CzechMed: Zdravotní prostředky tvoří 10 pct výdajů pojišťoven – vše o zdraví - ČNFO

foto: autor30.04.2015 09:03 Zdroj: CzechMed

Autor: MUDr. Miroslav Palát

České asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků – CzechMed – se nelíbí záměr ministerstva financí na zavedení centrálních nákupů zdravotnických prostředků. Místo toho doporučuje dvoukolová výběrová řízení.

Upozornění: Následující článek vybírá redakce www.tribune.cz v rámci monitoringu médií. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu.

CzechMed, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, je svědkem nepřehledné veřejné diskuse na téma centrálních nákupů. Aniž bychom chtěli znevažovat komoditu, jako jsou ponožky, chceme demonstrovat absurditu centrálních nákupů voblasti zdravotnických prostředků.

Jakýkoli nákup sofistikovaných komodit, který je primárně motivován nejnižší jednotkovou cenou bez ohledu na kvalitu, nepatří do kategorie dobrého nákupu. Proč?

Specifika zdravotnických prostředků. U zdravotnických prostředků je kouzlo vdetailu a odlišnosti. Zatímco léčiv jsou jednotky tisíc, zdravotnických prostředků jsou vČeské republice registrovány desítky tisíc. Není vmoci jednoho člověka, nákupčího vnemocnici, aby znal do detailu celou širokou paletu.

„Každý člověk je jedinečný a zdravotnické prostředky jsou vyvíjeny právě sohledem na požadavky uživatelů. Jejich účinnosti je dosaženo mechanickým nebo elektrickým působením.

Laicky řečeno, léky mají společného jmenovatele vpodobě obsahu účinné látky, naproti tomu zdravotnické prostředky se liší vjedinečných detailech a kombinacích využití.

Kloubní náhradu chirurg dle požadavků pacienta na operačním sále prostě nepřiřízne,“ upřesňuje MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.

Dobrý nákup existuje! CzechMed doporučuje dvoukolová výběrová řízení. První je tzv. kvalifikační kolo, ve kterém jednotliví výrobci předloží své nabídky a vzorky.

Ty pak pracovníci, kteří svýrobkem běžně pracují, otestují a vyberou nejlepší výrobky sohledem na kvalitu.

Vybraní výrobci postoupí do druhého kola, kde je možné již soutěžit na jednotkovou cenu, protože kvalita jednotlivých výrobků je srovnatelná.

Podceňování kvality přináší dodatečné náklady vpodobě výdajů za nákup náhradního výrobku, náklady spojené sreoperací, čas ošetřujícího personálu, ušlý zisk na dani zpříjmu, delší rekonvalescence nebo vícenáklady spojené sprovozem či servisem zařízení.

Evropská komise vydala doporučení Art. 67 CD, kde je dobrý nákup definován písmeny MEAT, tj. Most Economically Advantageous Tender. Tento model není určen jen pro zdravotnictví, ale pro všechna průmyslová odvětví. Vyzývá kekonomicky nejvýhodnějšímu nákupu, který nezohledňuje pouze pořizovací cenu, ale celkové náklady spojené scelou dobou užívání výrobku.

Zdravotnické prostředky tvoří 10 procent výdajů pojišťoven, což představuje cca 8 procent celkových nákladů ve zdravotnictví.

Aby se výrobci zdravotnických prostředků na českém trhu za současné situace udrželi, musí nabízet výrobky, které jsou o 2 až 3 generace starší. Jedná se o produkty určené primárně pro asijské rozvojové trhy.

Proč nemá český pacient nárok na kvalitní výrobek, který si například Polák či Maďar může dovolit?

Zvyšující tlak na jednotkovou cenu si vysvětlujeme tím, že zdravotnické prostředky jsou relativně kompaktní skupinou kuchopení. Přesto je potřeba se stejnou pečlivostí zkoumat i 92 procent zdravotnického koláče. Jakékoli úspory vtéto oblasti budou mít na celkový zdravotnický rozpočet daleko větší pozitivní dopad.

MUDr. Miroslav Palát, MBA

Prezident CzechMed

Zájmové sdružení CzechMed, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, bylo založeno vroce 1998 scílem dlouhodobě přispívat ke zvyšování úrovně zdravotní péče vČeské republice prostřednictvím produktů svých členů.

CzechMed sdružuje na 20 členů, českých i mezinárodních společností, které reprezentují 30 % českého trhu zdravotnických prostředků. Cílem je postupné zvyšování povědomí o nejmodernějších zdravotnických prostředcích u odborné i laické veřejnosti.

(Více informací získáte na stránkách www.czechmed.cz)

CzechMed: Kvalitu nebo kvantitu? Hlasujme pro kvalitu!

Kritická situace je např. v oblasti potravinářství, kde Češi ochotně nakupují i to, co by Němec nevzal ani do ruky.

Možná se dá preferovat nejnižší možná cena v jiných odvětvích, ale ve zdravotnictví jde doslova o zdraví – a to jak u pacientů, tak u ošetřujícího lékařského personálu.

Není nic horšího, než protržené rukavice při chirurgickém zákroku nebo nekvalitní kloubní náhrada, která si vyžaduje reoperaci a tím i dodatečné náklady. Ne nadarmo se říká, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci.

Ukazuje se, že neustálý tlak na cenu může být kontraproduktivní.

Ministerstvo pro místní rozvoj v dokumentu Strategie elektronizace veřejných zakázek uvádí cíl: „100 procent zadavatelů bude mít do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj/nástroje umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky“.

Realizací všech opatření Strategie elektronizace se předpokládá dosažení roční úspory 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů. „Pevně věříme, že očekávané úspory bude dosaženo jen díky elektronizaci procesu a ne na úkor kvality vysoutěžených služeb a produktů,“ uvedl MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.

Optimální je soutěžit tzv. dvoukolově. V prvním kole se posoudí technické parametry a funkčnost. Jednotlivým uchazečům se přidělí procentuální zvýhodnění (posouzení o kolik je zboží lepší či horší). Teprve ve druhém kole se soutěží cena. Je tedy možné, aby vyhrála i cena vyšší, ale vždy bude korelovat s kvalitou.

Tímto způsob je možné zajistit kvalitativní parametry ve výběrových řízeních. Je pak lhostejné, zda se odehrávají tradiční formou, elektronickou nebo prostřednictvím elektronických aukcí.

„Je to líbivé, jak se chce všude šetřit, zejména v rozjitřené atmosféře předražených zakázek, ale stačí si uvědomit, jak nakupujete pro sebe a zjistíte, že jen a jen o ceně to nikdy není,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Palát, prezident asociace CzechMed.

Hledání černých děr ve zdravotnictví? Šetření ve zdravotnictví by se mohlo týkat i zcela jiných věcí, než léků a materiálu. Nicméně nikdo komplexně nic nesleduje. Data se nedávají systematicky do souvislostí.

Zdravotní prostředky tvoří 10 procent výdajů pojišťoven, což představuje cca 8 procent celkových nákladů ve zdravotnictví.

Hledejme tedy příležitosti pro úsporu i ve zbývajících 92 procentech nákladů, jejich efekt bude mít na celkový zdravotnický rozpočet daleko větší pozitivní dopad.

Zájmové sdružení CzechMed, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, bylo založeno v roce 1998 s cílem dlouhodobě přispívat ke zvyšování úrovně zdravotní péče v České republice prostřednictvím produktů svých členů.

CzechMed sdružuje na 27 členů, českých i mezinárodních společností, které reprezentují 30 % českého trhu zdravotnických prostředků. Cílem je postupné zvyšování povědomí o nejmodernějších zdravotnických prostředcích u odborné i laické veřejnosti.

(Více informací získáte na stránkách www.czechmed.cz)

CzechMed je členem evropské skupiny EUCOMED, která zastupuje společnosti, které vyvíjí, navrhují, vyrábějí a dodávají zdravotnické technologie používané při diagnostice. EUCOMED zastupuje názory 450 firem, které působí na evropském trhu. Jejich technologie slouží k prevenci, léčbě a zlepšení stavu onemocnění a zdravotních postižení.

Evropský průmysl zdravotnických technologií investuje ročně do výzkumu a vývoje 3,8 miliardy EUR (tj. více než 110 miliard CZK) a zaměstnává na 435 tisíc vysoce kvalifikovaných pracovníků. Malé a středně velké společnosti tvoří více než 80 % odvětví, proto EUCOMED usiluje o zlepšení přístupu pacientů i odborníků k moderním, inovativním a spolehlivým zdravotnickým technologiím.

Zajímavé: Vliv Silikonu Na Zdraví?

(Více informací získáte na stránkách www.eucomed.org)

Zdravotnické prostředky a zdravotnické technologie

Definice zdravotnických prostředků je součástí Zákona o zdravotnických prostředcích č. 123/2000 Sb.

Pojem zdravotnické prostředky označuje širokou paletu výrobků používaných ve zdravotnictví ke zlepšení práce lékařů a zlepšení komfortu a úspěšnosti péče pacientů.

Jedná se o výrobky využívané v oblastech inkontinenční a stomické péče, chirurgické šití, nástroje a materiály nebo implantáty (kloubní nebo pacemakery). Nesmíme zapomínat ani na diagnostická zařízení a informační zdravotnické systémy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

Nejméně desetina výdajů ve zdravotnictví je zbytečná

Titulní obrázek

Ročně to znamená částku ve výši asi 20 miliard korun. Pojišťovny, zdravotnická zařízení i pacienti nejsou totiž motivováni k hospodárnému využívaní prostředků, řekl ČTK ekonom Miroslav Zámečník…

Nejméně deset procent výdajů ve zdravotnictví je zbytečných, shodlo se na tom několik odborníků na konferenci, kterou pořádala česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed.

Skeptičtější odhady dokonce hovoří o tom, že je zbytečně poskytnuto až 30 procent veškeré zdravotnické péče.

Odborníci vidí zásadní problém především ve fungování zdravotních pojišťoven a špatně rozvrstvené síti nemocnic. „Je otázka, zda by některé nemocnice měly poskytovat typy výkonů, které poskytují,“ uvedl prezident asociace CzechMed Tomáš Vican. Určité druhy péče by podle něj měly být spíše v rukou několika kvalitních center.

Zefektivnit systém chce i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Bude například usilovat o rozšíření svobody zdravotní pojišťoven, aby je motivoval k efektivnějšímu vynakládání peněz.

Na druhé straně však hodlá zlepšit i kontrolu toho, jak účelně svěřené prostředky vynakládají. Druhý cíl podle něj umožní mimo jiné stanovení rozsahu péče kryté z veřejného pojištění. Reformu institucí chce dokončit v roce 2009.

Zapojit více pacienta pak mají podle něj poplatky u lékaře, které chce zavést od ledna 2008. Lidé by dávali 20 korun za recept a po padesátikoruně za návštěvu lékaře, den pobytu v nemocnici a ošetření na pohotovosti. „Dávají mu do ruky určitou suverenitu. Když platí, tak vymáhá,“ řekl ministr ČTK.

Zdravotnické systémy se podle expertů musí vyrovnat také s tím, že jsou k dispozici stále lepší a dražší technologie. „Od šedesátých let jsme zaznamenali obrovský technologický pokrok, ale střední délka života se podstatně nezměnila,“ poukázal Zámečník.

Souhlasí s tím i onkolog Jan Žaloudík z Masarykova onkologického ústavu v Brně. „Čím menší naděje na vyléčení, tím větší výdaje na léčbu,“ uvedl. Domnívá se proto, že je třeba zlepšit ekonomiku diagnostiky i prováděných výkonů.

Jen za zdravotnické prostředky se podle Vicana v Česku ročně utratí 13 miliard korun. Týká se to širokého spektra pomůcek – od náplastí a obvazů až po složité přístroje. Polovinu z toho tvoří náklady na spotřební materiál.

ČTK

07 Zdraví

07 ZDRAVÍ

Výdaje na zdraví zahrnují náklady na služby poskytované jednotlivým osobám – výdaje individuálního charakteru stejně tak jako výdaje na služby kolektivního charakteru. Všechny indi-viduální služby jsou zařazeny do skupin 07.1 až 07.

4, kolektivní služby jsou zařazeny do skupin 07.5 a 07.6. Zdravotní služby kolektivního charakteru se zabývají takovými záležitostmi, jako je vytváření a řízení vládní politiky, stanovení a uvádění do praxe norem pro lékařský a zdravotnický personál a pro nemocnice, kliniky atd.

, řízení a vydávání licencí poskytovatelům zdravotnických služeb a aplikovaný výzkum a vývoj v lékařských a zdravotnických službách. Režijní náklady spojené s administrativou, řízením nebo fungováním nemocnic, klinik, lékařských ordinací atd.

jsou považovány za individuální náklady a jako takové jsou zařazeny do skupin 07.1 až 07.4 podle příslušnosti.

07.1 Léčiva a zdravotnické prostředky

Zdravotnická péče týkající se poskytování léčiv nebo zdravotnických prostředků, které jsou určeny ke spotřebě nebo používání jedincem nebo domácností mimo zdravotnická zařízení nebo instituce. Takové zboží vydávají lékárny, popř. výdejny léků a výdejny prostředků zdravotnické techniky. Z: – léky, protézy, léčebné přístroje, vybavení a jiné výrobky související se zdravím, určené pro spotřebu nebo použití mimo zdravotnická zařízení nebo instituce a jsou jednotlivci nebo domácnostmi získávány na lékařský předpis (poukaz) nebo bez lékařského předpisu (poukazu) v lékárnách či výdejnách nebo od dodavatelů léčebných přístrojů a prostředků zdravotnické techniky N: – léčiva a jiné zdravotnické prostředky poskytované pacientovi přímo při ambulantní či ústavní léčbě lékaři nebo zdravotnickými odborníky (07.2) nebo (07.3)

07.1.1 Léčiva (IS)

Správa, provoz nebo podpora poskytování léčiv. Léčivy se rozumějí léčivé látky nebo jejich směsi anebo léčivé přípravky, které jsou určeny k podání lidem. Z: – léčiva – léčivé látky nebo jejich směsi a další léčivé přípravky (uvedené v platném lékopisu), např. značkové léky, séra, vakcíny, léčivé přípravky a drogy ZT: – vitaminy a minerály, rybí tuk a tuk z jater platýse, antikoncepční přípravky podávané ústy apod.

07.1.2 Ostatní zdravotnické výrobky (IS)

Správa, provoz nebo podpora poskytování ostatních zdravotnických výrobků. Z:

– poskytování zdravotnických výrobků, jako jsou:

obvazový materiál, náplasti
zdravotnické textilní zboží (elastické punčochy, návleky apod.), zdravotnické usňové výrobky
lékařské teploměry, injekční stříkačky
soupravy první pomoci, láhve na horkou vodu a pytle na led
pomůcky pro diabetiky
těhotenské testy
kondomy a jiné mechanické antikoncepční prostředky
podobné zdravotnické výrobky z pryže, skla, plastů a kovu kromě ortopedických a terapeutických pomůcek

07.1.3 Léčebné a protetické prostředky (IS) Správa, provoz nebo podpora poskytování léčebných a protetických prostředků a vybavení. Z:

– poskytování léčebných a ortopedických nebo terapeutických pomůcek a vybavení, jako jsou:

dioptrické brýle a kontaktní čočky, skleněné oči, sluchadla
ortopedické korzety a podpěry, umělé údy a jiné protetické pomůcky
ortopedická obuv, chirurgické pásy, kýlní pásy
zdravotnické masážní zařízení a ozařovací lampy
kolečkové židle a invalidní vozíky s/bez motoru, speciální postele, berle
elektronické a ostatní zařízení na sledování krevního tlaku apod.

ZT: – umělý chrup bez nákladů spojených s jeho úpravami, zkouškami a osazením – kompenzační pomůcky pro tělesně, zrakově, sluchově apod. tělesně postižené N: – platby za půjčování léčebných a protetických prostředků (07.2.4)

07.2 Ambulantní zdravotní péče

Zahrnuje lékařské, stomatologické a jiné zdravotnické služby, poskytované ambulantním pacientům lékaři, stomatology, středním zdravotnickým personálem, odborníky – nelékaři a asistenty; služby mohou být poskytovány v samostatných ordinacích, zdravotnických střediscích, v poliklinikách (sdružených ambulantních zařízeních) nebo ambulantní části nemocnic včetně návštěvních služeb v domovech pacientů, případně nezdravotnických zařízeních. ZT: – léčiva a ostatní zdravotnické prostředky (vč. stomatologických) používané přímo při poskytování ambulantní zdravotní péče N: – zdravotní péči poskytovanou pacientům ústavní péče (07.3)

Zajímavé: Ekg křivky - vše o zdraví

07.2.1 Ambulantní lékařská péče všeobecná (IS)

Základní služby poskytované praktickými lékaři v samostatných ordinacích, zdravotnických střediscích, v poliklinikách (sdružených ambulantních zařízeních) nebo v ambulantní části nemocnic včetně návštěvních služeb v domovech důchodců, případně v jiných nezdravotnických zařízeních. Správa, kontrola, provoz nebo podpora ambulantní zdravotní péče poskytované praktickými lékaři. Praktičtí lékaři poskytují zdravotní péči pacientům dospělým, dětem a dorostu.

ZT: – LSPP (lékařskou službu první pomoci) – přednemocniční neodkladnou lékařskou péči v jiných nezdravotnických zařízeních N: – preventivní zdravotní péči na pracovištích, školách apod. (07.4.0)

07.2.2 Ambulantní lékařská péče specializovaná (kromě stomatologické péče) (IS)

Specializovaná ambulantní péče poskytovaná odbornými lékaři v samostatných ordinacích, zdravotnických střediscích, v poliklinikách (sdružených ambulantních zařízeních) nebo v ambulantní části nemocnic včetně návštěvních služeb v domovech důchodců, případně v jiných nezdravotnických zařízeních. Správa, kontrola, provoz nebo podpora ambulantní zdravotní péče poskytované lékaři specialisty. ZT: – radiologické, kardiologické, echografické a EEG zkoušky prováděné lékaři – služby specialistů ortodoncie (rovnání zubů) N: – ambulantní stomatologickou péči poskytovanou lékaři stomatology (07.2.3) – služby zdravotnických analytických laboratoří (07.2.4)

07.2.3 Ambulantní stomatologická péče (IS)

Ambulantní stomatologická péče je poskytována lékaři stomatology i středním zdravotnickým personálem v samostatných ordinacích, zdravotnických střediscích, v poliklinikách (sdružených ambulantních zařízeních) nebo v ambulantní části nemocnic apod. (stomatolog, dentista, zubní laborant, praktický i specializovaný zubní technik). Správa, kontrola, provoz nebo podpora ambulantní stomatologické péče. ZT: – výdaje spojené se zkouškami, úpravami a osazením zubních protéz N: – umělý chrup bez nákladů spojených s jeho úpravami, zkouškami a osazením (07.1.3) – služby specialistů ortodoncie (rovnání zubů) (07.2.2)

07.2.4 Ambulantní zdravotní péče ostatní (IS)

Ambulantní zdravotní péče poskytovaná pacientům středním zdravotnickým personálem nebo odborníky-nelékaři v samostatných ordinacích, zdravotnických střediscích, v poliklinikách (sdružených ambulantních zařízeních) nebo v ambulantní části nemocnic včetně návštěv v domovech pacientů, případně v jiných nezdravotnických zařízeních. Patří sem např. služby psychologů, chiropraktiků, logopedů, fyzioterapeutů a dalších pracovníků zabývajících se činnostmi, jako je např. poskytování rehabilitace, domácí zdravotní péče, péče ženských, dětských a geriatrických sester, porodních asistentek apod. Správa, kontrola, provoz nebo podpora ambulantní péče poskytované středním zdravotnickým personálem a nelékaři. Z: – péče odborníků akupunktury a pedikúry, optometrie apod. – lékařské analytické laboratoře (biochemické testy, rentgenová střediska apod.) – nájem (půjčování) léčebných a protetických pomůcek či jiného terapeutického zařízení – lékařsky předepsané terapie a rehabilitace vč. domácí zdravotní péče a nápravných cvičení – vodoléčbu nebo termální koupele pro ambulantní pacienty ZT: – záchrannou službu poskytovanou středním zdravotnickým personálem vč. přepravy sanitními vozy, letadly nebo loděmi – zdravotní péči v záchytných stanicích – služby odborníků tradiční medicíny (lidových léčitelů) N: – služby komplementu veřejných zdravotnických laboratoří (07.4.0) – výdaje na laboratoře zabývající se určováním příčin chorob (07.5.0) – přepravu sanitními vozy jako nemocniční službu (07.3.1)

07.3 Ústavní zdravotní péče

Ústavní zdravotní péče je péče poskytovaná hospitalizovaným pacientům. Hospitalizace je umístění nemocného, jehož zdravotní stav vyžaduje léčebný režim při soustavném odborném dohledu, v zařízeních ústavní péče včetně stravování. Tato skupina zahrnuje ústavní zdravotní péči poskytovanou v nemocnicích, odborných léčebných ústavech (vč. rehabilitačních ústavů, psychiatrických léčeben apod.), v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v ošetřovatelských institucích pečujících o staré občany, v hospicích, v sanatoriích, ozdravovnách a lázeňských léčebnách, kde převažujícím předmětem činnosti je poskytování zdravotní péče o hospitalizované pacienty a nikoliv poskytování dlouhodobé sociální péče. Nemocnice jsou definovány jako zařízení ústavní péče poskytující základní a specializovanou léčebnou a diagnostickou péči pod dohledem kvalifikovaných lékařů. Zdravotnická střediska a zařízení pro rekonvalescenci rovněž poskytují lůžkovou péči, která může být vykonávána i zdravotnickým personálem s nižší kvalifikací. Z: – léčiva a zdravotnické prostředky poskytované hospitalizovaným pacientům – výdaje nemocnic na správu, administrativu, stravu, nápoje a ubytování – náklady na nelékařský personál (jako komplexní nemocniční služba) – přepravu sanitními vozy (jako nemocniční službu) N: – vojenské polní nemocnice (02.1) – ambulance, kliniky apod. určené výlučně pro ambulantní pacienty (07.2) – ústavy pro tělesně postižené a rehabilitační střediska poskytující především dlouhodobou sociální péči (10.1.2) – domovy a penziony pro důchodce (10.2.0) – náhrady příjmu vyplácené pacientům v důsledku ztráty výdělku při pracovní neschopnosti a hospitalizaci (10.1.1)

07.3.1 Ústavní zdravotní péče všeobecná (IS)

Poskytování ústavní (nemocniční) péče a služeb, které neomezují své služby na jednotlivé lékařské specializace (tzn. poskytují lůžkovou péči v řadě lékařských oborů včetně porodnic, dětských klinik a oddělení). Správa, kontrola, provoz nebo podpora těchto nemocnic. N: – zdravotnická střediska, která nejsou pod přímým dohledem kvalifikovaných lékařů (07.3.3)

07.3.2 Ústavní zdravotní péče specializovaná (IS)

Specializovaná zdravotní ústavní péče je svou specializovanou léčebnou a diagnostickou péčí zaměřena, na rozdíl od všeobecné zdravotní ústavní péče, na léčení určité nemoci (diagnózy) a na péči o pacienty s onemocněním vleklého (chronického) charakteru apod. Jedná se o služby v odborných léčebných ústavech, např. léčebnách tuberkulózy a respiračních nemocí, psychiatrických léčebnách, radioterapeutických a onkologických ústavech, lázeňských ústavech (organizacích) apod., a to jak pro dospělé, tak pro dětské pacienty. V budoucnu by to mohly být léčebny AIDS, otorinolaryngologie a další. Správa, kontrola, provoz nebo podpora specializované ústavní péče. V ostatních ohledech se na tuto třídu vztahuje definice třídy 07.3.1. ZT: – lázeňskou péči využívající léčivé zdroje nebo klimatické podmínky vč. dodržování životosprávy N: – porodnická střediska, která nejsou pod přímým dohledem kvalifikovaných lékařů (07.3.3)

07.3.3 Služby zdravotnických středisek a středisek péče v mateřství (IS)

Péče poskytovaná zdravotnickými středisky a středisky péče v mateřství. Řízení, kontrola, provoz, realizace nebo podpora služeb v oblasti zdravotnických středisek a středisek péče v mateřství.

07.3.4 Služby sanatorií, kojeneckých ústavů, zotavoven a léčeben pro dlouhodobě nemocné apod. (IS)

Správa, kontrola, provoz nebo podpora sanatorií a ozdravoven, léčeben pro dlouhodobě nemocné, rehabilitačních ústavů apod. Služby sanatorií a ozdravoven – zařízení ústavní péče poskytující specializovanou léčebnou péči osobám ohroženým na zdraví, zdravotně oslabeným nebo v rekonvalescenci, zpravidla s využitím klimatických podmínek a dodržování potřebné životosprávy. Sanatoria jsou určena dospělým pacientům, ozdravovny slouží pro děti. Služby léčeben pro dlouhodobě nemocné – zařízení ústavní péče určené k poskytování specializované péče – zaměřené na ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Služby rehabilitačních ústavů – jedná se o zařízení ústavní péče určené k poskytování komplexní dlouhodobé rehabilitační péče zvláště osobám, které se zotavují po chirurgickém či ortopedickém zákroku, po mozkových mrtvicích apod., a které vyžadují soustavnou kontrolu, cvičení a podávání léčiv. Z: – ostatní zařízení ústavní péče a služeb, které nelze přiřadit do žádné z předcházejících tříd skupiny 07.3, např. hospice poskytující komplexní paliativní léčbu a péči pacientům v preterminálním a terminálním stavu, noční sanatoria, poskytující potřebnou péči práceschopným osobám s ohroženým nebo narušeným zdravím mimo jejich pracovní dobu apod. N: – služby veřejných zdravotnických laboratoří (07.4.0) – správu, provozování domovů důchodců a penzionů pro důchodce, ve kterých jsou zdravotnické služby příležitostné (10.2.0) – instituce a zařízení poskytující především dlouhodobou sociální péči osobám trvale postiženým (10.1.2)

Zajímavé: Doplatek Na Léky Důchodci?

07.4 Veřejné zdravotnické služby

07.4.0 Veřejné zdravotnické služby (IS) Služby týkající se veřejných zdravotnických záležitostí poskytované skupinám většinou zdravých klientů, a to na pracovištích, školách apod. Služby laboratoří, biochemie, hematologie, transfúzní služby, radiodiagnostiky a služby, které poskytuje hygienická služba (očkování, opatření proti vzniku a šíření infekčních onemocnění, ochrana a podpora veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik, program prevence HIV/AIDS, programy ochrany a podpory zdraví). Sledování dětí (kojenecká výživa, dětské zdraví, služby v souvislosti s plánovaným rodičovstvím). Laboratoře apod. zařízení mohou být jak samostatná, tak i součástí nemocnic, poliklinik či jiných zdravotnických zařízení. K výkonu specializovaných úkonů v ochraně veřejného zdraví existují hygienické stanice (krajské jako příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, okresní jako příspěvkové nebo rozpočtové organizace příslušného okresního úřadu). ZT: – preventivní zdravotní péči na pracovištích, školách apod. – výdaje na přípravu a šíření informací v záležitostech veřejného zdravotnictví N: – zdravotnické laboratoře provádějící rozbory pro ambulantní vyšetření (07.2.4) – laboratoře, které se zabývají určováním příčin chorob (07.5.0)

07.5 Aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví

K přesnému odlišení základního výzkumu od aplikovaného výzkumu a vývoje je nezbytný citlivý přístup a respektování jejich obecné definice uvedené u skupin 01.4 a 01.5.

07.5.0 Aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví (KS)

Správa a provozování subjektů, které se zabývají aplikovaným výzkumem a vývojem v oblasti zdravotnictví. Kapitálové investice a běžné výdaje na uvedený výzkum. Účelové financování (dotace a půjčky) poskytované nevládním institucím, jako jsou některé vysoké školy a výzkumné ústavy. Z: – laboratoře zaměřené na určování příčin nemocí – výzkum vesmírné medicíny – výzkum vztahující se k medicíně a zdraví N: – základní výzkum (01.4.0)

07.6 Zdravotnické služby jinde neuvedené

07.6.0 Zdravotnické služby jinde neuvedené (KS) Správa, kontrola, realizace nebo podpora služeb a záležitostí v oblasti zdravotnictví, které nelze přiřadit do žádné z předcházejících skupin oddílu 07. Jedná se o činnosti zahrnující vytváření a provádění vládní politiky, stanovení norem pro lékaře a zdravotnický personál, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení, zavádění norem do praxe, vydávání licencí poskytovatelům zdravotní péče a služeb apod. Tvorba a šíření všeobecných informací, zdravotnických publikací, technické dokumentace a statistických informací týkajících se záležitostí v oblasti zdravotnictví. Z: – náklady na soubory programů všeobecně informativního charakteru zabývajících se zdravotním systémem všeobecně – náklady na zdravotnickou informatiku zahrnující metodiku, sběr, zpracování, analýzu a publikování statistických informací o zdravotním stavu obyvatelstva, úmrtnosti, výskytu nemocí, rozpočty všeobecného charakteru – programy rozvíjející všeobecnou zdravotní politiku a připravující všeobecné plány a rozpočty – náklady na národní zdravotnické celospolečenské programy a osvětu

Zdravotnické prostředky

Zdravotnické technologie jsou produkty, služby a řešení, které jsou využívány pro záchranu či zlepšení lidských životů. Mají rozmanité formy a provázejí člověka v různých životních etapách, od diagnózy až k léčbě. Definice, která specifikuje, co je zdravotnický prostředek, je součástí zákona o zdravotnických prostředcích č. 268/2014 Sb.

Brožura Zdravotnické prostředky a technologie v kostce ke stažení ZDE.

This channel is coming soon!

KLASIFIKACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ

Oblast zdravotnických prostředků (ZP) je regulována směrnicemi č. 93/42/EC a 90/385/EEC. Od roku 2021 bude plně použitelné nové nařízení č. 2017/745/EU. Do té doby si mohou výrobci vybrat, zda se budou řídit Směrnicemi, nebo Nařízením.

Klasifikace zdravotnických prostředků (odhaduje se, že je jich více než 500 000) vyžaduje jak před, tak po uvedení
na trh splnění mnoha požadavků. S ohledem na rozmanitost produktů je úroveň kontroly třetí stranou
(notifikovanou osobou) před uvedením na trh závislá na dopadu, který může mít užití prostředku na lidské tělo.
Tatáž notifikovaná osoba je nadále zapojena i po uvedení prostředku na trh, z důvodu zajištění bezpečnosti
a funkční způsobilosti zdravotnických prostředků.

PRŮMYSL JAKO VÝZNAMNÝ INOVÁTOR

Díky intenzivnímu výzkumu, spolupráci s lékaři i pacienty a nepřetržitému vývoji, přicházejí výrobkové inovace každých 18–24 měsíců. Životní cyklus výrobku je krátký, a díky tomu mají pacienti i lékaři k dispozici nejmodernější technologie.

1/1

BUDOUCNOST ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ

Na jedné straně vidíme v medicíně pokrok, který bychom si před 20 lety těžko představili. Na druhou stranu je známé, že od základního výzkumu do rutinního použití inovace v péči o pacienty uplyne dlouhých 17 let.

Je to paradox. V této sekci však chceme nahlédnout do nepříliš vzdálené budoucnosti. Chceme představit novinky, které již mají praktickou podobu a zkoušíme odhadnout, jak a kam posunou péči na vyšší a vyšší úroveň.

Zde je několik zdrojů, které ukazují, kam se lékařská věda a praxe hodlají posouvat. CzechMed usiluje o to, inovace podporovat, aby v odůvodněných případech byly k dispozici lékařům i pacientům, jako samozřejmá součást palety možností.

The Medical Futurist Institute (https://tmfinstitute.org)

The MED-TECH Innovation News (https://www.med-technews.com)

PRŮMYSL JAKO VÝZNAMNÝ ZAMĚSTNAVATEL

Evropský průmysl zdravotnických technologií zaměstnává více než 675 000 pracovníků. Německo patří k zemím, které v tomto odvětví zaměstnávají absolutně největší počet pracovníků.

Pokud nás zajímají země, kde pracuje největší počet lidí v sektoru zdravotnických technologií v přepočtu na 10 000 obyvatel, pak se jedná o Irsko a Švýcarsko.

Sektor zdravotnických technologií patří k významným hráčům evropské ekonomiky.

(Pro srovnání – evropský farmaceutický průmysl zaměstnává více než 750 000 pracovníků.)

1/1

VÝDAJE NA ZDRAVOTNICKÉ TECHNOLOGIE

Na zdravotnictví v Evropě je vynakládáno přibližně 10 procent HDP. Z celkových výdajů na zdravotnictví, tvoří výdaje na zdravotnické technologie přibližně 7,2 procenta, tj. méně než 1 procento HDP. Výdaje na zdravotnické technologie v přepočtu na hlavu a rok činí 213 EUR.

Evropský průmysl zdravotnických technologií je odhadován na 115 miliard EUR za rok 2017. Na základě cen výrobců tvoří evropský trh 27 procent z celkového světového trhu zdravotnických technologií. Je to druhý největší trh zdravotnických technologií, hned po USA (+/- 43 procent).

1/1

Evropský průmysl zdravotnických prostředků má pozitivní obchodní bilanci v hodnotě 19,7 milardy EUR (2017). Jen pro srovnání, USA má pozitivní obchodní bilanci v hodnotě 2 miliardy EUR. V porovnání s předchozími roky zůstává evropský trh zdravotnických prostředků stabilní. Nejvýznamnější obchodní partneři jsou USA, Čína a Japonsko.

1/1