Lymfocity – Vše o zdraví

Obecně odborníci imunitu popisují jako schopnost živého organismu bránit se bakteriím, virům a dalším antigenům, které do něj pronikají zvenčí, nebo jsou již přítomny. Jaké známe druhy imunity a jak fungují?

4 hlavní typy imunitního systému

Imunita znamená odolnost proti chorobám. V případě napadení dokáže spustit tzv. imunitní odpověď (reakci) a škodlivé látky vypudit z těla pryč. Imunitu dělíme na čtyři hlavní typy dle dvou kritérií:

• podle typu obrany na buněčnou a látkovou imunitu,
• podle specifity a vývoje na přirozenou a adaptivní imunitu.

Buněčná imunita

Tento typ imunity zajišťují specifické buňky nazývané bílé krvinky. Existuje více typů bílých krvinek a všechny tvoří hlavní pilíř imunitního systému. 

Nejdůležitější jsou fagocytární buňky a lymfocyty, které se vyskytují u většiny živočichů včetně člověka.

• fagocytární buňky zajišťují jednoduché a nespecifické způsoby obrany proti všem choroboplodným zárodkům, přirovnat je můžeme k řadovým vojákům vykonávajícím rozkazy, 
• B a T-lymfocyty jsou pokročilejší buňky, v našem porovnání velitelé, kteří zvládnou vyhledávat různé patogenní organismy a nádorové buňky rafinovanějšími způsoby.

Jak bílé krvinky fungují

Centra bílých krvinek se nachází v kostní dřeni, brzlíku, mízních uzlinách, slezině, mandlích a apendixu. 

Bez nároku na přestávku kolují krvinky v cévách a vyhledávají nepřátelské látky. Jelikož jsou schopné rozlišit cizí buňky od vlastních, snadno odstraní všechny nežádoucí látky, které v našem organismu nemají co pohledávat, ať už cizí či vlastní a jsou vadné nebo mrtvé.

Úkoly jsou jasně rozděleny. Zatímco mazanější lymfocyty antigeny označí, drsnější fagocyty je rychle zlikvidují.

Před zlými a nepřátelskými antigeny nás chrání bílé krvinky.

Látková imunita

Imunita látková, jinak také humorální imunita se týká tvorby protilátek označovaných jako imunoglobuliny. Jedná se o bílkoviny, které produkují B-lymfocyty. Pracují tak, že se navážou na povrch antigenu, a poté jej zneškodní. 

Do látkové imunity patří i přirozený imunitní štít komplement, který označuje cizorodé látky, likviduje je nebo vyvolává zánět, a interferony, což jsou látky produkované bílými krvinkami po napadení organismu virem.

Přirozená imunita

Přirozená imunita se dělí na aktivní a pasivní část. Aktivní je označovaná jako vrozená či nespecifická imunita, a zjednodušeně řečeno představuje jakousi druhou linii obrany. Tvoří ji jak buněčná, tak i látková imunita. 

Přirozená aktivní obranyschopnost je založená především na tom, že povrch cizích antigenů tvoří molekuly, které dokáží rozeznat receptory buněk tvořících přirozenou imunitu. Například fagocyty objevené cizí částice prostě pohltí.

Pasivní přirozená imunita funguje u nenarozených dětí a novorozenců. Ti získávají důležité protilátky od matky nejprve prostřednictvím placenty, a poté z mateřského mléka či mleziva.

Adaptivní imunita

Při boji s antigeny na přirozenou imunitu navazuje imunita adaptivní, označovaná také jako získaná nebo specifická. Zprostředkovávají ji bílé krvinky a opět zahrnuje jak buněčnou, tak i látkovou imunitu stejně jako imunita získaná.

Adaptivní imunita se učí

Při prvním útoku konkrétního patogenu může správná adaptivní imunitní odpověď trvat déle, obvykle tři až sedm dní. Adaptivní imunita však disponuje schopností zapamatovat si každou svou reakci a v případě opakované infekce reaguje mnohem rychleji a silněji. Tento proces se nazýváimunologická paměť.

Jak posílit imunitu: 1. díl – zdravá strava je základ

Poruchy imunitního systému

Nedostatečná či špatná funkce bílých krvinek v těle může mít za následek vznik vážných poruch imunitního systému, které se dělí na čtyři skupiny – imunodeficience, autoimunitní onemocnění, vaskulitidy a alergická onemocnění. 

K nejznámějším poruchám imunitního systému patří:

• celiakie,
• alergie,
• cukrovka,
• leukémie,
• nádorová onemocnění,
• Crohnova choroba,
• ulcerózní kolitida,
• Addisonova choroba,
• arteritis temporalis, 
• Takayasuova arteritida, 
• polyarteritis nodosa, 
• Kawasakiho choroba,
• a další.

Alergie patří mezi poruchy imunitního systému.

Co vše má na imunitu negativní vliv

Odolnost imunitního systému ovlivňuje celá řada kritérií.

Příčinou poruch imunity mohou být vedle neovlivnitelných genetických predispozic také nadměrná fyzická zátěž, psychický stres, ale i nezdravé návyky a nevyvážený jídelníček. Platí pravidlo, že zdravý životní styl imunitní systém posiluje a nezdravý způsob života jej naopak oslabuje.

10 věcí, které nejvíce oslabují imunitní systém:

1. nezdravá strava,
2. málo vitaminů a minerálů,
3. nedostatečný pitný režim (dehydratace), 
4. málo pohybu,
5. únava, vyčerpání,
6. stres a úzkost, 
7. nedostatek spánku,
8. kouření, 
9. alkohol,
10. nadměrné užívání léků.

Jak podpořit buněčnou imunitu a imunitu všeobecně

Základem jsou zdravá střeva

Normálně fungující střeva jsou pro silnou imunitu nejdůležitější. Téměř 70 % imunitních buněk se totiž nachází právě zde.

Proto je zdravá a vyvážená strava pro imunitní systém natolik důležitá, a proto se také říká, že nemoc začíná ve střevech.

Zdravou střevní mikroflóru pomáhají udržovat probiotika a prebiotika. 

Vitaminy a minerály pro silnou imunitu

Imunitní systém nejvíce ovlivňují vitaminy B12, C, D a E.

Působení céčka je obecně známé, vitamin B12 neboli kyselina listová je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek a éčko působí jako silný antioxidant. Déčko je kvůli nízkému příjmu z přírodních zdrojů doporučeno doplňovat prostřednictvím doplňků stravy.

Z minerálů jsou s imunitou spojovány hlavně zinek a selen.

Sportem ku zdraví

Pravidelný pohyb posiluje imunitní systém a platí to všeobecně. Choďte na procházky do přírody, jezděte na kole, najděte si rozmanité fyzické aktivity, které vám kromě lepší fyzické kondice přinesou radost a větší chuť do života. Při pohybu se navíc uvolňuje hormon štěstí endorfin, který vyvolává lepší náladu a pocity štěstí. 

Jak posílit všechny druhy imunity? Jezte zdravě, hýbejte se každý den a spěte dobře.

Prospěte se ke zdraví

Kvalitní spánek má zásadní vliv na celkové zdraví – fyzické i psychické. Nedostatečný a krátký spánek oslabuje imunitní systém a přispívá k častějšímu vzniku nemocí. Hluboký a dostatečně dlouhý spánek je důležitý i pro dobré duševní zdraví.

Skoncujte s kouřením

Kouření zdraví neprospívá. Narušuje schopnost těla bránit se před infekcemi a navíc poškozuje normální funkce dalších orgánů. Nejlepší je přestat kouřit úplně, ale i postupné snižování počtu vykouřených cigaret denně má na zdraví ohromný vliv. 

Omezte spotřebu alkoholu

Malé, ale opravdu jen malé množství alkoholu může mít na zdraví prospěšný vliv. To však platí nejvýše pro jedno pivo či sklenku červeného vína. Pravidelná nebo dokonce denní konzumace většího množství alkoholu má na imunitu silně negativní vliv.

Závěrečné shrnutí: Buněčné imunitě nejvíce prospívá zdravý životní styl

Buněčnou imunitu potřebujeme k tomu, aby se naše tělo dokázalo chránit před nemocemi. Zapamatujte si, že:

• nezdravý životní styl může vést až ke vzniku poruch imunitního systému a vážnému poškození zdraví,
• normální funkce střev podpoří probiotika a prebiotika, ať už z přirozené stravy nebo doplňků stravy, 
• buněčnou imunitu posílí zdravá strava bohatá na vitamin C, D, E, kyselinu listovou, zinek a selen.

alkohol imunita kouření minerály vitaminy zdraví zdravý životní styl

Th1/Th2 a imunita

Dominance Th1/Th2 a jak nastolit rovnováhu pomocí stravy a životního stylu

Termín „imunita“ či „imunní“ je latinského původu. V latině slovo „munio, munere“ znamená činiti pevným. Termín „munitus“ tedy znamená chráněný. Imunní pak znamená odolný, chráněný, nedotknutelný.

Imunitní systém je tedy de facto naše „armáda“, jejichž hlavním úkolem je chránit organismus před patogeny a odstraňovat poškozené či nádorové buňky.

Základním předpokladem je, aby imunitní systém tyto poškozené buňky rozpoznal od zdravých a také od vlastních tkání.

To je zajištěno jednak pomocí povrchových receptorů na určitých typech bílých krvinek (leukocytů), ale také pomocí tzv. protilátek.

Jakmile imunitní systém patogeny rozpozná, následuje likvidaci či odstranění těchto mikroorganismů včetně jejich metabolických produktů. Tato funkce je částečně řízena centrálním nervovým systémem (CNS), přičemž příjemci jsou jak systém imunitní tak endokrinní a signály mohou být také vysílány z obou těchto systémů.

CNS tedy dostává informace ze smyslových orgánů, imunitního a endokrinního systému, a tak kontroluje a řídí jejich reakce. Naopak funkcí endokrinního systému je přijímat informace z mozku a z imunitního systému a sekrecí různých druhů hormonů pak modulovat jejich aktivitu.

Všechny tři systémy jsou ve své činnosti plně integrované, aby byla udržena tzv. homeostáza.

Imunitu lze rozdělit na adaptivní a vrozenou:

1. Vrozená imunita je představována neměnným konstantním systémem obranyschopnosti zdravého organismu a je zajištěna fyzikálními a chemickými bariérami, které vytvářejí základní ohraničení jedince vůči okolnímu světu. Základní povrchovou bariérou, ochraňující před působením mikroorganismů, je kůže a sliznice, které produkují antimikrobiální látky, jako jsou nenasycené mastné kyseliny, lysozym v slzách, žaludeční kyselina a virostaticky působící interferony. Povrchovou bariéru pak překonávají mikroorganismy pomocí řady mechanismů a proto následuje další úroveň obrany pomocí fagocytujících neutrofilů a makrofágů. V případě ochrany proti virům a nádorům se pak uplatňují buňky přirozených zabíječů (natural killers, NK). Významnou součástí vrozené imunity je také systém komplementu. Komplement je tvořen kaskádou sérových proteinů, které stimulují zánětlivou reakci a navádějí fagocytické buňky. Např. proces zánětu po poranění, který vede k aktivaci jater a k sekreci skupiny sérových bílkovin zvaných bílkoviny akutní fáze. Významným zástupcem skupiny bílkovin akutní fáze je C-reaktivní bílkovina (CRP), která se váže na membránu některých mikroorganismů a aktivuje komplementový systém. Tak dochází k lýze mikroorganismů nebo ke zvýšení fagocytózy. Selhání vrozené imunity (fagocytoza a komplement) vede k primárním imunodeficitům.

1. Získaná imunita je specifičtější a objevuje se později. Podílejí se na ní imunitní orgány a buňky zodpovědné za buněčné a humorálně zprostředkované imunitní funkce. Získaná imunita se nazývá také adaptivní a je založena na dvou základních mechanismech. První je specifická odpověď na antigen, druhým je buněčná paměť, tedy uchování zkušenosti předchozího kontaktu s určitými antigeny s cílem vyšší efektivity imunitní odpovědi v budoucnosti.

Specifickou odpověď zajišťují T a B lymfocyty, díky molekulám, které se váží pouze na specifické antigeny. Po prvním setkání organismu s antigenem (primární odpověď) reaguje imunitní systém rychlou proliferací lymfocytů, které jsou pro daný antigen specifické.

T lymfocyty jsou hlavním zdrojem tzv. cytokinů. Tyto buňky nesou na svém buněčném povrchu receptory specifické pro antigen, což umožňuje rozpoznávání cizích patogenů. Mohou také rozpoznat normální tkáň během epizod autoimunitních onemocnění. Existují dva hlavní typy T lymfocytů, které se liší přítomností molekul buněčného povrchu známých jako CD4 a CD8.

T lymfocyty s CD4 jsou také známé jako pomocné T buňky, které jsou považovány za nejaktivnější producenty cytokinů. Tato podskupina může být dále rozdělena na Th1 a Th2 a cytokiny, které produkují, jsou známé jako cytokiny typu Th1 a cytokiny typu Th2.

Představte si houpačku, kde uprostřed se nachází Th0 („spící“ buňky, čekající na imunitní odpověď a dle toho se pak diferencují na dva základní typy: Th1 nebo Th2. Přičemž Th1 a Th2 by měly být v rovnováze (opět si představte houpačku, na které na jednom konci sedí Th1 a na druhém Th2). A právě rovnováha mezi těmito dvěma typy Th buněk může určit stav imunitního systému a jak funguje.

V roce 1986 TR Mosmann , RL Coffman a jeho kolegové pozorovali, že jednotlivé klony pomocných T buněk mohou být rozděleny do dvou tříd v závislosti na specifických cytokinech. Z jejich výzkumu pak vnikla hypotéza tzv. Th1/Th2 rovnováhy.

• Cytokiny typu Th1 mají tendenci produkovat prozánětlivé reakce zodpovědné za usmrcování intracelulárních parazitů a za udržování autoimunitních odpovědí. Interferon gama (IFN) -g a interleukin (IL) -2 jsou hlavními Th1 cytokiny.
• Cytokiny typu Th2 zahrnují interleukiny IL-4, IL-5, IL-6, IL-10 a IL-13, které jsou spojeny s podporou IgE a eosinofilních odpovědí v atopii, a také interleukin-10, který má více protizánětlivou odpověď. Nadměrné Th2 reakce budou tedy působit proti Th1 a naopak.

Potlačení Th1 a naopak převýšení Th2 se může vyskytovat u mnoha chronických onemocnění, včetně kandidózy, alergií, přecitlivělosti na chemické látky, u některých autoimunitních onemocnění, virové hepatitidy, ale i rakoviny.

Tato hypotéza má své však své slabé stránky, jelikož aktivita lidských cytokinů zřídka exkluzivně spadá buďto do pro-Th1 nebo -Th2.

Mnoho onemocnění dříve klasifikovaných jako dominantní Th1 nebo Th2 nesplňují stanovená kritéria.

Experimentálně je dominance Th1 snadno změněna na Th2 dominanci například prostřednictvím vyčerpání intracelulárního glutathionu a naopak. Například rtuť vyčerpává glutathion a polarizuje směrem k dominanci Th2.

Jak můžeme Th1/Th2 rovnováhu testovat?

Test Th1/Th2/Th17 je možné vyžádat například na Ústavu imunologie a alergologie a tento test z krve stanovuje intracelulární produkci cytokinů. Zvýšená produkce IFN-g ukazuje na dominanci Th1 odpovědi, zvýšená produkce IL-4 k dominantní Th2 odpovědi. Pro zánětlivou odpověď svědčí zvýšená produkce IL-17A

Jak můžeme být nápomocni k nastolení rovnováhy Th1/th2 pomocí stravy a životního stylu?

Konkrétní funkční potraviny a hormony měřitelně ovlivňují rovnováhu Th1/Th2, včetně rostlinných sterolů / sterolinů, melatoninu, probiotik, progesteronu a minerálů jakými jsou selen a zinek.

Omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová) významně prospívají nejrůznějším zánětlivým a autoimunním stavům bez jakéhokoli specifického účinku na Th1/Th2 rovnováhu.

Funkční potraviny a faktory, podporující Th1

1. Omega-3 mastné kyseliny (DHA/EPA) zlepšuje imunitu zprostředkovanou buňkami a snižují interleukin-6 a triglyceridy. Najdeme je především v rybách, zejména losos, sardinky, makrely a pstruh. Ryby by měly být čerstvé anebo kvalitně zamaražené. Omega 3 nalezneme také v chia a lněném semínku, v tmavě zelené listové zelenině a mořské zelenině (modré zelené řasy, chlorella.). Více informací jak zvýšit omega 3 najdete v mém článku zde.
2. Kyselina olejová (mononenasycená) zvyšuje protilátky IgA (imunitu na sliznicích/ Th3); nalezneme j v extra panenském olivovém oleji lisovaném za studena, lískových oříšcích nebo v zelených a zralých olivách a mandlích. (Kokosový olej nepotlačuje ani nezvyšuje imunitu zprostředkované buňkami.). Vice informací jak poznat kvalitní olivový olej naleznete zde.
3. Vitamin A zvyšuje IgA; najdete ho přirozeně v oleji z tresčích jater, vařené mrkvi (jako beta-karoten), dýni a sladkých bramborách (a v jakékoli další žluté / oranžové zelenině).
4. Vitamin E a C indukuje interleukin-2, působí jako antioxidant. Více informací k vitamínu C najdete v mém článku zde.
5. Česnek aktivuje přirozené NK buňky, funkci T-lymfocytů a hladinu interluekinu-1
6. Křemík snižuje přebytek IgG, což zlepšuje přirozenou funkci NK buněk a zlepšuje integritu kůže a sliznic; najdeme ho například ve vařených ovesných vločkách nebo prosu, přesličce a dalších potravinách.
7. Glutathion působí jako antioxidant a odstraňuje toxiny z buněk. Zvyšit o můžeme kyselinou alfa-lipoovou, selenem a aminokyselinami N-acetyl cysteinem, L-cysteinem a L-glutaminem. Kvalitní zdroje bílkovin mohou dodávat mnoho těchto aminokyselin. Masokostní vývar, kolagen jsou výbornými zdroji.
8. Trávící enzymy přirozeně se vyskytující v čerstvém kořeni zázvoru, syrovém ananasu a kiwi. Kayenský pepř před jídlem stimuluje trávicí enzymy. Citronová šťáva nebo jablečný ocet stimuluje kyselinu chlorovodíkovou. Na podporu trávení pak můžete použít trávící enzymy v podobě kvalitních doplňků stravy.
9. Podpora střevního mikrobiomu, diverzifikace zvyšuje Interluekin-2 a 12 a produkci interferonu gama, snižuje produkci IgE protilátek (spojených s alergickými reakcemi). Pozor: Jeden bakteriální kmen podporuje Th2 dominanci, což je streptococcus thermophilus široce používaný při výrobě komerčního jogurtu. Takže pokud jogurt obsahuje více S. thermophilus než acidophilus, budete podporovat Th2.
10. Z bylin jsou to pak pelyněk pravý či puškvorec obecný
11. Dalšími faktory podporujícími Th1 jsou: sluneční světlo, voda, pohyb, doteky, akupunktura.

Buďte opatrní s užíváním echinacei a astragalus, protože mohou zvýšit jak Th1 tak Th2.

Potraviny a faktory, podporující Th2:

1. Špatné trávení, což vede k absorpci jen částečně strávených bílkovin, což zvyšuje imunitní odpověď protilátek na tyto cizí částice potravin. Proto je důležité správné pH kyseliny chlorovodíkové v žaludku a funkce trávících enzymů. Důležité je pomalu žvýkat a jíst pouze tehdy, když cítíte, že máte hlad.
2. Průmyslově zpracovaný cukr, který přímo oslabuje fungování makrofágů, přirozených NK buněk a dalších bílých krvinek a oslabuje systémovou rezistenci vůči všem infekcím.
3. Trans-mastné a omega-6 kyseliny, které najdeme ve většině zpracovaných rostlinných olejích (sója, řepka, světlice, kukuřice, slunečnice), a zpracovaných potravinách vyrobených z těchto olejů. Transmastné kyseliny oslabují aktivitu CD8 killer-T buněk. Pozor také na žluklé semena a oleje (mák, lněný olej například).

Mezi další faktory, které zvyšují Th2, patří:

1. azbest, olovo, rtuť a jiné těžké kovy, pesticidy
2. morfin, tabák, alkohol, steroidy,
3. patogeny jako například kandida
4. chronický stres, negativní postoje a potlačené emoce,
5. Nedostatek pohybové aktivity, nedostatečná hydratace, nízká tělesná teplota a chronická nespavost.

Použité zdroje:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC27457/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12946237

Přednášky od Satya Ambrose, L.Ac, N.D.

Konlee, Mark. “A Consumer’s Guide to Immune Restoration: The Search for ‘Th1’.” Positive Health News. Report No. 18. Spring 1999.

Imunitní systém

Imunitní systém je souhra orgánů, hormonů, enzymů, psychiky a v neposlední řadě vody a stravy. Rovnováha a harmonie znamená ZDRAVÍ

Imunitní systém (IS) má hlavní dozor na vším, co se v našem těle děje. IS je strážcem našeho zdraví, je jakoby lékařem uvnitř našeho těla.

Je to souhrnný obranný mechanismus, jehož jedinečné schopnosti jednak tělo chrání před nebezpečnými původci nemocí, ale také zabezpečuje pohotovu ochranu a kontrolu našeho zdraví. Žijeme v prostředí, které je plné baktérií, virů, jedů, chemikálií.

Pokud je silný imunitní systém, dokáže pomocí buněk (makrofágy, mikrofágy, lymfocyty, T-buňky, B-buňky atd.) hlídat tzv.mírový stav v našem těle, což značí, že nepřátelské buňky nerozvíjejí svojí činnost.

IS dohlíží na vznikající a zanikající mnohamiliardový život, který máme ukrytý ve svém těle, a okamžitě zasahuje, pokud je v něm něco nesprávné, nezdravé, či degenerované. Eliminuje všechno, co je v tělu cizí, nemocné a odumřelé. Je to přímo geniálně uspořádaný svět uvnitř našeho těla.

IS se skládá z různých typů bílých krvinek, které se tvoří v kostní dřeni (každou sekundu přibližně 2 milióny obranných buněk) a koncentrují se ve slezině, brzlíku a lymfatických uzlinách. Tyto krvinky putují krevním oběhem a lymfatickým systémem a ‚hlídkují‘ v celém těle.

Dělí se na dvě skupiny:

Bílé krvinky typu B – lymfocyty produkují látky,které neutralizují choroboplodné zárodky a pomáhají mobilizovat obranyschopnost organizmu. Druhá skupina T – lymfocyty ničí bakterie a viry v organizmu.

Tyto T – lymfocyty se dělí na tři skupiny: jsou to pomocníci, výkonné buňky a tlumící buňky. Pomocníci bezpečně rozeznají nepřítele od vlastních buněk, a tak přinášejí výkonným buňkám informace o útoku.

Tlumící buňky mají za úkol činnost obou příliš horlivých buněk IS brzdit. To proto, aby se neobrátily proti vlastnímu tělu.

Bílé krvinky se explozivně tvoří v kostní dřeni, avšak v nehotovém stadiu. Jejich diferenciace a „školení“, které obranné funkce budou muset převzít v rámci IS, probíhá v brzlíku – thymusu. Tady se speciální T – lymfocyty za dva až tři týdny naučí rozeznávat, co je vlastní a co je organizmu cizí, co je zdravé a co je nemocné, co je neškodné a co je nebezpečné. Náš IS tady nachází všechno, co náš organizmus může potkat, i správnou odpověď a účelný způsob řešení.

Imunitní systém

… slovo, které slýcháme téměř denně. Zvláště v této době, a přitom si málokdo představí, o jak komplexní a nenahraditelný systém jde. Dokáže nás chránit, ale může naše tělo nevratně poškodit, pokud se buňky imunitního systému obrátí proti nám.

Imunitu můžeme dělit jednak podle doby nástupu a specifičnosti (Specifická X Nespecifická imunita) a hlavního efektorového mechanizmu (Látková X Buněčná imunita).

Abychom si to široké spektrum funkcí představili, musíme si uvědomit, co vše do imunitního systému patří.

Vše důležité se dozvíte v článku.

Co vše si představit pod pojmem imunitní systém?

Orgány, co nám zajišťují funkci imunity:

• Primární imunitní orgány: brzlík (thymus) a kostní dreň (medulla ossium). Zde probíhá vznik a diferenciace imunitních buněk.
• Sekundární imunitní orgány: lymfatické uzliny, slezina, slizniční lymfatický systém, lymfatické uzliny, krční a nosní mandle, či lymfatická tkáň střev a žaludku). Více, než polovina imunitních buněk je asociována s povrchem sliznic a slouží jako „strážní stanice“ – neboť jimi protéká lymfa (lymfatické uzliny) respektive krev (v případě sleziny) – případné patogeny jsou tak přímo vystaveny účinkům buněk specifické i nespecifické imunity, které tvoří převážnou část hmoty těchto orgánů.

Imunitu v těle zajišťují buňky imunitního systému nebo protilátky, hovoříme tak potom o buněčné nebo látkové imunitě

• Buněčnou složka imunity jsou leukocyty, nebo bílé krvinky. Průměrné množství leukocytů u dospělého člověka je 4-9.109/l krve, a to u obou pohlaví. Zvýšený počet může signalizovat infekční onemocnění. Znatelně vyšší počet leukocytů najdeme u novorozenců. Obecnou vlastností bílých krvinek je schopnost vystupovat z krevního řečiště (kde se normálně nacházejí a cirkulují), do tkání, kde se uplatňují. Tato schopnost se označuje jako diapedéza.
• Protilátky = látková imunita – imunoglobuliny

Podle dalších kritérií se dělí imunita na specificko = získanou a nespecifickou = vrozenou

• Nespecifická imunita je vrozená a její mechanismy mohou být v případě infekce použity bez prodlení. Jsou to různé mechanické zábrany (pokožka, řasinky v nose), imunita sliznic (hlen, přítomnost probiotických bakterií ve střevech a poševní mikroflóře), přítomnost baktericidních látek v některých tělních tekutinách (slzy, sliny, žaludeční šťávy – HCl) a schopnost fagocytózy (pohlcování cizorodých částic) některých bílých krvinek (makrofágy, a neutrofilní granulocyty). NESPECIFICKÁ JE TEDY OBECNĚ BARIÉRA, JAKO KŮŽE, HLENY, ŘASINKY, PROBIOTIKA A DALŠÍ FYZIOLOGICKÁ FLÓRA.
  • Zánět, otok a teplota – přímé poškození škodliviny bez specifické reakce, účastní se toho cytokiny a leukocyty
  • Podílí se na ní leukocyty – neutrofilní, eosinofilní a bazofilní granulocyty a buňky bez zřetelných granul – agranulocyty = monocyty, tkáňové makrofágy a speciální lymfocyty – NK buňky)
• Buněčná imunita nespecifická:
  • Neutrofilní granulocyty – hlavní úlohou je fagocytóza cizorodého materiálu (v průběhu fagocytózy bílá krvinka cizorodou částici obklopí svými výběžky, následně pohltí a zlikviduje pomocí účinných enzymů). Mají i schopnost reagovat na koncentraci určitých látek bakteriálního nebo vlastního původu. Neutrofily mají schopnost migrovat k místu s největší koncentrací těchto látek. Tento proces „nalákávání“ neutrofilů se označuje jako chemotaxe. Chemotaktický účinek mají různé molekuly bakteriální původu, některé cytokiny nebo určité části komplementu. Neutrofilní granulocyty mohou fagocytovat pouze jednou, potom buňka zahyne. Je jich nejvíce ze všech granulocytů i ze všech bílých krvinek. Vytéká-li z rány hnis – je tento tvořen především mrtvými neutrofily.
  • Eozinofilní granulocyty – mají schopnost fagocytózy, ale hlavně chrání proti různým parazitárním onemocněním, plus se uplatňují při alergických reakcích – jejich množství se u alergií může znatelně zvyšovat.
  • Bazofilní granulocyty – jejich granula obsahují především heparin a histamin, což jsou látky účastnící se především zánětlivé odpovědi a alergických reakcí. Teoreticky jsou schopné i fagocytovat.
  • Žírné buňky jsou obdobou bazofilních granulocytů, najdeme je v tkáních a pojivu.
  • Monocyty a makrofágy – Monocyty jsou největší ze všech leukocytů. Jsou to opět fagocytující buňky jako neutrofily. Monocyty vycestovávají z krevního řečiště, kde se změní na své aktivní formy – makrofágy = najdeme v játrech, v plicích, ve slezině nebo v kůži (jako tzv. dendritické buňky).
  • NK-buňky – patří do nespecifické imunity
• Buněčná imunita specifická:
  • B-lymfocyty se u ptáků se stěhují do kloakálního výběžku zvaného Fabriciova bursa – odtud B-lymfocyty
  • T-lymocyty po vzniku v kostní dřeni putují do brzlíku (thymus – odtud T-lymfocyty, dále dělíme na cytotoxické T – lymfocyty (TC) a pomocné T – lymfocyty (Th). Dále sem patří i výše zmiňované NK (Natural Killers) buňky.
  • NK buňky

Rozeznávají antigeny, které nejsou tělu vlastní. Rychlost a efektivnost specifické imunity je (na rozdíl od nespecifické imunity) závislá na tom, po kolikáté se imunitní systém s konkrétním antigenem setkává.

Látková imunita= imunoglobuliny:

Imunoglobuliny jsou proteiny s globulární terciální strukturou. Co se týče typů protilátek – nejdříve jsou B – lymfocytem produkovány protilátky třídy IgM, teprve později po další stimulaci dojde k produkci dalších typů (třeba IgG).Obecnou schopností protilátek je vázat se svými vazebnými místy (epitopy) na vazebná místa antigenu (paratopy).

Pasivní imunizace je proces, při kterém do těla dodáváme již hotové protilátky proti určitému antigenu.

• IgA – sekrety (slzy, sliny), sliznice
• IgD – membránový receptor B – lymfocytů
• IgE – alergické reakce a v imunitních reakcích zaměřených na parazity
• IgG – prostupuje placentou
• IgM – imunoglobulin časné protilátkové odpovědi

Cytokiny a interleukiny

• Interleukiny = malé signální molekuly produkované různými leukocyty
• Cytokiny = sem patří i produkty jiných buněk než bílých krvinek, například endotelu

Vidíte, že imunitní systém je složitý, komplení, mnohobuněčný a multiorgánový systém. Jeho fungování až z 80 % ovlivníte právě vy. Protože je to právě o Vás, jestli bude vše dobře fungovat, je to jen o Vás, jak se o své zdravé staráte, jak žijete a sportujete.

Co vše ovlivní, zda náš imunitní systém bude dělat, co má?

• Aktuální zdravotní stav – BMI, procento tuku v těle, obvod pasu, autoimunitní onemocnění, metabolické obtíže
• Odpočinek a kvalita spánku
• Aktivita a sport
• Úroveň stresu

Strava je jeden z hlavních faktorů, které můžete ovlivnit.

Je jen na Vás, jestli budete konzumovat polotovary, junk foods, fastfoody a jídla plná cukru a zpracovaného tuku bez jakékoliv výživné hodnoty, nebo jíte málo, nárazově a jednotvárně.

V jídelníčcích Čechů je přemíra sladkostí, umělých přísad, smaženého jídla, dále jídla plná bílé mouky bez trochy vitaminů. Jíte ve spěchu, hodně z Vás říká, že nemá na jídlo čas, ale na co bychom měli mít čas, když ne na to najíst se normálního jídla.

Musíme si uvědomit, že tělo je náš chrám a náhradní díly nejsou v obchodech jen tak k mání. A cokoliv nyní zanedbáme, se nám vrátí…

Ale je jasné, že ne vždy opravdu máme čas, život je nevyzpytatelný, ale pořád je to o našich volbách. Je jen na vás, jestli sáhnete po bagetě s vysočinou a margarínem, nebo po kvalitním mléčném výrobku s ovocem. Oboje zabere stejně času koupit i sníst… TO JE TA RELATIVITA. Hledejte způsoby, ne výmluvy…Navíc… nežijeme ve středověku, můžeme chtít pro naše zdraví ještě mnohem více.

Najde se spousta z Vás, co nemusí spoustu věcí. Někdo nejí maso, někdo nemá rád moc ovoce, jiné zase nepozřou ryby, nebo houby, nebo jiní zase nejí nic, co patří do holdingu Agrofert. To je v pořádku, Vaše volby, Váš život. Ale pořád chceme jedno = jíst zdravě, kvalitně, mít v jídle vitaminy a minerální látky. A co nejde z jídla, můžeme přijmout z opravdu kvalitních doplňků stravy.

A je to tak v pořádku…

Chtějte pro sebe jen to nejlepší a nemusí to znamenat, že za doplňky utratíte jmění… Více na konci článku

Stres a nezdravé vztahy a prostředí

Nadměrná zátěž oslabuje náš imunitní systém. Ten kdo se neustále něco řeší, pohybuje se v každodenním vleku pro něho „neřešitelných konfliktů“, ten kdo se cítí frustrovaný, nešťastný, zničený, může počítat i s problémy s imunitou.

Jeho tělo se permanentně domnívá, že se nachází v krizové situaci, připravuje všechny síly a vylučuje různé hormony, které negativně ovlivňují jeho imunitní systém. Rozhodně není vhodný ani dnešní nešvar, že jsme všichni zavření v mezi 4 zdmi s klimatizací a umělým osvětlením. I u nosných slepic se od toho upouští.

Přirozené světlo je nezbytné pro správnou funkci živého organismu. Ovlivňuje činnost žláz s vnitřní sekrecí hormonů, imunitní i nervový systém.

Sport

Negativní vliv na imunitu má samozřejmě také znečištěné prostředí a nedostatek pohybu. Logicky, nejsme stavění na to, abychom seděli. Máme být venku, 8 hodin pracovat, 8 hodin dělat něco pro sebe, domácnost, trávit čas s rodinou, vzdělávat se, objevovat, odpočívat a 8 hodin spát. To už dávno není pravda… A opět jsme u toho, kde je čas na sport?

Nemáte čas? A na co ano? Sedět 3 hodiny na tabletu nebo u PC? Čas je relativní!!! Zvládnete za hodinu tolik povinností, jako někdo za celý den, jen stačí hnout se a čas přestane být Vaše překážka.

Samozřejmě neznamená zase lítat a nevědět, kdy zastavit, ale pokud chcete, tak to nějak uděláte. Stačí obout boty a jít pěšky, stačí vystoupit o zastávku dříve a dojít to. Malé krůčky cesta k úspěchu.

Nyní spolupracuji nově s firmou Mcepharma. Moc se mi líbí, že jde o českou firmu, co si sama vyvíjí, inovuje a vyrábí produkty, co opravdu logicky dávají smysl.To znamená, že vyrobí a udělá symbiózu účinných látek tak, aby měly látky výbornou vstřebatelnost a účinnost, bez zbytečného balastu.

• To mají potvrzeno i testy, spolupracují s Univerzitou Karlovou a mají některé výrobky i patentovány.
• V souvislosti s imunitou se dost mluví o kurkumě, což tato firma povýšila na kvalitní a 100 % – ně vstřebatelný extrakt = NEOCURCUMIN, což je za mě úplná pecka:

Nakupujte Neocurcumin na mém e-shopu

Neocurcumin je patentovaný, zcela vyrobený v ČR a je to jediný doplněk stravy na světě s kurkuminem s vědecky prokázanou zvýšenou biodostupností, ve formě tablet rozpustných v ústech.

Komplexní přípravek té nejvyšší kvality na podporu normálního stavu imunitního systému, a kromě něj i nervové soustavy, trávicího systému, kloubů, kostí a pokožky.Tento zcela unikátní produkt vyvinuli s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.

Jejich vědecká studie potvrdila až 220x zvýšenou rozpustnost a 100% buněčnou vstřebatelnost kurkuminu, pro srovnání vstřebatelnost běžného kurkuminu je pouhých 5%.

Tato speciální formulace obsahuje vysoce biodostupný standardizovaný extrakt Kurkumy dlouhé (95 % kurkuminu a dalších kurkuminoidů), vitamin D3, lecitin a piperin.

Moc se mi líbí jejich zajímavá cesta, zcela odlišná od jiných výrobců doplňků. Neocurcumin nemá First-pass efekt, který je běžný u klasických tablet, kdy aktivní látka prochází trávicím traktem a následně játry, přičemž je z větší části odbourána či přeměněna na neúčinné látky – tím se snižuje účinnost podané dávky.

Jejich výjimečná ODT forma znamená, že aktivní látka je absorbována a vstřebávána již v dutině ústní a v horní části jícnu, díky čemuž je dosaženo její zvýšené účinnosti i při malých dávkách. Aktivní látka, je v místě potřeby rychleji a ve větší koncentraci – což zajišťuje mnohonásobně silnější a rychlejší nástup účinku.

Tudíž není potřeba používat velké dávky, sníží se cena a tím i dostupnost pro všechny. I cenově dostupné je kvalitní, když víte, kam jít… Vidím tuto firmu jako pokrokovou a jsem zcela šťastná, že mi umožnili pustit se s nimi do vývojové spolupráce. Máme společnou vizi, představy a shodneme se na tom, co má smysl a co vám může opravdu pomoci.

Teď už jen začít a těšit se na novinky!!!

A věřte, budou brzy!!! A to teprve bude pecka..

 

Strava jako základ zdraví a jak to vše souvisí s imunitou

O imunitě se píše hodně, snížená imunita, tzv. imunodeficience a tím náchylnost k nemocem, zvýšená reakce imunitního systému a s ní spojené alergie, přehnané reakce imunitního systému, autoimunitní procesy atd..

Tak co to ta imunita je? A lze ji nějak ovlivnit?

Běžně se my i zvířata setkáváme se spoustou podnětů – jak z potravin a jejích složek, tak z prostředí, v kterém žijeme. Všechny tyto podněty můžeme nazvat antigeny.

Jsou to vlastně pro organismus částice nebo látky, které vnímá jako informaci a na ni reaguje. 

Tyto antigeny se dostávají do kontaktu s tělem zvířete přes kůži a sliznice – a to sliznici dýchací soustavy, trávicí soustavy, močové a pohlavní soustavy také. Proto jsou sliznice tak důležité jako vnější bariéra proti vniku patogenů do organismu, sliznice jsou jakousi hranicí s vnějším prostředím. Sliznice jsou velmi významnou součástí imunitního systému.

V tomto článku se podíváme na imunitní systém sliznice trávicího traktu, zejména střeva. 

Je to komplex lymfatické tkáně a lymfatických buněk, jedná se o organizovanou lymfatickou tkáň – tzv. Peyerovy plaky, dále buňky difuzně rozptýlené v podslizniční vrstvě (tzv. lamina propria) a intraepiteliální lymfocyty, viz obrázek níže. 

Peyerovy plaky jsou ústředním orgánem celého společného slizničního imunitního systému. Nacházejí se v tenkém střevě a je to nakupení většího množství lymfoidních folikulů, folikuly tvoří T a B lymfocyty a uvnitř jsou i makrofágy (které fagocytují – požírají antigeny).

Peyerovy plaky zajišťují přímý kontakt lymfatické tkáně s antigeny nacházejícími se v luminu střeva a jsou místem indukce specifické slizniční imunitní odpovědi.

Nejhojněji zastoupenými imunitními buňkami ve stěně střeva jsou buňky lamina propria (podslizniční vrstva), které tvoří hlavní výkonnou složku imunitní odpovědi střevní sliznice. Jedná se většinou o pomocné T lymfocyty, B lymfocyty a plazmatické buňky produkující většinu polymerního IgA.

IgA je slizniční imunoglobulin, tedy protilátka produkovaná buňkami (střevní) sliznice. 

zdroj: (z knihy M. Toman a kolektiv: Veterinární imunologie)

A jak tedy ta ochrana funguje?

Imunitní systém sliznice střeva zajišťuje ochranu před lokální infekcí, pokud dojde k zánětu v některé části trávicí soustavy, dutina ústní, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo… z různých příčin.

Příčinou mohou být virové, bakteriální infekce, zkažená potrava atd. Organismus aktivuje svůj střevní imunitní systém a snaží se s infekcí (přemnoženými patogeny) vypořádat.

Další příčinou může být nekvalitní strava neodpovídající potřebám zvířete (masožravec pes nebo kočka krmený granulovou stravou s vysokým obsahem obilovin a nízkým obsahem kvalitních živočišných bílkovin, takových krmiv je na trhu spousta a nejsou to jen ty nejlevnější).

Obiloviny vůbec nejsou ve větším množství pro masožravce stravitelné, ve střevech bobtnají a ve větším množství i zahnívají, množí se zde pak hnilobné bakterie, produkující toxiny. Toxiny se dostávají dále do stěny střevní, vyvolávají zánět – tedy reakci imunitního systému. Imunitní systém je neustále zatěžován a musí reagovat. Dostává zabrat. 

Toxiny se dále dostávají do krevního oběhu a zatěžují játra a ledviny, které pomáhají organismu, aby se těchto toxinů zbavil… I kůže je orgánem, přes který se organismus snaží toxinů zbavit. A tak to může být dlouhodobě. 

• Organismus zatěžují i další složky obsažené v granulovaných krmivech, ať to jsou dochucovadla, konzervanty, aromata, barviva, sůl nebo roztoči…
• Dlouhodobě dochází k zatížení celého imunitního systému a snižuje se obranyschopnost organismu. Pak už snadno může dojít k zánětu na kůži, zánětu uší, chronickému poškození jater a ledvin…
• A vše začíná ve střevech…

Jak situaci řešit? Když má vaše zvíře průjem nebo zvrací? Nebo potíže s vylysalými místy a svědivostí, vykusováním chlupů a lízáním kůže?

U složitějších případů je potřeba se na situaci podívat individuálně. Každopádně první volbou jsou určitě probiotika.

Od Energyvet je to PROBIOVET.

Kdy je vhodné podávat probiotika?

1. a) preventivně, př.

   očistná podzimní kůra, nebo při přechodu na jinou stravu, nebo když se vám „zvíře nezdá“

2. b) při léčbě trávicích potíží, zvracení, průjmů, nechutenství, zvrácených chutí (pojídání výkalů), při zápachu z tlamy
3. c) přidávejte probiotika k průmyslové (granulové) stravě vašemu zvířeti, pokud momentálně nemůžete udělat něco jiného (přejít k jinému krmení)
4. d) při léčbě onemocnění jater a ledvin, alergických projevů na kůži, posílení obranyschopnosti organismu, výše v článku píšu o tom, jak to vše souvisí se střevní imunitou a zdravou střevní mikroflórou
5. e) při problémech s vyprazdňováním análních žlázek nebo jejich záněty, často totiž také souvisí s kvalitou stravy
6. f) při opakovaných zánětech uší

g) vždy po antibiotické terapii!!, k znovuosazení střevní sliznice přátelskými střevními bakteriemi. Urychlíte tak rekonvalescenci zvířete a posílíte jeho vlastní obranyschopnost.

PROBIOVET obsahuje probiotické bakterie Lactobacillus acidophillus a Enterococcus faecium, dále chlorellu jako zdroj vitamínů, minerálů a bílkovin a prebiotikum inulin (potrava pro probiotické bakterie. Představte si, že lezete do jámy lvové, kde je spousta jiných, často hnilobných bakterií a jejich toxinů a jedů z potravy, a vy se tam máte uhnízdit, množit a vytvořit zdravou střevní mikroflóru!).

O kvalitě stravy by se toho dalo napsat tolik a je i tolik případů z praxe, kdy se opravdu změnilo mnoho!

Jak s přechodem na živou stravu, buď vařenou, v konzervách nebo syrovou, byl za několik týdnů pes jako vyměněný, s lesklou srstí a spoustou energie a vitality!

Celou knihu o tomto tématu napsala veterinární lékařka dr. Jutta Zieglerová ve své knize „Psy by žili dlhšie keby“.

“ Viděla jsem mnoho psů, u kterých se za krátký čas díky změněné potravě projevily viditelné změny na srsti a pokud šlo o pach a vitalitu, byli jako vyměnění! Především u dlouhosrstých psů se metabolická rovnováha projeví okamžitě změnami na srsti a kůži. Pes krmený syrovým masem vypadá jednoduše jinak a jinak i zapáchá.“

V některém z příštích článků se tomuto tématu budu věnovat hlouběji. A chystám na téma stravy i eBook.

Důležité je zároveň prostředí, ve kterém zvíře žije

Nemusí se jednat pouze o prašnost a kvalitu vzduchu, tam kde žijeme. Jedná se zejména o rodinné prostředí, protože zvíře je často členem rodiny a domácnosti. A přebírá stres, úzkost, strach, smutek… na co vše si vzpomenete. Ale také radost, klid, pohodu. 

Dlouhodobý stres, strach, snaha zvířete majiteli pomoci už jen tím, že to vezme na sebe, to jsou také oslabující vlivy imunitního systému. A snadno se rozjedou záněty úplně jinde v těle nebo na těle (kůže, uši atd.)

Téma stravy je velké a opravdu je to jeden z důležitých každodenních bodů, zda vaše zvíře bude dlouhodobě zdravé nebo pravděpodobně brzy onemocní. Někdy je těžké najít to správné krmivo, zvolit druh krmení – granule (extrudované/lisované zastudena), konzervy, vařená strava, barf…

Určitě zohledněte vaše možnosti, časové i finanční. V prvé řadě však promyslete vše před tím, než si psa nebo kočku pořídíte.

Přimlouvám se za všechna zvířata.

MVDr. Blanka Řehořková

Pokud máte konkrétní dotazy nebo potřebujete individuálně poradit s vaším zvířetem a jeho zdravotním stavem, můžete mě kontaktovat přes mail [email protected], v rámci veterinárního poradenství.