Slovo endometrióza je odvozeno od latinského výrazu endometrium – výstelka dutiny děložní. Je to onemocnění, při kterém se částečky výstelky nacházejí mimo dělohu. Například ve vaječnících, vejcovodech, močovém měchýři, tlustém střevě, vzácněji také v plicích nebo mozku.
Příčina? Dosud neznámá
Přesnou odpověď na otázku, jak endometrióza vzniká, medicína dosud nezná. Jedno je však jisté – k tomu, aby nemoc propukla, je nutná menstruace. Z toho vychází implantační teorie, která říká, že za endometriózu může tzv. zpětná menstruace.
|
Za běžných okolností se děložní sliznice vlivem hormonálních změn vyplavuje z dělohy pochvou a žena začíná menstruovat. V tomto případě jsou však částečky děložní výstelky vyplaveny vejcovody také do dutiny břišní, kde může dojít k jejich „zahnízdění“ (implantaci). Procházejí poté stejným hormonálním procesem, který se odehrává v děloze.
Jiná teorie mluví o přeměně některých buněk v dutině břišní na buňky podobající se endometriu, ke které může dojít kvůli opakovaným zánětům anebo v důsledku reakce na vyšší hladinu estrogenů. Odborníci také nevylučují, že endometrióza může vzniknout v důsledku operace.
Bolestivý sex, ale i menstruace
Nejčastějším příznakem endometriózy je bolest: 50 – 90 procent žen si stěžuje na silně bolestivou menstruaci, 25 – 50 procent pacientek uvádí bolest při pohlavním styku a 30 – 50 procent žen dlouhotrvající bolest v oblasti pánve.
Podle toho, kde jsou umístěna ložiska endometriózy, rozlišujeme čtyři základní typy. U peritoneální endometriózy se částečky endometria vyskytují na pobřišnici v podobě skvrn, které dosahují velikosti až několika milimetrů. Pro ovariální endometriózu je typický výskyt ložisek na povrchu vaječníku. Mohou se však ponořit i dovnitř a vytvořit cystu velkou až několik centimetrů.
Při endometrióze rektovaginálního septa jsou ložiska umístěna v přepážce mezi pochvou a konečníkem, kde dochází k tvorbě tuhých uzlíků. Nacházejí-li se ložiska uvnitř děložní svaloviny, pak mluvíme o tzv. adenomyóze, pro kterou je typické zvýšené děložní krvácení, bolestivý sex i menstruace a chronická pánevní bolest.
Léčba pomocí laparoskopie
Endometriózu lze řešit buď chirurgicky nebo konzervativně za pomoci hormonálních léků. Operace se obvykle provádí laparoskopicky.
Předplatné můžete objednávat zde
Lékař udělá pacientce v celkové narkóze malý řez pupeční jamkou, kterým vsune dovnitř optický přístroj spojený s videokamerou. Díky tomu si může detailně prohlédnout orgány v oblasti pánve a břicha. Laserem poté odstraní co nejvíc zánětlivých ložisek a rozdělí případné srůsty.
Riziko předčasné menopauzy
Hormonální léčba dosahuje 80 – 90 procent úspěšnosti, problém však je, že až u 50 procent žen se do roka od ukončení léčby nemoc znovu objeví.
A jsou zde i další nevýhody. Pacientkám jsou podávány preparáty, kvůli nimž se estrogen pohybuje přibližně ve stejné výši, jako kdyby byly v přechodu. Proto se pak často objevují příznaky typické pro toto období (návaly horka, poruchy spánku, náladovost, úzkost, deprese, migrény aj.).
Endometrióza: příčiny, příznaky a léčba
Endometrióza je gynekologické onemocnění, které se objevuje hlavně u mladých žen a může být příčinou neplodnosti. Někdy si ji nemusíte ani všimnout, jindy je naopak velmi bolestivá. Vše o příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě endometriózy naleznete v tomto článku.
Endometrióza je gynekologické onemocnění, které je často bolestivé. Endometrióza nastává, když děložní sliznice (endometrium) začne prorůstat i do okolí, nejčastěji do vaječníků, střev nebo do pánevní oblasti.
Tato ektopická sliznice (tedy sliznice nacházející se mimo místo kde se obvykle nachází) překonává cyklické změny stejně jako normální endometrium, tedy hrubne, odlučuje se a krvácí každým menstruačním cyklem. Jelikož se však toto odloučené tkáň nemá jak dostat ven z těla, tak se začne hromadit.
Na vaječnících to může vyvolat cysty, které se nazývají endometriomy, a také rozsáhlé jizvení a srůsty orgánů. Endometrióza může být výrazně bolestivá, hlavně během menstruace. Neléčená může způsobit problémy s plodností.
Jak se endometrióza projevuje?
Základním projevem endometriózy je bolest v oblasti pánve, často během menstruace. Ačkoli menstruační bolesti a křeče jsou zcela běžné, ženy trpící endometriózou je popisují jako mnohem výrazněji než je u nich obvyklé. Postupem času se bolesti často zhoršují.
Mezi běžné příznaky endometriózy patří:
- Bolestivá menstruace (dysmenorea). Bolest a křeče mohou začít krátce před menstruací a trvají několik dní. Mohou vyzařovat do oblasti břicha a zad.
- Bolestivý pohlavní styk. Bolesti při pohlavním styku jsou často důsledkem endometriózy.
- Bolest při stolici a močení. Tyto bolesti se objevují hlavně v době menstruace.
- Nadměrné krvácení. Může se vyskytnout silné menstruační krvácení (hypermenorea, menoragie) nebo krvácení mezi cykly (metroragie).
- Neplodnost. Endometrióza je často diagnostikována až tehdy, když se ženám déle nedaří otěhotnět.
- Ostatní příznaky. Při endometrióze se také často objevuje únava, průjmy, zácpy, nadýmání, nevolnost, zejména v souvislosti s menstruací.
Intenzita bolestí není spolehlivým ukazatelem závažnosti onemocnění. Některé ženy s mírnou endometriózou mají výrazné bolesti a naopak. Endometrióza může připomínat jiné onemocnění – zánětlivé onemocnění pánve (PID), vaječníkové cysty, syndrom dráždivého tračníku, a podobně.
Kdy navštívit lékaře?
Pokud se u vás objeví příznaky endometriózy, neváhejte o tom říci svému gynekologovi. Někdy je obtížné určit přesnou příčinu bolestí v oblasti pánve, ale včasná diagnóza vám může ušetřit množství komplikací a bolesti.
Co způsobuje endometriózu?
Přesnou příčinu a patogenezi endometriózy neznáme, ale možná vysvětlení jsou následující (1):
- Retrográdní menstruace (regurgitační teorie). Teorie retrográdní menstruace se považuje za nejpravděpodobnější příčinu endometriózy. Při retrográdní menstruaci se odloučená děložní sliznice spolu s krví nevylučují ven z těla, ale místo toho putují zpětně (retrográdně) přes vejcovody do malé pánve. Tam se tyto endometriální buňky nalepí na stěnu pánve a na orgány, kde se následně začnou množit a cyklicky měnit s každým menstruačním cyklem.
- Růst endometriálních buněk (metaplastická teorie). Břišní apánevní dutinu vystýlají speciální buňky embryonální. Někdy se část této výstelky může změnit na endometriální buňky, a tehdy vzniká endometrióza.
- Implantace na operační jizvu. Po některých operacích, jako je například císařský řez nebo hysterektomie, se endometriální buňky mohou nalepit na vzniklé jizvy.
- Endometriální transport. Endometriální buňky se přes krevní a lymfatické cévy mohou dostat na jiné místo v těle.
- Porucha imunitního systému. Je možné, že při poruše imunitního systému si tělo problému nedokáže všimnout a zničit endometriální buňky, které rostou tam, kde nemají.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku endometriózy?
Zvýšené riziko vzniku endometriózy mají ženy, které:
- Nikdy nerodily
- Mají v rodině někoho (matku, tetu, sestru) s endometriózou
- Mají nějaké onemocnění, které brání normálnímu odtoku menstruační krve
- Překonaly v minulosti gynekologické či pánevní záněty
- Mají abnormální dělohu
Endometrióza se obvykle vyvine několik let po nástupu první menstruace (menarché). Obtíže spojené s endometriózou mohou na chvíli ustoupit během těhotenství, a obvykle zcela vymizí při nástupu menopauzy (pokud neužíváte estrogen).
Endometrióza, neplodnost a rakovina vaječníků
Třetina až polovina žen s endometriózou má problémy otěhotnět. Hlavní problém je v tom, že endometriální srůsty brání vajíčku putování z vaječníku a spermii setkat se ve vejcovodu.
Přesto se některým ženám s mírnou a středně těžkou endometriózou podaří otěhotnět a donosit dítě.
Lékaři často radí, aby pacientky s diagnostikovanou endometriózou těhotenství neodkládali, protože časem se spolu s přirozenou plodností zhoršuje i endometrióza samotná.
Některé studie a statistiky naznačují, že ženy s endometriózou mají o něco vyšší riziko vzniku rakoviny vaječníků (2). Naštěstí je toto riziko vzniku rakoviny stále velmi nízké.
Návštěva lékaře
Pokud máte příznaky endometriózy, navštivte svého gynekologa. Lékař se vás pravděpodobně zeptá následující otázky, proto je dobré se na ně připravit a mít v nich jasno:
- Popište potíže, které zažíváte. Jak často se objevují?
- Kdy začaly vaše problémy?
- Jak byste hodnotili závažnost a bolestivost vašich příznaků?
- Kde vás to bolí?
- Souvisejí vaše příznaky s menstruačním cyklem?
- Kdy se příznaky zhoršují?
- Kdy se příznaky zlepšují?
- Jaké léky, potravinové a výživové doplňky a vitaminy užíváte?
Lékaře se po potvrzení diagnózy endometriózy můžete mimo jiné zeptat následující otázky:
- Jak se endometrióza léčí?
- Mají léky nějaké nežádoucí účinky?
- Jaké jsou výhody a nevýhody chirurgického zákroku?
- Chci otěhotnět. Jak ovlivní endometrióza mou plodnost a jak mám postupovat?
Jak se endometrióza diagnostikuje a vyšetřuje?
Diagnostika endometriózy sestává z vašich odpovědí na otázky lékaře, fyzikálního vyšetření a zobrazovacích nebo jiných speciálních vyšetření.
- Gynekologické vyšetření. Lékař se kromě klasické gynekologické prohlídky soustředí zejména na nalezení možných cyst či jizev na reprodukčních orgánech.
- Ultrazvukové vyšetření. Toto je zcela bezbolestné vyšetření, které využívá vysokofrekvenční zvukové vlny na zobrazování vnitřních orgánů. Běžně se používá sonda, která se položí na břicho, ale v některých případech se může zavést sonda i přes pochvu (transvaginální ultrazvuk). Ultrazvuk sice nedokáže diagnostikovat endometriózu, ale dokáže identifikovat cysty, které kvůli ní vznikají (endometriomy).
- Laparoskopie. Toto je jediné vyšetření, které dokáže potvrdit endometriózu. Protože je to chirurgické vyšetření, obvykle se nejprve vyzkouší medikamentózní terapie, tedy užívání léků. Laparoskopie se provádí v celkové anestezii. Přes malý řez v pupku se zavede miniaturní kamera (laparoskop), kterou se hledá endometriální tkáň kolem dělohy. Zároveň se při této proceduře může rovnou odebrat vzorek tkáně (biopsie) na mikroskopické vyšetření. Laparoskopie informuje o lokalitě a rozsahu endometriózy, což umožní volbu vhodné terapie.
Léčba endometriózy
Terapie endometriózy spočívá v užívání léků nebo v chirurgickém zákroku (3). Volba terapie závisí na intenzitě vašich bolestí a na tom, zda plánujete otěhotnět. Chirurgický zákrok se obvykle provádí až tehdy, když terapie léky selže.
- Léčba bolestí. Lékař vám může doporučit volně prodejná analgetika (léky proti bolesti) jako jsou ibuprofen (Ibalgin), naproxen (Nalgesin S), nebo vám předepíše něco silnější. Pokud vám však analgetika nepomáhají, měli byste zvážit jiný léčebný postup.
- Hormonální léčba. Měnící se hladina přirozených hormonů během menstruačního cyklu způsobuje změny endometriálního tkáně, které postupně roste, hrubne a odlučuje se. Hormonální léčba reguluje menstruační cyklus a dokáže zpomalit růst endometriálních buněk, což se projeví redukcí bolestí. Zlepšení stavu však není trvalé a po vysazení léků se příznaky endometriózy mohou vrátit.
- Hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce ve formě tabletek, vaginálních kroužků či náplastí pomáhá kontrolovat hladinu hormonů, které jsou zodpovědné za každoměsíční růst endometriálního tkáně. Ženy užívající hormonální antikoncepci mají mírnější a krátce trvající menstruační krvácení. Hormonální antikoncepce snižuje menstruační bolesti zejména při slabé až mírné endometrióze. Kombinovaná hormonální antikoncepce zahrnuje látky estrogen a progestin. Pokud zdravotní stav neumožňuje užívat estrogen, existují přípravky obsahující pouze progesteron a progestin. Ty se mohou užívat kromě tabletek i ve formě injekce (typicky jednou za 3 měsíce) či nitroděložního tělíska.
- Agonisté gonadoliberinu. Tyto léky brání uvolňování hormonů hypofýzy, které mají vliv na funkci vaječníků a produkci estrogenů. Tím se zabrání menstruačnímu cyklu a endometriální tkáň se zmenší (atrofuje). Jelikož se tím však uměle navodí stav podobný menopauze, obvykle se agonisté gonadoliberin kombinují s nízkými dávkami estrogenů či progestinů, aby se zabránilo nežádoucím účinkům – tedy návalům horka, řídnutí kostí a suchosti pochvy. Po vysazení léčby se menstruační cyklus spolu s plodností vrátí.
- Danazol (v ČR prodávaný pod názvem Danatrol). Tento lék blokuje produkci určitých hormonů, čímž se zabrání růstu endometria a příznakem endometriózy. Danazol však nebývá první volbou při léčbě endometriózy kvůli závažným nežádoucím účinkům. Pokud jste těhotná nebo otěhotníte během užívání danazolu, může dojít k poškození plodu, proto je v průběhu léčby třeba chránit se při sexuálním styku kondomem. Danazol může snížit efektivitu hormonální antikoncepce.
- Chirurgická léčba endometriózy. Podle toho, zda plánujete v budoucnu otěhotnět, se rozhoduje mezi dvěma typy chirurgického řešení endometriózy.
- Konzervativní chirurgie. Při tomto zákroku se ponechává děloha i vaječníky. Cílem je odstranit co nejvíce endometriálního tkáně v břišní dutině při zachované schopnosti otěhotnět. Zákrok se provádí buď laparoskopicky, nebo tradiční otevřenou operací. Při laparoskopii chirurg zavede laparoskop (kameru) přes malý řez v okolí pupku a nástroje pro odstranění tkáně přes další malý řez v břiše. Nebojte se, všechno se to dělá v celkové anestezii. Nevýhodou konzervativní chirurgie je to, že se endometrióza a bolesti mohou vrátit.
- Hysterektomie s odstraněním vaječníků. Při těžké formě endometriózy se přistupuje k radikální operaci: k chirurgickému odstranění dělohy (hysterektomie), včetně děložního čípku a obou vaječníků. Odstranění dělohy samotné většinou nestačí, protože vaječníky nadále produkují estrogen, který podněcuje zbytkové endometriální tkáně k růstu, takže bolesti přetrvávají. Hysterektomie je poslední léčebná volba při endometrióze, zejména u žen v reprodukčním věku, protože po odstranění dělohy se nedá otěhotnět.
Endometrióza a těhotenství?
Endometrióza šanci na otěhotnění sice snižuje, ale nevylučuje. Pokud trpíte endometriózou a snažíte se otěhotnět, je vhodné vyhledat specialistu na reprodukční medicínu. Zeptejte se vašeho gynekologa, zda vám umí někoho poradit.
Lékaři často radí, aby pacientky s diagnostikovanou endometriózou těhotenství neodkládali, protože časem se spolu s přirozenou plodností zhoršuje i endometrióza samotná. K otěhotnění vám může pomoci zejména in vitro fertilizace, tedy mimotělní oplodnění.
Navštivte kliniku asistované reprodukce pro více informací.
Další tipy a triky na zvládání endometriózy
Jako doplňkovou léčbu endometriózy můžete vyzkoušet některé z následujících postupů:
- Teplé obklady (například ohřívací polštářky) a horká koupel pomáhají uvolnit pánevní svaly, což pomáhá na bolesti a křeče.
- Bez předpisu si můžete v lékárně koupit některé léky na bolest, například ibuprofen (Ibalgin), naproxen (Nalgesin), paracetamol (Paralen) či kombinaci butylskopolaminiumbromidu (což je spasmolytikum, tedy lék uvolňující křeče – v ČR k dispozici pod názvem BUSCOPAN) s paracetamolem (PARALEN, PANADOL).
- Na zlepšení příznaků endometriózy pomáhá také pravidelný pohyb, například ve formě jógy (4).
- Některé ženy mají pozitivní zkušenosti i s akupunkturou.
- U žen trpících endometriózou se častěji vyskytuje deprese (5), která se mimo jiné může projevovat následovně (6):
- dlouhodobými pocity smutku a prázdnoty
- pesimismem
- skleslostí
- sebeobviňováním
- sníženým sebevědomím
- pocity bezmoci a beznaděje
- ztrátou zájmů
- únavou
- poruchami spánku
- psychickou zpomaleností a nesoustředěností
- pláčem
- myšlenkami na sebevraždu
- bolestí hlavy či zad
- změnami v chuti k jídlu.
Pokud se u vás vyskytnou tyto příznaky, vyhledejte pomoc psychologa či psychiatra anebo obvodního lékaře, kteří vám mohou předepsat antidepresiva, která působí nejen proti depresi, ale současně tlumí bolest.
Endometrióza: diagnóza
Kategorie: Onemocnění ženských pohlavních orgánů – více z kategorie Autor: gesundheit.gv.at
Endometrióza je stále relativně neznámé, ale časté onemocnění, které postihuje cca 10 až 15 % všech žen v plodném věku. Proto je endometrióza často detekována příliš pozdě. Kromě silných bolestí je obvyklým důvodem návštěvy gynekologa nemožnost otěhotnět. Existují různé vyšetřovací metody k diagnostice endometriálních ložisek a vyloučení jiných příčin obtíží.
Za účelem stanovení diagnózy gynekolog nejprve provede s pacientkou podrobný rozhovor (anamnézu).
Zjišťuje druh a časový, jakož i místní výskyt obtíží. Poté následuje celkové fyzické a gynekologické vyšetření (vyšetření pohmatem-palpace a vizuální vyšetření s použitím vaginálního zrcátka).
Prvními kontaktními osobami však mohou být také praktičtí lékaři, kteří v případě potřeby doporučí návštěvu odborného lékaře.
Při palpačním vyšetření lékař kontroluje, zda je mírný pohyb dělohy a tlak na jednotlivé oblasti bolestivý.
Ultrazvukové vyšetření přes břišní stěnu může poskytnout důkaz o větších endometriálních ložiskách a cystách. Malá ložiska nebo srůsty však nelze pomocí ultrazvuku zobrazit. Pomocí vaginálního ultrazvuku je možné detekovat endometriální cysty na vaječnících nebo endometriální ložiska na střevě nebo v močovém měchýři.
Nejspolehlivější diagnostickou metodou u endometriózy je zobrazení dutiny břišní (laparoskopie). Tento zákrok se provádí v celkové anestézii. Tenký optický nástroj vybavený malou kamerou (laparoskop) se zavede malým řezem v oblasti pupku do břišní dutiny.
Poskytuje obraz orgánů v břišní dutině a v pánvi. Tímto způsobem lze odhalit i menší endometriální ložiska a srůsty.
Pomocí této metody je zároveň možné odstranit jednotlivá ložiska a odebrat vzorky tkáně (biopsie) a následně je mikroskopicky vyšetřit pro potvrzení domnělé diagnózy.
Stupně závažnosti
Podle velikosti a lokalizace můžeme rozdělit onemocnění endometriózou na 4 stupně:
- stupeň I – minimální endometrióza,
- stupeň II – lehká endometrióza,
- stupeň III – středně těžká endometrióza,
- stupeň IV – těžká endometrióza.
Další diagnostické postupy
V závislosti na příznacích a na výsledku gynekologického vyšetření mohou být využity i další diagnostické postupy, jako jsou například zobrazovací metody k vyšetření močového měchýře nebo střeva (CT, MRI).
Poznámka: V zásadě není CT nebo MRI vyšetření ke stanovení endometriózy nutné a provádí se pouze v určitých případech.
Na koho se mohu obrátit?
Ke stanovení diagnózy je nutná návštěva gynekologa, případně praktického lékaře.
V některých nemocnicích existují tzv. centra pro léčbu endometriózy, která se specializují na diagnostiku a léčbu tohoto onemocnění.
Endometrióza způsobuje neplodnost. Jak se projevuje?
Endometrióza patří k nejčastějším gynekologickým onemocněním a týká se zhruba každé desáté ženy v reprodukčním věku. Jedná se o velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění, kdy dochází k růstu výstelky děložní dutiny mimo dělohu. U každé ženy se tato nemoc projevuje odlišně, a někdy je proto velmi těžké ji odhalit.
Endometrióza nepatří k civilizačním chorobám, jak si lidé často myslí. První zmínky o této nemoci na našem území pochází již z poloviny devatenáctého století. Může se jednat pouze o přechodný jev, který sám od sebe zanikne, jindy ale může vést až k závažným formám hluboké endometriózy.
Toto onemocnění se vyskytuje zhruba u deseti procent ženské populace v reprodukčním věku. Postižených žen ale neustále přibývá, výjimkou nejsou ani dívky kolem dvaceti let či ženy v době menopauzy. Endometrióza bohužel často způsobuje neplodnost, mohou se ale objevit i srůsty či jiné komplikace.
Druhy endometriózy
V průběhu menstruace ženské tělo vylučuje částečky výstelky děložní dutiny neboli endometria. V některých případech však tyto částečky sliznice tělo neopustí, ale dostanou se místo toho do dutiny břišní, kde se mohou uchytit na různých orgánech. V místě výskytu endometriózy poté dochází ke krvácení a zánětu.
Podle toho, kde mimo dělohu se endometrium vyskytuje, rozlišujeme čtyři druhy endometriózy:
- Endometrióza peritoneální – na podbřišnici
- Endometrióza ovariální – na vaječnících
- Endometrióza rektovaginálního septa – mezi konečníkem a vagínou
- Adenomyóza – uvnitř děložní svaloviny
Nejvíce žen trpí povrchovou peritoneální endometriózou, poslední typ je naopak nejméně častý. Lékař identifikuje druh onemocnění buď laparoskopicky nebo pomocí hysteroskopie.
Příčina vzniku endometriózy
Proč některé ženy endometrióza postihne, zatímco jiné se s ní za celý život nepotkají, momentálně není zcela jasné. Jednoznačná příčina vzniku tohoto onemocnění totiž není objasněná. Existuje ovšem několik teorií, které se pokoušejí vysvětlit, co nemoc způsobuje.
Nejstarší teorie označuje jako důvod zpětnou menstruaci. Tuto domněnku podporuje fakt, že endometrióza postihuje hlavně ženy, které mají silnou a častou menstruaci delší než sedm dní, nebo dívky, které mají omezenou možnost odtoku menstruační krve.
Podle imunologické teorie je důvodem endometriózy snížená imunita, jiná teorie naopak tvrdí, že toto onemocnění vzniká na základě hormonálních vlivů společně s toxickými vlivy prostředí. V současné době však převládá názor, že endometrióza je multifaktoriální onemocnění, které je ovlivněno zároveň geneticky, hormonálně i imunologicky.
Příznaky endometriózy
Mezi nejčastější příznaky endometriózy patří především bolestivá a velmi silná menstruace, bolesti a křeče v podbřišku. Tyto bolesti jsou způsobeny srůsty v oblasti malé pánve. Kromě těchto symptomů mohou ženy pozorovat také trvalé bolesti při močení a při stolici, nezřídka se v moči objeví i stopy krve.
Dalším příznakem endometriózy je nepříjemná bolest při pohlavním styku nebo po něm (dyspareunie). Kromě toho toto onemocnění způsobuje neplodnost. Příčinou jsou rozsáhlé srůsty, kvůli kterým nedojde k uvolnění vajíčka, brání vejcovodům při pohybu a mohou ho i zcela uzavřít.
Ženy často přičítají příznaky endometriózy něčemu jinému nebo je nepovažují za příliš důležité. V případě jakýchkoliv dlouhodobých obtíží by se však žena měla vždy obrátit na svého gynekologa a nechat se řádně vyšetřit.
Jak endometriózu léčit
Pokud lékař získá podezření na endometriózu, pacientka musí absolvovat další vyšetření na specializovaném oddělení. Prvním způsobem je operační (často laparoskopické) vyšetření, které lékařovo podezření buď potvrdí nebo vyvrátí. Druhým způsobem je hysteroskopie, díky které lékař může odhalit případná ložiska v dutině břišní a v děložním hrdle.
Jednou z možností léčby je chirurgické odstranění ložisek. Hormonální léčba se naopak snaží zabránit jejich dalšímu růstu a je vhodná především při peritoneální endometrióze. Při této léčbě dochází k uměle vyvolané menopauze, kdy je hladina hormonů na podobné úrovni jako u žen v přechodu. Obě varianty léčby se ovšem mohou prolínat.
Pokud už pacientka netouží mít děti, lékaři často doporučují odstranění vaječníků, aby tak předešli navrácení nemoci. Někdy může pomoci i hormonální antikoncepce, která zmírňuje bolesti při endometrióze. Lékaři také obvykle podávají analgetika nebo různé doplňky stravy.
Endometrióza a přírodní léčba
Čím dál více žen v poslední době volí při léčbě endometriózy raději přírodní metody. Bylinky sice nemoc nevyléčí, mohou ale zmírnit její projevy.
Při hormonální léčbě, kdy dochází ke stavu podobnému menopauze, se často dostaví také vedlejší účinky, které zahrnují dočasnou ztrátu menstruace, náladovost, návaly i poruchy spánku. Ženám se na migrény doporučuje například černý rybíz a řimbaba, pro lepší spánek pomáhá kozlík nebo withanie.
Pokud žena trpí návaly, je dobré zkusit tinkturu ze jmelí, jako antidepresivum pak funguje směs lípy, třezalky tečkované a vrby úzkostlivé. Ženy by také měly dbát na to, aby celkově posílily svou imunitu.
Endometrióza a těhotenství
Ačkoli se s endometriózou často pojí komplikace v těhotenství, automaticky to neznamená, že žena nemůže mít děti. Schopnost reprodukce je u pacientek s endometriózou nižší než u jiných žen, ale problémy s početím jsou často způsobeny kombinací více faktorů.
Endometrióza může způsobit také mimoděložní těhotenství. Pokud se ženám s tímto onemocněním otěhotnět podaří, je u nich větší riziko potratu a hrozí také komplikace při samotném porodu.
Endometrióza
18. 08. 2014 Přečteno: 22126x
Endometrióza je hormonálně závislé onemocnění postihující ženy v reprodukčním věku zejména mezi 30. – 40. rokem života. Způsobuje chronickou pánevní bolest, poruchy menstruačního cyklu i plodnosti. Název endometrióza je odvozen od endometria, což je odborný termín pro děložní sliznici. Při endometrióze se tato sliznice nachází mimo děložní dutinu. Nejčastější lokalizací jsou orgány v malé pánvi – vaječníky, vejcovody, děložní vazy nebo pobřišnice.
Výskyt endometriózy
Endometrióza je diagnostikována u 7 – 15% žen v reprodukčním věku. Tvoří až čtvrtinu příčin neplodnosti. Výskyt endometriózy se zvyšuje. Jeden z možných důvodů je dlouhodobé působení hormonu estrogenu (tzv. hyperestrogenismus) v průběhu života ženy.
K tomu dochází při časném nástupu menstruace, pozdní menopauze, prvním těhotenství až po 30. roce života, krátké době kojení, bezdětnosti či malém počtu dětí. Některé příčiny hyperestrogenismu jsou ovlivnitelné, dané životním stylem dnešní společnosti.
Proto je endometrióza považována za civilizační chorobu.
Anatomie dělohy
Děloha je dutý svalnatý orgán hruškovitého tvaru.
Stěna dělohy je tlustá 10 – 15 mm a tvoří ji tři vrstvy: děložní sliznice (endometrium), děložní svalovina (myometrium) a serózní vrstva (perimetrium).
Ve vaječnících probíhá vývoj vajíček, jedno z nich je v průběhu ovulace uvolněno a zachyceno vejcovodem. Vejcovody slouží k transportu vajíčka do dutiny děložní.
Menstruační cyklus
Menstruační cyklus je řízen hormony tvořenými ve vaječnících, estrogeny a progesteronem. Zahrnuje čtyři po sobě jdoucí fáze. V první fázi menstruačního cyklu, probíhající pod vlivem estrogenů, se množí buňky děložní sliznice (vazivové buňky i děložní žlázky).
Ve druhé fázi, pod vlivem estrogenů, se stává sliznice prosáklejší, její buňky se zvětšují hromadícím tkáňovým mokem. Ve třetí fázi dojde ke křečovitému stahu cév vyživujících sliznici, tvoří drobné krevní výrony, které nakonec způsobují odlučování svrchních vrstev sliznice menstruační krví.
V poslední fázi je děložní sliznice odplavena menstruační krví.
Příčina endometriózy
Vznik endometriózy není dosud jednoznačně objasněn. Existuje však několik teorií.
Mechanická překážka odtoku krve z dělohy (zúžení děložního hrdla, neúplné vyvinutí dělohy), nešetrné vyšetřování nebo výkony v děložní dutině mohou způsobit zpětný tok menstruační krve cestou vejcovodů. Menstruační krev obsahuje i děložní buňky, jež se následně uhnízdí v malé pánvi.
Další teorie se přiklání k vlivu imunitních poruch na rozvoj endometriózy. U zdravých žen k uhnízdění děložních buněk v malé pánvi nedochází, buňky imunitního systému je zničí. Při poruše buněční imunity může dojít ke vzniku endometriózy.
Při poruchách menstruačního cyklu (konkrétně syndromu neprasklého folikulu) je přítomna nízká hladina ženských pohlavních hormonů, což může usnadnit uhnízdění děložních buněk.
Méně pravděpodobná je příčina, že endometrióza vzniká následkem opakovaného dráždění pobřišnice nebo přeměnou z dosud nerozlišené tkáně.
Jak endometrióza probíhá?
Růst děložní sliznice je závislý na cyklickém působení ženských pohlavních hormonů produkovaných vaječníky, zejména estrogenů. Mimo děložní dutinu uhnízděná sliznice prodělává stejné změny jako v děloze.
Endometrióza začíná vytvořením malých světlých papulek, ve kterých postupně probíhá množení a prosáknutí buněk i vlastní krvácení, srážení krve a tvorba krevního výronu. Takže postupně přechází v červená, hnědá až černá ložiska. Ložiska jsou buď povrchová, nebo se tvoří ohraničené útvary tzv.
cysty. V pozdějších stádiích dochází k hojení ložisek vazivovou tkání, tvorbě srůstů a stahování pobřišnice. Konečným stádiem může být tzv. zmrzlá pánev (frozen pelvis), v níž jsou jednotlivé pánevní orgány nepohyblivě ukotveny. To má nepříznivý vliv na funkci vaječníků, oplození i celé těhotenství.
Kde se endometrióza může nacházet?
Endometrióza může postihnout pohlavní orgány i jiné orgány v dutině břišní. Pokud děložní sliznice prorůstá až do děložní svaloviny, vytváří zde dutinky vyplněné krví. Taková forma endometriózy se označuje jako adenomyóza. Způsobuje zvětšení dělohy, poruchy menstruačního cyklu a prodloužením krvácení.
Dále může postihovat vaječníky, vejcovody, pobřišnici, vazy ukotvující pánevní orgány i děložní hrdlo. Při výskytu ve vejcovodu způsobuje jeho uzávěr a naplnění krví. Méně často se vyskytuje endometrióza orgánů dutiny břišní, zejména močového měchýře a střeva. Vzácná je lokalizace ve vzdálených orgánech, na plicích či v operačních ranách.
Příznaky endometriózy
Endometrióza se projevuje bolestivou menstruací, která nastupuje po letech menstruace s normálním průběhem. V jejím průběhu se navíc objevuje pánevní bolest. Žena může pociťovat i nepříjemné pocity či bolest během pohlavního styku.
Důsledkem endometriózy je často neplodnost způsobená poruchou uvolnění vajíčka z vaječníku (ovulace), funkcí žlutého tělíska nebo jizvením v oblasti malé pánve.Intenzita jednotlivých příznaků závisí na rozsahu onemocnění i místě, kde se děložní sliznice nachází.
Endometrióza může probíhat i bezpříznakově, pokud nereaguje na hormonální podněty. Zjistí se jako náhodný nález při laparoskopických nebo běžných operacích.
Naprosto odlišné projevy jsou v méně obvyklých lokalizacích.
Endometrióza močového měchýře se projevuje častým nucením na močení 3 – 6 dnů před zahájením menstruace, křečovitými bolestmi v močovém měchýři nebo krví v moči v době menstruace.
Děložní sliznice ve střevě může způsobit poruchy pasáže, přechodnou poruchu průchodnosti střev. V operační ráně může krvácet v době menstruace, v plicích způsobovat vykašlávání krve.
Neplodnost u žen s endometriózou
Endometrióza je významným faktorem neplodnosti. Rozmnožovací funkce ovlivňuje na třech úrovních. První úroveň je hormonální, při postižení vaječníků se nedostatečně tvoří jejich hormony, což současně ovlivňuje i hormony tvořené v hypotalamu a hypofýze v mozku.
Dále brání otěhotnění i průběhu těhotenství mechanicky. Zánětlivé změny způsobují jizvení a srůstu v dutině břišní. V poslední řadě působí lokálně. Nepohyblivé vejcovody nejsou schopné zachytit vajíčko uvolněné při ovulaci.
Jizvení vejcovodu brání transportu oplozeného vajíčka.
Komplikace endometriózy
Endometrióza může být příčinou mimoděložního těhotenství, pokud se oplozené vajíčku uhnízdí na sliznici ve vejcovodu nebo vaječníku.
Vzácnější komplikací je prasknutí cysty s následným drážděním pobřišnice nebo přetočení vaječníku a vejcovodu se zaškrcením přívodných cév a odumřením tkáně (odborně torze adnex). Endometrióza děložní svaloviny může ovlivnit průběh porodu, jednak děložních kontrakcí, dále může způsobit poruchy odlučování placenty.
Diagnostika endometriózy
Jestliže vás trápí cyklická pánevní bolest, bolestivější menstruace nebo porucha plodnosti, vyhledejte svého gynekologa. Ten se vás bude ptát na vaše potíže i výskyt endometriózy u matky nebo sestry. Dále si vás vyšetří.
U lehkých forem gynekologické vyšetření neprokáže žádný problém. Při postižení děložní svaloviny bývá děloha zvětšená a bolestivá. Rovněž bývá obrácená vzad (normální poloha je vpřed), což je důsledkem vazivových fixací. Běžně nehmatné vaječníky mohou být palpovány jako cystické útvary velikosti až 15 cm.
Při ultrazvukovém vyšetření se prokážou cysty v okolí vaječníků. Z laboratorního vyšetření krve lze prokázat zvýšené hladiny CA-125, což je bílkovina vyskytující se ve sliznici ženského pohlavního ústrojí. Zvýšená hodnoty bývají spojeny s gynekologickými nádory i endometriózou.
Výše hodnoty odpovídá stupni onemocnění.
K potvrzení diagnózy je nezbytné zhlédnutí ložisek endometriózy okem při laparoskopickém vyšetření. Jedná se o malou diagnostickou operaci. V celkové anestezii je proveden malý řez v oblasti pupku a podbřišku a lékaři do břišní dutiny zavedou laparoskop se světlem a videokamerou.
Břicho nafouknou plynem, aby byl prostor lépe přehledný, a prohlédnou dutinu břišní a pánevní prostor, jestli se někde nenachází ložisko endometriózy. Z něj odeberou vzorek k mikroskopickému (histologickému) vyšetření.
Laparoskopie kromě stanovení diagnózy umožňuje i případné endoskopické operační řešení.
Léčba endometriózy
Volba léčebné metody endometriózy závisí na věku, obtížích, lokalizaci a hlavně dalších požadavcích na potomstvo. Dříve se prováděla pouze chirurgická terapie, dnes převažuje hormonální léčba, případně se metody kombinují.
Hormonální léčba endometriózy
Principem hormonální léčby je zastavení cyklické přeměny děložní sliznice, tedy převedení do klidového stádia, kdy neprodělává změny menstruačního cyklu. Toho se dosáhne zablokováním tvorby hormonů tvořených ve vaječnících, estrogenu a progesteronu. Existuje několik možností:
Podávání syntetických hormonů napodobujících progesteron (Provera, Depo-Provera, Orgametril) vyvolá pseudograviditu. Po 4 – 6 měsíční léčbě dojde ke vstřebání děložní sliznice endometriálních ložisek a zajizvení. U lehkých forem postačí podávání běžné hormonální antikoncepce, která funguje podobným způsobem.
Syntetický derivát testosteronu (Danazol) navodí pseudomenopauzu. Úspěšnost léčby je vysoká, více než polovina žen po léčbě otěhotní. Nevýhodou jsou četné nežádoucí účinky – přírůstek hmotnosti, vznik akné, ochlupení v mužské lokalizaci (hirsutismus) a návaly.
Ještě úspěšnější v léčbě neplodných žen (až 70%) jsou syntetické hormony napodobující účinek hormonu tvořeného v hypofýze (gonadoliberinu).
Podávání Synarelu, Zoladexu Depot, Dipherelinu, Decapeptylu Depot vede k potlačení tvorby estrogenu, tedy navození pseudomenopauzy. Postupně ustupují příznaky a zmenšují se ložiska endometriózy.
Nepříjemné jsou vedlejší účinky jako pocení, návaly a poševní suchost.
Ne každé ložisko na tuto léčbu reaguje, zpravidla jsou rezistentní ložiska na vaječnících.
Chirurgická léčba endometriózy
Konzervativní chirurgická léčba využívá technik laparoskopie, zpravidla navazuje na laparoskopické vyšetření.
Pomocí miniaturních chirurgických nástrojů zavedených břišními vstupy se ložiska endometriózy vyříznou, zničí elektrickým proudem (elektrokoagulací) nebo laserovým paprskem (laserovou vaporizací).
Dále se odstraní cysty na vaječnících, pokud jsou větší než 3 cm, a rozruší pánevní srůsty.
Radikální operace se volí u žen bez zájmu o další těhotenství a u závažných stádií endometriózy. Výkon spočívá v odstranění dělohy, vejcovodů a vaječníků. Pokud se provede v reprodukčním věku, je nutné podávat náhradní hormonální léčbu. Substituce estrogenů slouží jako prevence osteoporózy i předčasných změn kardiovaskulárního systému.
Kombinovaná léčba endometriózy
Při kombinované terapii na operaci navazuje hormonální léčba, případně ji předchází. Pooperační hormonální léčba odstraní zbytky ložisek. Předoperační hormonální terapie zmenší jejich velikost a tím sníží rozsah operace i krevní ztráty.
Léčba neplodnosti i žen s endometriózou
Při neplodnosti spojené s endometriózou přicházejí na řadu metody asistované reprodukce. Nejjednodušším postupem je stimulace vaječníků s následným vpravením koncentrovaných spermií katétrem do dutiny děložní v době ovulace. Při poškození vejcovodů a vaječníků se provádí oplození in vitro („ve zkumavce“) a přenos embrya do dělohy.
Prevence endometriózy
Endometrióze se předchází nesnadno. Její riziko můžete snížit, omezením působení estrogenů v průběhu reprodukčního období – delším kojením, graviditou před 30. rokem života nebo vícečetným potomstvem.Pokud máte diagnostikovanou endometriózu a ještě nechcete otěhotnět, užívejte hormonální antikoncepci, která zabrání růstu ložisek endometriózy.
Endometrióza může vzniknout i špatně provedeným lékařským výkonem při vtažení děložní sliznice do operační rány. Správná technika šití dělohy po její operaci nebo císařském řezu zabrání vzniku endometriózy.
Doporučení při endometrióze
Endometrióza je chronické onemocnění, proto ženy s endometriózou potřebují několik léčebných kúr v průběhu života. Pokud se u vás příznaky endometriózy opakují, neváhejte s návštěvou svého gynekologa. Menší ložiska jsou snáze léčitelná.
Před invazivním výkonem na děloze jako je odstranění přednádorových změn na děložním čípku (konizace děložního hrdla) nebo snesení děložní sliznice kyretou (separovaná abraze) vždy uvádějte přesný termín poslední menstruace. Když se výkon provede několik dní po menstruaci, kdy je děložní sliznice ještě nízká, klesá riziko zanesení uvolněných buněk děložní sliznice do dutiny břišní.
Endometrióza: Příznaky, projevy, léčba, operace, možnosti otěhotnění
Nejde o civilizační chorobu, jak se často uvádí, protože první zmínka o endrometrióze se datuje v našich končinách do poloviny devatenáctého století. V dnešní době jde o jednu z nejčastějších gynekologických diagnóz u žen v reprodukčním věku. Bohužel endometrióza může vést až k neplodnosti. Uvádí se, že tato nemoc je ve dvaceti až padesáti procentech příčinou neplodnosti u žen.
TIP NA VIDEO: Endiometrióza je jedno z nejčastějších onemocnění u žen.
• VIDEO Ogilvy
Příčina vzniku
Endometrióza je způsobena hormonální nerovnováhou, kdy je estrogen v těle ženy dominantním hormonem. A to může být buď zvýšenou hladinou tohoto hormonu, anebo sníženou hladinou progesteronu. Důvodů, proč je hladina estrogenu zvýšena, může být mnoho, proto nelze jednoznačně říct, co je hlavním strůjcem nemoci.
Existují čtyři druhy endometriózy, rozdělené podle toho, kde se výstelka mimo děložní dutinu vyskytuje.
Endometrióza peritoneální se nachází na pobřišnici, endometrióza ovariální na vaječnících, endometrióza rektovaginálního septa se nalézá mezi konečníkem a vagínou a adenomyóza se vyskytuje uvnitř děložní svaloviny.
O jaký typ jde, pozná lékař při vyšetření, které se provádí buď laparoskpoicky, nebo hysteroskopií.
Příznaky endometriózy
Endometrióza se nejčastěji objevuje u žen v reprodukčním věku. Ze začátku se projevuje hlavně bolestivou menstruací, která může být mnohem silnější, než na co je žena zvyklá. Obvyklé jsou také tlaky a bolesti v podbřišku. Kromě toho může žena pociťovat bolest při pohlavím styku. Dalším příznakem bývají nezřídka kdy stopy krve v moči.
Léčba endometriózy
Pokud na sobě žena pozoruje příznaky, musí co nejdříve navštívit svého gynekologa. V případě, kdy lékař získá podezření na endometriózu, pošle pacientku na další vyšetření na specializované oddělení.
Aby se výskyt nemoci potvrdil či vyvrátil, musí být provedeno operační vyšetření, nejčastěji laparoskopické. Není nutné se toho bát, při tomto zákroku operatér udělá pouze malý řez v pupeční jamce, kterým pak vede laparoskop – přístroj s malou kamerkou.
Výhodou je, že není nutné otevírat celou dutinu břišní a navíc po zákroku zůstává pouze neznatelná jizvička. Pacientka si ale může pár dnů poležet v nemocnici.
Dalším způsobem vyšetření endometriózy je hysteroskopie. Tu provádí gynekolog za pomocí hysteroskopu s fyziologickým roztokem, který pomáhá k lepší viditelnosti, a pomůže tak snáze odhalit případná netypická ložiska, která se mohou skrývat v dutině břišní a děložním hrdle.
Jestliže lékař prokáže endometriózu, zahájí se léčba. Ta může být buď chirurgická, kdy se ložiska odstraní, anebo hormonální, která má zabránit dalšímu růstu. Obě dvě léčby se mohou samozřejmě prolínat.
Chirurgická léčba se často provádí laparoskopicky. Operatér se snaží pomocí laseru odstranit všechny srůsty, které endometrióza způsobuje.
V případě, kdy jsou ale větší a ložiska jsou rozmístěna na více místech, přistupuje ke klasické chirurgické operaci, tedy lékař provede řez na břiše. Nemusí to být ale pouze v případě, kdy jsou ložiska větší, ale i pokud se nachází na těžko přístupných místech.
Jestliže pacientka netouží už mít děti, často se přistupuje k odstranění vaječníků, aby se předešlo navrácení nemoci.
Hormonální léčba se nasazuje zejména u ložisek, které se nachází v pobřišnici. Tam má totiž největší šanci na úspěch na rozdíl třeba od endometriózy rektovaginálního septa. Principem této medikamentózní léčby je zablokování uvolňování hormonů z vaječníků, nedochází pak tedy ke změně endometria.
Tato léčba je v podstatě uměle vyvolaná menopauza, hladina hormonů je na podobné úrovni jako u ženy v přechodu. S tím jsou bohužel spojeny i negativní vedlejší účinky, jako jsou dočasná ztráta menses, náladovost, poruchy spánku nebo návaly.
V některých případech může pomoct i hormonální antikoncepce. Ta zmírňuje bolesti provázející endometriózu. Problém ale pak může nastat po jejím vysazení, kdy dochází k poruše ženského cyklu.
Bylinky
Poslední dobou se čím dál tím více žen ubírá směrem přírodní léčby i v případě endometriózy. Ovšem spíše než aby bylinky nemoc vyléčily, zmírňují její projevy při léčbě. V případě té hormonální, kdy může dojít ke stavu podobnému menopauze, je dobré, aby žena užívala bylinky, které jsou na jednotlivé neduhy. Například řimbaba a černý rybíz pomohou na migrénu.
Směs lípy, vrby úzkostlivé a třezalky tečkované funguje jako antidepresivum, na lepší spánek jsou zase dobré bacha, kozlík a withanie. Návaly pomůže zmírnit tinktura ze jmelí. Dále je pak důležité posílit imunitu ženy, a to pomocí měsíčku, ptačího jeřábu a eleuterokokou.
Prevence
Prevence v tomto případě není téměř možná. Faktory, které se na rozvoji nemoci podílí, jsou totiž genetické, imunologické a hormonální. Některé studie ukazují na to, že endometrióza hrozí více ženám a dívkám, které mají krátkou dobu mezi cykly, případně menstruují sedm a více dnů v měsíci.
Nicméně některé studie poukazují na faktory, které mohou zvyšovat hladinu estrogenu v krvi. Těmi jsou například nadváha, nedostatek vitamínu A a D, nadbytek mědi a nedostatek zinku v těle, snížená funkce progesteronu, stres a špatné stravování.
Ačkoliv nelze stoprocentně říct, že pokud si budete hlídat tyto faktory, endometrióza se vám vyhne, určitě uděláte jen dobře, pokud si to budete hlídat.
Možné komplikace
S endometriózou se bohužel pojí komplikace při otěhotnění. Může být totiž příčinou mimoděložního těhotenství. Dále může také komplikovat samotné otěhotnění, některé ženy jsou v důsledku endometriózy dokonce neplodné. Jiné, pokud se to podaří, jsou vystaveny většímu riziku potratu. Komplikace se ale mohou objevit i později při samotném porodu.
Kdy k lékaři
K lékaři se vydejte okamžitě, pokud na sobě pozorujete výše uvedené příznaky, které se s endometriózou pojí.