Kýla příznaky – Vše o zdraví

Kýla neboli hernie je vakovité vychlípení
pobřišnice
( peritonea), což je dvojitá membrána, která vystýlá
dutinu břišní a rovněž pokrývá orgány v dutině břišní uložené.
Vakovité vychlípení obsahuje část nebo části orgánů z dutiny
břišní
. Základní rozdíl mezi hernií a výhřezem je souvislá
výstelka peritonea, která u výhřezu orgánu není.

Kýla vzniká v oblastech břišní stěny tam, kde je stěna
oslabená
( většinou). Na jedné straně oslabená stěna břišní,
a na druhé straně se uplatní zvýšený nitrobřišní tlak,
který vytlačí budoucí obsah kýly do vakovitého vychlípení. Zvýšený
nitrobřišní tlak nastává u řady stavů: velice často je to fyzická
námaha člověka, dále chronický kašel.

Co se týče oslabení břišní stěny, tak ta je oslabena většinou
z důvodu anatomického uspořádání, což je výhodné v tom, že kýla má
až na výjimky typickou lokalizaci.

Pro vysvětlení, co anatomické
uspořádání ve vztahu ke vzniku kýly znamená, poslouží příklad
štěrbin mezi svaly, které vystužují stěnu břišní.

Důvodem oslabení
stěny však můžou být vrozené malformace či pooperační
jizvy, kde se kýla může rovněž vytvořit.

Pro přesný popis kýly lékaři používají několik pojmů. U každé
kýly rozlišujeme tři základní části: kýlní branku, kýlní vak a
konečně kýlní obsah.

Kýlní branka je kanálek či prstenec, který vytváří
komunikaci mezi dutinou břišní a kýlním vakem. Kýlní vak
je vytvořen pobřišnicí. Obsah kýly je tvořen zpravidla
pohyblivými orgány dutiny břišní.

Často je to závěsný aparát střeva tzv. omentum, pak se kýle říká
epiplokéla, jindy jsou to kličky tenkého střeva, pak ovšem
hovoříme o enterokéle. V kýlním vaku může být obsah
uložen zcela volně, pak se nazývá kýla volná ( hernia
libera) nebo může srůstat s jeho stěnou ( hernia accreta).

Projevy a příznaky kýly

Šikmá tříselná kýla Přímá
tříselná kýla Stehenní kýla Obturatorní hernie Pupeční kýla Kýla v jizvě Nadbřišková
kýla Vnitřní kýly

Kýla se projevuje především pohmatem či
pohledem, a rovněž bolestivostí. Hlavní
nebezpečí pro pacienta spočívá v tom, že kýla se může uskřinout.

uskřinutí může dojít různými způsoby: elastické
uskřinutí, k němuž často dochází rovnou při vzniku kýly. Mechanismus
elastického uskřinutí spočívá v dynamice tvorby hernie. Hernie se díky
zvýšenému nitrobřišnímu lisu vytvoří, ovšem po tom, co se
nitrobřišní tlak zmenší, kličky tenkého střeva (nejčastěji) se
zaškrtí díky zmenšení obvodu kýlní branky.

Chabý či obstipační mechanismus uskřinutí vzniká postupem času.
Kýlní branka je relativně široká, ovšem střevní kličky se začnou plnit
střevním obsahem a plyny, což postupně zvětšuje přívodnou a odvodnou
kličku střeva, až kýlní branka není dostatečně velká.

Nyní se seznámíme se stavem, který nastane po uskřinutí kýly.
Dochází k obstrukci střeva a začne se rozvíjet tzv.
strangulační ileus. Ileus je stav, při kterém nedochází
k postupu střevního obsahu, ten se hromadí a rozpíná trávicí trubici
(často až do enormních rozměrů).

V kýle dochází dále k uzavření přívodných cév, což může
v konečném důsledku vyvolat nekrózu střeva.
V hromaděném střevním obsahu se mohutně množí bakterie, které
produkují pro člověka toxické produkty, a které porušenou stěnou střeva
procházejí a zaplavují celý organizmus. Dalším důsledkem je metabolický
a iontový rozvrat.

Neléčený ileus končí smrtí. Střevo může perforovat a
zaplavit dutinu břišní svým obsahem, způsobit masivní zánět
pobřišnice, což je opět život ohrožující stav.

Kličky střevní se nemusejí pouze uskřinout kýlní brankou, ale v kýle
se mohu otočit kolem své dlouhé osy. Tomuto stavu se říká volvulus in
hernia. Klinicky se volvulus projeví stejně jako ileus.

Kýly se dají rozdělit na několik klinických forem podle toho, kde
vznikají (v souvislosti s anatomickou lokalizací).

Šikmá tříselná kýla

Tato kýla sleduje cestu, kterou prochází varle během prenatálního
života. Varle je totiž lokalizováno v oblasti ledvin, odkud sestupuje
přesnou anatomickou cestou do šourku ke konci prenatálního života.
Sestouplá varlata jsou jednou ze známek donošenosti plodu mužského
pohlaví.

Pokud varle nesestoupí, hovoříme o tzv. kryptorchismu,
který se může sám upravit. Pokud k tomu nedojde, je nutné chirurgické
odstranění, neboť u nesestouplého varlete je velké riziko vzniku
maligního nádoru.

Pro vznik kýly je důležité zachovaní ( perzistence) processus
vaginalis, který si můžeme představit jako tunel, kterým varle
prochází. Můžou nastat dvě základní situace, a to že je processus
vaginalis zachován v celé své délce, pak celý sám processus vaginalis je
sám kýlním vakem, a jeho obsah včetně varlete je kýlním obsahem –
celá situace se označuje jako hernia vaginalis testicularis.

Pokud je processus vaginalis zachován jen z malé části, pak kýla
proniká okolo semenného provazce a s tunica vaginalis testis ( obal varlete)
nekomunikuje, pak hovoříme o hernia vaginalis funicularis. Klinicky se tato
kýla projevuje jako malý hrbolek při zevní části
tříselného kanálu (canalis inguinalis). Později může kýla sestoupit až
do šourku – hernia scrotalis.

U žen je situace komplikovanější, neboť u nich není vytvořeno varle,
ani processus vaginalis. Kýla však může sestoupit podél
charakteristických struktur – podél ligamentum rotundum až do velkého
stydkého pysku – situace se označuje jako hernia labialis.

Přímá tříselná kýla

Tento druh je mnohem vzácnější než kýla šikmá. Kýla proniká
štěrbinou mezi svaly ( šikmé břišní svaly), před sebou tlačí
příčnou fascii až se dostane k zevnímu vyústění tříselného kanálu.
Tato kýla nikdy není vrozená ( na rozdíl od předešlé). Nalézt ji
můžeme obvykle u mužů starších 40-ti let.

Stehenní kýla

Stehenní kýla začíná pod tříselným vazem směrem navnitř od
stehenní žíly. Prochází charakteristickou strukturou – canalis
femoralis. Tato kýla, se na rozdíl od předešlé vyskytuje převážně
u žen vyššího věku. Bývá obvykle malých rozměrů,
často se uskřinuje.

Obturatorní hernie

Obturatorní hernie proniká kanálem ve svalu (musculus obturatorius, který
přitahuje stehno směrem ke střední čáře – těchto svalů je ale víc).
Pod kůži se dostává opět v typické lokalizaci – fossa ovalis. Obsahem
kýly bývá střevo.

Postiženy jsou opět častěji ženy.

Pupeční kýla

Tento druh je nutné rozlišit od pupečníkové kýly, od které se liší
především tím, že vzniká až po narození dítěte. U dětí vzniká jako
enterokéla (viz výše). U dospělých je tato varianta prezentována
epiplokélou (viz výše), která vzniká výhradně u žen v důsledku
roztažení a vyklenutí pupeční jizvy díky opakovaným těhotenstvím či
obezitě

Kýla v jizvě

Kýla v jizvě vzniká často při operacích v dutině břišní. Obvykle
se jeví pouze jako vyklenutí jizvy, ale může dojít ke vzniku
pravé kýly.

Nadbřišková kýla

Tato kýla proniká mezi úponem obou přímých břišních svalů
(aponeurosis musculi recti abdominis).

S touto kýlou se člověk může narodit, ale často vzniká
jako následek rozestupu břišních svalů po opakovaných těhotenstvích.

Vnitřní kýly

Tyto tvoří samostatnou skupinu kýl, které se vyklenují uvnitř dutiny
břišní, a to do výběžků pobřišnice (do tzv. peritoneálních recesů).
Zevně tyto kýly nejsou vůbec patrné. Opět se rozdělují podle anatomické
lokalizace ( každý recesus má své jméno, podle něj se nazývá
i případná kýla v něm).

Hernia mesocolica neboli Treitzova kýla se tvoří
v processus duodenojejunalis ( přední část tenkého střeva). Samotný
kylní vak leží až za nástěnnou pobřišnicí vlevo od páteře. Obsahem je
tenké střevo, které se může vzácně uskřinout. V opačném případě
nepůsobí pacientovi potíže.

Hernia bursae omentalis je dalším příkladem vnitřní
kýly. Vzniká zasunutím tenkého nebo tlustého střeva do bursa omentalis (
prostor za žaludkem – velmi jednoduše řečeno).

Zajímavé:  IVO TOMAN: Lidi nejvíce motivuje nespokojenost – vše o zdraví

Posledním příkladem jsou brániční kýly, které mohou
být vrozené i získané během života. Nebezpečí těchto kýl spočívá
v tom, že mohou utlačovat plíce, které se nesprávně rozvíjí.

Léčba kýly

Kýla se léčí chirurgickou cestou. Chirurg vrátí
břišní orgány do dutiny břišní, zafixuje je a reponuje pobřišnici.

Komplikaci kýly

Nejzávažnější komplikací je ileus, který byl
popsán výše.

Diskuse

Další názvy: hernie, pruh, tříselná kýla, stehenní kýla, obturatórní hernie, pupeční kýla, kýla v jizvě, nadbřišková kýla, vnitřní kýly

Kýla

Kýla může obecně vzniknout v kterékoli části břicha. Nejběžnějšími typy jsou:

  • Tříselná kýla – ta vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.
  • Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.
  • Kýla v jizvě (incizionální kýla) – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány) a vzniká zpravidla do dvou let od operace.
  • Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku.
  • Hiátová (brániční) kýla – méně běžný typ kýly, známý jako kýla brániční – ta se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být asymptomatická, nebo způsobuje dyspeptické potíže (pálení žáhy).

Nejčastější otázky

Jak vzniká kýla?

Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží. Obvykle je svalová vrstva břišní stěny dostatečně silná a pevná, aby udržela orgány na místě v dutině břišní, ale někdy tomu tak není – v takovém případě vzniká kýla. Dá se také říci, že kýla vzniká nepoměrem mezi pevností břišní stěny a velikostí nitrobřišního tlaku.

Proč vzniká kýla?

Kýla vzniká z nepoměru mezi opakovaným zvyšováním nitrobřišního tlaku a pevností břišní stěny. Nitrobřišní tlak je velmi proměnlivý. V průběhu dne dochází opakovaně k jeho zvýšení. Děje se to nejen při zátěži, jako je zvedání těžkých břemen, ale také při kašli a při zatlačení na stolici, kdy dochází dokonce k ještě většímu vzestupu nitrobřišního tlaku.

(Proto lze jen těžko souhlasit s často tradovaným názorem: „… že si někdo udělal kýlu, když nosil něco těžkého“.) Zvýšení nitrobřišního tlaku jsou stejně častá jak u lidí, kteří měli nebo mají kýlu, tak u ostatních.

Dnes můžeme říci, že epizody zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, zácpa, benigní hyperplasie prostaty, těhotenství, ascites, obezita), které byly a často dnes ještě jsou označovány za příčinu vzniku kýl, představují v naprosté většině případů situace, kdy se kýla projeví, ale samy o sobě ji nezpůsobují. Za rozhodující faktor je dnes považována pevnost břišní stěny.

Břišní stěna je tvořena několika vrstvami svalové a pojivové tkáně různé tloušťky, pevnosti a důležitosti pro ochranu proti vzniku kýly. Zejména kvalitní pojivová tkáň je důležitým ochranným faktorem. Bylo provedeno srovnání pojivové tkáně dospělých s kýlou a zdravých jedinců.

Studie prokázala zřetelně nižší kvalitu pojiva u lidí s kýlou, která byla dána nedostatečnou nebo nekvalitní tvorbou kolagenu. Kolagen je nejdůležitější bílkovina vazivových tkání, která je zodpovědná za jejich pevnost.

Kvalita kolagenu a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky a v současné době neexistují preparáty, kterými bychom byli schopni jeho kvalitu a obnovu ovlivnit. (Jediný jistý rizikový faktor z vnějšího prostředí představuje kouření, které velmi výrazně snižuje kvalitu kolagenu a tím i pojivové tkáně v celém těle, a to jak stávající, tak nově tvořené. Proto se u kuřáků setkáváme se všemi druhy kýl častěji než u nekuřáků.)

Je-li oslabení břišní stěny dostatečné, je dán předpoklad ke vzniku kýl. Tyto pak vznikají v přirozeně oslabených částech břišní stěny (tříslo, pupek) nebo v místech oslabených druhotně (v jizvách – vznikají měsíce až roky v místě jizvy po předchozí operaci).

Závěrem tedy můžeme shrnout, že riziko vzniku kýly u člověka je dáno především kvalitou pojivových vrstev břišní stěny, podmíněnou optimální tvorbou a obnovou kolagenu, neboť ta určuje, zda břišní stěna obstojí proti opakovanému každodennímu zvýšení nitrobřišního tlaku.

Jak často se kýly vyskytují?

Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. V 97 % jsou postiženi muži. Může se objevit v jakémkoli věku, ale čím starší jste, tím je patrně větší pravděpodobnost, že se kýla vytvoří i u Vás.

Stehenní kýla se vyskytuje v menší míře než kýla tříselná. podle různých statistik postihuje 16 lidí ze 100 000, z toho 75 % postižených představují ženy. Vzhledem k tomu, že stehenní kýla mívá užší kýlní branku, dochází u ní častěji k uskřinutí.

Kýla v jizvě vzniká jako komplikace po operacích na břiše, riziko jejího vzniku po břišní operaci je cca  10 % (záleží na druhu provedené operace).

Pupeční kýla vzniká v oblasti pupku, který je jednou z oslabených částí břišní stěny.

Vyskytuje s v každém věku, v dospělosti může být zcela asymptomatická, nebo naopak způsobovat potíže – dyskomfort či bolesti – například při zátěži, práci, sportu… Také bývá běžná u malých dětí, objevuje se u celé 1/6, většina dětských pupečních kýl ale s přibývajícím věkem vymizí – indikace k druhu terapie dětských pupečních kýl náleží tedy do oblasti dětské chirurgie.

Jaké příznaky má kýla?

Ve většině případů bývají kýly bezpříznakové nebo jsou symptomy chudé, pacienti si většinou povšimnou nebolestivého vyklenutí, které se zvýrazňuje při kašli a mizí po ulehnutí.

Jak se patologický otvor ve svalové vrstvě (=kýlní branka) zvětšuje, tak se časem zvětšuje i kýla, u mužů někdy sestoupí až do šourku – takovou kýlu potom nazýváme skrotální (scrotum = latinsky šourek). U menší části kýl bývají pacienty popisovány nepříjemné pocity (dyskomfort), pocity tlaku, bolesti.

Pacienti pociťují v okolí kýly bolestivost, která se zhoršuje námahou. Někdy se dokonce kýla demonstruje při námaze, pacienti i popisují pocit „prasknutí“ v třísle při zvedání břemene a následně si povšimnou typického vyklenutí.

Riziko kýly = uskřinutí kýly

Jak již bylo řečeno, kýla zpravidla nezpůsobuje pacientovi potíže.

Nicméně vždy existuje riziko uskřinutí kýly- je to stav, kdy střevo nacházející se v kýle nelze navrátit zpět do dutiny břišní, střevo je v oblasti kýlní branky stlačeno a může se přerušit jeho krevní zásobení – střevo je akutně ohroženo nekrózou, odumřením.

Uskřinutí je tedy závažný stav, který může ohrozit pacienta na životě a vyžaduje okamžité, neodkladné chirurgické řešení. Vzhledem k výše zmíněným možným komplikacím se proto doporučuje kýlu chirurgicky řešit elektivně – plánovaně, ještě v době, kdy nezpůsobuje žádné potíže.

Možnosti řešení břišní kýly

1) Otevřená plastika tříselné kýly bez síťky („tension on“)

Klasický operační postup. Zjednodušeně se jedná o plastiku kýlního defektu sešitím pevných okrajů svalů či aponeuróz v oblasti třísla a tedy i uzavření defektu kýly. Tento postup mám jisté výhody, z pohledu Evropské kýlní společnosti však převažují nedostatky a není tedy na našem pracovišti preferován.

2) Otevřená plastika tříselné kýly se síťkou („tension free“)

Z řezu v třísle se uvolní kýlní vak, zanoří se, kýlní defekt je kryt síkou z vnější strany, kdy síka je fixována stehy, v poslední  době se užívá i fixace síky chirurgickým adhezivem (lepidlem). Na naší klinice používáme Lichtensteinovu plastiku tříselné kýly, která je celosvětově uznávaný a  doporučovaný  typ operace.

Zajímavé:  Spina bifida s1 - Vše o zdraví

3) Laparoskopická plastika tříselné kýly

Laparoskopická plastika tříselné kýly patří do dnes již velké skupiny minimálně invazivních chirurgických výkonů, jako například laparoskopická cholecystektomie (odstranění žlučníku) či laparoskopická apendektomie („slepé střevo“). Pokud se jedná o obecně břišní kýly tak jednou z indikací k řešení například velké pupeční kýly nebo kýly v jizvě je laparoskopická operace. (Problematika kýl bráničních a jejich laparoskopické řešení je vysvětlena v jiné kapitole).

Při těchto operacích je chirurgický výkon v dutiny břišní nebo na vnitřní straně stěny břišní prováděn bez vytvoření rozsáhlé operační rány, je tedy i méně bolestivý. Nástroje, kamera i potřebný materiál je do dutiny břišní zaváděn pouze přes drobné vstupy o průměru kolem 1cm.

Dutina břišní je v průběhu výkonu rozepjata oxidem uhličitým (tzv. kapnoperitoneum) z důvodu vytvoření prostoru pro manipulaci s nástroji a vlastní provedení plastiky.

Výhodou miniinvazivního řešení tříselné kýly je minimální pooperační diskomfort a velmi rychlá rehabilitace a návrat do zaměstnání.

Bereme-li kýlu zjednodušeně jako defekt (patologický otvor) ve stěně břišní, kterým se vyklenuje obsah břišní (zpravidla střevní kličky či předstěra), je principem laparoskopické plastiky překrytí kýlního defektu síťkou, která zde působí jako „záplata“.

Síťku je potřeba fixovat ke stěně břišní – doposud se používaly například titanové kotvy, klipy či speciálními vruty (tacky).

Dále je možné používat i vstřebatelné svorky či vruty – zpravidla však i fixace těmito (mechanickými) prostředky způsobuje pacientovi peroperačně potíže (čas vstřebávání je zpravidla mnoho měsíců)  Na našem pracovišti respektujeme nejnovější trendy a zkušenosti – z tohoto úhlu pohledu je pro pacienta nejkomfortnějším druhem fixace síťky chirurgickým adhezivem (lepidlem) – tento postup je zaveden na naší klinice a lékaři, kteří jej provádějí, mají s atraumatickou metodikou fixace síťky mnohaleté zkušenosti.

Centrum doporučuje:

Proč doporučujeme laparoskopickou operaci kýly?

  1. Laparoskopická operace tříselné kýly je sice výkon technicky náročný, ale pro pacienta znamená suverénně nejmenší pooperační diskomfort (tedy minimální bolestivost) a možnost velmi rychlé rehabilitace a návratu do zaměstnání. Operuje se tzv.

    preperitoneálně (těsně před pobřišnicí), tato oblast není inervována pro bolest – většina pacientů po operaci paradoxně nepociťuje žádné bolesti v oblasti operovaného třísla.

     

  2. Břišní tlak, který se zvyšuje během každodenních lidských činností jako je kašlání či zdvihání těžkých břemen působí různou měrou vyklenutí kýly přes otvor (defekt) v břišní stěně a je nejvýznamnějším faktorem vzniku recidiv (tj. opakování, znovuvytvoření kýly po plastice).

    Při otevřené operaci kýly se síťkou je síť fixována na zevní straně břišní stěny s defektem a tedy mechanicky nevýhodně. Při laparoskopické plastice naopak nitrobřišní tlak působí pozitivně – přitlačuje uloženou síťku proti stěně břišní a takto ji i fixuje. Tento fakt je jedním z důvodů nízké míry výskytu recidiv po laparoskopické plastice tříselné kýly.

    Pro adekvátní dosažení „autofixačního efektu síky“ je také důležité dodržení doporučovaných operačních postupů, tedy dostatečný rozsah preparace tkání a adekvátní velikost síťky (minimálně velikosti 15×10 cm, ale při defektu o širším průměru i síťky větší).

  3. Další výhodou laparoskopické plastiky je možnost řešení oboustranné kýly při jedné operaci bez potřeby dalších jizev.

Průběh hospitalizace

Pacienti přicházející zpravidla v den operace v 7:00 nalačno a s předoperačním vyšetřením (pozn.: Předoperační vyšetření Vám bude provedeno na naší klinice v dohodnutém termínu po indikaci k operaci). Operace probíhá zpravidla tentýž den, aby pobyt v nemocnici byl co nejkratší. Vlastní operace trvá asi 45-60 minut.

Pooperační dyskomfort a bolestivost jsou zcela minimální – analgetika jsou od druhého dne nejčastěji podávána jen per os (tablety). Pacient může chodit již několik hodin po operaci. Propuštění do domácího léčení je běžné první pooperační den, tedy následující den po operaci (např.

příjem k operaci ve středu, operace ve středu a propuštění ve čtvrtek ráno).

Pooperační období – návrat k běžným činnostem

Návrat k předoperační činnosti (práce i sport) je po laparoskopické plastice s lepením síťky velmi rychlý. V průběhu prvního pooperačního týdne doporučujeme postupnou fyzickou zátěž- vhodná je delší chůze, ale i jízda na kole.

 Částečná fyzická zátěž a tedy i postupný návrat k předoperační činnosti je možný již 7. pooperační den, kdy se odstraní stehy. (Při větším kýlním defektu může lékař doporučit plnou fyzickou zátěž za cca 2-3 týdny od operace.

) Operaci zvláště vhodná pro aktivní pacienty, kteří mají zájem o co nejrychlejší návrat do práce a pro sportovce – návrat k tréninku velmi často již za 7 dní.

Pupeční kýla u dětí

Pupeční kýla je nejčastější odchylka v dětském věku. Jedná se o vyklenutí pobřišnice v oblasti pupku, kde se nachází oslabené místo stěny dutiny břišní již po porodu. Novorozenci a kojenci mají v místě pupku tenkou vazivovou ploténku. Po porodu novorozence se celý otvor po několik dní až týdnů uzavírá.

Jestliže k takovému uzavření nedojde nebo se pupeční jizva v místě oslabení protrhne, jedná se o vrozenou pupeční kýlu. Tříselná kýla je také vyklenutí pobřišnice, avšak do míst tříselného kanálu, kde je fyziologicky břišní stěna oslabena v oblasti průchodu chámovodů u mužů a děložními vazy u žen.

Tříselné kýly rozdělujeme na nepřímé a přímé.

Velká část pupečních kýl se většinou spontánně upraví, záleží na rozsáhlosti defektu.

Jaké jsou možnosti léčby?

Metody léčby kýly můžeme rozdělit na konzervativní a operativní. Většinou se nejprve aplikuje konzervativní přístup, který spočívá ve sledování odchylky a později se přidává zejména kineziotaping.

Kineziotaping

Tato podpůrná terapie spočívá v aplikaci elastických tejpovacích pásek ze 100% bavlny. Kineziologický tejp je prodyšný a z části také voděodolný a svou tloušťkou se podobá lidské kůži. Patří mezi vhodné konzervativní metody při terapii dětské kýly.

V místě, kde došlo k uvolnění břišní stěny se lepí pružné pásky. Pokud se jedná o pupeční kýlu, dávají se pásky ve tvaru písmene X a tvar kříže. U tříselné kýly se tejp aplikuje vějířovitým způsobem do oblasti vyklenutí.

  Používá se taková technika, při které jsou kraje pásky volné a střed natažen na 50 – 70  % nebo i více. Páska tak tlačí více na střed a napomáhá většímu stažení kýly. Tah pásky však nesmí být příliš velký, protože by mohlo dojít k zvětšování kýly.

Také nesmíme nijak násilím zatlačovat kýlu směrem dovnitř, střed pásky se pouze nalepuje na vyklenuté místo.

Co naopak nedělat

Podle současných terapeutických metod se již neprovádí zatlačování kýly pomocí knoflíku, mince, smotku gázy dávaných pod tejp.

Tyto předměty mohou spíše podráždit jemnou pokožku dítěte a podle odborníků často dochází spíše k automatickému protitlaku a efekt je tímto naprosto opačný. Tejp ponecháváme na kůži maximálně týden, nejlépe 4 dny. Poté je vhodná pauza 1 – 2 dny a další aplikace tejpu.

Vždy kontrolujeme, jakým způsobem pokožka reaguje. Četnost opakování se odvíjí od reakce kůže a výsledného účinku. Tejp neaplikujeme v případě porušení nebo podráždění pokožky, při uskřinutí kýly nebo v případě ekzémů a při přecitlivělosti pokožky.

Před zahájením tejpování by měl být zdravotní stav posouzen lékařem pediatrem nebo dětským chirurgem, aby se vyloučily možné komplikace zdravotního stavu.

Jiné příklady konzervativního přístupu

Rehabilitační lékaři dále doporučují uložení dítěte v leže na bříško v bdělém stavu po různě dlouhou dobu (asi 2-3 minuty 10 -15 krát denně nebo 15-20 minut 3-4 krát denně).

Speciální masáže bříška mohou pomoci přiblížit k sobě strany kýly a přilehlé části břicha.

Důležitá je také aktivace břišní stěny vleže na zádech a aktivace šikmých břišních svalů při změně polohy ze zad na bok a na břicho.

Operativní zákrok

Jestliže nedojde k výrazné úpravě zdravotního stavu konzervativním přístupem do 4 let věku dítěte a objeví se komplikace v podobě zvětšených bolestí nebo uskřinutí kýly, přistupuje lékař k operativnímu výkonu. Operace se provádí laparoskopicky a poté následuje 14 denní rekonvalescence.

Diastáza břišního svalstva

Také diastáza břišních svalů se vyskytuje u novorozenců a kojenců poměrně často. Jedná se o stav, při kterém dochází k zvětšení obvyklé vzdálenosti mezi mm.recti abdominis.

Za příčinu tohoto stavu se považuje porucha vývoje vazivových tkání v oblasti linea alba (vazivová střední čára břicha) a špatná koordinace svalstva břišní stěny. Pupeční kýla se může a nemusí vyskytovat současně s diastázou břišních svalů.

Vždy je nutné zhodnotit motorický vývoj dítěte, aby se předešlo možným komplikacím.

Bříško

Bříško u novorozenců je důležitá oblast, kterou bychom měli sledovat. Různé potíže, které souvisí s bříškem, mohou mít různorodé příčiny. Vnitřní orgány se učí pracovat, potřebují přiměřenou výživu – mateřské mléko nebo umělo výživu, pokud maminka nemůže kojit. Střeva potřebují podporu břišní stěny: dobrou svalovou aktivitu a pohyb dolních končetin až na břicho.

Pokud je bříško hypotonické, dochází k nedostatečné stimulaci vnitřních orgánů, naopak hypertonické bříško stimulaci vnitřních orgánů zabraňuje. Napětí břišní stěny můžeme upravit jemnou masáží. Vždy sledujeme reakci miminka, protože v případě neklidu a pláče od masáže upustíme. Doporučuje se také aplikace lokálního tepla (klidná teplá dlaň), nošení miminka na předloktí.

Napětí bříška

Vysoký nebo nízký tonus (napětí) břišní stěny výrazně ovlivňuje jak pohyb, tak i stabilitu celého trupu. Nízký tonus se může vyskytovat současně s volným vazivem nebo novorozeneckými kýlami.

Podstatná je dlouhodobá práce na stimulaci napětí a také podpora vývoje svalů a vaziva do pevnosti. Jestliže je děťátko spontánně aktivní a pohybuje se, tak také posiluje.

Dětský lékař při preventivních prohlídkách miminko sleduje a pokud vidí, že je potřeba motoriku stimulovat, je maminka poslána na dětskou rehabilitaci, kde se učí, jak s miminkem může cvičit také doma.

Obyčejná kýla vás může zabít!

Kýla! Tušíte rostoucí problém, ale prohlídku odkládáte? Bojíte se operace? Odborníci radí: kýlu řešte rychle! Včasný zákrok je nic ve srovnání s tím, když se vám kýla uskřine. Pak může jít i o život. Přečtěte si, co je to kýla a co se s ní dá dělat.

Vznik kýly zdravým způsobem života neovlivníte. Hlavním faktorem je totiž pevnost břišní stěny, přesněji řečeno její pojivové tkáně – a její pružnost nelze ovlivnit cvičením.

Je dána částečně dědičností a pak také dalšími vlivy: stačí například dlouhodobá zácpa, úporný kašel, těhotenství či obezita a potíž je na světě.

Mimochodem, pozor na kouření – snižuje množství a ničí kvalitu kolagenu, který je zásadní právě pro pružnost a pevnost břišní stěny. Proto kuřáci trpí všemi druhy kýl více než nekuřáci.

Víte, že kýla postihuje především muže?

KDY ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL NESTAČÍ?

Zjednodušeně řečeno je kýla otvor mezi svaly v břišní stěně. Působením nitrobřišního tlaku pak dochází k vyklenování nebo vysouvání části útrob z dutiny břišní ven tímto otvorem.

Navenek se to projevuje jako bulka či boule pod kůží. Kýla může být vrozená, ovšem častěji se vyvíjí během života. Pokud se v rodině tento problém již objevil, zvyšuje se riziko vzniku kýly i u vás.

Může se vytvořit v kterékoli části břišní stěny, nejčastěji však vzniká v oblasti třísel.

Alici bylo 37 let, když ji začalo pobolívat břicho zvláště při námaze, trpěla nadýmáním a měla dojem, jako by ji za břicho kdosi zevnitř tahal. Pokusila se začít pravidelně a zdravěji jíst, ale břicho bolelo dál už i při vyprazdňování. Měkké vybouleniny u pupíku, jež byla patrná jen někdy, si všimla až po čase.

Chirurg Alici sdělil, že má pupeční kýlu, která vzniká v blízkosti pupku – existuje tu přirozené oslabení v místě, kde bývaly kdysi napojené cévy pupeční šňůry.

Někdy toto ztenčení vydrží po celý život a pupeční kýla se pak může vytvořit kdykoli – stačí jen delší nebo opakované zvýšení nitrobřišního tlaku.

Spouštěčem bývá často obezita (jestli vás trápí kila navíc, hubněte s námi) a namáhavé vyprazdňování při zácpě. U dětí se tato kýla někdy objevuje po narození.

Při opakovaných bolestech břicha zkuste najít bulku

Kýlu vyřeší pouze operace – nejvhodnější způsob vybere operatér. Při laparoskopickém zákroku v celkové či lokální anestezii se nejprve naplní břišní dutina kysličníkem uhličitým, malými řezy se zavedou potřebné nástroje a kamera a poté se zevnitř břicha kýla ošetří speciální síťkou odpovídající velikosti.

Další možností je klasická operace, tedy řez v místě kýly, její odstranění a sešití rány. Oba typy zákroků jsou hrazené pojišťovnami. Pokud pacient žádnou operaci nechce nebo není možná, je možné nosit kýlní pás, ten však problém rozhodně nevyřeší.

Alice nakonec vzhledem k velikosti kýly podstoupila laparoskopii. Dva dny pobyla v nemocnici, po čtrnácti dnech mohla zpět do práce. MUDr.

Ondřej Čech z kýlní poradny k tomu říká: „Lze obecně říci, že po laparoskopických výkonech je kratší doba rekonvalescence a jen drobné jizvy.“

Jak se starat o jizvy, aby byly neviditelné?

POZNÁTE, KDY MUSÍTE K LÉKAŘI?

Mnoho lidí žije s kýlou řadu let, aniž by ji řešili. Ne vždy se to vyplácí, protože někdy dojde ke komplikacím. Tou nejzávažnější je uskřinutí.

Chirurg Jan Buček vysvětluje: „Vyklenutí kýly se dá více či méně zatlačit zpět do dutiny břišní. Při větší námaze se ale elastický okraj rozšíří, útroby se více povysunou a po skončení námahy jsou sevřeny v kýlním otvoru – dojde k uskřinutí.

Tkáně začnou odumírat, a je-li uskřinuté střevo, dochází ke vzniku neprůchodnosti.“

Střevo se může protrhnout, zaplavit dutinu břišní svým obsahem a způsobit masivní zánět pobřišnice. To už je život ohrožující stav. Proto odborníci radí: máte-li na kýlu byť jen podezření, poraďte se vždy co nejdříve s lékařem.

  • Jiné názvy – Břišní kýla, hernie
  • Popis – Vnitřní orgány břicha pronikají pod kůži otvorem, který mezi svaly v břišní stěně vznikl vlivem oslabení pojivové tkáně. Oslabení břišní stěny je většinou vrozené, někdy ho způsobí operace.
  • Příznaky – Často se projevuje jako bulka pod kůží, která se při námaze vyklenuje, může se vytvořit kdekoliv na břiše (třísla, pupek, bránice, jizva po operaci). Postižené místo může bolet nebo být citlivé.
  • Léčba – Jedině včasná operace, aby se předešlo nebezpečnému a velmi bolestivému uskřinutí, kdy se část břišních orgánů pod kůží zaškrtí, zůstane bez přísunu kyslíku a jedná se o život ohrožující stav.
  • Statistika – V ČR zemře na uskřinutou kýlu několik lidí ročně.
  • Prevence – Nekouřit, posilovat břišní svaly, netahat těžká břemena, udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost, léčit zácpu

Akutní bolest břicha: Poznáte banalitu od nebezpečného problému?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *