců a zelených, stejně jako bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Topolánek na Žofíně spolu se svými ministry za ODS obhajoval vládní reformu, která má snížit dluhy státní pokladny. Uvedl mimo jiné, že pokud kabinet nic neudělá, překročí v roce 2009 povinné výdaje rozpočtové příjmy.
V příštím roce chce vláda dostat schodek veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu. Podle Topolánka jsou reformy výsledkem složitého koaličního kompromisu i tragického stavu veřejných financí.
„Proto není možné čekat, že reforma bude stejná jako předvolební plány ODS,“ zdůraznil.
DAŇOVÉ ZÁKONY BUDOU HUBENĚJŠÍ
„Na rovné dani z příjmu pro fyzické i právnické osoby, tak jak ji navrhuji ve výši 12 procent, vydělají všichni a lze přitom dodržet i vládou naplánované dopady reformy na státní rozpočet,“ uvádí Tlustý.
Dosud platný zákon je z roku 1992 a byl novelizován již osmaosmdesátkrát. Má 66 tisíc slov, 363 druhů výjimek a operuje s 447 druhy příjmů.
„Je snad někdo, kdo si myslí, že není třeba připravit a schválit úplně nový zákon?“ ptá se exministr financí.
S experty (zejména Richardem Sulíkem), kteří podobnou reformu připravili na Slovensku, vypracoval obdobnou normu pro Česko. Má sedmnáct tisíc slov, počet druhů příjmů klesne na 67 a počet výjimek na 35.
To má podle autorů zvednout daňový základ a umožnit uhradit část výpadku daně způsobené snížením sazby.
Nejen koaliční experti ale pochybují, že by tyto kroky mohly nahradit daňový výpadek. Každé procento dolů ze sazby daně z příjmu firem znamená podle zkušeností úředníků ministerstva financí propad o sedm až deset miliard do státní kasy. Vláda by tak přišla zhruba o padesát miliard.
USTUPOVAT VĚČNĚ NELZE
Poslanec sice chápe koaliční kompromis v sedmi věcech, kde ODS ustoupila od svých plánů -například, že kabinet odložil zavedení negativní daně, státem garantovaného důchodu či zachoval dvě sazby DPH. Existuje ale podle něj několik zásadních věcí, kde ODS opustila své principy zbytečně.
Kromě Tlustého s podporou reformy váhají i další koaliční zákonodárci. Sám premiér jmenoval lidovce Jana Kasala či Ludvíka Hovorku. Vláda přitom ve sněmovně při rovnoměrném rozložení sil potřebuje každý hlas, navíc s balíkem reforem spojila svůj osud.
VARIANTA ČSSD
Sociální demokraté mají vlastní představu o reformě. Problém s deficitem veřejných financí podle nich nelze řešit poklesem daní. „Nejde nám o převrácení systému vzhůru nohama. Je funkční, zajišťuje vynikající růst HDP a mezd,“ uvedl šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek. ČSSD tvrdí, že vládní reforma by byla výhodná jen pro pět procent obyvatel, její návrh ale pro 95 procent společnosti.
Podle ČSSD by snižování daní rozpočtové schodky nevyléčilo, protože by příjmy klesly. Sociální demokraté proto chtějí daňovou kvótu stabilizovat a dělat jen neutrální úpravy, zavést ekologické daně a revidovat daně majetkové. Stropy na odvody pojistného pro lidi s vyšším příjmem by střední třídě vyvážili slevami na dani.
Bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že ČSSD navrhuje v rozpočtové politice úpravy, které sníží deficit veřejných rozpočtů v roce 2010 na dvě až 2,5 procenta hrubého domácího produktu a deficit státního rozpočtu na 60 miliard korun. Loni byl deficit veřejných rozpočtů těsně pod třemi procenty HDP, schodek rozpočtu pak 97,3 miliardy korun.
ČEHO SE POLITICI BOJÍ
Žádná z variant řešení příjmů státní pokladny ale nehodlá omezit u veřejnosti oblíbené bonusy: odpočty úroků z hypoték, stavebního spoření, penzijního připojištění a životních pojistek. Stejně tak se v dohledné době nebudou danit důchody, nemocenská nebo rodičovské příspěvky.
Malou podporu získá Vlastimil Tlustý nejspíše u mladých rodin – přišly by totiž o odpočty na děti. Také půjčky a hypotéky by se prodražily o dosud osvobozené zdanění. Milionová půjčka by tak přišla o 120 tisíc na dani dráž.
Takový krok by samozřejmě ovlivnil i financování firem. Živnostníkům se navíc určitě nebude líbit nápad na jedinou sazbu daňového paušálu ve výši 20 procent.
Dosud si totiž podle profesního zařazení mohou drobní podnikatelé bez vedení účetnictví odepsat 40 až 80 procent ze svých příjmů.
Firmy ale možná nebudou muset ani v příštím roce začít vyplácet lidem v prvních dvou týdnech stonání dávky v nemoci. Vláda chce nový zákon, který měl platit od letoška a byl nakonec o rok odložen, odsunout ještě o další rok. Počítá jen s úpravami nynějšího systému (podrobnosti v tabulce).
Podle hlasů z politických kuloárů se ale možná podaří Tlustému prosadit, aby začaly platit daně a odvody i doposud „hájené“ státní organizace.
Jde především o zdravotní pojišťovny, ale třeba i o Státní ústav pro kontrolu léčiv, Fond dětí a mládeže nebo Fond pojištění vkladů.
Stejně tak by podle jeho názoru mělo zůstat zdanění darů a dědictví, zatímco koaliční návrh počítá se zrušením této daně.
- NÁVRH KOALIČNÍ VLÁDY
- * snížení daní zaměstnanců na 15 procent
- * snížení daní pro firmy na 19 procent
- * zachování DPH na základní sazbě 19 procent
- POŽADAVKY VLASTIMILA TLUSTÉHO
- * rovná daň pro fyzické osoby i firmy (12 procent)
-
* snížení horní sazby DPH z 1
9 na 17 procent. - * zjednodušení daňového systému (zrušení výjimek z 363 na 35 a počet druhů příjmů ze 447 na 67).
- * podpora středních vrstev zachováním hrubé mzdy jako základu pro výpočet daně
- * nezdanitelná část základu daně 75 024 korun ročně
- * zdaňování i příležitostních činností.
- NÁVRH ZMĚNY NEMOCENSKÉ
- * první dva týdny nemocenské budou platit zaměstnavatelé
- * polovinu nákladů zpětně proplatí firmám stát
- * pojistné klesne v roce 2008 z nynějších 3,3 na 2,3 procenta
- * v roce 2009 se sníží pojistné na 1,4 procenta a stát přestane vyplácet kompenzaci
Změny systému zdravotního pojištění možná neprojdou, přiznala Schillerová
„Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění,“ uvedla dnes Schillerová.
Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.
Přečíst článek ›
Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.
„Stát dnes za své pojištěnce platí čtyřikrát méně, než odvádí zaměstnanec se zaměstnavatelem z průměrného platu. Navrhujeme snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb státu za důchodce a děti.
Zvýší se tak čistá mzda, sníží cena práce a pojistné částky budou férovější,“ uvedl.
Další daňová zátěž
Návrh Schillerové by podle něj znamenal další daňovou zátěž pro živnostníky a zaměstnance. Podle Schillerové by zaměstnanci na změnách, které navrhuje, naopak vydělali.
Ministryně financí uvedla, že je nutné v debatě o problematice dále pokračovat. „Dnes nemáme systém u zdravotních pojišťoven, a to můj návrh obsahuje, aby se zdravotní pojišťovny chovaly proticyklicky. To znamená, nemáme tam jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu, kdy je tento systém v přebytku. Chci, aby se rezervy vytvořily a systém vyrovnávaly,“ dodala.
Makroekonomická debata
K úvahám ministerstva financí se vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil Schillerové návrh za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy.
Přečíst článek ›
„Ta úvaha zásadní reformy není na stoje ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh,“ uvedl. Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.
Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.
Růst penzí v příštím roce
V pořadu Otázky Václava Moravce se Schillerová vyjádřila i k růstu penzí v příštím roce, když uvedla, že by mohly vzrůst přibližně o 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přitom již dříve informovala, že navrhne jejich zvýšení v průměru o 900 korun – a na víkendovém sjezdu ČSSD v Hradci Králové to potvrdila.
Přečíst článek ›
„Podle posledních propočtů, co mi říkal můj tým … tak to vypadá už teď asi na 750 korun ta valorizace,“ uvedla dnes Schillerová. Přesná čísla bude mít k dispozici později, až Český statistický úřad v březnu poskytne další údaje. „Ale teď to tipujeme na 750 korun, což je částka, se kterou já počítám ve státním rozpočtu na rok 2020,“ řekla.
V souvislosti s tím, že o 900 korunách hovořil i premiér a předseda ANO Andrej Babiš, Schillerová řekla, že ona se jako ministryně financí musí zajímat o to, „jaká bude udržitelnost toho rozpočtu i v dalších letech“.
Promarněných pět let
Ministryně podle svých vlastních slov zatím nepočítá s tím, že by musela upravovat rozpočet pro letošní rok, ačkoli se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. „Je velmi brzo. Budu to sledovat a zatím to neočekávám,“ řekla.
Podle Kalouska vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která důchodový systém stabilizuje. „Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů,“ uvedl. Podle něj to bude mít dopady na životy milionů lidí. „Až půjdou silnější generace do důchodu, tak prostě ty důchody (bez penzijní reformy) se skutečně propadnou,“ míní.
Přečíst článek ›
Příprava a realizace reformy zdravotnictví je v plném proudu
Vytvořeno: 6. 1. 2011 Poslední aktualizace: 6. 1. 2011
Ministerstvo zdravotnictví ČR intenzivně pracuje na komplexní reformě českého zdravotnictví, která přinese především racionalizaci a modernizaci celého systému a rovněž větší ohodnocení všech pracovníků ve zdravotnictví.
Ministerstvo plánuje dokončit jednotlivé reformní kroky tak, aby nejpozději do konce roku 2012 všechny zásadní změny ve zdravotnictví plně fungovaly a přinášely potřebný efekt. Již nyní má ministerstvo zdravotnictví připraveno několik reformních kroků.
Především se jedná o novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která aktuálně prochází připomínkovým řízením. Tato novela zrychlí vstup generických léků na trh a zrychlí správní řízení o cenách a úhradách léčivých přípravků. Dále stanoví pravidla fúzí zdravotních pojišťoven a umožní změny regulačních poplatků.
V platnost již vstoupila novelizovaná vyhláška o specializačním vzdělávání lékařů, která akceptovala požadavky lékařů i odborné veřejnosti. Do legislativního procesu je připravena malá novela zákona o vzdělávání nelékařských zdravotních pracovníků.
„Mezi klíčové kroky patří definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů, definování správného postupu při poskytování péče, kontrola vstupu nových technologií a úprava pravomocí a povinností zdravotních pojišťoven,“ uvedl Leoš Heger, ministr zdravotnictví a doplnil: „Všechny připravované změny přinesou přiblížení standardům obvyklým v EU. Zároveň přispějí k zamezení plýtvání finančními prostředky a jejich nasměrování především do kvality péče o pacienty a ohodnocení všech zaměstnanců ve zdravotnictví.“
Další reformní kroky Ministerstvo zdravotnictví ČR v současné době připravuje. Jedná se především o změnu principu přerozdělování pojistného s ohledem na počty pojištěnců s vytipovanými nákladnými chronickými diagnózami a spravedlivější rozdělení finančních prostředků. Připravuje se nový zákon o zdravotních službách, který stanoví jednotné podmínky pro udělování oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro všechny poskytovatele a především zlepší postavení pacientů. Na tento předpis navazuje zákon o specifických zdravotních službách, který například vymezí podmínky pro provádění ověřování nezavedených metod, a zákon o zdravotnické záchranné službě. Všechny tyto zákony by měly být v polovině června odeslány Legislativní radě vlády. Stejně tak malá novela Vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, jež přinese změny v systému financování a rozsahu činnosti akreditačních komisí. Na zákony o službách budou navazovat zásadní novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a jednotná zákonná úprava pro zdravotní pojišťovny. V průběhu roku 2011 budou postupně probíhat také přípravy velké novely zákona o vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a dále zákona o vzdělávání nelékařských zdravotních povolání tak, aby zákony mohly v roce 2012 projít standardním legislativním procesem.
„Pokud vše půjde podle plánů, podaří se ministerstvu zdravotnictví poprvé připravit i kompletně implementovat reformu českého zdravotnictví. Věřím, že tak bude k plné spokojenosti nejen pacientů, ale také lékařů, na které čeká racionalizovaný a moderní zdravotní systém,“ dodává Leoš Heger.
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Vlastimil Sršeň, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Zdravotnická reforma
Návrh Hegerovy zdravotnické reformy prošel 21. června Poslaneckou sněmovnou.
Návrh reformy zdravotnictví ministra Leoše Hegera schválila Poslanecká sněmovna na konci června 2011, platit začíná od roku 2012. Její konečná podoba a definitivní schválení má ve svých rukách Senát a prezident republiky.
Kromě toho do její podoby zřejmě zasáhne i Ústavní soud, na který se plánují obrátit zástupci levice.
Návrh reformy neobsahuje rozdělení konkrétních lékařských výkonů na standardní a nadstandardní, to bude v rukách ministra. Ten bude každoročně vydávat vyhlášku „Seznam výkonů“, kde bude stanovena cena obyčejných i nadstandardních výkonů.
U výkonů hrazených pojišťovnou bude stanovená cena určující a její překročení nezákonné. Naopak u nadstandardních výkonů bude výši ceny určovat konkrétní lékař či pracoviště a bude pouze na nich, zda se budou vyhláškou řídit, nebo ne.
Stručný přehled změn
- – poplatek za den v nemocnici vzroste z 60 na 100 korun- 30 korun se bude platit za celý recept, nikoliv za každou položku na něm- léky do 50 korun, doplňkové a podpůrné přípravky si pacient bude hradit sám- výše zmiňované rozdělení výkonů na standardní a nadstandardní- elektronické aukce – 100% úhradu ze zdravotního pojištění získá jeden lék v dané léčivé látce, který vyhraje cenovou soutěž- přerozdělení třetiny zůstatků zaměstnaneckých pojišťoven – polovina půjde VZP, zbytek zpět zaměstnaneckým pojišťovnám- za amalgámové plomby u zubaře se nebude platit- nebude omezen počet funkčních období v řídících orgánech zdravotních pojišťoven
- – další změny se budou týkat například lázeňské péče, jejich definitivní podoba, ale zatím stále není jasná
Legislativní proces
Následující zákony začnou postupně platit v roce 2012.
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění především mění úhrady a spoluúčast pacienta. Ve sněmovně prošel 7. září 2011 (pro 95, proti 61 poslanců). Senát ho v říjnu zamítl (pro zamítnutí 40 senátorů, proti 21). Sněmovna veto Senátu zvrátila (pro 110, proti 70 poslanců).
Zákon o zdravotních službách definuje zdravotní péči a postavení pacienta. Koaliční poslanci ho prosadili v září 2011 (pro 108, proti 67). Senát ho vetoval (pro zamítnutí 44, proti 11). Sněmovna setrvala na svém stanovisku (pro 110, proti 70).
Zákon o specifických zdravotnických službách upravuje takové zákroky, jsko je sterilizace, kastrace či změna pohlaví. Poslanci ho schválili v září 2011 (pro 92, proti 64), senátoři v říjnu vetovali (pro zamítnutí 38, proti 16), sněmovna jejich veto zvrátila a setrvala na svém původně schváleném znění (107 pro, 70 proti).
Zákon o zdravotnická záchranné službě nově řeší poskytování této služby zvlášť pro každý kraj. Koalice ho ve sněmovně prosadila v září 2011 (pro 93, proti 38), senátoři vrátili sněmovně s vlastními změnami(pro vrácení 52, proti nikdo), sněmovna ale senátní změny odmítla a setrvala na svém původním znění (pro 109, proti 51).
Kvůli zdravotní reformě musela vláda měnit i další zákony. Tento balíček sněmovna schválila taktéž v září 2011 (pro 92, proti 59), Senát návrh vetoval (pro zamítnutí 39, proti 16). Sněmovna ale veto Senátu přehlasovala (pro 109, proti 70).
U všech těchto zákonů ČSSD uplatnila ústavní stížnost.
KSČM Frenštát pod Radhoštěm – Zprávy – Problémy zdravotnictví jsou zásadní
Rozhovor Haló novin s lékařem a někdejším ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem (ČSSD)
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) představil v závěru června priority pro své funkční období. Za nejdůležitější považuje reformu postgraduálního vzdělávání. Je to docela nezvyklé. Souhlasíte s ním?
Systému zdravotnictví za reálného socialismu bylo možno leccos vytknout. Potřebná modernizace probíhala příliš váhavě na úkor efektivnosti, ale systém vzdělávání ve zdravotnických oborech byl vynikající. Pozdější takzvané reformy měly perverzní cíle, a také jich dosáhly.
Efektivita se zhoršila. Slovo reforma po řadě neoliberálních »reforem« ve všech resortech získalo negativní konotaci. Postgraduální vzdělávání v ČR reformu nepochybně potřebuje, protože pravicové vlády systém rozvrátily v důsledku nezodpovědnosti a často i diletantismu.
Na rozvracení se bohužel podílely i vlády, které mohly být levicové. Ani mně se jako ministrovi a poslanci nepodařilo postupující rozvrat aspoň zbrzdit.
Bohužel například i většina poslanců ČSSD hlasovala pro návrh ministra z vlády ČSSD, aby Institut postgraduálního vzdělávání zdravotníků nebyl v zákoně vůbec zmíněn s tím, že ho mohou nahradit privátní organizace a stát se ve vzdělávání nemusí angažovat, protože to vyřeší trh.
Pokud se pamatuji, proti jsme byli snad jenom dva, já a Milada Emmerová, nikdo o tom nechtěl ani diskutovat. Na moje námitky odpověděl poslanec za ODS MUDr. Milan Cabrnoch, že mi přece nikdo nebrání, abych si zřídil svůj vlastní vzdělávací podnik. Už nejde o zdraví lidu, ale o maximalizaci zisku.
Pokud by ministr Němeček opravdu chtěl prosadit potřebné reformy, budiž mu čest a sláva.
Mezi Němečkovými prioritami vedle toho, co považujeme jako potenciální pacienti za logické (program prevence, zvýšení efektivnosti, transparentnosti zdravotnictví ad.), figuruje také přeměna nynějšího Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na prý moderní Národní zdravotní informační agenturu. Není to jen další byrokracie a slovíčkaření?
To nevím, protože neznám projekt, pokud existuje. Doposud ÚZIS pravici překážel. Samozřejmě, pokud má všechno řídit neviditelná ruka trhu, nepotřebujete koncepci. A když nepotřebujete koncepci, na co informace o reálném stavu? Pokud instituce přináší nepříjemné údaje, tím pak hůře pro ni.
I dnes mnoho důležitých informací není ani dostupných a ty dostupné skoro nikoho nezajímají. Ve skutečnosti zdravotnictví nikdo moc neřídí. Velké zájmové skupiny se úspěšně starají o své zisky a veřejná správa se jim snaží hlavně nepřekážet.
Jak se podle vás daří ministru zdravotnictví vypořádat se s problémem, kdy některé nemocnice nebraly pacienty od záchranné služby? Kde vidíte potíž vy?
Nikdo nechce nést odpovědnost za selhání systému, který není na své úkoly dostatečně připraven. Záchranná služba má právo »vyklopit« pacienta tam, kde uzná za vhodné.
Zdravotnická zařízení se samozřejmě brání příjmu pacientů, které nezvládnou z hlediska kapacity, technického a personálního vybavení.
Moje vlastní zkušenost je taková, že když jsem jako ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice nashromáždil stížnosti lékařů na pracovníky Záchranné služby a obrátil jsem se na pana ředitele MUDr. Schwarze, odmítl se se zkušenostmi lékařů v PL Bohnice vůbec seznámit.
Řekl jen, že Záchranná služba může pacienta umístit, kam chce… A tečka. To je nejen nepřijatelně arogantní, ale alibistické a nezodpovědné, a proto nebezpečné. Takový přístup by měl každého vedoucího na kterémkoli místě, a nejen ve zdravotnictví, diskvalifikovat.
Ministr Němeček udělal to, co ministr zdravotnictví v ČR udělat může, inicioval vznik komise. Ta se mu nezodpovídá, a proto nemusí nic vyřešit. Ministr nemůže rozhodnout o rozšíření nebo zúžení nebo vzniku nového pracoviště, protože ho k tomu zákon nezmocňuje.
Občané mohou činit to, co jim zákon nezakazuje, veřejná správa smí činit jen to, co jí zákon ukládá. Zdravotní pojišťovny ministra ignorují, kdy chtějí, a fakticky se nikomu nezodpovídají. V organizaci péče neexistuje žádný pro někoho závazný cíl.
Výjimkou je snaha přibližně dodržovat rozpočet.
Problémy zdravotnictví jsou zásadní. Ze zorného úhlu zájmových skupin jsou nezajímavé a přehlédnutelné. Ministr nemá šanci prosadit zákon, který by mu svěřoval dostatečné kompetence. Ministr udělal to, k čemu nepotřebuje zákonné zmocnění, inicioval vznik komise, jak už jsem uvedl. K vyřešení problému zákonné zmocnění nemá.
Zaznamenala jsem, že ředitel již zmíněné pražské záchranky MUDr. Schwarz v jedné diskusi konstatoval, že nemohl být na nějakém důležitém služebním jednání, neboť »byl v Senátu« (je senátorem zvoleným na kandidátce ODS). Občan si může položit otázku, zdali je rozumné, aby ředitel takto důležité instituce měl další funkce…
Může být senátorem, když jeho podřízení mají dostatečné zmocnění k potřebnému jednání a rozhodování. Bylo by nebezpečné, kdyby členy zastupitelských orgánů byli pouze lidé, kteří rozhodně nikde nemohou nikomu chybět. Ostatně, mám stále silnější pocit, že se zastupitelské sbory takovému »ideálu« čím dál více přibližují.
Jak celkově hodnotíte prozatímní kroky ministra zdravotnictví?
Ministr zdravotnictví toho mnoho nemůže, což veřejnost netuší. Složení současné koalice velmi znesnadňuje potřebné změny. Uvidíme, zda ministr Němeček udělá dost z toho mála žádoucích změn, jichž dosáhnout může.
Pro děti a mladistvé ohrožené drogami a alkoholem se otevřela U Apolináře v Praze první specializovaná ambulance. Takové zařízení zde dosud nebylo?
Bylo. Pokud vím, vedla ho RNDr. Jitka Vodňanská. Možná půjde o změněnou náplň činnosti. Za snahu o pomoc této ohrožené skupině dostal JUDr. Komorous od jakéhosi občanského sdružení anticenu. Snad se dočkáme doby, kdy rozhodovat budou lidé, kteří nebagatelizují vážné společenské problémy.
Překvapující je, že jen v Praze a Středočeském kraji tuto službu prý potřebuje na 5000 dětí a mladistvých. Není to hrozné číslo?
Je to hrozné číslo, ale ještě hroznější je, že nikdo není vymahatelně odpovědný za to, jak je hrozné. Nejde jen o čísla, jde o lidi a kvalitu jejich života. A samozřejmě o kvalitu společnosti. A děti jsou její budoucností. Čím víc dětí se bude vyvíjet špatně, tím hůř pro budoucí společnost.
A co říkáte této statistice: Zkušenosti s konopím má 48 % studentů a 44 % studentek, denně kouří tabák 29 % chlapců a 25,3 % dívek ve věku 16-18 let.
Mohl bych v podstatě jen zopakovat předchozí odpovědi. Míra promořenosti společnosti závislostmi je strašná. Dostupnost návykových látek je neúnosně vysoká. Společenská »tolerance« a bagatelizace tohoto jevu je v ČR neúnosná.
Jste znám svým stálým politickým aktivismem, provozujete webové stránky www.novarepublika.cz. Co myslíte onou »novou republikou«?
Společnost potřebuje víc než kritiku, byť i kvalifikovanou. Zoufání a spílání nic nevyřeší, spíše prohlubují pocit bezmocnosti. Občané mají malý vliv na fungování společnosti a ti vlivní se občanům nezodpovídají. Jsem přesvědčen, že krize je především krizí odpovědnosti.
Má-li společnost fungovat, a ne směřovat k rozkladu, musí být posilována společenská koheze (soudržnost), musí být podporována iniciativa při řešení dílčích problémů a prosazena odpovědnost těch, kteří rozhodují, ale vymahatelné odpovědnosti se zbavili.
Pokrok není možný bez kvalitního projektu a mezinárodní koordinace.
Jako občanské sdružení Nová republika, o. s., aktivně vyhledáváme spolupracovníky pro tento úkol. V současné době se prostřednictvím webové stránky snažíme především šířit informace, které jsou mainstreamovými médii veřejnosti upírány. Současně ukazujeme vlastní interpretaci událostí. ČR není napojena na Nejvyšší dobro. Euroamerická civilizace ohrožuje sama sebe.
Jaký je váš názor na ukrajinské události?
Opět bylo, jako už tolikrát, využito oprávněné nespokojenosti veřejnosti k zinscenování státního převratu a dosazení loutek, které mají vytvořit podmínky vhodné pro udržení americké dominance ve světě i za cenu obětí národů řízených loutkami. Média, která ztrácejí věrohodnost, protože lžou, nemohou být cílem naší pozornosti, tím musejí být média, která získávají věrohodnost, protože přinášejí pravdivé a skrývané informace.
Měl jste možnost se k věci vyjádřit například v televizi či jinde? A hovoříte s politiky ČSSD, kteří mohou český náhled na ukrajinskou situaci ovlivnit?
Nepokládám se za experta na zahraniční politiku. Nicméně politici se musejí rozhodnout, zda se zodpovídají NATO, USA, EU, svým voličům nebo všem občanům země. Rozhodnou-li se chybně, má to důsledky pro občany i pro ně.
V otázkách, v nichž se cítím být odborně kompetentní, mám stejnou možnost jako kdokoli politiky oslovit, ale odpovědnost nesou oni a je na jejich odhadu, jestli vezmou připomínky v úvahu.
Nemohu očekávat, že mi budou viset na rtech, ale nemohu si ani stěžovat na naprostý nezájem. Uvidím, co z mých podnětů vytěží. V určitých otázkách se o moje názory některá mainstreamová média zajímají.
Obvykle navazují na to, co jsem v minulosti publikoval. Naposledy dnes.
Pokud vás dále zajímá, co MUDr. Davídovi vadí na připravované reformě psychiatrie, čtěte čtvrteční tištěné Haló noviny.
Monika HOŘENÍ
Místo rušení poplatků navrhl Senát snížit ceny léků
Hlavní obsahSenátoři v jednacím sále
Foto: Lukáš Táborský, Právo
Senátní úpravy nyní posoudí Sněmovna, která má možnost horní komoru přehlasovat.
Senát navrhl v obou novelách roční snížení cen léčiv o pět procent, což by lidem mělo údajně ušetřit celkem asi 2,5 miliardy korun. Levice namítala, že v konečném důsledku se cena léků nesníží.
Podle senátního návrhu by lidé měli mít větší možnost využívat generik, tedy levnějších ekvivalentů originálních léků.
Rodiče by podle Senátu měli ušetřit 8000 korun za očkování svého dítě proti pneumokokovým infekcím, hradit jej mají pojišťovny.
Tyto úpravy navrhla ODS v duchu protikrizových opatření ministerstva zdravotnictví. „Zachování efektu regulačních poplatků přinese do systému sedm miliard korun v přímém finančním dopadu a v nevyčerpané zdravotní péči,“ uvedli zástupci ODS.
Hlavně představitelé ČSSD tyto úpravy označovali za účelovou zástěrku, jak zhatit rušení poplatků. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) vyzvala ministerstvo, aby právními normami zavedlo jak levnější léky, tak očkování proti pneumokokům. Právě ČSSD přitom před týdnem zabránila tomu, aby toto očkování Sněmovna schvalovala v rámci jiné normy ještě na své červnové schůzi.
Výsledek hlasování o obou novelách, které podpořila jen levice, byl zřejmý už před jeho zahájením. Rušení poplatků odmítl podpořit jak senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, tak za Klub otevřené demokracie (KOD) jeho místopředseda Jaromír Štětina (za SZ). Pro vrácení novel Sněmovně se vyslovilo 45 přítomných senátorů z ODS, KDU-ČSL a KOD s výjimkou Čunka, který se hlasování zdržel.
Jedním z hlavních iniciátorů senátního návrhu je bývalý ministr zdravotnictví a staronový šéf senátorského klubu ODS Tomáš Julínek, který v rámci rozsáhlé reformy zdravotnictví regulační poplatky zavedl. Podle něj byly dva původní návrhy na úpravu poplatků předložené sociálními demokraty na hranici ústavnosti.
Regulační poplatky provázejí od počátku tuhé boje. Sociální demokraté s komunisty dlouhodobě usilují o jejich zrušení. Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) již dříve upozornil, že levice získala ve Sněmovně 101 hlasů potřebných na přehlasování senátorského návrhu a prosazení výrazného omezení poplatků.
Napomoci by tomu mohla také dohoda mezi ČSSD a lidovci, kteří hodlají na úpravě poplatků spolupracovat. Předseda lidovců Cyril Svoboda v této záležitosti zdůraznil, že KDU-ČSL nechce zcela zrušit poplatky, ale ani ponechat současnou úpravu. [celá zpráva]
| Z popolatků se stalo stěžejní politické téma opozice | |
| 1. ledna 2008 | Lidé začali platit u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun. Regulační poplatky zavedla koalice ODS, KDU-ČSL a SZ. |
| 28. května 2008 | Ústavní soud zamítl návrh ČSSD na zrušení zdravotnické části reformy veřejných financí včetně poplatků. |
| 1. srpna 2008 | Byly zrušeny poplatky za pobyt novorozenců v porodnici. Od placení byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena. |
| 1. ledna 2009 | Středočeský kraj začal jako první hradit za lidi poplatky v pětici krajských nemocnic a lékáren. Od února se přidali v dalších krajích vedených ČSSD. Tím ČSSD splnila slib, s nímž vyhrála krajské a senátní volby v roce 2008. |
| 1. dubna 2009 | U lékaře přestaly platit děti do 18 let (v nemocnici, na pohotovosti a v lékárně platí dál). Dětem a seniorům nad 65 let se snížil ochranný limit na výdaje z 5000 na 2500 korun, u seniorů zahrnul i doplatky na léčiva, 30 korun za položku na receptu je jen u léků s doplatkem nižším než 30 Kč. |
| 23. dubna 2009 | Středočeský kraj dostal historicky první pokutu za nevybírání poplatků. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ji udělila kolínské nemocnici, v dalších dnech obdrželi pokuty také v Kladně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Benešově. Pokuty od pojišťoven dostaly i nemocnice v dalších krajích. |
| 15. května 2009 | Sněmovna schválila úplné zrušení poplatků a zároveň rozhodla o zrušení poplatků pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. |