Embolie – vše o zdraví

V devatenácti letech člověk většinou kypí zdravím, a když zajde k lékaři s tím, že se zadýchává a má trochu oteklou nohu, asi nečeká nic zásadního.

I Pavla šla ke své ošetřující lékařce s relativním klidem. Do svých devatenácti let se léčila jen s lehkým průduškovým zánětem a kromě léků na astma neužívala nic jiného než hormonální antikoncepci.

Právě ta ale spustila problém, který ji mohl stát život.

Do ordinace své lékařky dorazila kvůli nezvyklému tlaku na hrudi, dušnosti a pocitu, že je často unavená. ‚Po mém dotazu potvrdila, že si všimla zbělení nohy s následným otokem, který se zlepšil po namasírování,‘ popisuje návštěvu pacientky MUDr. Ivona Dokoupilová, praktická lékařka společnosti Moje ambulance.

Příznaky vedly k okamžité diagnóze plicní embolie po zánětu žil levé dolní končetiny. Pacientku lékařka odeslala okamžitě na interní oddělení Nemocnice v Havířově, kde byla pacientka neprodleně hospitalizována a léčena.

Vyšetření ukázalo, že masivní plicní embolie byla následkem užívání hormonální antikoncepce a vrozené zvýšené krevní srážlivosti.

Pavla nakonec ležela v nemocnici celých čtrnáct dní, protože plicní embolie zapříčinila i zápal plic. Naštěstí se její zdravotní stav rychle lepšil.

Šlo o život ohrožující stav, kde byla nutná rychlá diagnostika a léčba – v tomto případě již v ordinaci praktického lékaře Mojí ambulance a.s. Právě tam bude pacientka nadále docházet na kontroly.

‚Pacientku budeme pravidelně sledovat a monitorovat průběh léčby na ředění krve, pacientka však bude žít plnohodnotný zdravý život!,‘ dodává MUDr. Dokoupilová.

Co je plicní embolie?

Je to závažné, život ohrožující onemocnění, které často končí smrtí a je zodpovědné za velký počet náhlých úmrtí.

Plicní embolie vzniká nejčastěji jako následek zánětu dolních končetin nebo pánevních žil.

Příčinou zánětu žil je nejčastěji úraz, znehybnění dolní končetiny (sádra, cestování letadlem), vrozená porucha krevní srážlivosti, hormonální antikoncepce a vážné onemocnění (systémové choroby, rakoviny) a kouření.

Při zánětu žil vzniká krevní sraženina, která ucpává určitou žílu. Pokud se tato krevní sraženina utrhne, tak se tato dostává do plicního řečiště, kde podle svého průměru ucpe různě velkou (a důležitou) cévu plícnice. Pak dochází k selhávání nebo k úplnému selhání plic a srdce.

Četnost výskytu plicní embolie se s věkem zvyšuje, ale onemocnění se nevyhýbá žádné věkové kategorii.

Příznaky plicní embolie

• náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí),
• bolest na hrudi (zejména při hlubokém dýchání),
• kašel (někdy s vykašláváním krve),
• modravé zbarvení rtů a prstů (tzv. cyanóza),
• kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí,
• oběhová nestabilita (nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence).

Léčba při embolii

Léčba onemocnění spočívá v podávání léků na ředění krve, nejprve injekčně, dále se léky polykají.

Musí se kontrolovat krevní srážlivost, protože při nedostatečném ředění by hrozilo riziko opětovné embolie a při vysokém ředění by hrozilo riziko vykrvácení. Proto má zásadní význam dobrá spolupráce pacienta s lékařem.

Doba užívání léků na ředění krve je různá, při závažné vrozené poruše krevní srážlivosti je užívání léků doživotní.

Vše potřebné o plicní embolii se dočtete v tomto článku.

Berete hormonální antikoncepci? Možná vám hrozí embolie | Zdraví

Všechno může začít naprosto banálně: mladá žena užívá hormonální antikoncepci, je kuřačka, neví, že zdědila gen, který ji předurčuje ke zvýšené krevní srážlivosti. A dostane žilní trombózu, která ohrozí její život. Kde se stala chyba?

Pokud u pacientky existuje důvodné podezření, že by mohla mít vrozenou trombofilii, měla by být ještě předtím, než začne hormonální antikoncepci užívat, odborně vyšetřena.

V tom jsou gynekologové jednotní.

‚Automaticky se to ale nedělá nikde na světě,‘ říká Vladimír Dvořák, vedoucí lékař Centra ambulantní gynekologie a primární péče v Brně a předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.

Nebezpečí pro kuřačky

Především je podle jeho slov vhodné poučit ženu o tom, že kombinace kouření a hormonální antikoncepce je nevhodná a rizika vzniku trombóz zvyšuje.

Okamžik nutnosti vyšetření nastává, je-li u ženy podezření také na některý další rizikový faktor. ‚Patří sem především riziko genů s tendencí k vyšší krevní srážlivosti, které žena mohla zdědit po rodičích.

Stačí k tomu přesná anamnéza týkající se historie rodiny,‘ uvádí odborník.

Jakkoli gynekologové podobné případy posuzují individuálně, pravdou zůstává, že kombinace hormonální antikoncepce a kouření je sama o sobě riziková. ‚Kuřačka nad 35 let by kombinovanou hormonální antikoncepci v žádném případě užívat neměla,‘ řekl Vladimír Dvořák.

Jeho slova doplňuje srovnáním rizik Peter Salaj z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze: ‚Z důvodů užívání hormonální antikoncepce a těhotenství je vrozená trombofilie právě u žen rizikovější záležitostí než u mužů. Hormonální antikoncepci obecně považujeme za rizikový faktor vzniku trombóz.‘

Trombofilie je tendence k vyšší krevní srážlivosti, která vede ke vzniku trombóz. Označují se jí stavy, při kterých dochází před 45. rokem života k žilním trombózám a před 35. rokem života k tepenným trombózám. Pokud tyto stavy nastanou, měli by být vyšetřeni i příbuzní pacienta.

Co je trombofilie Trombofilie je sklon ke zvýšené krevní srážlivosti. Lidé s těmito předpoklady mají vyšší pravděpodobnost rozvoje tromboembolických nemocí, jako jsou žilní trombózy či plicní embolie. Tato onemocnění spočívají v tvorbě trombů neboli krevních sraženin na stěnách cév.

‚Riziko vzniku trombóz je ovlivněno samozřejmě i vnějšími faktory: dehydratací, nadváhou, kouřením, dlouhými lety, sádrovou fixací, užíváním antikoncepce nebo sníženou pooperační kondicí,‘ říká profesor Jaroslav Malý z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. ‚Těžko ale můžeme říci, že pacient po náhradě kyčelního kloubu má ve svých 70 letech trombofilní stav, pokud u něj nenastal do 45 let věku. Trombofilie má zpravidla vždy genetický podklad,‘ doplňuje profesor Malý.

Vnější faktory však mají svou váhu. ‚Jestliže užíváte hormonální antikoncepci, zároveň letíte do Kalifornie, vážíte 130 kg a máte nohu v sádře, pak toto nakupení zevních faktorů může vést ke vzniku trombózy i bez genetických předpokladů,‘ připouští profesor Jaroslav Malý.

Živná půda pro trombózu

Podle Petera Salaje není trombofilie, zjednodušeně řečeno zvýšený sklon k tvorbě trombóz, považována za nemoc v pravém slova smyslu, ale za rizikovou predispozici. Vlastní nemoc, jakožto následek trombofilie, je pak hluboká žilní trombóza a plicní embolie a těm dokážeme předcházet.

‚Trombofilie je jen živná půda pro vznik trombóz, proto právě prevence by měla být hlavním cílem léčby a péče o takové pacienty. To, že jedinec trombofilii má, ho samo o sobě nijak neomezuje. V populaci je mnoho lidí, kteří o této své genetické predispozici vůbec nevědí,‘ říká Peter Salaj.

Krevní sraženina ohrožuje život. Poznáte trombózu a embolii?

Foto: KAY4YK, Shutterstock.com

Když krev volně proudí, je riziko, že se srazí, u zdravého člověka celkem malé. Pokud ale její průtok něco omezí, vzniknou podmínky pro vytvoření krevní sraženiny. A ta může žílu nebo tepnu úplně ucpat a způsobit třeba infarkt nebo mrtvici. Komu to hrozí a dá se s tím něco dělat?

Vše, co omezuje volný průtok krve, může vést ke vzniku krevní sraženiny (= trombus) a ucpání cévy (= trombóza). Co zvyšuje riziko vytvoření krevní sraženiny a jaké jsou příčiny trombózy?

Dlouhodobé znehybnění celého těla nebo jeho části (upoutání na lůžko po operaci, sezení při cestování, noha v sádře), kouření, nedostatek pravidelného pohybu, obezita, vysoký krevní tlak, křečové žíly, těhotenství, dehydratace. Pravděpodobnost zvyšuje i stav po operaci či úraz, cukrovka či rakovina a užívání některých léků (hormonální antikoncepce), velkou roli hraje i dědičnost.

Jak poznáte, že trpíte nebezpečnou dědičnou poruchou srážlivosti krve?

Sraženina se může objevit v podstatě kdekoliv a od toho se odvíjejí příznaky a následky. Pro lékaře je důležité vědět, zda se trombus vytvořil v tepně, nebo v žíle.

„Nejčastěji jde o žíly dolních končetin a o žilní pleteně v pánvi,“ říká Ludmila Mazylkinová, vedoucí lékařka společnosti Moje ambulance.

„Sraženina se ale může objevit i v žilách v oblasti mozku, střev, jater nebo ledvin,“ vysvětluje Boris Kožnar, vedoucí lékař sálu intervenční angiologie FNKV.

Někdy to dopadne dobře: Muž vykašlal krevní sraženinu ve tvaru průdušek.

Když se sraženina vytvoří v tepně a buď ji zcela ucpe, nebo tvoří významnou překážku, mohou nastat tyto závažné komplikace – u všech hrozí smrt či invalidita:

Srdeční infarkt: Projevuje se dušností a bolestí na hrudi vystřelující do levé horní končetiny a do oblasti žaludku a krku.

Mozková mrtvice: Nastává porucha hybnosti a mluvení, silná bolest hlavy, brnění končetin, většinou na jedné polovině těla.

Akutní ischemie končetiny: Místo pod ucpáním není zásobeno tepennou krví, chybí mu kyslík a tkáně rychle odumírají. Projevuje se to silnou bolestí, chybějícím pulsem, zblednutím. Postižená končetina je ve srovnání se zdravou chladnější.

Když měla Sharon Stone (62) mrtvici, setkala se s mrtvými kamarády.

Foto: SeventyFour, Shutterstock.com

Jedním z rizikových faktorů je i obezita. V tomto případě je nejlepší prevencí zhubnout

Když trombus ucpe žílu, není to o moc lepší, mohou nastat tyto život ohrožující problémy:

Hluboká žilní trombóza: Pokud sraženina ucpe žílu v dolní končetině, často vznikne otok a silné bolesti, noha hřeje a změní barvu, podkožní žíly se zvětší.

Plicní embolie: Vznikne, když se sraženina z končetiny či pánve uvolní a dojde až do plic – může tu způsobit zástavu srdce a smrt. Projevuje se dušností, rychlým mělkým dýcháním, bušením srdce, bolestmi v hrudi či zádech, kašlem, vykašláváním krve.

Plicní embolie málem zabila Serenu Williams (38).

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Když se sraženina dostane do plic, způsobí embolii. Mezi projevy patří i kašel, mnohdy s krví

Zrádné je, že se symptomy často vyvíjejí zvolna a připomínají jiné nemoci. Ucpání cévy předchází pomalu se vyvíjející bolest v jednom místě vyvolaná námahou, dušnost při zátěži nebo zvýšená únava. Pokud na sobě podobné změny pozorujete, raději se poraďte s lékařem.

Pomoc volejte ihned, pokud se objeví náhlé problémy s dýcháním, tlak na hrudníku, silná bolest hlavy či hrudníku, potíže s pohybem, viděním nebo mluvením. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic ohlásí bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (často to bývá lýtko).

Všechny příčiny cestovatelské trombózy ještě nejsou zcela známé.

„Pokud jste zdraví a organismus funguje, jak má, umí některé menší a čerstvé sraženiny rozpustit,“ vysvětluje Boris Kožnar. Když se tak nestane, léčí se klidem na lůžku a podáváním léků, jako je heparin a warfarin, které zastavují růst sraženiny a usnadňují její rozpouštění. Vážné případy se řeší operativně, a pokud nejsou odhaleny včas, mohou skončit smrtí či invaliditou.

Je důležité vyhýbat se rizikovým faktorům, tedy si udržovat zdravou hmotnost, pravidelně se hýbat, hlídat si krevní tlak, nekouřit a dodržovat pitný režim. Při dlouhém cestování je dobré se alespoň každé dvě hodiny protáhnout a nosit kompresní podkolenky, které zlepšují cirkulaci krve. Trpíte-li na křečové žíly, je dobré tyto podkolenky nosit i na sport.

Proč si denně měřit tlak? Abyste nedostali infarkt či mrtvici!

• Popis – Stav, kdy se v žíle (venózní trombóza) nebo tepně (arteriální trombóza) vytvoří krevní sraženina (= trombus), která brání volnému průtoku krve. Může způsobit infarkt myokardu, mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
• Příznaky – Záleží na tom, kde k trombóze došlo a jaká céva je postižená. Mezi nejvážnější příznaky patří dušnost, bolest na hrudi, silná bolest hlavy, potíže s mluvením a zmatenost; na končetinách se objevuje otok, bolest a změna barvy i teploty.
• Léčba – Klid na lůžku a antikoagulační léky, které pomáhají trombus rozpustit, v těžkých případech operace.
• Statistika – Na následky krevní sraženiny zemře v Evropě půl milionu lidí ročně.
• Prevence – Pravidelný pohyb, přiměřená tělesná hmotnost, nekouření, pitný režim

Víte, proč je dobré znát svou krevní skupinu?

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Plicní embolie: příčiny, příznaky a léčba – Zdraví.Euro.cz

• Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví. Kvůli tomu dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.
• Nejčastějším důvodem vzniku plicní embolie je krevní sraženina (trombus). Někdy se však může jednat také o embolii tukovou, vzduchovou, plodovou vodou nebo nádorovými buňkami.
• Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem plicní embolie, patří dlouhodobé omezení hybnosti končetin, poruchy srážlivosti krve, obezita, užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením, zhoubné nádory, zánět žil, těhotenství nebo třeba syndrom ekonomické třídy.
• Hlavní příznaky plicní embolie jsou náhle vzniklá dušnost, zrychlený dech, bolest na hrudi nebo pod žebry, kašel či vykašlávání krve, cyanosa, kolaps, krátkodobá ztráta vědomí, pocení, nízký krevní tlak nebo dokonce šok a srdeční selhání.
• K diagnostice plicní embolie se využívá určení D-dimerů v krevním séru, echokardiografie, EKG, RTG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, scintigrafie plic nebo ultrazvuk.
• Co se týče léčby plicní embolie, v těžkých případech je nutné okamžitě kontaktovat záchrannou službu a pacienta hospitalizovat. Poté se využívá trombolytická léčba nebo chirurgické zákroky.
• Pokud se nejedná o život ohrožující stav, lékaři obvykle nasadí antikoagulační léčbu. Jedná se o přípravky, které snižují srážlivost krve.

Plicní embolie je závažné onemocnění, při kterém dochází k ucpání krevního řečiště plic, a to nejčastěji krevní sraženinou.

Mezi hlavní projevy patří náhlá dušnost, bolest na hrudi, kašel a někdy dokonce i vykašlávání krve. V akutních případech je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc, pacienta hospitalizovat a zahájit trombolytickou léčbu, zatímco pokud se nejedná o život ohrožující stav, podávají se antikoagulační léky.

Co je plicní embolie?

Plicní embolie je život ohrožující onemocnění cévního systému, při němž dochází ke snížení průtoku krve plicním řečištěm.

V České republice lékaři ročně diagnostikují zhruba 10 000 případů plicní embolie a nejohroženější skupinu tvoří pacienti ve věkové skupině 60-70 let.

Pokud se neléčí, riziko úmrtí akutní plicní embolie se pohybuje kolem 30 %, zatímco u léčené embolie je to „pouze“ 8 %.

Příčiny vzniku plicní embolie

Jednostranná či oboustranná plicní embolie vzniká z důvodu náhlého ucpání hlavní tepny (plicnice), která přivádí krev do plic, nebo některé z jejích větví.

Nejčastěji se jedná o tromboembolickou obstrukci, kdy je za embolii zodpovědná krevní sraženina neboli trombus.

Ta se obvykle tvoří v dolních končetinách jako důsledek hluboké žilní trombózy, může však pocházet také z pánve či z pravého srdce.

Jako embolii označujeme proces uvolnění sraženiny z místa vzniku a její následný přesun do plicnice.

K utrhnutí trombu obvykle dochází při náhlém zvýšení krevního tlaku, které může být způsobeno třeba silným kašlem, defekací či rychlou změnou pohybu.

Jakmile sraženina tepnu ucpe, průtok krve plicním řečištěm se sníží a plíce tedy nejsou dostatečně zásobené krví, což může způsobit úmrtí plicní tkáně.

Jaké může mít plicní embolie příčiny vzniku, pokud se nejedná o krevní sraženiny? Kromě trombů mohou ve vzácných případech plicní embolii způsobit také některé jiné hmoty. Poté se jedná o embolii tukovou (zvláště při těžkých frakturách velkých kostí nebo ortopedických operacích), embolii vzduchovou, embolii plodovou vodou nebo embolii nádorovými buňkami.

Klasifikace plicní embolie

Pokud jde o rozsah a projevy plicní embolie, lékaři obvykle rozlišují několik typů tohoto onemocnění:

• Akutní masivní plicní embolie
• Akutní submasivní plicní embolie
• Akutní malá plicní embolie
• Subakutní masivní plicní embolie
• Chronická tromboembolická plicní hypertenze

Plicní embolie a rizikové faktory

Pravděpodobnost vzniku plicní embolie je vyšší u pacientů, kteří jsou dlouhodobě upoutaní na lůžko, což vede k omezení hybnosti končetin. K tomu dochází například po různých operacích či úrazech, kdy je třeba končetinu zafixovat do sádry. Významný vliv mají také poruchy srážlivosti krve, které mohou být jak dědičné, tak i získané.

Další rizikové faktory:

• Vyšší věk
• Obezita
• Užívání hormonální antikoncepce
• Onkologické onemocnění (zhoubné tumory)
• Aplikace diuretik
• Zánět žil
• Rozsáhlé křečové žíly
• Kouření

Jelikož mezi rizikové faktory patří také požehnaný stav, neobvyklá není ani plicní embolie v těhotenství. Kromě těchto činitelů se může u pacienta projevit také tzv. syndrom ekonomické třídy. Tento stav obvykle zahrnuje více rizikových faktorů, jako je nedostatek pohybu, stlačení žil dolních končetin a dehydratace během dlouhého cestování nebo dlouhého letu.

Jaké má plicní embolie příznaky?

Klinické příznaky plicní embolie mohou mít různou intenzitu. Některé embolie jsou asymptomatické nebo se projevují pouze lehkou dušností, zatímco u jiných dochází k projevům šoku, srdečního selhání nebo dokonce k náhlé smrti pacienta. Záleží především na rozsahu onemocnění (velikost trombu) a fyziologickém stavu pacienta.

Typické příznaky plicní embolie jsou:

• Náhle vzniklá dušnost
• Rychlá dechová frekvence
• Bolest na hrudi (a to zejména při dýchání zhluboka)
• Bolest pod žebry
• Kašel
• Vykašlávání krve
• Cyanosa (promodrávání rtů či prstů)
• Kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
• Zvýšená tepová frekvence
• Nízký krevní tlak
• Pocení a bledost
• Horečka nad 38,5 °C

Co se týče sukcesivní plicní embolizace, tato nemoc je charakterizovaná opakovanými embolizacemi do plic. Dušnost nemusí být zpočátku klinicky patrná, později se však vyvíjí plicní hypertenze, projevy pravostranného srdečního selhání nebo cor pulmonale (plicní srdce), což je hypertrofie pravé komory.

Diagnostika plicní embolie

Kromě přítomnosti klinických projevů se lékaři při diagnostice plicní embolie soustředí na určení hladiny D-dimerů v krevním séru, díky čemuž je možné prokázat zvýšenou tvorbu sraženin. Také se provádí také echokardiografie, pomocí které lze detekovat přetížení pravé srdeční komory nebo trombus v plicní tepně.

Dále slouží ke zjištění plicní embolie EKG, CT-angiografie, ventilačně-perfuzní plicní sken, RTG srdce a plic (rentgen hrudníku) nebo scintigrafie plic.

K odhalení trombu v dolních končetinách se používá také ultrazvuk.

Pokud se prokáže tromboembolické onemocnění, lékaři dále pátrají po možných příčinách, jako jsou například poruchy krevní srážlivosti.

Léčba plicní embolie

Co se týče léčby plicní embolie, ta se zaměřuje na rozpuštění embolů a také na prevenci tvorby dalších krevních sraženin. Podle rozsahu onemocnění a aktuálního stavu pacienta se buď využívá trombolytická léčba, chirurgický zákrok nebo antikoagulační léčba.

Trombolytická léčba a chirurgické zákroky

Jelikož může mít plicní embolie následky v podobě velkých zdravotních komplikací a v některých případech dokonce končí smrtí pacienta, tento stav byste neměli v žádném případě podceňovat.

Pokud se projeví akutní plicní embolie, stejně jako u infarktu platí, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V takovém případě je nutné pacienta hospitalizovat, udržovat jeho životní funkce a pokusit se rychle zprůchodnit ucpané plicní cévy.

U těžkých forem plicní embolie se využívá trombolytická léčba, během níž se lékaři snaží rozpustit již vytvořenou krevní sraženinu pomocí léku v infuzi.

U této terapie nicméně hrozí větší riziko krvácivých komplikací, a z toho důvodu se využívá pouze u pacientů, jejichž stav je kritický.

Při neúspěchu trombolytické léčby lze v některých případech zvážit také chirurgický zákrok, jako jsou:

• Katetrizační techniky (mechanická trombektomie)
• Klasická plicní trombektomie dle Trendelburga
• Plicní trombektomie

Antikoagulační léčba

Když se nejedná o život ohrožující stav, ve většině případů lékař nasadí antikoagulační léčbu.

Pacientům se podávají léky, které snižují srážlivost krve, a to nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin/nízkomolekulární heparin) a později v tabletách (warfarin).

Pokud jde o chronickou embolizaci, kdy selhala dlouhodobá antikoagulační léčba, pacientům lze zavést do dolní duté žíly kavální filtr, díky čemuž se krev bude zbavovat případných sraženin.

Pacienti se často ptají, jaká je u plicní embolie délka léčby. Ta většinou závisí na okolnostech. V méně závažných případech může terapie trvat zhruba 3 měsíce, u některých pacientů je však nutné podávat léky celoživotně. Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby je ovšem nutné kontrolovat prostřednictvím pravidelných krevních odběrů.

Podpůrná léčba

Kromě výše zmíněných způsobů léčby plicní embolie se někdy využívá také podpůrná terapie, která spočívá v úpravě vnitřního prostředí, oxygenoterapii (inhalace kyslíku) či mechanické podpoře srdce.

Prevence

Pokud jde o zabránění vzniku plicní embolie, je nutné eliminovat co největší množství rizikových faktorů. Abyste odlehčili vašim žílám, měli byste se vyvarovat dlouhému stání, sezení a svalové nečinnosti.

Dolní končetiny je dobré občas zvednout do zvýšené polohy, třeba na nízkou podložku. Nohy byste měli také alespoň jednou za hodinu protáhnout, například během krátké procházky nebo jednoduchého cvičení. Pří dlouhém stání pomáhá několikrát se přenést ze špiček na paty a zase zpět. Podobně mohou pomoci také speciální elastické punčochy.

Trombóza může skončit smrtí. V létě je výskyt častější

Trombóza je vlastně vznik krevní sraženiny (trombu) uvnitř cévy, která brání toku krve oběhovým systémem. Nejčastěji se vytváří v dolních končetinách. Obvykle vzniká souhrou několika faktorů.

„Je to zvýšená krevní srážlivost například při dehydrataci, porucha žilní stěny třeba při zánětu nebo poranění a zpomalený krevní tok – nejčastěji při nedostatku pohybu,“ řekl iDNES.cz cévní chirurg Tomáš Bureš z Polikliniky Budějovická. Nedostatek pohybu může vzniknout třeba po úrazu nohy, anebo právě při sezení během dlouhé cesty například na dovolenou.

„Letní období je vždy spojené s vyšším výskytem trombóz, zejména pro nedostatečný příjem tekutin, ale také pro vyšší počet lidí cestujících na dovolené na delší vzdálenosti,“ potvrdil doktor Bureš.

Smrtelné nebezpečí

Příznaky nejsou zcela specifické, otoky nohou či zhoršení dechu se poměrně často v určité míře vyskytují, zvláště třeba u těhotných žen, aniž by měly trombózu či embolii.Podezřelé bývá, pokud je otok jednostranný, a to na levé dolní končetině. Z anatomických důvodů bývá totiž více utlačena levostranná pánevní žíla, a tak 90 % trombóz v těhotenství postihuje levou dolní končetinu. Také přístrojové vyšetření u těhotných není vždy možné provést. Bez rizika pro ženu a plod je ultrazvukové (sonografické) vyšetření žil dolních končetin. Tím se prokáže či vyloučí trombóza.V případě podezření na plicní embolii je možné provést buď vyšetření pomocí počítačové tomografie, nebo vyšetření isotopové. Někdy lze diagnózu embolie odhadnout i bez použití těchto metod, např. při přesvědčivých příznacích a typických rizikových faktorech. Diagnózu pomůže nepřímo potvrdit ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin, neboť může odhalit trombózu, která se sice neprojevila žádnými potížemi, ale stala se zdrojem plicní embolie.

Kromě nepříjemných otoků a bolestem v místě trombózy může krevní sraženina způsobit i smrt – v případě, že sraženina začne putovat krevním řečištěm. „Největším nebezpečím je právě riziko uvolnění trombu, který se může dostat například do velké plicní tepny a ucpat ji. Jde potom o vysoké riziko ohrožení života,“ upozornil Jaroslav Kliment, cévní chirurg z Lékařského domu Praha 7.

Trombózou jsou nejvíce ohrožení zejména starší lidé – právě kvůli nedostatečnému příjmu tekutin a menšímu pohybu.

Významnou rizikovou skupinou jsou podle doktora Tomáše Bureše také hospitalizovaní pacienti, u nichž je rovněž nedostatek pohybu třeba kvůli znehybnění končetiny po úrazu.

Samostatnou skupinou jsou pak pacienti s onkologických onemocněním, kde je riziko trombózy vysoké z důvodu celkového oslabení organismu.

„Hluboká žilní trombóza se vyskytuje s četností 160 případů na 100 tisíc obyvatel za rok. Častěji postihuje ženy a její výskyt začíná stoupat po 45. roce věku,“ dodal doktor Bureš. Jeho kolega Jaroslav Kliment připomněl, že riziko se zvyšuje rovněž u těhotných žen.

„Je zhruba pětkrát vyšší ve srovnání s netěhotnou ženou stejného věku. Onemocnění se vyskytne přibližně v jednom případě z tisíce těhotenství. Ještě výrazněji riziko narůstá v šestinedělí, kde je až dvacetinásobně vyšší,“ řekl Kliment, podle něhož svou roli hraje i genetika a další rizikové faktory včetně obezity, kouření, křečových žil, srdečních chorob nebo akutní infekční nemoci.

Punčochová prevence

Základní prevencí před trombózou je dostatek pohybu a dostatečný příjem tekutin. Při dlouhotrvající cestě je dobré aspoň napínat svaly na nohou, ohýbat je v kotnících nebo krčit prsty.

„Vhodnou prevencí je použití kompresních punčoch, které vedou ke zlepšenému krevnímu toku v dolních končetinách. Takové punčochy se dají běžně koupit v lékárně, nebo ve zdravotnických potřebách, ale také na letištích, nebo nádražích,“ konstatoval Tomáš Bureš z Polikliniky Budějovická.

U pacientů, kteří již v minulosti trombózu prodělali, se pak doporučuje použit některý z léků na ředění krve, nejčastěji v injekci, kterou si pacient aplikuje sám před cestou.

„Důležité je rovněž přestat kouřit, a to hlavně v případě užívání hormonální antikoncepce, která riziko trombózy ještě zvyšuje. Je potřeba se hýbat, a to i v případě, že delší dobu budete muset ležet,“ dodal Jaroslav Kliment z Lékařského domu Praha 7.

Až polovina lidí s plicní embolií by se mohla léčit doma

Až polovina lidí s plicní embolií by se mohla léčit doma. Domácí péče pro ně znamená více komfortu, možnost se pohybovat, menší riziko nákazy nemocničními bacily.

Kromě toho by stát ušetřil statisíce korun ročně a nemocnicím by se uvolnila lůžka. V současné době musí ležet v nemocnici velká většina pacientů s touto diagnózou bez rozdílu.

V průměru zde stráví více než 8 dní.

O změně v přístupu k pacientům s plicní embolií a o tom, jak je správně rozčlenit na ty, kteří se doma léčit mohou, a kteří by měli raději zůstat v nemocnici, se budou bavit stovky hematologů a dalších specialistů na choroby krvetvorby, kteří se dnes sjíždí do Hradce Králové na XXVI. česko-slovenskou konferenci o trombóze a hemostáze.

Plicní embolie je závažné onemocnění – po srdečním infarktu a mozkové mrtvici třetí nejčastější příčina úmrtí na srdeční choroby v České republice. „Důvodem je to, že se zpočátku neprojevuje vůbec nebo tak nenápadně, že ji lze snadno přehlédnout.

Avšak ve chvíli, kdy už u pacienta o této nemoci víme, umíme ji velmi dobře léčit. U 30 % případů je embolie natolik mírná, že po několika hodinách pozorování je lepší pacienta propustit domů a v klidu léčit perorálními léky.

Do 3 dní je pak třeba pacienta telefonicky zkontaktovat, zda je vše v pořádku, a do dalších 14 dní vidět na kontrole,“ vysvětluje angiolog doc. MUDr. Radovan Malý, Ph.D., který o tomto tématu bude svým českým a slovenským kolegům přednášet.

Zbylých přibližně 20 % pacientů s mírnější formou plicní embolie by lékaři mohli propustit už po 3 až 4 dnech do domácího léčení. „U nás v nemocnici na tento model už postupně najíždíme, zatímco před 4 lety se mohlo léčit doma 5 % pacientů, nyní je počet dvojnásobný a stále roste,“ pokračuje doc. Radovan Malý.

Podle něj je však třeba nejdříve pacienty roztřídit, jaké je u nich riziko. „Sledujeme například tepovou a dechovou frekvenci, tlak, teplotu, nasycení krve kyslíkem, přítomnost přidružených nemocí, věk či pohlaví. Mužům se totiž plicní embolie často vrací,“ vysvětluje lékař.

Plicní embolie nemusí mít žádné příznaky, později se projevuje náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi, kolapsem a prudkým poklesem krevního tlaku. Vzniká tak, že se v těle uvolní krevní sraženina a ucpe hlavní tepnu či okolní větve, které přivádí krev do plic.

Krevní sraženina může vzniknout například po operacích, v těhotenství, po úrazu nebo v souvislosti se zhoubným onemocněním, známý je vliv hormonální antikoncepce či léčba estrogeny. V roce 2016 skončilo v českých nemocnicích 8 535 lidí s diagnózou plicní embolie, jejich průměrný věk činil 67,3 let.

Z celkového počtu zemřelo kvůli plicní embolii 536 pacientů. „U pacientů je třeba už zpočátku zohlednit více faktorů, které ukazují, jak moc jsou ohroženi. Riziko se kumuluje.

Pokud má 18letá dívka genetickou zátěž, hormonální antikoncepci a úraz dolní končetiny ze sportu, kvůli kterému má sádrovou fixaci, je riziko plicní embolie násobně větší,“ doplňuje prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., který patří mezi světové kapacity v léčbě plicní embolie.

O zavedení domácí léčby plicní embolie podle doc. Radovana Malého rozhodují jednotlivá pracoviště sama. Důležitá je pro ně přítomnost urgentního příjmu, kde mohou nechat pacienty s embolií pár hodin na pozorování.

Náklady na hospitalizaci 1 pacienta po dobu 8 dní lékaři spočítali na téměř 12 500 korun. Tyto peníze by podle doc.

Radovana Malého mohly putovat například do kvalitnějších léků proti srážení krve, které pacienti s touto diagnózou užívají.

MK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář Problémy zdravotnictví a zážitky u lékaře

Příznaky trombózy jsou tak nenápadné

Na vzniku civilizačních chorob se podepisují „civilizační vymoženosti“ jako sedavý způsob zaměstnání, nedostatek pohybu, nezdravé stravování, ale také dědičné faktory či nadměrná duševní zátěž.

To všechno může mít vliv rovněž na vznik nebezpečné trombózy, která je častou příčinou úmrtí při hospitalizaci. „Právě jejímu vzniku nahrává nedostatečný pohyb, který může být spojený se sedavým zaměstnáním nebo dlouhým cestováním autem či letadlem, případně v souvislosti s hospitalizací v nemocnici, která pacienta upoutá na lůžko,“ upozorňuje praktická lékařka Janka Tóthová.

Jak trombóza vzniká a co může způsobit

Žilní trombóza má několik příčin. Vzniká zpomaleným průtokem krve žílami. Následkem toho dojde k poškození žilních cév, které se ucpávají, a vznikne krevní sraženina. Pokud se objeví, musí být neodkladně léčena, jinak hrozí její uvolnění, které může způsobit plicní embolii či může kolovat žilami až k srdci.

Proto je trombóza nebezpečná a je důležité myslet na prevenci a nezanedbávat preventivní vyšetření.

Nenápadné příznaky trombózy

Trombóza je také záludná tím, že se ve velké většině případů neprojevuje příliš dramatickými příznaky.

Může se jednat o otoky, bolestivost či zarudnutí. Bolest ale po čase vymizí, a tak tomuto příznaku nevěnuje mnoho lidí pozornost. Odhadovaný výskyt trombózy je však cca sto šedesát až sto osmdesát lidí na sto tisíc obyvatel za rok.

Příznaky trombózy

• mnohdy velmi nenápadné a mírné
• bolest
• otok
• zarudnutí
• pocit napětí
• teplá pokožka v místě krevní sraženiny

Vznik trombózy je často spojený s nedostatkem pohybu.

Nejohroženější skupinou lidí jsou ti, kteří mají sedavé zaměstnání, hodně cestují, starší lidé či lidé s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, nadváhou, kuřáci nebo lidé, kteří jsou vystaveni nadměrnému stresu.

„Obecně se pak rozlišují tři základní předpoklady ke vzniku trombózy, kterými jsou zpomalení proudu krve (například po operaci či při dlouhých letech), změny srážlivosti krve, anebo jako následek úrazu či aterosklerózy, kdy může dojít k poškození povrchu cévní stěny, a tedy k následnému ucpání cév,“ vysvětluje lékařka.

Jak se vyhnout trombóze

Obecně se pro minimalizaci vzniku trombózy doporučuje dodržovat zdravý životní styl, nekouřit, dbát na dostatek pohybu, vyhýbat se stresovým situacím a v případě dlouhé cesty v pravidelných intervalech protáhnout nohy. Mimochodem, nejvíc trombóz je v letadle u okýnka.

Užitečné budou také doplňky stravy, které pomohou podpořit průtok krve, například se speciálním přírodním rajčatovým koncentrátem. Nejnovější studie dokládají, že ten pomáhá udržet normální agregaci krevních destiček a přirozeně podporuje zdravý krevní oběh. Naopak dříve oblíbené preventivní užití aspirinu je podle lékařů sporné.

Další problém, který napomáhá vzniku trombů při cestování, je i snížený příjem tekutin, který zhoršuje plynulé proudění krve.

Pokud již máte podezření na trombózu, neodkladně vyhledejte pomoc lékaře.

Zdroj: Sanguiflow

Martina skolila při tenisu plicní embolie: Zmodraly mi prsty, žiji díky příteli

Jsem trenér tenisu, rodiče mě odmala vedli ke sportu, takže jsem se nikdy nezastavil, a vedu opravdu aktivní život. Proto mě velmi zaskočilo, když jsem skončil v nemocnici s rozáshlou oboustrannou plicní embolií. Nejdivnější na tom všem bylo to, že jsem v podstatě neměl nijak výrazné příznaky pro tuto nemoc.

Přečíst článek ›

Vzhledem k tomu, že trénuju jak své svěřence, tak často hraji sám a ještě s přítelkyní máme e-shop, volného času moc nemám a cítil jsem se před rokem dost unavený. Ačkoli jsem pozitivně naladěný člověk, tehdy jsem měl pocit, že mě nic nebaví, nic moc nešlo, psychicky jsem se cítil fakt divně.

Bylo to pro mě neobvyklé. Snad jediným příznakem bylo to, že jsem při nějakém pohybu jsem cítil tlak na hrudi. Ale nebylo to nic zásadního, že bych tomu věnoval pozornost. Myslel jsem si, že je to prostě přepracováním.

Vzal jsem si tedy dva týdny volno, odjel jsem na Šumavu, kde jsem v klidu chodil po lese, sbíral houby a odpočíval.

Počty* Plicní embolie si nejvíce vyskytuje u lidí ve věku 60-70 let. * Nejčastějším příznakem je náhlá dušnost (vyskytuje se u 85-90% pacientů).

* Riziko úmrtí je u neléčené akutní plicní embolie až 30%. Až 15% všech náhlých úmrtí se dává za vinu plicní embolii.

Po návratu jsem si šel na kurty zahrát a asi po 10 minutách hry, kdy jsem chtěl odpálit míček mi najednou vypadla raketa z ruky.

Jako by mě svaly přestaly poslouchat a měl jsem velmi zrychlený dech, neúměrně k tomu, že jsem hrál naprosto volně. Cítil jsem se vyčerpaný a dýchal jsem, jako bych právě doběhl sprint. Taky jsem měl promodralé prsty.

Kamarád, s kterým jsem zrovna hrál, byl docela vyděšený a i přes můj odpor mi zavolal záchranku, čímž mi asi zachránil život.

Přečíst článek ›

V nemocnici následovalo jedno vyšetření za druhým – rentgen plic, plicní scintigrafie, ECHO srdce, CT. Tam se zjistilo, že mám plicní embolii, takže jsem si chvíli poležel v nemocnici.

První dny mi injekčně píchali lék Clexan do břicha, poté jsem dostal Warfarin. Po propuštění jsem musel ještě k praktickému lékaři, který kontroloval účinnost léků.

Po třech měsících už jsem byl naprosto v pořádku, zklidnil jsem se a můj život je zase jako dřív.

Jak se nemoc léčí?

* Při zvažování diagnózy plicní embolie se posuzuje vedle klinických projevů přítomnost rizikových faktorů, laboratorní testy, EKG a RTG hrudníku.

Zásadní vyšetřovací metodou k vyloučení či průkazu plicní embolie je CT – angiografie, která je již dostupná v řadě větších nemocnic 24 hodin denně.

Při průkazu tromboembolické nemoci se dále pátrá po její možné příčině, zejména poruchách krevní srážlivosti.

* Ve většině případů se používá antikoagulační léčbu, při které se snižuje krevní srážlivost pomocí léků. Podává se nejprve nitrožilně nebo podkožně (heparin, tzv.

nízkomolekulární hepariny) a později v tabletách (Warfarin). Délka léčby bývá v závislosti na okolnostech od 3-měsíční až po celoživotní.

Účinnost dlouhodobé antikoagulační léčby musí být kontrolována pravidelnými krevními odběry.

Přečíst článek ›

* U těžkých forem plicní embolie používáme tzv. trombolytickou léčbu, při které lékem v infuzi trvající několik hodin rozpouštíme již vytvořenou krevní sraženinu. Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto je užívána pouze u velmi závažných, život ohrožujících stavů. Po trombolytické léčbě následuje léčba antikoagulační.

* V případě opakovaných plicních embolií při dlouhodobé antikoagulační léčbě, nebo nelze-li antikoagulační léčbu podat pro riziko krvácení, lze jako prevenci další plicní embolie zavést do dolní duté žíly katetrizační cestou (vpichem z tříselné žíly) takzvaný kavální filtr. (Zdroj: IKEM)

Informace o plicní embolii* Nejčastějším zdrojem plicní embolie jsou trombózy hlubokých žil v nohách, přesto mohou tromby vznikat i v pánevních žilách.

* Mezi nejčastější příznaky kromě dušnosti patří bolest na hrudi, zejména při nádechu či zakašlání, zrychlené dýchání, kašel nebo modravé zbarvení rtů a prstů.* Plicní embolii bývá mnohdy těžké rozpoznat především kvůli tomu, že její příznaky bývají nejasné.

Navíc se dá často zaměnit za jiné kardiovaskulární či plicní onemocnění, a to zejména u starších pacientů.

* Významný vliv na nemoc mají poruchy krevní srážlivosti, ať už dědičné nebo získané.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

Cuketa se hodí při cukrovce, detoxikaci, čistí ledviny a přispívá i ke zklidnění a funguje antistresově. Připravte si originální jídlo, na kterém si pochutná celá rodina.

Cukety plněné pikantní rajčatovou směs

Ingredience:

• 4 kulaté cukety
• 1 stroužek česneku
• 4 rajčata
• 60 g parmazánu
• 1 cibule
• 6 lžic olivového oleje
• sůl, pepř

Postup:

Cukety umyjte a osušte. Každé odřízněte vršek a vydlabejte dužinu lžící. Dužinu nakrájejte na kostičky.Cibuli a česnek oloupejte a nasekejte nadrobno. Rajčata omyjte vodou a osušte. Odstraňte středový klínek a jejich dužinu nakrájejte na malé kostičky. Parmazán nastrouhejte.  Troubu předehřejte na 180 °C.

Na pánvi rozehřejte 2 lžíce oleje a cibuli a česnek nechte zesklovatět. Přidejte cuketové kostičky a okořeňte je. Pánev odstavte a přidejte kostičky rajčat. Vše zamíchejte.  Směsí naplňte cukety, parmazán nasypte na povrch. Vršky cuket zase nasaďte. Cukety postavte vedle sebe do vymaštěné formy a pokapejte je zbývajícím olejem.  Pečte 20 minut.

Můžete podávat s vepřovými nebo lososovými steaky z grilu.