Konizace děložního čípku – Vše o zdraví

DĚLOŽNÍ ČÍPEK HPV Gynekologie

Pravidelná gynekologická prohlídka je jednou z nejdůležitějších cest, jak předcházet mnohým nemocem a starat se o své zdraví. Docházet…

DĚLOŽNÍ ČÍPEK HPV OČKOVÁNÍ GENITÁLNÍ BRADAVICE

Ačkoliv je HPV nejčastější sexuálně přenosná infekce a za život se s ní setká 80 %z nás, panují kolem ní mnohé nejasnosti a mýty.

LEDVINY INFEKCE

Tereza, 29 let: „Nová ledvina není jen orgán. Je to dar nového života.“

LEDVINY

Nemocné ledviny nebolí. V České republice je postižen onemocněním ledvin každý 10. člověk. Chcete mít jistotu, že právě vy máte ledviny zdravé?

DĚLOŽNÍ ČÍPEK HPV Konizace

Ošetření děložního čípku, které zabrání rozvoji onemocnění, se není třeba obávat.

DĚLOŽNÍ ČÍPEK RAKOVINA HPV

Rakovina děložního čípku zasáhne ročně do 800 ženských životů.

ANTIKONCEPCE

Pro každou ženu je možné najít vhodnou a bezpečnou metodu antikoncepce

ANTIKONCEPCE TĚHOTENSTVÍ

Ne vždy je těhotenství chtěné. Ne vždy chtěné těhotenství prosperuje. V těchto těžkých životních situacích můžete vyhodnotit, že ukončení těhotenství…

Konizace

Sponzorovaný odkaz: Léčbou předrakovinových změn hrdla děložního je provedení malého operačního výkonu – nejčastěji konizace, kterým odstraníme postiženou tkáň z děložního čípku. Zákrok také provádíme jako diagnosticko-léčebný tehdy, pokud máme podezření, že leze se schovává do hrdla (např. po opakovaných špatných nálezech z onkologické cytologie) – viz druhý obrázek níže.

Konizace čípku je relativně malý gynekologický zákrok, kterého se určitě nemusíte bát, pokud je dělán za přesně daných podmínek a pokud je jeho provedení opravdu nutné.

Technika provedení:

Při volbě techniky konizace je nesmírně důležité, jak leze vypadá (zda je povrchová, zda se schovává do hrdla…) a zda pacientka plánuje ještě těhotenství.

Často totiž stačí, aby byl zákrok minimální (tj velmi šetrný a čípek poškodil co nejméně) a není naprosto potřeba nešetrná destrukce děložního hrdla (zvlášť do hloubky čípku)!

Zákrok se provádí pomocí elektrotechnik (klička, jehla).

Typ použitého nástroje se řídí nálezem (viz níže). Konizace studeným nožem (sklalpelem) nejsou dnes preferovány!

Nálezy na povrchu čípku Povrchovou lezi (žlutou barvou) stačí velmi šetrně odstranit pomocí el.kličky (LOOP, LETZ, LEEP). Čípek děložní je tímto zákrokem poškozen zcela minimálně. Nálezy schované do hrdla Léze = prekanceróza (schematicky označeno žlutou barvou), která je lokalizována do hrdla (často povrchově kolposkopicky není ani viditelná). Tento typ se řeší technikou vytnutí cervikálního kanálku pomocí el.jehly nebo je možná varianta použití úzkých LEEP kliček. I při této variantě (pokud je provedena šetrně) je nízké riziko následných komplikací, protože se odstraní poměrně málo objemu děložního čípku. Také ve spoustě nemocnic dodržovaná praxe několikadenní hospitalizace po tomto zákroku je z dnešního pohledu zcela zbytečná a 99% výkonů lze provádět v režimu jednodenní operativy (tj. s propuštěním za cca 2 hodiny pokud je děláno v narkóze nebo v případě operace v lokálním znecitlivění pak s odchodem domů za 10 minut po výkonu) Zákrok trvá cca 5 minut. Jeho provedení je možné buď:

• v krátké celkové anestezii (bez intubace). Je nutno být nalačno (minimálně 6 hodin nejíst, 3 hodiny nepít, nekouřit) a propuštěna jste pak za cca 2 hodiny po zákroku.
• v lokálním umrtvení opichem. Znecitlivění čípku nebolí (je to úplně stejné, jako opich u zubaře nebo když se odstraňuje na kůži znamínko). Po zákroku odcházíte cca za 10 minut po výkonu.

Zda je výkon vhodný v lokálním opichu se dohodnete s lékařem – záleží vždy na konkrétním nálezu. V centrech, která se problematice věnují se dnes dělá 70-90% výkonů v lokálním znecitlivění.

• Výkon by měl být proveden jako jednodenní operativa (v lokále nebo celkové anestezii) s pobytem na lůžku maximálně 2-3 hodiny. Několikadenní hospitalizace (které jsou bohužel v ČR stále naprosto běžné), jsou při použití moderních technik naprosto zbytečné. Riziko krvácení je minimální a nejvyžší je stejně za cca 10-14 dnů od zákroku, kdy se hojí a odlučuje stroupek na povrchu čípku děložního (a to jste již stejně dávno z nemocnice doma, ať tam ležíte den nebo tři).
• Pracoviště by mělo mít experta na kolposkopické vyšetření s licencí F 017. To zaručí, že specialisté, kteří provádí tyto vyšetření a léčbu v centrech mají zkušenosti a koncentrují velké množství pacientek s těmito nálezy. Proto se setkají s daleko větším počtem těchto pacientek než ambulantní gynekologové (některá centra až 10-100x více než běžná gynekologická ambulance).
• Pracoviště má provádět stovky konizací ročně (nebojte se zeptat, kolik výkonů dané zařízení dělá nebo se podívejte do ročenky nemocnice). Bohužel nešetrně nebo zbytečně radikálně provedený výkon hlavně u nerodících pacientek, může vést k závažným komplikacím v těhotenství (riziko předčasných porodů).
• Zákroky má vždy provádět atestovaný gynekolog, ideálně expert.
• Veškeré výkony by měli být hrazeny zdravotními pojišťovnami.

Po zákroku je nutné dodržet cca 5-7 dnů klidový režim (zvláště nezvedat těžká břemena a nechodit na dlouhé procházky). Dohojování čípku pak probíhá minimálně měsíc, kdy může být lehké špinění nebo i zvýšený výtok (10-14 dnů). Cca 3 týdny byste neměla mít pohlavní styk, sportovní aktivitu (riziko krvácení) a nekoupat se ve veřejných bazénech (riziko infekce). Aby hojení probíhalo lépe a aby se předešlo infekci, je doporučeno po výkonu zavádět Betadine vaginální tablety. Ten se zavádí na noc, stačí obden, využívat cca 5-7 tablet. Poté velmi doporučujeme zavádět vaginální čípky Cicatridina s kyselinou hyaluronovou na podporu epitelizace a hojení – možno zakoupit v lékárně bez předpisu (začít užívat cca 14 dnů po konusu obden na noc 1 vaginální čípek).

Kontrolní cytologické stěry a kontrola kompletního zahojení čípku by měla proběhnout za 4-6 měsíců od zákroku. Dřívější odběr onkologické cytologie není doporučován – může být falešně zkreslen hojením na čípku po zákroku. Cca 1-2 měsíce po výkonu je doporučen pohlavní styk s prezervativem.

V případě ošetření těžkého přednádorového stavu (CIN II, III) by měla být doporučena dispenzarizace (=sledování) po 6 měsících, většinou po dobu 2 let.

Očkování proti rakovině čípku děložního

Je mýtus, že po zahájení sexuálního života nemá očkování smysl. Očkování poskytuje samozřejmě maximální přínos mladým dívkám před zahájením sexuálního života. Nicméně v naprosté většině případů chrání před návratem nemoci a pomáhá i sexuálně aktivním ženám.

Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP proto na základě studií doporučuje vakcinaci proti HPV i ženám s diagnostikovanou prekancerózou děložního hrdla. Vakcínu lze aplikovat před ošetřením i po něm.

V současnosti jsou na trhu tři vakcíny – nejnovější je Gardasil 9 (proti devíti typům HPV virů, někdy nazývan jako druhá generace vakcín), dále pak kvadrivalentní Silgard (nyní nově již Gardasil) a bivalentní Cervarix.

Rizika výkonu:

Nejčastěji se setkáváme s různou intenzitou špinění až krvácení. Pouze ve výjimečných případech je nutno provést revizi a krvácení ošetřit.

Také prae zavádění vaginální tamponády by při použití moderních technik neměla být vůbec používána.

Pokud je výkon dělán zbytečně radikálně, může být po konizaci mírně vyšší riziko samovolného potratu a předčasného porodu.

Nejvíce zde záleží, jakou technikou je nález řešen a hlavně kdo ho řeší !!!!

Každá konizace musí být dobře indikována a nesmí být dělána zbytečně. Z dnešního pohledu spoustu nálezů (zvláště lehkých prekanceróz) jsme schopni pouze dlouhodobě sledovat. Také velmi záleží na provedené technice, kterou volíme dle toho, jak leze vypadá (zda je povrchová, zda se schovává do hrdla…). Velmi rizikové jsou nešetrné konizace, kdy je mnohdy zbytečně, odstraněno nadměrné množství tkáně čípku. Naprosto zavrženíhodné jsou konizace studeným nožem (tj skalpelem).

KONIZACE

Podstatou operace je odstranění části děložního čípku, která je postižena nepříznivými změnami tkáně a plastická úprava  čípku.

O jaký výkon se jedná?

Zákrok se provádí, jestliže dosavadní výsledky vyšetření ukazují na onemocnění děložního čípku. Byla  provedena všechna dostupná vyšetření, ze kterých vyplývá, že je nutný operační výkon k přesnému určení rozsahu a charakteru  onemocnění.

Jde o výkon diagnostický, pomocí kterého  se určí současný stav onemocnění čípku. Často jde zároveň i o výkon léčebný, kdy se odstraní postižená část čípku a není nutná další léčba, jde tedy o výkon preventivní.

Na základě podrobného vyšetření odstraněné části čípku Vám sdělíme další postup.

Jak probíhá vlastní operační výkon ?

Operace se provádí v celkové narkóze. Přístup k děložnímu čípku je přes pochvu. Oblast změněné tkáně se vytne ve tvaru kužele, jehož vrchol směřuje k dutině děložní.

Na ranné ploše se zastaví krvácení a čípek se plasticky upraví. Obvykle se připojí seškrábnutí sliznice z hrdla děložního a dutiny děložní, aby bylo možno vyloučit nepříznivé změny těchto tkání.

Získaný materiál se odesílá na mikroskopické vyšetření.

 

S čím je nutno po operaci počítat ?

Hojení čípku trvá obvykle asi 4 týdny a bývá spojeno se zakrvavělým výtokem.Následky  operace se neprojeví na menstruačním cyklu, na sexuálním životě nebo možnosti otěhotnění a porodu, i když v následném těhotenství je nutné podrobnější sledování.

Jaké komplikace mohou nastat?

poškození ostatních orgánů – cév, močového měchýře, střeva, močovodu, nervu – toto riziko je zvýšeno zejména po předchozích výkonech – operacích malé pánve při velkém krvácení je nutno počítat s krevní transfúzí, která přináší rizika typická pro krevní transfúzi po operaci může nastat krátkodobé zhoršení vyprazdňování močového měchýře infekce, které nastaly již před operací a nebo operaci komplikovaly, jsou léčeny antibiotiky, ojediněle mohou končit následnou operací ve velmi vzácných případech může dojít k cévní trombóze a následné embolii i přes pečlivou operační techniku může dojít k poškození dělohy nebo většímu krvácení, které si vyžádá rozšíření stávajícího operačního výkonu

zpět

Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice

Zpět na Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice

19. 12. 2013

Konizace je menší operační výkon, který se provádí většinou v narkóze a obvykle trvá kolem 20 minut.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Čtyřicetileté ženě z Ostravska necelý týden po preventivní prohlídce u gynekologa zavolali, že její výsledky nejsou zcela v pořádku. Lékař ženě vysvětlil, že nemá dobré cytologické výsledky a bude muset podstoupit drobný zákrok – konizaci děložního čípku. Součástí gynekologického vyšetření je tzv.

cytologie, při které lékař stěrem odebere vzorek tkáně z povrchu děložního čípku a z kanálu děložního hrdla. Takto získaný vzorek je následně poslán do laboratoře na mikroskopický rozbor.

Pokud laboratoř vyhodnotí, že je tkáň děložního čípku postižena patologickými změnami, což znamená, že se prokáže změna buněk těchto tkání, je následně doporučena biopsie, někdy také přímo konizace. Ta je navržena u žen s již prokázanými přednádorovými změnami (tzv. prekancerózami) a u žen, kde je pouze podezření na tento stav.

„Před konizací je zapotřebí provést biopsii, což je odběr malého vzorku tkáně, čímž se určí rozsah změn a stupeň postižení tkáně. Operace, která pak tyto změny odstraní, se nazývá konizace děložního čípku,“ říká lékařka porodnicko-gynekologického oddělení Vítkovické nemocnice MUDr.

Ema Dvořáčková s tím, že následné mikroskopické vyšetření tkáně z konizace děložního čípku přesně stanoví, zda byl předrakovinný stav zcela odstraněn. Pokud je ložisko nemocné tkáně zcela vyňato, jedná se i o výkon léčebný.

Konizace děložního čípku je tedy menší operační výkon, který se provádí většinou v narkóze a obvykle trvá kolem 20 minut. Některá zdravotnická zařízení zákrok dělají ambulantně, ale ve většině nemocnic je třeba počítat s jedno až třídenní hospitalizací.

„K děložnímu čípku se přistupuje přes pochvu, oblast změněné tkáně se vytne. Tvar a rozsah vytnutí záleží na konkrétním nálezu na děložním čípku, tudíž je nutný přísně individuální přístup.

Na operační ráně se na konci zákroku zastaví krvácení,“ vysvětluje průběh operace MUDr. Ema Dvořáčková.

CO PO KONIZACI Po zákroku je ženám doporučen několik dnů klidový režim a omezení fyzické aktivity. Zhruba 5 až 7 dní po zákroku by žena například neměla zvedat těžké věci či chodit na dlouhé procházky.

„Dohojování čípku pak probíhá minimálně měsíc, kdy může být lehké špinění nebo i zvýšený výtok. Asi tři týdny by žena neměla mít pohlavní styk, sportovní aktivitu kvůli riziku krvácení a neměla by se koupat ve veřejných bazénech z důvodu rizika infekce.

Pokud by ale žena delší dobu cítila bolest v podbřišku či měla silné krvácení a teploty, měla by neprodleně navštívit svého gynekologa,“ uvádí lékařka. Pokud žena podstoupí konizaci, bývá dál sledována specialistou. První tři roky bývají kontroly častější, většinou po šesti měsících.

Následně, pokud je vše v pořádku, bývá interval prodloužen na rok. U většiny žen je konizace terapeutickým výkonem, to znamená, že odstraní problém a další léčba není nutná.

Ročně absolvují ve Vítkovické nemocnici konizaci děložního čípku zhruba čtyři desítky žen. Z převážné většiny případů výsledky vzorků z histologie dopadnou dobře, což byl případ čtyřicetileté ženy z Ostravska. „Pokud by výsledky potvrdily počínající rakovinné změny, následovala by další operační terapie – tedy odstranění dělohy,“ uvádí lékařka.

RAKOVINA DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Rakovina děložního čípku je jedním z nejrozšířenějších nádorů u žen. Ve výskytu tohoto onemocnění se Česká republika řadí na přední místa v Evropě. V České republice jím každoročně onemocní zhruba 1000 až 1100 žen. Bohužel zhruba 400 z nich umírá.

V současné době bojuje u nás s tímto onemocněním více než šestnáct tisíc pacientek. Příčinou rakoviny děložního čípku jsou lidské papilomaviry (HPV). Existuje více než dvě stě typů HPV a čtrnáct z nich může způsobit rakovinu.

Lidské papilomaviry se přenášejí zejména při sexuálních aktivitách, přičemž nákaza je možná i pouhým kontaktem kůže, dotykem či třením. „Téměř každá sexuálně aktivní žena se během svého života s lidskými papilomaviry setká. Ve většině případů dojde ke spontánnímu vyhojení infekce, ale nemusí tomu tak být vždy.

Pokud rizikové faktory v těle přetrvávají, hrozí riziko rozvoje rakoviny děložního čípku,“ vysvětlila MUDr. Dvořáčková.

Rakovině děložního čípku, která je po karcinomu prsu druhou nejčastější rakovinou postihující ženy, se dá účinně předcházet očkováním.

Podle odborníků je účinnost vakcíny téměř stoprocentní na nejčastější typy virů, které rakovinu čípku způsobují, zatímco léčba v případě vzniku onemocnění je velmi nákladná, dlouhodobá a v řadě případů nakonec neúspěšná.

Očkování má největší efekt před zahájením sexuálního života, ale je účinné i u sexuálně aktivních žen.

A jak rakovině děložního čípku předejít? Stačí skutečně málo – a to chodit pravidelně jednou ročně na gynekologické prohlídky spojené s cytologickým odběrem a optickou kontrolou děložního čípku.

„Cytologický stěr dokáže odhalit změny na děložním čípku a lékař pak zahájí včasnou léčbu.

Konizace děložního čípku totiž s sebou může nést rizika související s budoucím těhotenstvím nebo předčasným porodem a představuje i značnou psychickou zátěž,“ uzavírá lékařka.

Rakovina děložního čípku

Jedno z HPV onemocnění, karcinom děložního čípku, je po rakovině prsu nejčastější onkologickou příčinou úmrtí žen. V České republice je tato nemoc ročně nově diagnostikována u zhruba 1100 žen a téměř polovina z nich umírá. Přitom se jedná o onemocnění, kterému lze zcela předejít.

Výskyt rakoviny děložního čípku

Rakovina děložního čípku je druhým nejčastějším smrtelným onkologickým onemocněním u žen v plodném věku. Podle lékařů z HPV College tkví důvody v nízké míře prevence. Pouze přibližně 50 procent žen navštěvuje pravidelně gynekologické prohlídky.

 V západní Evropě onemocní rakovinou děložního čípku 10 žen ze 100 tisíc, v České republice je to dvojnásobek. Přestože je screening (tj.

vyhledávání časných stádií onemocnění) plně hrazen zdravotními pojišťovnami, řádně navštěvuje svého gynekologa jen o trochu více než 50 % žen v reprodukčním věku. Většina nádorů hrdla děložního se přitom vyskytuje u žen, které prevenci opomenuly.

Onemocnění sebou nese nejen zdravotní, ale také psychickou a ekonomickou zátěž, zasahuje do života ženy, ovlivňuje rodinné i sociální vazby. Důvodem, kvůli kterému mnohé ženy vyšetření odkládají, bývají i obavy z výsledků.

„Ženy vnímají zprávu, že jejich prvotní test, cytologie nátěru z děložního hrdla, nevyšel zcela ideálně, s úzkostí, přitom jediné, co z takové zprávy přímo vyplývá, je nutnost zpřesňujících vyšetření, případně nevelkých léčebných zákroků bez anatomických ztrát,“ říká MUDr. Jiří Ondruš, prezident HPV College.

„V České republice funguje v současnosti organizovaný a auditovaný screening rakoviny děložního hrdla, který umožňuje v naprosté většině případů odhalit změny, které nádoru předcházejí. Ty lze velice snadno, obvykle ambulantně, ošetřit.

Léčba pokročilých nádorů přináší pacientce výrazně větší diskomfort a její výsledky nemusí být vždy povzbudivé. Nejčastěji je rakovina děložního čípku diagnostikována u žen, které přestaly chodit na preventivní gynekologické prohlídky,“ uvádí MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.

, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.

Prevence

Preventivní prohlídky u gynekologa

Ženy v České republice mají hrazené každoroční gynekologické prohlídky, v rámci kterých je jim proveden stěr z děložního čípku. Ten včas odhalí změny na děložním hrdle, které by se mohly časem vyvinout v nádor.

Očkování proti HPV

Dalším nástrojem prevence je očkování proti lidským papilomavirům (HPV), které české zdravotní pojišťovny hradí třináctiletým dívkám. Ale i ženy, které již zahájily sexuální život se mohou nechat proti HPV očkovat. Očkování se doporučuje i ženám po konizaci děložního čípku.

HPV testy

Moderní metodou a doplňkem prevence rakoviny děložního čípku pro ženy starší 30ti let je testování na vysocerizikové typy HPV, které způsobují většinu případů rakoviny děložního čípku. Test odhalí, zda má žena zvýšeno riziko rozvoje onemocnění nebo zda bude po následujících 3–5 let mimo riziko rozvoje onemocnění.

 

Konizace děložního čípku

Pokud jsou diagnostikovány změny na děložním čípku, které je třeba ošetřit, provádí se tzv. konizace děložního čípku. Konizace je vytnutí kuželu tkáně z hrdla děložního. Tvar tohoto kuželu je dán rozsahem změn na hrdle děložním.

Dobře a šetrně provedená konizace odstraní buňky infikované HPV a ponechá zdravou tkáň. Současně šetří takzvané stroma čípku, aby nevedla v těhotenství k jeho oslabení a tím riziku předčasného porodu. Tento výkon lze udělat skalpelem, laserem nebo vysokoodporovým drátkem (LOOP, LLETZ).

Konizaci děložního čípku lze provádět ambulantně, kdy může jít pacientka domů v den samotného zákroku.

Po výkonu se čípek hojí zhruba 6 týdnů. Je to doba, kdy ochranné procesy mohou vypudit infekci HPV z organismu. Ženám po konizaci je doporučeno očkování proti HPV, které dokáže nabudit imunitu tak, že je riziko návratu nemoci významně nižší.

.

Konizace

Konizace

Konizace patří k malým gynekologickým výkonům, během kterého se odstranní část děložního hrdla. Odstraněná část má často tvar kuželu (konusu), po kterém je výkon pojmenován. Operace se obvykle provádí u žen, které mají již histologický potvrzené přednádorové změny na děložním čípku, popřípadě pro tyto změny svědčí abnormální cytologický a kolposkopický nález.

• Před výkonem
• Od svého ošetřujícího lékaře byste měla obdržet všechny podstatné informace související s plánovaným zákrokem.
• Sama byste měla lékaře informovat:

• zda trpíte alergií, 
• jaké léky dlouhodobě užíváte, 
• zda netrpíte poruchou krevní srážlivosti
• jaké jste podstoupila operace
• zda trpíte dalšími onemocněními

Před výkonem se můžete ještě navečeřet, ale minimálně od půlnoci byste neměla nic jíst a pít. Pokud ráno užíváte chronicky léky, poraďte se s lékařem, zda je máte užít i v den operace.

Při výkonu

Výkon se nejčastěji provádí v krátké celkové anestézii. Při ní jsou vám aplikovány do žíly na ruce léky, která Vás na dobu operace uspí a zrelaxují. 

Před operací budete uložena do tzv. gynekologické polohy vleže na zádech a s dolními končetinami v podpěrách.

Teprve až když plně nastoupí účinek anestezie a vy spíte, provede lékař desinfekci pochvy a zavede do ní gynekologické zrcadlo. Může, ale nemusí aplikovat jehlou do čípku látku, která způsobí dočasné místní “ztažení” cév, což se příznivě projeví menším krvácením v průběhu operace.

Někdy se ze stejného důvodu zakládají po stranách čípku dočasné stehy Poté lékař vytne pomocí elektrické kličky, elektrické jehly nebo obyčejného skalpelu tu část čípku, kde se nachází chorobné změny. Součástí výkonu je seškrábnutí části sliznice z kanálu děložního čípku (tzv. endocervikální kyretáž).

Veškerý získaný materiál se pak odesílá do laboratoře k podrobné vyšetření.

1. Pokud pracoviště, kde se výkon provadí, disponuje laserem, pak ho lze využít jako další operační techniku.
2. Výkon obvykle trvá 15-30 minut a hospitalizace přes noc není po výkonu obvykle nutná.
3. Po výkonu

Po výkonu se probudíte na tzv. dospávacím pokoji, kde zůstanete ještě minimálně další 4 hodiny. Teprve v okamžiku, když jste již při plném vědomí a ve stabilizovaném stavu, můžete být propuštěna domů. Na zpáteční cestu si zajistěte odvoz, rozhodně byste neměla řídit sama.

V prvních hodinách po operaci se může někdy dostavit pocit nevolnosti, popřípadě i zvracení. V takovém případě dostanete léky, které Vám uleví. V případě, že jste byla během operace zaintubována (tzn byla-li Vám anesteziologem při operaci do krku zavedena trubička které zajistila, abyste mohla dýchat), můžete pociťovat bolesti či škrábání v krku.

Nepříjemný pocit mohou zmírnit volně prodejné mentolové pastilky. Po operaci se také mohou objevit mírné bolesti v podbříšku a krvácení, které může přetrvávat, vymizet a opět se objevit nebo dokonce zesílit 7-10 den po operaci.

V té se odlučuje obvykle strup, který se vytvořil v místě ranné plochy a krvácení tak nepředstavuje varovný signál porušeného hojení.

Jak se chovat po výkonu

• 24 hodin po výkonu byste neměla řídit auto.
• První 4 dny po výkonu si 2x denně změřte tělesnou teplotu a výsledek si poznamenejte pro případ, že byste musela akutně navštívit lékaře.
• Vyhněte se velké fyzické zátěži po dobu 1-2 týdnů od výkonu. Po stejnou dobu nezvedejte těžká  břemena (5 kg a více).
• Používejte sprchu místo koupele minimálně po dobu 3 týdnů, popřípadě podle doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře. Minimálně po stejnou dobu nechoďte plavat, nepoužívejte tampóny či vaginální výplachy.
• Pohlavní styk můžete mít za nejdříve za 4-6 týdnů po výkonu.

Komplikace

Komplikace jsou u tohoto typu výkonu poměrně vzácné. Patří k ním pooperační zánět v ráně, časné a pozdní krvácení z rány, zcela vyjímečně poranění pochvy či okolních orgánů (močový měchář, děloha, střevo) vzniklá v průběhu operačního výkonu.

Kdy vyhledat pohotovost

• Máte bolesti, které neustupují aníi po použítí léků proti bolesti, popřípadě jde o náhle vzniklé stupňující se bolesti.
• Objevil se u Vás zapáchající výtok z pochvy.
• Máte vyrážku.
• Začla jste krvácet silněji než jste při menstruaci zvyklá nebo krvácíte v kusech sraženin.
• Máte horečku.
• Trpíte bolestí na hrudi či se Vám špatně dýchá.
• Točí se Vám hlava, omdléváte.
• Pozorujete krev v moči popřípadě ve stolici.

ŽENY VZKAZUJÍ ŽENÁM: Pojďme společně vymýtit rakovinu děložního čípku

Přitom právě při prohlídkách bude nově možné přesněji odhalit zvýšené riziko onemocnění a zabránit tak jeho rozvoji. Ženám ve věku 35 a 45 let by totiž měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění.

Ten s vysokou přesností odhalí infekci způsobenou virovým původcem onemocnění na děložním čípku. „Pro skutečné snížení rizika onemocnění je nezbytné, aby ženy chodily pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky. V tomto ohledu máme v ČR co dohánět, protože např.

kohorta žen nad 55 let dochází na každoroční vyšetření jen ve 30 %1. Bohužel zejména u žen starších 60 let se v ČR nedaří onemocnění diagnostikovat ve stádiu, kdy je vyléčitelné. Samozřejmostí by mělo být také očkování dívek a chlapců proti HPV,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc.

, vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF v Praze, a dodává: „Ochrana očkováním proti HPV u sexuálně naivních žen, tedy u těch, které ještě neměly pohlavní styk, se pohybuje nad 90 %, neboli u očkované ženy se sníží riziko onemocnění až o 93 %.

Očkování má smysl i u  žen, které již měly sexuální partnery, kde je prokázané snížení rizika onemocnění asi o 40–50 %“.

Zvýšit zájem žen o prevenci a informace je cílem Světového dne onkogynekologických diagnóz World GO Day 2020, který v ČR společně zastřešují ONKO Unie, Nadační fond Hippokrates a Pacientská organizace Veronica. „Proto, aby neumíralo 360 žen ročně a číslo rychle klesalo, musí prevence fungovat opravdu ze 360 stupňů.

Nejde jen o intenzivní práci lékařů, ale také aktivitu samotných žen – nás všech bez rozdílu věku. Prevenci můžeme využít na maximum jedině, pokud necháme očkovat své děti i sebe a půjdeme každý rok na gynekologickou prohlídku. Vezměme si za příklad Austrálii, kde se důslednou prevencí a očkováním stává rakovina děložního čípku vzácným onemocněním.

Máme tedy možnost společně tuto chorobu vymýtit,“ vyzývá ředitelka ONKO Unie Petra Adámková.

Udělejme si čas jeden den v roce

Mezi vyléčené pacientky s rakovinou děložního čípku patří někdejší televizní hlasatelka a moderátorka, paní Marie Retková (64), která také vyzývá ženy, aby vzaly odpovědnost za své zdraví do vlastních rukou: „Nemoc se ozvala masivním krvácením ve dvě v noci, když jsme byli na chalupě. Na poslední preventivní prohlídce u gynekologa jsem přitom byla ani ne měsíc před touto příhodou, kdy mi byl proveden cytologický stěr z čípku. Nic se na něm ale neukázalo, protože nádor rostl hodně dozadu a při stěru se k němu lékař nedostal. Je tedy dobře, že je dostupná nová moderní metoda vyšetření, která není závislá na tom, jestli se gynekolog dostane při stěru až ke schovanému nádoru. Ale milé dámy – k čemu by metoda byla, pokud bychom nepřišly na každoroční preventivní prohlídku, aby nám mohl test být proveden? Choďte na prohlídky, vždyť je to jen jednou za rok.“

Ženy se vznikajícím nádorem však často žádné problémy nepociťují, protože raná stádia onemocnění probíhají bez příznaků. Přitom čím dříve jsou změny na děložním čípku odhaleny, tím je vyšší šance na vyléčení.

Paní Sylvie Pavlová (45) nevnímala žádný diskomfort nebo bolest, přitom tři týdny po preventivní prohlídce u gynekologa dostala zprávu, že vyšetření stěru z děložního čípku nevyšlo dobře.

Následovala takzvaná konizace čípku, tedy chirurgické odstranění podezřelé tkáně, u které pak histologie potvrdila přítomnost zhoubného nádoru. U paní Pavlové provedli lékaři radikální hysterektomii a díky včasnému nálezu nebylo potřeba ozařování ani chemoterapie.

„Dle lékařů byl nádor zhoubný, agresivní, ale malý a já děkuji Bohu, že se na to přišlo včas,“ uzavírá paní Pavlová, která je dnes vyléčená a čekají ji pouze pravidelné kontroly na onkogynekologii.

Před HPV chrání pouze očkování, proočkovanost však klesá

Změny na děložním čípku, které vedou k rozvoji nádorů, způsobuje pohlavně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV). Jde o virus, který je v populaci velmi rozšířený – během svého života se s ním setká až 80 % z nás. Vyhnout se mu dá pouze doživotní sexuální abstinencí nebo monogamií obou partnerů, což je pro drtivou většinu lidí nereálné.

Jak tedy zabránit tomu, aby HPV virus infikoval děložní čípek a rozvinul se až v nádor? „Spolehlivou ochranou je jedině očkování proti HPV. Díky němu si imunitní systém vytvoří protilátky, které virus zlikvidují, když s ním tělo přijde do kontaktu.

Nejlépe vakcína chrání při podání před začátkem sexuálního života, tedy před prvním možným kontaktem genitálií s virem, kdy je ochranná účinnost 90 %. Proto byl pro vakcinaci hrazenou z veřejného zdravotního pojištění stanoven věk 13 let. Na očkování proti HPV však není nikdy pozdě.

U žen již sexuálně aktivních snižuje riziko nádoru děložního čípku o 50 %. Rakovina děložního čípku je tak díky tomu jediným nádorovým onemocněním, u kterého může každá žena díky vakcíně zvýšit o polovinu svoji šanci, že se jí vyhne. Aby však měla proočkovanost populace výrazný dopad na snížení výskytu onemocnění, musí dosahovat alespoň 80 %.

V ČR to znamená, že je potřeba zvýšit počet očkovaných – jsme dle nejnovějších dat z ÚZIS na pouhých 60 % a číslo meziročně klesá, což je alarmující“ vysvětluje profesor Cibula.

Očkování je hrazeno ve 13 letech nejen dívkám, ale také chlapcům. Muži jsou totiž přenašeči a mohou nakazit neočkovanou partnerku, navíc může HPV u mužů i žen způsobit další nádorová onemocnění a genitální bradavice.

Bezpečnost vakcíny je potvrzená bezpočtem klinických studií, rodiče by proto neměli podcenit ochranu zdraví svých dětí na základě nepodložených informací o vedlejších účincích.

Je zcela zásadní, aby relevantní informace o vakcinaci mělo co nejvíce lidí, proto je důležité tuto jedinečnou možnost ochrany stále připomínat. „Sama jsem prodělala zhoubné onemocnění děložního čípku včetně chemoterapie a ozařování. Vím tedy, jak je léčba náročná.

Nejen fyzicky, ale také na psychiku, protože prostě nemusí zabrat, a to je obrovská nejistota. Pokud před ní mohou rodiče své děti ochránit, měli by to udělat. Jde o jedinou rakovinu, proti které existuje očkování,“ vysvětluje Denisa 

Laubrová, ředitelka Pacientské organizace Veronica, která podporuje pacientky s onkogynekologickými nádory a spolu s lékaři edukuje veřejnost o prevenci.

„Ženy by také měly vědět, že rakovina děložního čípku vzniká v průměru za 15 let od HPV infekce. Ukončení sexuálního života tedy ještě neznamená, že už se nemůže nádor objevit.

Obrací se na nás řada pacientek ve věku nad 50, ale i nad 60 či 70 let,“ doplňuje Laubrová.

Zvýšené riziko pozná inovativní test

Přestože je ochranná funkce očkování proti HPV vysoká, není stoprocentní. Proto je důležité naplánovat si na jeden den v roce preventivní prohlídku u gynekologa. Tím spíš, pokud žena očkovaná není.

„Takzvané předrakovinové změny na děložním čípku vyvolané infekcí HPV většinou nemají žádné příznaky. Jde o změny, které může včas rozpoznat jedině gynekolog pomocí speciálních diagnostických metod,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.

, vedoucí lékař onkologického oddělení Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Celé desítky let se v ČR používá cytologické vyšetření: stěrem z čípku se odebere malé množství buněk, které jsou pak vyhodnocovány pod mikroskopem v laboratoři. Bohužel má tato metoda své limity, které spočívají hlavně v nízké přesnosti, protože u 15 až 40 % vyšetřených žen probíhající přednádorové změny neodhalí.

„Proto vítám, že se Ministerstvo zdravotnictví a odborné lékařské společnosti usnesly na tom, že by mezi vyšetření prováděná při preventivních prohlídkách měla být od příštího roku zahrnutá i testace HPV DNA pro ženy ve věku 35 a 45 let. Jde totiž o metodu, která s vysokou přesností stanoví, zda je v těle ženy přítomná infekce rizikovým typem HPV.

Ženy, u nichž tento test infekci odhalí, tak mohou být pečlivě sledovány, a případné změny ošetřeny v samotném zárodku.

Naopak u žen, které dle testu infekcí netrpí, je méně než 1% riziko, že v následujících 10 letech onemocní rakovinou děložního čípku,“ vysvětluje profesor Sláma, rovněž odborný garant národní studie LIBUŠE, která již od roku 2017 ověřuje a potvrzuje účinnost HPV DNA testů.

1) www.uzis.cz

Součástí tiskové zprávy je také: 

          

Mladé matce zachránila život včasná konizace čípku – Novinky.cz

Hlavní obsahPaní Hana Orságová vděčí za své zdraví preventivní prohlídce a téměř okamžitému zákroku, kdy jí byla provedena konizace čípku. Po pěti měsících od operace otěhotněla.
Foto: Klub ZN

„Neměla jsem předtím žádné potíže a toto onemocnění je zákeřné hlavně tím, že nebolí. Když se na něj přijde, je to jako blesk z čistého nebe. Uvědomila jsem si, že i velmi mladá bych na to mohla umřít,“ vypráví paní Hana.

Doma o nemoci nikomu neřekla. Nezavolala ani své matce, se kterou má velmi blízký vztah. Chtěla mít zákrok za sebou a pak teprve informovat blízké.

„Chovala se statečně a pragmaticky, což není úplně typické. Některé ženy jdoucí na konizaci myslí na nejhorší a pomalu už sepisují závěť.

Je potřeba říci, že to není nutné, pomoc existuje,“ říká gynekolog Michal Mihula, který Hance zákrok provedl.

Ročně lékaři v České republice diagnostikují 1100 až 1200 nových případů rakoviny děložního čípku. Asi 400 žen této nemoci každoročně podlehne.

Paní Orságová neváhala, odmítla biopsii a během dvou týdnů podstoupila konizaci (při zákroku se vytne postižená tkáň). Tím byly odstraněny předrakovinové léze, které by se pravděpodobně změnily v nádor.

„Konizace se žádná žena nemusí bát. Příjemný okamžik to není, ale samozřejmě stojí za to jej překonat. Já si myslím, že když vám zubař vrtá zub, je to horší,“ hodnotí zákrok Hana Orságová.

Paradoxně až po úspěšném zákroku na ni všechno dolehlo. „Seděla jsem doma a plakala. Uvažovala jsem, co mne čeká, zda budu moci znovu otěhotnět nebo jestli se nemoc nemůže vrátit. A pak přišly výčitky, zda jsem něco neudělala špatně.“

Doktor Mihula paní Hanu uklidnil a ujistil ji, že se není čeho bát. Jediné, co bude potřeba, jsou pravidelné prohlídky a sledování zdravotního stavu.

Samotný virus HPV, který za rozvinutí přednádorového stavu mohl, totiž ani po konizaci z těla nemusí zmizet.

Lékaři ošetřují pouze projevy nákazy – kromě předrakovinových lézí či rovnou nádorů to u některých typů HPV mohou být i genitální bradavice nebo papilomy v krku. Ale proti viru samotnému neexistuje lék, musí jej porazit imunitní systém těla.

Paní Hana toužila po velké rodině a dalším dítěti. Doktoři jí ale doporučili, aby si dala na čas a počkala alespoň půl roku. „Jenže my přesto do pěti měsíců stihli počít děťátko,“ směje se mladá žena. „Donosila jsem ho a porodila jen s malým předstihem, i když bylo těhotenství považováno za rizikové. Dítě pouze muselo na svět císařským řezem. Bylo v děloze uložené v poloze koncem pánevním.“

Narodil se syn, a tak dcera paní Hany dostala mladšího bratra. „Od začátku vím, že dceru dám očkovat proti HPV.

Mluvím o této problematice také s kamarádkami a známými a úplně se děsím, když mi řeknou, že třeba tři roky nebyly na preventivní prohlídce u gynekologa! Každému vysvětluji, jak moc je to důležité.

Že je potřeba se ptát, zajímat se o svůj stav. Jedině tak si totiž člověk může zachránit život,“ zakončuje paní Hana.

Prevencí je očkování a screening

Základními nástroji prevence jsou očkování (primární prevence – předchází už nákaze HPV) a screening (sekundární prevence – vyhledávání a odstraňování vzniklých prekanceróz a nádorů). V České republice jsou plošné programy v rámci primární i sekundární prevence. Ženy mají zdarma screening rakoviny děložního čípku v podobě pravidelných prohlídek u svého gynekologa. Přestože se účast na sceeningu v posledních letech podařilo výrazně zvýšit, v České republice se nedosahuje výsledků jako v zemích západní Evropy. Na prohlídky pravidelně chodí jen každá druhá žena.

Bohužel jen 50 % rodičů zatím nechává své dcery očkovat ve věku 13 let, kdy jim základní cenu očkování hradí zdravotní pojišťovny. Mohou tak mít bezplatně bivalentní vakcínu Cervarix chránící proti HPV typů 16 a 18 anebo za příplatek v řádu stokorun kvadrivalentní vakcínu Silgard, jež je zaměřena proti HPV typů 6, 11, 16 a 18, a má tedy působnost proti širšímu spektru onemocnění. Papilomaviry typů 6 a 11 mají na svědomí genitální bradavice či papilomatózu hrtanu.

Hlavní zprávy