Elektronické zdravotnictví ČR – vše o zdraví

JELIKOŽ DOCHÁZÍ V SOUVISLOSTI S COVID KRIZÍ K OMEZENÍ  VÝROBCŮ ČI DISTRIBUTORŮ A PŘEPRAVCŮ V RÁMCI EVROPY I U NÁS, MŮŽE V SOUČASNÉ DOBĚ DOCHÁZET KE ZPOŽDENÍ V DODÁNÍ ZBOŽÍ, ZA COŽ SE OMLOUVÁME. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.

V případě zájmu o námi distribuované antigenní testy ze slin, schválené MZ ČR pro sebetestování tj test Wondfo 2019-nCoV Antigen Test Saliva/Sputum. Č. j.: MZDR 8146/2021-5/OLZP

ve větším počtu – zašlete Váš požadavek na email: [email protected] a budeme Vás zpětně kontaktovat. 

•         
• – ODKAZ NA ESHOP ZDE –
• Děkujeme
• Kategorie produktů dle použití:
•     
• Vyberte si zde z naši nabídky oblíbených výrobků níže a nebo vyhledejte v kategoriích výše
•       

Zabýváme se distribucí kvalitní zdravotnické techniky, materiálu a potřeb a také marketingem v oblasti zdravotnictví. Působíme již od roku 2004.   Setkali jste se s námi:  USA – FIME 2017 (The Florida International Medical Expo), – XXV. OTONEURO. KONGRES (Praha 21.4.

), – XXV. JIHOČESKÉ ORL DNY (Č. Budějovice 29.4),  – 78. KONGRES ČS ORL A CHR. HLAVY A  KRKU (Karlovy Vary 1-3.6),  – 63. NÁR. KONGRES SSO (Humenné 7-8.9),  – 37. SJEZD SAOF (14-15.10 Humpolec), – 22.

BESKYDSKÝ ORL DEN 

Bezpečná a rychlá doprava je samozřejmostí.

A jsme Vám navíc i blíže – celkem již 2260 výdejních míst !!! firmy Zásilkovna v ČR i SR, ale i dalších zemích!  Vaši zásilku může doručit také ČESKÁ POŠTA nebo spolehlivá a rychlá kurýrní služba DPD. Samozřejmě zasíláme také na Slovensko.

1. (V souvislosti s koronavirovou epidemií může být při volbě dopravy kurýrem zvolena i jiná společnost než DPD (InTime, Geis atd)
2. I díky Vám pomáháme ! Zkuste to také

Sponzorujte například také nemocniční lůžko v České nemocnici sv. Karla Lwangy. Od roku 2007 zachraňuje nemocnice životy a zdraví desetitisíců obyvatel chudého venkovského kraje Buikwe. To vše je možné jen díky dárcům z Česka! (projekt Arcidiezezní charity praha) Pomáhejte tak jako my i prostřednictvím organizací CHARITA, DOBRÝ ANDĚL, ČLOVĚK V TÍSNI nebo LÉKAŘI BEZ HRANIC.

• Nové a akční zboží:

Zdravotní systém nebyl podle Vojtěcha na pandemii připravený

Poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) poskytl 5. února 2021 v Praze rozhovor České tiskové kanceláři k roku koronaviru v ČR. ČTK/Šimánek Vít

Praha – Zdravotní systém nebyl na pandemii nemoci covid-19 před rokem připraven. Poskytovatelé zdravotní péče nesdíleli data, několik měsíců trvalo, než se všichni připojili na jeden centrální systém.

Data o počtu pozitivních případů se v počátku sbírala se zpožděním a sdílela se prostřednictvím excelových tabulek. V rozhovoru s ČTK na to vzpomínal tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

První tři případy nákazy novým typem koronaviru se v Česku potvrdily loni 1. března.

Vojtěch připomněl, že zdravotnictví v Česku je decentralizované, jsou soukromá i státní zdravotnická zařízení, v případě státních jsou mezi zřizovateli obce, kraje i ministerstvo. Vojtěch jako ministr loni koncem ledna před nástupem epidemie řekl poslancům, že Česko situaci kolem koronaviru nepodceňuje a orgány veřejného zdravotnictví vědí, co mají dělat.

„Systém nebyl připraven na takovouto epidemii. My jsme museli zcela decentralizované zdravotnictví připojit na centrální systém a vše dát dohromady,“ uvedl nyní Vojtěch. Právě napojení dat do jednoho systému během jara považuje za úspěch. Vznikl mimo jiné národní dispečink lůžkové péče, který poskytuje přehled kapacitě lůžek v nemocnicích.

„V normální době by se všechny tyto věci dělaly roky. Vytvoření elektronické žádanky jako nového systému. Jak dlouho jsme řešili eRecept a jaké debaty kolem něj byly.

A pak se ukázalo, že to dává smysl, všechno to sdílení dat a elektronizace zdravotnictví,“ poznamenal Vojtěch, který zůstal po zářijovém odchodu z ministerstva poslancem.

Podle něj by se řada pacientů na jaře, kdy byly některé ordinace zavřené, ke svým lékům bez elektronického receptu nedostala. Všechny tyto elektronické nástroje by se podle něj měly využívat i po covidové době.

V současné době ministerstvo denně zveřejňuje i na úrovni krajů aktuální počty nově odhalených případů, počty hospitalizovaných, také informace, kolik lidí se nechalo testovat, kolik dostalo očkování, kolik lidí se vyléčilo či zemřelo.

„Kvalita a objem dat se v čase stále zlepšuje. Když se podívám na jarní období, my jsme všechny tyto věci prakticky dělali na zelené louce.

Pamatuji si, že jsme sdíleli excelové tabulky s čísly, ručně to tam kolegové vypisovali,“ řekl ČTK Vojtěch.

Bývalý ministr dnes nemá pocit, že by zpětně udělal něco jinak. Připouští chyby především v komunikaci. Opatření přijatá loni na jaře, kdy byly v Česku denně stovky nových případů, považuje za progresivní.

Vyzdvihuje například nošení roušek, které tehdy některé země nepodporovaly.

„Dnes všichni včetně Spojených států a dalších říkají, že nošení roušek je naprosto základní opatření pro zabránění masivnějšího šíření této nemoci,“ dodal Vojtěch.

Bez nouzového stavu opatření proti covidu nejsou možná, řekl Vojtěch

Praha – Bez nouzového stavu nelze zachovat mnohá opatření proti šíření pandemie covidu-19, už loni to podle bývalého ministra Vojtěcha ukázal rozsudek pražského městského soudu.

Při rozvolnění opatření bude podle něj velmi komplikované pandemii zvládnout a hrozí zhoršení situace. Vojtěch to řekl v rozhovoru s ČTK.

Zároveň se domnívá, že současná protiepidemická opatření není třeba zpřísňovat, spíše dodržování lépe vymáhat.

Nouzový stav v Česku bude platit do 14. února, k jeho prodloužení se nyní staví odmítavě komunisté, kteří tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD a v minulosti žádosti o prodloužení ve Sněmovně podpořili. Zástupci KSČM tvrdí, že nutná opatření proti šíření viru může stát vyhlásit i bez tohoto mimořádného právního režimu.

„Není to otázka nějakého chtění nebo nechtění opatření zavést.

Ale máme tady rozsudek městského soudu, kterému jsme čelili za mého působení, kdy soud rozhodl, že opatření není možné přijímat jinak než v době nouzového stavu,“ uvedl k tomu Vojtěch, který po skončení mandátu poslance letos na podzim neplánuje pokračovat ve vrcholné politice.

Připomněl, že soud loni v dubnu zrušil opatření, která omezovala volný pohyb lidí a maloobchod, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona. Ministerstvo proti tomu podalo kasační stížnost, o které podle Vojtěcha nebylo dosud rozhodnuto.

Vládní politici se obávají, že bez prodloužení nouzového stavu hrozí kolaps zdravotnického systému a nekontrolované šíření epidemie.

Bývalý ministr doplnil, že počty nových případů nákazy covidem-19 a počty hospitalizovaných zatím dostatečně neklesly. „Nezačínáme z nuly, ale z poměrně vysokých čísel. Navíc tu máme britskou mutaci, která se šíří rychleji.

Tvrdím, že bez nouzového stavu to bude velmi komplikované a riziko velkého zhoršení je enormní,“ řekl Vojtěch.

Domnívá se, že současná opatření jsou nastavena správně. „Problém je v jejich dodržování a vymáhání ze strany orgánů veřejné moci. Já bych teď opatření tak, jak jsou, nechal a zaměřil bych se na jejich větší vymáhání,“ poznamenal Vojtěch, který na post ministra zdravotnictví loni v září rezignoval.

Vláda by podle Vojtěcha měla připravit plán postupného rozvolňování opatření, podobně jako loni na jaře. Tehdy se opatření rozvolňovala ve dvoutýdenních intervalech. „Myslím si, že by teď vláda měla jít podobným způsobem,“ poznamenal exministr. Premiér Andrej Babiš (ANO) už v pátek uvedl, že je třeba jako motivaci pro veřejnost připravit podmínky otvírání škol, obchodů či služeb.

vláda Vojtěch koronavirus

• Autor: ČTK

Elektronizace zdravotnictví v Souboru opatření Ministerstva zdravotnictví 2016 – 2017

Vytvořeno: 12. 7. 2016 Poslední aktualizace: 12. 7. 2016

Na základě dohody koaličních stran předložilo vládě Ministerstvo zdravotnictví materiál, který shrnuje opatření, která Ministerstvo zdravotnictví podnikne, nebo jejichž realizaci zahájí do konce volebního období současné vlády. Materiál byl schválen vládou 7.7.

2016, strany 15 – 16 jsou zaměřeny na elektronizaci zdravotnictví. Uvedené informace jsou shrnutím výstupů pracovních skupin, zapracovaných do Národní strategie elektronického zdravotnictví.

Kromě kapitoly Elektronické zdravotnictví, kterou zde plném znění předkládáme, se v dokumentu mj.

uvádi, že se Ministerstvo zdravotnictví zasadí o takové řešení „elektronické neschopenky“, které bude přínosem pro lékaře i pacienty a bude respektovat zásady Národní strategie elektronického zdravotnictví. Přitom poskytne maximální součinnost Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Úvod

V oblasti elektronizace zdravotnictví má Česká republika stále co zlepšovat. Dosavadní pokusy o přijetí a prosazení koncepce eHealth do českého zdravotnictví selhaly. Z tohoto důvodu zatím postrádáme i základní stavební prvky infrastruktury elektronizace, které podmiňují její další rozvoj.

Navrhovaná opatření

• Elektronizujeme zdravotnictví v souladu  s principy budování eGovernmentu
• Ve vybraných oblastech Národní strategie elektronického zdravotnictví plánujeme následující výstupy:
• Zvýšení zainteresovanosti občana na péči o vlastní zdraví

• Pro snadný a rovný přístup k informacím o poskytovatelích a dostupnosti zdravotních služeb bude k dispozici úplný přehled o poskytovatelích zdravotních služeb, zahrnující strukturu služeb, kontakt, místo, smlouvy se ZP, ordinační doby, způsob objednání a komunikace, volné kapacity a kvalitativní parametry. Bude umožněno elektronické objednání zdravotních služeb prostřednictvím rozcestníku k objednávacím systémům a zajištěn centrální objednávací systém poskytovatelů zdravotních služeb. Pro distanční elektronické konzultace zdravotního stavu vznikne elektronický komunikační kanál pro bezpečnou a zaručenou komunikaci mezi pacientem a lékařem, vyžadující autorizovaný přístup obou stran.
• Občanům bude umožněn snadný přístup k osobnímu zdravotnímu záznamu a léčebným plánům a k výpisu ze zdravotnické dokumentace. Vše včetně umožnění přístupu k záznamům blízkých osob a otevřeného přístupu k osobnímu účtu o úhradě zdravotních služeb.
• Prostřednictvím informačního portálu bude k dispozici otevřený a přehledný přístup k informacím o podpoře zdraví a dostupných preventivních programech. Bude poskytována podpora zvyšování zdravotní gramotnosti prostřednictvím kvalifikovaných informací a ucelená komunikační podpora programů péče o chronicky nemocné.

Elektronická zdravotnická dokumentace

• V oblasti výměny a sdílení elektronické zdravotnické dokumentace budou výstupem ověřené a zprovozněné komponenty národní infrastruktury pro výměnu zdravotnické dokumentace, vytvořené a prakticky ověřené služby vedení osobního zdravotního záznamu, které jsou v souladu s Národní strategií elektronického zdravotnictví a rutinní provoz Národního kontaktní místo elektronického zdravotnictví. Realizace těchto opatření je závislá realizaci řady legislativních úprav, bez kterých budou možné jen dílčí kroky a přínosy celého opatření budou značně redukovány.

Standardy

• V oblasti standardizace elektronického zdravotnictví bude navržen a implementován standardizační rámec elektronického zdravotnictví, identifikovány vhodné globální standardy pro zajištění přeshraniční interoperability, lokalizovány zvolené standardy a implementovány převodní můstky mezi standardy národními a globálními. Budou zavedeny globální standardy jako alternativy ke standardu národnímu a postupně ukončen dalšího rozvoj národního standardu.
• Pro podporu přijímání a užívání standardů bude ustaveno kompetenční centrum pro správu a vývoj standardů pro potřeby elektronického zdravotnictví s cílem zajistit systematický výběr a rozvoj otevřených národních a mezinárodních standardů a úplný životní cyklus standardů. Bude zajištěna harmonizace standardů mezi různými oblastmi jejich užívání a budou klasifikovány standardy a určen povinný rozsah jejich použití.
• Bude zajištěna kontrola a prosazení používání závazných standardů v rámci akreditační činnosti, certifikací softwarových komponent, prosazováním motivačních nástrojů a kontrolou způsobu jejich používání.

Telemedicína a mHealth

• Cílem opatření v oblasti telemedicíny a mobilního elektronického zdravotnictví je zajištění podmínek pro uplatnění telemedicínských řešení v České republice. Bude definován technický a organizační rámec telemedicíny a mHealth, včetně kategorizace řešení pro uplatnění postupů telemedicíny, pohledu na úhradové postupy podle kategorií řešení a možností přístupů ke standardizaci. Bude vytvořen rámec datové bezpečnosti a přenositelnosti v telemedicíně a přehledem podmínek k integraci podle kategorií telemedicínských řešení a popisem možností, podmínek a voleb pro přenos údajů. Pro podporu bezpečných a efektivních aplikací v telemedicíně a mHealth bude navržena struktura aspektů klasifikačního systému k hodnocení telemedicínských řešení.

Registry, identifikace, autentizace, autorizace

• Strategií v oblasti identifikace, autentizace, autorizace uživatelů elektronického zdravotnictví je přednostní využívání služeb eGovernmentu, vytvoření identitního prostoru pro osoby ve zdravotnictví propojeného na základní registry a zajištění správy pověření (mandátů) pro segment zdravotnictví. Pro klienty zdravotních služeb budou k dispozici prostředky pro autentizaci zařazené do systému Národní identitní autority (NIA), kterou bude provozovat MV ČR.
• Klíčovými zdroji autoritativních dat pro resort MZČR se stanou Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP) jako neveřejný registr obsahující údaje o zdravotnických profesionálech, kde přístup k datům a povinnost poskytovat data do registru vymezuje novela zákona č. 372/2011 a Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) jako registr poskytovatelů, zařízení a pracovišť podle téhož zákona.

Elektronická preskripce

• V oblasti elektronizace preskripce a dispenzace bude přípraven a realizován postupný náběh plnohodnotné elektronické preskripce. Budou navrženy takové úpravy legislativy, které umožní realizaci řady chybějících nadstavbových funkcí, především realizaci dlouhodobého záznamu elektronických receptů (EZR) a jeho zpřístupnění pacientům, oprávněným lékařům a lékárníkům a dalším subjektům, majícím přístup na základě zákonného oprávnění či z rozhodnutí pacienta. Systém elektronického receptu bude implementován tak, aby plně respektoval potřeby a zájmy pacientů a zároveň přinášel pro předepisující lékaře a vydávající lékárníky nejen povinnost, ale zároveň i nezpochybnitelné přínosy.

Harmonogram

Příprava Národní strategie elektronického zdravotnictví dle Metodiky příprava veřejných strategií.	MZ ČR	Q2/2016
Zpracování iniciačních projektů Národní strategie (studie proveditelnosti a architektury eHealth).	MZ ČR	Q2/2016
Schválení Národní strategie elektronického zdravotnictví zadavatelem	MZ ČR	Q3/2016
Předložení materiálu do vlády.	MZ ČR	Q3/2016
Zajištění spolufinancování jednotlivých projektových okruhů z ESIF.	MZ ČR, MV ČR, MPSV	2016 průběžně
Nastavení plánu realizace a řídicí struktury jednotlivých programů.	MZ ČR	Q3/2016
Vytvoření Národního centra elektronického zdravotnictví.	MZ ČR	Q3/2016
Implementace strategie (realizace projektů dle projektového plánu a zpracované architektury elektronizace)	MZ ČR	Průběžně od roku 2016

E-health

E-health nebo také eHealth znamená elektronické zdravotnictví. Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.

Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě.

Základem je sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty. Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem.

Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.

Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.[1]

Zaměření E-health

Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:

1. mezi zdravotními odborníky,
2. mezi pacienty vzájemně,
3. mezi zdravotními zařízeními,
4. mezi pacientem a lékařem.

Náplň oboru

E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby telemedicíny, které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem.

Tím pádem E-health nabízí monitoring pacientů pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím tzv.

Zajímavé:  Léky Na Srdeční Arytmie?

Self-monitoringu.[2]

E-health v České republice

Našim společným cílem by měla být země se zdravými lidmi. České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat.

Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat.

Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./>

Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává Národní plán rozvoje E-health stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.

Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned každý desátý lékař. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů.

Národní plán rozvoje E-health

Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví. Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.

Klíčovými oblastmi jsou:

1. Národní politika, legislativa a standardy,
2. Elektronická zdravotní dokumentace,
3. Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka,
4. Zdravotnická informační síť,
5. Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky.

Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců.

Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších.

Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.[3]

Rizika elektronizace v České republice

V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:

1. nízká motivace,
2. nedostatečná legislativa,
3. nedostatek financí.

Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen.

Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce.

Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.[4]

Odkazy

Reference

elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, elektronizace

České zdravotnictví vstupuje do doby digitální, ministerstvo plánuje zákon o eHealth – dReport

Deloitte živě 

Ministerstvo zdravotnictví se ve své strategii pro následující desetiletí zaměřuje především na elektronizaci odvětví. V roce 2030 by tak každý občan měl mít k dispozici svůj sdílený elektronický zdravotní záznam. Jaké další kroky elektronizace obnáší? A co konkrétního přinese v praxi nejen pro pacienty, ale i lékaře a pojišťovny? Digitální budoucnost s názvem eHealth představil na konferenci Deloitte náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Ministerstvo si novým zákonem o elektronickém zdravotnictví dává závazek k vytvoření digitálního prostředí, kde bude možné sdílet zdravotní záznamy.

Veškerá interakce mezi pacienty, lékaři, pojišťovnami a dalšími subjekty pak bude probíhat efektivněji a rychleji, přičemž důraz bude kladen na kybernetickou bezpečnost a ochranu dat.

„Stát nebude vytvářet žádný megalomanský centralistický projekt, ale zajistí základní stavební kameny elektronizace, které umožní postupný vznik a realizaci účelných dílčích projektů,“ vysvětlil na konferenci Deloitte Budoucnost farmaceutického průmyslu a zdravotnictví záměry ministerstva Filip Vrubel. A doplnil, že smyslem strategie je vytvořit interoperabilní a důvěryhodné prostředí pro všechny subjekty zdravotnictví, nikoliv zavádění nových povinností.

Co bude obsahovat zákon o eHealth?

Nový zákon zavádí informační datové rozhraní rezortu zdravotnictví skrze ISVS (Informační systém veřejné správy) a věnuje se těmto tématům:

• Autoritativní registry poskytovatelů zdravotnických služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů
• Doplňkový registr k autoritativnímu registru pacientů
• Index zdravotnické dokumentace
• Registr práv a mandátů
• Emergentní záznamy
• Výměnný systém s dočasným ukládáním zdravotnické dokumentace
• Identifikace zdravotnických pracovníků a pacientů
• Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví
• Pacientský souhrn (Patient Summary)
• Osobní zdravotní záznam pojištěnce

„Nejprve musíme vytvořit infrastrukturu elektronizace – musíme nastavit pravidla sdílení informací, vytvořit fungující interoperabilní prostředí a podpořit dostupnost zdravotnické dokumentace pro pacienty,“ popsal primární úlohu zákona Filip Vrubel.

Mezi nejdůležitější dopady v případě úspěšné realizace bude patřit například zvýšení kvality péče, jednodušší přístup k údajům, zrychlení a zvýšení efektivity celého systému, posílení právních jistot, ale například i postupná eliminace rodných čísel.

Nepřehlédněte další témata:
Projděte si, co dalšího zaznělo na naší konferenci zaměřené na budoucnost zdravotnictví a farmaceutického průmyslu. Zajímá vás oblast zdravotnictví? Chcete vědět o změnách v legislativě a dalších právních úpravách? Sledujte na našem blogu speciál Právo a zdravotnictví.

Digitalizace zdravotnictví před eHealth

Od roku 2016 patří mezi hlavní témata Ministerstva zdravotnictví spolehlivá identifikace pacientů, zdravotníků, poskytovatelů a dalších subjektů a sdílení informací o zdravotním stavu napříč celým sektorem.

Řešením by měla být elektronizace zdravotnické dokumentace a vytvoření národního zdravotnického informačního portálu. Na tomto základě dostaly zelenou projekty a služby jako ePreskripce, eNeschopenka či Patient Summary (souhrn o pacientovi).

Nový zákon o eHealth tomuto plánu dává nový směr a konkrétnější rysy.

Digitalizace zdravotnictví je nicméně jedním z celkových sedmi strategických cílů, kterých chce Ministerstvo zdravotnictví v rámci rozvoje péče o zdraví v následujících letech dosáhnout.

Těmi dalšími jsou reforma primární péče, primární a sekundární prevence nemocí, implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče a reforma péče o duševní zdraví, dále personální stabilizace, optimalizace systému úhrad ve zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví.

Chcete se dozvědět více o budoucnosti zdravotnictví? Stáhněte si Deloitte studie Globální výhled pro oblast zdravotní péče v roce 2020 a Globální výhled pro farmaceutický promysl na rok 2020.

eHealth Digitalizace zdravotnictví

eGovernment: Cesty k elektronickému zdravotnictví – Ministerstvo vnitra České republiky

Elektronické zdravotnictví (tzv. eHealth) je celkem nový pojem používaný pro zdravotní péči podporovanou elektronickými a informačními technologiemi. eHealth si neklade za cíl samotné vysvětlování principu jednotlivých subsystémů, ale využití technologií v praxi.

Elektronické zdravotnictví má za cíl především zlepšit prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a usměrňování poskytování zdravotní péče a životního stylu obyvatelstva. Dále dochází ke sdílení informací mezi jednotlivými lékaři, sdílení medicínských postupů, zlepšení komunikace.

Neméně důležitá je koordinace mezi poskytovateli zdravotní péče a pacientem. Elektronické zdravotnictví totiž například zahrnuje vztahy mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče, předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními nebo komunikaci mezi zdravotnickými odborníky.

 

 Lze říci, že pacient potřebuje kontakt se svým lékařem, lékař si chce udržovat kontakty s nemocnicí a s dalšími odbornými pracovišti.

Prostřednictvím eHealth mají být tyto vazby podstatně zjednodušeny s cílem zajištění lepšího přístupu ke zdravotní péči, zvýšení kvality a efektivnosti poskytované péče. O problematice eHealth probíhají diskuze nejen na národní úrovni, ale i v evropských institucích v rámci různých jednání.

Z důvodu závažnosti problematiky a plánovanému zapojení všech členských států do eHealth mezi sebou byly zřízeny pracovní skupiny k této problematice na evropské úrovni.

Mezi hlavní výhody elektronizace ve zdravotnictví se počítá efektivnější uložení informací a jejich snadnější pozdější vyhledání či ověření, zefektivnění poskytování zdravotní péče lékaři, čímž dojde k účelnějšímu léčení a omezení plýtvání nadbytečné nebo duplicitní zdravotní péče, a to jenom díky dostupným informacím v rámci jednotlivých subsystémů eHealth (jako elektronická dokumentace, elektronická preskripce apod.). Ušetřením poskytované zdravotní péče se sníží růst výdajů ve zdravotnictví. Role pacienta je díky jeho přístupu do elektronických aplikací značně posílena. V současné době stále ještě dochází k neúplné evidenci postoupených vyšetření pacienta, a tím k opakovaným vyšetřením stejného typu. Tím, že v elektronických aplikacích budou úplné a přesné záznamy o provedených vyšetřeních a předepsaných léčivých přípravcích či potravinách pro zvláštní lékařské účely a tím, že jednotlivá zdravotnická zařízení si díky přístupu do elektronických aplikací mohou ověřit dosavadní způsob léčby pacienta a porovnat svá zjištění s předešlými zjištěními od jiných lékařů, se zamezí rostoucím nákladům za provedené výkony. Dále lze ušetřit při kontrole předepsaných a užívaných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely – lékař v elektronické aplikaci vidí, jaké léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely pacient užívá a v jakém množství, popřípadě posoudí, zda některé léčivé přípravky či potraviny pro zvláštní lékařské účely nejsou ovlivňovány jinými užívanými léčivými přípravky nebo potravinami pro zvláštní lékařské účely. Rozvoj eHealth tedy z mého pohledu jasně přispěje k lepší a rychlejší diagnostice nemocí u pacientů.

Nejdůležitější přínos elektronického zdravotnictví je spatřován v přehledném shromažďování lékařských záznamů a možnosti vyhledávání informací o pacientovi, respektive o jeho zdravotním stavu a dosavadní absolvované léčbě, čímž může být efektivněji aplikována konkrétní léčba.

K informacím o pacientovi prostřednictvím technologií eHealth je možno se připojit v jakoukoliv dobu a z jakéhokoliv místa, které je na danou technologii napojeno. Obecně nejzákladnějším požadavkem je přístup k internetu.

V databázích elektronických aplikací eHealth se může tedy ukládat veškerá zdravotnická dokumentace o jednotlivých pacientech, přispívá to ke správnému postupu léčení pacienta, a tím k omezení výdajů za nadbytečná vyšetření. Další kladnou stránkou v rámci elektronického zdravotnictví je usnadnění komunikace mezi zdravotnickými pracovníky v resortu.

Elektronizace ve zdravotnictví vede i například ke snižování chyb lékařů při předepisování léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, omezuje omyly v podávání léků v nemocnicích a podporuje rozhodování lékařů. Dalším kladným přínosem elektronického zdravotnictví je posílení role pacienta v průběhu celé jeho léčby.

Pacient má totiž právo na informace o svém zdravotním stavu a technologie eHealth mu to jednoduše umožní a usnadní mu případné rozhodování v možnostech léčby. Velice často se totiž stává, že pacient si nepamatuje to, co mu lékař v ordinaci přesně řekl, a právě elektronické zdravotnictví má za mimo jiné tento nedostatek odstranit.

V případě elektronizace zdravotnictví je třeba ale brát v úvahu také možná negativa a rizika, která s sebou implementace eHealth přináší, jako jsou vysoké počáteční náklady či náročnost na technologické dovednosti zúčastněných osob.

V sektoru zdravotnictví lze pozorovat pomalejší rozvoj informačních technologií, než je tomu v jiných oblastech. Je třeba podotknout, že před rychlejším rozvojem elektronického zdravotnictví v České republice stojí mnoho překážek. Dalo by se říci, že některé z nich souvisí spíše s politickými názory.

Velkou nevýhodou zavádění většiny elektronických aplikací v rámci eHealth je jejich vysoká pořizovací cena a nejistá návratnost vynaložené investice v nejbližší budoucnosti. Další z překážek rozvoje eHealth je spojena s nízkou úrovní počítačové gramotnosti mezi zdravotnickými a nezdravotnickými pracovníky.

Je zapotřebí lékaře přesvědčit o tom, že využití elektronizace ve zdravotnictví je spojeno se zlepšením poskytování zdravotní péče.

Možnou překážkou ve vyšším využití technologií elektronického zdravotnictví ze strany zdravotnických i nezdravotnických pracovníků je především čas, který si musí tento pracovník vyčlenit pro to, aby se s novým systémem a novými aplikacemi dostatečně seznámil. Problémem je také legislativa týkající se zdravotnictví.

Ta v současné době vůbec neodpovídá aktuálním potřebám rozvíjejících se technologií v rámci eHealth. Zatím existují i poměrně nedostatečné informace o elektronických aplikací eHealth.

Jinou negativní stránkou v rozvoji elektronického zdravotnictví je postavení pacienta v informačním prostředí, protože hrozí zneužití dat, která by byla v daném systému uložena. Zneužití údajů o zdravotním stavu pacienta může vést až k jeho poškození. Největším problémem asi však zůstává pomalu postupující reforma zdravotnictví v České republice. Není totiž příliš prostoru a dostatek finančních prostředků pro rozvíjení elektronického zdravotnictví díky nejasnému institucionálnímu uspořádání v resortu zdravotnictví a financování.

V České republice k pokusům zavedení elektronického zdravotnictví patří projekt IZIP (neboli internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Tento projekt je založen na existenci elektronických zdravotních knížek pacientů na internetu. Elektronická zdravotní knížka může obsahovat veškeré informace o zdravotním stavu pacienta.

V rámci rozvoje eGovernmentu lze nyní internetovou zdravotní knížku zřídit mimo jiné i na pobočkách České pošty, s.p. se službou Czech POINT. Zřízení a vedení internetové zdravotní knížky je zdarma. Cílem tohoto kroku je zvýšení informovanosti a zároveň i dostupnosti systému elektronických zdravotních knížek.

Jedinou nevýhodou tohoto systému je to, že je zatím určen pouze pro pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Internetová zdravotní knížka je dostupná z jakéhokoliv počítače, který je napojen na internet. Pročítat v ní zaznamenané údaje může sám pacient nebo lékař, kterému to pacient umožní.

Pacient, resprektive klient registrovaný do IZIP, si může zvolit z několika způsobů přihlášení se do elektronické zdravotní knížky. Může se přihlásit prostřednictvím identifikačního čísla, přístupového a osobního hesla nebo prostřednictvím přístupového certifikátu nebo si může zvolit kombinované přihlášení.

Lékaři se do systému přihlašují pomocí identifikačního čísla lékaře, přístupového hesla lékaře a osobního hesla. Lékařské záznamy mohou do této internetové zdravotní knížky zadávat jen zdravotničtí pracovníci, kteří se registrovali v systému IZIP. Internetová zdravotní knížka poskytuje pacientovi a lékařům přesné informace o poskytnuté zdravotní péči.

Pacient má mít přehled, jaká zdravotní péče mu byla poskytnuta. Informace o svém zdravotním stavu může prostřednictvím elektronické zdravotní knížky dále zprostředkovat dalším lékařům a nemusí přitom pátrat v paměti, co přesně mu lékař v ordinaci řekl.

Hlavní výhoda elektronické zdravotní knížky se jeví ve zlepšení dostupnosti informací pro samotného pacienta, tak i pro lékaře, čímž se zvyšuje kvalita poskytované zdravotní péče.

Zároveň se lékaři mohou v případě pochybností, jak efektivně léčit pacienta, snáze a rychleji rozhodnout ohledně stanovení diagnózy a léčby včetně předepsání vhodných léčivých přípravků či potravin pro zvláštní lékařské účely, která pacientovi může skutečně pomoci. Tím, že nejsou prováděna nadbytečná či duplicitní vyšetření, dochází k efektivnějšímu využívání finančních prostředků v oblasti zdravotnictví.

Souhlasím s tím, že nápad mít zdravotní dokumentaci na internetu by měl mít pozitivní přínosy do resortu zdravotnictví (ušetření výdajů za provedené výkony či vyšetření, které již pacient absolvoval nebo které nepotřebuje). Chybí pouze definování jasného legislativního rámce, aby mohla být stanovena lepší kontrola vynaložených finančních prostředků na léčbu pacientů.

• text Ing. Jitka Pěkná, Ministerstvo zdravotnictví České republiky
• Poznámka:
• Příspěvek je výstupem z grantu FIGA Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické nazvaného „Možnosti rozvoje eGovernmentu a jiných aplikací v rámci veřejné správy“ (grant číslo SV 500036).