Dlouhodobý kašel – vše o zdraví

Publikováno: 6. 5. 2015, aktualizováno: 4. 1. 2019

Dlouhodobý kašel - Vše o zdravíJaké nemoci se mohou za dráždivým dlouhotrvajícím kašlem skrývat? Jakou péči potřebuje dítě s chronickým onemocněním dolních cest dýchacích? A jak vypadá úspěšná léčba?

Kašel je jeden z nejčastějších příznaků, pro které rodiče s nemocnými dětmi vyhledají lékařskou péči. Je projevem onemocnění horních a dolních dýchacích cest. Dlouhodobý kašel vede ke zhoršení kvality života nejen u nemocného dítěte, ale může vyvolat i úzkost u rodičů a ostatních členů rodiny, což může vést k neúčelné léčbě.

Kašel je důležitý obranný reflex, který zajišťuje průchodnost především centrálních dýchacích cest (ochrana před vdechnutím a odstranění nahromaděného sekretu). Centrum pro kašel je v prodloužené míše.

Receptory pro kašel se nacházejí v celém dýchacím ústrojí. Nejvíce jsou zastoupeny v hrtanu, průdušnici a hlavních průduškách.

Receptory odpovídají na změny teploty vzduchu, působení chemických dráždivých látek včetně cigaretového kouře a mechanické podráždění.

Počáteční fáze kašle spočívá v otevření hrtanové příklopky a krátkém nadechnutí, které zvýší plicní objem pro další fáze.

Potom nastane uzávěr hrtanové příklopky a stah mezižeberních a břišních svalů včetně svalů pánevního dna, což vede k vysokému nitrohrudnímu tlaku.

Následuje prudké otevření hrtanové příklopky a náhlé rozepětí dýchacích cest s rychlým posunutím obsahu průdušek (hlen, případně cizí těleso) směrem k dutině ústní.

Chronický kašel

Kašel vyvolaný akutní infekcí horních dýchacích cest vymizí u devadesáti procent dětí do jednoho až tří týdnů od začátku onemocnění.

Méně často přetrvává i po delší dobu, například v případě chlamydiové nebo mykoplazmové infekce a černého kašle.

Některé děti mají sklon k rozvoji zvýšené citlivosti receptorů pro kašel po každé virové infekci horních dýchacích cest, což má za následek kašel trvající po dobu několika týdnů až měsíců.

Podle charakteru rozlišujeme kašel:

  • dráždivý (suchý, neproduktivní),
  • vlhký (produktivní),
  • dávivý (záchvatovitý)
  • a štěkavý.

Kašel bývá doprovázen dalšími pro diagnostickou rozvahu důležitými příznaky, jako jsou stridor (hlučný zvuk při nádechu), pískoty, vrzoty, chropy, chrůpky a dušnost.

Vzhledem k tomu, že kašel je důležitý obranný reflex, nestačí při jeho přetrvávání podat léčivé přípravky tlumící kašel nebo usnadňující vykašlání hlenu, ale je třeba stanovit správnou diagnózu, ze které pak vychází účelná léčba. V tomto ohledu má zásadní úlohu spolupráce praktických lékařů pro děti a dorost s lékaři – specialisty (otorinolaryngolog, alergolog a pneumolog).

↑ nahoru

Vyšetřovací metody u dětí s chronickým kašlem

U většiny dětí s chronickým kašlem vede ke stanovení správné diagnózy pečlivý rozbor osobní a rodinné anamnézy, fyzikální, laboratorní (biochemické, hematologické, sérologické, mikrobiologické, molekulárně genetické, imunologické a jiné) a pomocná vyšetření.

Rentgenový snímek hrudníku je nejdůležitějším pomocným vyšetřením. V indikovaných případech se přistupuje k podrobnějšímu CT vyšetření hrudníku, které zobrazí rozsah plicního postižení a vakovité rozšíření průdušek (počítačová tomografie s vysokým rozlišením – HRCT a spirální CT).

U spolupracujících dětí starších tří až čtyř let se běžně provádí funkční vyšetření plic doplněné o bronchodilatační test (eventuálně bronchoprovokační test) a měření vydechovaného oxidu dusnatého (vysoká hodnota svědčí pro přítomnost eozinofilního zánětu v dýchacích cestách, který je typický pro průduškové astma).

Mezi další přínosná vyšetření patří průkaz alergie pomocí kožních prick testů nebo stanovení specifických IgE protilátek v séru a 24hodinová jícnová pHmetrie k potvrzení významného gastroezofageálního refluxu (mimovolní vtékání žaludečního obsahu zpět do jícnu). Flexibilní bronchoskopie (optické vyšetření speciálním přístrojem – bronchoskopem) je indikována ve výjimečných případech (například podezření na vdechnuté cizí těleso).

Související článek:Zápal plic – časté onemocnění v dětském věku

Kašel jako varianta průduškového astmatu

U některých dětí je hlavním příznakem astmatu dlouhodobý dráždivý kašel bez typického poslechového nálezu pískotů při dýchání nebo dušnosti. V tomto případě je třeba zahájit léčebný pokus s protizánětlivými léčivými přípravky – inhalačními kortikosteroidy (IKS), a to zejména je-li přidružena alergická rýma nebo atopický ekzém.

Neúspěch protizánětlivé léčby znamená, že se o průduškové astma nejedná. Naopak pozitivní výsledek může svědčit nejen pro průduškové astma, ale i pro samovolné vymizení kašle. Z tohoto důvodu se terapie IKS ukončí a znovu se zahájí, pokud se dráždivý kašel znovu objeví.

Teprve v pořadí druhá pozitivní léčebná odpověď na IKS je potvrzením průduškového astmatu.

Související článek:Co vědět o průduškovém astmatu u dětí

↑ nahoru

Refluxní nemoc jícnu a mimojícnová refluxní nemoc

Mimojícnová refluxní nemoc je forma refluxní nemocni jícnu, kdy dochází k poškození sliznice horních i dolních dýchacích cest vlivem kontaktu s kyselým žaludečním obsahem (průnik žaludečního obsahu nejen do jícnu, ale i do úst a dýchacích cest).

Důsledkem toho pak bývají opakované infekce dýchacích cest, chronický kašel, chrapot, opakované záněty hrtanu a vedlejších nosních dutin.

U školních dětí a dospívajících je třeba se zeptat na typické příznaky refluxní nemoci jícnu (pálení žáhy, bolesti v nadbřišku, kyselá nebo hořká chuť v ústech), protože jícnové a mimojícnové projevy se často kombinují.

Předškolní děti si mohou stěžovat na bolesti břicha, které nedokážou blíže popsat. V nejasných případech je třeba provést 24hodinovou jícnovou pHmetrii nejlépe v kombinaci s takzvanou multikanálovou intraluminální impedancí. V případě mimojícnové refluxní nemoci je přínosné i laryngoskopické vyšetření v ORL ordinaci, které prokáže typický otok sliznice a zarudnutí v zadní části hrtanu.

Léčba refluxní choroby jícnu je komplexní. Nejprve je třeba zavést režimová opatření, a to v závislosti na věku. Obecně platí, že vhodná je zvýšená poloha hlavy během spánku, spaní na břiše a na levém boku (ne u kojenců) a snížení hmotnosti u obézních dětí.

Z hlediska stravovacích návyků je třeba rozdělit jídlo do šesti menších denních porcí, omezit tučná a kořeněná jídla a vyhnout se nápojům syceným oxidem uhličitým a obsahujícím kofein. Pacient by měl jíst naposledy dvě až tři hodiny před spaním a necvičit po jídle.

Dospívající je třeba poučit o nevhodnosti konzumace alkoholu (i z jiných důvodů) a dospělí by ji měli významnou měrou omezit. Zcela nevhodné je kuřáctví. Rovněž stresové vlivy zhoršují refluxní nemoc jícnu.

Pokud režimová opatření nevedou k ústupu obtíží, je indikována léčba takzvanými inhibitory protonové pumpy ve formě tablet (například omeprazol).

Vrozená porucha funkce řasinek (primární ciliární dyskineze)

Řasinky na sliznici dýchacích cest mají nezastupitelnou úlohu, protože zajišťují odstranění cizorodých částic. Vrozená porucha funkce řasinek se projevuje již v kojeneckém věku. Děti trpí na opakované nebo chronické infekce horních a dolních dýchacích cest s kašlem a zahleněním.

Časté jsou hnisavé záněty středního ucha, které bývají komplikovány rozvojem nedoslýchavosti. Při podezření na tuto diagnózu se jako jednoduchý screeningový test provádí měření koncentrace oxidu dusnatého vydechovaného nosem na chemiluminiscenčním analyzátoru.

K hodnocení přítomnosti řasinek a jejich funkce slouží vysokorychlostní videomikroskopie ve vzorku buněk nosní sliznice získaného pomocí bioptického kartáčku. Pokud se prokáže abnormální nález, je třeba provést vyšetření struktury řasinek elektronovou mikroskopií.

Komplexní léčbu řídí dětský plicní lékař (antibiotika, léky usnadňující vykašlání hlenu, inhalační léčba a léčebná rehabilitace).

↑ nahoru

Cystická fibróza

Jde o dědičné onemocnění, které postihuje žlázy s vnější sekrecí a hlenové žlázy v celém těle. V průduškách a průdušinkách se hromadí hlenohnisavý vazký sekret, který zužuje průsvit dýchacích cest.

Postižené průdušky se v důsledku nedostatečné očišťovací schopnosti dýchacích cest osidlují bakteriemi (například stafylokoky a pseudomonády). Chronická infekce a zánět vedou k zeslabení a narušení stěny průdušek a jejich rozšíření.

Většina dětí do věku dvou let má také nedostatečnou zevní funkci slinivky břišní, jejímž důsledkem je porucha trávení a vstřebávání živin spojená s neprospíváním. Typickým příznakem je kašel, který může být dráždivý nebo vlhký, s vykašláváním hlenu nebo hnisu.

Ke stanovení včasné diagnózy slouží novorozenecký screeningový test. V běžné praxi se k záchytu onemocnění u dětí i dospělých využívá potní test. V případě pozitivního výsledku se provádí molekulárně genetické vyšetření.

Komplexní léčbu řídí dětský plicní lékař (antibiotika, léky usnadňující vykašlání hlenů, enzymy slinivky břišní, inhalační léčba, léčebná rehabilitace, výživa s dostatečným přísunem živin, vitaminů a minerálních látek).

Vdechnuté cizí těleso

Na vdechnutí cizího tělesa do dolních dýchacích cest je třeba myslet u dětí s údajem o náhle vzniklém kašli z plného zdraví při hře nebo jídle a v případech nevysvětlitelného chronického kašle s pískoty nebo u opakujících se zápalů plic na stejném místě.

V případě, že dítě bezprostředně po vdechnutí cizího tělesa kašle, rodiče většinou neprodleně vyhledají lékařskou pomoc. U řady dětí ale po aspiraci následuje bezpříznakové období, které trvá několik dnů až týdnů, než dojde k rozvoji infekce v zúžené průdušce. Děti pak trpí na opakované epizody kašle, pískotů a dušnosti.

Při podezření na tuto diagnózu se musí provést bronchoskopické vyšetření, při kterém se cizí těleso z průdušky odstraní.

Související článek:Úrazy u dětí a jejich prevence

Poruchy obranyschopnosti

Vrozené poruchy imunity se obvykle projeví již v prvním roce života. Většinou se jedná o poruchu protilátkové obranyschopnosti, která vede k opakovaným zánětům průdušek, středního ucha a zápalům plic.

Pro určení správné diagnózy je nezbytné vyšetření krevního obrazu včetně diferenciálního rozpočtu, stanovení koncentrace jednotlivých imunoglobulinů a podtříd IgG protilátek.

Důležité je i zhodnocení protilátkové odpovědi na očkovací látky.

Dětem s prokázanou těžkou poruchou protilátkové obranyschopnosti jsou podávány pravidelně protilátky nitrožilní anebo podkožní infuzí. Infekční komplikace vyžadují antibiotickou léčbu a v případě houbových infekcí je třeba zahájit specifickou léčbu antimykotiky.

Související článek:Často nemocné dítě: jde o poruchu imunity?

↑ nahoru

Přetrvávající bakteriální zánět průdušek

U kojenců a batolat není chronický vlhký kašel jako projev zánětu průdušek výjimečný.

Zajímavé:  Alergie na jídlo - vše o zdraví

Postihuje především děti, které podstoupily náročnou léčbu (například dlouhodobá umělá plicní ventilace nebo kardiochirurgická operace) nebo pocházejí ze sociálně slabých rodin (expozice cigaretovému kouři a znečištěnému ovzduší).

Léčba antibiotiky je úspěšná. Spekuluje se i o tom, že některé případy chronického zánětu průdušek u dospělých začínají již v útlém dětství.

Většina pacientů s chronickým bakteriálním zánětem průdušek má zároveň vrozenou vývojovou vadu dýchacích cest (porucha stability stěny průdušnice nebo průdušek z nezralosti chrupavek) – tracheomalacii anebo bronchomalacii. Děti s tracheobronchomalacií zpravidla vyžadují opakovanou antibiotickou léčbu.

U pacientů s těžkým opožděním tělesného a duševního vývoje bývá příčinou chronického vlhkého kašle opakované vdechnutí potravy. 

↑ nahoru

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

  • Dlouhodobý kašel - Vše o zdraví
  • Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

ČPZP – Kašel není nemoc

Dlouhodobý kašel - Vše o zdraví

Stejně jako rýma ani kašel není nemoc, ale jenom její příznak. Kašel většinou odezní během sedmi až deseti dnů. Trápí-li vás však déle než tři týdny, nebo když vykašláváte nazelenalé či krvavé hleny, jděte k lékaři. Jakýkoli kašel, který trvá déle než několik dnů, zhoršuje se, případně jej doprovází změna dýchání či bolesti, vyžaduje odborné posouzení lékaře. Ostré bolesti na hrudníku, zimnice a horečka vyšší než 38 stupňů Celsia trvající společně s kašlem déle než tři dny mohou být příznaky zápalu plic.

Kašel je jedním z nejčastějších problémů, které nás trápí v zimě. Přitom kašel sám není nemoc. Jde o obranný mechanismus, kterým se tělo snaží udržet průchodné dýchací cesty. Ty přivádějí do plic vzduch, ale také je chrání.

Uvnitř dýchacích cest je totiž epitel, ve kterém jsou buňky produkující malé množství hlenu. V něm se zachycují cizorodé látky, jako například prach či mikrobi.

Jakmile tedy vnikne do dýchacích cest nějaká bakterie, vir nebo jen kouř, brání se zvýšením produkce hlenu a jeho vykašláváním.

Správně zvolit léky

Jedním z nejčastějších druhů kašle je suchý a dráždivý kašel. Objevuje se v začátcích nachlazení a vyvolává jej zánět sliznice dolních cest dýchacích. Suchý kašel bývá také vyvolán cigaretovým kouřem, prachem, výpary nebo jiným podrážděním.

V lékárnách můžete bez předpisu koupit řadu léků, které vám uleví. Je však důležité vědět, zda potřebujete preparát usnadňující odkašlávání – mukolytikum či expaktorans, nebo naopak takový, který kašel tlumí – antitusikum.

Slabší kašel, zejména ten, který je způsoben nachlazením, většinou ustoupí sám od sebe. Někdy bez jakékoli léčby. Mnoho lékařů nepovažuje za užitečné kašel vždy tlumit, protože napomáhá odstranit z dýchacích cest škodlivé látky.

Obecně se tak utlumování kašle doporučuje většinou jen tehdy, je-li pacient vyčerpán, nemůže spát nebo má jiné zdravotní potíže, které se úporným kašlem mohou zhoršovat. Pokud je ale kašel neúnosný a obtěžující, užívají se léky proti kašli zvané antitusika. Většina z nich tlumí kašlací reflex v centru pro kašel.

Jde mnohdy o přípravky s obsahem kodeinu a jemu podobných látek. Užít léky na utlumení kašle se doporučuje zejména před spaním.

Mokrý neboli produktivní je takový kašel, při kterém se vykašlává větší množství hlenu. Mukolytika je lepší podávat v retardované formě jednou denně ráno. Pokud je užíváte třikrát denně, pak byste si poslední dávku neměli brát po 17. hodině.

V některých případech může být produktivní kašel příznakem onemocnění srdce, zejména pokud jej doprovází zhoršené dýchání nebo dušnost.

K dostání jsou i přípravky kombinované – usnadňující odkašlávání a zároveň kašel tlumí. Např. kapky Stoptussin, ze sirupů pak Thymomel. Mezi homeopatiky pak vyniká Stodal. Nikdy však neužívejte léky na tlumení současně s léky podporujícími kašel. Mohlo by dojít k hromadění většího množství hlenu v dýchacích cestách bez možnosti vykašlávání.

Bronchitida

Protivný kašel, který vás bolí až za hrudní kostí a při kterém nic nevykašláváte, spojený s teplotou a bolestí svalů patří k prvotním známkám akutního zánětu průdušek čili bronchitidy.

Hned s prvními příznaky nemoci byste měli vlézt do postele a samozřejmě nekouřit! Suchý dráždivý kašel se po několika dnech změní v produktivní a začnete vykašlávat hlen.

I když je bronchitický kašel velmi nepříjemný, jde o žádoucí proces, který je známkou toho, že zánět odchází z těla pryč. Při vhodné léčbě budete za jeden až tři týdny zdrávi.

Akutní zánět průdušek bývá nejčastěji vyvolán virovou a někdy bakteriální infekcí. Průdušky však mohou být podrážděny i chemickými výpary – a samozřejmě také kouřením. V ČR trpí chronickou bronchitidou téměř pětina lidí. K rizikovým faktorům patří i opakované infekce dýchacích cest či škodlivé pracovní prostředí.

O chronické bronchitidě uvažujte jen tehdy, trvá-li váš kašel po dobu dvou let vždy alespoň tři měsíce. Vykašlávané sekrety jsou hlenovité až hlenovitě hnisavé. Léčba patří do rukou lékaře a není vůbec jednoduchá, protože změny na průduškách bývají nezvratné. Na dechové potíže pravděpodobně dostanete bronchodilatancia ve formě aerosolu, které roztahují průdušky.

Objeví-li lékař při vyšetření i bakterie, které způsobily akutní zhoršení kašle, musíte je přeléčit antibiotiky.

Při jakémkoli kašli byste měli hodně pít, a to nejen kvůli hydrataci při teplotě. Tekutiny totiž ředí hlen a vykašlávání potom není tak bolestivé. Tekutiny by měly být teplé. Hodí se ovocná šťáva, voda nebo čaj. Naopak nápoje s kofeinem, které působí močopudně, byste při nemoci kvůli ztrátě tekutin pít vůbec neměli.

Kašel u dětí

Příčiny kašle u dětí jsou velmi rozmanité. Krátkodobý kašel bývá nejčastěji způsoben zánětem dýchacích cest. Jedná se především o zánět nosohltanu, hrtanu, průdušnice a zánět plicní tkáně.

Tyto infekty, kromě zápalu plic, jsou nejčastěji způsobeny viry, a proto zůstává léčba anitbiotiky bez efektu.

V první fázi onemocnění je kašel většinou suchý, dráždivý, může bránit dítěti v klidném spánku.

V případě, že se objeví ztížené a namáhavé dýchání, někdy spojené se štěkavým kašlem, event. pískoty při výdechu, je nutné vyhledat lékaře. Tento stav vyvolává většinou akutní zánět hrtanu (laryngitida) nebo zúžení průdušek (obstrukční bronchitida). První pomocí je zajištění přístupu chladného a vlhkého vzduchu.

Ideální podmínky pro dítě s kašlem vytvoříme v chladném a vlhkém prostředí. Není pravdou, že kašlající dítě je třeba držet v teple. Dítě s kašlem, které je čilé a bez teplot, může chodit na kratší procházky.

Kašel při akutním onemocnění dýchacích cest většinou odezní do tří týdnů. Častou příčinou déletrvajícího kašle a rýmy bývá nenápadně probíhající zánět dutin.

U menších dětí je nutné také vyloučit zbytnění nosní mandle – zejména v případě současného nočního chrápání a trvale ucpaného nosu.

Nezřídka se vyskytuje tzv. psychogenní kašel, který je projevem psychického problému dítěte. Při jeho odstranění spolupracuje lékař s psychologem, kašel může odeznít během několika týdnů, jindy přetrvává dlouhodobě.

Kdy už kašel není banalita

Většinou jej přinesou děti ze školky, ze školy, pak začne posmrkávat a pokašlávat celá rodiny, včetně babičky a dědy. Za týden, či dva zmizí, ale co když ne?

Nebudeme se znepokojovat

Začne pokašláváním, pak se změní na suchý dráždivý kašel, který za dva až tři dny přejde na tzv. produktivní (s vykašláváním hlenu) a do dvou týdnů zmizí. Zpravidla jde o průvodce běžného nachlazení.

ČTĚTE TAKÉ: Jak pomoci imunitě, aby správně fungovala

Déletrvající kašel může svědčit o zánětu vedlejších nosních dutin nebo zánětu průdušek.

Je-li přítomna vyšší teplota a kašel se stupňuje (někdy až ke zvracení), pak může jít o černý kašel, jehož výskyt v posledních letech stoupl, a proto se začalo s přeočkováváním dětí mezi 10. a 11. rokem. Velmi podobné příznaky má i zápal plic. Tato onemocnění jsou plně vyléčitelná antibiotiky.

Kdy zajít na odborné vyšetření?

  • • kašel trvá déle než 3 týdny
  • • vykašlávání krve, nebo rezavého hlenu
  • • záchvatovitý kašel, který trvá s přestávkami alespoň po 3 měsíce v roce
  • • kašel spojený s dušností a/nebo vysokou teplotou

Akutně nebezpečné

Laryngitida (zánět hrtanu)

Štěkavý kašel, který přepadne nejčastěji v noci malé dítě a rychle vede k výrazné dušnosti, je podezřelý z akutního zánětu hrtanu (laryngitis), či hůře z tzv. akutního zánětu hrtanové příklopky (akutní epiglotitida).

Otok hrtanové příklopky může postupovat tak rychle, že bez okamžitého zásahu může vést k úplnému uzávěru dýchacích cest a udušení. Nejčastějším původcem – velmi těžkého zánětu hrtanu, tzv.

akutní epiglotitidy – bývala bakterie Hemofilus influenzae, proti níž se již několik let očkuje (Hexavakcína).

ČTĚTE TAKÉ: Podzimní nemoci aneb Rozdíl mezi chřipkou a nachlazením

Aspirace (vdechnutí) cizího tělesa

„Zakuckání“ při jídle (zejména burských oříšků), případně malým předmětem v ústech, a následný urputný kašel jsou signálem, že musíme rychle jednat. U dospělých nebo větších dětí se lze pokusit o tzv. Heimlichův hmat – tedy zezadu oběma rukama rychle stisknout nadbřišek.

Malé dítě je nutné položit na naše předloktí nebo stehno a šetrným, ale důrazným poklepáním se snažíme uvolnit dýchací cesty. Vdechnutý předmět se může uvolnit a opustit dýchací trakt. V opačném případě, zejména u malých dětí, neváháme vypravit se co nejrychleji na ORL.

V případě bledosti, prošedávání a potíží s dýcháním voláme záchrannou službu.

Astma

Astma je chronické zánětlivé onemocnění, v němž zpravidla hraje podstatnou roli alergie nebo atopie (vrozený skon k alergii). Podkladem astmatu je zvýšená reaktivita dýchacích cest a chronický zánět. Obojí vede k zúžení průdušek a potížím s výdechem.

Obvykle si pod pojmem astmatik představíme člověka, který sotva lapá po dechu, ale daleko častějším příznakem astmatu je právě dlouhodobý „nevysvětlitelný“ kašel, který budí nemocného ze spánku. Typické jsou také denní záchvaty kašle bez známek současné infekce.

Zajímavé:  Co na opary - vše o zdraví

Diagnózu by měl stanovit pneumolog podle výsledků vyšetření, mezi nimiž je velmi důležitá spirometrie (měření, kolik vzduchu se „vejde do plic“, jak rychle je schopen pacient vydechnout atp.) Základ léčby spočívá v péči o dýchací cesty a podávání léků zejména inhalační cestou, které tlumí zánět a rozšiřují průdušky.

Vyléčit astma zatím moderní medicína neumí, ale umí jej udržet pod kontrolou.

Rozedma plic alias chronická obstrukční plicní nemoc

Výskyt této choroby se v Česku odhaduje na 600 000 – 700 000. Jde o závažné onemocnění, které spočívá v pomalém zužování průdušek, což omezuje proudění zejména z plic. Vzduch, který se z plic „nedostane“ kvůli zúžení průdušek pak brání v přísunu vzduchu čerstvého.

Při usilovném vdechu stoupá tlak uvnitř plicních sklípků, ta praskají, čímž se zmenšuje plocha, na níž probíhá okysličování krve.

Příčinou jsou nejčastěji nevratné změny ve sliznici a stěně průdušek způsobené zánětlivou reakcí na škodliviny ve vdechovaném vzduchu, především tabákový kouř (z cigaret, dýmek i doutníků) a to i v podobě pasivního kuřáctví. 

Kašel jako hlavní příznak se vyskytuje téměř od počátku onemocnění a je důsledkem zánětu v dýchacích cestách. Až mnohem později se přidává dušnost, která postupně nemocného zcela vyřadí z běžného života, těžké formy CHOPN vedou k úmrtí.

V počátečních stadiích se léčbou progrese onemocnění zastaví, plicní funkce se mohou zlepšit, později lze zvýšit léčbou kvalitu života nemocného. Zásadní je zanechat kouření, provádět dechové rehabilitace a užívat (především inhalační) léky. Ve vyšších stadiích nemocní žijí „na kyslíku“ – na intermitentní nebo trvalé oxygenoterapii. 

Rakovina hrtanu

Chrapot s kašel, který trvá déle než 3 – 4 týdny, by měl být vždy vyšetřen i na ORL. Riziko rakoviny hrtanu zvyšuje kouření (v jakékoli podobě, i pasivní), časté pití alkoholu a infekce lidským papilomavirem. Při včasné diagnostice lze nemocné s rakovinou hrtanu vyléčit.

Rakovina plic

Je známo již desítky typů plicního karcinomu. Neliší se jen tvarem nádorových buněk (malobuněčný a nemalobuněčný), ale svou molekulární charakteristikou. Ta je zodpovědná i za citlivost na různé typy léčby – hovoří se o terapii „šité na míru“ konkrétnímu typu onemocnění i pacienta.

Kašel je často prvním a jediným příznakem tohoto onemocnění až do pokročilých stadií, kdy se přidává vykašlávání krve, bolest a hubnutí.

Vzhledem k tomu, že v ČR každým rokem přibude přes 6 000 nových případů tohoto zhoubného onemocnění, je nutné na chorobu myslet, když kašel nechce v obvyklé době zmizet (do měsíce).

Hlavní příčinou karcinomu plic je kouření, ale choroba se vyskytuje asi v 20 % případů i u lidí, kteří nikdy nebyli kuřáky. V počátečních stadiích je rakovina plic plně vyléčitelná, ve stadiích pokročilých nemocný i přes velký pokrok v léčbě přežije diagnózu několik měsíců.

MUDr. Marta Šimůnková

Kašel

Kašel (tussis)je reflexní řetězová svalová reakce na podráždění dolních dýchacích cest. Horní dýchací cesty zahrnují nosní dutinu a horní část hltanu, tzv. nosohltan.

V ústní části hltanu se dýchací cesty potkávají s trávicím systémem, aby pak opět samostatně pokračovaly do dolních dýchacích cest, které zahrnují hrtan, průdušnici a průdušky, na jejichž konečné větve pak navazují plicní sklípky vlastního dýchacího orgánu – plic.

Kašel je běžný jev, jehož podstatou je však složitý reflex (tj. bezděčná odezva organizmu na vnější podnět zprostředkovaná nervy).

Probíhá v několika fázích; po podráždění dýchacích cest následuje krátký nádech, uzávěr hlasové štěrbiny hrtanu a zvednutí měkkého patra hltanu, čímž vznikne v plicích značný přetlak, následuje zapojení výdechových svalů a otevření hlasové štěrbiny a prudkým poklesem odporu je nadechnutý a stlačený vzduch z plic vytlačen.

Prudký proud vzduchu obvykle zároveň vypudí dráždící elementy z dýchacích cest. Za zmínku stojí, že na hlasivkách hrtanu je při kašli rychlost proudu vzduchu srovnatelná s rychlostí větru při orkánu.

Čidla kašle jsou roztroušena ve sliznici dýchacích cest a v nástěnné pohrudnici vystýlající pohrudniční dutinu. Jednotlivé úseky dýchacích cest jsou různě citlivé na dráždivé podněty, nejcitlivější jsou  hrtan, větvení průdušnice a průdušky po odstupu z průdušnice a také v místě větvení (tzv. tussigenní zóny).

Nejčastějšími podněty vyvolávajícími kašel jsou mechanické podněty (hlen uvolňovaný sliznicí při zánětu, cizí tělesa, částečky potravy, kouř), zánětlivé faktory (překrvení a otok sliznice), chemické podněty (páry, plyny) a termické podněty (studený nebo horký vzduch).

„Biologickým smyslem“ kašle je odstranění nepatřičného obsahu z průsvitu dýchacích cest. Za normálních podmínek obstarává tento úkol výstelka dýchacích cest, vybavená k tomuto úkolu tzv. řasinkami. Kašel je tedy vždy známkou abnormální situace, kdy je přetížena čistící kapacita řasinkové výstelky..

Kašel je častým příznakem. Je velmi citlivým ukazatelem abnormálního stavu, ale zároveň má velmi nízkou rozlišovací hodnotu. Poznáme tedy snadno, že se něco děje, ale nezjistíme, proč pacient kašle. V konkrétním případě je důležité odhadnout míru závažnosti tohoto příznaku a stanovit potřebný rozsah vyšetření pacienta.

Časová analýza: Nejprve se musíme nemocného zeptat, od kdy kašle. Při akutním kašli, zejména objeví-li se ve spojení s jinými známkami onemocnění horních dýchacích cest, můžeme vyčkat a sledovat, zda v dalším průběhu bude kašel ustupovat, zůstane stejně intenzivní nebo se naopak bude zhoršovat. Neustoupí-li po třech týdnech, musíme nemocného vyšetřit podrobněji.

Při chronickém kašli se ptáme, objevuje-li se sezónně. Nemocní s chronickým zánětem průdušek kašlou v zimě, v jarních a podzimních přechodných měsících a v létě je jejich kašel mírnější. O chronickém zánětu průdušek můžeme hovořit u pacienta, který během posledních 2 let kašlal a vykašlával alespoň 3 měsíce.

Dále se ptáme, ve kterou denní dobu se kašel objevuje. Ranní kašel a vykašlávání jsou typické pro chronický zánět průdušek (chronickou bronchitidu) a trvalé rozšíření průdušek (bronchiektázie).

Noční kašel spojený s vykašláváním zpěněného, často lehce krvavě zbarveného obsahu je charakteristický pro pokročilé srdeční selhávání (tzv. plicní otok); tomuto stavu často předchází suchý dráždivý kašel.

Na noční záchvaty kašle si často stěžují také nemocní s průduškovým astmatem.

Typ kašle: Z hlediska zdravotního stavu nezávažné je suché pokašlávání, tzv. tikový kašel, objevující se jako stereotyp u neurotiků ve více méně pravidelných intervalech. Záchvaty kašle jsou charakteristické např.

pro infekční onemocnění „černý kašel“ – pertusi; bývají sdruženy s chrčením či hvizdem během nádechu (inspiračním stridorem), namodralým zbarvením kůže a sliznic (cyanózou), zejm. na obličeji, závratěmi, tmou před očima až krátkou mdlobou (synkopou).

Záchvaty kašle se objevují také při vdechnutí některých plynů (chlor, fosgen a další) nebo při vdechnutí cizích těles, dále při zakuckání se „zaskočením“ jídla nebo vdechnutím nápoje.

Zaskočení potravy do dýchacích cest může být podmíněno také onemocněním hltanu, hrtanu či jícnu neurologického nebo jiného původu Trvalý suchý kašel je nespecifickým příznakem s velkou řadou možných příčin – od bezvýznamné rýmy a zánětu průdušnice a průdušek až k závažných plicním onemocněním, např.

plicní fibróze (chorobě s přestavbou plicní tkáně ve vazivo), pneumokonióze (zaprášení plic), plicní tuberkulóze a rakovině plic. Neustoupí-li suchý kašel po 3 týdnech, musí být pokračováno ve vyšetřování, aby bylo možno bezpečně vyloučit výše uvedené závažné příčiny kašle.

V dýchacích cestách, zejm. v průduškách a průdušnici, se za normálních okolností u zdravé osoby tvoří asi 100 ml obsahu denně, podílí se na zvlhčování a čištění dýchacích cest a není navenek vykašláván. Vykašlává-li pacient „chrchle“ z dýchacích cest spontánně navenek, nazýváme tento obsah jako sputum a kašel jako produktivní.

Množství sputa zvyšují místní dráždění sliznice škodlivinami, zánět dýchacích cest, dráždění bloudivého nervu a některé léky; naopak uvolňování obsahu sliznicí dýchacích cest se snižuje u nedostatečně zavodněných (dehydratovaných) osob.

U sputa hodnotíme množství, vzhled, zápach, viskozitu, vyšetřujeme jej mikroskopicky (průkaz patologických buněk, mikrobů), kultivačně (průkaz infekčního původu – bakterií, hub, popř. virů) i chemicky.

Trvalý produktivní kašel je klasickým příznakem chronického hnisavého zánětu průdušek a bronchiektázií (viz. výše). Velké množství sputa vykašlávají tito nemocní hlavně ráno. Náhlé množství hnisu ve sputu svědčí pro provalení hnisavého ložiska plicní tkáně nebo pohrudniční dutiny do dýchacích cest a je velmi závažným příznakem.

Průvodní jevy: Současné onemocnění ostatních členů rodiny, spolužáků a kolegů v zaměstnání ukazuje na bakteriální, virovou nebo houbovou infekci dýchacích cest. Dlouhodobý pobyt v prašném prostředí budí podezření na pneumokoniózu (viz. výše). Kuřáctví přispívá k rozvoji chronické bronchitidy a delší expozice zplodinám kouření významně zvyšuje riziko vzniku plicní rakoviny.

Sdružené příznaky: Kýchání a bolest v krku současně s kašlem svědčí pro banální infekci horních dýchacích cest, horečka a dušnost pro infekci dolních dýchacích cest.

Kašel sdružený s bodavou, na dýchání závislou bolestí na hrudi ukazuje na zánět pohrudnice (pleuritidu) nebo na plicní infarkt (odúmrť plicní tkáně při poruše prokrvení, např. při plicní embolii).

Vdechnutí cizího tělesa je důležité předpokládat u dušných kašlajících osob s poruchou vědomí a u malých dětí, zejména pokud předcházelo zvracení nebo pokud trpí poruchou polykání.

Noční pocení spolu s kašlem nutí myslet na plicní tuberkulózu nebo jiné chronické infekce. Při úbytku hmotnosti musíme uvažovat o rakovině plic nebo o tuberkulóze.

Léčba kašle spočívá především v léčbě vyvolávající příčiny. Produktivní kašel s výjimkou zvláštních situací (např. vyčerpává-li pacienta nebo brání-li odpočinku a spánku) netlumíme. K tlumení je vhodný především suchý (neproduktivní) kašel, který pacienta zatěžuje a je-li zjištěna příčina kašle.

Většina léků na kašel patří do skupiny antitusik a expektorancií (viz. níže).

Zajímavé:  Anatomie žaludku - vše o zdraví

Antitusika jsou látky tlumící kašel. Mechanizmus jejich účinku je různý. Některé látky působí centrálně tím, že tlumí reflexy v mozkovém centru kašle (např. kodein).

Periferně působící antitusika zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest, např.

pastilky a sirupy z akácie, lékořice, glycerinu, medu a višňového sirupu, nebo zvlhčující aerosoly (inhalace vody, někdy s příměsí solí, eukalyptového oleje a dalších látek).

Expektorancia jsou léky napomáhající odstraňování obsahu z dýchacích cest snížením jeho vazkosti (viskozity), což usnadňuje vykašlávání, a zvýšením tvorby výměšků (sekretů) sliznicí dýchacích cest, které na ni mají uklidňující účinek.

Použití a výběr expektorancií je často založen na tradici a představě o jejich předpokládané účinnosti. Nejdůležitějším opatřením ke zlepšení vykašlávání je dostatečné zavodnění (hydratace) organizmu. Z léků se nejčastěji používají jodidy (např. jodid draselný), u přecitlivělosti na jód je vhodný ipecacuannový sirup.

Guaifenesin je často používanou látkou obsaženou ve volně prodejných lécích na kašel (např. Coldrex). Ke zkapalnění velmi hustého, vazkého hlenu je užíván acetylcystein (např. ACC, Broncholysin, Solmucol). Při kašli komplikovaném zúžením průdušek (napři.

při astmatu) se doporučují bronchodilatancia (látky roztahující průdušky), např. theofylin (Afonilum, Spophyllin), pokud možno v kombinaci s expektorancii.

Tzv. antihistaminika (léky blokující projevy alergických reakcí potlačením uvolňování histaminu z tzv. žírných buněk) mají při léčbě samotného kašle minimální účinek. Díky vysušujícímu účinku na sliznici mohou být přínosná v ranné fázi akutní rýmy, avšak při ztíženém odkašlávání velmi vazkého sekretu z dolních dýchacích cest mohou mít naopak škodlivý účinek.

Kašel – jeden příznak – více nemocí

Datum: 17.09.2020

Kašel je jednou z nejčastějších zdravotních obtíží, které vedou nemocného k lékaři. Zhoršuje kvalitu života a někdy může být podceňovaným příznakem vážného onemocnění.

Diagnostika příčin kašle bývá někdy obtížná, a to především u dlouhodobě trvajících forem.

Obecně se kašel rozlišuje na akutní a chronický. O chronickém kašli mluvíme, pokud trvá déle jak 7 týdnů.

Akutní kašel vlhký

Vzniká většinou jako příznak akutního zánětu průdušek.

Nejčastěji to bývá při různých formách chřipek a nachlazení, při virových, ale i bakteriálních infekcích. Nemocný má většinou teplotu, je unavený a vykašlává žlutě až zeleně zbarvený sekret. 

Mohou pomoci byliny jako je třeba bez černý, divizna, lípa

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Suchý, dráždivý kašel

 většinou provází zánět nosohltanu a vedlejších čelních dutin. I ten bývá příznakem virových nebo bakteriálních infekcí, ale také alergií.

Mohou pomoci byliny jako je třeba divizna, proskurník nebo mateřídouška

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Chronický kašel

Pokud kašleme déle jak 7 týdnů, může se jednat o chronický kašel.

Dlouhotrvající, dráždivý kašel může mít celou řadu příčin a může souviset s velkým množstvím chorob. Vybíráme tři nejčastější:

Astma

Průduškové astma je jeden z projevů alergických reakcí v organismu. Ve své počáteční, lehké formě se dá dobře ovlivňovat bylinami, ale je potřeba spolupracovat s odborníkem na bylinnou léčbu.

Jelikož je tento problém spojený s alergiemi, léčba vyžaduje nejenom užívání bylin, ale i celkovou úpravu životního stylu.

Chlamydiová infekce

Bakterie Chlamydia pneumoniae, se šíří vzduchem a je v populaci velmi rozšířená. Postihuje primárně plíce a způsobuje chronický, někdy velmi úporný kašel, který nereaguje na běžnou léčbu na kašel a většinou ani na antibiotickou léčbu.

Záludnost této bakterie spočívá v tom, že se může z plic rozšířit do celého těla, čímž stoupá riziko chronického průběhu onemocnění.

Kromě výše zmíněného úporného kašle můžete kýchat, cítit slabost nebo být velmi unavený. Diagnostikovat se dá sérologickým vyšetřením v odborné laboratoři.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

 

Reflux jícnu

Zdánlivě toto onemocnění nepatří do tématu horních cest dýchacích, ale jeho hlavním příznakem je kašel.

Reflux jícnu vzniká uvolněním dolního svěrače jícnu, který odděluje jícen od žaludku. Při tom dojde k proniknutí kyselého obsahu žaludku do jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání,  zápachem z úst.

Velmi typickým příznakem refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není z počátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu.

Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, tj. pálení žáhy se objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě vznikne pálení žáhy, reflux a kašel.

Mohou pomoci byliny jako je třeba pampeliška, andělika nebo fenykl

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Nepodceňujte i zdánlivě malý „kašlík“. Vaše tělo vám jeho prostřednictvím dává zprávu, že není něco v pořádku. Vy ale už víte jak na to!

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Hlídač plic. Ne všichni kašlající mají koronavirus | Zdraví

Asi jste také zažili v obchodě kašlajícího člověka, který je sledován přísnými, až žalujícími pohledy. Vždyť kašel je jedním z průvodních znaků nemoci covid-19. Ale každý, kdo kašle, nemusí ještě být zasažený novým koronavirem.

Podle Státního zdravotního ústavu patří mezi hlavní příznaky onemocnění covid-19 horečka, kašel, obtížné dýchání, bolest svalů a únava, někdy se popisuje i ztráta čichu a chuti. Kašel je ale znatelný nejvíce.

Nicméně máme duben, takže počet aktivních alergenů závratně stoupá. To se může projevovat pokašláváním. A nezapomeňme, že za standardních okolností by většinu z nás trápila nějaké viróza, rýma a právě kašel. Ty ale nejsou důvodem k home-office jako covid-19.

Chřipka a covid

Podle lékaře Jiřího Vlčka z plicní ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bývá počátkem jara zvýšený výskyt respiračních virových onemocnění běžný. Postihují většinou horní dýchací cesty, mají lehčí průběh a mohou se obejít bez teplot nebo s mírně zvýšenými teplotami.

„Oproti tomu chřipka je virové, vysoce nakažlivé onemocnění, způsobené influenza viry A, B, C s inkubační dobou 18 až 24 hodin. Onemocnění vzniká z plného zdraví, pacient má suchý kašel , většinou bez rýmy, s horečkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Chřipka může být komplikována virovým zápalem plic, bakteriální superinfekcí se závažnými dýchacími komplikacemi,“ líčí doktor Vlček.

Kromě bezpříznakové inkubační doby, která je u covid-19 delší, až 14 dnů, se příznaky s chřipkou mohou shodovat, ale mohou probíhat i jako lehký katar dýchacích cest. Co se týče kašle, ten je v případě koronaviru i chřipky popisován ve většině případů jako suchý a dráždivý.

Jak se vyznat v kašli

Lehké zánětlivé projevy horních dýchacích cest virového původu se podle Jiřího Vlčka projevují rýmou, bolestí v krku, suchým kašlem, zvýšenými teplotami.

„Pokud ale kašel trvá déle, je narůstající intenzity, frekvence, mění svůj charakter, zvyšuje se zahlenění, vykašlávané sputum má hnisavý charakter a jsou vysoké teploty, je nutná nejprve konzultace praktického lékaře a podle jeho zvážení pak i návštěva specialisty,“ zdůrazňuje doktor Vlček.

Příčinou zhoršení kašle může být bakteriální komplikace virového onemocnění: zánět průdušek, zápal plic a pohrudnice. Krátkodobý, intenzivní kašel by se nikdy neměl podceňovat, aby se nekomplikoval a nestal se vleklým. Zvláště dlouhodobý kašel vyžaduje podrobné vyšetření a stanovení příčiny.

Jak se bránit

Kašel je obranný reflex, expulzivní zvuk vznikající tlakem vzduchu proti hlasivkám. „Jeho účelem je hlavně zabránit vdechnutí cizího materiálu nebo zbavovat se výměšků z dýchacích cest.

Je provázen mimo jiné samočisticími pochody sliznice dýchacích cest s odstraňováním přebytečného hlenu kmitáním řasinek na povrchu sliznice.

Tělo tedy udržuje volné dýchací cesty a snaží se z nich odstranit vše škodlivé,“ popisuje Jiří Vlček.

Pokud máme trochu zvýšenou teplotu, kašleme, smrkáme a není nám právě do zpěvu, platí za normálních okolností to, co platí dnes všeobecně, tedy zůstat doma, vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí, používat roušku.

Měli bychom léčit symptomy onemocnění – horečku a kašel – příslušnými léky a posilovat imunitu vitaminy, pít dostatek tekutin, hodně odpočívat, spát. „Nemocný je pro své okolí infekčně nebezpečný už před vypuknutím nemoci a samozřejmě pak při plně vyvinutých symptomech. Pokud má předepsána antibiotika, měl by zůstat doma po dobu jejich užívání,“ dodává doktor Vlček.

Jak vybírat léky

Kašel je hlídačem plic. Není třeba ho podle doktora Vlčka tlumit, když pomáhá. Musíme ho ale tlumit nebo úplně odstranit, když nepomáhá či škodí. A podporujeme ho, když je slabý.

„Pokud si nemocný zvládne pomoci sám, měl by si vhodný lék vybrat podle typu kašle po poradě s lékárníkem.

U chronických pacientů, kteří berou více léků, je konzultace s lékárníkem či ošetřujícím lékařem nutná kvůli interakci léků a vyššímu riziku možných nežádoucích účinků.

U nemocných s vředovou chorobou žaludku a lékovými alergiemi je třeba dávat pozor při užití aspirinu či brufenu. Paralen je vhodnější, ale v přiměřeném dávkování,“ uzavírá Jiří Vlček.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *