Zcela odlišné zařízení reprezentuje kompaktní výrobek maďarské firmy Sanatmetal s názvem Wiwe. Placička o formátu platební karty disponuje celou plejádou špičkových technologií včetně EKG. Zařízení zpracovává řadu medicínských informací, které bezdrátově odesílá na mobilní telefon, kde je pak srozumitelnou formou prezentuje uživateli. Na zjednodušené škále ukáže, např. zda je vše v pořádku nebo jestli došlo k závažnějšímu překročení obvyklých hodnot či případně zobrazí výstražný alarm avizující, že je nejvyšší čas přivolat sanitku.
Chytrá krabička nabízí řadu různých funkcí, podobně jako např. populární fitness náramky nebo chytré hodinky (i ty sice aplikace uváděné jako EKG nabízejí, ale zpravidla nejde o příliš relevantní systémy nabízející skutečně seriózní měření). Mezi tyto funkce patří např.
krokoměr, protože chůze prospívá zdravému životnímu stylu a pomáhá snížit rizika spojená se srdečními chorobami, či počítadlo kalorií. Ale to hlavní, co jej řadí do zcela jiné ligy a posouvá na úroveň skutečné medicínské diagnostiky, je schopnost měřit důležité zdravotní faktory, jako je např.
hladina kyslíku v krvi (na principu pulzního oxymetru – SpO2), a zejména sledovat srdeční frekvenci. Přesněji řečeno provádět měření, záznam a vyhodnocovat případné abnormality zjištěné v EKG křivce.
Srdeční záležitost Wiwe pomocí výkonného softwaru (inteligentní výpočetní algoritmus vyhodnocuje vlastnosti EKG křivky, zda se na obzoru nerýsuje nějaký zdravotní problém) umožňuje monitorovat a analyzovat vitální charakteristiky a během jedné minuty upozornit v předstihu na varovné příznaky arytmie, mrtvice či vyhodnotit riziko náhlé srdeční zástavy. Tyto výsledky mohou být následně odeslány přímo praktickému lékaři nebo specialistovi pro další analýzu, nebo na jakoukoli e-mailovou adresu ve formě PDF. Zařízení umožňuje měřit a uchovávat zdravotní data různých osob, samozřejmě vždy přes zabezpečený přístup příslušné osoby. Přístroj nenahrazuje profesionální medicínské EKG přístroje s vícekanálovým záznamem, na což samozřejmě výrobce také upozorňuje. Ovšem umožňuje poskytnout základní informaci pro ošetřujícího lékaře v době, kdy je výkyv v srdeční funkci aktuální. To je velmi důležité, protože za běžných okolností se pacient dostane k lékaři až za určitý čas, a záznam prováděný na odborném pracovišti už často vykazuje úplně jiné hodnoty. Díky Wiwe má tak odborný lékař k dispozici aktuálnější data z doby, kdy se v pacientově těle odehrávalo něco nestandardního. Podle reference kardiologů, opírající se o klinickou studii testování Wiwe na vzorku tisícovky pacientů, dokázal přístroj detekovat srdeční arytmii s 98,7% přesností, což je vzhledem ke kompaktnosti jednotky, opravdu velmi vysoká hodnota.
Takovéto miniaturní zařízení, které může mít uživatel neustále při sobě, je komfortnější než obvyklé vyšetření na EKG, kdy musí odložit oblečení a na tělo jsou mu přikládány snímače. Wiwe takovéto úkony nevyžaduje, jediné, co musí člověk udělat, je přiložit prsty na snímací plošky a vydržet minutu v klidu po dobu snímání charakteristik srdeční činnosti a pořizování záznamu.
A jde to i bez drátků!
Když se proto naskytla možnost Wiwe vyzkoušet, nebyl důvod odmítnout seznámení se s tímto miniaturním zázrakem medicínské techniky. Dorazil balíček obsahující krabičku s přístrojem a návodem k jeho používání (samozřejmě včetně češtiny, vzhledem k tomu, že Wiwe je distribuován i na českém trhu) a sloganem „zpráva od srdce“, vtipně a trefně vyjadřujícím jeho určení. Zařízení samotné je velikosti platební karty, ovšem o něco silnější – jeho tloušťka činí 5 mm, takže se pohodlně vejde do kapsy či kabelky. Na boční straně přístroje je tlačítko pro aktivaci. Poté se provede autokonfigurace (trvá cca 10 s) a zařízení je připraveno k měření. Měřicí operace je signalizována pulzujícím zeleným podsvětlením linky, symbolizující záznamovou křivku, na vrchní straně přístroje mezi dvěma dotykovými body. Červená LED dioda na zakončení linky oznamuje status (např. ukončení měření, chybové stavy apod.). Na levém dotykovém bodě je zároveň umístěn i snímač úrovně kyslíku v krvi. Stěžejní součástí systému je bezplatná aplikace Wiwe, kterou si uživatel nainstaluje do svého smartphonu (dostupná pro systémy iOS 8.1 a vyšší a Android od verze 5.0 výše, vyžadován je Bluetooth 4.0). Aplikace je bezdrátově propojena s měřicím zařízením, z něhož jsou získaná data přenesena do smartphonu a analyzována. Výsledky se zobrazují v přehledné podobě na displeji, přičemž detailní informace, jako je např. záznam EKG křivky, lze poslat ve standardizovaném formátu ošetřujícímu lékaři či odborným specialistům.
Napájení obstarává vestavěný akumulátor dobíjený přes USB port, stav nabití baterie a vypnutí či zapnutí jejího dobíjení indikuje další sada LED diodek na boku přístroje.
Hlídač zdravotního stavu Pro testy zařízení byla testerem „pokusná osoba“, s diagnostikovanou tachykardií, což s sebou samozřejmě přináší problémy spojené s někdy velice výrazným kolísáním srdečního rytmu a krevního tlaku a s tím související zdravotní obtíže.
Během zhruba dvouměsíčního používání zaregistroval přístroj hned několikrát anomálie různého stupně včetně dvou případů s označením vysokého rizika v případě arytmie, a to nejen na základě pocitových stavů zhoršeného zdraví.
S výjimkou zmíněných krizových situací, které si následně stejně vyžádaly lékařské vyšetření, systém prokázal i průběžně skutečně dobré služby tím, že upozorňuje na nestandardní zdravotní stavy, a tím pomáhá uživateli pečovat o své zdraví – např.
si v předstihu může vzít lékařem naordinované léky ještě před tím, než by se situace v případě nezkorigování medikamenty mohla dostat do skutečně kritické fáze.
/joe/
Publikováno: 1. 1. 2019 | Počet zobrazení: 603 105
Popis EKG
Standardní dvanáctisvodové EKG popisujeme podle tzv. EKG desatera. Systematicky proměřujeme jednotlivé parametry EKG záznamu. Z takto získaných hodnot lze určit poměrně přesnou diagnózu, tedy zda jde o patologii elektrické aktivity srdce, či o fyziologický nález.
Jednoty a jejich vztah ke křivce EKG
Je důležité si vždy před měřením ujasnit jednotky a jejich poměr v EKG záznamu! To lze určit z tzv. cejchu, který se rovná 1 mV, a rychlosti posunu papíru. Obvykle bývá 1 mm na ose y roven 0,1 mV. Při posunu 25 mm/s je 1 mm na ose x roven 0,04 s, při posunu 50 mm/s se 1 mm = 0,02 s.
Vlny a intervaly popisované na EKG
Shrnutí EKG desatera[upravit | editovat zdroj]
Dodržováním jednotného a přehledného postupu lze předejít zmatkům a omylům i při pozdější kontrole. Proto naměřené hodnoty ihned porovnáváme s fyziologickými, nalezené patologie viditelně označíme (pro ulehčení orientace). V závěru je třeba sloučit zjištěné údaje a teprve z nich stanovit diagnózu.
EKG desatero
Srdeční akce[upravit | editovat zdroj]
V prvním bodu zkoumáme pravidelnost srdeční akce. Měříme vzdálenosti mezi zvoleným bodem komorového komplexu (nejčastěji kmit R) v každém cyklu v celém EKG. Z naměřených hodnot vypočítáme průměr a znovu změříme stejné vzdálenosti.
- pokud je rozdíl mezi vzdálenostmi R-R a průměrem menší než 0,16 s, označíme akci jako pravidelnou = v normě,
- není-li tomu tak, označíme akci za nepravidelnou = patologie,
- pokud se v záznamu vyskytuje pouze jedna extrasystola a ostatní vzdálenosti jsou v normě, zapíšeme akce je pravidelná s jednou extrasystolou.
Srdeční rytmus[upravit | editovat zdroj]
Rytmus je určení místa, kde v srdci vzniká akční potenciál (řídící vzruch), který vede k depolarizaci komor. Sledujeme přítomnost vlny P a její vztah ke komorovému QRS komplexu.
Sinusový rytmus
Fyziologicky vzniká vzruch v sino-atriálním uzlu (SA) a dále se přes svalovinu síní, atrio-ventrikulární uzel (AV) a Hisův svazek šíří na svalovinu komor. To se na EKG záznamu projeví vlnou P, která je: a) pozitivní ve svodech I. a II.
(vzruch se po síních šíří zprava dolů doleva), a b) komplexu QRS předchází P vlna v konstantním P-Q intervalu (výjimkou je prodlužující se interval PQ u Wenkebachovy periody – viz tam).
Splnění těchto podmínek je dokladem, že depolarizace komor je řízena ze sinusového uzlu a proto je na EKG záznamu je rytmus sinusový.
Pokud rytmus vzniká mimo SA uzel (svalovina síní, AV uzel, převodní systém/svalovina komor), jde vždy o patologii a hovoříme o nesinusovém rytmu, který lze blíže určit:
Síňový rytmus
Síňový rytmus znamená, že řídící vzruch vznikl v oblasti síní, ale mimo S-A uzel. Vlna depolarizace se po síních šíří jiným směrem než zprava doleva dolů a proto je P vlna je ve svodu I. nebo ve svodu II. negativní. Je-li na EKG vlna P negativní ve svodu I a vlna P pozitivní ve svodu II, pak vzruch vznikl v horní části levé síně a šířil se dolů doprava.
Je-li vlna P negativní ve svodu II a vlna P pozitivní ve svodu I, pak vzruch vznikl v dolní části pravé síně a šířil se nahoru doleva. Vlna depolarizace zasáhne i A-V uzel a vzruch se šíří po převodním systému na komory, kde způsobí depolarizaci komor. Na EKG pak QRS komplexu předchází P vlna s konstantním P-Q intervalem.
Depolarizace komor je řízena ze síní a proto je v tomto případě rytmus síňový. Abnormální místo vzniku řídícího vzruchu neovlivní distální vedení vzruchu po komorách a proto se na EKG tvar ani trvání QRS komplexu nezmění. U síňového rytmu může být frekvence síňových vzruchů až 200/min.
Při normálním A-V převodu (A-V převod 1:1) se všechny vzruchy převedou na komory a frekvence komor (QRS) bude stejná jako frekvence síní (P vln). Z didaktického hlediska jde o abnormální P vlny ukazující na abnormální depolarizaci síní.
Je-li frekvence síňových depolarizací 220-350/min, pak se vlny na EKG s touto frekvencí označují jako F vlny a ty jsou typické pro flutter síní. Je-li frekvence síňových depolarizací 375-600/min, pak se vlny na EKG s touto frekvencí označují jako f vlny a ty jsou typické pro fibrilaci síní.
U fibrilace síní je výrazně nepravidelná akce srdeční. Za normálních okolností se rychlé síňové vzruchy (F nebo f), převádějí na komory v nižším počtu. A-V převod vzruchů pak může být v poměru 2:1, 3:1, 4:1. U síňových rytmů neměříme P-Q interval.
Junkční rytmus
Řídící vzruch vzniká v A-V uzlu nebo v Hisově svazku (junkce) a šíří se jednak přes Tawarova raménka na komory a jednak může, ale nemusí přecházet zpět a způsobovat retrográdní depolarizaci síní. Pokud se vzruch převádí na síně, pak je na EKG P vlna ve svodech I. a II.
negativní (vlna depolarizace se po síních šíří zespoda nahoru). Pokud se vzruch na síně nešíří, nedojde k depolarizaci svaloviny síní a ve všech svodech EKG chybí vlna P.
Abnormální místo vzniku řídícího vzruchu neovlivní distální vedení vzruchu po komorách a proto se na EKG tvar ani trvání QRS komplexu nezmění.
Komorový rytmus
U komorového rytmu vznikají vzruchy, které spouští depolarizaci komor, v převodním systému pod místem, kde se Hisův svazek dělí na Tawarova raménka. Vlna depolarizace většinou běží po komorách jinou cestou a depolarizace vždy trvá delší dobu než normálně.
To na EKG změní tvar QRS, ale hlavně dobu trvání QRS komplexu na 0,12 s a více než 0,12 s.
U komorového rytmu v EKG záznamu buď chybí P vlny a nebo P vlny, které předcházejí QRS komplex mají jinou frekvenci než je frekvence QRS komplexů (neprokáže se časová návaznost QRS komplexů na P vlny).
Srdeční frekvence[upravit | editovat zdroj]
Jedním z důležitých znaků výkonu srdce je frekvence stahů komor. Spolu s tepovým objemem určuje minutový srdeční výdej.
Fyziologické hodnoty tepové frekvence se v klidu pohybují od 55 do 90 stahů za minutu.
- pomalejší frekvenci (< 55 tepů/min) označíme jako bradykardii → bradyarytmie,
- rychlejší (> 90 tepů/min) označíme jako tachykardii → tachyarytmie.
Podle rytmu EKG se bradykardie nebo tachykardie pojmenuje jako sinusová, síňová, junkční nebo komorová bradykardie/tachykardie.
Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy srdečního rytmu.
P vlna[upravit | editovat zdroj]
Fyziologicky P vlna předchází každý QRS komplex, od kterého je oddělena PQ intervalem (viz dále). Frekvence jejího výskytu je tedy shodná s frekvencí stahů komor.
Popis: Přítomna jedna vlna P, která předchází každému QRS komplexu s frekvencí (např.)…/min.
Dále hodnotíme pozitivitu a negativitu, amplitudu a dobu trvání P vlny a to všech bipolárních končetinových svodech (I., II. a III.) Fyziologicky je P vlna v I. a II. svodu pozitivní, ve III. svodu může být pozitivní, negativní a nebo chybí. Negativní P v I. nebo II. svodu je patologická (viz rytmus).
Při normálním nálezu nepřesahuje amplituda P vlny 0,25 mV. Vyšší hodnoty poukazují na možné zvětšení síní. Štíhlé vysoké P vlny se označují P pulmonale, a mohou být na EKG u nemocných s cor pulmonale. Vysoké P vlny širší než 0,11 s, někdy dvou-vrcholové se nazývají P-mitrale a mohou být na EKG u nemocných se zvětšením levé síně např. u stenózy mitrální chlopně.
Patologie A-V převodu[upravit | editovat zdroj]
Při poruchách převodu ze síní na komory může QRS komplexu předcházet více P vln nebo se QRS komplexy vyskytují nezávisle na P vlnách (viz dále).
PQ interval[upravit | editovat zdroj]
P-Q interval je čas od okamžiku vzniku řídícího impulsu v S-A uzlu až po začátek depolarizace komor. P-Q interval zahrnuje začátek a konec depolarizace síní (začátek a konec P vlny) a P-Q úsek.
P-Q úsek je doba průchodu řídícího impulsu přes A-V uzel a Hisův svazek na převodní systém komor (od konce vlny P k začátku QRS komplexu). P-Q interval měříme od začátku P vlny do začátku komorového komplexu.
Fyziologické hodnoty se pohybují mezi 0,12–0,20 s.
Patologie
- prodloužený P-Q interval znamená delší dobu převodu řídícího impulsu ze síní na komory při poruchách v A-V části převodního systému,
- zkrácený PQ interval znamená, že řídící impuls se dostal na převodní systém komor dříve než normálně protože zpravidla obešel A-V uzel abnormálními spoji převodního systému.
Pokud se P vlna v záznamu nevyskytuje, nebo je nezávislá na QRS komplexu, PQ interval neměříme.
QRS komplex[upravit | editovat zdroj]
QRS komplex je obecné označení pro depolarizaci komor. Je to graf průběhu a směru elektrické aktivace myokardu komor. Komplex může mít tři typy kmitů v závislosti na poloze snímací elektrody (stejný děj pozorovaný z různých úhlů pohledu).
- Q – pouze první negativní kmit, kterým komplex začíná, tento kmit může v komplexu chybět.
- R – každý pozitivní kmit komplexu. Je-li v komplexu více kmitů R, označí se apostrofem (R,R´) nebo číselným indexem (R1,R2 …).
- S – všechny negativní kmity komplexu následující za R kmitem. Pokud je S kmitů více, označují se S,S´nebo S1,S2…
Na QRS komplexu určujeme tři parametry:
- dobu trvání,
- přítomnost a trvání Q kmitu,
- Sokolowovy indexy.
Doba trvání QRS[upravit | editovat zdroj]
Fyziologicky QRS komplex trvá do 0,11 s.
Prodloužení QRS nad 0,12 s znamená poruchu komorového vedení.
Q kmit[upravit | editovat zdroj]
Ve všech svodech pátráme po Q kmitu. Ten může být normálně přítomen. Ovšem jeho trvání nepřesahuje 0,03 s. Jedinou výjimkou je svod aVR, kde i široké Q není patologické.
Q kmit delší než 0,04 jasně poukazuje na jizvu po infarktu myokardu. Podle nálezů v jednotlivých svodech lze určit lokalizaci infarktu (přední stěny, septální, diafragmatický…).
Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu.
Sokolowovy indexy (Sokolowova-Lyonova kritéria hypertrofie komor)[upravit | editovat zdroj]
Z velikosti amplitud kmitů QRS v hrudních svodech lze přibližně určit tloušťku stěny komor. K tomu se využívá Sokolowových komplexů, jeden pro pravou a dva pro levou komoru.
Pravá komora
Součet amplitud kmitu R ve svodu V1 nebo V2 a S ve svodu V5 nebo V6 normálně nepřesahuje 1,05 mV . Součet amplitud větší než 1,05 mV může znamenat zvětšení pravé komory srdeční.
Levá komora
Pro levou komoru určujeme dva Sokolowovy indexy (LK1, LK2). Opět sčítáme amplitudy, tentokrát ale kmitu S ve svodu V1 a kmitu R ve svodu V5 nebo V6.
- LK1: S(V1) + R(V5) < 3,5 mV (norma),
- LK2: S(V1) + R(V6) < 4 mV (norma).
Pokud naměřené údaje přesahují normu, označíme je jako patologické. Jasně poukazují na hypertrofii pravé nebo levé komory:
LK1: S(V1) + R(V5) > 3,5 mV,LK2: S(V1) + R(V6) > 4 mV.Trvá-li QRS komplex 0,13 s a více než 0,13 s Sokolowovy indexy neměříme.
ST úsek[upravit | editovat zdroj]
Po depolarizaci komorové svaloviny (QRS komplex) následuje fáze plateau. V myokardu fyziologicky nedochází k žádným elektrickým změnám. Proto je normálně úsek mezi QRS komplexem a vlnou T v isoelektrické rovině. Její hladinu zjistíme z úseku mezi vlnou P a počátkem QRS komplexu.
Podrobnější informace naleznete na stránce Akční potenciál v srdci.
ST úsek popisujeme ve všech 12 svodech. Pátráme po elevaci (stoupání), nebo depresi (poklesu) křivky v ST úseku pod isoelektrickou linii. Elevace je považována za normální pokud:
- ve svodu I., II., III., aVR, aVL, aVF nepřesahuje 0,1 mV,
- ve svodu V1–V6 nepřesahuje 0,2 mV.
Deprese pod isoelektrickou linii je vždy patologická.
Odchylky od normy jsou známkou poruch depolarizace myokardu. Ta vzniká nejčastěji při hypoxii myokardu, kdy myocyty nemají dostatek energie na vyrovnávání rychlých změn membránových potenciálů.
Z diagnostického hlediska lze v ST úseku snadno rozeznat transmurální infarkt myokardu, který se vyznačuje přítomností tzv. Pardeeho vlny, kdy QRS přechází bez poklesu do T vlny. Celkově je popisován jako STEMI (ST elevation myocardial infarction).
Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu.
T vlna[upravit | editovat zdroj]
Varianty bifázické vlny T
T vlna reprezentuje na EKG záznamu repolarizaci komorového myokardu. Fyziologicky je konkordantní (stejná polarita jako největší kmit QRS komplexu). Pokud tomu tak není, popíšeme vlnu jako dyskordantní, což je patologické. Vlnu T popisujeme v I., II. a III. svodu, v aVR a v hrudních svodech V3–V6.
Norma:
- I. a II. – pozitivní, konkordantní;
- III. – konkordantní (polarita není důležitá);
- aVR – negativní;
- V3–V6 – pozitivní.
Všechny odchylky od normy jsou patologické. Někdy může být vlna T bipolární, takovou vlnu pak popíšeme jako preterminálně negativní (−/+), nebo terminálně negativní (+/−).
Odchylky T vlny se vyskytují, obdobně jako patologie ST úseku, při hypoxii myokardu.
Vysoká hrotnatá T vlna (tzv. gotická) je typická pro akutní infarkt.
QT interval[upravit | editovat zdroj]
Měří se vzdálenost od začátku komorového QRS komplexu po konec vlny T.Celková délka odpovídá trvání depolarizace a repolarizace komorové svaloviny.Normální hodnoty jsou od 0,25 s do 0,50 s. Jiné hodnoty svědčí nejčastěji pro chybu v provedení vyšetření nebo hodnocení EKG.
Některá léčiva mohou prodlužovat QT interval. Dochází tak ke zvýšenému riziku arytmií, především komorových fibrilací. Nejtěžší formy se projeví na EKG jako tzv. torzády (z fran. torsade de pointes, tanec bodů).
Elektrická osa srdeční (EOS)[upravit | editovat zdroj]
Schéma pro určení úhlu EOS – zeleně vyznačená plocha vymezuje fyziologické hodnoty, Světle šedou je zakreslen příklad.
Příklad určení EOS – světle zeleně výsledná EOS
Elektrická osa je myšlená přímka, která u zdravého srdce vychází ze srdeční báze a směřuje k apexu. Lze tedy podle ní přibližně určovat polohu srdce v mediastinu. Ovšem při poškození myokardu nebo při převodových poruchách může být srdeční osa výrazně odlišná od polohy srdce.
EOS určíme pomocí svodů I., II. a III. Naměřenou amplitudu z QRS komplexu každého svodu přeneseme na Einthovenův trojúhelník.
Poté provedeme součet těchto tří vektorů a změříme úhel výsledného vektoru.
Při určování úhlu EOS platí zvláštní pravidla! Úhel se určuje pomocí zvláštní stupnice vypracované pro EOS, která se neshoduje s matematickými a fyzikálními standardy (viz obr.).
Fyziologicky se úhel EOS pohybuje mezi hodnotami −30° až +110°. Pokud je úhel větší než 110°, označíme EOS jako patologickou doprava, hodnoty pod −30° označujeme patologicky doleva.
V případě nálezu patologických Q kmitů ve dvou svodech osu nesestrojujeme, pouze přibližně určíme.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Popis EKG křivky
- Fyziologický – normální, přirozený, týkající se zdravého organismu.
- Patologie – změna, odchylka od normy.
- Patologická morfologie – změna struktury orgánu vlivem patologických podmínek (onemocnění).
EKG záznam – principem elektrokardiografie (EKG) je snímání elektrické srdeční aktivity a její hodnocení.Během šíření vzruchu srdečním svalem vznikají v oblastech rozhraní rozdílného potenciálu místní elektrické proudy,to vede ke vzniku elektromagnetického pole.
Tělesné tekutiny fungují jako dobré vodiče, čímž lze snímat změnysrdečních potenciálů i z povrchu těla.
Snímání těchto potenciálů lze pomocí svodů, původně byly 3 (na končetinách),pak přibyly svody hrudní, dnešní EKG záznam je nejčastěji 12svodový a za speciálních okolností je možné použít i další svody (např. jícnové).
TF -tepová frekvence – počet tepů srdce za minutu.
P vlna– fyziologicky předchází P vlna každý QRS komplex, od kterého je oddělena PQ intervalem. Frekvence jejího výskytu je tedy shodná s frekvencí stahů komor.
PQ interval – vzdálenost od začátku vlny P do začátku komorového komplexu QRS.
QRS-komplex – reprezentuje stah komorové svaloviny srdce. Fyziologicky je „štíhlý“- to znamená, že kmity jsou úzké. Popisujeme na něm tři typy kmitů:Q – první negativní kmit, nemusí být přítomen,R – každý pozitivní kmit. Normálně se vyskytuje pouze jeden.
S – každý negativní kmit po alespoň jednom R.
QT interval – vzdálenost mezi kmitem Q a koncem vlny T. Délka normálního QT se mění s tepovou frekvencí.
ST úsek – na elektrokardiogramu EKG se jedná o úsek mezi koncem komorového komplexu QRS a počátkem vlny T. Za normálních okolností jevodorovný; jeho odchylky – tj. zvýšení či snížení, provázejí některá srdeční onemocnění.
Sinusový rytmus – základní rytmus srdeční činnosti, kterým srdce tepe za normálních okolností. Může se zrychlovat či zpomalovat podle potřeb organismu – námaha, rozrušení, nebo při některých onemocněních či vlivem některých léků.
Sinusová tachykardie – odchylka od normálního srdečního rytmu, při které dochází k jeho zrychlení nad 90 tepů za minutu. Srdeční rytmus vychází normálně ze sinoatriálního uzlu (což je shluk buněk, který zajišťuje tvorbu srdečních vzruchů = součást převodního systému srdečního), jde tedy o sinusový rytmus.
- Respirační (sinusová) arytmie – odchylka od normálního srdečního rytmu, při které dochází k pravidelným, cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání (při nádechu zrychlení, při výdechu zpomalení).
- Extrasystola – srdeční stah, který přichází mimo pravidelný srdeční rytmus.
- Supraventrikulární tachykardie – obecné označení pro rychlé srdeční arytmie (odchylky od normálního rytmu), které mají původ „nad“ srdečními komorami.
EKG (elektrokardiografie)
Další názvy: elektrokardiografie, zátěžové EKG, ambulantní monitorování EKG podle Ho
V textu najdete:Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis EKG
Elektrokardiografie, neboli EKG, je vyšetření, při kterém přístrojsnímá elektrickou aktivitu srdce. Výsledkem jeelektrokardiogram, graf zaznamenaný obvykle na milimetrovémpapíře.
Je to křivka změn elektrického napětí mezi dvěma bodyv průběhu času. Vyšetření EKG je rychlé, levné a nenáročné propacienta, přitom přináší mnoho důležitých informací o funkci srdce.
Proto patří mezi základní vyšetření v interní medicíně.
Jak EKG funguje?
Impulsem pro stah jakékoli svalové buňky je v podstatě změnaelektrického napětí mezi vnějškem a vnitřkem buňky. To saméplatí i pro srdeční sval, jehož buňky musejí navíc pracovat velmiukázněně a koordinovaně. Prvotní elektrický impuls vzniká ve shlukuspecializovaných buněk v srdeční síni (tzv.
sinoatriální uzel), odkud jerychlými drahami distribuován do celého srdce tak, aby se srdeční svalkoordinovaně stáhnul a co nejefektivněji vypudil krev ze srdečních dutin.Při ochabování srdečního svalu se napětí zase vrací do výchozíhostavu.
Tyto elektrické změny v průběhu srdeční práce se šíří až napovrch těla (jde řádově o milivolty), kde je můžeme snímat pomocíelektrod – a to se právě dělá při elektrokardiografickémvyšetření.
Kdy a proč se vyšetřuje EKG?
EKG je základním vyšetřením při podezření na onemocnění srdce.Používá se při diagnostice ischemických změn srdečního svalu,to jest změn z nedostatku kyslíku, jejichž nejvážnějším projevem jesmrt srdečních buněk z nedostatku kyslíku – infarktmyokardu.
Dále se pomocí EKG diagnostikujíarytmie – poruchy srdečního rytmu. Na EKG se můžeprojevit např. i zvětšení srdce při jeho selhávánínebo plicní embolie.
EKG se běžně provádí v rámcipředoperačního vyšetření před plánovaným výkonem v celkovéanestézii nebo v rámci celkového interního vyšetření.
Všichni pacienti hospitalizovaní na jednotce intenzivní péčejsou neustále monitorováni pomocí EKG.
Co dělat před EKG
Před vyšetřením není potřeba dodržovat žádný speciální režim.Jen je vhodné být v klidu a pokud jste právě vyběhl(a) schody, trochu sevydýchat, aby srdce pracovalo ve svém běžném, klidovém režimu.
Proces vyšetření EKG
Pacient, který podstupuje EKG vyšetření, si musí odložit do půl těla,popř. sundat i ponožky či punčochy – musí být přístupný pacientůvhrudník, kotníky a zápěstí. Poté se položí na lehátko.
Sestřička nebolékař, který vyšetření provádí, nanese na pacientovu kůži trochuvodivého gelu, který zlepší přenos elektrických signálů na elektrody, apoté připevní vlastní elektrody pomocí gumových přísavek. Existujíi elektrody ve formě samolepek na jedno použití, které jsou již gelemnapuštěny.
Celkem je elektrod deset – 6 na hrudníku a po jedné nakaždé končetině. Když jsou všechny elektrody rozmístěny, zapne seelektrokardiograf a během několika málo sekund z přístroje vyjede papírse záznamem a vyšetření je hotové.
Během snímání se ovšem pacient nesmí hýbat – všechnysvaly mají při práci elektrickou aktivitu a velké pohyby by tedy mohlyzakrýt tu srdeční. Samotné vyšetření není nijak nepříjemné,nanejvýš aplikace gelu může trochu zastudit.
Modifikace EKG
Ambulantní monitorování EKG dle Holtera
Při tomto vyšetření má na sobě vyšetřovaná osoba připevněnpřístroj 24, popř. 48 hodin. Elektrody jsou na hrudníku a přístroj seupevní kolem pasu, pacient s ním může jít normálně do práce aprovozovat jakoukoli jinou běžnou činnost.
Toto vyšetření je důležitézvláště pro diagnostiku poruch srdečního rytmu, které sevyskytují občasně, pro potvrzení či vyloučení souvislosti některýchpotíží s onemocněním srdce. Může se jednat např. o pocity bušenísrdce či bolesti na hrudi, které se vyskytují nepravidelně.
Pacient siběhem vyšetření vede deník a v případě nástupu obtíží zaznamenáčas. Lékař potom může zkontrolovat EKG v tomto čase.
Intermitentní ambulantní monitorování EKG
Toto vyšetření se praktikuje při obtížích, které se vyskytují méněčasto. Pacient nosí přístroj na záznam EKG delší dobu než den či dva aaktivuje jej při výskytu obtíží.
Zátěžové EKG
Bývá označováno nejčastěji jako tzv. bicyklováergometrie, vyšetřuje, jak srdce pracuje při zvýšenýchnárocích. Pacient jede na rotopedu a přitom je mu snímáno EKG.
Jícnové EKG
Jedná se o méně rozšířené vyšetření, při kterém musí býtpacient na lačno. Elektroda se mu zavede do jícnu ústy nebonosem.
Elektroda se takto dostane velmi blízko levé síně a získá sekvalitnější křivka, než při klasickém záznamu EKG.
Využívá se přisporném záznamu z klasického EKG, anebo i jako léčebná metoda, přikteré se při poruchách srdečního rytmu nastolí pomocí elektrickéstimulace síně rytmus fyziologický, tedy zdravý.
Výsledek vyšetření
Výsledek vyšetření – záznam EKG je k dispozici ihned, potom je nalékaři, aby ho zhodnotil. Může na něm např.
vidět, zda srdcetrpí nedostatkem kyslíku, zda pracuje koordinovaně – tojest zda má správný rytmus, zda má správnoufrekvenci (počet stahů za minutu), zda nenízvětšené. Některé poruchy srdce se ovšem na EKG nemusí projevit,např.
poruchy rytmu, které se vyskytnou jen jednou za čas, nebo pokud srdcezačne pracovat nedostatečně až při určité fyzické zátěži. Připodezření na takovou poruchu lékař musí provést některá dalšívyšetření.
Další názvy: elektrokardiografie, zátěžové EKG, ambulantní monitorování EKG podle Ho
Přidejte zkušenost s vyšetřením EKG
Zrovna mám na sobě ekg holter a je to úplně v pohodě, mám nalepených5 elektrod a ani o nich nevím, takže se není čeho bát. Krabičku mámu pasu, takže to nijak neobtěžuje. Tlakový byl o mnoho nepříjemnější,jak se mi co 30 minut nafukovala manžeta, to bylo strašné a toho zvuku jakto začalo jsem se pokaždé strašně lekla
Já na toto vyšetření chodím pravidelně každý týden. Na sledováníjak pracuje srdce, potom chodím anzátěžové EKG a to mi nedělá dobře, alemusím to nějak překonat. Je to vlastně kolo na kterém se jezdí, jstenapojeni na přístroj, který bám měří tepovou frekvenci, ukazuje křivku,a na něm se dá zjistit, jestli netrpíte nějakou skrytou vadou, která senedá rozpoznat na normálním EKG.
Na jakési akci byla i sanitka, kde si zkoušeli děti první pomoc. A takjsem poprosil lékaře, aby mi udělal vyšetření EKG (nemám žádné nemocispojené se srdcem, ale to vyšetření jsem si nechal udělat tzv.preventivně).
Ten se mě zeptal, zda jsem v poslední chvíli nevykonávalnějakou náročnější fyzickou aktivitu (běhání atd.), tak jsem řekl, žene (jinak by museli ještě chvíli počkat).
Tak mi dali na obě zápěstí aještě na nohy takové nálepky, které byly zespodu nagelované a shora bylataková kovová věc (nevím jak to popsat). Potom tam dali nějaké hadičky,které vedly do toho přístroje, který byl položený na zemi.
Řekli mi, aťjsem v klidu, že se nemám hýbat a nemám mluvit, lehl jsem si na takovélehátko. Potom asi za minutu mi dali takový papír, na kterém byl zakreslenýzáznam činnosti srdce, bylo tam šest křivek. Všechny údery srdcezaznamenané na tom milimetrovém papíru byly skoro stejné.
Takže činnost srdce dobrá, bez tachykardií. Vůbec to nebolí ani tonení nepříjemné. Jen to strhávání těch nálepek je nepříjemné, ale nemoc, asi tak jako když si strháváte náplast po odběru krve. Před ani povyšetření nemusíte nic extra dělat (příprava na vyšetření), jen jakjiž jsem uvedl když jste předtím třeba běhali tak byste museli ještěchvilku počkat.
EKG a EEG vyšetření
EKG a EEG jsou dvě poměrně běžná vyšetření. Byť s podobnými názvy a pracující na podobném principu, zaměřují se na vyšetření rozdílných orgánů, srdce a mozku.
Elektrokardiogra fie (EKG)
Elektrokardiografie představuje základní neinvazivní vyšetřovací metodu v kardiologii. Je založena na snímání elektrické aktivity srdečního svalu pomocí přístroje zvaného elektrokardiograf.
Každý stah srdečního svalu je doprovázen vznikem slabého elektrického napětí, které se šíří až na povrch těla, kde je možné jej monitorovat pomocí elektrod -EKG svodů.
Obvykle se ke snímání srdeční aktivity užívá dvanácti svodů, které registrují elektrickou aktivitu z různých míst na těle (hrudník, končetiny).
Výstupem je grafický záznam – elektrokardiogram zachycující průběh srdečního cyklu.
Elektrokardiogram
EKG křivka zobrazuje výchylky (vlny, kmity) ze základní izoelektrické linie. Základem je zápis průběhu jednoho srdečního cyklu, kde vlna P odpovídá stahu (depolarizaci) síní, komplex QRS stahu komor, vlna T návratu komor do původního stavu (repolarizaci). Někdy bývá patrna ještě vlna U, odpovídající repolarizaci některých částí převodního srdečního systému.
Na záznamu se hodnotí tvary vln a kmitů, jejich výška a vzdálenost. Tak je možné jednoduchým způsobem zjistit některé srdeční poruchy.
Abnormální průběh křivky může poukazovat na různé chorobné stavy: ischemické změny (angina pectoris, infarkt myokardu), poruchy srdečního rytmu (arytmie – tachykardie, bradykardie, fibrilace síní či komor, blokády převodního systému a další), srdeční selhání, zánět srdečního svalu (myokarditida, perikarditida), chlopňové vady, zvětšení srdečních komor (hypertrofie) či změny provázející onemocnění štítné žlázy.
Elektrokardiogram se provádí jako preventivní vyšetření po čtyřicátém roce života. Lékař jej také může doporučit, pokud máte následující symptomy: bolest na hrudi, pocity bušení srdce nebo nepravidelného rytmu, dechové problémy, pocity únavy a slabosti, nebo pokud poslechem (pomocí fonendoskopu) zjistí neobvyklé zvukové fenomény (šelesty).
EKG vyšetření je bezbolestné, bezpečné a trvá kolem deseti minut. Někdy je také třeba sledovat srdeční aktivitu po delší časový úsek, například pro zjištění poruch srdečního rytmu. Pro tyto účely se využívá Holterovo monitorování.
Při Holterově monitorování se jedná o čtyřiadvacetihodinové sledování EKG záznamu pacienta při jeho běžné činnosti.
Vyšetřovaný má během této doby připevněné jednu až dvě elektrody, křivka EKG se zaznamenává na magnetickou pásku a celý záznam je poté vyhodnocen počítačem.
Elektroence falogra fie (EEG)
Elektroencefalografie je neurofyziologické vyšetření zaznamenávající elektrickou aktivitu (bioelektrické potenciály) různých částí mozku. Činnost mozku (myšlení, rozhodování, paměťové procesy atd.) je zprostředkována přenosem nervových vzruchů mezi jednotlivými nervovými buňkami.
To je provázeno změnami elektrického napětí, které je možno registrovat pomocí elektrod umístěných na povrchu lebky. Signály z elektrod jsou přenášeny do elektroencefalografu, který je zpracovává a následně kreslí na papír nebo na obrazovku EEG křivku. Vyšetření se používá k diagnostice mozkového postižení – epilepsie, spánkových poruch, poruch vědomí, nádorů, poranění mozku a podobně.
Na EEG záznamu nalezneme přítomnost základních čtyř rytmů o různé frekvenci, odpovídající druhu mozkové činnosti: alfa, beta, delta a theta.
Alfa je aktivita o frekvenci 8-13 Hz, která převažuje při zavřených očích a relaxaci. Beta odpovídá frekvenci 14-30 Hz a převládá při otevřených očích, soustředění a kognitivní činnosti.
Theta (4-7 Hz) a delta (0,5-3 Hz) se objevují zejména během hlubokého spánku.
Elektroencefalografické vyšetření se provádí vleže, tedy v klidovém stavu.
Pacientovi je na hlavu upevněna speciální čepice s elektrodami, na které je nanesen vodivý gel, a na základě pokynů lékaře nebo sestry se postupně zaznamenává mozková aktivita při otevřených a zavřených očích, za hlubokého dýchání a při fotostimulaci (světelnými záblesky). Běžné vyšetření trvá dvacet až třicet minut. Na vyšetření není potřeba zvláštní příprava, je nebolestivé a bezpečné.
Miloš Čermák: Byl jsem asi první, komu v Česku hodinky ”natočily” EKG. S mým kardiologem jsme o tom napsali článek
Byla sobota večer a já poslal esemesku svému kardiologovi. Tenhle text je hlavně o tom. Ale nejdřív vám chci odvyprávět jeden dávný oblíbený příběh.
Ticho prořízne energický ženský hlas: ‚Doktore Morgane, mohl byste si na chvíli lehnout a asi na deset minut si odpočinout?‘
‚Nestačilo by pět minut?‘ řekne dr. Morgan prosebným hlasem. ‚Mám teď strašně práce.‘
CORA neodpoví. Existují modely, které se svými uživateli mohou vést jednoduchou konverzaci, ale CORA mezi ně nepatří.
Kdo je CORA? Seznamte se. CORA je zkratka pro ‚Coronary Alarm‘, česky ‚srdeční alarm‘, nebo přesněji poplach dávající ostatním zprávu, že se něco děje s věnčitými tepnami přivádějícími krev do srdce.
Srdce doktora Morgana, konstruktéra kosmického výtahu, není v pořádku. Jeho kardiolog by byl nejradši, kdyby se doktor Morgan nechal hospitalizovat v nemocnici. Ale to by nesměl mít tolik práce. A zároveň být tak tvrdohlavý.
Dostane tedy CORA. Srdeční monitor, který průběžně dělá EKG a dokáže s předstihem varovat před blížícími se potížemi. Nebo dokonce infarktem.
Nejsme v současnosti. A už vůbec nejsme v budoucnosti. Píše se rok 1978 a jeden z nejslavnějších spisovatelů sci-fi, Arthur C. Clarke, vydává román Rajské fontány.
Četl jsem ho v českém překladu, o několik let později, jako kluk. Připadal mi strhující. S odstupem času, když jsem se k němu vrátil už coby dospělý, musím říct, že z literárního hlediska je asi spíše průměrný. Přesto jde o jednu z nejpozoruhodnějších knih, která kdy vyšla.
Předpověděla totiž způsob, jak na oběžnou dráhu dopravovat družice či kosmické lodě bez použití raketové technologie. Jak známo, družice nad rovníkem ve výšce asi 36 tisíc kilometrů ‚visí‘ stále nad jedním místem na povrchu. A Clarke dostal nápad: co kdyby se mezi Zemí a družicí na geostacionární dráze napjalo lano, a vznikl by tak kosmický výtah?
Proto je dnes román Rajské fontány tak výjimečný. Ale géniovi formátu A. C. Clarka nestačilo dát do románu jednu revoluční myšlenku. A tak z fiktivního konstruktéra kosmického výtahu, doktora Morgana, učinil kardiaka a vybavil ho přístrojem pro monitorování srdce jménem CORA.
I to bylo svým způsobem převratné, byť se CORA nedočkala takové popularity. Navíc v románu se jí život hlavního hrdiny zachránit nepodaří. Když Morganův hrudník v předposlední kapitole prořízne palčivá bolest, CORA samozřejmě ví, co se děje.
‚Prosím, nehýbejte se. Vyslala jsem prosbu o pomoc. Sanitka je už na cestě.‘ Ale není. Dr. Morgan je ve svém vynálezu, v kapsli kosmického výtahu, stovky kilometrů nad Zemí. Míří dolů, ale bude to trvat ještě desítky minut a sanitka k němu včas nedojede.
Jako dvanáctiletý kluk jsem u té knížky brečel. A zároveň si říkal, jak skvělé by bylo mít takový vynález, schopný předpovědět nebo detekovat infarkt a okamžitě přivolat pomoc. Ale zároveň mi to připadalo opravdu jako sci-fi.