Katarakta – Vše o zdraví

Cena pro pojištěnce Cena pro samoplátce
Vstupní vyšetření je komplexní předoperační přístrojové a lékařské vyšetření pro obě oči. Toto vyšetření má platnost 3 měsíce. Po uplynutí této doby je nutné vyšetření opakovat. hrazeno pojišťovnou 3 000 Kč
V rámci tohoto programu vám implantujeme do oka sférickou čočku. Uvidíte s ní na jednu vzdálenost, aniž bychom řešili případný astigmatismus. K tomuto programu máte možnost si připlatit „Program Ochrana rohovky“.  hrazeno pojišťovnou 18 000 Kč/oko
Tento program zahrnuje aplikaci speciálního gelu, který chrání rohovku vašeho oka. Gel má velmi dobrý vliv na průběh zákroku i pooperační hojení, zvláště pak u pacientů s onemocněním rohovky. 1 500 Kč/oko 1 500 Kč/oko

V síti očních klinik LEXUM poskytujeme léčbu šedého zákalu hrazenou ze zdravotního pojištění. Pacientům, kteří si chtějí dopřát lepší vidění, nabízíme doplňkové programy.

Na základě vstupního vyšetření a konzultace s lékařem je potřeba pečlivě zvážit možnosti individuálního výběru typu nitrooční čočky tak, aby výsledný zákrok vedl k vaší spokojenosti.

Doplňkové programy pro pacienty, kteří si chtějí dopřát lepší vidění

Asférická čočka

Výhodou asférické čočky je zlepšení kontrastu a hloubky ostrosti vidění za zhoršených světelných podmínek jako je šero a snížené osvětlení. To oceníte zejména při řízení auta, sledování TV, čtení při slabším osvětlení. Asférická čočka je součástí programu “VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST”.

Žlutý filtr pomáhá chránit sítnici vašeho oka před toxickým modrým světlem.

Program Cena 
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST 7 000 Kč/oko
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST SE ŽLUTÝM FILTREM 8 500 Kč/oko
Katarakta - Vše o zdraví Katarakta - Vše o zdraví
Vidění za šera se sférickou (standardní) čočkou Vidění za šera s asférickou čočkou zvyšující kontrast

Torická asférická čočka

Pokud máte astigmatismus, což je běžná oční vada, pak je potřeba pro ostré vidění zvolit torickou asférickou čočku. Proč? U astigmatismu se totiž světlo vstupující do oka láme v jednom směru více než ve druhém.

To způsobuje neostré vidění, vidění „duchů“, únavu a bolesti hlavy. Proč jste toto nezjistili před vznikem šedého zákalu? Protože vaše vlastní čočka mohla astigmatismus částečně vyrovnávat.

Torická asférická čočka je součástí programu “VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST s řešením astigmatismu”.

Program Cena 
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST s řešením astigmatismu  ≥ 2,0 dioptrie (pro klienty některých zdravotních pojišťoven) 8 000 Kč/oko
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST s řešením astigmatismu < 1,99 dioptrie (pro klienty některých zdravotních pojišťoven) 9 800 Kč/oko
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 1 VZDÁLENOST s řešením astigmatismu (pro klienty ostatních zdravotních pojišťoven) 9 800 Kč/oko
Katarakta - Vše o zdraví Katarakta - Vše o zdraví
Vidění se sférickou (standardní) čočkou a astigmatismem Vidění s torickou asférickou čočkou (s řešením astigmatismu)

Víceohnisková čočka

Pro klienty, kteří se chtějí zbavit brýlí a vidět ostře do dálky i na střední vzdálenost (počítač, palubní deska), je určena víceohnisková čočka v programu “VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 2 VZDÁLENOSTI”. Na drobný text budete potřebovat slabé brýle (do 1 dioptrie). Pokud máte k tomu ještě astigmatismus, nabízíme tuto čočku i v torické variantě.

Program Cena 
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 2 VZDÁLENOSTI 15 000 Kč/oko
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 2 VZDÁLENOSTI s řešením astigmatismu 21 000 Kč/oko
Katarakta - Vše o zdraví Katarakta - Vše o zdraví
Základní vidění (s čočkou na 1 vzdálenost) Vidění na dvě vzdálenosti (na střední vzdálenost a do dálky) s víceohniskovou čočkou

Trifokální čočka

Trifokální neboli multifokální čočka je určena pro klienty, kteří chtějí vidět do dálky, na střed i na blízko a být zcela nezávislí na brýlích.

Tuto prémiovou čočku lze implantovat jen klientům, kteří splní přísná kritéria této čočky po komplexním vyšetření. Trifokální čočku nabízíme také v torické variantě pro klienty s astigmatismem.

Trifokální čočka je součástí programu “VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 3 VZDÁLENOSTI”.

Program Cena 
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 3 VZDÁLENOSTI 25 000 Kč/oko
VIDÍM BEZ BRÝLÍ NA 3 VZDÁLENOSTI s řešením astigmatismu 33 000 Kč/oko
Katarakta - Vše o zdraví Katarakta - Vše o zdraví
Základní vidění (s čočkou na 1 vzdálenost) Vidění s trifokální neboli multifokální čočkou do dálky, na střední vzdálenost i na blízko

Ceny jsou platné od 1. 1. 2021 na očních klinikách Lexum v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Táboře.

Šedý oční zákal neboli katarakta :: ZDRAV.cz :: Zdraví a zdravotnictví

Příčiny vzniku katarakty nejsou zcela objasněny. Katarakta může být vrozená nebo ziskaná. Velkou většinu tvoří získané katarakty, které se vyskytují zpravidla po 60. roce věku. Oční čočka se však může zakalit i u mladších lidí.

Co je to katarakta?

Katarakta, neboli šedý zákal, je zkalení oční čočky. Čočka je průhledná tkáň, která má název odvozen od svého tvaru. Nachází se v přední části oka za duhovkou, kde je připevněna jemnými vlákny závěsného aparátu. Svou zadní plochou naléhá na rosolovitý sklivec, který vyplňuje vnitřní část oka (obr 1).Katarakta - Vše o zdraví

obr. 1 Schematický řez okem

Na čočce rozlišujeme 3 hlavní části – jádro, kůru a pouzdro – přední a zadní (obr.2).Katarakta - Vše o zdraví

obr. 2 Schematický řez čočkou

Čočka je důležitou součástí optického systému oka. Soustřeďuje světelné paprsky vstupující do oka – na sítnici (světločivná tkáň vystýlající vnitřní povrch oka) a umožňuje tak vznik obrazu. V ideálním případě je čočka dokonale průhledná a umožňuje tedy volný průchod světelných paprsků do zadní části oka. V případě vzniku šedého zákalu je průchod světelných paprsků do nitra oka narušen. Typy zkalení čočky jsou na obr č. 3.Katarakta - Vše o zdraví

  • obr. 3 Základní typy šedého zákalu
  • Příčiny vzniku katarakty
  • Příznaky katarakty
  • Kdy jít k lékaři?
  • Léčba katarakty
  • Předoperační vyšetření
  • Příprava před operací
  • Operační metody

A – zkalení kůry čočky, B – zkalení jádra čočky, C – zkalení pod pouzdrem čočkyPříčiny a mechanismus vzniku šedého zákalu nejsou dosud zcela objasněny. Rozlišujeme kataraktu získanou a kataraktu vrozenou.Většinu z celkového počtu katarakt tvoří formy získané. Vyskytují se převážně u starších pacientů, tj. zpravidla po 60. roce věku – senilní katarakta, kdy se čočka stává tvrdší a ztrácí svou průhlednost. Čočka se však může zkalit i u pacientů mladších.Rozvoj šedého zákalu mohou urychlit některá celková onemocnění, např. poruchy látkové přeměny (cukrovka), kožní a systémové choroby (lupenka, atopický ekzém, svalové dystrofie), kloubní onemocnění (artritida).U chronických očních onemocnění, jako je například zelený zákal (glaukom), záněty živnatky (uveitidy) nebo po předchozí oční operaci, může vzniknout tzv. komplikovaná katarakta. Predispozici pro vznik šedého zákalu mají i pacienti s těžkou krátkozrakostí (myopií).Rovněž po pronikajícím nebo i tupém poranění oka může dojít v různém časovém odstupu k zakalení čočky – traumatická katarakta.Na vzniku vrozených katarakt se může podílet infekční onemocnění matky během těhotenství (zarděnky, toxoplasmóza), toxické vlivy léků užívaných v graviditě (hormonální přípravky – kortikosteroidy). Asi u 1/3 vrozených katarakt, kde není souvislost s celkovým onemocněním, hraje roli dědičnost. Vrozený šedý zákal může být i součástí celkového postižení dítěte (např. Downův syndrom). U více než 1/3 pacientů však příčina vrozené katarakty zůstává neznámá.Katarakta se nejčastěji projevuje zhoršením vidění. U některých typů zákalů se nejprve zhoršuje vidění do blízka, u jiných nejprve vidění na dálku. Někteří pacienti mají potíže za šera, jiní naopak vidí hůře při jasném osvětlení. Mnoho pacientů udává pocit „mlhy před okem“ nebo pocit „špinavých brýlí“. Tyto příznaky se obvykle rozvíjejí pozvolna, avšak doba, za kterou se vidění postupně zhoršuje, se značně liší (týdny, měsíce i roky). Jakmile pacient začne pozorovat zhoršené vidění, měl by navštívit očního lékaře, který určí, je-li zhoršení zraku způsobené zákalem čočky či nikoliv.Jediným účinným způsobem léčby šedého zákalu je operační řešení. Podstatou výkonu je odstranění zkalené čočky a ve většině případů její nahrazení čočkou umělou.Oční vyšetření je zcela bezbolestné. Zahrnuje vyšetření zrakové ostrosti, změření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě a vyšetření očního pozadí pomocí oftalmoskopu po důkladném rozšíření zornice speciálními kapkami. Lékař při vyšetření určí pokročilost šedého zákalu a rozhodne o operaci. Většinou se k operaci přistupuje, jakmile zákal začne zhoršovat vidění.Není vhodné operaci odkládat příliš dlouho! Na rozdíl od dříve užívaných operačních technik dnes není žádoucí, aby zákal tzv. „dozrál“! Zbytečné vyčkávání s operací může mít za následek obtížnější průběh operace a zdlouhavější pooperační hojení.Součástí předoperačního vyšetření je i tzv. biometrie a interní předoperační vyšetření. Biometrie je ultrazvukové vyšetření oka, nutné k určení vhodné dioptrické síly umělé čočky, kterou se při operaci nahradí čočka zkalená. Vyšetření je opět zcela bezbolestné, provádí se jen v místním znecitlivění kapkami.Nezbytné je i vyšetření celkového zdravotního stavu pacienta obvodním lékařem nebo internistou. Ten zváží, je-li pacient operace schopen, případně jsou-li nutná další opatření (úprava celkové léčby, speciální příprava před operací).Operace šedého zákalu obvykle nevyžaduje speciální přípravu. Pacient dále užívá své trvalé léky, pouze několik dní před operací začne kapat antibiotické kapky (prevence vzniku infekčních komplikací).V naprosté většině případů se operace provádí v místním (lokálním) znecitlivění – po nakapání znecitlivujících kapek (anestetik) do oka, případně injekcí vedle oka. Jen výjimečně (např. u dětí, neklidných pacientů, alergiků na lokální anestetika) je nutná celková anestézie (narkóza).Těsně před operací se kůže v okolí oka očistí dezinfekčními roztoky.Záznamy o operacích katarakty jsou známé již ze starého Egypta. Operační techniky však od té doby prošly řadou obměn a zdokonalení. V počátcích moderních operačních postupů se zkalená čočka odstraňovala celá (i s pouzdrem) bez náhrady čočkou umělou – tzv. intrakapsulární extrakce (ICCE). Zrak pacienta bylo v těchto případech nutné po operaci korigovat silnými brýlemi (cca +10 dioptrií). Modernější operační metodou, je tzv. extrakapsulární extrakce (ECCE). Při tomto typu operace se z oka odstraňuje jádro a čočkové hmoty, pouzdro čočky se závěsným aparátem však zůstává zachováno. Zachování čočkového pouzdra umožňuje vložení čočky umělé. Umělá čočka (vyrobená ze silikonu, polymetylmetakrylátu, ev. jiných materiálů) v oku zůstává po celý zbytek života. Umožňuje po operaci dosáhnout dobrého vidění na dálku bez brýlí nebo jen s minimální korekcí. Do blízka pacienti používají i po operaci brýle silné asi 3 dioptrie.Nejmodernější a nejužívanější metodou při operaci katarakty je v současnosti tzv. fakoemulsifikace, kdy se z drobného řezu čočka rozruší pomocí speciální ultrazvukové sondy a po odsátí a vypláchnutí je nahrazena čočkou umělou. Operační rána se poté zašije. Někdy však malé řezy ani šití nevyžadují. Celý výkon trvá cca 15 – 30 minut a vzhledem k malé operační ráně jej lze provádět i ambulantně, tj. bez hospitalizace pacienta.Operační postup volí operatér individuálně, podle typu šedého zákalu a celkového očního nálezu.Katarakta - Vše o zdraví

Zajímavé:  Nádor v břiše - Vše o zdraví

obr. 4 Operace šedého zákalu – fáze vložení umělé čočky do pouzdra

Katarakta - Vše o zdraví

  1. obr. 5 Umělá nitrooční čočka
  2. Pooperační období
  3. Zásady správné aplikace očních kapek:
  4. Komplikace po operaci

První kontrolu po operaci obvykle provádí operatér, další péči zajistí oční lékař v místě bydliště. Pacient po operaci dostane kapky, které pravidelně kape (cca 3 týdny) do operovaného oka.zaklonit hlavu; prstem odtáhnout dolní víčko od oka směrem dolů; vkápnout 1 kapku do oka (nedotýkat se oka lahvičkou); zavřít oko na 2 – 3 minuty, lehce zatlačit na slzný vak (tj. těsně pod vnitřním koutkem); před otevřením oka zamrkat a otřít z víček slzy nebo zbytek kapek; pokud je předepsáno více druhů kapek, je nutné mezi aplikací jednotlivých druhů kapek vyčkat 3 – 5 minut. Užití nejmodernějších operačních postupů umožňuje, aby byl pacient propuštěn z nemocnice první nebo druhý den po operaci a během několika dnů opět nastoupil do zaměstnání. Po operaci nejsou doporučována žádná pracovní omezení, s výjimkou zvláště tělesně náročných činností (zvedání těžkých předmětů, práce v předklonu). Operované oko může pacient plně používat; může číst, sledovat televizi.V prvních dnech po operaci bývá vidění ještě mlhavé, avšak brzy se zlepší. Vidění se ustálí asi za 4 – 6 týdnů. Až tehdy je vhodné předepisovat brýle na blízko, případně slabou korekci zlepšující vidění do dálky.Při oboustranném šedém zákalu se operace druhého oka provádí s časovým odstupem, obvykle asi 3 – 4 týdny po operaci oka prvního. V tomto případě se brýle předepisují až po operaci druhého oka.Pokud operatér použije k uzavření operační rány stehy, lékař při pooperačních kontrolách určí, zda je stehy vhodné odstranit či ponechat.U naprosté většiny pacientů je operace šedého zákalu bez komplikací a vede ke zlepšení vidění.U části pacientů může však dojít po řadě týdnů, měsíců či let po operaci k opětovnému zhoršení vidění. Jedná se o ztluštění a zkalení pouzdra čočky, které bylo v oku ponecháno pro uložení čočky umělé. Tento druhotný zákal, tzv. sekundární kataraktu, lze snadno ambulantně odstranit laserovým paprskem (obr. 6).Katarakta - Vše o zdraví

obr. 6 Odstranění druhotného šedého zákalu laserovým paprskem

Závažnějšími komplikacemi, ke kterým může v pooperačním období dojít jsou zejména infekce, zvýšení nitroočního tlaku, případně i odchlípení sítnice. Proto je nutné bezprostředně vyhledat očního lékaře při výskytu takových příznaků, jako je náhlé zarudnutí či bolestivost operovaného oka, výrazné zhoršení vidění, celková nevolnost, zvracení.Tyto závažné komplikace jsou však naštěstí vzácné a tak dobře a včas provedená operace šedého zákalu vede ke zlepšení vidění u více než 95 % pacientů.

Autoři: MUDr. Jitka Šimůnková a MUDr. David KlečkaRecenze: MUDr. Jara Hornová, CSc. a MUDr. Drahomíra Bartáková, CSc.© Státní zdravotní ústav 1997

Šedý zákal – Katarakta

Ve valné
většině jde o přirozený projev stárnutí organismu.
Oční čočka ztrácí svou elasticitu, což se projevuje právě zakalením
čočky. Onemocnění se může projevit na jednom nebo na obou očích a nedá
se léčit pomocí léků ani korekcí dioptrií. Východisko však nabízí
nitrooční operace.

Vznik katarakty

Zrod tohoto onemocnění
není doposud objasněn. Je však známo, že se toto onemocnění objevuje
častěji u žen a u lidí černé rasy.

Vznik šedého zákalu
ovlivňují zejména
:

  • cukrovka
  • zánětlivá
    onemocnění
  • úrazy oka
  • genetické předpoklady
  • léky
    (např. cytostatika, kortikoidy, kortikosteroidy…)

Rozvoj
katarakty negativně ovlivňují i další faktory

  • kouření
  • užívání drog
  • špatná životospráva
  • nadměrné vystavení ultrafialového či ultračerveného záření

Katarakta - Vše o zdraví

Příznaky a
projevy šedého zákalu

  • zamlžený a rozostřený pohled
  • barvy viděné postiženým okem nejsou tak syté (barvy mají jinou
    intenzitu či odstín)
  • citlivost na silnější světlo
  • při
    pohledu jedním okem je vidění zdvojené až ztrojené
  • zhoršující
    se krátkozrakost
  • zhoršující se astigmatismus

Jaký je
pohled na svět se šedým zákalem?

Zakalení čočky přivodí
sníženou průhlednost a světelné paprsky tím pádem prochází k sítnici
velmi obtížně. Ve velmi rané fázi onemocnění nemusí katarakta pohled
vůbec ovlivňovat, nicméně, jak se onemocnění rozvíjí, vidění se
zhoršuje. Pohled se stává jaksi zastřeným. Nejčastěji se
uvádí přirovnání k pohledu přes šedý závoj nebo přes zamlžené sklo.

Léčba katarakty

Jak jsme již uvedli v úvodu, toto
onemocnění se nedá léčit pomocí léků nebo korekcí
dioptrií. Řešením je však operace. Jedná se o krátký
ambulantní zákrok, který se doléčí aplikací předepsaných očních kapek
po stanovený čas.

Tento zákrok se stal zcela běžným a je plně
hrazen zdravotní pojišťovnou
. Operace se provádí buď
laserem nebo ultrazvukem. Princip
operace je velmi prostý. Při zákroku je zakalená čočka odsáta a je
nahrazena čočkou umělou, která v oku zůstává po zbytek života.

Zpravidla
jde o jednoohniskovou čočku k vidění do dálky. Ke čtení používá
dotyčný brýle.

Lze vůbec šedému zákalu předejít?

Před stárnutím organismu neutečeme. Ačkoli tělo můžeme udržovat ve
skvělé kondici, zrak utužovat úplně nejde. Toto onemocnění trápí
až ¾ populace s věkem nad 75 let, ale běžně se objevuje již okolo 65.
roku života.

Ale nezoufejte! I vy můžete oddálit vznik tohoto onemocnění,
co to půjde.

Zajímá vás jak? Je to velmi prosté – přísunem
antioxidantů
, vitamínů (zejména A, C a E),
betakarotenu, luteinu a
zeaxantinu.

Tyto látky lze přijímat jako doplňky stravy,
ovšem mnohem více tělu prospějete, budete-li přijímat vitamíny a živiny
v jejich přirozené podobě. Pokud tápete, jaké potraviny jsou pro
oči nejlepší, prohlédněte si naši rubriku věnovanou zdraví
očí , kde publikujeme recepty, které zdraví očí velmi prospívají.

Středně pokročilý až pokročilý šedý zákal

Naše vidění neustále slábne a postupně se nám před očima objevuje skvrna, dokud nevidíme jen přes hustou mlhu: I když je šedý zákal vážným onemocněním očí (při absenci léčby), je možné jej bezpečně léčit rutinní operací, která vám obnoví zrak. LEPŠÍ VIDĚNÍ VYSVĚTLUJE: Jaké operativní metody a léčby se při šedém zákalu používají a jak šedému zákalu co nejlépe předcházet?

Na konzervativní léčbu šedého zákalu doposud nebyly vyvinuty žádné léky. Schůdným řešením je však operace: zakalená čočka je nahrazena umělou čočkou (tzv. nitrooční čočkou) vyrobenou z akrylu nebo silikonu.

I když to zní jako vážná operace, ve skutečnosti se jedná o jednu z nejbezpečnějších operací vůbec. Z údajů plyne, že se jedná o nejčastěji prováděnou operaci na světě. Na termínu operace se obvykle pacient domlouvá s lékařem. Hlavním faktorem je, na kolik zamlžená čočka ovlivňuje pacientův život.

Prvními příznaky šedého zákalu jsou poruchy zraku, které vypadají jako mlha, a zvýšená citlivost na světlo. S rozvojem nemoci mezi typické příznaky patří blednutí barev a kontrastů, potíže s viděním za soumraku nebo za slabého světla, větší oslnění a omezená schopnost přizpůsobit se světlu a tmě.

K zamlžení čočky dochází pomalu a obvykle trvá několik let. Právě proto pacienti k doktorovi jdou až, když je příliš pozdě. Pokud je šedý zákal dědičný, operace za účelem co nejrychlejší obnovy pacientova vidění se doporučuje bez prodlení, aby nedošlo k trvalému poškození zraku pacienta. Okamžitou operaci vyžaduje také vrozený šedý zákal.

Není-li šedý zákal léčen, může vést ke slepotě. Čtěte dále a zjistěte více o operacích a prevenci šedého zákalu.

Operace šedého zákalu je obvykle prováděna ambulantně. Nejprve jsou pacientovi podána lokální anestetika ve formě očních kapek nebo injekce. Celková anestézie je výjimečná a je podávána dětem nebo ve zvláštních případech, např. když pacient trpí silným kašlem.

Jakmile anestézie zabere, lékař vyjme zkalenou nitrooční čočku a „ukotví“ do oka novou, umělou čočku. Operace druhého oka se provádí později – jakmile se vyléčí a začne patřičně fungovat první oko. Aby lékař mohl stanovit vhodnou umělou čočku, musí přesně změřit postižené oko.

Jedině tak lze zajistit bezproblémový průběh operace a že pacient s novou čočkou uvidí, jak nejlépe to jde. Pro dosažení optimálního výsledku je přes 75 % všech operací šedého zákalu prováděno s použitím lékařského vybavení značky ZEISS.

Léčba šedého zákalu se skládá z několika různých kroků a je při ní používána celá řada zařízení – od diagnózy po následnou péči. Společnost ZEISS nabízí vhodné produkty a řešení, které lékařům pomáhají šedý zákal léčit.

Čtěte dále a zjistěte vše o standardních operacích na léčbu šedého zákalu. Pro více informací o složení a funkcích očí klikněte sem.

K léčbě tohoto onemocnění jsou aktuálně k dispozici dva chirurgické zákroky: extrakapsulární extrakce šedého zákalu (ECCE) a intrakapsulární extrakce šedého zákalu. Běžnější je extrakapsulární extrakce.

„Přirozené uchycení“ čočky při ní zůstává nedotčené. Čočka je odebrána, ale pouzdro čočky zůstává nedotčeno. Výhodou této metody je, že novou umělou čočku je do oka možné ukotvit pevněji.

Extrakapsulární extrakci šedého zákalu je možné provést třemi možnými způsoby: fakoemulzifikací, s použitím femtosekundového laseru anebo manuálně.

Intrakapsulární extrakce šedého zákalu je v současné době zastaralá. Tato metoda se prováděla do šedesátých let minulého století, kdy byla nahrazena extrakapsulární extrakcí kataraktu.

Při intrakapsulární extrakci kataraktu je z oka kompletně odebrána zamlžená čočka i její pouzdro. Tato metoda je obvykle poměrně riskantní a je prováděna pouze ve výjimečných případech, např.

když ostatní metody nejsou ze zdravotních důvodů možné.

Fakoemulzifikace je nejběžnější způsob léčby šedého zákalu. Po anestézii je proveden malý řez (dva až tři milimetry) a do oka je vložena ultrazvuková sonda. Sonda využívá ultrazvukových vln k rozložení zamlžené čočky. Kousky čočky jsou pak odsáty. Chirurg pak do oka přes malý řez opatrně vloží na míru udělanou složitelnou umělou čočku. Řez není nutné šít: je tak malý, že se zahojí sám.

Operace šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru je považována za nejpřesnější a nejšetrnější způsob, který je dnes k dispozici. Řez, rozklad i odebrání čočky jsou prováděny počítačem ovládaným laserem, konkrétně femtosekundovým laserem.

Název tohoto laseru je odvozen od světelných pulzů, které vyzařuje a jejichž délka spadá do femtosekundové škály. Femtosekundy jsou velmi krátké – jedna femtosekunda se rovná 0,00000000000001 běžné sekundy. Laser přichází do kontaktu s tkání pouze na zlomek sekundy, což je zárukou té nejšetrnější operace.

Zajímavé:  Hmotnost - vše o zdraví

Operace šedého zákalu prováděná femtosekundovým laserem není vhodná pro pacienty, jejichž čočka je velmi tvrdá z důvodu pokročilé fáze tohoto onemocnění.

Jak vyplývá z názvu, manuální extrakapsulární extrakce šedého zákalu je prováděna ručně, tj. bez použití laseru nebo ultrazvuku. Chirurg provede řez, který je následně sešitý. Stehy pak způsobují nestandardní zakřivení rohovky.

Proces hojení trvá v případě manuální ECCE déle a pojí se s ním vyšší riziko zánětu. Tento typ operace se proto provádí pouze výjimečně, např.

u pacientů s pokročilým šedým zákalem za účelem ochrany rohovky nebo když je čočka tak tvrdá, že ji nelze zkapalnit.

Po operaci šedého zákalu je pacient obvykle rovnou poslán domů. Je-li operace prováděna v rámci hospitalizace, pacienti v nemocnici obvykle pobývají dva až tři dny na pozorování. Stejně jako je tomu u většiny ostatních onemocnění očí, po zákroku je naprosto nezbytná dobrá následná péče.

Po operaci pacient musí alespoň po dobu 24 hodin nosit obvaz s mastí, který oko ochrání a pomůže se zahojením. Pacientovi jsou na dobu až čtyř týdnů předepsány také protizánětlivé oční kapky. Oční lékař pak pravidelně sleduje proces hojení.

Po operaci šedého zákalu musí pacienti dodržovat následující zásady:

  • Neprotírat si a netlačit na oko
  • Užívat dle pokynů veškeré předepsané léky
  • Docházet na veškerá následná vyšetření
  • Nesportovat ani se nevěnovat ostatním fyzickým činnostem, zejména během prvních dnů po operaci
  • Zabránit kontaktu oka s vodou, šampónem či mýdlem
  • Nechodit do sauny a neplavat

Pokud pacient netrpí žádnými dalšími očními problémy, je pravděpodobné, že taková operace povede k úplnému obnovení zraku (nelze zaručit).

Jinými slovy už pacienti nebudou muset nosit brýle nebo kontaktní čočky, aby viděli ostře. Ostrý zrak se obvykle dostaví, jakmile sestřička pacientovi odebere obvazy.

Pokud pacient trpí jiným očním onemocněním nebo vadou zraku, je nutné je po operaci napravit vhodnou zrakovou pomůckou.

Upozorňujeme, že dosud nebyly objeveny všechny příčiny šedého zákalu. Podle příčiny existuje celá řada způsobů, jak šedému zákalu předcházet. Šedý zákal spojený s pokročilým věkem je přirozenou součástí stárnutí a nelze mu předcházet – totéž platí pro dědičný šedý zákal.

U nenarozeného dítěte mohou šedý zákal způsobit spalničky. Prevencí je v tomto případě očkování proti spalničkám. Nejvhodnějším postupem je zkontrolovat si svá očkování, než otěhotníte nebo hned, když svůj jiný stav zjistíte.

V případě potřeby si pak zajistěte dodatečné očkování.

Šedému zákalu nelze nijak jinak účinně předcházet, než vyvarovat se konkrétním faktorům zvyšujícím vznik šedého zákalu. Mezi tyto faktory patří:

  • Kouření a alkohol: Byla prokázána spojitost mezi kouřením a vznikem šedého zákalu, a proto je nejlepší odvyknout si kouřit nebo nekouřit vůbec. Totéž platí pro nadměrnou konzumaci alkoholu.
  • Cukrovka: Dalším rizikovým faktorem je cukrovka. Mezi klíčová opatření prevence cukrovky patří vyvážená strava, dostatek spánku a pravidelné cvičení. Pokud už byla nemoc diagnostikována, je nutné ji sledovat, případně léčit.
  • Poranění očí: Riziko vzniku šedého zákalu mohou zvyšovat také poranění očí. Tomuto riziku lze předcházet používáním brýlí, kdykoli provádíte nebezpečné úkoly (např. vrtání či leštění).
  • UV záření: Abyste zabránili poškození způsobenému UV paprsky, vždy noste brýle s UV ochranou, zejména na dovolené, v soláriu nebo na horách. Sluneční nebo lyžařské brýle jsou pro zajištění ochrany očí velmi důležité a navíc efektivně snižují riziko vzniku šedého zákalu. UV světlo a UV paprsky mohou být škodlivé také, když je zamračeno. Proto své oči a pokožku chraňte před UV paprsky, i když je venku pod mrakem.

Spustit kontrolu zraku nyní!

Jak si mám dezinfikovat brýle a jak zamezím mlžení brýlí, když nosím roušku? 10 tipů pro zdravé oči Jak můžete zabránit suchým očím a očnímu napětí. Zelený zákal (glaukom) – vše, co potřebujete vědět o druhé nejčastější příčině slepoty Zelený zákal je vážné onemocnění očí, které ovlivňuje nitrooční tlak. Proč by dětské brýle měly zajišťovat tu nejlepší UV ochranu Co by všichni rodiče měli vědět o ochraně dětských očí před škodlivým ultrafialovým zářením (UVR)?

Co je katarakta?

Katarakta způsobuje zakalování čoček a zabraňuje nám tak, abychom viděli jasně. K tomu někdy dochází, když se v oku hromadí bílkoviny, jež na čočce vytvářejí zakalenou vrstvu.

Je vám nejspíše jasné, že tím se snižuje i množství světla, které do oka vstupuje.

Kataraktu bychom téměř mohli přirovnat ke kondenzaci vytvářející se na objektivu fotoaparátu; ta nám také znesnadňuje pořídit jasný snímek.

Symptomy katarakty

Člověk trpící kataraktou může mít potíže při nočním řízení auta a vidět světelné kruhy kolem dálkových světel protijedoucích automobilů. U některých může vidění těchto odlesků přetrvávat i ve dne, stejně jako zamlžené vidění, o kterém jsme se už zmínili.

Katarakta se zpravidla utváří po nějakou dobu, proto si ji často spojujeme se starší generací. Postihnout ale může i novorozence.

Chirurgický zákrok k odstranění katarakty

Operace katarakty se zpočátku může jevit jako nepříliš radostná vyhlídka, jde však o zcela běžný postup, který lze provádět i ambulantně. O dostupných možnostech a dalších doporučeních se budete muset poradit s oftalmologem (očním lékařem provádějícím chirurgické zákroky).

Zákrok se provádí při lokální anestezi a k rozmělnění katarakty může být použito i ultrazvuku. Po provedení zákroku opět normálně vidíte. Samozřejmě hovoříme o operaci a nikoli pikniku na pláži, celý proces je ale zpravidla rychlý a jednoduchý.

V některých případech je třeba vložit do oka umělou čočku. Postihla-li katarakta obě oči, připravte se na dva chirurgické zákroky. To proto, aby se jedno oko zcela zhojilo, než bude operováno to druhé.  Více informací vám na základě vaší konkrétní situace podá oftalmolog.

Prevence katarakty

Informace získané na základě studie zaměřené na zdraví zdravotních sester (Nurses’ Health Study) prokázaly, že při prevenci katarakty je důležitá zdravá strava, jejíž součástí je množství vitamínu C a vitamínu E, lutein a zeaxantin.

Podle této a jiných studií lze tedy tvorbu katarakty zpomalit, budeme-li jíst čerstvou listovou zeleninu a vyvarujeme se kouření.

Znamená to, že konzumace kilogramů kapusty existující kataraktu úplně odstraní? Ne. I v takovém případě se budete muset objednat u oftalmologa. Kapusta, špenát a listová hořčice však mohou proaktivně působit proti vzniku katarakty.

Pokud u vás již byla katarakta diagnostikována, o nejvhodnějším způsobu léčby a dalším postupu se poraďte s očním lékařem. Možná vám doporučí, abyste s operací nějakou dobu počkali. Pokud ne, není žádný důvod, abyste další krok ke zlepšení zraku dále odkládali. Zákrok je relativně jednoduchý a provádí se velmi často.

Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.

Šedý zákal (katarakta)

U katarakty je zakalena oční čočka, odtud pochází i název „šedý zákal“. Jednou z nejčastějších příčin katarakty je pokročilý věk. Člověk postižený šedým zákalem
vidí čím dál rozmazaněji a méně ostře, jako kdyby měl před očima
závoj. Barvy vnímá matněji a reaguje citlivěji na jasné světlo.

K poruchám vidění, resp. zakalenému zraku, však mohou vést i jiné příčiny. Kataraktu lze léčit operačním zákrokem, při kterém je z oka vyňata zakalená čočka (viz článek Oko: struktura a funkce) a nahrazena čočkou umělou.

Katarakta: co to je?

Katarakta je onemocnění oka, při kterém dochází k zakalení čočky a následkem toho i k poškození zraku. Zákal může být různě silný a většinou se vyvíjí postupně. Poruchu vidění postižený člověk většinou zaznamená až v pokročilejším stadiu onemocnění
.

Katarakta může mít různé příčiny vzniku:

  • věk – převážná většina případů (asi 90 %) se vyskytne v průběhu stárnutí; u tzv. senilní katarakty (stařeckého zákalu, lat. cataracta senilis) se zrak zhoršuje postupně;
  • různá systémová
    onemocnění
    (např. cukrovka
    , tetanie
    , myotonie, atopický ekzém
    , Downův syndrom
    apod.) nebo onemocnění oka (např. uveitida
    , nitrooční záněty); k rychlejšímu rozvoji katarakty většinou dochází i po nitroočních operacích (např. operační léčba glaukomu
    nebo odstranění sklivce);
  • poranění oka;
  • působení záření (rentgenové záření
    , radioaktivní záření, tepelné záření); málokdo si uvědomuje, že ke vzniku senilní katarakty může přispět i intenzivní sluneční záření;
  • pravděpodobně i některé léky, např. kortizon
    .

U vrozeného šedého zákalu hraje roli dědičnost: takto postižené děti mají zakalenou čočku již od narození. Kromě dědičného šedého zákalu
se u novorozenců může vyskytnout i tzv. získaný šedý zákal (např. pokud matka během těhotenství prodělala infekci
zarděnek). U dětí postižených galaktosemií se může vyskytnout tzv.

galaktosemická katarakta. Galaktosemie je vrozená porucha metabolismu
, v jejímž důsledku organismus neumí správně odbourávat cukr; tato porucha se však vyskytuje poměrně vzácně. Šedý zákal, který se projeví v mladém věku, se označuje jako juvenilní katarakta. Odborníci rozlišují různé typy juvenilní katarakty, jedním z nich je tzv.

koronární
katarakta.

Diagnóza šedého zákalu

Při anamnestickém
rozhovoru se oční lékař pacienta důkladně vyptá na všechny obtíže a problémy související se zrakem.

Následuje oční vyšetření pomocí různých měřicích přístrojů, které potvrdí či vyvrátí podezření na šedý zákal. Lékař přesně změří zrakovou ostrost i refrakci oka (ta se měří pomocí přístroje označovaného jako refraktometr). Zrak se měří s brýlemi i bez brýlí; lékař přitom používá tabulku určenou k měření zrakové ostrosti nebo speciální projektor.

Kromě vyšetření sklivce
, přední části oka, kde je centrem lékařovy pozornosti zejména čočka (vyšetření pomocí štěrbinové lampy), a očního pozadí
(pomocí oftalmoskopu
neboli „očního zrcátka“) se lékař zaměří na vyšetření zornicového reflexu a pohybů očí
. Aby lékař mohl řádně vyšetřit čočku a periferní sítnici
(část sítnice sloužící k perifernímu vidění), nakape do pacientova oka mydriatikum, což je roztok s látkou rozšiřující zornici.

Lékař může navíc vyšetřit i nitrooční tlak
(pomocí přístroje označovaného jako tonometr) a zorné pole, případně pomocí specializovaných přístrojů provést i některá další vyšetření oka.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Léčba šedého zákalu

Metodou volby při léčbě šedého zákalu je operační zákrok, při kterém je z pacientova oka vyňata jeho přirozená (avšak zakalená) čočka a nahrazena čočkou umělou. Tento zákrok je pacientům doporučován v případech, kdy se již cítí výrazněji omezeni v práci i ve volném čase (např.

při čtení nebo při řízení auta) a nezvládají již každodenní činnosti tak dobře jako předtím. Na operaci většinou není nutné spěchat. Za jistých okolností se však potřeba operačního zákroku může stát naléhavou (např. u tzv. přezrálé katarakty, kdy se tkáň čočky „rozpouští“), v některých případech naopak nelze operaci provést vůbec (např.

když je u pacienta zároveň diagnostikováno i jiné onemocnění oka).

Poznámka: Léčebný plán by měl být v každém případě konzultován s očním lékařem a pacient by měl chodit na pravidelná kontrolní vyšetření. Jedině tak může lékař zjistit, zda a jak šedý zákal postupuje, a podle toho pacientovi navrhnout vhodný termín operace.

Oční lékař informuje pacienta o různých typech čočky, o samotné operaci, jejích výhodách a rizicích, a také o tom, na co by si pacient po operaci měl dávat pozor. Samotný chirurgický zákrok pak lze provést ambulantně (tak je tomu ve většině případů) nebo za hospitalizace
.

Operace probíhá nejčastěji v lokální anestezii
(místní znecitlivění), jen zřídka je zapotřebí provádět operaci v celkové anestezii
. V průběhu operace chirurg původní čočku zmenší a odstraní a na její místo implantuje umělou čočku (tzv. nitrooční čočka). Umělá čočka většinou zlepší vidění do dálky.

Má-li pacient po operaci potíže s viděním
na blízko, lze tuto vadu korigovat brýlemi na čtení.

Pro léčbu katarakty zatím neexistuje žádný lék, jehož účinnost by byla vědecky prokázána. U některých pacientů se alespoň na nějakou dobu podaří zhoršování zraku „korigovat“ pomocí brýlí nebo kontaktních čoček.

Operace u kojenců a malých dětí

Operaci u novorozenců s vrozenou kataraktou je potřeba provést co možná nejdříve, aby bylo minimalizováno riziko vzniku tupozrakosti, která by pak mohla přetrvávat po celý život. U dětí se oko i trojrozměrné vidění teprve vyvíjí a během několika málo let se refrakce oka silně mění.

Při operačním zákroku u kojence je odstraněna jeho zakalená čočka, do věku jednoho roku je oko ponecháno bez čočky. Po dosažení jednoho roku věku je do oka dítěte implantována
umělá nitrooční čočka.

U některých dětí je potřeba korigovat refrakční vadu
pomocí kontaktních čoček nebo brýlí; často je nutné léčit i tupozrakost, která se většinou po chirurgickém zákroku objeví.

Na koho se mohu obrátit?

Kataraktu diagnostikuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství), který pacienta zároveň informuje o možnostech léčby a případně mu doporučí operační zákrok.

Rodiče nebo zákonní zástupci
by měli nechat co možná nejdříve vyšetřit zrak dítěte, pokud zpozorují nápadné nebo podezřelé změny. Vyvíjející se zrak dítěte může posoudit i jeho ošetřující dětský lékař
v rámci všeobecných preventivních prohlídek, který v případě potřeby může vydat doporučení k vyšetření u očního lékaře
.

Na diagnostiku
a léčbu onemocnění očí se specializují oční ambulance v nemocnicích. V některých případech může být vyžadována hospitalizace pacienta na specializované klinice či oddělení. Na procesu diagnostiky a léčby se však někdy mohou podílet i lékaři jiných odborností, např. diabetologové
(u pacientů trpících cukrovkou) apod.

Na diagnostice a léčbě se mohou podílet i optometristé
, kteří vyrobí a upraví optické pomůcky a poučí pacienta, jak má s těmito pomůckami manipulovat. Optometristé však neprovádějí oftalmologické vyšetření.

Nemocnice Jihlava

Katarakta (šedý zákal):

Co je katarakta (šedý zákal)?

Katarakta (šedý zákal) je zkalení čočky, které způsobí poruchu její průhlednosti a rozptyl procházejícího světla. Katarakta je stále uváděna jako nejčastější příčinou slepoty ve světě. Operace katarakty s implantací umělé nitrooční čočky je snad nejefektivnější chirurgickou metodou v celé medicíně.

Do dnešního dne nebyl objeven konzervativní způsob, jak zabránit vzniku a progresi šedého zákalu u jinak zdravého oka. Dnes jsou známy některé rizikové faktory, které mohou vést k tvorbě šedého zákalu – UV-B záření, kouření, diabetes, alkohol, průjmová onemocnění a oxidativní poruchy.

Nejčastějším typem je tzv. senilní neboli stařecká katarakta. Příčiny vzniku jsou multifaktoriální a dosud nebyly přesně vysvětleny. Během stárnutí se čočka zvětšuje, nabývá na hmotnosti a ztrácí elasticitu.

Proteiny v čočce se chemicky mění na vysokomolekulární protein, což má za následek změny lomivosti čočky a snížení její průhlednosti.

Jak poznám, že mám šedý zákal?

Dochází ke snížení zrakové ostrosti, to ovšem záleží i na intenzitě světla, velikosti zornice a stupni krátkozrakosti. Dalším příznakem je snížení kontrastní citlivosti, je snížena rozlišovací schopnost oka. Dále může docházet ke zhoršenému vidění při prudkém světlu, oslnění. Dalším znakem je změna dioptrií v brýlích.

U krátkozrakých lidí dochází k prohloubení krátkozrakosti, dalekozrací pacienti mohou přestat potřebovat brýle na dálku. Někdy může docházet k monokulární diplopii.

Příčinou je zvýšení počtu lomivých ploch v centru čočky, které potom mohou vytvářet dvojitý obraz často spojený s „duchy“ (jako nekvalitní signál televizního příjmu).

Jaké vyšetření musím před operací katarakty podstoupit?

Před operací katarakty je vždy důležité zodpovědět lékaři pár otázek týkající se osobní anamnézy, např. léčil jsem se někdy s očima, nosil jsem v dětství brýle, šilhal jsem, prodělal jsem nějaké další operace očí, pokud ano, jak jsem se po operaci hojil, mám vysoký nitrooční tlak a tak dále.

Po podrobné anamnéze následuje samotné oční vyšetření, kdy se vyšetřuje postavení očních víček, jak vypadá přední segment oka (spojivka, rohovka, přední komora, duhovka a samozřejmě vlastní čočka).

Následuje vyšetření očního pozadí, stanovení refrakce pomocí autorefraktometru a Snellenových optotypů a měření nitroočního tlaku. Poté je důležité provést výpočet optické mohutnosti čočky tzv. biometrii. Základní parametry, které se měří, jsou axiální délka oka a optická mohutnost rohovky.

Délku oka lze měřit ultrazvukem nebo opticky – přístrojem IOL Master. Na našem pracovišti jsou pacienti na toto podrobné vyšetření objednávání indikujícím lékařem, kterým může být lékař všeobecné ambulance, lékař ze specializované poradny nebo ošetřující oční lékař.

Součástí vyšetření je také podrobné seznámení s předoperační přípravou, interním předoperačním vyšetřením, se samotným průběhem operace a vydány pokyny, jak má pacient postupovat po operaci.

Je nutné před operací kapat nějaké kapky?

Při podrobném vyšetření před operací je pacientům vydán recept na antibiotické kapky, které je třeba kapat tři dny před operací a dále poté celou dobu hojení po operaci, dokud ošetřující lékař neurčí, že je léčba u konce. Kapky je možné vyzvednout ihned po provedeném vyšetření, otevřít je je dobré až těsně před aplikací. Kapky se kapají 5x denně 1 kapka do operovaného oka. Jedno balení kapek vydrží zhruba na 14 dní.

Jak to probíhá v samotný den operace, musím být hospitalizována na očním oddělení nebo je to ambulantní zákrok?

V 90% je operace katarakty ambulantní výkon, po kterém pac. odchází domů. U komplikovaných operací nebo při výrazné dismobilitě pacienta je indikována hospitalizace. Na našem pracovišti je také možnost placeného pobytu na lůžku po operaci katarakty. Tato varianta je vhodná zejména pro pacienty, kteří si nejsou schopni po operaci zajistit odvoz domů.

V případě, že se jedná o ambulatní výkon, dostaví se pac. v den operace v 6:30 na naši ambulanci. Zde jsou pacientům změřeny dioptrie v očích na autorefraktometru a dále je změřena hodnota nitroočního tlaku.

Poté je proveden pohovor s lékařem, kde je možnost klást doplňující otázky týkající se operace, lékař také zkontroluje, zda pacient prošel interním předoperačním vyšetřením. Pokud je vše v pořádku a pac. se cítí schopen operace, je pacient dále odeslán na lůžkovou část našeho oddělení.

Zde proběhne předoperační vyšetření primářem oddělení, je vybrána vhodná nitrooční čočka a na závěr je určeno pořadí pacientů k operaci. Jedná-li se výkon za hospitalizace, pacient se dostaví na příjem již den předem.

Jak probíhá samotná operace katarakty (šedého zákalu)?

Operace katarakty probíhá v lokální topické anestezii (znecitlivění kapkami). Pacient je celou dobu operace při vědomí, je zde velmi důležitá spolupráce s operatérem. Poté jsou do oka malým řezem vloženy chirurgické nástroje o velikosti hrotu pera, kterými je postupně rozrušena struktura původní zkalené čočky.

Poté je za použití vysokofrekvenčního ultrazvuku (fakoemulzifikace) nebo mikroimpulzy tekutiny (AquaLase) odstraněna zkalená čočka a zároveň je odsáta z oka ven. Poté se původní čočka nahradí umělou nitrooční čočkou. Tyto čočky jsou vyráběny z flexibilního materiálu, který chirurgovi umožňuje ji svinout a vložit do oka velmi malým řezem.

Po vložení do oka se čočka rozvine a svými haptiky (nožičkami) se udrží na správném místě.

Jak potom postupovat po operaci?

Ihned po operaci je oko zalepeno obvazem a pevnou klapkou, aby během dne a následující noci nedošlo k nežádoucímu zhmoždění oka. Oko takto zůstane až do následujícího dne, kdy je klapka odlepena a proběhne první pooperační kontrola.

Při kontrole je vyzkoušena zraková ostrost pomocí Snellenových optotypů a provedeno vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě. Po kontrole se již operované oko znovu nezalepuje.

Po operaci musí pacient nadále pokračovat v aplikaci antibiotických kapek 1 kapka 5x denně do operovaného oka a chodit na pravidelné kontroly dle pokynů ošetřujícího lékaře. V případě obtíží (zhoršené vidění operovaného oka, bolest či zarudnutí operovaného oka) je nutná kontrola ihned.

Po operaci pacient nesmí zvedat těžké věci, posilovat či pracovat v předklonu. Může se dívat na televizi, chodit na procházky, číst a dělat běžné domácí práce.

Jak dlouho se bude operované oko hojit?

Celková doba rekonvalescence operovaného oka při dobré pooperačním průběhu je zhruba 2-3 měsíce. Po uplynutí této doby je možno předepsat novou brýlovou korekci. Do té doby se mohou dioptrie ještě měnit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *