Kdo je farmaceut a s čím se na něj obracet? – vše o zdraví

Vybrali byste si na rekonstrukci bytu prvního řemeslníka, který vám přijde pod ruku? Většinou se poptáváme po známých a snažíme se najít člověka, který nám byt přinejmenším trvale nezhyzdí.

Je opravdu zvláštní, když podobnou péči nevěnujeme výběru odborníka, který má na starosti něco mnohem cennějšího než byt – naše zdraví. Jako bychom si mysleli, že všichni lékaři jsou automaticky dobří.

Kdo je farmaceut a s čím se na něj obracet? – vše o zdraví farmaceut

Špatným výběrem lékaře můžete přijít o zdraví i o život

Je sice smutným, ale naprosto logickým faktem, že všichni lékaři nejsou dobří. Tak jako existují dobří a méně dobří právníci, řemeslníci, obchodníci a manažeři, mohou být i lékaři více či méně schopní.

Vyskytnou se i takoví, kteří nedokážou včas rozpoznat varovné příznaky vážného onemocnění a nepřímo tak svého pacienta připraví o život.

Výběru lékaře nebo zdravotnického zařízení pro sebe a své nejbližší bychom proto měli věnovat tu největší péči.

Není pravda, že šanci na špičkovou péči mají jen vrcholoví sportovci, prominentní politici a boháči. Na výborné pracoviště a k ceněnému odborníkovi máte šanci se dostat i vy, stačí se jen trochu snažit a být si vědom toho, že si můžete vybrat. Jak tedy najít toho pravého?

Jak poznat skvělého lékaře

Dříve než začneme s hledáním nejlepšího lékaře, musíme vědět, jak ho poznat. Záleží i na vašem osobním vkusu, dobrý lékař by však neměl postrádat tyto vlastnosti:

  1. Jeho čekárna nezeje pokaždé prázdnotou, ale není ani narvaná k prasknutí. První případ může být známkou toho, že nekvalitní lékař o všechny pacienty již přišel, zatímco ve druhém případě nemůže mít lékař čas se všem svým pacientům pořádně věnovat.
  2. Lékař se o vás zajímá, klade doplňující dotazy a sám navrhuje preventivní prohlídky a vyšetření. Má aktivní přístup.
  3. Lékař sám může ve své ordinaci provádět více různých vyšetření, není pouhým „přeposílačem“ k jiným odborníkům.
  4. Pokud je přesto potřeba spolupráce s jiným odborníkem či zdravotnickým zařízením, dokáže navrhnout více variant nebo respektuje váš výběr (pokud chcete mít jasno v tom, jaká zdravotnická zařízení se nacházejí ve vašem okolí, podívejte se na stránky http://www.ulekare.cz/nemocnice-vyhledavani).
  5. Odpovídá jasně na vaše otázky a nedává najevo, že ho obtěžují. Naopak se zajímá o to, zda je vám vše jasné, a vysvětluje vám důvody svých rozhodnutí ohledně léčby a vyšetření.
  6. Působí dostatečně sebevědomě. Zmatený nebo nejistý lékař znejisťuje i své pacienty.
  7. Chová se ke svým pacientům s respektem.
  8. Má kladné ohlasy od svých pacientů. Za prvé od těch, kterým pomohl především po odborné stránce, ale také od pacientů oceňujících jeho lidský a starostlivý přístup.

Pět kroků pro výběr nejlepšího lékaře: jak na to

  1. Ptejte se přátel a známých. Kdo má výborné zkušenosti se svým lékařem či zdravotnickým zařízením, určitě se o ně rád podělí.
  2. Ptejte se jiných lékařů. Pokud máte mezi příbuznými či známými důvěryhodného lékaře nebo jiného zdravotníka, máte téměř vyhráno.

    Jako všichni odborníci i lékaři o sobě většinou vědí a dokážou alespoň přibližně posoudit odborné i osobní kvality svých kolegů.

  3. Prohledejte internet. Na internetu se množí stránky umožňující hodnotit a komentovat lékaře. Nezapomeňte však, že podobné zdroje nemusí být vždy zcela důvěryhodné.

    Je možné je manipulovat a mnohé komentáře mohou být neobjektivní nebo ovlivněné mimořádnými okolnostmi. Pokud má však některý lékař na stránkách samá špatná hodnocení, asi nebude tou nejlepší volbou. Rozsáhlou a kvalitní databázi lékařů všech specializací najdete například na http://www.ulekare.cz/lekari-vyhledavani.

  4. Sledujte vývěsky na poliklinikách a v čekárnách. I když lékaři po sobě ordinace spíše přebírají a s nimi i stávající klientelu, občas se zakládají i zcela nové ordinace, do kterých je třeba přilákat nové pacienty. Nemějte strach, že do nové ordinace přijdete k nezkušenému zelenáči, protože k založení vlastní soukromé praxe jsou nejprve nutné roky praxe a zkušeností na jiném pracovišti.
  5. Kvalitní a zkušené lékaře můžete najít v renomovaných zdravotnických zařízeních, která mají dlouhodobě dobrou pověst. Zajímejte se o to, kteří lékaři z těchto pracovišť přijímají pacienty také do své soukromé ordinace.

Na co máme u lékaře nárok?

Každý z nás má nárok na různé druhy preventivních prohlídek a vyšetření, které jsou plně hrazeny z našeho zdravotního pojištění. Ne každý však má lékaře, který ho na tyto možnosti upozorní. Zjistěte, co všechno můžete dostat, a nebojte se o to přihlásit.

  • U praktického lékaře – v dospělém věku máte nárok na bezplatnou preventivní prohlídku jednou za dva roky, u malých dětí je to samozřejmě častěji.
  • U zubaře – pokud je vám více než 18 let, pojišťovna vám hradí zubařskou prevenci jednou ročně. U dětí do 18 let je to dvakrát do roka.
  • U gynekologa – každá žena starší 15 let má nárok na preventivní gynekologickou prohlídku jedenkrát za rok.

Podrobné informace o prevenci a nejrůznějších preventivních vyšetřeních najdete na http://www.ulekare.cz/nemoci-vysetreni/preventivni-prohlidka.

Nevěříte svému lékaři? Požádejte o názor jiného odborníka

I když jsme se svým lékařem spokojeni, někdy se může stát, že nějakému doporučení nerozumíme nebo s ním nesouhlasíme. Pokud nemáte odvahu se se svými pochybami ozvat hned na místě v ordinaci nebo vás otázka napadla až doma, nemusíte si naštěstí s problémem marně lámat hlavu sami.

Na internetu existuje řada specializovaných poraden, kde lékaři s příslušnou odborností zodpoví i vaše komplikované dotazy. Jednu z poraden, na kterou se můžete obrátit s jakýmkoli dotazem týkajícím se medicíny a svého zdraví, najdete také zde http://www.ulekare.cz/poradna-lekare-vyhledavani.

(vek)

Zdroje:www.foreignborn.com www.health.com

Neocapil zkušenosti Gynekologická prohlídka Polip U lekare.cz Clostilbegyt poradna lékaře Líbil se vám článek? ANO NE Kreatinin

Zdravím, ak by sa mi natrhol sval môže to spôsobiť zvýšený kreatinín? Ak mám…

Sinus pilonidalis

Dobrý den, manžel byl minulý rok 2016 v červnu na vyříznutí či odstranění boule…

Alergie na kofein

Dobrý chtěla bych se zeptat, zda je možné mít alergii na kofein, popřípadě podle…

Bartholiniho zlaza

Dobry den, jiz asi po ctvrte se mi na prave strane udelal bolestivy absces Bartholiniho…

Bulka po injekci

Dobrý den, dostala jsem po operaci injekce proti srážlivosti krve. Po te druhé…

Kondylomata

Kondylomata jsou pouze estetický problém nebo je v tom i něco víc??

Glióza na MR mozku

Dobry den. Prisli mi vysledky z MRI hlavy (prikladam spravu v prilohe) a mozem…

Bílá řasa

dobrý den,chtěl bych se zeptat..mám jednu řasu bílou a druhou černou,je možné…

Únavové zlomeniny

Dobrý den,jsem po tx slinivky a ledviny 2 a 10 let.Měla jsem od dětství cukrovku…

Braňte se, když vám někdo poškodí zdraví

Dlouhá léta se pohybovala v oblasti farmacie a dostávala se do kontaktu s řadou poškozených, kteří neobdrželi od pojišťovny žádné plnění, ačkoliv dopravní nehodu nezpůsobili. Následně se setkávala s případy, kdy zaměstnavatel místo toho, aby přes svou pojišťovnu poskytnul řádné odškodnění, neuvedl pracovní úraz do knihy úrazů a zaměstnance na hodinu propustil.

Kdo je farmaceut a s čím se na něj obracet? – vše o zdraví
Autor: Isifa.cz

Pojišťovny se snaží vyplatit za újmy na zdraví co nejméně

Viděla, jak nemocnice odmítají připustit jakékoli pochybení a pro poškozeného pacienta je nemožné získat nezávislý posudek. Příběhů poškozených na zdraví slyšela IVANA DEVODIER LEDVOŇOVÁ mnoho a rozhodla se touto problematikou zabývat. Výsledkem je společnost První zdravotní poradenská s.r.o.

Kdo se na vaši společnost může obracet a s jakými případy?

Na naši společnost se mohou obracet všichni lidé, kteří byli v důsledku pochybení jiného subjektu poškozeni na svém zdraví. Zaměřujeme se zejména na pomoc poškozeným v důsledku dopravní nehody nebo pracovního, sportovního, školní úrazu, či pochybením lékaře.

Můžete pro lepší představu objasnit pojem „újma na zdraví“? Je to vše od zlomené nohy na kluzké podlaze až po smrtelnou nehodu?

Ano, je to v podstatě tak. Jakýkoliv zásah do zdraví člověka v důsledku porušení právní povinnosti jiného subjektu zakládá nárok na náhradu škody na zdraví.

Jak často se lidé v ČR domáhají soudní cestou náhrady za újmu na zdraví?

Poškození na zdraví se v posledních několika letech přestávají bát a brání svá práva i soudní cestou. To však není z finančního hlediska pro každého snadné, a proto u svých klientů preferuji jiný přístup.

Lidé utrpí dopravní nehodou, pracovním nebo školním úrazem vážnou újmu na zdraví a stanou se z nich invalidé, následně ztrácejí kontakt s okolím. Po těchto poškozených nemůžeme požadovat platby předem.

Účtujeme si vždy podíl ze získaného odškodnění, a to maximálně do výše 20 %. Rovněž garantujeme našim poškozeným klientům, že v případě prohry v soudním sporu za ně uhradíme náklady soudního řízení.

Neseme taktéž náklady na soudní znalce pro posouzení intenzity újmy na zdraví.

Traduje se, že lékaři drží při sobě a pochybení se poškozeným těžko dokazuje. Máte podobné zkušenosti?

Nebudeme si nic nalhávat, je to skutečně tak.

Velmi často se poškození pacienti pokoušejí nárokovat odškodnění po zdravotnických zařízeních, kdy nemocnice odmítá jakékoliv pochybení a lékaři z bližšího okolí odmítají poškozenému přiznat, že jejich kolegové během operace učinili vážné chyby. Jelikož naše společnost má celorepublikovou působnost, máme tým soudních znalců z různých oborů, kteří nám poskytují zhodnocení případu bez vnějších tlaků, čímž získáváme nezávislý posudek.

Mladá žena se dostavila do nemocnice na poměrně běžné angiografické vyšetření.

Z důvodu pochybení lékařského personálu, namísto odpoledního shledání se svou rodinou, dochází u pacientky k nezvratnému poškození mozku, naprosté bezvládnosti a trvalému upoutání na lůžko bez možnosti mluvené řeči.

Již navždy bude nutné poskytovat poškozené pacientce profesionální ošetřovatelskou péči. Život poškozené a její rodiny již nikdy nebude stejný.

Výše odškodnění újmy na zdraví byla v daném případě stanovena soudem na částku téměř 17 000 000 Kč. Nemocnice se pokoušela rozsudek okresního soudu zvrátit podaným odvoláním, avšak odvolací soud se ztotožnil s posouzením případu okresním soudem. Ani tato částka však nikdy nenahradí a nenavrátí život této ženy, ale zajistí hmotné zabezpečení její rodiny.

Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 14 Co 128/2008 ze dne 17. 4. 2008

Zdroj: www.1zdravotni.cz

Co člověka čeká, pokud se rozhodne vymáhat náhradu? Na co by se měl připravit a jaké jsou jeho šance?

Nejsme obchodníci s falešnou nadějí. V případě, že případ nemá šanci na úspěch, sdělujeme tuto skutečnost našim klientům.

A jak vypadá běžný postup při vymáhání odškodnění pro naše klienty? Klient se s námi zkontaktuje prostřednictvím našich webových stránek, kde nám zašle svůj osobní příběh, včetně zaslání podkladů, které má k dispozici. Následně náš tým zhodnocuje šance na úspěch a po domluvě s klientem zasílá podklady soudnímu znalci.

Po konzultacích se soudním znalcem sdělujeme klientovi, zda jeho případ má šanci na úspěch. Poté v kooperaci se spolupracujícími advokátními kancelářemi vymáháme odškodnění v plné výši. Dokud nedojde k vymožení odškodnění, klientovi nic neúčtujeme.

Což je záruka pro poškozeného klienta, že se budeme snažit a motivace pro nás.

Nedávno soud např. po letech osvobodil zdravotníky, kteří zapomněli v operované ženě třiceticentimetrovou špachtli. Jaký je poměr „vítězství a proher“ v oblasti pochybení zdravotníků?

Musíme si uvědomit, že tento mediální případ se dotýkal trestního řízení. Tedy rozhodovalo se o vině a trestu zdravotníků, nikoliv o odškodnění újmy na zdraví. Ačkoliv trestní soud zprostil odpovědné osoby obžaloby, nárok na odškodnění újmy na zdraví stále zůstává.

Podle čeho se odvíjí částky, o které se jedná? Mají lidé adekvátní představy a požadavky?

Pro správnou výši zvolené vymáhané částky je nutná precizní znalost judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky.

Při zhodnocení podkladů od klienta rovněž stanovíme i výši odškodnění, která je relevantní k danému případu. Opakuji, nejsme obchodníci s falešnou nadějí, známe právo a chceme ho pro klienty důsledně vymáhat.

Avšak vždy upozorníme klienta, že jeho požadavek přemrštěného odškodnění není pro vymáhání po odpovědném subjektu reálný.

Školní výlet, z počátku obyčejný, jako stovky jiných. Ale v důsledku pochybení pedagogického dozoru utrpělo dítě těžký úraz mozku, jehož výsledkem je jeho plná invalidita. Veškerý potenciál pro životní rozvoj byl újmou na zdraví ztracen.

Rodina se musela na celý život přizpůsobit této tragické události. Těžko si představit obětování a život takto postižené rodiny se všemi problémy s tímto spojenými. V rámci soudního boje bylo získáno odškodnění újmy na zdraví v částce přesahující 15 000 000 Kč.

Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 1101/2007 ze dne 6. 6. 2007. 

Zdroj: www.1zdravotni.cz

Dá se předpokládat, že člověk postižený na zdraví bude mít i související finanční potíže. Je pro něj vůbec reálné se do soudního sporu pustit?

Na složitou životní situaci poškozených pomýšlel i samotný zákonodárce a proto spory o náhradu škody na zdraví jsou osvobozeny od soudních poplatků.

S ohledem na výbornou znalost práva našich právníků a dobré renomé však spor nemusí v mnoha případech skončit u soudu, ale dochází k mimosoudní dohodě.

I pojišťovny si dnes spočítají, že se jim nevyplatí hradit svoje právníky a náklady pro předem prohraný spor.

Jaký je typický spor v oblasti újmy na zdraví?

Klasické spory jsou o výši odškodnění v důsledku dopravní nehody nebo pracovního úrazu.

Pojišťovny obvykle poskytují odškodnění nemajetkové újmy v základní výši, ačkoliv poškozený má nárok na mnohem vyšší částky dle judikatury Nejvyššího soudu.

Za amputovanou nohu poskytne pojišťovna odškodnění ve výši 300 000 Kč, ačkoliv poškozený má nárok na 1 500 000 Kč, bohužel taková je současná realita.

Jak lidé snášejí třeba v tak tragické situaci, jakou je smrt někoho blízkého, soudní spory? Jde čistě o peníze? Může jim odškodnění přinést zadostiučinění? Není to naopak „rýpání v ráně“ a prodlužování trápení?

Naše zkušenost je taková, že se jedná o spory pro zabezpečení sebe a rodiny do budoucna. Ztráta manžela, otce nebo syna je natolik velkým zásahem do osobního života příbuzných, že dochází k narušení finanční situace rodiny. Vždy je tam však druhý rozměr, a to je touha pozůstalých po morální satisfakci.

Věřím, že spravedlnost nemá být nikomu odepřena. Újma na zdraví patří k těm nejvážnějším životním situacím, které mohou člověka zasáhnout. Proto lze jedině doporučit, bojovat za svá práva na spravedlivé odškodnění.

Čtěte dále: Psychická šikana v práci má důsledky jako fyzické týrání

Jak přežít 1. rok studia na VŠ? Máme rady a tipy z první ruky

Možná je to překvapivé, ale studenti vysokých škol radí nepodcenit přípravu o prázdninách před prvním semestrem.

Týká se to jak zopakování středoškolského učiva, které vám při učení se nové látce přijde vhod, ale také seznámení s prostředím školy.

„Nejdůležitější je o prázdninách nelenošit a zopakovat si učivo matematiky z gymplu nebo z jiné SŠ,“ říká student Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Studentka Pedagogické fakulty UHK zase vzkazuje: „Určitě to chce řádně prozkoumat informační systém, ještě před začátkem semestru. Najděte si také, kde je jaká budova, a koukněte se, kudy budete mezi nimi chodit.“

Jestliže bude studium vašeho oboru založené z velké části na četbě literatury, není od věci si udělat náskok. Studentka Anglické a francouzské filologie na Univerzitě Palackého doporučuje budoucím prvákům, „aby se snažili ještě před začátkem semestru načíst povinnou literaturu. V průběhu semestru toho bývá hodně a pak mnoho lidi nestíhá.“

Před prvním semestrem je třeba myslet také na praktickou stránku studia – od bydlení po případné pořizování notebooku.

Spojte síly

Poznávání nové školy byste také měli podle rad studentů zasvětit první týdny semestru. Většinově radí spojit síly s dalšími spolužáky.

„Jednoznačně se vyplatí udělat si partu spolupracujících studentů hned na začátku,“ zdůrazňuje studentka Obchodně podnikatelské fakulty OU.

Společně můžete prozkoumávat taje studijních informačních systémů, zjišťovat studijní povinnosti, docházku a aktuality nebo si radit se zápisem předmětů.

Velkou pomoc můžou poskytnout i informace od starších studentů.

„Nejlépe si najděte někoho na stejném oboru a ve vyšším ročníku, kdo vám poradí, co a jak, co vás čeká a co je třeba si ohlídat,“ doporučuje studentka Pedagogické fakulty UK.

Svoji informovanost o poměrech na škole a studijních povinnostech rozhodně nepodceňte a využívejte všechny dostupné zdroje informací, ať už jsou to další studenti, studijní oddělení nebo informační a diskusní portály pro studující.

Neváhejte také využívat nabídky studentských organizací, studentka Právnické fakulty UK například radí: „Jít s ELSOU (studentská organizace) na prohlídku knihovny – hodí se to a je to zdarma.

“ Studentka religionistiky na Masarykově univerzitě shrnuje všechna tato doporučení:  „Ptát se, ptát se a ptát se.

Jak se říká, líná huba… Občas stačí opomenout nějakou maličkost v zápisu, a pokud se neřeší, může to mít za následek ukončení celého studia.“

Z nových podmínek není třeba být příliš nervózní, ať už je to množství učiva nebo nový režim. Uvědomte si, že ostatní prváci se cítí podobně a zvykat si musely i starší ročníky.

„Hlavně zachovat klid.

Než se člověk zorientuje, dá to čas,“ uklidňuje studentka Pedagogické fakulty UHK a studentka Právnické fakulty UK se k ní přidává: „Hlavně neklesat na duchu po tom prvotním vyděšení z vysoké školy!“

Jakmile najedete do vysokoškolských kolejí, je čas myslet na rozvržení studia. Na mnoha školách je kreditní systém, kde není striktně předepsáno, v jakém ročníku je třeba jednotlivé předměty plnit. Některé předměty si tak můžete přeložit na další roky, ale studenti zároveň upozorňují, abyste při tom byli opatrní.

Některé kurzy jsou podmínkou zápisu do dalších, v jiných se učí základy, jejichž zvládnutí je potřeba pro další studium. Takové rozhodně není radno odkládat. „Věnujte velkou pozornost úvodním předmětům, které jsou obvykle neoblíbené a považované za příliš teoretické.

Znalosti z nich jsou ale v budoucnu potřeba,“ vzkazuje studentka Fakulty sociálních studií MU.

Není od věci ani zapřemýšlet, zda odchodit některé kurzy s předstihem: „Je lepší nahnat kredity co nejdříve v prvních dvou letech, ať je pak dost času na bakalářku,“ radí student Andragogiky na Univerzitě Karlově.

Zároveň si uvědomte, kolik jste toho schopni v jednom semestru zvládnout a zda opravdu chcete dosáhnout více kreditů, než je za celé studium požadováno.

Studentka Historie na Univerzitě Karlově k tomu dodává: „Nesnažte se za každou cenu splnit co nejvíce předmětů, protože pak se z toho člověk také může zbláznit.“

Obvykle je nutné v jednotlivých ročnících dosáhnout minimálního počtu kreditů, je proto dobré pojistit se, že neúspěch u některé zkoušky vám to neznemožní: „Určitě se vyplatí si zapsat volitelné předměty, aby člověk měl rezervní kredity, kdyby se mu v prváku něco nepovedlo,“ doporučuje studentka Právnické fakulty UK.

U volitelných předmětů, kde máte možnost výběru, se vyplatí poptat se na zkušenosti starších studentů a sledovat výsledky studentského hodnocení kurzů.

„Sledujte evaluaci předmětů studenty a hodnocení úspěšnosti předmětů, kde se můžete dočíst náročnost ukončení předmětu a spokojenost studentů.

Podle tohoto doporučuji vybírat volitelné předměty,“ vzkazuje studentka Fakulty managementu VŠE.

I u povinných předmětů, které absolvovat musíte, můžete udělat hodně proto, aby vám výuka více vyhovovala: „Pokud vám nesedí učitel na nějaký předmět a probíranou látku od něj nechápete, tak si dojděte za jiným učitelem vyučujícím daný předmět a domluvte se s ním na tom, že byste docházeli i na jeho blok, jen kvůli poslechu,“ radí studentka Podnikové ekonomiky Technické univerzity v Liberci.

Docházku na kurzy sice studenti radí nebrat na lehkou váhu, na druhou stranu se shodují v tom, že není nutné za každou cenu chodit na nepovinné přednášky, které pro vás nemají žádný přínos.

Pravidelná docházka se ale vyplatí u zkoušek – jednak budete u vyučujících lépe zapsaní, jednak vám to pomůže k lepší přípravě. „Jsou pedagogové, co přednáší věci, které v knihách nejsou, a pak je dají do otázek,“ popisuje svoji zkušenost studentka Pedagogické fakulty MU.

Současně doporučuje obrátit se na starší ročníky: „Rozhodně stojí za to, poptat se starších, co bylo u testů loni. Mnohdy totiž bývají docela podobné.“

U zkoušek buďte připravení i na to, že často záleží na tom, kdo vás bude zkoušet, a také na variantě testů, varuje studentka Technické univerzity v Liberci. S dobrou přípravou a odhodlaností vás to ale nemůže příliš překvapit. Pamatujte také, že „není dobré usnout na vavřínech hned po první úspěšné zkoušce,“ jak nám řekl student Ekonomiky a managementu na BIBS.

U zkoušek neváhejte využívat předtermíny a zkouškovou zátěž si tak více rozložit, vzkazuje studentka Fakulty ekonomické ZČU. Rozhodně nic nenechávejte na poslední chvíli, dovává.

Pokud ke zkoušce něčemu nerozumíte, nebojte zajít na konzultace. „Přiznání nepochopení látky neznamená hloupost, ale zájem o studium,“ připomíná studentka Diskrétní matematiky na Univerzitě Palackého.

Ke studiu a přípravě na zkoušky si vždy nevystačíte se zápisky z přednášek a musíte sáhnout po učebnicích, skriptech nebo další literatuře. Současní studenti radí nevrhat se po hlavě do nákupu nových studijních materiálů – přece jen ještě přesně nevíte, co je skutečně potřeba, co se vyplatí mít doma a u čeho stačí jen výpůjčka z knihovny.

Pokud se rozhodnete knihy pořizovat, stojí za to prohlížet nástěnky, podat si inzerát nebo se poptat starších kolegů, zda nejsou k mání již využité, které bývají i podstatně levnější. „Prvákům radím, aby nakoupili učebnice od starších kolegů, protože nové stojí celé jmění,“ potvrzuje studentka Práva a právní vědy na Univerzitě Karlově.

Materiály můžete sehnat také na internetu: kromě prezentací a přednáškových materiálů od vyučujících najdete velké množství kvalitně zpracovaných materiálů na www.Seminarky.cz – své zápisky z přednášek, vypracované zkouškové otázky a další podklady zde můžete také vložit a přivydělat si.

Samostatnou kapitolou jsou vyučující. Potíže vám může dělat i taková maličkost, jako je správné oslovování.

Zatímco na střední škole se často pro všechny vyučující používá titul profesor, na vysokých školách se jim mohou chlubit jen ti nejzasloužilejší.

Nezapomeňte proto ani na použití odpovídajících titulů při zdravení a oslovování, připomíná studentka Filozofické fakulty OU.

O svých vyučujících byste ale určitě měli znát více než jen tituly. „Zjistěte si, jaký je každý učitel. Usnadní to přípravu na zkoušky,“ doporučuje studentka téže školy.

Rozhodně tu neuškodí znát odborné zájmy vyučujícího nebo jeho povahu. Nakonec si dávejte pozor i na to, co naopak vyučující ví o vás.

„Také hodně záleží na tom, jak se před vyučujícími zapíšete, protože vaše pověst se s vámi ponese celé studium,“ uzavírá studentka Filozofické fakulty UK.

A jakými vlastnostmi a přístupem byste se měli ke studiu vybavit? Ačkoli studium není radno podceňovat, není podle studentů ani dobré brát ho příliš vážně a neustále se stresovat. Rozhodně se nevzdávejte, pokud se setkáte s nějakým neúspěchem, ten potká téměř každého.

„Nenechte se odradit počátečními neúspěchy. To, že se vaše první překlady budou po opravě vyučujícím červenat, neznamená, že zde nemáte co dělat.

Buďte vnímaví a otevření novým podnětům, uvidíte, že se brzy dostaví pocit, že se kontinuálně zlepšujete!“ povzbuzuje prváky svého oboru studentka Angličtiny pro mezikulturní komunikaci na Univerzitě Karlově.

„Radila bych hlavně vytrvalost a odhodlanost a pak se dá zvládnout úplně všechno, i když někdy je potřeba trochu sebezapření,“ popisuje svoji strategii studentka Ekonomické fakulty TUL. Připravte se také na to, že vysoká škola na rozdíl od střední vyžaduje o něco více vaší samostatnosti.

  • Závěrečná rada studentky Farmacie na Univerzitě Karlově je asi ta nejpříjemnější: ačkoli jste na vysoké škole především kvůli studiu, nezapomeňte si svůj pobyt na ní také užít!
  • Jak zvládnout přijímačky
  • Hodnocení studentů

1.4.2013

Pandemie covid-19 celosvětově omezila péči o duševní zdraví. Česká psychiatrie se snaží fungovat online

Přítomnost pandemie covid-19 má i důsledky, které nemusí být na první pohled zřejmé.

Velké množství lidí se muselo a stále musí vyrovnávat se ztrátou svých blízkých, trávilo a tráví dlouhý čas v izolaci, musí řešit ekonomické problémy v důsledky ztráty příjmů, a také mnozí cítili a cítí strach a obavy z nemoci samotné.

To vše se negativně podepsalo na jejich duševním zdraví, ať již tak, že se u nich nově objevilo duševní onemocnění anebo u nich došlo ke zhoršení stávajícího stavu. Potřeba profesionální pomoc tak prokazatelně byla vyšší.

Přesto 93 procent ze 130 sledovaných zemí světa zažilo omezení nebo dokonce úplné zastavení poskytování služeb péče o duševní zdraví. Vyplývá to z nové globální studie Světové zdravotnické organizace (WHO), která mapovala, jak pandemie covid-19 celosvětově ovlivnila systém zdravotní a sociální péče o duševní zdraví.

Letos se tomuto tématu věnuje také Světový den duševního zdraví, který připadá na 10. října. Jeho letošním cílem je také upozornit na to, jak je důležité do této oblasti zdravotnictví a sociálních služeb investovat.

Podle údajů WHO získaných ještě před nástupem pandemie způsobuje jen depresivní a úzkostné poruchy ekonomické ztráty ve výši jednoho bilionu amerických dolarů ročně. Naopak jeden dolar vložený do kvalitní a prokazatelně účinné léčby depresivních a úzkostných poruch se vrací v podobě pěti dolarů.

V průměru jde do této oblasti dvě procenta ze státních rozpočtů jednotlivých zemí a méně než jedno procento z mezinárodní finanční pomoci určené pro zdravotnictví, což je nedostatečné.

Podle výsledků studie českého Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) publikované v renomovaném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences měla pandemie a související opatření negativní vliv na duševní zdraví zejména mladších dospělých. Horší duševní zdraví bylo také spojeno s obavami o ekonomický nebo zdravotní stav.

U řady osob také mohlo dojít k nárůstu konzumace alkoholu a dalších návykových látek, objevily se úzkostné stavy či poruchy spánku. Navíc onemocnění covid-19 samo o sobě může přinést závažné neurologické a psychiatrické komplikace, jako jsou delirium, neklid, cévní mozková příhoda.

Současně jsou lidé s psychickými a neurologickými onemocněními, včetně závislostí, více ohroženi infekcí SARS-CoV-2 a také závažným průběhem tohoto onemocnění, včetně rizika úmrtí.

„U dospělé populace jsme zaznamenali zhruba trojnásobný nárůst depresí a rizika sebevraždy, téměř dvojnásobný nárůst úzkostných poruch a zvýšený výskyt nárazového pití alkoholu (tzv.

binge drinking),“ upozorňuje doktor Petr Winkler z NUDZ, kde probíhá výzkum dopadů pandemie covid-19 na duševní zdraví populace.

Současně podle něj pandemie zasáhla také děti a osoby dlouhodobě žijící v zařízení sociální péče a pravděpodobně i u nich došlo k nárůstu výskytu duševních onemocnění.

Sami psychiatričtí pacienti jsou ovšem z hlediska onemocnění covid-19 rizikovou skupinou.

Podle nové americké studie publikované v žurnálu World Psychiatry jsou osoby s duševním onemocněním častěji ohroženy jak infekcí samotnou, tak jejím závažným průběhem, mimo jiné proto, že častěji současně trpí dalšími chorobami, které jsou samy o sobě rizikovým faktorem pro těžký průběh infekce.

U části z nich hraje roli to, že hůře chápou preventivní opatření a také hůře v tomto ohledu spolupracují, například lidé s ADHD častěji zapomenou roušku či nechtěně poruší pravidla rozestupů, zatímco depresivní pacienti častěji ztrácí motivaci pečovat o sebe a své zdraví, a současně se v důsledku svého onemocnění psychicky nemocní častěji dostávají do situací, které zvyšují riziko nákazy, jako je například pobyt v institucionálním zařízení, včetně vězení, nejisté bydlení, větší ohrožení chudobou a bezdomovectvím či přítomnost závislosti.

„Lidé s vážnými duševními chorobami budou pravděpodobně socioekonomicky znevýhodněni, což je může nutit k tomu žít a pracovat v prostředí, které není bezpečné. Bezdomovectví a nestabilní bydlení mohou ovlivnit jejich schopnost dodržovat pravidla karantény.

Stigma pak může vést k překážkám ve vyhledání zdravotní péče nebo se někteří z nich mohou obávat ve strachu z diskriminace využít zdravotní péče,“ upozorňuje studie.

Současně vyšší citlivost na stres, která provází duševní onemocnění, zhoršuje u těchto pacientů zvládání náročných životních situací, k nimž dochází v důsledku pandemie, a častěji tak může dojít ke zhoršení jejich psychického stavu či relapsu nemoci.

Psychiatrické ambulance online, ale také lidé s problémy bez pomoci

Podle studie WHO byly nejčastěji omezeny služby péče o duševní zdraví dětí a mladých lidí (72 % sledovaných zemí), seniorů (70 % sledovaných zemí), těhotných žen a matek po porodu (61 % sledovaných zemí).

Mezi celosvětově nejčastěji omezované služby patřily poradenství a psychoterapie, programy snižování rizik (harm reduction) a také programy léčby závislosti na opiátech.

Konkrétně v 67 procentech zemí byla negativně zasažena psychoterapie a poradenství, 65 procentech států programy snižování rizik a u 45 procent zemí byly omezeny programy léčby závislostí na opiátech.

Ve více než třetině zemí (35 %) pak došlo k narušení akutní a krizové péče, ve 30 procentech sledovaných států se pandemie negativně dotkla systému péče o osoby se závislostmi. Také ve 30 procentech zemí pandemie způsobila to, že psychiatričtí a neurologičtí pacienti neměli přístup k farmakologické léčbě.

V České republice pandemie vedla k omezení nebo dokonce zastavení některých služeb (například denních stacionářů), změnilo se také přijímání a propouštění pacientů v psychiatrických nemocnicích. Negativně byly zasaženy adiktologické služby, které navíc zažívaly a zažívají nebývalý nárůst zájmu o léčbu.

„Zásadním problémem bylo výrazné omezení provozu krizových center, která už před pandemií v celé zemi fungovala pouze čtyři, z toho dvě v Praze, jedno v Brně a jedno v Ostravě.

Lidé, kteří tak neměli svého ambulantního psychiatra a v důsledku pandemie se vůbec poprvé setkali s duševními problémy, se neměli, kromě linek důvěry, kam obrátit,“ upozorňuje Marie Salomonová, zakladatelka a členka vedení organizace Nevypusť duši a také členka Rady vlády pro duševní zdraví.

Podle původních plánů mělo v každém kraji v Česku vzniknout alespoň jedno krizové centrum.

„Právě tato nízkoprahová zařízení jsou velmi důležitým místem prvního kontaktu, protože celá řada stavů vyžaduje okamžitou odbornou pomoc,“ doplňuje Salomomová s tím, že podle příslibů ministerstva zdravotnictví by měla stávající krizová centra zůstat otevřená i v případě možného lockdownu.

Nicméně krizová centra naráží na to, že se pohybují na hraně mezi zdravotnictvím a sociálním sektorem, některá jsou součástí nemocnic, další fungují jako neziskové organizace, tedy se na ně vztahují různá pravidla pro provoz.

„Bariérou pro odbornou pomoc, i když třeba někde fungovala na dálku, také v Česku bylo to, že někteří pacienti nevěděli, jaké další alternativy mají, když služby, které obvykle využívají, nefungují nebo fungují v jiném režimu. Už samotná neinformovanost mohla znamenat omezení v dostupnosti péče,“ vysvětluje.

 Velký nápor zažily během jarních měsíců již zmíněné linky důvěry. Jedním z doporučení Rady vlády směrem k ministerstvu práce a sociálních věcí, pod něhož tyto služby spadají, bylo proto posílení a rozšíření jejich služeb. „Bohužel tento náš požadavek nebyl vyslyšen s tím, že ministerstvo nemá dostatek prostředků na rozšíření provozu linek důvěry,“ dodává Salomonová.

K dalším negativně zasaženým službám v Česku patřily skupinové terapie a svépomocné skupiny jak pro dospělé, tak pro děti a dospívající. Ty bohužel zažívají omezení i nyní.

„Tyto služby například pro klienty se závislostmi nebo se sociální fobií, pro něž jsou klíčovou součástí léčby, se pohybují na hranici mezi zdravotní a sociální péčí. Pokud si je klienti nehradí sami, většinou se jedná o skupiny více než deseti osob, aby bylo možné zajistit financování péče.

Kvůli protiepidemickým opatření, ale bylo nutné skupiny zmenšit, což znamená, že tyto služby již přestaly být přístupné a nízkoprahové, tedy část klientů se nedostává k potřebné péči,“ popisuje Salomonová s tím, že omezení zažili a nyní opět zažívají či zažívat budou také hospitalizovaní pacienti, například v podobě omezení skupinových aktivit a terapií a dalších částí strukturovaného programu, tedy podle ní u nich došlo k výraznému omezení režimové léčby.

Paradoxně v lepší situaci se na jaře ocitli psychiatričtí pacienti, kteří mají svého ambulantního psychiatra a jsou zvyklí na trvající péči. Současně díky fungujícímu systému e-receptů nemuseli zůstávat bez farmakologické léčby.

Podle údajů Psychiatrické společnosti ČLS JEP došlo dokonce k nárůstu počtu ošetření v ambulancích. „Ukázalo se, že velmi dobře může fungovat distanční péče v psychiatrii, s využitím moderních telekomunikačních prostředků (přes telefon, Skype, WhatsApp, FaceTime, aj.).

Díky těmto možnostem mohl zůstat nepřerušen provoz psychiatrických ambulancí, které v této době zaznamenaly nárůst poskytované péče až o 20 procent,“ popisuje profesor Pavel Mohr, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a primář kliniky NUDZ.

Právě již odzkoušená možnost poskytovat distanční ambulantní péči se velmi pravděpodobně uplatní i v následujících týdnech a měsících.

Na druhou stranu, jak upozorňuje Marie Salomonová, na jaře hradily pojišťovny telemedicínu v psychiatrii a klinické psychoterapii obdobně jako prezenční péči, nyní však navrhují proplácet kontakt pacienta s lékařem, resp. klinickým psychologem jednou za 14 dní v délce 15 minut. „To je naprosto nedostatečné. Z hlediska možného lockdownu to ve mně vyvolává obavy,“ dodává.

Podle studie WHO 70 procent zemí využilo možností telemedicíny či terapie na dálku. Nicméně v tomto ohledu existoval velký rozdíl mezi ekonomicky silnými a naopak rozvojovými zeměmi.

Česká republika však z pohledu WHO patřila k těm úspěšnějším zemím: „Česká republika má dobře připravenou a financovanou národní strategii a program v oblasti duševního zdraví řízené Radou vlády, která ještě před nástupem pandemie zdůraznila komunitní ambulantní služby jako klíč ke zlepšení služeb v oblasti duševního zdraví.

To přispělo k relativně nízké úrovni omezení služeb během posledních osmi měsíců,“ vysvětluje Srđan Matić, vedoucí Kanceláře WHO v České republice. Právě distanční péče tak podle něj bude nyní znovu více využívaná s ohledem na zhoršenou epidemiologickou situaci.

„Je důležité posílit krizové služby a linky, využít možnosti distančních kontrol v rámci telemedicíny, pomocí screeningu a triáže nepřerušit provoz denních stacionářů a lůžkových zařízení, zajistit trvalé zabezpečení zdravotnických pracovníků ochrannými prostředky.

Pandemie covid-19 nás nutí přehodnotit to, jak efektivně poskytujeme zdravotní péči a používáme moderní technologie, včetně telemedicíny. To může do určité míry přinést lepší přístup ke službám péče o duševního zdraví. Přiblížení těchto služeb pacientům, posílení ambulantní péče a vytvoření mobilních týmů duševního zdraví, tak jak se to nyní děje v České republice, je efektivní strategie,“ shrnuje Matić.

Zkušenosti z jara se na podzim hodí

Pokračující pandemie ovšem znamená také další zátěž pro duševní zdraví populace i pro systém péče. Nicméně v tomto ohledu lze využít zkušenosti, které získaly jednotlivé země během jarních měsíců. To se týká také Česka.

„V souvislosti s rychlým nárůstem počtu nakažených u nás nyní v „podzimní vlně“ lze očekávat opět dopad obav a restrikcí na duševní zdraví, jakož i nárůst disproporce zdravotní péče věnované jednotlivým diagnózám a podhodnocení péče o duševní zdraví v poměru k její zvýšené potřebě.

Nicméně dobrá zpráva je, že jsme od jara již o něco poučenější a také vybavenější jak ochrannými pomůckami, tak i nástroji komunikace využívané v kontaktech s pacienty, se seniory, rodinnými příslušníky a studenty.

To vede k mírnému optimismu, že konečný dopad této podzimní vlny na duševní zdraví i společenský život a ekonomiku bude, doufejme, mírnější než na jaře, protože nás zastihuje o něco připravenější a do určité míry adaptovanější,“ přibližuje profesor Cyril Höschl, ředitel NUDZ. Podle něj to na osobní rovině znamená také snažit se o co „nejnormálnější“ život, „jehož hodnotové priority se po jarním utemování celé společnosti dostaly do zcela nového světla“.

Už nyní je na místě připravit se na další nárůst duševních problémů a poruch, které stoupají s nejistotou vyvolanou pokračující nepříznivou epidemickou situací, obavami o své zdraví a ekonomickými problémy.

„Nyní pravděpodobně dojde ke zvýšení poptávky po našich službách, což je přirozené v podzimním období roku, ale současně řada lidí nyní cítí konkrétní negativní dopady pandemie a musí se vyrovnávat s náročnými životními situacemi, a to jak v důsledku infekce covid-19, tak karanténních opatření.

Souvisí to také s tím, že řada z nich vidí svou budoucnost nepříliš optimisticky a zároveň je obtížné jim nabídnout lepší vyhlídky, protože vývoj celospolečenské situace je obtížně předvídatelný,“ vysvětluje Martin Hollý, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice.

I když samotná psychiatrie se podle něj ve svých základech podle něj nemění, už jen proto, že má v popisu práce věnovat se pacientům v náročných životních situacích, je poskytování péče nyní jiné.

„Byť neprožíváme zhroucení společnosti, na individuální rovině se řada lidí dostalo a dostává do krizové situace, z níž jen obtížně vidí východisko, už jen proto, že ekonomické dopady pandemie jsou nevyhnutelné.

Nabídnout jim zdroje naděje je tak obtížnější, už jen proto, že emocemi ovlivněné přesvědčení, že život je nyní bezvýchodný, je u řady pacientů velmi silné,“ dodává psychiatr.

Po provozní stránce je podle něj nemocnice, kterou vede, díky jarním zkušenostem připravená. Jedno z oddělení nemocnice je nyní určeno pro covid-19 pozitivní pacienty. Součástí péče je rovněž znovu hygienický filtr.

„Po organizační stránce se vracíme k tomu, co jsme si na jaře vyzkoušeli, naučili se a byli schopni aplikovat v praxi.

Tedy jsme schopni situaci odpovídajícím způsobem řešit, byť zhoršená epidemiologická situace a nově přicházející nařízení ovlivňují i náš provoz,“ dodává na závěr.

Ludmila Hamplová

O lécích.cz

V lékárně mohou s léky zacházet pouze pracovníci, kteří mají potřebné vzdělání, které požaduje zákon o
léčivech. Odbornou způsobilost zdravotnických pracovníků a kvalifikační předpoklady upravují další speciální zákony.
Vyhláška pak upřesňuje konkrétní činnosti (náplně práce) jednotlivých zaměstnanců.

Mezi odborné pracovníky lékárny patří lékárník, farmaceutický asistent a sanitář. Jejich náplň práce je rozdělena dle
jejich dosaženého vzdělání.

Lékárník neboli farmaceut

Vzdělání

  • Úspěšně absolvoval 5 let studia na vysoké škole – Farmaceutická fakulta, kde získal titul Magistr (Mgr.).
    V případě složení rigorózní zkoušky získává titul Doktor farmacie (PharmDr.),
  • Své vzdělávání může dále rozšířit prostřednictvím specializačního vzdělávání (atestace).

Náplň práce v lékárně

  • příprava lékových forem léků, kontrola léčiv v lékárně a v laboratoři pro kontrolu léčiv,
  • příprava, kontrola, skladování a výdej léčiv v rámci poskytování lékárenské péče a u poskytovatelů lůžkové péče a
    poskytování odborných informací o léčivech, včetně informací o prevenci onemocnění a informací o podpoře zdraví,
  • výdej, kontrola a uchovávání zdravotnických prostředků,
  • výkon činnosti, které je oprávněn vykonávat farmaceutický asistent.

 

Farmaceutický asistent, dříve laborant

Vzdělání

  • Úspěšně absolvoval 3 roky studia na vyšší zdravotnické škole (dříve 4 roky na střední zdravotnické škole),
  • Své vzdělávání může dále rozšířit prostřednictvím specializačního vzdělávání (specializace).

Náplň práce v lékárně

Bez odborného dohledu může:

  • vydávat léky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis, a zdravotnické prostředky a podává informace o jejich
    správném užívání a uchovávání,
  • připravuje zkoumadla a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro,
  • vydává léky a zdravotnické prostředky na žádanky zdravotnických zařízení a zařízení veterinární péče, kromě
    léčivých přípravků obsahujících návykovou látku a léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský
    předpis – § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb. a § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 167/1998
    Sb.,
  • objednávat léčiva, pomocné látky, zdravotnické prostředky a další výrobky související s péčí o zdraví,
    zabezpečuje jejich řádnou přejímku, uchovávání a doplňování,
  • zajišťuje objednávání pomocného a provozního materiálu,
  • provádí kontrolu léčiv a pomocných látek,
  • připravuje léky, a to včetně přípravy a kontroly cytostatik a dalších činností souvisejících s jejich přípravou,
  • zajišťuje aseptickou přípravu léků, přijímá, kontroluje a ukládá léky, manipuluje s nimi a zajišťuje jejich
    dostatečnou zásobu,
  • přejímá, kontroluje a ukládá zdravotnické prostředky a prádlo, manipuluje s nimi a zajišťuje jejich dezinfekci a
    sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Pod odborným dohledem může:

  • provádět přípravu a kontrolu radiofarmak, včetně dalších činností souvisejících s jejich přípravou, zejména
    příjem a instalaci generátorů, likvidaci zbytků a dekontaminaci pracoviště,
  • vykonávat činnosti při přípravě technologických předpisů pro přípravu léků,
  • sledovat zásoby léků a zdravotnických prostředků ve zdravotnických zařízeních, zejména jejich správné uchovávání,

 

Sanitář pro zařízení lékárenské péče

Vzdělání

  • Úspěšně absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz v oboru sanitář.

Náplň práce v lékárně

Pod odborným dohledem:

  • zabezpečovat komplexní hygienu pracovního prostředí, včetně prostředí pro aseptickou přípravu,
  • mýt, dezinfikovat a sterilizovat laboratorní sklo, pomůcky a obalový materiál,
  • zabezpečovat transport zdravotnického materiálu, obstarávat pochůzky pro potřeby lékárny nebo výdejny
    zdravotnických prostředků.

Pod přímým vedením:

  • asistovat při přejímce, ukládání, označování léčiv a zdravotnických prostředků,
  • vykonávat pomocné činnosti při přípravě léků, zkoumadel a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector