Kašel – Vše o zdraví

Když přijdete do lékárny a chcete něco na kašel, položí vám lékárník záludnou otázku: “Jaký kašel máte?”. Kašel se dá rozeznat podle jednoduchého vodítka.

Pro suchý kašel je typické, že po podráždění dýchací trubice začnete kašlat, dusit se a nemůžete se pořádně nadechnout. Dráždivý kašel je neproduktivní, takže z průdušek nevykašláváte hlen. Vlhký kašel je produktivní.

Cítíte bolest na hrudi a v průduškách je hlen, který se bez podpory obtížně vykašlává.

Někdy odpověď na otázku není jednoznačná, protože se kašel v průběhu nemoci mění. Pro některé virózy jsou typické oba typy kašle. Přes noc se nahromadí v průduškách hlen a ráno vykašláváte. V průběhu dne a posléze také večer vás dusí už jen dráždivý suchý kašel.

Při dlouhotrvajícím kašli jděte k lékaři

Kašel, který trvá více než 3 týdny, se stává chronickým. Při dlouhotrvajícím suchém kašli déle nečekejte a navštivte lékaře, který si poslechne vaše průdušky, plíce a srdce fonendoskopem a vypíše vám žádanku na vyšetření k specialistovi.

Dlouhotrvající kašel, ať už suchý nebo vlhký, se vyskytuje u alergiků, astmatiků, kuřáků, při chronické obstrukční plicní nemoci, rozedme plic, při srdečních problémech, refluxní chorobě jícnu nebo nádorových onemocněních. Kašel je také nežádoucí účinek některých léků na vysoký krevní tlak.

Léčba suchého kašle

Když hledáte, co na dráždivý kašel, pomohou vám tzv. antitusika, tedy léky na suchý kašel. Podávají se také večer nebo na noc u kašle, který neumíte přesně zaškatulkovat.

Léky na suchý kašel obsahují tyto účinné látky:

• Butamirát – najdeme jej v lécích Stoptussin, Sinecod, Tussin. Je vhodný na suchý kašel jak u děti, tak i u dospělých, jen vyberte správnou lékovou formu a vhodnou dávku.
• Dropropizin – účinná látka léku Ditustat, kapkách na suchý kašel. Působí v průduškách, kde blokuje jejich dráždění. Má i mírné antihistaminické působení a proto pomáhá i na alergický kašel. Může způsobovat mírnou ospalost.
• Levodropropizin – dává se do léku Levopront je chemický příbuzný dropropizinu. Dá se říct, že je jeho vylepšená verze, protože nezpůsobuje ospalost.
• Dextromethorfan – nachází se v léčivých sirupech Dinarex nebo v známém Robitussin antitusicum. Tlumí kašel v mozku – v prodloužené míše a také může zhoršovat pozornost, proto buďte opatrní.

Variantou k tradiční léčbě je léčba homeopatiky.

Homeopatický sirup na suchý kašel Drosetux nebo Stodal na všechny typy kašle jsou vhodné pro děti a také je vyhledávají těhotné a kojící maminky.

Co pomáhá na suchý kašel

Průdušky a hrdlo jsou z neustálého kašlání podrážděné. Zklidnit nutkání ke kašlání pomůže i přírodní síla bylinek v podobě sirupů a pastilek. Když hledáte, co pomáhá na dráždivý kašel, sáhněte také po této variantě. Můžete si je vzít mezi dávkami léků, jsou chutné a zároveň zvlhčují hrdlo a zklidňují podráždění.

Typické jsou:

• extrakt se slizovými látkami z proskurníku lékařského v sirupu Mucodual a Tussirex,
• islandský lišejník v pastilkách Mucodual,
• jitrocel v sirupu a pastilkách Stopkašel Dr. Weiss.

Co na dráždivý kašel u dětí

Vyléčit suchý kašel u dětí je někdy hotová věda. Jen co se dostanou po delší době do kolektivu, opět začnou pokašlávat. I když někdy kromě kašle nemají žádné příznaky, paní učitelka ve školce je neúprosná. Děti se musí nejdříve vyléčit.

Dráždivý suchý kašel u dětí vyléčí kapky a sirupy, větším dětem pak můžete dávat také tablety. Účinné látky jsou uspořádány do přehledné tabulky podle věku:

Účinná látka Věk Dávkování

Droproprizin	od 6 měsíců	3-4krát denně
Levodroproprizin	od 2 let	3krát denně
Butamirát	od 1 měsíce	3krát denně
Dextromethorfan	od 2 let	každých 4 – 8 hodin

Co na suchý kašel u dětí ještě pomáhá?

Klid a odpočinek: aby měl organizmus dostatek energie na regeneraci a léčbu, nechte děti odpočívat při pohádkách nebo knížkách a pohybové aktivity odložte na později.

Pestrá strava bohatá na vitamíny a minerály: ovoce a zelenina jsou bohaté na vitamíny a minerály, které jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému.

Přirozená imunita: jistě budete souhlasit, že ostat ovoce a zeleninu do jídelníčku dítěte je někdy složité. Jak jim zajistit alespoň nějakou dávku vitamínů a minerálů? Vyzkoušejte multivitamínové želatinové bonbony – např Marťánci nebo Vibovit.

Léky na kašelSirupy, kapky a tablety na kašel

Dětský kašel a jak na něj | Vše pro zdraví

Zdravý život

Publikováno 30. srpna 2016

Kašel je přirozená součástí našich životů, protože díky němu dostáváme z dýchacích cest všechno, co v nich nemá co dělat. Nejvíce samozřejmě hleny a podobně. Nejčastěji se ale setkáváme s kašlem, který je průvodním jevem nachlazení. Děti nevyjímaje.

Léčba kašle bude trvat přibližně stejně dlouhou dobu jako léčba rýmy, tedy sedm až deset dnů. Samozřejmě je v průběhu této doby potřeba pozornost a péče o dítě. Kašel pravděpodobně začne jako suchý.

To znamená, že jsou překrvené sliznice dýchacích cest a jejich průchod je stížený. U dítěte se projevují horší stavy vždy při přechodu ze studeného prostředí do teplého a při spaní.

Při kašli v tomto případě nedochází k úlevě, protože z dýchacích cest se neuvolňuje hlen.

Jak pomoci dítěti s kašlem

Až s příchodem vlhkého kašle dochází k uvolňování hlenu a tudíž úlevě. V tomto případě je ale důležité, aby dítě vykašlaný hlen nepolykalo. Mohlo by tak dojít ke zvracení, průjmům a dalším zdravotním komplikacím. Oba typy kašle lze léčit podobně.

Základem je dostatečný přísun tekutin, které by dítě mělo dostávat často a po malých dávkách. Nejčastěji podáváme bylinkový čaj a vodu. V místnosti, kde dítě spí, musíme vydatně větrat, ovšem ve chvíli, kdy dítě v místnosti není. Vzduch by měl být vždy čerstvý.

V noci samozřejmě větrat nebudeme, hned ráno se ale výměna vzduchu doporučuje. Důležité je i zvlhčování vzduchu. Postačí k tomu namočený ručník přehozený přes topení. Při spaní by měla být hlava dítěte výše než tělo. Toho dosáhneme například přidáním polštáře, nebo přizvednutím nohou u postýlky.

Ucpaný nos uvolňujeme pomocí speciálních sprejů. Pečlivě vybíráme přípravky, které mohou i děti.

Kašel u dětí není nic výjimečného a pokud jej zaléčíme včas nepřeroste v nic většího. Myslet ale musíme na to, že dítě si s kašlem neporadí tak snadno, jako dospělý.

Prevence je jistota

Samozřejmě nejlepší způsob jak dítě ochránit před nachlazením a následně kašlem je prevence. Dítě můžeme otužovat a samozřejmě posilovat jeho imunitu přísunem vitamínů a podobně. Dobrý je pohyb na čerstvém vzduchu a samozřejmě opět dostatek tekutin.

Štítky: chřipka, imunita, kašel, nachlazení, rýma

Ranní kašel u dospělých i u dětí: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Ranní kašel je relativně běžným zdravotním problémem u dospělých i u dětí a příčin tohoto problému je celá řada. Kašlací reflex je přirozenou obrannou reakcí lidského těla a kašel nám pomáhá zbavit se hlenů a dráždivých a zdraví škodlivých látek z plic, průdušek a ostatních dýchacích cest.

Během spánku se v plicích nahromadí hlen, škodliviny, prach a další látky, které postupně stečou z hrdla do plic. Když se ráno probudíme, tělo se snaží přebytečného hlenu a škodlivin z dýchacích cest zbavit a vykašlat je ven.

• Ve většině případů není ranní kašel známkou závažného onemocnění.
• Nicméně pokud vás tento problém trápí více než 2 – 3 týdny nebo je spojen s dalšími příznaky, jako jsou dušnost nebo nemožnost se pořádně nadechnout, vyhledejte lékařskou pomoc.
• V článku se dozvíte vše o příčinách, příznacích a možnostech léčby ranního kašle u dospělých i u dětí.

Proč ráno kašleme?

Kašel, při kterém vykašláváme hlen označujeme jako produktivní nebo vlhký kašel, zatímco kašel, při kterém neodkašláváme nic označujeme jako neproduktivní nebo suchý kašel.

Podle typu kašle pak lze snáze stanovit diagnózu, protože suchý dráždivý kašel má jiné příčiny než produktivní kašel.

Nachlazení

1. Nachlazení postihuje každý rok drtivou většinu lidí a mezi jeho nejčastější příznaky patří přetrvávající produktivní (vlhký) kašel.
2. Většina lidí silně kašle hlavně po ránu, kdy se jim v plicích nahromadí přes noc hleny.
3. Mezi další příznaky nachlazení, mimo jiné, patří:

Ostatní respirační infekce

• Pojmem respirační infekce označujeme infekční zánětlivá onemocnění horních a dolních cest dýchacích.
• Mezi respirační infekce patří mnoho různých chorob.
• Kromě nachlazení jsou to například chřipka, zánět hrtanu (laryngitida), zánět průdušnice (tracheitida), zápal plic (pneumonie), pohrudnice, COVID-19, zánět dutin, apod.
• Stejně jako při nachlazení může být ranní kašel i příznakem ostatních respiračních infekcí, protože při jakýchkoli respiračních infekcích se v noci mohou nahromadit v plicích škodliviny a hleny, což spouští kašlací reflex a kašel nejen po ránu.
• Kromě kašle mezi další příznaky respiračních infekcí patří například:

• horečka
• celkový pocit nevůle (únava, bolest kloubů, hlavy, apod.)
• chrapot, stridor nebo sípání
• dušnost
• pocit tlaku nebo bolesti na hrudi, někdy spojený s dalšími příznaky, jako jsou píchání u srdce nebo bušení srdce
• pocit ucpaného nosu
• zadní rýma
• gastrointestinální příznaky, jako je například bolest břicha,poruchy trávení (dyspepsie), zvracení, nevolnost, průjmy, zácpa, plynatost, nadýmání, apod.

Alergie (alergická rinitida)

Alergická rinitida (dříve nesprávně označovaná jako senná rýma) je imunitní reakce na běžné alergeny jako jsou například pyly, zvířecí srst nebo roztoči.

Jednou z častých příčin ranního kašle je alergická rinitida

Mezi příznaky alergické rinitidy, mimo jiné, patří:

• vodnatá rýma
• pocit ucpaného nosu
• suchý kašel
• bolest hlavy
• slzení očí
• sípání či stridor
• dušnost

Protože roztoči žijí i v ložním prádle a lůžkovinách, jsou příznaky alergie na roztoče nejhorší ráno po probuzení a v noci.

Největší pylová nálož ve vzduchu bývá rovněž po ránu, takže u lidí s pylovou alergií se suchý dráždivý kašel a další příznaky alergie objevují brzy po ránu.

Zadní rýma

1. Zadní rýma není onemocnění jako takové, ale jedná se o příznak respiračních infekcí a alergií, pro který je charakteristické stékání hlenu dozadu na patro a do krku.
2. Pacient obvykle hlen nemůže vysmrkat nosem a do krku stékající hleny ho dráždí ke kašli.
3. Mezi příznaky zadní rýmy patří:

Zánět průdušek (bronchitida)

• Bronchitida je odborné označení pro zánět průdušek.
• Může být buď akutní nebo chronická.
• Příčinou akutní bronchitidy je nejčastěji nachlazení nebo jiné respirační infekce, zatímco příčinou chronické bronchitidy často bývá kouření.
• Mezi příznaky bronchitidy, mimo jiné, patří:

• produktivní kašel
• ostatní běžné příznaky nachlazení
• dušnost
• horečka a zimnice

Lidé s bronchitidou často popisují, že je trápí zejména ranní kašel s vykašláváním velkého množství hlenu, který se přes noc v plicích a průduškách nahromadil.

Astma

1. Astma je chronické onemocnění, které způsobuje otok sliznic dýchacích cest.
2. Závažnost příznaků astmatu je velice různorodá, od prakticky bezpříznakových případů až po život ohrožující stavy.

3. Mezi nejčastější příznaky astmatu patří:

• vlhký nebo suchý kašel
• chrapot, sípání nebo stridor
• dušnost
• bolest či tlak na hrudi
• únava

Astmatiky trápí kašel pořád, ale většina z nich udává, že nejhorší záchvaty kašle je přepadají v noci nebo ráno.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

• Chronická obstrukční plicní nemoc není jedno onemocnění, ale spíše skupina postupně se zhoršujících (progredujících) plicních chorob, mezi které patří například rozedma plic (plicní emfyzém) nebo chronická bronchitida.
• Nejčastější příčinou CHOPN je kouření.
• Hlavními příznaky CHOPN jsou vlhký kašel a dušnost.
• Mezi další příznaky chronické obstrukční plicní nemoci patří:

• sípání, chrapot a stridor
• pocit tísně a tlaku na hrudi
• častá nemocnost (zejména respirační infekce)
• únava

Příznaky náhlé exacerbace (zhoršení) CHOPN a/nebo těžké formy tohoto onemocnění mohou být závažné a patří mezi ně například:

• cyanóza (modré zbarvení rtů a konečků prstů kvůli nedostatku kyslíku)
• zmatenost
• silná dušnost (pacient není schopen se pořádně nadechnout ani mluvit)
• tachykardie (zrychlený srdeční tep)

Příznaky CHOPN se vyskytují po celý den, přičemž nejhorší bývají ráno.

Refluxní choroba jícnu

Studie naznačují, že refluxní choroba jícnu je příčinou až 25 % případů chronického dráždivého kašle (1).

Refluxní choroba jícnu je onemocnění, při kterém se kyselé žaludeční šťávy vrací zpět ze žaludku to jícnu, což se projevuje různými příznaky, mezi něž, mimo jiné, patří:

Refluxní choroba jícnu se často projevuje kašlem, zejména po jídle a vleže. Proto pacienty záchvaty suchého kašle trápí hlavně v noci a brzy ráno, když leží v posteli.

Ranní kašel v kombinaci s dalšími příznaky

Ranní kašel se často vyskytuje také s dalšími příznaky, což pomáhá v diagnostice příčiny pacientových potíží.

Chronický ranní kašel

Nejčastějšími příčinami chronického ranního kašle jsou:

• CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc)
• astma
• alergie na roztoče
• chronická bronchitida

Vykašlávání krve

Vykašlávání (hemoptýza) nebo zvracení krve (hematemeze) jsou velice závažné příznaky, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Pokud zjistíte přítomnost krve ve vykašlaném hlenu, okamžitě vyhledejte lékaře.

Mezi možné příčiny vykašlávání krve, mimo jiné, patří:

• chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
• rakovina plic
• podráždění nebo poranění hrdla
• respirační infekce
• astma
• bronchitida
• zápal plic (pneumonie)
• srdeční selhání

Záchvaty kašle ráno a v noci

Mezi časté příčiny ranního a nočního kašle, mimo jiné, patří:

• zadní rýma
• nachlazení
• ostatní respirační infekce
• chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
• refluxní choroba jícnu
• rakovina plic

Jaké jsou příčiny ranního kašle u dětí?

U dětí jsou příčiny záchvatů ranního kašle ve většině případů stejné jako u dospělých.

Mezi nejčastější patří:

• nachlazení
• zánět vedlejších dutin nosních
• respirační infekce
• alergie
• podráždění dýchacích cest tabákovým kouřem
• zápal plic

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud ranní kašel neodezní do dvou až tří týdnů, měli byste vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina potíží.

Stejně tak je vhodné vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví následující příznaky:

• vykašlávání zelenožlutého hlenu
• sípání
• přetrvávající chrapot (déle než 14 dní)
• vysoká horečka (nad 38°C), která neustoupí do 3 dnů
• nevysvětlitelné hubnutí
• otoky kotníků

Okamžitou lékařskou pomoc vyhledejte pokud se objeví následující příznaky:

• bolest na hrudi
• vykašlávání krve (nebo zpěněného načervenalého či narůžovělého hlenu)
• dušnost
• poruchy polykání
• zvracení
• motání hlavy, závrať nebo ztráta vědomí

Diagnostika

V diagnostice příčin ranního kašle se využívají různé postupy, jako například:

• odběr anamnézy: pod tímto odborným termínem se skrývá pohovor lékaře s pacientem, při kterém se lékař snaží od pacienta zjistit projevy onemocnění, prodělané další choroby, informace o užívaných lécích, apod.
• fyzikální vyšetření: jedná se o celkovou tělesnou prohlídku, při které lékař pacientovi například fonendoskopem poslouchá srdce a plíce, provede pohmatové vyšetření břicha, apod.
• laboratorní vyšetření krve: z odběru krve lze zjistit například známky zánětu, hladinu glukózy, bilirubinu, bílkovin, iontů a dalších látek v krvi, zhodnotit funkci štítné žlázy, ledvin, jater, apod.
• výtěr z krku a nosohltanu: toto vyšetření slouží k odběru hlenu z krku a nosohltanu s cílem zjistit přítomnost baktérií, virů a dalších mikroorganizmů, které mohou vyvolávat respirační a další onemocnění, apod.
• spirometrie: jedná se o funkční vyšetření plic, které lékaři používají pro zjištění funkčního stavu plicní tkáně a její schopnosti okysličovat krev. Provádí se například při podezření na astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
• zobrazovací metody: mezi zobrazovací metody, které se užívají v diagnostice ranního kašle patří například rentgen plic (z něj lze zjistit například zápal plic, atelektázu, pneumothorax nebo vodu na plicích) nebo CT vyšetření plic (počítačová tomografie), které je mnohem přesnější a citlivější a dokáže odhalit například závažnější postižení plic (fibrózní změny, bronchiektázie nebo plicní nádory či přítomnost drobných metastáz na plicích)
• bronchoskopie: jedná se o invazivní vyšetření, při kterém lékař pacientovi do dýchacích cest zastrčí ohebnou hadičku s kamerou na konci (bronchoskop). Toto vyšetření umožňuje prohlédnout si stav sliznice dýchacích cest (průdušek a průdušnice) zevnitř a odhalit různá onemocnění a/nebo případně vytáhnout cizí těleso či zastavit menší krvácení.

Jak se zbavit ranního kašle?

Léčba ranního kašle závisí na vyvolávající příčině.

Nachlazení, respirační infekce, zadní rýma a akutní bronchitida

1. Na nachlazení ani respirační infekce, zadní rýmu ani akutní bronchitidu neexistují žádné specifické léky.
2. Důležité je odpočívat a zajistit si dostatečný přísun tekutin, což tělu umožní rychleji se s infekcí vypořádat.

3. Jako podpůrnou léčbu v případě horečky můžete užívat léky na snížení horečky (antipyretika), jako jsou například nesteroidní protizánětlivé léky nebo paracetamol.
4. Léčba kašle závisí na tom, zda se jedná o suchý (neproduktivní) nebo vlhký (produktivní) kašel.

Na suchý dráždivý kašel způsobený alergií lze podávat léky proti alergii (například antihistaminika), případně lze suchý kašel tlumit léky ze skupiny antitusik (například Robitussin, Stoptussin, apod.).

Pokud potřebujeme podpořit vykašlávání hlenů při vlhkém kašli, můžeme k tomu využít kašel potlačit kašel je možné vyzkoušet léky zvané expektorancia nebo mukolytika (léky na odkašlávání a léky na „ředění“ hlenů), jako jsou například Brohmexin nebo acetylcystein (ACC).

Od příznaků ucpaného nosu pomohou dekongestiva. Ta jsou obvykle užívána ve formě nosního spreje a neměli bychom je užívat dlouhodobě, protože mohou být návyková.

Alergie

Léčba ranního kašle, jehož příčinou je alergická rinitid či jiné alergie spočívá v užívání následujících léků:

• antihistaminika
• kortikosteroidy
• dekongestiva na zmírnění příznaků ucpaného nosu

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc je úzce spjata s kouřením, takže hlavní součástí léčby je zanechání kouření.

Mezi další možnosti léčby CHOPN patří:

• bronchodilatancia (léky na roztažení prudušek)
• oxygenoterapie (inhalační podávání kyslíku)
• transplantace plic

Refluxní choroba jícnu

Mezi možnosti léčby refluxní choroby jícnu patří:

• antacida (léky na snížení kyselosti žaludku)
• léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny (například inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů). Některé z těchto léků jsou volně prodejné, jiné musí předepsat lékař
• rehabilitace zaměřená na posílení dolního jícnového svěrače
• operační léčba

Co si z článku odnést?

Příčin ranního kašle je celá řada a ve většině případů není občasný ranní kašel důvod k obavám.

Pokud ale tento problém přetrvává déle než 2 týdny nebo se objeví další příznaky, jako je například dušnost nebo vykašlávání krve, je nutné vyhledat pomoc lékaře.

Vše o kašli

Kašel má významnou funkci v rámci obranného reflexu dýchacích cest.

Jeho úkolem je uvolnění dýchacích cest jejich očistou od zvýšeného množství sekretu, hlenu, nečistot, prachových částic a  cizích těles.

Objevuje se však také i za jiných okolností, při traumatických nebo nádorových onemocněních dýchacích cest a jiných chorobných stavech. Charakteristika a původ kašle může být následující:

• je příznakem velké části onemocnění horních a dolních cest dýchacích,
• může vzniknout na podkladě nervového původu,
• může být vyvolán také jiným podnětem, nervovým podrážděním,
• může mít i patologickou funkci – při nadměrném kašli je organismus nadměrně vyčerpáván.

Jak dělíme kašel?

Kašel dělím podle toho, zda dochází nebo nedochází k vykašlávání hlenů, podle délky trvání kašle, povahy a intenzity. Při suchém kašli se nevyprodukovává žádný hlen. Je charakteristický svým štěkavým zvukem a při dlouhém  a opakovaném trvání, může dotyčného vyčerpávat.

Suchý kašel je většinou vyvolán virovými záněty, vrozenými nebo získanými anatomickými změnami, poraněním a cizími tělesy nebo nádory. Naproti tomu u vlhkého kašle dochází k uvolňování hlenu a jeho vykašlávání. V takovém případě je pro organismus užitečný, a proto není účelné jej potlačovat, pokud nemá extrémní charakter.

Tento druh kašle je typický pro zánětlivá postižení průdušnice, bronchů, bronchiolů a plicních sklípků. Kašel může být vyvolán také některými léky.

Déletrvající kašel

Kašel, který trvá více let se považuje za projev chronické bronchitidy, laryngotracheitidy nebo bronchiálního astmatu. V některých případech může být kašel příznakem akutního ohrožení (pneumotorax – přítomnost vzduchu v pohrudniční dutině, cizí těleso v dýchacích cestách, krvácení do plic, srdeční selhávání).

Léčení kašle

Při každém kašli je nutné zcela vyloučit kouření a dále je nezbytné dbát na udržování přiměřené teploty a vlhkosti v místnosti. Dále je důležitý dostatečný příjem teplých tekutin, které ovlivňují hustotu hlenu. Expectorancia odstraňují hlen kašlem tak, že zvyšují sekreci a snižují viskozitu hlenu. Podávají se také

léky, které rozšiřují průdušky. V případě, že jsou dýchací cesty zasaženy sekretem, který postižený nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vykašlat, je nutno odstranit hlen pomocí bronchoskopického odsávání .Z obecného pohledu můžeme říci, že produktivní kašel je očistný, je tedy potřeba zkapalnit vykašlávané hleny.

Suchý intenzivní kašel je vyčerpávající, je možné jej ztlumit. U akutních zánětů velmi často přechází v produktivní formu, kde by útlum sekrece měl spíše negativní účinek. Zředěný hlen by se hromadil v dýchacích cestách, což by mohlo vést k nepříjemným komplikacím.

Někteří odborníci proto doporučují kombinaci, kdy se během dne podávají léky, které podporují vykašlávání, na noc půl hodiny před spaním se podávají léky, které kašel tlumí.

Pomoc bylinek

Z bylin, které mají především expektorační (vykašlávající) účinek se doporučuje především sléz, jitrocel, podběl, lípa, prvosenka, lékořice, anýz, divizna, tymián. Čaje se slizovým účinkem (sléz, proskurník) se správně připravují několikahodinovým vyluhováním po spaření horkou, ale ne vřící vodou.

Teprve tento, již vychládlý nálev se opět zalévá horkou vodou a pije. Léčivé rostliny s expektoračním účinkem jsou obsaženy také například v přípravcích Hedelix, Biotussil nebo Bronchicum.

Jestliže nemocný dobře snáší inhalace, je vhodné inhalovat některé minerální vody, které obsahují ionty sodíku, draslíku, chloru a jodu.

Komplikace kašle

V případě silného a déletrvajícího kašle může dojít k zvyšování tlaku v plicích. Mezi nejčastější komplikace kašle patří pocit celkové nevolnosti, nespavost, vyčerpání, nadměrné pocení. V některých případech může dojít  až k poruchám srdečního rytmu, křečím nebo dokonce zlomeninám žeber.

Vykašlávání krve

Vykašlávání krve je určitě důvodem k návštěvě lékaře, který navrhne podrobná vyšetření. V současné době patří mezi nejčastější příčinu vykašlávání krve rakovina plic.

Vykašlávání hlenů s příměsí krve může doprovázet záněty dýchacích cest nebo chronický zánět průdušek, především u nemocných s vysokým krevním tlakem.

K vykašlávání krve může dojít také například u různých onemocnění (srdeční vady, nedostatečný počet červených krevních destiček, poruchy stěny cév, poruchy srážlivosti krve).  K další příčině vykašlávání krve může patřit nesprávně vedená léčba pomocí  léků.

Hlídač plic. Ne všichni kašlající mají koronavirus | Zdraví

Podle Státního zdravotního ústavu patří mezi hlavní příznaky onemocnění covid-19 horečka, kašel, obtížné dýchání, bolest svalů a únava, někdy se popisuje i ztráta čichu a chuti. Kašel je ale znatelný nejvíce.

Nicméně máme duben, takže počet aktivních alergenů závratně stoupá. To se může projevovat pokašláváním. A nezapomeňme, že za standardních okolností by většinu z nás trápila nějaké viróza, rýma a právě kašel. Ty ale nejsou důvodem k home-office jako covid-19.

Chřipka a covid

Podle lékaře Jiřího Vlčka z plicní ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně bývá počátkem jara zvýšený výskyt respiračních virových onemocnění běžný. Postihují většinou horní dýchací cesty, mají lehčí průběh a mohou se obejít bez teplot nebo s mírně zvýšenými teplotami.

„Oproti tomu chřipka je virové, vysoce nakažlivé onemocnění, způsobené influenza viry A, B, C s inkubační dobou 18 až 24 hodin. Onemocnění vzniká z plného zdraví, pacient má suchý kašel , většinou bez rýmy, s horečkami, bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Chřipka může být komplikována virovým zápalem plic, bakteriální superinfekcí se závažnými dýchacími komplikacemi,“ líčí doktor Vlček.

Kromě bezpříznakové inkubační doby, která je u covid-19 delší, až 14 dnů, se příznaky s chřipkou mohou shodovat, ale mohou probíhat i jako lehký katar dýchacích cest. Co se týče kašle, ten je v případě koronaviru i chřipky popisován ve většině případů jako suchý a dráždivý.

Jak se vyznat v kašli

Lehké zánětlivé projevy horních dýchacích cest virového původu se podle Jiřího Vlčka projevují rýmou, bolestí v krku, suchým kašlem, zvýšenými teplotami.

„Pokud ale kašel trvá déle, je narůstající intenzity, frekvence, mění svůj charakter, zvyšuje se zahlenění, vykašlávané sputum má hnisavý charakter a jsou vysoké teploty, je nutná nejprve konzultace praktického lékaře a podle jeho zvážení pak i návštěva specialisty,“ zdůrazňuje doktor Vlček.

Příčinou zhoršení kašle může být bakteriální komplikace virového onemocnění: zánět průdušek, zápal plic a pohrudnice. Krátkodobý, intenzivní kašel by se nikdy neměl podceňovat, aby se nekomplikoval a nestal se vleklým. Zvláště dlouhodobý kašel vyžaduje podrobné vyšetření a stanovení příčiny.

Jak se bránit

Kašel je obranný reflex, expulzivní zvuk vznikající tlakem vzduchu proti hlasivkám. „Jeho účelem je hlavně zabránit vdechnutí cizího materiálu nebo zbavovat se výměšků z dýchacích cest.

Je provázen mimo jiné samočisticími pochody sliznice dýchacích cest s odstraňováním přebytečného hlenu kmitáním řasinek na povrchu sliznice.

Tělo tedy udržuje volné dýchací cesty a snaží se z nich odstranit vše škodlivé,“ popisuje Jiří Vlček.

Pokud máme trochu zvýšenou teplotu, kašleme, smrkáme a není nám právě do zpěvu, platí za normálních okolností to, co platí dnes všeobecně, tedy zůstat doma, vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí, používat roušku.

Měli bychom léčit symptomy onemocnění – horečku a kašel – příslušnými léky a posilovat imunitu vitaminy, pít dostatek tekutin, hodně odpočívat, spát. „Nemocný je pro své okolí infekčně nebezpečný už před vypuknutím nemoci a samozřejmě pak při plně vyvinutých symptomech. Pokud má předepsána antibiotika, měl by zůstat doma po dobu jejich užívání,“ dodává doktor Vlček.

Jak vybírat léky

Kašel je hlídačem plic. Není třeba ho podle doktora Vlčka tlumit, když pomáhá. Musíme ho ale tlumit nebo úplně odstranit, když nepomáhá či škodí. A podporujeme ho, když je slabý.

„Pokud si nemocný zvládne pomoci sám, měl by si vhodný lék vybrat podle typu kašle po poradě s lékárníkem.

U chronických pacientů, kteří berou více léků, je konzultace s lékárníkem či ošetřujícím lékařem nutná kvůli interakci léků a vyššímu riziku možných nežádoucích účinků.

U nemocných s vředovou chorobou žaludku a lékovými alergiemi je třeba dávat pozor při užití aspirinu či brufenu. Paralen je vhodnější, ale v přiměřeném dávkování,“ uzavírá Jiří Vlček.

Není kašel jako kašel

V současné době výkyvů teplot, střídání zimy a oteplení, deštivých dní s mrazivými, období inverzí a období častějšího výskytu tzv. smogových situací, což znamená zhoršení kvality ovzduší mnozí z nás začínají kašlat a dostanou rýmu, v horším případě zánět průdušek nebo zánět plic. To vše označujeme jako infekce horních nebo dolních cest dýchacích.

Právě kašel patří k nejčastějším příznakům akutních i chronických onemocnění dýchacího ústrojí a je jedním z nejčastějších důvodů vyhledání lékaře.

Kašel je fyziologický obranný reflex organismu, který brání, abychom různé škodliviny či cizorodé látky vdechli a pokud se tak již stane, pomáhá nám dýchací cesty od nich očistit tím, že začneme vykašlávat hlen i s cizorodými látkami.

Kašel provází většinu nemocí dýchacího ústrojí, může provázet i některá onemocnění jiných orgánů, ale kašel často dostane i osoba zdravá, která netrpí žádnou jinou nemocí.

Spouštěcí místa pro kašlací reflex jsou i tam, kde bychom je nepředpokládali, např. v zevním zvukovodu.

Kašel může být příznakem banálního onemocnění horních cest dýchacích, ale může být i příznakem velmi závažných nemocí.

Kašel můžeme dělit podle různých hledisek např. na akutní, chronický, suchý, záchvatovitý, neproduktivní nebo produktivní (vykašláváme hlen). Kašel, který trvá méně než tři týdny, bývá označován jako akutní, kašel trvající déle než 8 týdnů označujeme jako chronický.

Mezi nejčastější příčiny akutního kašle u dětí i dospělých patří akutní infekce horních a dolních dýchacích cest, aspirace cizího tělesa, inhalace dráždivých látek, tj. kašel spojený s infekcí nebo zhoršení chronického kašle u pacientů, kteří mají astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Příčinou chronického kašle bývá i tzv. syndrom zadní rýmy, přetrvávající kašel po akutní infekci, „kuřácký“ kašel u chronického zánětu průdušek nebo CHOPN, kašel provázející závažné nemoci jako např.

karcinom (rakovina) plic, tuberkulóza, bronchiektázie (rozšíření průdušek, kde se hromadí hlen), cystická fibróza nebo i srdeční selhání.Chronický kašel může vzniknout i jako nežádoucí účinek některých léků.

Většinou suchý, někdy záchvatovitý kašel, může znamenat diagnózu astmatu nebo pokud je již astma diagnostikováno a léčeno, jeho zhoršení. Některé tyto kašle si popíšeme blíže.

Kašel u osob, které netrpí žádným chronickým onemocněním dýchacího ústrojí:

• Kašel po infekci
• Kašel u osob s gastroezofageálním refluxem (GER)
• Kašel navozený léky
• Psychogenní kašel

Kašel po infekci

Někdy se může stát, že po akutní infekci horních i dolních cest dýchacích, nejčastěji po virózách, zánětech průdušek i zánětech plic, odezní akutní příznaky nemoci tj. horečka, rýma, bolesti kloubů svalů, únava a přetrvává kašel.

Příčinou jsou většinou některé bakterie nebo viry. Proto je třeba vyhledat lékaře, který provede potřebná vyšetření, např. krve a sputa (hlenu) a pokud nalezne „zlobivou“ bakterii nebo virus, nasadí adekvátní léčbu.

Někdy se příčina nenajde a kašel po určité době sám nebo vlivem podpůrné léčby odezní.

Kašel u osob s gastroezofageálním reflexem (GER)

Gastroezofageálníreflux je onemocnění jícnu, kdy (zjednodušeně řečeno), špatně funguje dolní svěrač jícnu, dochází k průniku kyselého obsahu žaludku do jícnu a k následnému vdechnutí malých částic žaludečního obsahu, což může způsobit chronický neproduktivní kašel.>  Proto u dlouhodobého kašleje doporučeno vyšetření jícnu a pokud se GER prokáže, nasazení léků snižující nadměrnou kyselost žaludečního obsahu nebo zabraňující nadměrnou tvorbu kyseliny solné v žaludku, po kterých většinou kašelzcela ustoupí.

Kašel navozený léky

Chronický, dlouhodobý, dráždivý kašel mohou vyvolávat také některé léky.

Nejčastěji jsou to léky na vysoký krevní tlak či na ischemickou chorobu srdeční (ACE inhibitory, beta-blokátory), proto je velmi důležité, aby všichni lékaři, u kterých se pro různá onemocnění léčíme, znali všechny léky, které užíváme.

Při užívání výše zmíněných skupin léků se může kašel objevit i po delší době užívání, např. v souvislosti s prodělanou virózou, a kašel není závislý na dávce léku.U osob s chronickým kašlem je vždy nutno tyto léky vysadit a nahradit je jinou skupinou léků.

Psychogenní kašel

U dětí nebo dospívajících do 18 let věku se někdy objevuje záchvatovitý kašel, který vzniká pouze přes den, ne v noci.

Psychogenní složka je častější u dívek a bývá spojována se školními problémy, rodinnými problémy, problémy s dospíváním nebo i obavou o přítomnost nějakého závažného plicního onemocnění.

Dříve než se označí kašel za psychogenní, je však nutno vyloučit všechny ostatní příčiny kašle. Léčí se psychoterapií.

Kašel u osob, které trpí chronickým plicním onemocněním

• Kašel u osob s astmatem
• Kašel u osob s chronickou bronchitidou a CHOPN
• Kašel u osob s bronchiektáziemi
• Kašel u osob s jinými nemocemi dýchacího ústrojí

Kašel u osob s astmatem

Kašel patří spolu s dušností, tíží na hrudníku a pískáním na hrudníku mezi základní příznaky astmatu. U dětí může být kašel dokonce jeho jediným příznakem.

Po nasazení inhalační antiastmatické léčby, která je jednak preventivní (dlouhodobá) a jednak záchranná (úlevová), by měl kašel zcela ustoupit.

Když se kašel znovu objeví, je potřeba častěji použít úlevový lék a pokud kašel přetrvává, navštívit lékaře, který nám astma léčí. Dobře léčený astmatik by měl být bez příznaků astmatu a bez omezení životních aktivit včetně sportu.

Kašel u osob s chronickou bronchitidou a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)

Příčinou chronické bronchitidy i CHOPN je ve většině případů kouření, ale i škodliviny z bytových a domovních interiérů, a škodliviny ovzduší a škodliviny, které se vyskytují v pracovním prostředí.

Tyto nemoci jsou charakterizovány produktivním kašlem trvajícím alespoň tři měsíce v roce po dva následující roky.

U nemocných s CHOPN navíc dochází k nevratnému zúžení průdušek, ke zlepšení příznaků mezi které dále patří námahou dušnost spojená se snížením tolerance fyzické námahy a nadprodukce hlenu, je nezbytné absolutně zanechat kouření, omezit expozici dalším škodlivinám v ovzduší a trvale užívat (nejčastěji vdechovat) léky. Při akutním zhoršení (exacerbaci) CHOPN, kdy se objeví zvýšené množství někdy i hnisavého hlenu a zhoršení dušnosti, je nutné vyhledat plicního lékaře, který doporučí další léčbu včetně léčby antibiotiky.

Kašel u osob s bronchiektáziemi

Bronchiektázie jsou definovány jako nevratné rozšíření průdušek středního a malého průsvitu, kde dochází ke hromadění hlenu, který způsobuje chronický produktivní kašel.

Nemocní s bronchiektáziemi musí dbát na pravidelné vykašlávání, při kterém jim pomáhají i různé rehabilitační pomůcky.

Pokud se hlen hromadí v průduškách, často dochází k jeho infekci (zhnisání), což se projeví změnou barvy hlenu do žluta nebo zelena a pak je třeba vyhledat lékaře, který nasadí antibiotickou léčbu.

Kašel u osob s jinými nemocemi dýchacího ústrojí

Kašel ať už suchý nebo produktivní provází většinu onemocnění dýchacího ústrojí, kterých je celá řada, ale která jsou méně častá nebo než ty výše zmíněné, proto je nebudu podrobně rozebírat.

Stejně jako „není kašel jako kašel“ je to i s léky „na kašel“ . Většina z nich je volně dostupná v lékárnách a můžeme je v zásadě rozdělit do dvou skupin. Léky proti kašli resp. léky tlumící dráždivý, neproduktivní kašel – antitusika, které potlačují kašlací reflex a léky na snadnější odkašlávání a rozpouštění hlenu – expektorancia a mukolytika.

U pacientů s astmatem a CHOPN při kašli doporučujeme častěji použít úlevový inhalační lék, který roztáhne průdušky a umožní vykašlání nahromaděného hlenu. Někdy se současně podávají léky, které tlumí nadměrné dráždění ke kašli, s léky, které umožní snadnější odkašlávání.

Při jakémkoliv kašli nesmíme zapomínat na dostatečný příjem tekutin a na technická opatření zvyšující vlhkost vzduchu v interiéru. Zde jsou zcela na místě zvlhčovače vzduchu, což však rozhodně nejsou nádoby s vodou umístěné na radiátory topení. A nesmíme zapomenout na zamezení kontaktu se škodlivinami, které vyvolávají kašel.

V našich podmínkách je tou nejrozšířenější škodlivinou tabákovou kouř, ať přijímaný aktivně či pasivně.

Chronický kašel je velmi častým problémem, který nás trápí, a který bývá často podceňován pacientem či jeho nejbližším okolím, tak někdy i lékařem. Chronický kašel by měl být důvodem návštěvy lékaře a měla by být vždy objasněna jeho příčina a včas nasazena adekvátní léčba.

• Pamatujte „Kašel a lásku neutajíš“.
• Přeji nám všem život bez kašle!
• Eva Kašáková