Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné, nejčastěji způsobují meningitidu (zánět mozkových blan) nebo sepsi (otravu krve).
„První příznaky nemoci přitom nejsou pro laika rozpoznatelné, a často ani pro lékaře. Druhotné příznaky jsou však už fatální a končí často amputací, paralýzou, mentálním onemocněním anebo smrtí,“ říká doktorka Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Úmrtnost se pohybuje kolem devíti procent, v případě sepse bývá vyšší než v případě meningitidy.
Přečíst článek ›
Pro rodiče mohou být alarmující data ministerstva zdravotnictví z podzimu, která byla ovlivněna situací kolem epidemie covidu-19. V jeden moment totiž razantně přibylo nákaz meningitidou mezi teenegery a mladými lidmi.
Vliv na tuto změnu a nárůst nemocných v této věkové kategorii měl náhlý návrat do škol na několik týdnů a rozvolnění opatření před Vánoci.
Právě návrat „do normálního života“ může být pro teenagery rizikový, pro meningokoky je totiž taková náhlá změna „živnou půdou“.
- Skleničkový test
- Přitiskněte skleničku na postižené místo, a když červená skvrnitá vyrážka nevybledne, může se jednat o meningokokové onemocnění.
Mezi běžné chování teenegerů a mladých dospělých patří například návštěva restaurací, klubů a barů, pití ze stejných sklenic a sdílení nádobí, líbání anebo jakýkoli pobyt v prostorách, kde je vyšší koncentrace osob. Přestože se vlivem restrikcí a pandemie tyto aktivity značně omezily, riziko nákazy rozhodně nevymizelo. A s každým uvolněním se uvolňuje i morálka.
„Jedna osmnáctiletá dívka po počátečních příznacích, které nenaznačovaly závažnost onemocnění, zemřela na meningokokovou sepsi. Nemoc byla vyvolaná meningokokem typu B.
Předchozí průběh byl typický pro tento věk: dívka byla oslabena dřívější lehkou virózou, navštívila diskotéku a její vyčerpaný organismus byl pro meningokok snadnou kořistí.
V době návštěvy lékaře již bylo bohužel pozdě,“ doplňuje letošní příklad ze své praxe Šebková.
Očkování pro nejmenší
Cílem očkování proti invazivnímu meningokokovému onemocnění je zajistit co nejkomplexnější a nejdelší imunitu očkované osoby. Od loňského května je schváleno hrazené očkování pro nejmenší děti, avšak je důležité nezapomínat ani na adolescenty, kteří jsou ohroženou skupinou a zároveň je mezi nimi velký počet bezpříznakových nosičů.
Možné vedlejší účinkyPo očkování se velmi často objevují vedlejší účinky, jako je bolest, citlivost a otok v místě vpichu, poruchy příjmu potravy, neobvyklý pláč, průjem, nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka, bolest hlavy a svalů.
„Je dobré, že se o tomto závažném onemocnění mluví a situace se řeší. To lze považovat za první krok,“ říká lékařka Šebková.
Stejnou šanci jako miminka by ale podle ní měli dostat i teenageři. Už jen proto, že se sdružují, mají sklony k ponocování a baví se ve společnosti. Riziko nákazy je příliš vysoké a je nutné, aby se očkování i pro ně neodkládalo, a hlavně bylo hrazeno státem.
„Důrazně apeluji na to, aby lidé nepodceňovali prevenci, jež by neměla být z důvodu aktuální koronavirové epidemie odsouvána na neurčito. Je potřeba chránit sebe i své nejbližší a neodkládat důležitá očkování, jakým například vakcína proti meningokokové meningitidě bezesporu je,“ dodává Šebková.
Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 dochází ke snížení i dalších infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i meningokoková onemocnění. Počty případů z roku 2020 jsou proto zhruba na polovičních hodnotách ve srovnání s rokem 2019.
Přečíst článek ›
„Lze však očekávat, že po ukončení těchto opatření se číslo začne opět postupně zvyšovat, proto je nezbytné pokračovat v ochraně očkováním,“ zdůrazňuje lékařka Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy ze Státního zdravotního ústavu, a apeluje na rodiče: „Očkováním mají být chráněni nejen malé děti a teenegeři, ale také pacienti s poruchami imunity, kterým vakcínu hradí stát. Přestože počty meningokokových onemocnění nejsou dramatické, smrtnost zůstává vysoká a u přeživších pacientů dochází k devastujícím, celoživotním postižením, která mění kvalitu života jich i jejich rodin.“
Meningitida v číslech
- Nejohroženějšími jsou děti do pěti let a mladí lidé ve věku 15–25 let.
- V roce 2020 došlo v Česku k výraznému poklesu počtu meningokokových onemocnění oproti předchozímu roku. Bylo jich celkem 25.
- V roce 2019 to bylo 49.
- Z 25 onemocnění skončila 3 úmrtím.
- Nejvíce onemocněly děti ve věkové skupině 1–4 roky.
- Každý 5. pacient, který nemoc přežije, zůstane dlouhodobě postižen.
- Onemocnění se rozvíjí velmi rychle a může skončit smrtí během 24–48 hodin.
Nejčastější příznaky
- horečka
- zvracení
- bolest hlavy
- ztuhlost šíje
- světloplachost
- letargie
- vyrážka
Informace o vakcíněV České republice dominuje meningokok typu B, ale v posledních letech byl zaznamenán i zvýšený výskyt typu C.
Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, nicméně úmrtnost hlášených případů je docela vysoká. V Česku je k dispozici vakcína Bexsero, která je určena pro očkování dětí od dvou měsíců věku i pro dospívající a dospělé proti onemocnění způsobenému meningokokem typu B.
Očkování probíhá ve schématu 2+1 a lze ho zahájit od 2. měsíce věku. Druhá dávka se podává minimálně za dva měsíce a posilovací dávka ve 12.–15. měsíci věku, nejméně šest měsíců po druhé dávce. Očkovat lze samozřejmě i později, pak se ale očkovací schéma mírně liší.
Druhou dostupnou vakcínou, rovněž proti meningokoku typu B, je Trumenba, která je pro děti od 10 let, dospívající a dospělé. Pojišťovny hradí očkovací látku kojencům, je-li očkování zahájeno do šestého měsíce věku.
Očkování dětí proti infekcím způsobeným meningokokem skupiny A, C, W, Y je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, je-li provedeno v období od dovršeného 1 roku věku do dovršení 2 let života vakcínou Nimenrix.
- Příklady příspěvků na očkování proti meningokokovým nákazám v roce 2021:
- – OZP: až 1000 Kč
– VZP ČR: až 1500 Kč- ZP MV ČR: až 1500 Kč pro děti, až 1000 Kč pro dospělé- VoZP: až 1000 Kč pro děti, až 500 Kč pro dospělé
Meningokok útočí náhle a zákeřně. Nejohroženější děti do dvou let mají nárok na očkování zdarma
25.8.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé
Očkování dětí proti meningokokové infekci plně hradí zdravotní pojišťovna, a to od narození až do dvou let věku. Onemocnění, které si i lékaři mnohdy zpočátku pletou s běžnou chřipkou, může vést až k selhání orgánů a trvalým následkům. Nejúčinnější ochranou před touto zákeřnou nemocí je právě očkování.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR na vakcinaci proti meningitidě vynaložila za posledních 13 měsíců téměř 64 miliony korun z veřejného zdravotního pojištění.
Z Fondu prevence dále přispěla klientům na očkování proti meningokoku v loňském roce více než 5 milionů korun a téměř dalších 5 milionů pak v první půlce letošního roku.
Úhrada očkování
Očkování proti meningokoku není ze zákona povinné, přesto jej od loňského roku zdravotní pojišťovny dětem do dvou let plně hradí z veřejného zdravotního pojištění.
A to tehdy, je-li v případě vakcinace proti meningokoku skupiny B očkování dítěte zahájeno před dovršením šestého měsíce věku.
V případě vakcinace proti meningokoku skupin A, C a W je pak úhrada možná tehdy, je-li očkování provedeno jednou dávkou v druhém roce života. Rodiče tak celkově ušetří bezmála deset tisíc korun.2
„Meningokokové infekce patří u novorozenců a malých dětí k těm vůbec nejzávažnějším. I proto věříme, že úhrada vakcinace se pozitivně podepíše na celkové proočkovanosti dětské populace. Za období od 1. 5. 2020 do 30. 6.
2021 vynaložila naše pojišťovna na očkování proti meningokoku téměř 64 miliony korun a očkování podstoupilo více než 22 600 klientů,“ říká ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR MUDr.
Zdeňka Salcman Kučerová, MBA.
Zkrátka ale nepřijdou ani zájemci, kteří nárok na očkování zdarma proti meningokokové infekci nemají.
ZP MV ČR totiž svým klientům přispívá v rámci svého Fondu prevence na očkování proti infekčním onemocněním částkou ve výši 1 000 Kč v případě dospělých a 1 500 Kč dětem.
Každý rodič může navíc postoupit svůj příspěvek ve výši 500 Kč ve prospěch svého dítěte. Pokud tak učiní oba rodiče, dítě na očkování může získat celkem až 2 500 Kč.
Meningokoková infekce nebo viróza?
Rizikovou skupinu představují děti do pěti let a mladí lidé mezi patnácti a pětadvaceti lety. Nejčastěji se ale onemocnění vyskytuje právě u kojenců a malých dětí, kteří ještě nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém.
Zpočátku se meningokoková infekce může projevovat stejně jako běžné nachlazení. Podobně jako viróza se také šíří vzduchem pomocí kapének. Prvotní symptomy – zvýšená teplota nebo únava – obvykle rovněž vypadají jako onemocnění chřipkového typu.
Že se jedná o problém mnohem závažnější nemusí při prohlídce odhalit ani lékař. Světloplachost či ztuhlá šíje jsou dalšími častými příznaky meningokokové infekce. Bakterii Neisseria meningitidis, která je původcem nemoci, obvykle signalizují červené až výrazné červenofialové skvrny na kůži.
V takovém případě je nutné co nejrychleji zajistit hospitalizaci nemocného, v řádu hodin se totiž onemocnění může stát i smrtelným.
Léčba je obvykle možná širokospektrými antibiotiky, avšak i po úspěšně vyléčené meningitidě si mohou pacienti nést následky na celý život – například v podobě poškození zraku či sluchu, špatného prokrvení končetin nebo epilepsie.
Meningitida – příznaky, druhy a léčba
Meningitida čili zánět mozkových blan je infekční onemocnění mozkomíšních plen. Mezi hlavní příznaky patří bolesti hlavy, horečka, ztuhlá šíje, poruchy vědomí či celková zmatenost. Není-li zahájena včasná léčba, může toto onemocnění způsobit velmi vážné dlouhodobé následky či dokonce smrt.
Meningitidu nejčastěji způsobují viry nebo bakterie, které se do mozku dostanou z dýchacích cest nebo krve. Vzácně se jako původci onemocnění objevují plísně nebo parazité.
Infekce se může vyvinout také po poranění hlavy či jako komplikace jiného onemocnění. Při meningitidě v důsledku zánětlivé reakce dochází k otoku mozku a stoupá nitrolební tlak.
Mozek a mozkové cévy mohou být vážně poškozeny.
Příznaky meningitidy
Meningitida hrozí lidem v každém věku, závažný průběh nemoci se vyskytuje u pacientů s oslabenou imunitou. Obzvlášť nebezpečná je bakteriální meningitida (více v kapitole Druhy meningitidy). Mezi hlavní příznaky zánětu mozkových blan můžeme zařadit:
- prudké bolesti hlavy,
- ztuhlost šíje,
- náhlá horečka,
- bolest svalů a kloubů,
- mravenčení,
- nevolnost až zvracení,
- zmatenost až poruchy vědomí,
- světloplachost (fotofobie),
- přecitlivělost na hlasité zvuky (fonofobie).
Je-li nemoc způsobená bakterií Neisseria meningitidis (meningokok), může být příznakem i petechiální vyrážka, tj.
velký počet malých, nepravidelných, fialových či červených skvrn (drobné krvácení do kůže). Nejčastěji se objevuje na trupu, nohách, sliznici, spojivkách a dlaních.
V raných fázích mohou meningitidu doprovázet další potíže jako pokles krevního tlaku, zrychlený dech a srdeční frekvence či výkyvy tělesné teploty.
Snímek jediné bakterie Neisseria meningitidis (modře) z elektronového mikroskopu. Foto: Arthur Charles-Orszag, Wikimedia Commons
Meningitida u dětí
Nezralá dětská imunita ještě neumí dostatečně rozpoznat a zničit opouzdřené bakterie (meningokoky, pneumokoky), proto jsou zejména malé děti ohrožené závažným průběhem bakteriálních meningitid. Mezi hlavními příznaky dominuje podrážděnost, horečka, zvracení, nechutenství, změna barvy kůže, prokrvená vyrážka.
Druhy meningitidy
Bakteriální meningitida (hnisavý zánět mozkových blan)
Bakterie, které jsou na vině při vzniku meningitidy, se někdy běžně vyskytují např. v nosohltanu. „Hostiteli“ nijak neškodí, může se ale stát jejich přenašečem.
Bakteriální meningitida se řadí mezi velmi závažná onemocnění. Jde o akutní infekci s rychlým průběhem.
Často zanechává trvalé následky nebo končí smrtí.
V novorozeneckém období je nejčastějším původcem streptokok skupiny B, u kojenců a starších dětí dominuje pneumokok, meningokok a hemofilus. U dospělých jsou to nejčastěji pneumokoky nebo meningokoky. Vzácná je tuberkulozní meningitida (způsobená bakterií Mycobakterium tuberculosis).
Mezi nejobávanější bakteriální původce meningitidy patří již zmíněná Neisseria meningitidis (meningokok, nejčastěji typ A, B, C, W, Y), která infikuje pouze člověka. Mezi projevy meningokoka v těle patří těžký hnisavý zánět mozkových blan nebo prudce probíhající sepse (otrava krve), což je nejzávažnější a těžko léčitelný stav.
Virová meningitida
Virová meningitida má zpravidla méně závažný průběh než bakteriální. Způsobuje ji celá řada běžných virů (enteroviry, herpetické viry, virus varicelly, příušnic atd.).
Plísňová meningitida
Plísňová (fungální) meningitida je velmi vzácná, postihuje pacienty se závažnou poruchou imunity, jako je AIDS, nebo pacienty s dlouhodobou léčbou potlačující imunitu – např. po transplantaci (kryptokoková meningitis).
Meningitida neinfekčního původu
Meningitidu může způsobit také řada neinfekčních příčin, třeba rozšíření rakoviny na mozkomíšní pleny, jiná zánětlivá onemocnění, systémový lupus erythematodes, případně účinky některých léků.
Nehnisavá (aseptická) meningitida
Tento pojem označuje případy, u nichž nebyla prokázána bakteriální infekce, obvykle ji způsobují viry. Může však vzniknout i po prodělané bakteriální infekci, jež byla již částečně vyléčena.
Příčinou může být i endokarditida (zánět srdečních chlopní), při níž dochází k rozsévání malých shluků bakterií v krevním řečišti. Dále infekce vyvolané bakteriemi spirochetami, např.
Treponema pallidum (příčina syfilidy) a Borrelia burgdorferi (příčina lymské boreliózy).
Nepřímým původcem meningitidy může být i nákaza vyvolaná bakterií Borrelia burgdorferi. Foto: Jamice Haney Carr, Claudia Molins, USCDCP, Pixnio
Sepse a další komplikace
Dostane-li se meningokok do krve, způsobuje prudkou sepsi čili systémovou zánětlivou reakci organismu (SIRS). Bakterie se šíří krví po celém těle, spustí se celá kaskáda dějů, které vedou k selhání orgánů, krvácení a následně ve vysokém procentu případů až ke smrti.
U meningokokové sepse dochází v důsledku infekce, krvácení i ucpání cév k nekróze (odumření) prstů či končetin, které pak musí být amputovány. Dále může infekce způsobit krvácení do nadledvin.
Následkem je také postižení hlavových nervů, což se může projevit poruchami sluchu a zraku.
Septický průběh je častý i u pneumokokových a hemofilových infekcí, zejména u malých dětí.
Inkubační doba meningitidy a nakažlivost
Inkubační doba meningokokové meningitidy je krátká, cca 1 až 8 dní. V rámci hodin může dojít k náhlému vzestupu horečky, objeví se nevolnost, zvracení, ztuhnutí šíje nebo petechie (prokrvácená vyrážka).
Bakteriální i virová meningitida je nakažlivá, přenáší se kapičkami sekretu z dýchacích cest při blízkém kontaktu (líbání, kýchání, kašlání). Nešíří se vdechováním vzduchu v místě, kde se nemocný vyskytoval.
Diagnostika a léčba meningitidy
Meningitidu mohou lékaři potvrdit hlavně prostřednictvím lumbální punkce. Jde o vyšetření, během kterého se speciální jehlou po lokálním umrtvení odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu.
Neléčená meningitida může mít fatální následky. Nemocným se tedy po určení diagnózy co nejdříve podávají širokospektrální antibiotika – cefalosporiny III. generace nebo penicilin.
Při virové infekci se používají antivirotika. Doporučuje se také pomocná léčba kortikosteroidy.
Virová meningitida zpravidla vyžaduje jen podpůrnou léčbu, aplikují se antivirotika, důležitý je i klidový režim.
Očkování proti meningitidě
Jedinou účinnou prevencí proti závažným bakteriálním meningitidám je očkování.
V současné době jsou dostupné vakcíny proti všem hlavním bakteriálním vyvolavatelům, očkovat lze všechny věkové kategorie. V povinném očkování mají děti u nás a ve všech vyspělých zemích již mnoho let zařazenou vakcínu proti hemofilovým infekcím, která vedla k prudkému poklesu těchto invazivních onemocnění.
Posledních 10 let mají děti hrazenou i vakcínu proti pneumokokům. Na tu mají nárok i osoby nad 65 let a lidé se zvýšeným rizikem. V roce 2020 byla státem nově schválena úhrada obou vakcín proti meningokokům (A, C, W, Y a B) pro kojence.
Proti bakteriálním meningitidám lze očkovat v každém věku. Foto: Karolina Grabowska, Pexels
Nikdy nepodceňujte příznaky
Meningitida, zvláště pak ta bakteriální, může vážně ohrozit život člověka. Nepodceňujte proto její příznaky a vždy vyhledejte pomoc lékaře, který provede patřičná vyšetření a případně nasadí vhodnou léčbu. Nezahájení včasné léčby může mít fatální následky – od ztráty sluchu až po smrt nemocného.
Sháníte praktického lékaře nebo pediatra? Objednejte se k profesionálům v oboru na některé z našich pracovišť. Jsme největším poskytovatelem ambulantní lékařské péče v ČR, svěřte se do dobrých rukou.
Praktičtí lékaři EUC
zánět mozkových blan příčina – Seznam.cz
uzdravim.cz/zanet–mozkovych–blan-priznaky-lecba.html
Zánět mozkových blan neboli meningitida je velmi závažné onemocnění postihující mozkomíšní pleny, které představují ochrannou membránu centrálního nervového systému. Pokud není meningitida včas léčena, může dojít k vážnému poškození zdraví…
ulekare.cz/clanek/meningitida-952
Zánět mozkových blan (meningitida) se typicky se projevuje horečkou, bolestí hlavy a tuhnutím šíjových svalů. Meningitidu nejčastěji vyvolávají viry nebo bakterie. Podezření na meningitidu je vždy důvodem k bezodkladnému zahájení léčby.
modrykonik.cz/zdravi/zanet–mozkovych–blan
Zánět mozkových blan, lat. meningitis je infekční onemocnění měkkých obalů mozku a míchy, které nejčastěji způsobují bakterie a viry. Bakteriální zánět mozkových blan se vyskytuje zřídka, ale vždy je život ohrožující.
lekarweb.cz/nemoci/zanet–mozkovych–blan
Zánět mozkových blan neboli také meningitida je velmi nebezpečné onemocnění. Toto onemocnění postihuje především měkké mozkové obaly a bohužel také toto onemocnění může zanechat trvalé následky, v některých případech může dokonce skončit…
Zánět mozkových blan příčina›Obrázky
zanet–mozkovych–blan.zdrave.cz/zanet–mozkovych–blan
Zvracení, vzdychání, netečnost a horečka. To vše může signalizovat nejen klasické virové onemocnění, ale také mnohem závažnější a nebezpečnější zánět mozkových blan, který bohužel můžete zaměnit s běžnou virózou.
Zánět mozkových blan (meningitida)
Zánět mozkových blan
neboli meningitida je obávané onemocnění, které může mít závažnou prognózu
. Mozkové blány pokrývají nejen mozek
, ale i míchu
. Původcem onemocnění může být virus
(příkladem je klíšťová encefalitida), bakterie
(příkladem je meningokoková
meningitida), případně jiné mikroorganismy
.
Společným příznakem meningitid je bolest hlavy
, horečka
, zmatenost nebo porucha vědomí
, zvracení, světloplachost a ztuhlost šíje, která brání předklonu hlavy. Děti bývají podrážděné nebo naopak ospalé.
V sezóně výskytu klíšťat v přírodě se může vyskytnout zánět mozku
a mozkových blan, který je způsoben viry
přenesenými klíštětem, tzv. klíšťová encefalitida. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s největším výskytem tohoto onemocnění.
K rozvoji prvních příznaků dochází obvykle 1–3 týdny po přisátí klíštěte. Jedná se obvykle o málo příznačné chřipkové příznaky; teplotu, bolesti svalů, únavu. Příznaky spontánně odezní.
V druhé fázi za 1–20 dnů dojde k rozvinutí výše popsaných příznaků meningitidy, s možnými neurologickými
příznaky, jako jsou poruchy hlavových nebo jiných nervů
. Diagnóza se stanoví na základě vyšetření protilátek
v krvi a z mozkomíšního moku
.
V léčbě se postupuje podle vedoucích příznaků, klíčový je klidový režim. Po nemoci následuje několikaměsíční rekonvalescence
. Zhruba každý desátý nemocný si odnáší neurologické následky v podobě drobných poruch nervů, poruch koncentrace, nespavosti.
Varovným příznakem u dětí s horečkou, bolestmi hlavy a ztuhlostí šíje je přítomnost vyrážky na trupu a končetinách, tzv. petechií
. Na rozdíl od běžných kožních projevů nemizí při zatlačení, protože jsou způsobeny drobnými krevními výrony do kůže.
Tento nález, který svědčí pro bakteriální
meningitidu, je naléhavým důvodem k přivolání lékaře nebo rychlé záchranné pomoci. Vzhledem k riziku různých, rychle se rozvíjejících komplikací
, je nutný převoz na jednotku intenzivní péče
. Diagnóza se potvrdí po provedení tzv. lumbální punkce
s odebráním a vyšetřením mozkomíšního moku.
Léčebně se uplatňují masivní dávky antibiotik
a podpůrná léčba. Bakteriální meningitida patří stále mezi nejvíce smrtící infekční onemocnění
.
Prevence meningitid
Proti nejobávanějším a nejčastějším typům zánětů mozkových blan
, které se vyskytují v České republice, existuje možnost prevence nepovinným očkováním
, na které přispívá do velké míry většina zdravotních pojišťoven
.
K dispozici je očkování proti klíšťové encefalitidě, které poskytuje praktický lékař
v různých schématech – podle toho, v které části roku se očkuje.
Po třetí dávce trvá ochrana 3 roky, po dalším očkování 3–5 let. Chránit lze děti již od 1 roku věku.
I při zajištění očkováním je vhodné se chránit v přírodě před klíšťaty repelentem a zkontrolovat, zda přece jen nedošlo k přisátí klíštěte.
Kombinací vakcín
lze dosáhnout ochrany také proti všem typům invazivního
meningokoka. Zahájení očkování je doporučeno už u kojenců v prvním půlroce života. Očkování je doporučeno také mladým cestovatelům do zemí se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění.
Informace o očkování poskytne praktický lékař nebo očkovací centrum.
Meningokoková meningitida: agresivní zabiják
Většina případů bakteriální meningitidy je způsobena meningokokem, pneumokokem a bakterií Haemophilus Influenzae typu b (Hib). Existují různé typy meningokoků, z nichž séroskupiny A, B, C, Y a W jsou odpovědné za více než 95 % případů meningitidy a sepse.
Sepse (otrava krve) je infekce potenciálně ohrožující život, která nastává, když se bakterie způsobující meningitidu dostanou do krevního oběhu. Tato infekce se vyskytuje samostatně nebo souběžně s meningitidou. Mezi další bakterie, které mohou způsobit meningitidu, patří E.
coli, streptokoky skupiny B (obvyklé příčiny novorozenecké meningitidy) a Mycobacteria tuberculosis (MTB).
Přenašeči žijí mezi námi
„Má se za to, že 10–20 % populace jsou přenašeči bakterií meningitidy. Onemocnět může člověk v jakémkoliv věku. Onemocnění postihuje většinou předtím zcela zdravé jedince,“ uvádí MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky.
Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let.
Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí.
| V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Podle předběžných dat se touto nemocí od začátku roku do 13. kalendářního týdne 2016 nakazilo invazivním meningokokovým onemocněním 14 lidí, 3 případy byly smrtelné. |
Úspěch léčby je závislý na včasném rozpoznání nemoci
|
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr. Roháčová. Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.
Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice).
U dětí se může objevit vyklenutí zad a zatažení krku, odpor k fyzické manipulaci nebo ztráta chuti k jídlu. „Ne vždy se musí objevit všechny příznaky, proto nečekejte, až se objeví například skvrny na kůži nebo vyrážka, ale lékařskou pomoc vyhledejte při prvním podezření, že nejde například o chřipku,“ nabádá MUDr.
Roháčová.
Dostupné je očkování proti všem typům meningokokové meningitidy
Nejlepším způsobem prevence meningokokové meningitidy je očkování.
„Očkovací látky připraví imunitní systém tím, že ho vystaví kontaktu s původcem onemocnění v pozměněné podobě, který nemůže vyvolat onemocnění, ale dokáže spustit imunitní obrannou reakci tak, aby při příštím kontaktu s již skutečnou bakterií, která nemoc vyvolává, bylo tělo chráněno protilátkami i buněčnou imunitou.
V České republice jsou v současnosti dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoku, tedy A, C, W, Y a od roku 2014 i proti nejrozšířenějšímu typu u nás – séroskupině B,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
„Vzhledem k závažnosti nemoci považujeme prevenci proti meningokokové meningitidě za velmi důležitou.
I z toho důvodu oceňujeme práci sdružení Antimeningokok, jehož cílem je představit nemoc a možnosti prevence pomocí očkování co nejširší veřejnosti.
Za velký úspěch považujeme i letošní vstup sdružení do Mezinárodní konfederace organizací pro meningitidy CoMo,“ shodují se Ing. Radek Lacko, radní hl. m. Prahy, a MUDr. David Kasal, poslanec PČR.