Neúspěšné pokusy o početí potomka už v současné době nemusejí znamenat život bez dětí. Moderní medicína je natolik vyspělá, že dokáže řadu problému, včetně neplodnosti, řešit. Nadějí pro páry, kterým se nedaří přirozenou cestou počít miminko, je asistovaná reprodukce a základní metoda mimotělního oplodnění neboli IVF. Na co se při procesu umělého oplodnění připravit?
Hormony jsou základ
Pokud se vám nedaří s partnerem otěhotnět a zajímá vás, jak probíhá umělé oplodnění, vše začíná u hormonální přípravy. Ženě jsou injekčně aplikovány hormony, aby se stimulovaly vaječníky a dozrálo v nich hned více vajíček najednou. Díky tomu je možné při jednom odběru získat více vajíček a zvýšit tak šance na úspěšné početí.
Hormonální léčba zároveň zabraňuje procesu ovulace, který by byl pro úspěšný odběr vajíček nežádoucí. Umělá hormonální příprava eliminuje produkci přirozených hormonů a celý menstruační cyklus je plně v rukou lékařů. Samotný proces trvá 1 až 3 týdny, během kterých gynekolog monitoruje vývoj a zrání folikul s vajíčky.
Odběr vajíček a spermií
Odběr vajíček a spermií obvykle probíhá ve stejný den. U žen se jedná o zhruba 10minutový zákrok v celkové anestezii, kdy jsou vajíčka (oocyty) odebrána přímo přes pochvu. U mužů se získávají spermie obvykle masturbací a v ojedinělých případech odsátím z nadvarlat.
V případě problémů u ženy je možné využít darování vajíček a u muže rozmrazením uchovaného vlastního či dárcovského ejakulátu. Plodnost muže je možné diagnostikovat pomocí spermiogramu, který určí počet, vzhled a míru pohyblivosti spermií.
Mimotělní oplodnění
Po odběru vajíček a spermií jsou vybrána vhodná vajíčka, která jsou následně v laboratoři oplodněna metodou IVF. Oplodněná vajíčka (embrya) jsou na IVF klinice po několik dní kultivována a sledována. Během této doby je lékaři pravidelně kontrolují, aby bylo 100% jisté, že je vše v pořádku.
Dříve se do dělohy ženy vkládalo více embryí, aby se zvýšila šance na jejich uhnízdění. To však často vedlo k nežádoucímu mnohačetnému těhotenství. Proto se v dnešní době volí metoda, kdy se do dělohy ženy přenáší pouze jedno embryo a ostatní jsou zmražena pro další využití v případném následujícím cyklu.
Embryotransfer a kryoemryotransfer
Embryotransfer je proces, při kterém dochází po úspěšné kultivaci embrya do dělohy. Obvykle probíhá zhruba po 2 až 3 dnech kultivace, v některých případech po 5 až 6 dnech.
Ne vždy je ale uhnízdění vajíčka úspěšné, a proto se odebírá více vajíček a IVF má několik cyklů. Oplodněná vajíčka, která nejsou přenesena hned po odběru, jsou zmražena.
V takovém případě se následně jedná o kryoembryotransfer (KET).
Úspěšnost umělého oplodnění se ukáže zhruba po 10 dnech od embryotransferu nebo kryoembryotransferu. Těhotenství odhalí těhotenský test a následné ultrazvukové vyšetření. Ke zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění, bezproblémovému průběhu těhotenství a donošení zdravého miminka napomáhají další laboratorní metody, které ale obvykle nebývají placené ze zdravotního pojištění.
Díky moderním metodám současné medicíny je proces in vitro fertilisation dostupný pro všechny, kdo touží po miminku, ale nedaří se jim počít přirozenou cestou. Asistovaná reprodukce je zároveň do velké míry hrazena zdravotními pojišťovnami. Umělé oplodnění je šancí pro neplodné páry, jak počít a prožít plnohodnotný a naplněný život s dítětem.
Co to je IVF a jak probíhá umělé oplodnění
IVF je zkratka „in vitro fertilisation“ a jedná se o způsob mimotělního oplodnění (in vitro). Jednodušeji řečeno se jedná o metodu asistované reprodukce, kdy je ‚‚ve zkumavce’’ oplodněno vajíčko partnerky spermií partnera.
IVF je dosud nejefektivnějším způsobem léčby neplodnosti. V tomto článku vám vysvětlíme, v jakých případech se doporučuje léčba neplodnosti metodou IVF a proč se není čeho bát. Dozvíte se, jak IVF probíhá a jaká je úspěšnost léčby.
Kdy je doporučena léčba neplodnosti metodou IVF
Nemožnost počít dítě může být způsobena nejrůznějšími důvody. Ty lze odhalit vyšetřením v centru asistované reprodukce (objednat se můžete zde).
Příčiny neplodnosti u žen
U žen patří mezi nejčastější příčiny zablokované nebo poškozené vejcovody, poruchy ovulace (chybějící či nepravidelná menstruace), děložní myomy či předčasné ovariální selhání (předčasné selhání vaječníků).
Příčiny neplodnosti u mužů
Neplodnost u mužů může být způsobena nedostatečným počtem spermií či jejich sníženou pohyblivostí.
Co dalšího může způsobit neplodnost
Často za neplodností stojí vyšší věk jednoho z partnerů, kde kritičtější je vyšší věk partnerky, ale čím dál častěji se kliniky setkávají s neplodností i u poměrně mladých párů.
Problém počít má dnes každý pátý pár, v České republice přijde na svět díky umělému oplodnění až 5 % dětí.
Na vině je často stres, dlouhodobý nedostatek spánku (6 a méně hodin) či málo pohybu a nadváha (pro výpočet vaší šance na početí, můžete použít naši kalkulačku).
Jak probíhá umělé oplodnění metodou IVF
1. Vstupní konzultace
Při vstupní konzultaci lékař probere s párem jejich zdravotní stav, prodělané nemoci, rodinnou anamnézu a navrhne další postup.
2. Vyšetření
U mužů je základní metodou diagnostiky spermiogram, kdy je sperma vyšetřeno pod mikroskopem. Zde se zjišťuje počet, vzhled a pohyblivost spermií. Lékař může také navrhnout další vyšetření varlat, nadvarlat, prostaty či genetické vyšetření.
Ženy běžně podstupují hormonální vyšetření, které může odhalit poruchy menstruačního cyklu, ovulace či zvýšenou hladinu mužských hormonů. Ženy také mohou na doporučení lékaře absolvovat imunologické nebo genetické vyšetření. Důležité je ultrazvukové vyšetření vaječníků a dělohy, případně vyšetření průchodnosti vejcovodů.
Konzultace s lékařem
3. Stimulace vaječníků a odběr vajíček
Běžně se každý měsíc ve vaječnících ženy připravuje několik folikulů („dutinky“ vyplněné tekutinou, která zpravidla obsahuje vajíčko), ale dozraje a uvolní se pouze jedno vajíčko. Aby žena mohla podstoupit IVF, je potřeba ideálně více zralých vajíček. Pro tyto účely se využívají ke stimulaci hormony, které se aplikují tenkou jehličkou.
V průběhu hormonální stimulace je třeba docházet na ultrazvuk do té doby, než jsou vajíčka připravená k odběru.
Přibližně jeden a půl dne před odběrem si žena na pokyn lékaře aplikuje hormon (nejčastěji hormon hCG), kterým se načasuje ovulace a po uplynutí stanovené doby jsou vajíčka odebrána.
Odběr vajíček probíhá v celkové narkóze, kdy lékař zavede jehlu pochvou do vaječníků. Spolu s vajíčky je odsáta i folikulární tekutina, která je obklopuje a chrání. Hned po odběru je možné určit jejich počet a zralost.
4. Odběr spermií
Termín odběru spermií, který běžně probíhá ve stejný den jako mimotělní oplodnění, se stanovuje při partnerčině posledním ultrazvuku během stimulace vaječníků.
Partner dorazí na kliniku, v andrologické laboratoři dostane nádobku na sperma a provede odběr spermatu masturbací. Pokud partner nemá možnost navštívit kliniku v den odběru vajíček, lze odběr spermií provést dříve a spermie zamrazit.
Pokud spermie nelze z nějakého důvodu získat přirozenou cestou, existuje i možnost odebrat je malým chirurgickým zákrokem, takový odběr probíhá buď ve stejný den, jako odběr vajíček, nebo dříve.
Doktoři posuzují kvalitu spermií i vajíček
5. Mimotělní oplodnění
Po úspěšném odběru jsou zralá vajíčka oplodněna spermiemi partnera v laboratoři. Oplozená vajíčka jsou poté kultivována a sledována několik dní v laboratoři. Pokud se některé z embryí nevyvíjí správně, je vyřazeno. Během jednoho cyklu se přenáší 1-2 embrya. Ostatní embrya jsou zamrazena pro případ, že bude potřeba transfer embrya opakovat (tentokrát již bez hormonální stimulace).
6. Transfer embryí
Připravená embrya jsou poté pod ultrazvukovou kontrolou přenesena do dělohy tenkým katetrem přes pochvu a děložní čípek. Tento zákrok (embryotransfer) je bezbolestný a trvá zhruba 10 minut.
Snižování rizika potratů pomocí time-lapse
Klinika PFC vyvinula vlastní metodu sledování stádia zralosti vajíčka OptimFert. Pomocí mikroskopu dokáže embryolog určit nejvhodnější okamžik pro oplodnění vajíčka připravenou spermií a zvýšit tím šanci úspěšné léčby až o 15 %.
Vývoj embrya je sledován technologií time-lapse, která spočívá v nepřetržitém sledování embryí kamerovým systémem umístěném v inkubátoru.
Technologie odhaluje poruchy dělení buněk v embryích, to může pomoci předem identifikovat a vyřadit embrya, která mohou vést k potratům. Time-lapse technologie zajišťuje, že budou transferována pouze životaschopná embrya.
Jaké jsou šance na úspěch?
Efektivita IVF velmi závisí na věku žen, respektive na stáří vajíček. U žen do 35 let se uvádí úspěšnost IVF 19,9 % porodů, nad 35 do 39 let 13,8 % a nad 40 let 3,9 %. Pokud žena plánuje mateřství v pozdějším věku, je vhodné si nechat vajíčka zamrazit co nejdříve.
Pozor, celkovou úspěšnost asistované reprodukce lze zvýšit opakováním jednotlivých cyklů. Po prvním pokusu porodí dítě jedna ze tří žen. Při druhém pokusu se šance zvyšuje a otěhotní každá druhá žena.
Co dělat, když se nepodaří otěhotnět na první ani druhý pokus?
Pokud se párům nepodaří otěhotnět ani po druhém cyklu, lékaři napříč klinikami se shodují, že není třeba nic vzdávat. Jak potvrzují kliniky i pacienti, řadě párům se zadařilo až při třetím, čtvrtém, či dokonce pátém pokusu.
Kdo může IVF podstoupit?
Ze zákona může léčbu neplodnosti podstoupit žena mladší 49 let, tzn., že v den embryo transferu musí být její věk maximálně 48 let a 364 dní. U mužů věk není omezen.
Umělé oplodnění lze provést pouze na základě písemné žádosti, kterou musí podepsat oba partneři a před každým provedením umělého oplodnění musí pár udělit opětovný souhlas.
Hradí pojišťovna umělé oplodnění metodou IVF?
Zdravotní pojišťovny ze zákona hradí služby poskytnuté na základě schválení žádosti zaslané IVF centrem. Pokud ženy trpí oboustrannou neprůchodností vejcovodů, je jim hrazena IVF od 18. let do dne dosažení 39. roku. Ostatním ženám je hrazeno IVF od 22 let do dne dosažení 39. roku.
- Pojišťovna hradí IVF čtyřikrát za život, ale za předpokladu, že bylo v prvních dvou cyklech přeneseno nejvýše jedno embryo.
- Zdravotní pojišťovny ale nehradí žádné laboratorní metodiky nabízené IVF centry a léky pro hormonální stimulaci vaječníků hradí částečně, nebo plně (záleží na zvoleném typu léků).
- O všech nákladech na IVF jsou páry informovány při vstupní konzultaci na klinice.
- Kontaktujte nás
Umělé oplodnění (IVF)
Pokud se partnerským párům nedaří otěhotnět přirozenou cestou, přestože se o to pokouší déle než rok, lékař jim doporučí absolvovat vyšetření neplodnosti. V tuto chvíli se ještě nemusí jednat o tělesnou překážku nebo problém. Může se stát, že i podrobná vyšetření neodhalí žádnou příčinu a páru pomůže uklidnění, že problém nemají.
Podrobné vyšetření příčin je předpokladem toho, aby se našlo ideální řešení. Vyšetření absolvuje jak žena, tak muž.
U ženy se zjišťuje, jak dozrává vajíčko
, jestli jsou průchodné vejcovody
, jaké jsou hladiny hormonů
. U mužů se vyšetřuje spermiogram, tedy počet spermií a jejich pohyblivost.
Pokud se zjistí konkrétní důvod, lékař doporučí další řešení, v některých případech umělé oplodnění
.
Co je to IVF?
Jedná se o spojení vajíčka a spermie
mimo tělo ženy, proto se někdy používá pro následně narozené děti název „děti ze zkumavky“. Procedury spojené s umělým oplodněním probíhají na klinikách asistované reprodukce nebo IVF centrech (IVF je zkratka pro latinský obrat in vitro fertilizace, český překlad znamená oplodnění ve skle – tím je myšlena zkumavka, laboratorní miska apod.)
Jak se při umělém oplodnění postupuje?
Prvním krokem bývá u ženy hormonální stimulace, aby ve vaječnících
dozrála vajíčka. Poté se ženě odeberou vajíčka z vaječníků. Většinou tentýž den odevzdá muž vzorek spermatu.
K oplodnění – ke spojení vajíčka a spermie – dochází ve společném roztoku buď samovolně, kdy spermie vlastním pohybem docestují k vajíčku a jedna pronikne jeho obaly, nebo se používá metoda vpravení spermie do vajíčka tenkou jehlou (hovoří se potom o ICSI – intracytoplasmatické injekci spermií). V laboratorních podmínkách se z oplozeného vajíčka vyvíjí zárodek neboli embryo 3–5 dnů.
Poté přichází žena na kliniku k tzv. embryotransferu, zavedení embrya tenkou kanylou
přes hrdlo děložní
do dělohy. Jedná se o ambulantní nebolestivý zákrok bez anestezie
. Většinou bývá zavedeno jedno nebo dvě embrya, nadpočetná kvalitní embrya se zamrazí. Tento proces se nazývá kryokonzervace.
Co když nemá muž vhodné spermie nebo žena vajíčka?
V případě, že léčený pár nemá vhodné vlastní spermie, vajíčka nebo obojí zárodečné buňky, lze situaci řešit použitím spermií, vajíček nebo embryí získaných od anonymních dárců.
Kdo může darovat vajíčka nebo spermie?
Darování vajíček a spermií je v České republice legální a podléhá přísné kontrole ze strany státních úřadů. Dárkyně vajíček jsou zdravé ženy ve věku 18–35 let, dárci spermií jsou zdraví muži ve věku 18–40 let.
Všechny dárkyně i dárci podstupují podrobná vyšetření, která posoudí jejich zdravotní stav, jak fyzický tak psychický. Nedílnou součástí těchto vyšetření je i genetické vyšetření, které vyloučí genetické abnormality.
Hradí zdravotní pojišťovna
umělé oplodnění?
Podle platných právních předpisů hradí zdravotní pojišťovny základní výkony u tří cyklů IVF s přenosem embryí. Pokud bylo v prvních dvou cyklech přeneseno pouze jednoho embryo, hradí ještě cyklus čtvrtý.
jak se změnily podmínky pro umělé oplodnění – VZP ČR
Jaké jsou v současnosti podmínky a věkové limity umělého oplodnění a co hradí pojišťovna?
Od 1. 9. 2015 je novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění (tzv. transparenční novelou) zpřesněna zákonná úprava pro úhradu služeb poskytnutých v souvislosti s umělým oplodněním. V původním znění zákona byla uvedena horní věková hranice „do 39 let“ a tuto jistou nepřesnost řešila VZP v praxi vstřícně tak, že hradila danou péči ženám do 39 let včetně (tj. do 39 let + 364 dní).
Novela zákona specifikuje, že ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího gynekologa v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), a to ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů od 18 let do dne dosažení 39. roku věku, ostatním ženám pak od 22 let do dne dosažení 39. roku věku.
Úhrada je (stejně jako podle dřívější úpravy) možná nejvíce třikrát za život, nebo čtyřikrát za život, bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy. Do limitu 3x, resp. 4x za život se nezapočítává pouhé zavedení spermií do pohlavních orgánů ženy (intrauterinní inseminace – IUI), které je druhou metodou umělého oplodnění.
To, že se zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s mimotělním oplodněním hradí z veřejného zdravotního pojištění, zároveň ale neznamená, že je zcela zdarma. Např.
léky, kterými se pacientka musí hormonálně stimulovat, jsou podle příslušné vyhlášky MZ a z ní odvozeného číselníku hrazeny pojišťovnami jen částečně (resp. do určitého množství), takže na ně pacientka doplácí.
Dále si pacientky platívají specifické laboratorní vyšetření nebo použití jiné metody (techniky) oplodnění vajíčka spermií v laboratorních podmínkách. Podle vyhlášky MZ hradí totiž pojišťovny jen určitou metodu a jiné – specifičtější a tím pádem dražší – metody nehradí.
Platí se také např. nadstandardní péče v soukromém zdravotnickém zařízení, jejíž cena se samozřejmě u jednotlivých zařízení liší; na její výši nemá pojišťovna žádný vliv.
Pacientka má právo dopředu si vyžádat ceník všech poskytovaných nadstandardních služeb. Tento ceník by neměl obsahovat žádnou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění (např. ultrazvukové vyšetření). Centrum by si nemělo účtovat ani konzultace. Na všechny platby musí pacientka dostat doklad.
Doplnit můžeme, že podle zákona o specifických zdravotních službách lze (z odborného hlediska) umělé oplodnění provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 49 let. Úhrada IVF z veřejného zdravotního pojištění je však možná jen do dne dosažení 39. roku.
IVF 1. DÍL – CO JE IVF A JAK SE NA NĚJ PŘIPRAVIT?
Pokud se delší dobu snažíte o miminko a máte za sebou několik neúspěšných pokusů, jistě jste začali uvažovat o tom, že podstoupíte jednu z metod asistované reprodukce. Takové rozhodnutí ale u většiny z nás vyvolá řadu otázek, na které se vám pokusíme odpovědět ve spolupráci s čtenářkou Martinou, která si před lety prošla IVF.
Co znamená IVF?
IVF (in vitro fertilizace) je proces, který umožňuje splynutí vajíčka se spermií mimo tělo ve skleněné nebo plastové nádobce v laboratoři.
Jedná se o jednu z metod asistované reprodukce, která se používá v okamžiku, kdy je přirozené početí miminka obtížné nebo zcela nemožné. Indikovaná je u všech párů, které se potýkají s reprodukčními problémy.
Mezi ně řadíme zejména nepravidelnou ovulaci, nízký počet spermií a jejich zhoršenou pohyblivost, chybějící nebo zablokované vejcovody, stejně tak neobjasněnou neplodnost.
Návštěva centra pro reprodukční medicínu je doporučována ženám do věku 35 let, které se po dobu 12 měsíců neúspěšně pokoušely o těhotenství. U žen, které jsou starší 35 let, je vhodné obrátit se na specialisty již po 6 měsících snažení.
První návštěva centra asistované reprodukce
Na první návštěvu centra asistované reprodukce (CAR) není nutné mít žádanku od ošetřujícího gynekologa. Pokud vám ale IVF doporučil právě gynekolog, je zapotřebí vzít doporučení s sebou.
Na základě žádanky poté pojišťovny přispívají na IVF cykly. Během první návštěvy dojde ke konzultaci s lékařem, který s vámi a vaším partnerem sepíše podrobnou anamnézu a následně naplánuje další kroky ve vyšetření.
Nejprve vás ale bude čekat několik otázek.
- Jaký je váš věk?
- Jste kuřák nebo nekuřák?
- Máte již děti? Pokud ano, byly počaté přirozeně nebo pomocí IVF? Jaký je věk vašeho dítěte? Byly v průběhu těhotenství či porodu komplikace?Vyskytují se ve vaší rodinně závažná onemocnění, imunitní nebo genetické poruchy?
Následně vás lékař podrobně seznámí s metodou IVF a vysvětlí vám, co všechno vlastně obnáší. Součástí konzultace je také souhlasný podpis obou partnerů. V den konzultace je možné vyšetření pomocí ultrazvuku, krevní náběr na hormonální profil, v případě partnera také sjednání termínu na spermiogram.
Jaké byly Vaše pocity při první návštěvě?„Z první návštěvy jsem byla strašně nervózní, ačkoli jsem si předem hledala informace o tom, jak to celé probíhá a doma s přítelem jsme všechno řešili, tak nervozita pracovala naplno.
Hodně nám ale pomáhalo, že jsme návštěvu centra probírali a byli si navzájem oporou. První dojem z centra byl moc příjemný.
Personál na recepci, sestry i naše ošetřující lékařka, která s námi probírala náš zdravotní stav (převážně tedy můj) a to na základě doporučení od mého gynekologa, kde byla stanovena diagnóza s velkou hormonální poruchou.
Vysvětlila nám, co se v rámci IVF děje, byly to spíše takové obecné informace, které bez dalších vyšetření nebyly v tu chvíli úplně podstatné. Poté následovalo podepsání souhlasu a vyplnění formuláře pro zdravotní pojišťovnu, aby proces schválila. Z první návštěvy jsme ale měli velmi dobrý pocit, od té doby šlo všechno strašně rychle.“
Před samotnou hormonální stimulací můžete vyzkoušet přírodní produkt Conceive Plus, který obsahuje speciální kombinaci vitamínů, minerálů a antioxidantů. Například Zinek, který napomáhá k normální plodnosti a reprodukci, udržuje normální hladinu testosteronu v krvi, podílí se na procesu dělení buněk.
Jak probíhá příprava na IVF?
IVF je poměrně náročný proces, který je založený na vytvoření optimálních podmínek pro mimotělní početí. Po vstupním vyšetření přichází na řadu komplexní příprava, se kterou vás krok po kroku seznámíme.
V první fázi přípravy je podstatná ovariální stimulace ženy, která podpoří dozrání folikulů s vajíčky. Čím více se podaří odebrat vajíček, tím vyšší jsou šance na početí.
Zpočátku se podávají analoga GnRH ve formě injekcí, které zabrání přirozenému uvolňování hormonů v organismu a tím umožní lékařům dostat hormonální produkci zcela pod kontrolu. Vajíček tak může dozrát hned několik najednou, přičemž se zamezí předčasné samovolné ovulaci.
Následuje vlastní stimulace vaječníků dávkou hormonů v podobě HMG (lidský menopausální gonadotropin) nebo FSH (folikuly stimulující hormon).
V průběhu hormonální stimulace, která trvá jeden až tři týdny, dochází k ultrazvukové kontrole zrajících folikulů z důvodu stanovení vhodného času pro odběr vajíček. Pokud jsou vytvořené ideální podmínky, začne se pomocí injekcí hCG (lidský choriový gonadotropin) vyvolávat ovulace. K punkci folikulů dochází o pár dní později.
Jak jste snášela hormonální stimulaci?„Pár měsíců před návštěvou centra jsme oba s přítelem užívali na podporu různé bylinné čaje. Byli smířeni s tím, že nás proces IVF nemine, i tak jsme si řekli, že kdyby to nepomohlo, tak rozhodně neublíží. Z hormonální stimulace jsem měla opravdu strach. Představa, že si musím každý den píchnout injekci do břicha, byla děsivá.
Přítel byl ale hodně nápomocný, takže mi každý den poctivě píchl injekci. V mém případě trvala stimulace téměř 14 dní, v prvních dnech jsem na léčbu prakticky nereagovala a tak zvýšili dávku. Při posledním ultrazvuku jsem dostala léky na spuštění ovulace a 36 hodin po injekci jsem přišla do centra na odběr.
Těšila jsem se, až to budu mít za sebou – hormonální stimulace mi nedělala příliš dobře.“
Následný odběr vajíček probíhá pod ultrazvukovou kontrolou a to přesně v načasovaný okamžik. Zákrok obvykle trvá 10 minut a provádí se v celkové anestezii. Dochází také k odběru spermatu. Klasicky masturbací, ve vážnějších případech odsátím z nadvarlat nebo odebráním tkáně. Pokud je semeno od partnera či dárce již uschované, dochází k jeho rozmrazení.
Speciálně navržený doplněk stravy Fertilman obsahuje důležité složky jako je L-Carnitin, L-Arginin, selen, zinek, vitamín B6, vitamín E, vitamín B12, hořčík, železo. Hořčík, železo a vitamín B12 se podílí na procesu dělení buněk. Zinek zase chrání buňky před volnými radikály a přispívá k normální plodnosti a reprodukci. Vitamín E je silným antioxidantem.
Následně se spermie v laboratoři pečlivě zpracují – shromáždí a vyčistí. U klasického IVF se přidávají do kultivačního média k vajíčku po třech až šesti hodinách po odběru.
Někdy je ale nutné přistoupit k mikroinseminační metodě (zpravidla ISCI), kdy se jednotlivé spermie vpraví přímo do vajíčka. Po 24 hodinách v laboratoři zjišťují, zda došlo k oplození. Pokud ano, embryo se ještě několik dní kultivuje mimo tělo ženy a je pravidelně kontrolováno.
V případě, že se vše vyvíjí tak, jak má, dochází k embryotransferu, tedy přenesení vajíčka do dělohy.
Časté dotazy
1. Do
kolika let ženy je IVF hrazeno pojišťovnou? Kolik cyklů IVF pojišťovna hradí?
Zdravotní péče poskytnutá v souvislosti s umělým
oplodněním je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností
vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Pojišťovna
péči proplácí nejvíce třikrát za život, popř. čtyřikrát za život, bylo-li v prvních
dvou cyklech transferováno pouze jedno embryo.
2. Je
inseminace hrazena pojišťovnou? Kolikrát se provádí (v případě, že spermiogram
je v pořádku), než se přistoupí k dalším metodám asistované
reprodukce?
Intrauterinní
inseminace (IUI) se provádí při průchodných vejcovodech. IUI je hrazena
z prostředků veřejného zdravotního pojištění, má frekvenční omezení 6x za
kalendářní rok. Na našem pracovišti po třech neúspěšných pokusech pacientku
pozveme na pohovor a zvážíme další léčebný postup, zda pokračovat v IUI,
nebo zda pár zařadit do IVF programu.
3. Jsou
veškeré léky pro stimulaci při umělém oplodnění hrazeny pojišťovnou, nebo musím
doplácet?
Na většinu
léků je nyní dle vyhlášky větší či menší doplatek.
4. Které
výkony hradí pojišťovna a které pacientka?
Z prostředků
veřejného zdravotního pojištění jsou plně hrazena ultrazvuková a krevní
vyšetření, odběr oocytů v celkové anestezii a embryotransfer 3. den
kultivace embryí. Na stimulační léky jsou doplatky v různé výši,
nadstandardní laboratorní metody (ISCI, PICSI, prodloužená kultivace embryí,
TESA, MESE, AH) nejsou hrazeny vůbec.
5. Kdy
hradí zmrazení spermatu/oocytů pojišťovna a kdy pacient(ka)?
Kryokonzervace reprodukčních buněk může být prováděna
z lékařské indikace, pak je výkon účtován zdravotní pojišťovně pacienta, nebo
na vlastní žádost, pak je hrazena pacientem dle aktuálně platného ceníku.
Indikační kritéria:
- před
onkologickou nebo jinou léčbou pomocí léků, které interferují se spermiogenezí
(kortikoidy, cimetidin), - před plánovanou léčbou pomocí metod IVF při jiném nálezu
než normospermii, - před léčbou metodami AR, kdy nebude partner
k dispozici, - před léčbou
pomocí darovaných oocytů.
6. Hradí
vyšetření ovariální rezervy pacientkám pojišťovna?
Testování ovariální rezervy může mít
několik forem. Vyšetření AFC (počtu antrálních folikulů) pomocí ultrazvuku
pojišťovna hradí, stejně jako vyšetření bazální hladiny gonadotropinů a
estrogenů. AMH z prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeno není.
7. Jak
budu platit léčbu? Kdy se dozvím konečnou částku?
Za výkony nehrazené z prostředků
zdravotního pojištění se na našem pracovišti platí na recepci Oddělení péče o
samoplátce. Konečnou částku k zaplacení se pár dozví na podkladě sečtení cen za
všechny provedené nadstandardní výkony.
Která
vyšetření se provádějí, než se přistoupí k léčbě?
8. Musím
mít doporučení od svého ošetřujícího gynekologa?
Ano. Zdravotní péče poskytnutá v
souvislosti s umělým oplodněním je hrazena z veřejného zdravotního
pojištění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39
let, ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. Výkony asistované reprodukce jsou
podle zákona č. 48/1997 Sb. hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na
základě doporučení registrujícího ženského lékaře.
9. Musím
u svého gynekologa podstoupit předem nějaká vyšetření nebo mě gynekolog pošle
rovnou do centra asistované reprodukce a všechna potřebná vyšetření budou
provedena v nemocnici?
Pacientka musí přinést výsledek
poslední onkologické cytologie.
10. Která
vyšetření se provádějí jako první?
Jako první se zjišťuje v rámci
vstupního vyšetření anamnéza obou partnerů. Pak následují specifická
gynekologická a genetická vyšetření.
Při první návštěvě v ambulanci pro neplodné
páry stanoví lékař gynekolog vhodný individuální vyšetřovací plán a provede
základní vstupní vyšetření (spermiogram u muže, u ženy gynekologické vyšetření,
ultrazvuk malé pánve, náběr hormonálního profilu, ultrazvukovou folikulometrii,
průchodnost vejcovodů a postkoitální test). Následovat mohou další vyšetření
–
hysteroskopie, laparoskopie, vyšetření reprodukčním imunologem, klinickým
psychologem, sexuologem a klinickým genetikem. V oblasti genetiky se
zjišťuje osobní anamnéza, rodinná anamnéze – genealogie, cytogenetické
vyšetření, molekulárně genetická vyšetření.
11. Je
možné si nechat vyšetřit spermie i preventivně? Jaká je cena?
Vyšetření spermií na vlastní žádost
(provedení spermiogramu) je možné, úhrada je dle aktuálního ceníku.
12. Provádí
se vyšetření na průchodnost vejcovodů vždy a zároveň s vyšetřením spermií,
nebo až po spermiogramu?
Vzhledem k faktu, že se snažíme
vyšetření neprodlužovat, indikujeme v rámci základního vstupního vyšetření
obě vyšetření najednou před druhou konzultací, kde zhodnotíme nálezy a
navrhneme další diagnosticko-terapeutický postup.
13. Musí
být žena vždy hormonálně stimulována?
Ne,
záleží před jakým výkonem. Hormonální stimulaci vyžaduje zejména stav, kdy ženě
nezrají vajíčka.
14. Kdy
se využívá nativní IVF cyklus a kdy je žena hormonálně stimulována?
Nativní IVF cyklus se využívá u žen,
které se hormonální stimulace před IVF obávají, nebo u žen, které mají
vyčerpány všechny cykly hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
15. Kdy
je vhodné provést vyšetření na AMH hormon?
U všech žen nad 35 let věku a u žen
s nepravidelným menstruačním cyklem.
16. Kdy
se provádí genetické vyšetření?
- Obecné
indikace ke genetickému vyšetření: - a) vyšetření
dítěte s vrozenou vývojovou vadou nebo mentální retardací, - b) dědičná
onemocnění v rodině, vrozená vývojová vada v rodině, opakované
potraty, sterilita partnerů, nádorová onemocnění v rodině. - Indikace ke
genetickému vyšetření v těhotenství: - c) věk těhotné
vyšší než 35 let, - d) pozitivní
těhotenský screening, - e) podezření na
vrozenou vývojovou vadu u plodu, - f) dědičné
onemocnění v rodinné anamnéze, - g) narození
dítěte s vrozenou vývojovou vadou v předchozím těhotenství, - h) přítomnost
strukturální chromozomální vady u jednoho z rodičů, - i) otěhotnění
po IVF (umělém oplodnění), - j) onkologické
onemocnění u jednoho z rodičů před těhotenstvím, - k) užívání léků
v graviditě nebo vliv jiných teratogenů.
Kryokonzervace,
nebo vitrifikace?
17. Co je to
kryokonzervace spermií, vajíček a testikulární tkáně
Postup je založen na zmrazení spermií či vajíček v přítomnosti
kryoprotektivního média – uložení v tekutém dusíku. Použité médium brání vzniku
krystalů a tím umožňuje zachovat vitalitu reprodukčních buněk. Účelem tohoto
postupu je dlouhodobé uchování buněk pro použití metodami asistované
reprodukce.
18. Jaké
jsou výhody rychlého zamrazení (vitrifikace)?
Existují dvě metody zmrazování,
kryokonzervace: Pomalé zmrazování je starší metoda kryokonzervace embryí. V
současné době se používá metoda velmi rychlého zmrazování, tzv.
vitrifikace, která dává významně lepší výsledky, pokud jde o přežití embryí po
rozmražení.
19. Jsou
nějaká rizika při zmrazování/rozmrazování embryí?
K poškození embryí během
kryokonzervace může dojít následkem tvorby krystalů ledu. Metoda vitrifikace
však při správném provedení toto riziko minimalizuje. Nezbytnou podmínkou, ale
je vybírat ke kryokonzervaci jen kvalitní embrya.
20. Jak
dlouho mohou být vajíčka zmražena? Jak dlouho může být zmraženo sperma?
Teplota -136 °C je považována za
moment, kdy se zastavují veškeré biologické procesy.
Teplota tekutého dusíku,
při které jsou reprodukční buňky skladovány, je ještě o 60 °C nižší (-197 °C) a
měla by bezpečně zaručit skladování prakticky po neomezenou dobu.
V praxi
se ale reprodukční buňky skladují po dobu 10–20 let, na žádost pacientů je
možné v opodstatněných případech tuto dobu prodloužit.
Možnost
výběru dárkyně vajíček, možnost výběru dárce spermií
21. Jaké
údaje se evidují o dárkyni vajíček a dárci spermatu?
O dárcích reprodukčních buněk se
evidují následující údaje: výsledky genetických vyšetření, výsledky vyšetření
na sexuálně přenosné choroby, výsledky gynekologického vyšetření, rozbor
rodokmenu, krevní skupina a fenotypové znaky.
22. Jakým
způsobem jsou přiřazovány párům dárci reprodukčních buněk?
Výběr je prováděn na základě
dotazníku, který vyplní pár. Probíhá tak, aby byla shoda v krevní skupině,
RH-faktoru a co největší shoda ve fenotypových znacích.
Průběh
výkonů a které výkony se provádějí v anestezii
23. Provádí
se odběr oocytů v celkové anestezii? Je nutná hospitalizace?
Hospitalizace nutná není, jedná se o
výkon v krátkodobé nitrožilní anestezii, kdy pacientka po 2 hodinách na
dospávacím pokoji odchází v doprovodu domů.
24. Kdy
je dobré si nechat vajíčka zmrazit?
V době, kdy ženě „tikají
biologické hodiny“ a není v dohledu potencionální otec dítěte. Pokud se
jedná o pár, který racionálně plánuje rodinu až na pozdější období, je dobré si
do 40 let věku ženy nechat zamrazit embrya, která tolerují kryokonzervaci lépe
než vajíčka.
25. Podle
čeho se určuje délka kultivace embryí? Jaký vliv na uhnízdění embrya má délka
kultivace?
Na konci třetího dne má embryo osm
buněk a za fyziologických podmínek se stále nachází ve vejcovodu. Zavádění
embryí se provádí do dělohy a je výhodnější kultivovat embrya ještě
přinejmenším dalších 48 hodin tak, aby bylo možno přenášet je do dělohy
v odpovídajícím vývojovém stadiu.
Kromě toho dochází v průběhu
osmibuněčného stadia k předání řízení z maternálního na embryonální genom a
pomocí prodloužené kultivace lze eliminovat embrya, u kterých díky neaktivaci
celé signální kaskády došlo k zastavení vývoje.
Jinými slovy, je-li k dispozici
třetí den víc než jedno embryo, je prodloužená kultivace do pátého dne velmi vhodným prostředkem, jak z nich vybrat to
nejživotaschopnější a vyhnout se embryotransferu embrya do místa, které ne
zcela odpovídá jeho vývojovému stadiu.
26. Budu
již při odběru oocytů vědět termín, kdy dojde k přenosu embrya do dělohy?
Termín embryotransferu je upřesňován v
průběhu kultivace podle toho, jak a kolik embryí se vyvíjí odpovídajícím
způsobem. Obvykle se přenáší třetí nebo pátý den, případně se všechna embrya
zmrazí a přenášejí se postupně v následujících cyklech.
27. Jak
probíhá transfer embryí? Musím být pak v klidu?
Transfer probíhá bez narkózy, jedná se
o nebolestivý výkon – plastikovým katetrem je většinou 1 embryo přeneseno do
dutiny děložní. Absolutní klidový režim není nutný, ale není vhodný pohyb na
maximální aerobní kapacitu (spinning, heaty, aerobik).
28. Kolik
embryí se běžně transferuje?
V prvních dvou cyklech u mladších
pacientek preferujeme SET – single embryo transfer, tj. transfer 1 embrya.
Další transfer, další IVF
29. Za
jak dlouho po neúspěšném pokusu je možné podstoupit další transfer zamrazených
embryí?
Je vhodné využít již první menstruační
cyklus po nezdařeném IVF cyklu.
30. Za
jak dlouho je možné provést další odběr vajíček?
Nejdříve za 3 měsíce.
Rizika
31. Jaká
jsou rizika IVF?
Je třeba, aby zátěž a
zdravotní obtíže pacientky byly minimalizovány. Přesto může ojediněle dojít ke
komplikacím – jako u každého jiného zákroku.
Vyloučit nelze možné komplikace
související s každým těhotenstvím (potrat, předčasné porodní bolesti atd.).
V tomto ohledu se těhotenství po IVF nijak neliší od „normálního“
těhotenství.
Pochopitelně je zvýšená pravděpodobnost mnohočetného těhotenství. Při transferu dvou a více embryí
dochází v dobrých 20 % případů k těhotenství
s dvojčaty.
Čistě teoreticky existuje po transferu
embrya nebezpečí těhotenství v
dutině břišní, resp. ve vejcovodu. Za normálních okolností, dojde-li k těhotenství bez
lékařské pomoci, činí výskyt těhotenství ve vejcovodu asi 2 %. Po
transferu embrya, jsou-li zachovány části vejcovodu, stoupne toto riziko na
zhruba 3 %.
Typickou komplikací hormonální léčby je tzv. hyperstimulace
nebo též OHSS. Vaječníky se zvětšují, tvoří se ovariální cysty, projevuje se
tlak v podbřišku, řidčeji dochází k hromadění tělesné tekutiny v břišní dutině,
někdy dokonce v plicích.
V ojedinělých případech, zejména když došlo k otěhotnění,
může proto vyvstat potřeba krátkodobé hospitalizace. Hyperstimulace spontánně
ustoupí.
Obrázky nakreslily děti v terapeutické dílně pediatrické kliniky FN Motol.
In vitro fertilizace (IVF) | GENNET Praha, Liberec
Léčba IVF jinak také nazývaná mimotělní oplodnění patří mezi nejefektivnější metody léčby poruch plodnosti. Principem této léčby je odebrání zralých vajíček, ke kterým jsou v laboratorních podmínkách přidány spermie. Ty pak mohou k vajíčku proniknout přirozenou cestou, oplodněná vajíčka jsou následně vložena zpět do ženské dělohy.
V prvním IVF cyklu otěhotní 39 – 57% žen v závislosti na jejich věku. U žen starších 40 let úspěšnost otěhotnění touto metodou klesá až k 28% v rámci jednoho IVF cyklu.
Díky IVF léčby mají dnes tisíce párů po celém světě své vysněné dítě, které by bez pomoci lékařů mít nemohli.
Pro koho je tato léčba vhodná?
- Pro páry, kde žena trpí neprůchodností vejcovodů, zánětlivými srůsty v oblasti pánve nebo endometriózou
- Pro páry, kde žena nemá dostatečné množství vajíček
- Pro páry s imunologickými příčinami neplodnosti
- Pro páry, kdy muž má zhoršené hodnoty spermiogramu
- Pro páry, kdy bylo nutné k získání spermií muže použít mikrochirurgickou metodu TESE
- Pro páry, kde se vyskytuje jiná příčina neplodnosti dle indikace lékaře
V čem spočívá metoda IVF?
Základním principem IVF léčby je hormonální stimulace ženských vaječníků k vytvoření optimálního počtu váčků zvaných folikuly, z nichž jsou získána vajíčka. Takto odebraná vajíčka jsou následně v embryologické laboratoři oplodněna spermiemi partnera.
K oplodnění vajíček je možné použít čerstvé spermie, tudíž je partner musí odevzdat ještě před odběrem vajíček ženy, nebo spermie zmražené. Přibližně třetí den (v případě prodloužené kultivace 4. – 5.
den) po odběru vajíček jsou vhodná embrya transferována do dělohy ženy.
Často kladené otázky
- Co všechno bych měla vědět o OPU tedy odběru vajíček? OPU spočívá v odsátí folikulární tekutiny, do které jsou uvolněna vajíčka. Provádí se pomocí speciální jehly přes klenbu poševní za kontroly ultrazvukem. OPU se provádí v ranních hodinách a je nezbytné, aby žena byla nalačno (od půlnoci nejíst a nepít).
- Co všechno bych měla vědět o embryotransferu? Embryotransfer je jednou z nejdůležitějších částí celé IVF léčby. Spočívá v zavedení embrya katetrem přes hrdlo děložní opět za kontroly ultrazvukem do dutiny děložní. Při tomto zákroku se ultrazvuková kontrola provádí přes stěnu břišní, proto je vhodné, aby byl naplněný močový měchýř, protože jen tak je dobře viditelný průnik katetru s embryem do dělohy. Průběh celého výkonu je možné sledovat na obrazovce na operačním sále.
- Může mě na embryotransfer doprovodit partner až na sál? Ano, partner v tomto případě může být přítomen po celou dobu zákroku přímo na sále. V případě odběru vajíček to není možné.
- Kolik embryí doporučujete k transferu? Na klinikách GENNET doporučujeme přenos pouze jednoho embrya pro snížení rizika vícečetného těhotenství.
- Jak dlouho trvá odběr vajíček a jak dlouho budu muset zůstat na klinice? Samotný zákrok probíhá v celkové anestézii. Jeho délka je individuální ale obvykle trvá zhruba 10 – 15 minut. Zhruba dvě hodiny po zákroku můžete s doprovodem opustit kliniku.
- Co se děje se vzniklými embryi, která nejsou hned transferována? Nadpočetná embrya, která se správně vyvinula, je možné zamrazit metodou vitrifikace a uchovat je tak pro případné budoucí cykly.