Cysta v prsu – vše o zdraví

Pokud si žena v prsu nahmatá bulku, první co ji napadne je, že má rakovinu. Zdaleka ne každý útvar na těchto místech je skutečnou hrozbou. To ale musí posoudít lékař, proto s dalším vyšetřením neotálejte!

Cysta v prsu - Vše o zdraví

Často se jedná o „obyčejné“ cysty, které nás sice mohou obtěžovat svou přítomností, ale jinak zpravidla nepředstavují zásadní zdravotní riziko. Pravé cysty nejsou nemocí prsu, a to ani tehdy, když jich má žena v prsech veliké množství.

Cysty jsou dutinky vyplněné tekutinou. Vytvářejí se zřejmě společným působením hormonálních a fyzikálních změn. Při určité nerovnováze ve složitých hormonálních dějích v prsní žláze dochází k přebytku tekutiny, která se hromadí v některých částech žlázy – převážně v mlékovodech. Hormonální obsah je buď čirý, nebo má různé zabarvení, což je patrné při punkci cysty.

Vznik cysty bývá provázen bolestí a náhlým objevením hmatné bulky v místě, kde před tím žádný pohmatem zjistitelný útvar nebyl. Bulka je pružná, kůže se nad ní volně pohybuje.

Ovšem pokud dojde k zánětu jejího obsahu, bude se tato velmi bolestivá cysta jevit jako pohmatově tvrdý útvar, kdy klouzání kůže pro bolest ani není možné zjistit.

Ani v této chvíli nepodléhejte panice! Nádor nikdy nebolí tak akutně jako cysta se zánětem.

Příčiny nejsou jednoznačné

Příčiny vzniku nejsou jasné. Není ani možné vytipovat, u které ženy se budou objevovat s vyšší pravděpodobností. Rovněž není jisté, že pokud má cysty matka, musí je také mít dcera.

Cysty jsou velmi častou součástí prsní žlázy, vlastně patří do určité normy, a proto cystická prsa nejsou vnímána jako nemocná, hovoří se jen o cystickém typu žlázy – tedy o nezávadném stavu žlázy.

Vzhledem k tomu, že tvorba cyst má hormonální podstatu je jasné, že je nejčastěji nacházíme u mladších ročníků.

Často lékař odhalí cystu nebo více cyst u ženy, která o tom dosud vůbec neví, protože jí cysty nečiní žádné obtíže, během preventivního vyšetření – v tom případě se doporučuje, aby se o nich vůbec nezmiňoval.

Dříve totiž existoval trend, že se objevené cysty v prsech pravidelně kontrolovaly, což pak vedlo k neklidu ženy (pseudopacientky), která žila v neustálých obavách. Ještě v 90. letech minulého století se cysty běžně operovaly.

Bylo to zejména proto, že lékaři neměli k dispozci tak skvělá zobrazovací zařízení, jaká mají k dispozici dnes, tedy nebyli proto schopni jednoznačně říci, zda jde skutečně pouze o cysty. V dnešní době se operace cysty vnímá jako zbytečný, ženu poškozující zákrok.

V současnosti musí mamodiagnostik umět na základě vyšetření (zejména ultrazvukem) vyhodnotit všechny jednoznačné známky nezhoubnosti a ujistit ženu o nevýznamnosti jejího nálezu v prsech.

Vliv hrají i hormony

Existuje určitý druh cyst pouze ve spojení s menstruačním cyklem – objeví se či zvětší se v závislosti na hormonální aktivitě. Ženy, které ve svých prsech mají mnohočetné cysty, dobře znají cyklické změny, kterými jejich prsní žláza každý měsíc prochází.

Některé si stěžují na větší obtíže okolo ovulace, jiné bolí prsy více před menstruací. Zmíněné cyklické obtíže se projevují především u cyst, které jsou více hormonálně vázané. Tyto pak velmi rychle zmizí po přechodu, kdy nastane v prsou hormonální klid.

Některé ženy mají cysty celoživotně, o jejich přítomnosti v prsech však prakticky nevědí, neobtěžují je ani bolestivostí, ani tlakem.

Diagnostika cyst

Nejspolehlivějšími metodami pro rozpoznání cyst a jejich nezhoubných parametrů jsou mamograf a ultrazvuk. Magnetická rezonance je v tomto případě drahá a zbytečně provedená metoda, která nepřidá žádné další významné informace. Vyšetření počítačovou tomografií (CT) se pro vyšetření žlázy prsů nehodí vůbec, dokonce není dovoleno.

Pokud mamografické ani ultrazvukové vyšetření nedokáže přesně ukázat všechny důležité známky pro stanovení jednoznačné diagnózy nevýznamné cysty, pak je nejrychlejším způsobem punkce. Tenkou jehlou se za kontroly ultrazvuku obsah cysty odsaje a tím se terén zpřehlední. Punkce se provádí při místním umrtvení, ženy ho vnímají velmi dobře a nebojí se přijít na punkci ani opakovaně.

Velké odolné cysty, jež se odsávají (punktují) proto, že bolí a tlačí, se totiž v některých případech musejí odsát vícekrát. Nicméně pokud je lékař šikovný může se mu podařit, že se cysta již znovu nenaplní. Tímto způsobem však nelze odsát bulku, která není cystou.

Při vyšetření prsů lékař může též nalézt ložiska cystám pouze podobná. Jde o zcela jinou kategorii nálezů, některé z nich mohou být i nebezpečné.

Cysty někdy samy zmizí

Existují též případy samovstřebání cyst. V závislosti na hormonálních změnách, které zase mohou velmi záviset na stravování a celkovém životním stylu, dochází velmi často ke spontánnímu vymizení cyst.

Při výrazných cyklických bolestech se uplatňuje kupříkladu užívání vitaminu E ve spojení s pupalkou dvouletou nebo kombinace rostlinných matečných tinktur (například s drmkem obecným).

Některé ženy též pociťují mírnění obtíží při užívání kyseliny listové (acidum folicum).

Nepodléhejte panice

Na závěr je nutné zdůraznit, že dobře diagnostikovaná cysta v prsou není nemoc, ale z hlediska lidského zdraví stav, který nás může někdy nepříjemně obtěžovat.

Přes to všechno platí, že pokud si v prsech nahmatáte něco nového, třeba právě vzniklou cystu vyhledejte akreditované screeningové centrum a nechejte se vyšetřit odborníkem na mamodiagnostiku.

Je vždy třeba pečlivě prozkoumat, co se to vlastně v prsu/prsech odehrává, celou situaci nepodceňovat, ale ani nepodlehnout zbytečné panice.

Cysty v prsou

Cysta je obecně definována jako vakovitý útvar naplněný tekutým obsahem. V tomto případě se pochopitelně nachází v prsu. Cysty v prsou jsou dobře ohraničené a takové jsou já na dotyk při vyšetření pohmatem. Obyčejně jsou měkké a poddajné pod tlakem prstů, i když existují i ​​cysty pevné.

Cysty v prsou mohou být osamělé, ale stejně se mohou vyskytovat i ve větším počtu. Postihují jeden nebo oba prsy. U mnoha žen nezpůsobují cysty v prsu žádné potíže. Po menopauze dokonce mizí samy. Cysty v prsou nepředstavují zvýšené riziko rozvoje rakoviny prsu.

Nejčastěji se objevují u žen mezi třicátým a čtyřicátým rokem života ženy.

Jak se cysty na prsu projevují?

I když je mnoho prsních cyst bez příznaků, přece jen mohou občas způsobit nějaké příznaky. Nejčastěji jde o pocity tlaku v samotném prsu.

Takový pocit se dostavuje tehdy, když cysta naroste do velikosti kdy tlačí na okolní tkáň. Prsní cysta obvykle reagují na změny hladin hormonů během menstruačního cyklu.

Před menstruací se obvykle cysty zvětšují a mohou bolet, či způsobovat tlak. Po menstruaci je proces opačný, cysta se zmenší a příznaky mizí.

Co způsobuje prsní cysta?

Ženská prsa jsou tvořena žlázy, které se definitivně vyvíjí až během těhotenství a následně produkuje mateřské mléko. Žlázu si můžeme zjednodušeně představit jako systém kanálků, který se rozvětvuje po celém prsu. Průměr kanálků se postupně zužuje. Všechny kanálky jsou uloženy ve vazivové tkáni, které je podporuje.

Samotná cysta v prsu vzniká, když dojde k nadměrnému růstu kanálků žlázy nebo vazivové tkáně. Takový růst zablokuje některý z kanálků, který se následně rozšíří až z něj vznikne cysta.

I když se dodnes neví přesná příčina rozvoje prsních cyst, úloha ženských pohlavních hormonů a jejich nerovnováhy, je pro jejich rozvoj pravděpodobně nejdůležitější.

Jak si poradit s cystami v prsou přírodní léčbou?

Jelikož cysty v prsou jsou způsobeny zejména nerovnováhou ženských pohlavních hormonů, třeba se i při přírodní léčbě zaměřit zejména na regulaci hormonálního systému ženy. V přírodě se vyskytují rostliny, které jsou na takovou regulaci určeny.

Zajímavé:  Čéška v koleni - vše o zdraví

Pupalkový olej – harmonizuje vylučování ženských pohlavních hormonů, jejichž nerovnováha se skrývá za vznikem cyst v prsu.

Rozchodnice růžová  (Rhodiola rosea) – její výtěžek, rhodiolin, zklidňuje nervový systém, čímž omezuje vliv stresu na hormonální systém ženy a udržuje ho v rovnováze.

Vitamín C – pomáhá zmenšovat prsní cystu, které již existují. Stejně se dá využít i při cystách na vaječnících.

Rubriky Přírodní léčba nemocí, Zaměřeno na ženy

Nezhoubné nádory prsu

U mnoha žen se v průběhu jejich života objeví bulka v prsu. Nemusí se přitom nutně jednat o rakovinu prsu, neboť existuje i celá řada nezhoubných nádorů. I přesto, že většinou nepředstavují pro zdraví žádné riziko, ve většině případů se odstraňují.

Obecně je třeba u každé bulky zjistit, zda je zhoubná či nezhoubná. Často nelze najít přesnou příčinu nezhoubného nádoru v prsu. Většinou je pravděpodobným spouštěčem hormonální nerovnováha, která je vyvolána například těhotenstvím, přechodem či procesy stárnutí.

Důležitým faktorem se zdají být také dědičné dispozice.

Četnost nejrůznějších nezhoubných (benigních) druhů nádorů závisí mimo jiné na věku ženy. U mladších žen převažují takzvané fibroadenomy, později se naopak častěji vyskytují rozptýlené uzlovité změny (mastopatie), papilomy mlékovodu nebo cysty.

Fibroadenomy

Fibroadenomy jsou nejčastější nezhoubné nádory prsu u mladých žen – převážně mezi 20. a 40. rokem života.

Vznikají zmnožením vazivové nebo žlázové tkáně, které je pravděpodobně podporováno tím, že se zvyšuje hladina estrogenu v porovnání s ženským pohlavním hormonem progesteronem, např. během těhotenství.

V zásadě se vychází z toho, že výskyt fibroadenomů není spojen se zvýšeným rizikem rakoviny prsu. Beze zbytku však tato otázka vyjasněna není.

Fibroadenom lze nahmatat jako tuhou, hladkou nebo trochu hrbolatou, pohyblivou bulku. Může mít velikost od pár milimetrů do několika centimetrů. Většinou nezpůsobuje žádné obtíže. Je možné, že se před menstruací vyskytnou bolesti způsobené pnutím v postiženém prsu. K růstu fibroadenomu může vlivem hormonů docházet zejména v těhotenství.

Mastopatie

Mastopatie se u mnoha žen vyskytuje v období přechodu a je způsobena kolísáním hormonů a běžným procesem stárnutí. Na rozdíl od fibroadenomu se v prsou často vytvoří několik bulek různé velikosti. Jen velmi zřídka je přitom zvýšené riziko rakoviny. Není zapotřebí ani žádná léčba.

Cysty

V rámci mastopatie se často vyskytují také dutiny naplněné tekutinou (cysty). Cysty vznikají tak, že malé množství tekutiny nepřetržitě produkované žlázami již nemůže odtékat, protože například dojde k ucpání vývodů ze žláz. Tekutinu lze z cyst odsát jehlou a provést mikroskopické vyšetření. Dutina se může znovu naplnit, je tedy lepší cystu pro jistotu odstranit.

Papilomy mlékovodu

Papilom mlékovodu (intraduktální papilom) je nezhoubné, květákovité zbytnění vnitřní stěny mlékovodů, které se vyskytuje především v období přechodu.

Většinou se tvoří ve velkých mlékovodech blízko prsní bradavky, zřídka pak v malých mléčných kanálcích. Papilomy mlékovodu se mohou vyskytovat jednotlivě nebo ve větším počtu.

Typickým znakem je výtok sekretu z bradavky postiženého prsu. Tento sekret může být i krvavý.

Jak jsou nádory diagnostikovány?

Nezhoubné nádory prsu jsou diagnostikovány vyšetřením pohmatem, mamografií a ultrazvukem. Většinou je odebírán vzorek tkáně (biopsie). Z cyst lze jehlou odebrat tekutinu a vyšetřit ji. V případě podezření na papilom mlékovodu se provádí analýza sekretu vytékajícího z bradavky s pomocí mikroskopu.

Případně může být nezbytné rentgenové vyšetření mléčné žlázy (galaktografie). Během tohoto vyšetření se při lokální anestezii naplní mlékovody velmi malým množstvím kontrastní látky a provede rentgen. Mikroskopické vyšetření tkáně nebo tekutiny pomůže s jistotou vyloučit zhoubný nádor (rakovina prsu).

Jak probíhá léčba nezhoubného nádoru prsu?

Na základě výsledků vyšetření se rozhodne, zda je nezbytná operace. Nezhoubné nádory se často odstraňují, i když většinou nejsou nebezpečné. Tento postup má následující důvody:

  • Žena má obtíže nebo bulku vnímá jako rušivou.
  • Bulka rychle roste.
  • Omezí se nejistota, zda se případně nejedná o zhoubný nádor nebo zda neexistuje zvýšené riziko rakoviny prsu.

V závislosti na poloze bulky může být výkon proveden buď s lokálním umrtvením, nebo v celkové narkóze. V případě, že bulka není odstraněna, lze v případě obtíží v souvislosti s menstruačním cyklem zahájit hormonální léčbu, například pomocí lokálně aplikovaných preparátů s obsahem progesteronu nebo hormonální antikoncepce.

Následná péče

Ženy, u nichž se vyskytl nezhoubný nádor prsu, by se měly se svým lékařem domluvit, v jakém intervalu jsou nezbytná kontrolní vyšetření, a zda je vhodné provádět pravidelné samovyšetření. To platí také pro případ, že došlo k odstranění nádoru prsu, neboť některé formy v důsledku toho více rostou, příp. mohou souviset s vyšším rizikem vzniku zhoubných nádorů.

Na koho se mohu obrátit?

V případě těchto příznaků se obraťte na lékaře se specializací v oboru gynekologie a porodnictví:

  • nové bulky nebo zduření v prsu,
  • nový rozdíl ve velikosti prsou,
  • vtažení kůže prsu nebo bradavky,
  • změny bradavky,
  • čirý nebo krvavý sekret z bradavky,
  • ekzém na bradavce,
  • krevní výron nebo zarudnutí kůže prsou nebo
  • nová bulka v podpaží.

Jaká je pravda o rakovině prsu?

Rakovina prsu je jedno z nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorových onemocnění u žen. Možná právě proto vzniká okolo tohoto tématu tolik výmyslů a mýtů. Zjišťovali jsme, kde je pravda.

Každý rok onemocní na světě rakovinou prsu více jak 1,67 milionu žen. V České republice je to okolo 7 000 žen. To staví karcinom prsu mezi nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor u žen. Dobrou zprávou je, že i když se výskyt zvyšuje, většina pacientek přichází v ranném stádiu, kdy je šance na úspěšnost léčby vysoká.

  1. Mamograf způsobuje rakovinu Zatím nebylo prokázáno, že by tlak, který mamograf na prsní tkáň během vyšetření vyvine, škodil zdraví.
  2. Mamograf lze nahradit ultrazvukem Ultrazvukové paprsky umí lépe rozšifrovat hustou vazivovou tkáň, která převažuje v prsní tkáni mladých žen, mamograf si lépe poradí s převážně tukovou složkou prsní žlázy, která je typická pro střední a vyšší věk. V případě podezřelého nálezu je samozřejmě ideální spojení obou metod.
  3. Na rakovinu prsu jste ještě mladá Rakovina prsu se objevuje v různém věku. Nejmladším pacientkám může být okolo 20 let. V tomto věku je onemocnění velmi zákeřné. Proto je důležité dbát na prevenci a při jakémkoliv podezření vyhledat lékaře.
  4. Ženám, kde se v jejich rodině nevyskytla rakovina prsu, onemocnění nehrozí Jestliže nikdo z rodiny neprodělal rakovinu prsu, neznamená to, že vás nemůže toto onemocnění postihnout. Pravidlo ale platí i obráceně. V rodině, kde se nemoc vyskytla, nemusí postihnout další ženy.
  5. Rakovina prsu je jen ženská záležitost Každý rok v České republice onemocní rakovinou prsu 70 mužů a každý sedmý zemře. Rakovinu prsu u mužů málokdo předpokládá, a proto je často diagnostikovaná pozdě.
  6. Cysta v prsu znamená rakovinu Každý nález nemusí znamenat rakovinu. V osmi z deseti případů jde o cystu, tukovou bulku nebo hormonální uzlík. Cysta nepředchází rakovině prsu.
  7. S menšími prsy klesá riziko zhoubného nádoru Zde platí rčení, na velikosti nezáleží. Vyšetření velkých prsou trvá sice déle, pravděpodobnost onemocnění je ovšem stejná.

Zejména kvůli mýtu „příliš mladá na rakovinu prsu“ nevěnují ženy problematice pozornost, a proto zanedbávají jakoukoliv prevenci. Se svým příběhem se svěřila mladá pacientka projektu Bellis Hana Šťástková. „Dokud jsem v 31 letech rakovinou prsu neonemocněla, nevěděla jsem o ní vůbec nic.

Zajímavé:  Hmotnost - vše o zdraví

Mě se přece taková nemoc netýká. Bulku v prsu jsem si našla úplnou náhodou při sprchování. Můj gynekolog mi sdělil, že se pravděpodobně jedná jen o cystu. Takže to bude v pořádku. Jelikož jsem měla strach, vyžádala jsem si sonografické vyšetření v mamma centru.

Tam mi udělali sonografické vyšetření a paní doktorka mi sdělila, že by ráda provedla biopsii a že je 50% šance, že to bude nádor. To mě zarazilo a trošku jsem si začala připouštět tu možnost, že by to mohl být zhoubný nádor. Což se mi za dalších 5 dní potvrdilo.

Pro výsledky jsem si šla již rovnou na onkologickou kliniku, kde jsem do týdne podstoupila první chemoterapii.“

Rakovina prsu je i často řešeným tématem v oblasti genetiky, kdy si lidé mnohdy říkají, že pokud tato nemoc nepostihla žádného jejich člena rodiny, vyhnou se jí i oni. „Příčinou rakoviny prsu jsou špatné buňky. Genetika je tedy samozřejmě důležitá, ale není to běžný případ.

Naše imunita je takový robot, který tyto buňky napravuje. Problém nastává ve chvíli, kdy nemá imunita sílu bojovat. V obecné populaci bych se tedy nesoustředila na genetiku, ale na to, co mohu udělat proto, aby taková situace nevznikla.

Důležité je samovyšetření prsu a od jistého věku i pravidelná preventivní kontrola,“ vysvětluje ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu, Eva Knappová.

Prevenci však často podceňují i ženy, jejichž příbuzní této nemoci podlehli. Takový byl i případ pacientky Jindry Mařincové. „Ačkoliv máme rakovinu prsu v rodině, stejně jsem si říkala, mě to nemůže potkat. Maminka na rakovinu prsu umřela v 68 letech.

Mně byla rakovina diagnostikována v 52 letech. Bulku jsem si nahmatala poprvé na dovolené, když jsem si oblékala nové plavky. Nejdříve jsem cítila bouličku, ale nevěnovala jsem jí pozornost. Myslela jsem si, že mě štípl komár.

Po dovolené se mi boulička zdála větší, a tak jsem šla na mamografické vyšetření a následně na sonografii, kde mi zjistili, že boulička má již 3 centimetry. Během měsíce jsem šla na operaci a nádor mi vyndali.

Stále jsem se moc bála, ale měla jsem velikou podporu rodiny, která se mnou soucítila a stále mě podporovala. Takže jsem se rozhodla dát do boje maximum, abych se z nemoci dostala.“

I když výskyt rakoviny prsu ve světě i v Česku roste, díky novým metodám, screeningu, prevenci, ale i aktivitám Aliance žen s rakovinou prsu či projektu pacientek Bellis, které mají tolik odvahy, aby se svěřily se svými příběhy a pomohly tak ostatním, se úspěšnost léčení zlepšuje. Pomoci můžete ženám i vy, když si koupíte limitovanou edici proslulé aku stěrky na okna Kärcher WV2 Premium Pink Ribbon v růžovobílé barvě, jejíž koupí přispíváte 50 Kč na podporu prevence rakoviny prsu.

„Oceňuji každou akci, která pomáhá sířit pravdy o screeningu rakoviny prsní žlázy. Jinak se totiž ženy nedozví, že díky preventivní mamografii došlo k poklesu úmrtnosti o 30 % a že za 15 let tohoto screeningového programu bylo zachráněno bezmála 50 tisíc žen,“ říká lékařka Miroslava Skovajsová. „Nejlepší léčbou rakoviny prsu, je její včasný záchyt,“ dodává.

Víte, co vás čeká za vyšetření, když zjistíte, že máte bulku v prsu?

Každá žena by měla dbát o své zdraví, ať už se to týká čehokoliv. Důležité jsou samozřejmě preventivní prohlídky a v případě prsou také samovyšetření pohmatem. Pokud při tomto vyšetření nahmatáte bulku nebo jakýkoliv jiný útvar v prsu, který se vám nezdá, navštivte svého lékaře. Co všechno vás pak čeká?

Každá žena by měla dbát o své zdraví, ať už se to týká čehokoliv. Důležité jsou samozřejmě preventivní prohlídky a v případě prsou také samovyšetření pohmatem. Pokud při tomto vyšetření nahmatáte bulku nebo jakýkoliv jiný útvar v prsu, který se vám nezdá, navštivte svého lékaře. Co všechno vás pak čeká?

Jaká vyšetření vás čekají a co musíte udělat? Na tyto a další otázky nám odpověděla MUDr. Lívia Večeřová, primářka Radiodiagnostické kliniky FNKV a vedoucí lékař mamografického pracoviště Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Když žena zjistí, že má nějakou bulku v prsu, co musí nejdřív udělat?Pokud se jedná o ženu s pravidelným menstruačním cyklem, vyčká do nejbližší menstruace, a když bulka v prsu přetrvává, to znamená, že se nejedná o hormonálně zduřelou žlázu, je nutné vyhledat svého gynekologa nebo praktického lékaře a ten ženu klinicky vyšetří a odešle na mamografické pracoviště.

Když se jedná o ženu v přechodu nebo o ženu s hodně nepravidelným cyklem (před nástupem klimakteria), okamžitě navštíví svého gynekologa nebo praktického lékaře, který jí po klinickém vyšetření se žádankou označenou STATIM (urgentní vyšetření) odesílá na specializované mamografické pracoviště.

Jakými postupy lékaři zjišťují, o co se jedná?K základním diagnostickým postupům patří za prvé klinické vyšetření pohmatem u zaevidovaného gynekologa nebo praktického lékaře a za druhé diagnostika v rámci mamografického pracoviště, které má platnou akreditaci Ministerstva zdravotnictví, která ho opravňuje k vyšetřování prsní žlázy. Zaměstnanci těchto pracovišť vzhledem k velkému počtu prováděných vyšetření a úzké specializaci mají největší zkušenosti s diagnostikou často i nehmatných drobných nádorů pod 10 milimetrů.

Můžete rozvést jednotlivé postupy?V rámci diagnostického vyšetření se provádí ultrasonografické nebo mamografické vyšetření.

Ženy do 35 let by měly podstoupit jako první ultrasonografické vyšetření prsní žlázy na specializovaném mamografickém pracovišti.

V případě, že nesouhlasí pohmatový nález se závěrem ultrasonografického vyšetření, doplní se ještě v ten den a na stejném pracovišti mamografické vyšetření.

Jeho cílem jako rentgenového vyšetření je hledat shluky vysrážených zrníček vápníku ve žláze, které můžou být často prvním příznakem nádorového onemocnění prsu. Tyto se ultrasonografickým vyšetřením obtížně diagnostikují.

Ženy nad 45 let absolvují jako první vyšetření rentgenové – mamografické, na které mají nárok v rámci preventivního vyšetření jednou za dva roky.

V případě, že si v mezidobí žena vyhmatá bulku v prsu, nečeká na interval dalšího preventivního vyšetření, ale navštíví svého gynekologa, který ji se žádankou odešle na urychlené Statimové ultrasonografické vyšetření na pracoviště, kde jí byla dělaná předcházející preventivní-screeningová mamografie.

Záleží tedy hlavně na věku, když se rozhoduje, jestli by žena měla jít nejdřív na ultrazvuk, nebo na mamografii?Obecně platí, že ženy do 40 let by měly absolvovat jako první ultrasonografické vyšetření, po čtyřicítce ultrasonografické vyšetření doplněné prvním startovacím mamografem, k vyloučení výskytu náhodných mikrokalcifikací. Ženy ve věku 45 let a výše by měly jednoznačně jako první vyšetření absolvovat preventivní mamografii.

U žen do 35 let s významnou rodinou zátěží – výskyt rakoviny prsu v přímé linii, to znamená matka, babička – doplňujeme po ultrazvukovém vyšetření i první startovací mamografické vyšetření

Vyšetření ultrazvukem nebo mamografem

Můžete stručně popsat, jak obě výše zmíněná vyšetření probíhají?Mamografické vyšetření je vyšetření rentgenové, jedná se o rentgenové záření, které proniká do měkkých tkání, nejde do hloubky a říká se mu měkké rentgenové záření.

Nebyla prokázána významná statistická souvislost mezi indukcí karcinomu prsu rentgenovým zářením. Doporučuji ho absolvovat u žen bez obtíží maximálně jednou za 2 roky ve věku od 45 let.

V případě výše uvedených podmínek jako hmatná bulka v prsu nebo významná rodinná zátěž lze absolvovat rentgenové vyšetření mamografem ojediněle i v mladším věku.

Zajímavé:  Bolesti při sexu - vše o zdraví

Vyšetření mamografem se provádí ve stoje s tlakem na prsní žlázu. Může se stát, že u žen, které mají ve žláze cysty, potřebný tlak vyvolává pocity bolestivosti. V žádném případě by ale žena neměla odcházet z mamografického vyšetření s modřinou.

Tlak na prsní žlázu je z důvodu snížení množství dávky rentgenového záření na snímkovaný prs a zároveň proto, že čím větší je přítlak, tím kvalitnější je výsledný rentgenový snímek, na kterém pak lze odečíst i nádory velikosti pod 5 milimetrů.

Ultrasonografické vyšetření je vyšetření bez přítomnosti záření, je nebolestivé, nemá frekvenční omezení a žena ho může absolvovat opakovaně.

To se dělá při časovém sledování struktury a velikosti diagnostikovaných ložiskových změn v prsní žláze, nebo při intervenčních výkonech, jako jsou punkce cyst, biopsie vazivových nenádorových nebo podezřelých změn.

Ultrasonografické vyšetření se používá ke sledování úspěšnosti předoperační chemoterapie a při značení ložisek před samotným operačním zákrokem.

Je někdy potřeba dělat také magnetickou rezonanci? Kdy a komu?Magnetická rezonance je vhodná vzhledem ke své vysoké senzitivitě, ale nízké specificitě na vyhledávání:

  1. Multifokálních nebo multicentrických ložisek, to znamená, že může najít další menší ložiska, které neviděla mamografie ani ultrasonografické vyšetření, a to zejména u jednoho typu rakovinového nádoru prsu – u lobulárního karcinomu
  2. Při podezření na postižení levého i pravého prsu
  3. Při podezření na recidivu (opakování) nemoci u žen po operaci a léčbě pro karcinom prsu
  4. Preventivní vyšetření mladých žen s genetickým rizikem vzniku karcinomu prsu – nositelky genu BRCA I, II
  5. U žen s augmentací (silikonová prsa) při podezření na rupturu implantátu

Co je biopsie?

Co znamená biopsie a kdy je potřeba ji udělat? Dělá se vždy?Biopsie znamená odběr tkáně tenkou jehlou z prsu nebo jehlou s použitím vakua (vakuová biopsie) a děláme jí u suspektně (podezřele) vyhlížejících ložisek. Biopsie se dělá i při rychle rostoucích, zdánlivě nezhoubně vyhlížejících bulek v prsu k vyloučení atypického, rychle rostoucího karcinomu prsu.

Jakými jinými metodami se ještě vyšetřují pacientky s rakovinou prsu?Je několik alternativních metod, které se nepovažují za standard při diagnostickém a preventivním vyšetření karcinomu prsu: elektroimpedanční mamografie, CT laserová mamografie, elastografie.

V současnosti se začíná ve světě využívat k upřesnění diagnostiky tomosyntéza při mamografickém vyšetření, kde dochází ke snímkování prsu v tenkých vrstvách a počítač pak zrekonstruuje obraz tak detailně, že do popředí vystoupí i drobné zhoubné ložisko, které se při klasickém mamografickém vyšetření sumovalo s okolní žlázou.

Lepšení diagnostiky nastalo při mamografickém vyšetření už tím, že se začaly používat digitální mamografické přístroje a při ultrazvukovém vyšetření kvalitní vysokofrekvenční lineární sondy.

Informace jsou také na www.fnkv.cz.

Důležité odkazy:

Nahmatala jste si něco bolestivého v prsu? Jak poznáte, jestli jde o nádor?

  • Pokaždé když si žena sahá na prsa, myslí na to samé. Je to něco, co jsem si nahmatala, nádor, nebo prostě jen shluk mléčných žláz? A znaménko, které na nich mám, nezvětšilo se od poslední doby trochu? Z rakoviny prsou má mnoho žen snad největší strach. A není se čemu divit, poslední dobou není neobvyklá ani u mladých žen, které ještě nedosáhly ani pětatřicátého roku života. Proto je tak důležitá prevence.
  • Na prevenci není nikdy dostatečně brzy, ale pozdě může být vždy. Ovšem optimální doba, kdy by měla žena začít sledovat svá ňadra, je kolem dvacátého roku. Může s tím ale začít i dříve. ‚Ale spíše proto, aby si zvykla na ta svá prsa, aby věděla, co od toho pohmatového vyšetření očekávat, než že by si našla nějaký patologický nález,‘ vysvětluje Alena Bílková, vedoucí lékařka Mammacentra Zelený pruh.  Kromě toho, kdy je nejvhodnější doba z hlediska věku, je důležité řešit i dobu v měsíci. Ideální je provádět vyšetření těsně po začátku menstruace – tedy druhý třetí den – nebo pak zase těsně po skončení menstruace. ‚V tu dobu jsou prsa mnohem lépe prohmatná, nejsou citlivá. Navíc otok a napětí, které v nich byly před menstruací, vymizí,‘ radí Bílková. U žen, které přestaly menstruovat, je jedno, kdy vyšetření provádějí. Lékaři doporučují vždy určit jeden den v měsíci, kdy se bude žena prohlížet. A to pak ať si zapíše pečlivě do diáře nebo za uši a dodržuje. 
  • Jakých změn byste si na svých prsou měla všímat? • VIDEO: Adam Balažovič Vyšetření má ale mnohem více částí, než je pouze ta pohmatová. Rakovina prsu se totiž může projevovat i vizuálně. Všímat by si žena měla také různých změn na kůži. Často se rakovina projevuje také jako zarudnutí na větší ploše nebo jako pomerančová kůže. ‚Žena také ale může vidět propadlinku v prsu, nebo naopak vyklenutí. To jsou také změny, které mohou signalizovat, že se děje něco závažného,‘ vysvětluje lékařka. To všechno jsou ale jen drobné výčty toho, co všechno by mělo ženu varovat. Ve skutečnosti každá sebemenší změna je dostatečně vztyčeným prstem. Měla byste zbystřit a co nejdříve vyhledat lékaře. 
  • Může žena sama poznat, které změny v jejích prsou jsou závažné, a které nikoliv? • VIDEO: Adam Balažovič Nahmatat si něco v prsu není úplně obtížné. Ovšem ne vždycky to musí být tak fatální, v mnoha případech jde jen o shluk prsních žláz. Základem toho je, že by každá žena  měla vyšetření provádět často, aby znala své tělo, každou bulku ve svých ňadrech, a dokázala tak určit, co je normální.  ‚U některých žen je skutečně těžké to  poznat,‘ říká Bílková. Proto ve chvíli, kdy si bude žena čímkoliv nejistá, měla by se nechat vyšetřit někde v mamocentru. Způsob určí lékař vždy podle věkové skupiny. Zatímco u žen po čtyřicátém roce života je to mamograf, u mladších žen je to zpravidla pomocí ultrazvuku. 
  • S podezřelými nálezy v prsu, které ale nemusí značit nic strašlivého, se častěji setkávají mladé ženy. Jejich prsní žláza je totiž mnohem hutnější. ‚Pokud si třeba pětadvacetiletá žena něco nahmátne, tak se většinou nejedná o nic závažného. Ale nemůžeme to nikdy říct na sto procent,‘ vysvětluje Bílková. Dodává, že pokud to, co si žena nahmatá, je citlivé a bolí, tak může klidně pár dnů počkat, zda to zmizí, či nikoliv. Na druhou stranu – co se týče zdraví, neměly bychom nic podceňovat. Jestli si skutečně nejste jista tím, co jste si nahmatala, ihned se nechte prohlédnout.  Stačí, když zajdete za svým gynekologem a s problémem se mu svěříte, on vám poradí, co dál. Kromě nádoru to totiž můžou být žláza, která je bohatší, nebo benigní změny, jako je třeba cysta.
  • Pokud tedy v prsu objevíte něco, co při pohmatu bolí, a nemělo by vás to tedy děsit, znamená to, že nádor nebolí? Podle lékařky to tak je, i když stejně jako u dalších anomálií v lidském těle nemůžeme mluvit o 100% jistotě. ‚Pokud jsou bolestivé změny v prsu cyklické, tak to je opravdu většinou v rámci změn během menstruačního cyklu. Ve výjimečných případech může i rakovina bolet. Je to vzácné, stát se to může,‘ varuje Bílková.

Klíčová slova: zdraví, domácí lékař, vyšetření prsu, samovyšetření prsu, mamograf, mammacentrum, rozhovor, lékařské rozhovory, varovné signály, rakovina prsu, nádor, nádor prsu

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *