Jak vyzrát nad průjmem? – vše o zdraví

4.6.2019

CO JE PRŮJEM?

Průjem je stav, charakterizovaný řídkou až vodnatou stolicí, která se objevuje častěji než 3krát denně.

  Podle délky trvání rozlišujeme akutní průjem (do 4 týdnů, většinou infekčního původu) a chronický průjem (trvající více než 4 týdny, mívá závažnější příčiny a vyžaduje podrobnější odborné vyšetření). Při průjmu obsahuje stolice vysoký podíl vody (80 – 90%). Proto hrozí nebezpečí ztrát vody (tzv.

dehydratace). Voda je nezbytná pro funkci všech tkání a orgánů, ale při průjmu z těla odcházejí i potřebné, ve vodě rozpuštěné minerály, což může vést k závažným poruchám vnitřního prostředí organismu.

Při lehkém průběhu průjmu stačí dietní opatření, náhrada ztráty tekutin, případně doplnění narušené střevní flóry probatiky (zvláště při nejběžnějších akutních infekčních průjmech). Při středně těžkém a chronickém průběhu průjmu je potřebná léčba, o které by měl rozhodnout lékař. 

• PŘÍČINY PRŮJMU infekční průjem:
• – viry, bakterie, toxiny bakterií;
• – infekce se může se přenést kapénkovou infekcí, špinavýma rukama, infikovanou vodou či infikovanými (nebo zkaženými) potravinami.
• neinfekční průjem:

– nežádoucí účinky některých léků (např. tzv. širokospektrých antibiotik),- porucha trávení (celiakie, laktózová intolerance a pod.),- psychické problémy (stres, napětí, úzkost), – chronický zánět střevní sliznice (Crohnova choroba a jiné),

1. – jiná celková onemocnění.
2.  LÉČBA PRŮJMU
3. DIETNÍ OPATŘENÍ:

– Dostatek tekutin

. Množství potřebných tekutin záleží na závažnosti průjmu a vzniklé dehydratace organismu. U dětí do 10 kg váhy se uvádí denní potřeba 100 ml/kg váhy, u dětí ve váhové kategorii 11-20 kg je denní potřeba tekutin 1000 ml + 50 ml na každý kilogram nad 10 kg váhy, u dětí váhové kategorie nad 20 kg je potřeba tekutin 1500 ml + 20 ml na každý kilogram nad 20 kg váhy, u dospělých 2 – 3 l tekutin denně. Vhodné jsou rehydratační roztoky, které obsahují vyvážené množství cukrů, minerálů a vody, slabý černý čaj oslazený glukózou, neperlivé minerálky. Doporučuje se podávat tekutiny po malých množstvích a často – nejlépe v 15 až 30 min intervalech. Při současném zvracení se doporučuje podávat tekutiny vychlazené na pokojovou teplotu nebo rovnou z lednice, po lžičkách do odeznění zvracení i každých 5 minut.

– Strava: netučná, nedráždivá strava (suchary, rýže, brambory, vařená mrkev, strouhané jablko, rozmačkaný banán, zeleninový vývar), u dětí se dá použít také bezlaktózové mléko.

Jídlo podáváme v menších dávkách. Po zlepšení stavu dietu obohatíme o vývar z libového masa, případně je možno časem doplnit např. nízkotučné jogurty či jiné kysané mléčné výrobky.

U kojených dětí je vhodné kojit bez omezení.

– Potraviny, které nejsou vhodné: mléčné výrobky (mléko, smetana, s výjimkou nízkotučných kysaných výrobků, které lze zkusit po základní rehydrataci), ovocné a zeleninové šťávy, luštěniny, čerstvé pečivo, uzeniny (salámy, uzené sýry), zelenina, která způsobuje nadýmání (zelí, růžičková kapusta, kapusta), potraviny s vysokým obsahem tuku (smažená jídla, slanina) a cukru.  

SYMPTOMATICKÁ LÉČBA:– Probiotika – doplňují přirozenou střevní mikroflóru, důležitou při trávení potravy a tvorbě vitamínů, hlavně skupiny B. Při průjmech, především infekčních, je často základní mikroflóra ve střevě narušená, a proto se doporučuje její doplnění probiotiky. Obnova střevní mikroflóry může přispět k rychlejšímu ústupu průjmu.

– Adsorbencia – látky pohlcující plyny, toxické látky, viry a bakterie z trávícího systému (živočišné uhlí, diosmektit – přírodní čištěný jíl).

– Dezinficiencia – látky, které zabraňují růstu některých škodlivých bakterií, nebo je usmrcují; jsou nevhodná pro děti do 6 let (nifuroxazid).

– Borůvky – osvědčený lidový prostředek, obsahují směs přírodních látek, které napomáhají snižovat sekreci, dráždivost a zánět střevní sliznice, a také vázat a vylučovat z organismu škodlivé látky. Používají se např. ve formě extraktů.

– Vitamíny skupiny B – jsou důležité pro správnou funkci střevní sliznice, ale i pro řadu dalších funkcí organismu.

 – Vitamín K – je potřebný pro správnou srážlivost krve. V důsledku průjmu může nastat nedostatek tohoto vitaminu.

KDY VYHLEDAT LÉKAŘE

Pokud zdravotní problémy neustupují do 3 dnů, je potřebné vyhledat lékaře. Při průjmu u dětí do 3 let je potřebné vyhledat lékaře okamžitě v případě malátnosti, odmítání stravy a tekutin.

 Připravila odborná redakce Edukafarm.

Virový průjem patří u dětí k nejčastějším onemocněním

Řidší stolička může přechodně provázet jakékoli horečnaté onemocnění i růst zoubků. Dokonce i potíže s vyprazdňováním ve smyslu zácpy, se kterými se setkáváme v batolecím a předškolním věku, mohou být provázeny málo obsažnými řídkými stoličkami, tzv. pseudoprůjmem.

Vlastní příčinou průjmu je buď zvýšené uvolňování vody do střeva a její nedostatečné vstřebávání, nebo zvýšený pohyb střevních kliček. Rozlišujeme průjem akutní, který je u dětí nejčastější a při správné léčbě trvá maximálně do 2 týdnů, a průjem chronický, trvající déle než 2 týdny.

Virové průjmy

Téměř každé dítě do tří let věku onemocní virovým průjmem, často i vícekrát. Nejčastějším původcem nákazy jsou tzv. rotaviry, dále adenoviry, enteroviry, koronaviry. Nákaza se šíří velmi snadno přímým kontaktem mezi dětmi a dospělými. Časté jsou infekce v kolektivech dětí, v kojeneckých ústavech. Nakazit se občas mohou i děti hospitalizované na dětských odděleních.

Rychlému šíření napomáhá nedůsledná osobní hygiena. Viry jsou ale odolné i proti mnoha dezinfekčním prostředkům. Největší výskyt virových průjmů je v zimních měsících.

Onemocnění se nevyhýbá ani novorozencům, ale díky protilátkám proti těmto virům získaným z mateřského mléka většinou nezpůsobí kojenému dítěti potíže.

Kojení a protilátky v mateřském mléce jsou důležitým ochranným faktorem kojenců před touto nákazou.

Příznaky

Onemocnění začíná většinou po 1–3 dnech od nákazy a projeví se nechutenstvím, vzestupem teploty, horečkou a zvracením, ke kterému se postupně přidá vodnatý průjem, někdy s příměsí hlenu a krve.

Zvracení posléze ustane, ale zůstává nechutenství a průjem pak trvá ještě obvykle 4–7 dnů). Děti jsou unavené, schvácené, odmítají pít.

U kojenců hrozí odvodnění (dehydratace), proto závažnější průběh nemoci vyžaduje hospitalizaci a intenzivnější léčbu.

Léčba

Závisí na věku dítěte a závažnosti průběhu nemoci. Základem jsou dietní opatření. Liší se podle věku a podle toho, zda je dítě kojeno.

Kojení nepřerušujeme. Mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají jí zbavit se původce průjmu.

Zvýšené ztráty tekutin, ke kterým při průjmu dochází, doplňujeme rehydratačním roztokem s obsahem minerálů, které lze běžně zakoupit v lékárně (např. rehydratační roztok Kulíšek nebo ORS 100).

Roztok se podává v množství 10 ml/kg hmotnosti dítěte při každé stoličce společně s kojením. Podáváme ho chlazený, po malých dávkách (po lžičkách). Nelze ho ochucovat šťávami nebo džusy.

U nekojeného dítěte je vhodné v prvních čtyřech hodinách podat rehydratační roztok v množství alespoň 30–50 ml/kg hmotnosti dítěte. Poté pokračujeme v podávání mléka, které dítě pilo před onemocněním.

Vhodné je připravit mléko místo ve vodě v rýžovém odvaru. Neztrácí kalorickou hodnotu a dítě ho lépe tráví.

Ztráty tekutin přitom doplňujeme rehydratačním roztokem v množství 10ml/ kg hmotnosti po každé průjmové stoličce.

Starší kojenec, zvyklý na nemléčné příkrmy, může při průjmu dostávat zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši, banánové či jablečné pyré, rýži s masem. Jídlo nesmí být tučné.

U dítěte staršího 1 roku věku postupujeme zpočátku stejně jako u mladšího nekojeného, tedy podáváme rehydratační roztok a po 4 hodinách přecházíme na mixované brambory, jablečné, mrkvové, banánové pyré, rýži s drůbežím masem, housky, rohlíky, suchary, starší pečivo. Základem diety je tedy opět omezení tuků. Mléko a mléčné výrobky podáme, až když se četnost a množství stoliček zmenší.

Jak připravit rýžový a mrkvový odvar?

Rýžový odvar

Potřebujeme: 2,5 dkg rýže, 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Rýži rozvaříte doměkka a rozmixujete. Převařenou vodou doplníte do 500 ml. Rýžový odvar můžete osladit 2 dkg Glukopuru (hroznového cukru). Rýžový odvar lze připravit také z instantní nemléčné rýžové kaše.

Mrkvový odvar:

Potřebujeme: 1 středně velká karotka (mrkev musí být čerstvá s nízkým obsahem dusičnanů!), 500 ml vody vhodné pro kojence.

Postup: Omytou, dobře očištěnou čerstvou karotku nastrouhejte najemno a rozvařte (asi 30 min). Rozmixujte a doplňte převařenou vodou do 500 ml. Ničím neochucujte. K jednoduché přípravě mrkvového odvaru můžete použít kojeneckou výživu ve skleničce – mrkvovou polévku, kterou menšímu kojenci zředíte vodou, budete-li ji dávat v lahvi, nebo neředěnou podáte po lžičce.

Mrkvový odvar lze kombinovat s rýžovým. V lékárnách i v marketech je k dostání rehydratační roztok ORS 200 s přídavkem mrkve a rýže pro kojence od 4. měsíce.

Pozor na oblíbenou coca-colu, džusy apod. – sladké nápoje nejsou pro svůj vysoký obsah cukru k léčbě průjmu vhodné a mohou ho ještě zhoršit. Navíc obsahují jen velmi malé množství potřebných minerálů. Podávání čaje nebo minerálek bývá úspěšné při lehkém průjmu, kdy nedochází k větším ztrátám minerálů a odvodnění dítěte.

Zvláštní dietní mléka s nízkým obsahem mléčného cukru-laktózy (Alidiar, Nestlé al 110, Nutrilon low lactosae) nepatří k základním léčebným opatřením. V některých případech jsou vhodná k přechodu na normální stravu. Rozhodnutí o jejich užití ponechme na lékaři.

Protiprůjmové léky

Ke kratšímu trvání průjmu přispívají léky, které na sebe naváží nežádoucí látky v postižených střevních kličkách a pomohou je tak rychleji vyloučit z těla (např. Smecta, živočišné uhlí).

K léčbě jsou vhodné, ale nejsou nutné. Také probiotika mohou pomoci zkrátit trvání průjmu.

Probiotické bakterie v podobě potravinového doplňku nebo přidané výrobcem přímo do kojeneckého mléka pomáhají obnovit zdravou střevní slizniční flóru a upravit funkci střeva.

Riziko dehydratace

Nedaří-li se průjem zvládnout, stolice jsou časté a zejména přidruží-li se zvracení, může u dítěte rychle dojít k odvodnění organismu a rozvratu vnitřního prostředí.

Dítě by mělo být vyšetřeno lékařem, který zhodnotí, zda lze další léčebná opatření provádět doma (ambulantně), nebo zda je nutná hospitalizace dítěte a jeho intenzivní léčba pro možnou závažnou poruchu vnitřního prostředí dítěte, ohrožující jeho život.

Prevence proti rotavirovému průjmu

Kojence je možné proti rotavirům očkovat. Vakcínu v současné době zdravotní pojišťovny nehradí. Očkovací látka je ve formě roztoku, který dítě spolkne. Podává se v závislosti na typu vakcíny ve 2–3 dávkách od 9. týdne věku s odstupem 1–2 měsíců. Může se podat souběžně s hexavakcínou.

Průjem – příčiny, příznaky, druhy a léčba

Průjem je častá a běžná zdravotní komplikace. Přesto však může mít v některých případech závažný průběh a fatální důsledky. V článku si projdeme možné příčiny, příznaky, formy i způsoby, jak se průjmu zbavit a jak se při něm správně stravovat.

Průjem (gastroenteritida) je běžným projevem nejrůznějších poruch činnosti trávicího ústrojí. Obecně je těžké ho exaktně definovat, protože co už je pro jednoho průjem, pro druhého může být normou.

„Průjem není samostatná nemoc, ale příznak jiného onemocnění nebo poruchy.

Při průjmu je totiž porušeno vstřebávání vody a některých dalších látek ze střeva zpět do krevního oběhu.

Navíc při něm dochází k abnormálnímu vylučování vody do střeva,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Konvička, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař pracovnělékařských služeb EUC PLS.

Druhy průjmu

Je důležité rozlišit akutní a chronický průjem. Akutní průjem vzniká rychle a náhle, občas je během jednoho dne pryč, zpravidla ale trvá dnů několik. Pokud průjem přetrvává několik týdnů, znamená to přechod do chronického průjmu. Ovšem konkrétní časová hranice není nijak pevně stanovena.

Akutní průjem

Nejběžnější příčinou akutního průjmu jsou infekce.

Vyvolávacím mikrobem může být rod bakterií Salmonella, Shigella, některý z patogenních kmenů Escherichie coli (neškodné kmeny se ve střevě vyskytují běžně), Yersinia nebo Campylobacter jejuni.

Hlavními příznaky jsou bolesti až křeče v břiše, zvracení a horečka. Ve stolici se může objevit příměs krve a hlenu.

Pokud průjmem trpí například celá rodina, je pravděpodobné, že byl způsoben viry (rotaviry, echoviry aj.). Průjmy virového původu často doprovází zvracení, stolice je vodnatá. Onemocnění většinou trvá několik dní.

Další příčinou bývá nevhodná strava. Průjem mohou způsobit i nezávadné potraviny – stačí, jsou-li např. pro daného jedince neobvyklé, nezvykle upravené, může na ně mít zatím nezjištěnou alergii atp.

Zde už se jedná o individuální rozdílnosti ve vnímání těchto vlivů. Častou příčinou průjmu jsou také léky (antibiotika, chemoterapeutika, prokinetika, anoretika, léky na snížení cholesterolu apod.).

Chronický průjem

Chronický (dlouhodobý) průjem může mít různé příčiny. Například onemocnění tenkého či tlustého střeva, ale také nemoci slinivky břišní, jater a žlučníku. Dalšími faktory mohou být nemoci orgánů mimo trávicí trakt (průjem při zvýšené funkci štítné žlázy, při onemocnění ledvin). Průjem je také doprovodným příznakem otravy rtutí či železem.

Akutní průjem často doprovázejí křeče. Foto: Darko Djurin, Pixabay

Hlavní příznaky průjmového onemocnění

• Časté vyměšování – mohou být dvě, ale i desítky a více za den,
• bolesti a křeče v břiše – většinou předcházejí defekaci (odchodu stolice),
• nevolnost a zvracení – jako občasný průvodní příznak průjmu,
• někdy celkový pocit slabosti až nemoci,
• úbytek na váze a zvýšená tělesná teplota – tyto příznaky se projevují zejména u vleklých průjmů.

Důležitý je také vzhled stolice, který se liší v závislosti na příčině průjmu. Ve stolici může být příměs krve, hlenu nebo hnisu. Častým jevem jsou také nestrávené zbytky jídla.

Pokud je počet stolic opravdu vysoký, hrozí dehydratace organismu. Navíc v případě, že průjmem trpí malé dítě, dehydratace postupuje velmi rychle. Je-li průjem vleklý, může se jednat o projev závažného onemocnění, obdobně i pokud dochází ke střídání průjmu a zácpy. Proto ve všech těchto případech doporučujeme neodkladně vyhledat pomoc lékaře.

Léčba průjmu u dospělých – účinné léky a preparáty

Na běžný akutní průjem zabírá např. aktivní uhlí – chrání před dráždivými účinky některých složek potravy, váže na sebe střevní plyny, hnilobné produkty, toxiny, různé toxické produkty látkové přeměny, léčiva a jiné chemické sloučeniny.

Na infekční průjem, který může být vyvolán bakteriemi, viry nebo parazity, může pomoci Endiaron. Ke snížení počtu stolic poslouží např. Imodium, které lze ovšem použít nejdříve po odstranění či vyloučení infekčního původu průjmu. Je-li průjem doprovázen krví ve stolici a horečkou, je nezbytné vyhledat lékaře.

Na podrážděná střeva pomáhá např. Smecta. Chrání sliznici před infekcí a škodlivými látkami a urychluje uzdravení. Jako podpůrná léčba akutního průjmu u dětí i dospělých se používá Enterol, který doplňuje přirozený mikrobiom ve střevě a pomáhá k rychlejší regeneraci střevní stěny.

Dieta a vhodné stravování při průjmu

• Úprava jídelníčku – zklidňující účinek na střeva má např. domácí vývar bez zeleniny, vařená rýže, v pozdější fázi zralé banány,
• udržování správného zavodnění – pijte černý čaj nebo neperlivé minerálky,
• vyhýbat se smaženým, mastným a sladkým pokrmům.

V případě akutních průjmů, které bývají infekční, je hlavní udržovat hydrataci organismu. Je-li nemocný ohrožený dehydratací, případně se jedná o malé dítě se závažným průjmem, je třeba podat náhradní roztoky infuzí.

Dále je důležitá pravidelná, lehce stravitelná strava v malých porcích – pro rychlejší zotavení střevní sliznice.

Průjem u dětí – léčba a ověřené léky

Příčinou průjmu u dětí je většinou střevní infekce, změna stravy, konzumace určité potraviny či nadměrného množství ovoce, užívání antibiotik (u dítěte či kojící matky). Průjem může být také vedlejším projevem některých onemocnění.

Většina akutních průjmů odezní samovolně během pár dní. Při průjmu je důležité zabránit dehydrataci (odvodnění), která ohrožuje zejména děti kojeneckého a batolecího věku. Dehydrataci lze očekávat při více než 8 stolicích denně a/nebo při opakovaném zvracení.

Léčba průjmu u dětí je založena na správné a včasné rehydrataci (zavodnění) a následné realimentaci (obnovení výživy).

Rehydratace

Doporučuje se podávat orální rehydratační roztok (ORS) obsahující zvracením a průjmem ztracené minerály (Enhydrol).

Realimentace (opětovný příjem jídla)

Vhodné jsou potraviny, které byly kojencem či malým dítětem již dříve dobře tolerovány.

• Kojené děti – kojení se nepřerušuje, probíhá v kratších intervalech, aby se nahradila ztráta tekutin. Mezi kojením je vhodné podávat rehydratační roztoky.
• Nekojené děti do 6 měsíců – realimentace se provádí stejnou kojeneckou výživou, kterou před začátkem průjmu dítě tolerovalo. Mléčné preparáty se podávají v plné koncentraci, neředěné. Nízkolaktózová mléka je dobré podávat výjimečně a jen přechodně, zvlášť u mladších kojenců.
• Kojenci, u kterých bylo zahájeno zavádění příkrmů – odpovídající kojenecká mléčná výživa a příkrmy v běžném množství (rýže, mrkvové pyré, bramborová kaše, banán, krůta, kuře).
• Batolata a starší děti – mixovaná strava (rýže, brambory, kukuřice, dále mrkvové, jablečné či banánové pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo). Mléčné výrobky a tuky dle tolerance.

Banány jsou vhodnou potravinou při průjmu u dětí i dospělých. Foto: 4924546, Pixabay

Antibiotika a chemoterapeutika se užívají zcela výjimečně, bez ohledu na původ průjmového onemocnění. Těžký stupeň dehydratace vyžaduje vždy hospitalizaci a nitrožilní doplnění tekutin!

TIP: Pro zkrácení onemocnění či při závažném průběhu průjmu lze léčbu doplnit o následující ověřené preparáty – probiotika (Enterol), adsorbenty (Smecta), Tasectan.

Průjem v těhotenství a před porodem

Průjem není běžnou a přirozenou součástí těhotenství. V případě současně se vyskytující horečky a při zvýšených ztrátách vody (dehydrataci) může představovat riziko pro matku i dítě.

Pokud se průjem objeví až v období okolo plánovaného termínu porodu, může se jednat o první signál blížícího se porodu.

Rozum do hrsti aneb Hlavně to nepodcenit

Průjem je běžným projevem nejrůznějších poruch zažívání. I tak ale může mít v některých případech závažný průběh a fatální důsledky.

Průjmová onemocnění jsou celosvětově příčinou až 20 milionů úmrtí ročně, což zahrnuje i malé děti.

Nepodceňujte proto těžší a vleklejší komplikace spojené s průjmem – zvláště u kojenců, batolat a dětí – a neváhejte se obrátit na svého lékaře.

• Trápí vás průjem? Tento problém můžete konzultovat s našimi lékaři také online:
• Lékař online 24/7        
• Hledáte odborníky, se kterými byste rádi své problémy konzultovali? Můžete se obrátit na praktické lékaře v EUC:
• Praktičtí lékaři v EUC   

Dráždivý tračník: příznaky, léčba (colon irritabile)

Toto onemocnění je zákeřné tím, že ač se nejedná
o organickou poruchu (to jest tělo není nijak poškozeno,
narušeno), dokáže člověku znepříjemnit život leckdy více, než
onemocnění podstaty organické.

Jde o onemocnění poměrně časté, ale ve většině případů není
vyjádřeno tak výrazně, aby člověka nutilo navštívit lékaře. Spousta
lidí se navíc o problémech spojených s touto poruchou stydí
mluvit.

Jedná se o tzv. funkční onemocnění tlustého
střeva (funkční kolopatie), pro které jsou typické
opakované nutkavé (především ranní) stolice, které se
dostavují především tehdy, když člověka čeká nějaká nepříjemná
stresující situace. Ta obtíže nevyvolává, ale často je zhoršuje.

Z dalších typických projevů jsou to nepříjemné pocity nebo
až bolesti břicha v souvislosti s defekací (vyprazdňováním
stolice) a časté nadýmání a pocity nedokonalého
vyprázdnění.

Pod pojmem dráždivý tračník se někdy shrnují, ač nesprávně,
všechny funkční poruchy motility střeva. V této souvislosti se tedy
můžete setkat ještě s dalšími jednotkami, které jsou následující.

Funkční průjem. U této poruchy převládají nutkavé
vodnaté průjmy, které ale nebývají doprovázeny bolestmi.

Funkční meteorismus. Někteří lidé si stěžují pouze
na častější pocity nadmutí zvláště v pro ně nepříjemných
situacích. Leckdy se větší tvorba plynu ve střevě neprokáže, i když
samozřejmě může být.

Funkční zácpa. Tito lidé mají opačné problémy než
lidé s dráždivým tračníkem, kdy dominuje zácpa, provázená bolestmi
především v podbřišku, které jsou doprovázeny pocity nadýmání.
Bolesti někdy pominou po defekaci, kdy je obsah střeva hlenovitý.

Naštěstí se nejedná o nemoc nijak závažnou, která by člověka
ohrožovala nebo mu mohla způsobit zdravotní obtíže a komplikace.
Onemocnění také nemá žádný vztah k rakovině tlustého střeva.

Příčiny vzniku dráždivého tračníku

Dochází k tomu, že u některých osob tlusté střevo zvýšeně reaguje
na vnější a vnitřní podněty, které zprostředkovává především
nervový systém. U některých jedinců zvyšuje dráždivost prodělaná
střevní infekce, u jiných se na příčinu nepřijde.

Neexistuje snad jediný orgán, na kterém by se neprojevoval psychický stav
jedince. Při stresu dochází k vyplavení látek,
podílejících se na řízení orgánů včetně tlustého střeva. Za
normálních okolností ale toto ovlivnění není natolik silné, aby ho
člověk pocítil a nebo ho dokáže potlačit, případně mu nepřikládá
význam.

Tak tomu ale není v případě lidí s diagnózou dráždivého
tračníku, kteří na tyto vlivy reagují přemrštěně.
U nich, z přehnané reaktivity střeva dochází k poruchám motility
(pohybu střev). To se pak projevuje častějším nutkáním na stolici, která
se postupně mění v řídkou až vodovou.

• Velice často onemocněním trpí lidé, kteří zvládají stresové situace
  hůře než jejich okolí, bývají emočně labilnější,
  často se jedná o neurotiky.
• K těmto všem příznakům je třeba dodat, že mohou být projevem
  i jiných, leckdy závažných organických
  onemocnění, na které musí být dotyčný vyšetřen dříve, než
  se stanoví diagnóza dráždivého tračníku.
• V poslední době se uvažuje jako o možné příčině
  o vyšším počtu nervových vláken v tlustém střevě
  lidí s touto nemocí a dále o možném vlivu hormonálním
  (často si ženy, trpící touto chorobou stěžují na zhoršení obtíží
  v průběhu menstruace).

Rizikové faktory dráždivého tračníku

Již výše byla zmíněna střevní infekce, která může
zvyšovat citlivost tlustého střeva k vnějším i vnitřním vlivům. Roli
mohou hrát i genetické nebo dědičné
vlivy.

Z ostatních je to uspěchaný styl života, časté
podstupování a prožívání stresu, konfliktní situace, špatná
životospráva.

Prevence dráždivého tračníku

K prevenci patří především vyvarovat se rizikových
faktorů. Tedy dodržovat zdravý životní styl, pravidelně
odpočívat, plánovat si dopředu a plánů se držet, plnit si své
záležitosti včas.

Vyvarovat se zbytečného stresu a promyslet si, jestli vše, co nás
stresuje a trápí má opravdu takový význam, jaký tomu přikládáme.

Některé metody, uvedené v léčbě mohou být též prevencí, pokud se
začnou aplikovat ve chvíli, kdy jsou projevy ještě nevýrazné nebo
málo časté.

Příznaky a projevy dráždivého tračníku

Jde především o nutkavé a opakované ranní defekace,
kdy se stolice postupně mění z normální na řídkou až
vodnatou. Těmto stavům se říká ranní
debakly.

Ve stresových situacích se pak projevují někdy kratší, jindy delší a
intenzivnější nutkavé pocity na defekaci, které se buď
dají překonat, nebo vyžadují vyhledání toalety. Může se také stávat,
že se celá situace vyřeší pouhým navštívením záchodu bez defekace, kde
problémy absolutně pominou.

Běžně mají lidé trpící touto nemocí pocity plnosti
břicha, pocity nedostatečného vyprázdnění,
cítí se nadmutí, kručí jim
v břiše.

Stolice se střídají normální s vodnatými, někdy může být
zvýšená flatulence (únik střevních plynů). U některých jedinců bývá
bolestivost v průběhu celého tlustého střeva, nejčastěji bývá ale
v levé dolní části břicha.

Existuje ještě další forma obtíží, které se říká
postprandiální průjem. Při něm se objeví, někdy ve
velmi krátkém čase po požití potravy, bolesti až křeče
v břiše, provázené nadýmáním a rychle následované řídkou stolicí.
Ta většinou přináší úlevu, může se ale opakovat.

Z problémů mimostřevních je u tohoto onemocnění velmi výrazná
složka tvorby určitých poměrně pravidelných návyků.
Těmi se dotyčný snaží zabránit vystavení sebe sama situaci, kdy by musel
rychle na toaletu a jeho potřeba odskočit si by byla nemožná, případně by
došlo ke zdržení. Pár názorných příkladů…

Trpím nemocí zvanou dráždivý tračník. Mám dokonale zmapovány
všechny veřejné záchody na cestách, po kterých se pravidelně vydávám
(cesty do školy, do práce, do oblíbené restaurace), pro případ, že bych
si cestou někde musel odskočit. Na neznámých místech často trpím
úzkostí, která mizí ve chvíli, kdy získám informaci o nejbližším wc a
o jeho dostupnosti.

Na místa, kde tato možnost není, chodím jen velmi nerad
nebo vůbec ne, pokud vyloženě nemusím. V kině nebo v divadle si kupuji
lístky na kraj řady, abych měl v případě nutnosti možnost co nejrychleji
odběhnout. Navíc bych byl celou dobu nervózní z toho, že bych mohl rušit
ostatní svým vstáváním a případným (ne jedním, ale třeba i více)
odchody na toaletu.

Ostatním by pak bylo jasné, kde jsem byl, což by mi bylo
trapné. I to mě samozřejmě stresuje. Také moc nejím. O víkendu ano, to
si i rád přidám, když vím, že mohu být celý víkend doma a nikam
nemusím. Pokud mě čeká nějaká cesta, především delší, radši se
najím až po dojezdu a někde, kde je v blízkosti záchod.

V poslední době
jsem začal vynechávat delší cesty úplně, rozhodně ty, kde bych musel
použít prostředky veřejné dopravy. I když dnes už v některých
autobusech a ve většině vlaků záchody mají, kolem jsou lidé…
Autem je to většinou bez problémů, aspoň tehdy, pokud se nedostanu do
obydlené části komunikací.

Potom se občas potýkám s velice
nepříjemnými pocity, doprovázenými panikou a zoufale hledám nejbližší
benzínovou stanici. Díkybohu za ně.

V pozdějších fázích si dotyčný může vytvořit nepříjemnou situaci
už jen z odchodu z domu, nebo cesty do práce/školy, protože může
dojít k zafixování nepříjemných pocitů z nutkání na
stolici v průběhu cesty a pak dochází k obavám, že k tomu dojde. Potom
se tedy sama cesta stává stresorem, který zhoršuje ranní nutkání.

Pokud by na někoho tento popis působil komicky, pak si toto zkuste aspoň
do určité míry představit. Zjistíte, že pro člověka takto trpícího se
nejedná o nic zábavného, jelikož je odříznut od běžných činností a
je velmi společensky hendikepován.

Tato nemoc se může samovolně upravit, ale také se
v průběhu života zhoršovat.

Psychologická stránka tohoto onemocnění je velice důležitá, protože
může docházet k prohlubování těchto vzorů a k nemoci se, pokud už jí
člověk netrpí na začátku, přidává neuróza (k té
patří výše popsané prohlubující se problémy ve společnosti). Proto bych
chtěl všem doporučit, pokud máte takovéto problémy, které trvají delší
dobu, neváhejte a navštivte lékaře. Čím dříve to
uděláte, tím dříve se vám bude lépe a plnohodnotněji žít.

Na závěr je třeba říci, že k příznakům dráždivého tračníku
NEPATŘÍ KRVÁCENÍ Z KONEČNÍKU ANI PŘÍTOMNOST KRVE VE
STOLICI. V takovýchto případech je nutno CO NEJDŘÍVE
VYHLEDAT LÉKAŘE A TOTO MU SDĚLIT.

Pokud se tyto obtíže objeví
nově ve věku nad 50 let, případně jsou doprovázeny déletrvajícími
zvýšenými teplotami, úbytkem na váze, zvýšenou únavností, jedná se
o varovné známky, při kterých byste měli být řádně vyšetřeni pro
možné jiné příčiny střevních poruch.

Léčba dráždivého tračníku

Po vyloučení organických příčin, které je leckdy velmi svízelné a
může být i trochu nepříjemné (ale je to nutnost která má za úkol
vyloučit vážná ohrožení vašeho zdraví), nastupuje léčba funkční
poruchy.

Lékař vás po stanovení diagnózy vybaví léky na zklidnění
střev, léky proti průjmu a může vám doporučit
návštěvu psychologa nebo psychiatra. Na někoho může
působit návštěva těchto specialistů poněkud nepříjemně, protože
přeci není blázen. Tak tomu také opravdu není.

Proto se není čeho
obávat, tito doktoři mají s problémy tohoto charakteru zkušenosti a mají
praxi v optimálním výběru pro vás nejvhodnějšího řešení. Jistě vás
také může uklidnit, že podobnými problémy trpí dle odhadů do jisté
míry třetina až polovina populace.

Tito odborníci mají za úkol pomoci vám
zbavit se nadbytečného stresu a naučit vás relaxovat a na
problémy se dívat s nadhledem.

Od lékaře můžete dostat léky, které vás na přechodnou dobu zbaví
nadbytečného stresu, zmírní vaše napětí a pomohou vám překlenout
mezidobí, než vám psycholog/psychiatr pomůže vyrovnat se s problémy,
zhoršujícími vaše onemocnění. To po ukončení terapie může zmizet
nadobro.

Svépomoc může být taktéž velice prospěšná, ale neměla by nahrazovat
návštěvu lékaře. Vždy se totiž může jednat o projevy jiného, leckdy
vážného onemocnění.
Pokud víte, že jste často ve stresu a nezvládáte ho úplně optimálně, je
na místě zamyslet se, jestli není potřeba občas vysadit. Pokud se takto
rozhodnete, můžete zkusit následující.

Pravidelně cvičit a dodržovat správnou
životosprávu. Pravidelný pohyb uvolňuje v nervovém systému
látky zvané endorfiny, které navozují pocit klidu a radosti. Patří sem
i jóga.

Autogenní trénink. Jedná se o relaxační cvičení,
při kterém vědomě ovlivňujete některé své funkce. Má za úkol naučit
vás uvolnit se a ovládat svoje tělo.

Velice příjemné je občas si dopřát celkovou masáž,
kdy můžete vypnout a odreagovat se a ono je to navíc ještě velice
příjemné.

Dále máte možnost zvážit návštěvu psychologa,
u kterého se můžete vypovídat ze svých problémů a nechat si poradit, jak
se k problémům které nezvládáte stavět tak, aby pro vás nebyly
zatěžující. Ač se to může zdát zvláštní, mnoho různých lidí trpí
v podstatě stejnými problémy a proto může mít psychoterapie nemalý
úspěch, jelikož je založeny na zkušenostech se mnoha lidmi.

Nakonec bych zmínil ještě hypnózu. Ta může být velice
účinná, zvláště, když jiné metody nezabírají. V rukou odborníka se
nejedná se o nic nebezpečného ani mystického.

Hypnóza je založena
na principu sugesce, kdy vám hypnotizér v polobdělém stavu
poopraví chybné nazírání na problémy, které vás obtěžují. Hypnózou
se nedá vsugerovat nic, co byste za normálních okolností neudělali.

Každopádně je dobré najít si odborníka, který má s hypnózou
zkušenosti a jsou na něj dobré reference, aby tato léčba nebyla
zbytečná.

Komplikace dráždivého tračníku

Toto onemocnění samo o sobě komplikace nemá, život ale může
zkomplikovat výrazně. Lidé ztrácejí společenské kontakty, chodí pozdě
do práce/školy, do společnosti se často nevypravují.

Je to natolik nepříjemné, že je dobré vyhledat pomoc co nejdříve a
začít problém řešit v momentě, kdy ještě nejsou vytvořené
patologické okruhy.

Dále, pokud nemocný trpí postprandiálním průjmem, při snaze se ho
vyvarovat hrozí riziko(po určité době, kdy jí málo nebo vůbec)
podvýživy.
Když lidé často a dlouho sedají na toaletě, mohou tato sezení vést ke
tvorbě hemoroidů.

Jedinou opravdovou komplikací je možné nerozpoznání jiného
onemocnění, které se za těmito problémy skrývá. Některé
z těchto příznaků mohou být známkou velmi závažných onemocnění jako
je např.

rakovina tlustého střeva, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,
ale i onemocnění mimostřevní, například gynekologická nebo nemoci
močových cest, jejichž včasné nerozpoznání může vést k vážným
komplikacím a mnohem obtížnější léčitelnosti.

Diskuse

• Syndrom
  dráždivého tračníku
• Dráždivý
  tračník

Další názvy: colon irritabile, střevní neuróza, dráždivé střevo, funkční dolní dyspepsie