Mezinárodní akce se bude konat pod hesly: Záchrana zdravotnictví jako veřejné služby, Reálné platby zdravotních pojišťoven za péči a Odměňování zdravotníků v rozsahu 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi.
Problémy zdravotníků v zemích Visegrádu jsou podle předsedy LOK Martina Engela podobné, lékaři budou na základě dohody šéfů svých odborových svazů při protestních akcích a podávání hromadných výpovědí postupovat společně.
Následný protest Lékařského odborového klubu pak podle Engela svým způsobem překoná akci Děkujeme, odcházíme, v níž loni dala výpověď čtvrtina lékařů z nemocnic. Oznámil to po poradě předsedů nemocničních organizací. Z taktických důvodů ale nechtěl nic bližšího k datu ani k obsahu akce říci.
Martin Engel: „O akci bude veřejnost včas vědět. Mohu ujistit pacienty, že pro ně bude méně nepříjemná, než by byl dopad vládních reforem.“
Čeští odboráři budou podle informací České televize protestovat nejdříve až po podzimních senátních a krajských volbách. Nechtějí totiž, aby byla akce považovaná za politickou.
Akce také neproběhne dříve, než dostanou nemocnice smlouvy od pojišťoven. Jinak by podle lékařů hrozilo, že by pod záminkou protestů smlouvy nemocnicím nedaly. Je proto klidně možné, že český protest bude až příští rok.
Důležité podle Engela je, aby byl dobře připraven, ne rychlost.
Loni k 1. březnu chtělo z nemocnic odejít 3 800 lékařů
Původně měly letos platy zdravotníků růst o 10 procent. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ale koncem roku uvedl, že se kvůli nepříznivé ekonomické situaci od ledna zvednou o 6,25 procenta a od pololetí o 3,75 procenta. V krajích se ale lékaři a sestry více peněz nedočkali. „Lékařské odbory splnily svoji část memoranda, splnit by ji měla také vláda. Cítíme se podvedeni,“ řekl Engel.
Boris Šťastný: „Když to zvládl ve svých nemocnicích stát, měly by to zvládnout i kraje. Ale musely by šetřit, musely by dělat nákupy co nejefektivněji a zadávat zakázky co nejlevněji.“
Odbory proto žádají zákon o odměňování ve zdravotnictví s vlastní platovou tabulkou. Vidí v něm jedinou záruku, že platy v nemocnicích stoupnou.
K reakci ministerstva, že mají svůj protest zaměřit proti krajům, které platy ve svých nemocnicích nezvýšily, uvedl místopředseda lékařských odborů Miloš Voleman, že státním nemocnicím platí zdravotní pojišťovny za stejnou péči „násobně lépe“, proto na platy mají zdroje. Nastal čas razantních akcí, další vyjednávání s politiky nemá podle Volemana smysl, leda by změnili názor.
Šťastný: Průměrné platy ve státních nemocnicích budou koncem roku kolem 65 000
Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný (ODS) ale odmítá, že by vláda nesplnila své sliby. Průměrné platy v nemocnicích řízených státem podle něj vzrostly za dva roky o víc než 16 procent z 50 na 60 tisíc korun a koncem letošního roku budou kolem 65 000.
To, že v krajských nemocnicích platy tak rychle nerostou, není podle něj vina vlády, ale důsledek špatného hospodaření hejtmanů z ČSSD. Zákon, který by zaručoval odměňování lékařů, pak Šťastný rezolutně odmítá.
„Odmítám návrat do dob komunismu, odmítám státní, zešedlé a sešněrované hospodářství,“ řekl poslanec v Interview ČT24
Nemocný systém je nebezpečím pro každého, provolávali lékaři visegrádské čtyřky
V Praze lékaře přišel podpořit předák Lékařského odborového klubu Martin Engel. Reportérce Radiožurnálu pak řekl, že očekává desítky protestujících. Lékařský odborový svaz vyzval kromě jiného nedávno ministra Leoše Hegera k odstoupení.
Největší protest proběhl podle zjištění ČRo údajně v Nemocnici Na Bulovce, ale i v dalších šedesáti nemocnicích. Na Bulovce ale byly protesty povolené s tím, že všechna oddělení musela normálně fungovat.
„Lékaři, kteří na shromáždění přicházeli, měli trička a placky se symbolem prchajícího zdravotníka s rudým srdcem a fonendoskopem,“ informuje Český rozhlas a dodává, že protest má hesla ‚Zachraňme zdravotnictví‘ a ‚Nemocný systém je nebezpečím pro každého‘.
Na Bulovce se lékařům přidávaly peníze naposledy v lednu. Na pokyn ministra dostali šest a čtvrt procenta. Ministerstvo zdravotnictví proto považuje požadavky zdravotníků za nereálné.
„V roce 2010 byl průměrný plat v nemocnicích řízených ministerstvem 58 000, v loňském 65 000 a v letošním roce dosáhne 69 000 tisíc korun, to znamená, v podstatě se naplňuje požadavek lékařů na trojnásobek průměrného platu,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
V Jihlavě jen deset lékařů
A jak probíhaly protesty jinde? „V jihlavské nemocnici se krátce po poledni sešlo přibližně deset lékařů u místního bufetu. Akci uspořádali místo oběda schválně, prý aby mohli diskutovat i s veřejností,“ uvedl Čro.
V brněnské úrazové nemocnici ale lékaři protestují právě teď, tedy po 13. hodině. Tady si stěžují lékaři hlavně na provozní problémy. Lékaři z ostatních brněnských nemocnic ale o akci prý měli „vlažný zájem“, stejně jako další jihomoravské nemocnice.
V Maďarsku si lékaři stěžují pacientům
Na Slovensku se k visegrádskému protestu připojili lékaři a zdravotní sestry z pěti největších nemocnic. Protesty ale byly mírné, v podstatě lékaři žádali větší platy, tedy to, co už si slovenští lékaři vyjednali před rokem, kdy stovky lékařů podaly hromadné výpovědi a nemocnice de facto dovedly až na pokraj kolapsu.
Rozhlas pak informoval o tom, že v maďarské Budapešti se dnes situace obrátila, neboť lékaři si tam stěžují spíše pacientům. Jeden z lékařů ortopedie v největší budapešťské nemocnici sv. Jana pak uvedl, že spíše než o protestní akci se tam jednalo o malé shromáždění na dvoře nemocnice během polední pauzy.
„Sešlo se tu několik lékařů i s pacienty, vysvětlují jim hlavní problémy nemocnic, například i to, proč se podmínky léčení neustále výrazně zhoršují,“ dodal k situaci spolupracovník ČRo v Budapešti Gregor Martin Papuczek.
Primář: I po letech plat neodpovídá úrovni lékaře
Jeden z důvodů, proč se k protestům připojila i nemocnice v Českém Krumlově, vysvětlil zástupce primáře českokrumlovské interny Pavel Hausdorf. Podle něj jsou to především nízké platy začínajících lékařů.
„Bylo to dáno hlavně solidaritou k mladším kolegům. Protože já jsem samozřejmě před mnoha lety začínal také na hodně mrzkém platu. Díky tomu, že už v nemocnici táhnu dvaadvacátý rok, tak jsem si dokázal vybudovat určité funkční postavení, které mi ten plat po letech trošičku vylepšilo,“ vysvětluje Hausdorf svou motivaci.
„Kdybych tohle všechno osekal, tak myslím, že i po těch letech ten plat neodpovídá úrovni lékaře. A když jsem zjišťoval, s jakým platem tady po hodně náročném studiu kolegové nastupují, tak jsem si řekl, že minimálně kvůli nim se musím do toho protestu zapojit,“ dodal.
Dalším důvodem je pak podle něj strategie zdravotních pojišťoven směrem k nemocnicím.
„Ten protest vyjadřuje tu tristní situaci v nemocnicích, kterou vnímáme. Pojišťovny nejsou ochotné uzavírat smlouvy v původním rozsahu. Hrozí omezení péče, likvidace lůžek, systému, který se tu budoval. Já osobně vnímám pojišťovny už léta velmi negativně,“ doplnil Hausdorf.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
ČRo , lékaři , protesty , Visegrádská čtyřka
autor: olb
Lékaři zemí visegrádské čtyřky budou 20. listopadu protestovat
Je Miloš Zeman pro děti dobrým vzorem? Deník se ptal učitelů z celé ČR ČTK
Praha – Nemocniční lékaři zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, chystají na 20. listopadu symbolický protest, chtějí až trojnásobek průměrného platu a zvýšení plateb pojišťoven. Novinářům to řekli zástupci Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů (LOK-SČL).
Martin Engel | Foto: Deník/Martin Divíšek
Zároveň předali ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (TOP 09) otevřený dopis, protože nesouhlasí s jeho reformou zdravotnictví.
Protest začne pět minut po dvanácté hodině v nemocnicích všech čtyř zemí. Má trvat asi půl hodiny a symbolickým motivem bude bílý plášť.
Akce má být posledním varováním pro vlády zemí V4. Odboráři do budoucna nevyloučili ani společné podání výpovědí.
„První společná akce lékařů zemí V4 nijak nenaruší provoz nemocnic. Půjde spíše o symbolický protest jímž chtějí lékaři upozornit na skutečnost, že se zdravotnictví jednotlivých zemí ubírají směrem, který jde zcela proti potřebám pacientů a který snižuje dostupnost i kvalitu lékařské péče,“ řekl předseda LOK-SČL Martin Engel.
Lékaří mají dvojnásobek průměrné mzdy
Lékaři požadují odměňování zdravotníků v rozsahu 1,5 až trojnásobku průměrného platu v zemi. V ČR je v nemocnicích 43.700 lékařských úvazků. Lékaři ve státních nemocnicích mají 57.687 korun měsíčně, v nemocnicích, které nemají tarify dané vládou, 55.514 korun.
Průměrná měsíční mzda v ČR byla loni 24.436 korun, příjmy lékařů se tak blížily jejímu 2,5násobku. V nemocnicích ČR měly letos stoupnout platy o deset procent, stouply o 6,25 procenta, a to jen ve státních nemocnicích. V krajích se lékaři a sestry více peněz nedočkali.
Dalším problémem jsou podle odborářů platby pojišťoven nemocnicím za jednotlivé úkony, které neodpovídají reálné hodnotě. „Ministerstvo zdravotnictví postupně rezignuje na svou úlohu a veškeré praktické pravomoci přesunuje na pojišťovny.
V praxi to znamená, že si pojišťovny budou samy určovat, jaké úkony budou z veřejného pojištění hradit a kolik za ně budou nemocnicím platit,“ obává se místopředseda LOK-SČL Miloš Voleman.
„Postupně se bude víc a víc omezovat péče hrazená z pojištění a pro určité skupiny obyvatel se stane i základní zdravotní péče nedostupnou,“ dodal.
Protest by mohl podle odborářů překonat loňskou akci Děkujeme, odcházíme, v níž dala výpověď čtvrtina lékařů z nemocnic.
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.
29.10.2012
- Protivládní protesty,
- lékař,
- nemocnice,
- Praha,
- protest,
- Česko,
- Polsko,
- Slovensko,
- Maďarsko,
- Leoš Heger,
- TOP 09,
- Katastrální mapa,
- zdravotnictví
ČSSD podpořila demonstraci odborů,ODS ji má za morální superkýč Proti KSČM u moci budou v Budějovicích protestovat stovky mladých Horníci z Mostecka začali v Praze bojovat o živobytí 10 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
Řídící pracovníci v oblasti projektování (kromě ve stav.), 53 417 Kč Senior Application Support Analyst, 53 417 Kč Stavbyvedoucí, 40 000 Kč Dělníci v oblasti výstavby a údržby budov, 16 800 Kč Zámečník/dělník, 25 000 Kč Skladníci, obsluha manipulačních vozíků, 15 200 Kč Specialisté podpory podnikání, správci projektů, 65 535 Kč Marketing Consultant, 53 417 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Fabia koupeno v D Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Ford Mondeo nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Ford Kuga první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, nehavarované Audi A4 koupeno v D, nehavarované + PRODAT AUTO
zdravotnictví | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Od zítřka začne ženám v Podřipské nemocnici v Roudnici nad Labem znovu sloužit gynekologie. Následně by se měla po roční pauze znovu otevřít také porodnice. Loni na podzim odešli lékaři kvůli hrozbě zániku nemocnice. Díky snaze jejího vedení i tlaku veřejnosti se ale Roudnickým podařilo uhájit pozice vůči pojišťovně.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření několika fakultních nemocnic v letech 2010 a 2011. Dvěma pražským, olomoucké a hradecké nemocnici teď úřad vytýká, že k nákupu léků a zdravotnických prostředků jen málo využívají elektronické aukce nebo výběrová řízení. Nákupy prý navíc často nejsou podložené písemnou smlouvou.
Jednání o plánovaném spojení Krajské nemocnice v Liberci a Panochovy nemocnice v Turnově se komplikuje. Město Turnov, vlastník nemocnice, chce jednat i s dalšími čtyřmi zájemci ze soukromé sféry.
V Británii dnes představí další zprávu o katastrofální situaci v některých státních nemocnicích. Vyplývá z ní, že ve 14 zařízeních bezplatného systému zdravotní péče NHS zemřelo od roku 2005 zbytečně až 13 000 pacientů. Premiér žádá, aby zato odpovědní manažeři nesli osobní odpovědnost.
Až 57 procent občanů České republiky si myslí, že korupce v zemi za poslední dva roky přibylo. Vyplývá to z výzkumu organizace Transparency International, který zjišťoval zkušenosti a názory 114 tisíc lidí ve 108 zemích.
Nejistota. Tak by se dala popsat reakce nemocnic na rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého musí stokorunový regulační poplatek za den v nemocnici skončit do konce roku.
Ministerstvo zdravotnictví chce od ledna zrušit platby dětem a dospělým dát limit. Není ale jisté, jak dlouho bude pracovat sněmovna v současném složení a jestli novela projde.
Pokud se to nestihne, pacienti nebudou platit od ledna nic. Nemocnice tedy nevědí, s čím můžou počítat a s čím ne.
Ústavní soud dnes zrušil nadstandardy ve zdravotnictví, stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Vyhověl tak návrhu poslanců ČSSD. Proti rozsudku Ústavního soudu se nelze odvolat.
Britská vláda přitvrdí vůči imigrantům v oblasti zdravotnictví. Chystá plán, jak bezplatnou péči odepřít lidem, kteří na ni údajně nemají nárok. Novinka, o které informuje týdeník Observer, by se mohla týkat i Čechů a Slováků.
Základem pohodové dovolené bez zbytečných starostí je dobré cestovní pojištění s dostatečně vysokým limitem krytí a asistenční službou. V opačném případě se může stát vysněná dovolená noční můrou, náklady na léčbu v zahraničí jsou totiž velmi vysoké.
Dnešek je na delší dobu poslední pracovní den na změnu zdravotní pojišťovny. Kdo to stihne, bude u nové pojišťovny od příštího roku. Kdo ne, bude si muset počkat až na rok 2015.
Jihoafričané se bojí o život svého prvního černošského prezidenta Nelsona Mandely. Jeho stav je kritický. Oznámila to prezidentská kancelář. Čtyřiadevadesátiletý Mandela leží v pretorijské nemocnici s plicní infekcí.
Vůbec poprvé zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna seznam pacientů, za jejichž léčení vynaložila nejvíc peněz. V této první dvacítce je 15 mužů a 5 žen, mezi nejdražší diagnózy se řadí poruchy metabolismu a srážlivosti krve.
Pod petici za kvalitní zdravotnictví se podepsalo přes 120 tisíc lidí. Předseda České lékařské komory Milan Kubek ji dnes v 11 hodin předá vedení Senátu. Lékaři, kteří akci iniciovali, chtějí zastavit podle nich špatné kroky ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Obávají se, že se dostupnost a kvalita zdravotnické péče snižuje. Ministerstvo zdravotnictví kritiku odmítá.
Kolik doopravdy stojí léčba zlomené nohy, slepého střeva anebo třeba cukrovky? Většina z nás nemá tušení, a i kdyby onemocněla, léčbu zaplatí pojišťovna. Jinou zkušenost mají milióny Američanů, kteří žijí bez zdravotního pojištění a nárok mají jen na nejzákladnější péči.
Nové onkologické centrum v Ústí nad Labem nejspíš nebude. Stát by mělo zhruba dvě miliardy korun. Kraj ani Krajská zdravotní ale tolik peněz nemají.
Náchodská nemocnice se letos poprvé připojila ke Světovému dni hygieny a uspořádala dnes akci Čisté ruce. Návštěvníci si mohli vyzkoušet UV lampu a dozvědět se tak, jestli si správně myjí ruce.
Kontrola kvality potravin na tuzemském trhu se zpřesní a zjednoduší. Vláda schválila zákon, podle kterého se mimo jiné spojí státní zemědělská a potravinářská inspekce a veterinární správa. Podle ministra zemědělství Petra Bendla z ODS se zlepší i informace o složení výrobku. Nebude už smět být uvedeno titěrným, málo čitelným písmem.
Kromě známého motta „na srdce jsou Poděbrady“ by se teď mohlo začít říkat, že Poděbrady jsou nejen na srdce, ale také na klouby. Středočeské lázně se nově budou věnovat také léčení pacientů po operacích kloubů.
Pacienti s Parkinsonovou chorobou se na Úřadě vlády sešli s premiérem Petrem Nečasem z ODS, aby prodiskutovali, co by mohla vláda udělat pro zlepšení jejich situace. Premiérovi předali také červené tulipány, tedy symbol této nevyléčitelné nemoci, kterou po šedesátce trpí asi jeden člověk ze sta.
Už příští rok možná nebudou muset rodiče platit poplatky za děti v nemocnicích. Jak zjistila Česká televize návrh ministra zdravotnictví za TOP 09 Leoše Hegera má velkou šanci projít. Podporuje ho jak jeho vlastní strana, tak i levicová opozice. Zatím zdrženlivý je postoj ODS.
Lékaři v pražském Ústavu pro péči pro matku a dítě v Podolí zachránili díky unikátní metodě jedno z dvojčat v děloze matky. Druhý z plodů nebyl životaschopný, neměl vyvinuté srdce ani hlavu, přesto tomu zdravému bral výživu. Porodníci ho proto odstranili metodou takzvané destrukce nádorů. Pracovníci Centra fetální medicíny tak poprvé úspěšně použili metodu vyvinutou v belgické Lovani.
Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje se může pochlubit moderním dispečinkem, díky kterému se výrazně zlepší komunikace mezi operačním střediskem a sanitkami a zefektivní se spolupráce s hasiči. Dispečink stál asi 35 milionů korun. V budoucnu by karlovarští záchranáři také rádi uvedli do praxe takzvanou telemedicínu.
Sto padesát metrů, taková byla pro jednu polskou pacientku vzdálenost mezi životem a smrtí. Přílišné lpění na předpisech ale může způsobit lidskou tragédii. Aféra šokovala celé Polsko.
Vláda a zákonodárci neberou dostatečný ohled na potřeby hendikepovaných občanů, když se plánují změny ve zdravotním a sociálním systému. Tvrdí to manifest, který dnes představila Národní rada osob se zdravotním postižením. Vadí jí třeba spoluúčast pacientů, kterou si podle ní hendikepování nemohou dovolit.
Krize v Řecku hluboce zasáhla i zdravotnictví. Nejen, že se lékařům a sestrám snížily platy skoro na polovinu, ale spousta zaměstnanců přišla o práci. Nemocnice se tedy potýkají s nedostatkem personálu a peněz. Řekové kupodivu nenadávají lékařům za nedostatek péče, ale svorně s nimi dávají vinu státu a Evropské unii.
Lékaři dnes protestují proti reformám ministerstva zdravotnictví. Ty totiž podle nich zhoršily dostupnost, kvalitu i bezpečnost péče. Kvůli nižším úhradám od pojišťoven se prý mimo jiné prodlužuje čekací doba na operace. Doktoři pojmenovali akci Den zdraví lékařů – chtějí chodit třeba na preventivní prohlídky, které jindy nestihnou. Akutní pacienty ale ošetří.
Dnešní protest zdravotníků bude v Olomouckém kraji spíše symbolický, péče o pacienty je zajištěna. Lidé, kteří mají namířeno do nemocnic, se bát nemusejí. Protest se totiž v regionu nedotkne provozu nemocnic ani pacientů.
Pacientům na Vysočině nabízí lékaři v novoměstské nemocnici bezpečnější vyšetření. K takzvanému cétéčku pořídili unikátní software, s jehož pomocí sníží intenzitu rentgenového záření. Pomocí přístroje CT provádí v nemocnici veškerá urgentní ošetření a sledují traumata i nádorová onemocnění.
Visegrádská spolupráce | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Na setkání prezidenta České a Slovenské federativní republiky Václava Havla, prezidenta Polské republiky Lecha Walęsy a předsedy vlády Maďarské republiky Józsefa Antala byla v maďarském Visegrádu dne 15.
února 1991 podepsána Deklarace o spolupráci mezi Českou a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou na cestě evropské integrace.
Tento dokument se stal základem pro spolupráci tří, po rozpadu Československa čtyř středoevropských zemí, pro niž se vžil název Visegrádská skupina (Visegrad Group). Kromě tohoto názvu se lze setkat s termínem Visegrádská spolupráce (Visegrad Cooperation) či zkratkou V4.
Místo, kde k setkání Havel-Walęsa-Antal došlo, bylo symbolické: ve Visegrádu se roku 1335 sešli panovníci Jan Lucemburský, král český, Karel Robert, král uherský a Kazimír III., král polský, aby se dohodli na vyřešení vzájemných neshod a spolupráci. Jak o tomto setkání napsal F. Palacký: „…
porady a úchvaly sjezdu tohoto byly pro ten věk veledůležité, spořádavše nadobro všeliké poměry státní na východu Evropy.
“ Shodné místo setkání však není jedinou historickou paralelou: jak schůzka středoevropských monarchů, tak setkání zástupců nových středoevropských demokracií byly jednáním představitelů zemí nastupujících novou etapu svého vývoje – etapu budování sebevědomých a prosperujících států.
Po rozpadu komunistického bloku řešili představitelé těchto zemí podobné problémy a převážil mezi nimi názor, že s řadou z nich bude lepší vypořádat se ve vzájemné spolupráci. Za hlavní faktory vedoucí ke vzniku novodobé visegrádské spolupráce lze tedy označit především:
- snahu o likvidaci pozůstatků komunistického bloku ve střední Evropě;
- snahu o překonání historických animozit mezi zeměmi střední Evropy;
- přesvědčení, že společným úsilím bude jednodušší dosáhnout naplnění vytýčených cílů, tj. úspěšně provést společenskou transformaci a začlenit se do evropské integrace;
- ideovou blízkost tehdejších politických elit.
Další vývoj visegrádské spolupráce
Především v prvním období existence (1991–1993) sehrála Visegrádská skupina důležitou roli při jednáních s NATO a EU.
V dalším období začala spolupráce zemí V4 ztrácet na intenzitě, zejména v důsledku převahy názoru, že individuální úsilí o vstup do euroatlantických integračních uskupení bude efektivnější.
Ke znovuobnovení visegrádské spolupráce došlo roku 1998, po parlamentních volbách v České a ve Slovenské republice.
Spolupráce V4 se stala nejzřetelněji vyprofilovanou iniciativou v regionu Střední Evropy.
Visegrádská skupina si získala dobré renomé jako určitý katalyzátor integračních procesů, jako jediná pragmaticky fungující forma multilaterální spolupráce v regionu a jako symbol stability střední Evropy (v kontrastu např. s nestabilním Balkánem).
Sdružení čtyř zemí, jež se pozitivně vyrovnaly s následky vlády komunistických režimů, se postupně na mezinárodněpolitické scéně stalo respektovaným uskupením, o spolupráci s nímž je rostoucí zájem.
Vstupem všech čtyř visegrádských zemí do EU a NATO byly naplněny úkoly stanovené Visegrádskou deklarací z roku 1991, tedy především plná integrace do nejdůležitějších euroatlantických struktur. Všechny účastnické země vyjádřily politickou vůli navázat na pozitivní výsledky dosavadní spolupráce a pokračovat v ní i nadále.
Za českého předsednictví V4 v letech 2003 až 2004 byly ukončeny diskuse o náplni budoucí spolupráce, jež byla zakotvena ve dvou dokumentech přijatých v Kroměříži v roce 2004.
První z nich – Declaration of Prime Ministers of the Czech Republic, the Republic of Hungary, the Republic of Poland and the Slovak Republic on cooperation of the Visegrád Group countries after their accession to the European Union – reflektoval novou situaci, v níž se visegrádské země nacházejí, a Guidelines on Future of Visegrad Cooperation ve stručných tezích nastiňují oblasti visegrádské spolupráce a její mechanismy.
V následujících letech zintenzívnila V4 zejména své zahraničněpolitické aktivity, přičemž se nepotvrdily obavy z toho, že členství v EU povede k útlumu činnosti Visegrádské skupiny.
Spolupráce visegrádských zemí naopak získala na intenzitě: Statisticky vzato, každý den, bereme-li v úvahu setkání na nejrůznějších úrovních (od setkání prezidentů až po schůzky nejrůznějších pracovních skupin a spolupráci v občanské rovině) a projekty financované MVF, proběhne nejméně jedna visegrádská akce, což je nejvýmluvnějším důkazem podstaty a smyslu regionální spolupráce visegrádských zemí. Kontinuální prohlubování a zintenzivňování visegrádské spolupráce probíhalo i během následujících předsednictví.
Organizační struktura a financování
Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována, v politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních (od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace).
Jednou ročně se koná oficiální summit premiérů, v období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci. Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev, ať už na ministerské úrovni či ve formě práce společných expertních skupin.
Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu podle svých aktuálních potřeb.
Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond (http://visegradfund.org/), který byl založen v roce 2000 s cílem napomáhat rozvoji kulturní spolupráce, vědecké výměně, výzkumu a spolupráci v oblasti školství, výměně mládeže a rozvoji přeshraniční spolupráce. Kromě stipendijních programů financuje fond v naprosté většině případů aktivity nevládních subjektů, což podporuje občanskou dimenzi visegrádské spolupráce. Příspěvky do fondu se postupně zvyšují, nyní disponuje fond ročně částkou 8 mil. €, tj. 2 mil. € za každou z členských zemí. K tomu přibývají dárci z řad ne-visegrádských zemí, a to jak evropských (Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko), tak mimoevropských (Jižní Korea, Japonsko, USA). S navyšováním prostředků tak vznikají také nové programy MVF.
Spolupráce zemí Visegrádské skupiny je koordinována ministerstvy zahraničních věcí. Na české straně je koordinátorem V4 ředitel Odboru států střední Evropy (OSE).
Úkolem koordinátorů je zjišťování skutečného zájmu o spolupráci ve formátu V4, iniciování a evidence projektových aktivit, identifikace a propojení příslušných expertních orgánů a skupin, vytyčování hlavních oblastí spolupráce Visegrádské skupiny a organizace setkání hlavních představitelů zemí V4.
Samotné projektové aktivity útvar koordinátora neprovádí ani neřídí, to je s ohledem na odbornost projednávaných témat plně v gesci kompetentních subjektů.