Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví

Studio chystané stanice Radiožurnál Sport. Hashtag #Poslouchejsport využije doprovodná marketingová kampaň. Vizualizace: Český rozhlas

Se začátkem mistrovství světa v hokeji začne 21. května vysílání digitální stanice Radiožurnál Sport. Její vznik dnes odsouhlasili radní Českého rozhlasu.

Vysílat bude přes digitální sítě DAB+ a po internetu. Sportovní přenosy a pořady doplní zpravodajství Radiožurnálu a pop-rocková hudba.

Vysílání mělo původně odstartovat s loňskou letní olympiádou v Tokiu, plán ale zhatila pandemie covidu.

„Během 12 měsíců budeme vysílat z letních i zimních olympijských her, mistrovství světa v hokeji, mistrovství Evropy ve fotbale a mnoha dalších sportovních akcí, na které má Český rozhlas vysílací práva,” uvedl šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan, do jehož gesce stanice spadá. Vedoucím programu bude Miroslav Bureš, dosavadní šéf sportovní redakce. Ta bude muset navýšit svou produkci o zhruba polovinu, uvedl Suchan. Nová stanice si vyžádá i personální posily.

Do Českého rozhlasu tak přicházejí například Radek Šilhan ze sportovního kanálu televize O2 TV nebo Vojtěch Šafář z České televize.

Moderátory proudového vysílání Radiožurnálu Sport mají být dopoledne Šafář nebo Jan Říha, v prvním odpoledním bloku Šilhan s Ondřejem Prokopem, v druhém Karel Janů nebo Štěpán Pokorný a ve večerním Martin Minha s Markétou Svozilovou.

Do vysílání se zapojí i sportovci, kteří povedou hlavní rozhovor dne mezi 10. a 11. hodinou.

Jde o hokejistu Martina Procházku, tenistku Andreu Sestini Hlaváčkovou, slalomáře Vavřince Hradilka a lyžařku Kateřinu Neumannovou.

Jednou týdně je doplní sportovní talk show Na place uváděná herci a fanoušky Davidem Novotným, Ladislavem Hamplem a Pavlem Nečasem.

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví

Ladislav Hampl, Pavel Nečas, David Novotný. Foto: Český rozhlas

Vedle živých přenosů a rozhovorů se má stanice soustředit na denní témata, která v několika příspěvcích zaberou jednu až dvě hodinu. Věnované mají být profesionálním i amatérským sportům. Důraz chce stanice klást i na paralympijský sport.

Sportovní vysílání poběží nadále i na Radiožurnálu. „Žádá si ho tam až 50 % posluchačů. Na Sportu typicky poběží celý přenos, na Radiožurnálu budou propojené vstupy,“ vysvětloval dnes Suchan radním.

Připomněl také, že si Český rozhlas vyzkoušel zvláštní sportovní vysílání už během zimní olympiády v Pchjongčchangu v roce 2018, kdy si ho na webu naladilo na 240.000 lidí.

Vůbec první sportovní přenos vysílal rozhlas v roce 1924, kdy živě přenášel boxerský zápas mezi Američanem Rockym Knightem a českým reprezentantem Františkem Růžičkou.

Hudba hlavně pro posluchače od 30 do 49 let

Od Radiožurnálu bude přebírat stanice zpravodajství, které poběží dvakrát za hodinu. Během ní má odehrát okolo desítky písní. Podíl mluveného slova ale bude kolísat, předpokládá ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný: „Vysílání napínavého utkání poběží na úkor hudby.“

Hudba má odpovídat hlavně vkusu primární cílové skupiny stanice, tedy posluchačů ve věku 30 až 39 a 40 až 49 let, která podle výzkumu Českého rozhlasu vyhledává „primárně pop rock, s přesahy do rocku a hard rocku a také do současného spíše kytarového popu“. Ve vysílání tak budou hrát hlavně skladby od 80. let po současnost, s přesahy do 60. a 70. let.

Jmenovitě půjde o Queen, Nazareth, Limp Bizkit, Bon Jovi, Guns ‚N‘ Roses, U2, Rolling Stones, Beatles, Aerosmith či Oasis, ale také Black Sabbath, AC/DC, Rammstein, Nirvana, Rasmus, Red Hot Chilli Peppers, Metallica, Twisted Sister, Offspring, Judas Priest, Sweet či Kiss. Z popovějších má jít o Imagine Dragons, Sunrise Avenue, One Republic, Lumineers, Train, Brian Adams či Roxette.

Z českých to pak budou Aleš Brichta, Kabát, Aneta Langerová, Tři sestry, Lucie, Wanastovi vjecy, Žlutý pes či třeba Anna K.

Detailní prezentace nové stanice Radiožurnál Sport

  • Český rozhlas
  • Digitální rádio
  • Rádio
  • Sport

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví

23Září

online

Sutherland, Ritson a osm dalších. Pořadatelé slibují nejsilnější lineup v historii.

Střední průmyslová škola Otty Wichterleho

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví UČŇOVSKÁ KADEŘNICTVÍ OPĚT OTEVŘENA

3 května, 2021

Od pondělí 3. května opět otevíráme pro veřejnost naše učňovská kadeřnictví v Náchodě a Velkém Poříčí. Pro jejich návštěvu platí pravidla vyhlášená Ministerstvem zdravotnictví jako pro ostatní kadeřnictví. Aktuální otevírací dobu a více informací najdete po kliknutí na příslušný odkaz: Náchod Velké Poříčí

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví ZAČALY MATURITY

21 dubna, 2021

V pondělí 19. 4. začala na naší škole první část maturitních zkoušek. Žáci mají nyní před sebou tři maturitní části: praktickou, ústní a didaktický test. V pondělí 19. 4. byla, jako první, zadána témata v Červeném Kostelci žákům oboru Modelářství a návrhářství oděvů. Na zpracování mají tito žáci čas do 30. dubna. Ve čtvrtek 22. […]

REKONSTRUKCE SILNICE II/303 SE DOTKNE I NAŠÍ ŠKOLY

31 března, 2021

Dne 12. 4. 2021 bude zahájena stavba „II/303 Velké Poříčí – Hronov“. Jedná se o I. etapu rekonstrukce hlavní komunikace č. 303 ve směru Náchod – Hronov. Dopravní omezení se dotknou i naší školy v Hronově a Velkém Poříčí.Ve Velkém Poříčí se bude omezení týkat úseku od čerpací stanice KM Prona až po křižovatkuu Staročeské […]

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví DUBNOVÉ TŘÍDNÍ SCHŮZKY

24 března, 2021

Plánované dubnové třídní schůzky se opět uskuteční „distančním způsobem“. Stejně jako na podzim budou žáci a rodiče žáků HR, VP, ČK včas informováni třídními učiteli přes službu Komens v programu Bakaláři. Zde se rodiče mohou domluvit i na konzultacích s ostatními učiteli.

III. KOLO PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (talentové zkoušky)

16 března, 2021

Ředitel školy vyhlašuje III. kolo přijímacího řízení (talentové zkoušky) pro školní rok 2021/2022 na studijní obor 82-41-M/07 Modelářství a návrhářství oděvů. Termín podání přihlášek je do 30. března, přijímací zkoušky se uskuteční v úterý 6. dubna 2021. Více informací zjistíte na tomto odkazu.

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY pro školní rok 2021/2022 se NEKONAJÍ!!!

8 března, 2021

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem

Mladá česká firma Kartoons vyrábí designový nábytek. Od konkurence se však neliší jen nápaditými tvary, ale i materiálem. Všechny kousky od této firmy jsou vytvořeny z recyklovatelné lepenky. O tom, jak se takovýto nábytek vyrábí, ale i o mnohém dalším jsme si povídali se zakladatelem značky Vojtou Beránkem.

Kdo je Vojta Beránek?

Vojtovi je čerstvých 29 let, ale za tu dobu již stačil stihnout mnohé. Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Právě na vysoké škole poprvé objevil to, jak může být karton pevným materiálem. Zúčastnil se soutěže zpravodajského serveru iDnes.cz s názvem Tvůj příběh.

Soutěž vyhrál a získal 100 000 korun na realizaci svého nápadu. Tím bylo vytvořit designový nábytek z kartonu, který bude finančně dostupný i studentům. Vojta však přiznává, že kvalitní karton je poněkud dražší záležitostí.

I presto si však jeho nápadité výrobky získávají stále větší oblibu především u mladých lidí, kteří hledají neotřelé designové kousky.

Jak se vůbec zrodila myšlenka vyrábět nábytek z lepenky?

Během studia na vysoké škole jsem si všiml pevnosti kartonu. Zúčastnil jsem se soutěže Hala roku, kde se stavěly konstrukce z různých materiálů a následně se zatěžovaly závažím, než praskly. Část konstrukcí byla navržena právě z kartonu. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak je karton překvapivě pevným materiálem.

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdravíJak probíhala první realizace nápadu?

Úplně prvním kartonovým výrobkem byl sedák, který máme v nabídce dodnes. Na začátku jsem vůbec netušil, jaký výrobní proces zvolit, ani nic o tom, že existují různé druhy kartonu. První sedáky byly raženy pomocí raznice a z méně kvalitního kartonu, který se nakonec ukázal jako nevhodný. Způsob výroby ražbou jsem také později opustil.

Změnila se výroba od té doby, co jste začali poprvé vyrábět?

Na výrobu jsme si pořídili laser, díky kterému jsme schopni upravit a poslat do výroby jakýkoliv tvar během několika minut. Další velkou proměnou prošly bočnice nábytku. Ze začátku byly sedáky z boku opatřeny pouze fólií. Později jsme přešli přes tapety a dřevovláknité desky až k dnes používané bukové překližce. Ta zaručuje dostatečnou pevnost nábytku z bočních stran.

Zajímavé:  Doxybene 100mg - vše o zdraví

Má kartonový nábytek výhody oproti tomu klasickému?

Výhodou nábytku bude určitě jeho lehkost a možnost následné recyklace. Naše výrobky jsou k přírodě skutečně šetrné, protože jsou ze 2/3 vyrobeny z již recyklovaného materiálu.

Je nábytek z lepenky pevný? Někdo by mohl namítat, že je to přeci jen papír…

Díky tomu, že pro výrobu používáme velice kvalitní karton, je nábytek opravdu pevný. Sedáky neskládáme z obyčejného materiálu, se kterým se setkáme například u krabic na potraviny. Zhotovujeme je z kartonu, do kterého se balí elektronika nebo těžké autodíly.

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdravíNevyrábíte však jen nábytek, jakou nejzajímavější věc jste z lepenky zhotovili?

V našem portfoliu najdete stínidla, celé lampy, dekorace či módní doplňky. Zajímavou realizací byl například recepční pult v kadeřnictví Misha. Nyní ve spolupráci s Doplňkem pro život dokončujeme další zajímavý projekt. V rámci něj jsme zhotovili dokonce módního kartonového motýlka.

Váš motýlek ale nepomáhá jen přírodě, o co jde?

Výtěžek z jeho prodeje jde na pomoc Terezce, která trpí nemocí motýlích křídel. Díky tomuto projektu jsem se mohl detailně seznámit s touto zákeřnou nemocí. Doufám, že se nám povede Terezce z výtěžku zaplatit cestu k Černému moři, které jí v boji s nemocí pomůže.

Co vás při práci inspiruje?

Dá se říci, že vše kolem mě. Pro některé produkty byly inspirací již existující výrobky. Ty jsme chtěli udělat netradičně, z neobvyklého materiálu. Tak například vznikly kartonové kukačky nebo kartonový budík

Jaký je vztah Čechů k designovým výrobkům?

Bohužel pro velkou část Čechů jsou designové výrobky stále nedostupné a raději nakupují ve velkých řetězcích. Situace se ale určitě zlepšuje. Stále častěji se setkáváme s lidmi, kteří si chtějí pořídit něco originálního. Zajímají se o původ výrobku nebo o to, kdo jej navrhl a kde byl produkt vyroben.

Čeho chtějí Kartoons dosáhnout v budoucnu?

Rádi bychom se soustředili na další možnosti recyklace a udržitelného životního stylu. V tomto roce plánujeme také oslovení zahraničních trhů, hlavně ve střední a západní Evropě. Naším dlouhodobým cílem je realizace více individuálních zakázek. Při nich totiž můžeme ukázat, co vše lze z kartonu vyrobit.

Kde si mohou čtenáři vaše výrobky zakoupit?

Celé portfolio našich výrobků mohou čtenáři najít na našich stránkách kartoons.cz. Výrobky dodáváme také do designových obchodů v Praze, Brně, Ostravě, Plzni.

Začátkem podzimu se opět roztočí kolotoč designových akcí, kde budeme představovat naše novinky. Mohu doporučit například pražský LeMarket nebo ostravský Meat Design.

Tady se s námi mohou zákazníci setkat i osobně a my si s nimi moc rádi popovídáme.

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ pro Prahu 6

Interview s designérem Vojtěchem Beránkem – vše o zdraví Hájíme Vaše zájmy na radnici: místostarosta Jan Lacina, zastupitelé Petr Karvánek, Petr Prokop, Oldřich Kužílek,

radní Zdeněk Hořánek, zastupitelé Iveta Borská a Libor Bezděk.

Vážení příznivci Starostů a nezávislých,

dovolujeme si vám velmi poděkovat za podporu ve volbách v Praze 6. Vynikající byla i volební účast 52,4 %, která se od minula zvedla skoro o 20 %. Dali jste nám najevo, že komunikovat s veřejností soustavně celé čtyři roky se vyplatí. I my jsme se totiž díky vašim hlasům zvedli o bezmála 75 %.

V zastupitelském klubu budeme vaše zájmy proti minulým 5 členům tentokrát zastupovat silou 7 mandátů. Účast v našem klubu ve volbách potvrdil Zdeněk Hořánek, přibude ředitel ZŠ Antonína Čermáka Petr Karvánek, z čehož máme velkou radost.

Volby v Praze 6 dopadly velmi dobře a potvrdily, že naše vzdělaná a přemýšlivá veřejnost dokáže ocenit výkon na radnici kriticky, ale velmi spravedlivě.

  • Ještě jednou díky.
  • V úctě,
  • Mgr. Jan Lacina, lídr STAN v Praze 6

10 věcí,o které se postaráme…

  1. Budeme transparentně a odpovědně zacházet s vašimi penězi.
  2. Dostanete každé dítě do školky i školy.
  3. Radnice nebude úřadem, ale vaším servisem.
  4. Nebudeme tolerovat hazard.
  5. Zaparkujete tady!
  6. Podpoříme živou kulturu a přirozená centra společenského života.
  7. Nebudeme zapomínat na staré a dlouhodobě nemocné.
  8. Developeři budou muset dodržovat jasná pravidla a zákony.
  9. Nebudeme zapomínat na odlehlejší části Prahy 6.
  10. Budeme tu spolu nejen bydlet, ale také žít!

Splněno!

  • zřízeno oddělení kultury Úřadu Městské části Praha 6
  • spuštěn transparentní dotační program na podporu kulturního života v Praze 6; dotační program „Kultura“ navýšen (ze 400 tis. Kč v roce 2014, 2,4 mil. Kč v roce 2015 a 4 mil. Kč v roce 2016 na 6 mil. Kč v roce 2017)
  • podpora navýšení dotace divadlu Semafor z HLMP (ze 4,9 mil. v roce 2015 a 7,2 mil. v roce 2016 na 7,5 mil. Kč v roce 2017)
  • spuštěn program na obnovení art kina Dlabačov v Břevnově s podporou Prahy 6
  • založena tradice „Večerů s Prahou 6“ Dejvická LIVE (jednou měsíčně v divadle Semafor)
  • založena tradice Festivalu ambasád FOOD and CULTURE (květen)
  • dokončen přírodní amfiteátr na Hanspaulce (s přispěním evropské dotace)
  • zajištěno vícezdrojové financování „Opery v Šárce“ (příspěvek Prahy 6 – 1,3 mil. Kč v roce 2014, 1,2 mil. Kč v roce 2015, 900 tis. Kč v roce 2016 a 700 tis. Kč v roce 2017; spolufinancování Ministerstvo kultury, HLMP, pražské společnosti)
  • oživení Kampusu Dejvice (podepsáno Memorandum o společném zájmu mezi Prahou 6 a ČVUT, VŠCHT, NTK, UK a ÚOCHB AV ČR, zřízena pracovní skupina pro Kampus Dejvice)
  • pokračují oblíbené farmářské trhy, tentokrát však i s profitem pro rozpočet Prahy 6 (750 tis. Kč + DPH/rok); smlouva s provozovatelem prodloužena o 5 let
  • zajištěna nová grafika i obsah časopisu Šestka včetně kvalitnější distribuce
  • přijata závazná pravidla pro vydávání Šestky posilující prostor pro názory opozice, vyváženost a objektivitu
  • zahájen pravidelný dialog se spolky Prahy 6 (pravidelná setkávání, k dispozici jedna stranu v měsíčníku Šestka)
  • navýšeny prostředky na odměny ředitelů základních škol (3 miliony ročně) a ředitelek MŠ (2 miliony ročně), školních psychologů (1,3 milionu ročně), správců počítačových sítí a hřišť (3 miliony ročně) a recepčních (1,5 milionu ročně)
  • příprava navyšování kapacity pro žáky MŠ a ZŠ (příprava půdní vestavby na ZŠ Antonína Čermáka a navýšení kapacit o 125 žáků, stavby MŠ Mezi domy – 48 dětí, přestavby MŠ Vokovická – navýšení kapacit ze 72 na 96 dětí, střechy na ZŠ nám. Svobody a Emy Destinnové připraveny na půdní vestavby v blízké budoucnosti)
  • spuštěn projekt participačního rozpočtování „Mám nápad pro Šestku“ (5 mil. Kč v roce 2017)
  • zveřejňování všech faktur a smluv ve strojově čitelném formátu od roku 2015
  • zveřejňování platů (včetně odměn) radních, tajemníka úřadu a vedoucích odborů od roku 2015
  • zveřejňování odměn zastupitelů a členů komisí RMČ a výborů ZMČ od roku 2015
  • otestován provoz letního kina v parku Maxe van der Stoela, vítězného projektu „Mám nápad pro Šestku“ (1300 diváků na projekci filmu Po strništi bos)
  • rozběhnut další ročník projektu „Nápad pro Šestku II“
  • připraven projekt „500 plus 500“ k navýšení kapacit mateřských a základních škol o 1000 míst do roku 2022 na základě novely školského zákona
  • do rekonstrukcí škol a jejich zařízení investováno v letech 2014 – 2018 cca 400 milionů korun
  • osazeny pamětní desky režisérovi Františku Vláčilovi,‎ zpěvačce Evě Olmerové, architektovi Janu Kaplickému, válečným hrdinům Karlu Lukasovi a Františku Fajtlovi, politikovi Ladislavu Karlovi Feierabendovi a hrdince válečného odboje Boženě Kropáčkové
  • připraveny velké společenské projekty Osvobození 70 (2015), Pocta Václavu Havlovi (2016) a Rok české státnosti (2018)
  • zorganizovány veřejná setkání a anketa k budoucímu využití bývalé nádražní budovy Praha-Bubeneč, kterou Praha 6 získá do správy od HLMP
  • založen městský žákovský parlament (doporučil přejmenovat ZŠ Petřiny – jih na ZŠ Věry Čáslavské a pojmenovat v Dejvicích park Petra Šabacha)
  • zveřejňována všechna hlasování zastupitelstva, a to jmenovitě a v otevřených datech
  • vybudováno ledové kluziště a letní oddechová plocha (Pláž č. 6) na Vítězném náměstí nebo běžkařská dráha na Vypichu za finanční účasti hl. m. Prahy, postaveny tři nová workoutová hřiště
  • navýšeny dotace na sport a volný čas z 1 mil. Kč na 10 mil. Kč
  • spuštěny nové dotační programy v oblasti sportu a volného času (Sport a volný čas na Šestce, Senior & handicap sport, Aktivní Šestka)
  • spuštěn projekt Aktivní město na podporu dětí navštěvujících volnočasové kroužky
  • organizovány pravidelné sportovní a volnočasové akce (Čarodějnice na Ladronce, Ladronkafest, Duše a dušičky ve Hvězdě, Kašpárkohraní)
Zajímavé:  Embolie - vše o zdraví

Souhlasím, aby hnutí Starostové a Nezávislí pro Prahu 6 zpracovalo mé osobní údaje z tohoto formuláře v rozsahu jméno, příjmení, e-mail a odeslaná zpráva ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění.

Na mou žádost budou mé osobní údaje provozovatelem odstraněny. Provozovatel stránek rovněž prohlašuje, že Vámi uvedené údaje budou využity pouze za účelem zasílání zpráv a novinek z dění hnutí Starostové a Nezávislí a že nebudou poskytnuty dále.

Děkujeme za Vaši registraci a zprávu.

Vaše náměty na zlepšení života na Praze 6

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

  • Komentář rektora k aktuálnímu tématu – leden 2017:
  • Některé zásady dobrých vztahů, vzájemného respektu a slušného jednání mezi kolegy
  • na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
  • (kolegové  -souhrnné označení studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců školy)

Měli bychom přijmout zásadu, že na UMPRUM se nikdo nesmí cítit ponižován, urážen či jinak faulován. To znamená, že nikdo by se neměl na své kolegy vytahovat a služebně či jinak hierarchicky by neměl zneužívat své postavení a bez zábran uvádět kohokoli do trapné, nekomfortní situace.

Ale je možné, že ne vždy jsou si lidé vědomi, že tak činí nebo že jejich jednání tak může působit. Když se kohokoli něco dotýká, nejlepší je dát hned na vědomí, že mu to vadí, ale bránit sebe sama bývá někdy velmi obtížné. (viz pravidlo 1.)

Potom je však nezbytné, aby dobře fungovala solidarita, kdy okolí má bezprostředně reagovat na nepřijatelnost urážlivého či jinak nevhodného chování a svého kolegy se zastane. (viz pravidlo 2.)

V akademickém prostředí je vzájemný korektiv nezbytný, a kdo chce dlouhodobě obstát, nemůže jej ignorovat. (viz pravidlo 3.)

…………………………

A/   Prohlášení studentů, pedagogů, zaměstnanců Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze:

Chceme být společenstvím, které se k sobě navzájem chová slušně a s respektem. To platí obecně a bez ohledu na služební postavení, věk a pohlaví.

B/   Pravidla vzájemné – partnerské komunikace na škole:

1.       Upozornění               – Když se nás něco dotýká, dáme to najevo hned, je-li to možné.

  1. 2.       Solidarita                    – Jsme-li přítomni, když je někdo uváděn do trapné situace, ponižován,
  2. či jinak faulován, upozorníme na to, i když se nás to zdánlivě netýká – vždy
  3. se nás to týká!
  4. 3.       Sebereflexe              – Když nám dá kdokoli najevo, že se ho osobně dotýká něco, co jsme vyvolali a
  5. ani tak nemysleli, není prohrou své jednání následně vysvětlit, přehodnotit
  6. či změnit tak, aby se nikdo necítil být nekorektně zaháněn, s ohledem na
  7.                                           služební postavení, věk a pohlaví do úzkých.
  8. C/   Kulturně-historické konotace:

Je nemyslitelné se ohánět křesťanskými a evropskými tradicemi a zároveň tolerovat, když se muži vytahují na ženy (…není nutné rozebírat důvody)! Zejména v prostředí jako je vysoká škola, není možné se vymlouvat na nešťastné příklady z jakékoli společenské či státní úrovně.

  • (v duchu římského práva odmítněme heslo „…tu quoque“ – volně řečeno „…vždyť oni také“)
  • …………………………
  • Dnes je zjevně namístě opět připomenout pravidla slušného a rovnoprávného jednání mezi studenty, pedagogy a zaměstnanci na UMPRUM a explicitně se k nim přihlásit.

Mimo jiné i proto, abychom pak nedělali bezmocný kompars před stotisícovým hledištěm, někdy i v rolích, které nám byly „autory“ násilně vnuceny.

(Tak jsem se cítil já, když jsem byl upozorněn na videoklip Čtvrté vlny.

I tady bych ovšem čekal, že se v okolí najde korektiv, který nepřipustí fauly a manipulaci ve jménu jakékoli, třeba i správné ideje. Zde čekám nějaký feedback – viz pravidlo 2. a 3.).

Snad všichni jsme už slyšeli o hulvátských atacích v tramvaji, kde se obvykle oběť nejen že nedočká zastání, ale „všichni spíš opustí vůz zadními dveřmi“.

Naučme se tomu čelit!

Design není jen umění. Rozhovor s designerem Janem Čtvrtníkem

JAN ČTVRTNÍK patří k předním českým designérům, kteří se proslavili doma i v zahraničí. Za svou práci získal v roce 2008 na Czech Grand Design prestižní tituly Mattoni Grand designér a Designér roku. V minulosti pracoval například pro společnosti IKEA nebo AEG.

V současné době působí v německé firmě Liebherr a spolupracuje s tradiční českou sklárnou Moser. Své skleněné plastiky představí v rámci hlavní výstavy dnů otevřených Ateliérů, která bude zahájena vernisáží v pátek 11. října 2019 v galerii Tiskárny Karmášek.

Náš rozhovor jsme věnovali především designu a zkušenostem Jana Čtvrtníka se zahraničními firmami.

Petra Lexová: Rozhovor bych začala prozaicky: „Jak se stalo, že pracujete jako designér v zahraničí?”

Jan Čtvrtník: Po vysoké škole jsem se rozhodl strávit tak dva tři roky v zahraničí a vyzkoušet, jaké to je pracovat v nějakém velkém profesionálním zahraničním studiu. Odjel jsem v roce 2004 a už jsem tam zůstal.

Po dvou letech ve Švédsku, kde jsem dostal stipendium Ingvara Kamprada, jsem šel pracovat do Anglie a hledal práci in-house designéra ve velké firmě. Měl jsem pocit, že tam může člověk dělat profesionální design nejlépe. Je to mnohem méně „navoněný”, než výrobky prezentované třeba na Designbloku.

Jedná se o profesionální práci, kdy člověk ví, co má dělat, co po něm firma chce, co zákazník kupuje, jaké technologie má k dispozici a z toho pak si skládá výsledný produkt.

PL: Máte za sebou studium na řadě zahraničních škol a dlouhodobě žijete v zahraničí. V čem se liší vztah k designu například v Itálii oproti tuzemskému prostředí?

JČ: V Itálii je všudypřítomné estetické posuzování, i když myslím, že pouze v konkrétní sociální skupině… Ta je asi trošku širší než v ČR. Dalo by se při velkém zjednodušení říci, že v Itálii žije větší skupina lidí, která je citlivější k vnímání estetické hodnoty.

Jsou ochotni si připlatit za krásnější věc. Krása je ale jen jedna funkce designu a v tom je asi rozdíl. Italové jsou takoví zdobiví krasavci a méně jim zá leží na lepší funkci výrobku.

Němci, nebo jejich k designu citlivá skupina, mají rádi kvalitu zpracování a jsou protestantsky střídmější a minimalističtější v požadavcích na zdobení.

PL: Jak se Vám spolupracuje se zahraničními firmami oproti těm českým?

JČ: V zahraničí jsem zaměstnanec a v ČR vystupuji jako najímaný designér. V zahraničí jsem přijatý do firmy, která ví, k čemu jí design slouží a jak jej používat. Uvědomuje si jeho hodnotu, poskytne veškeré informace a podmínky důležité k práci a respektuje designéra jako odborníka.

Nespočetněkrát se mi stalo, že se CEO (výkonný ředitel obchodní společnosti, pozn. PL) zeptal: „Co na to design?“ poslechl si můj názor, řekl, že se mu líbí něco jiného, ale bude respektovat slovo profesionálů… Je pravda, že funkční stránku návrhu mohou ohodnotit i ne-designéři a tak často na designéra zbývá rozhodující slovo pouze v estetické rovině.

V ČR, z podstaty nájemní síly, jsem často osloven firmami, které neví, co s výrobkem a někde se dočetly, že design by mohl pomoci. Ani o designu nic moc neví. Neví, co design může přinést a jak ho použít. Ve firmách většinou chybí znalost zákazníka, ale i definice sama sebe (vlastní „brand“), chybí jakákoli definice výrobku a marketingové strategie.

A tak je častokrát design střelba poslepu, od boku na pohybující se neznámý cíl…

PL: Z toho vyplývá, že vnímání designu doma a v zahraničí je dost jiné. Dalo by se říci, že v tuzemsku je zaměření na zákazníka méně komplexní.

JČ: Samozřejmě, že velké firmy jako Škodovka mají svoji vlastní brand DNA (svůj vlastní designérský styl), ale většina českých firem, které mě oslovují, neví, že by měly mít nějaký vlastní brand. Myslím, že v Čechách je design vnímaný do jisté míry jako užité umění a designér je umělec, který vytvoří výrobek podle okamžité inspirace.

Zajímavé:  Metformin a linagliptin – vše o zdraví

V Čechách stále často chybí zdravý základ profesionální práce. U nás se design bere jako umělecká disciplína, která nemá žádné zákonitosti až na to, že design vytvoří osvícený autor a firma s e pak trápí s jeho výrobou. Ale moc už je nezajímají potřeby zákazníka. Je to však celé komplexní vědění, které se musí do výsledného produktu promítnout, aby byl výrobek úspěšný.

Já jsem především průmyslový designér a vždy jsem chtěl vytvářet výrobky, které se budou masově vyrábět a kupovat lidmi, ne unikáty vystavené ve vitríně. Ale musím dodat, že těch zkušeností s českými firmami nemám zas tolik. Žiji už léta v zahraničí, a protože jsem naplno pracoval pro AEG a teď pro Liebherr, musel jsem pozastavit práce pro klienty v Čechách.

Téměř jediné, co jsem si ponechal, je Moser.

PL: Věděl jste od začátku, že se chcete věnovat průmyslovému designu?

JČ: Věděl jsem poměrně brzo v dětství, že design existuje. Chtěl jsem jít na tenkrát jedinou střední školu vyučující průmyslový design do Uherského Hradiště.

Jenže za totality v pětiletkovém plánu neměli žádný požadavek na průmyslového designéra do jižních Čech. Protože by mě ani nepozvali k talentovým zkouškám, šel jsem na obor Propagační grafika na SUPŠ v Praze.

Pak jsem se chvíli hledal, až jsem se, i díky pedáku (PF JU) v Českých Budějovicích, našel v plnokrevném 3D průmyslovém designu.

PL: Co je pro Vás při navrhování podstatné? Jde především o účelnost nebo pro Vás hraje důležitou roli i estetická stránka výrobku?

JČ: Design je spojení krásy a funkčnosti. Vývoj výrobku začne prvními skicami a často eskaluje do situace, kdy je obtížné nebo rovnou nemožné návrh vyrobit. Pak se hledají kompromisy. Zde záleží na znalostech a schopnostech designéra, jak dokáže spolu s vývojovým týmem nalézt optimální řešení.

Někdy vše zakončí rozhodnutí o menším zlu a designér pak hledá nejméně „škaredé“ řešení. Některé zakázky jsou zaměřené čistě na estetiku, kdy se pracuje na vytvoření krásného objektu. To je převážně práce se sklem, kde je funkčnost méně důležitá.

Váza má například sloužit jako ozdoba interiéru, i když zrovna nehostí květiny.

PL: Záběr Vaší práce je velmi široký – od navrhování nábytku, přes design spotřebičů až po sklářské výrobky. Co je Vám nejbližší?

JČ: Na designu mě hrozně baví právě rozmanitost úkolů. Čím novější je výzva, čím víc si kolem toho musím nastudovat a naučit se, tím je pro mne zakázka zajímavější. Živí mě práce na domácích spotřebičích už přes víc než 12 let. Je to dennodenní chleba, i když to není každý den vždy úplně nejzábavnější. Úkoly se přirozeně opakují, mnohdy hledám něco nového, co bych se mohl naučit.

Designér je člověk zodpovědný za vytváření návrhů, po čase postoupí a začne rozhodovat, mentorovat mladší kolegy a vybírat z jejich návrhů a definovat mantinely jejich práce. Momentálně se zabývám brandingem, definuji Visual Brand Language (vizuální jazyk značky, pozn. PL) pro Liebherr a nasměrovávám strategické směřování designu ve firmě.

To mě posunuje dál a nutí mě se učit stále něco nového, zajímavého.

PL: Velmi mě zaujala Vaše váza Droog Aalto, která Vám vynesla ocenění v Droog Design Climate Competition. Byl pro Vás inspirací odkaz finského architekta a designéra Alvara Aalta? Pro finský design je Aalto stále velmi důležitý. Pociťoval jste sám tento vliv, když jste studoval ve Finsku?

JČ: Ne. Byl jsem v rámci studijního programu Erasmus ve Finsku půl roku a Alvara Aalta nejde minout. Samozřejmě to byla obrovská osobnost, jak na poli architektury, tak v designu, ale pro Finy byl především důležitý jako nositel národního sebeuvědomění. Hledal, co je finského a pokoušel se to akcentovat ve své tvorbě.

Něco podobného jako se dělo s rondokubismem v ČSR za první republiky. Aalto je důležitý, protože ukázal, co je typicky finské. Finové tedy nenavazují na něj, ale spíš navazují na to, co bylo před ním, a prohlubují finskou identitu. Podobně to bylo vlastně s Droog Aalto vázou. Alvar Aalto udělal naprosto nadčasový set abstraktně tvarovaných váz.

Díky amorfnímu neidentifikovatelnému tvaru vyvolal řadu spekulací, proč a jak navrhl zrovna takový tvar váz. Jedna z „urban stories“, kterou mlhavě potvrzoval i text na webu Iitaly – výrobce vázy říká, že Aalvarův otec byl geograf a je možné, že Alvar čerpal svoji inspiraci z finské přírody – tvaru jezer, luk, kopců atd…

Tuto „urban story“ jsem proměnil za pravdivou premisu a mohla se tak stát základem mého návrhu. Pokud má váza od Aalta tvar jezera, jak by vypadalo jezero dnes (v roce 2007)? Z původní vázy jsem udělal referenční bod, dovnitř umístil vysušené jezero současnosti. Změna tvaru a tloušťka stěny ukazuje změnu v přírodě za 70 let.

Navázal jsem tak na finskou přírodu, na kterou možná i Aalto odkazoval.

PL: U tématu ekologie bych ještě chvíli zůstala. V roce 1996 jste se stal prvním finalistou ceny Young Package (Mladý obal) a obalovému designu jste se věnoval i po skončení soutěže. Jak by podle Vás měl vypadat kvalitní obal dnes? Cítíte nějaký vliv diskutovaných témat ekologie a udržitelnosti na svou tvorbu?

JČ: Existuje teze, že za masovou výrobou stojí schopnost designérů vyvolávat v lidech touhu nakupovat.

Myslím, že jde spíš o zbožné (a narcistické) přání designérů, kdy bychom se chtěli cítit jako neodolatelní krysaři, kteří si skrz svou designérskou píšťalku vedou lidi k nakupování. Myslím, že za masovou spotřebou je spíš lidská nenažranost a touha koupit vše levně.

Výrobky se zlevní, pokud jsou masově vyráběny. A pokud jsou masově vyráběny, tak je u jejich zrodu většinou průmyslový designér, který najde vhodný kompromis, aby výrobky vypadaly dobře, přestože jsou vyráběny levně.

Obalem jsem se zabýval v obalovém studiu Jana Činčery. Na předání cen jsem se s ním domluvil na praxi a pak jsem u něj pracoval a učil se o designu přemýšlet skoro šest let. Seznámení s ním pro mne byla největší výhra.

PL: Čemu se věnujete v současné době?

JČ: Kvůli třem malým dětem jsem opustil režim práce na volné noze po práci a sklouzávám do krize středního věku. Přemýšlím, zda je design skutečně to, co bych chtěl i nadále dělat, zda mi stále ještě poskytuje smysl života a naplňuje mě.

Snažím se věnovat rodině a zároveň uspokojovat touhu po „okamžitě viditelném výsledku“ krátkodobými aktivitami.

Paradoxně mě snáze, rychleji a intenzivněji naplňují uspokojením dokončené jednoduché řemeslné operace typu vybourání dlažby a instalace elektrického otevírání garážových vrat než dlouhodobý vývoj sebekrásnější ledničky.

Jan Čtvrtník (1975)

Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, obor učitelství pro umělecké školy a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v Ateliéru design výrobků vedeného Janem Němečkem a Michalem Froňkem. Během studia absolvoval stáž ve Finsku a Peru.

V roce 2004 získal stipendium Ingvara Kamprada a studoval na Technologickém institutu při univerzitě v Lundu ve Švédsku. V roce 2005 působil v design centru IKEA ve Švédsku a v tom samém roce se zúčastnil projektu „Star design“ programu NASA v USA.

Dále spolupracoval s řadou velkých firem jako je AEG a tradičními sklárnami Moser. V současné době působí jako designér společnosti Liebherr. Ještě během studia získal řadu prestižních ocenění, z nichž výběrem lze zmínit Mladý obal (1996) nebo Národní studentský design (2005).

V roce 2008 byl oceněn titulem „designer roku“ na Czech Grand Design a ve stejném roce obdržel i cenu Climate competition.

Jan Čtvrtník

12. 10. —17. 11. 2019

Vernisáž výstavy 11. 10. od 17:00 hodin, Výstavní síň Tiskárny Karmášek, K. Weise 2619, 370 04 České Budějovice

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *