MfD: Řecká krize sráží ceny léků – vše o zdraví

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: Racek Jan

Neohlížejme se už při určování cen léků na Řecko, žádá poslanec TOP 09 Jiří Skalický. Opatření, po kterém farmaceutické firmy v Česku volají řadu měsíců, by se teď mohlo dostat do zákona. Poslanci ho mají v plánu projednat na nejbližší schůzi.

Maximální cena léku v Česku se stanovuje jako průměr jeho tří nejnižších cen v zemích Evropské unie. Léky s regulovanou cenou by tedy měly být v Česku mezi nejlevnějšími.

„Tím, že se v České republice stanovuje maximální cena léčivého přípravku na základě vnější cenové reference, dopadají řecká úsporná opatření i na ceny léčivých přípravků u nás a uměle je snižují,“ vysvětluje Skalický v odůvodnění svého návrhu.

Pokud se Řecko z poměřování vyřadí, bude český lékový ústav ve výsledku povolovat vyšší ceny preparátů. Jenže situace v Řecku je mimořádná.

Jak připomíná výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner, samo řecké ministerstvo zdravotnictví vyzvalo státy Evropské unie k takovému kroku loni v říjnu.

„U nás to ale bylo zakotveno v zákoně, a tak se Řecko muselo nadále používat, i když všichni věděli, že to není dobře,“ uvádí Zörner.

Návrh vítají i zástupci výrobců originálních léků. Podle Jakuba Dvořáčka, výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, souvisí s nastavením cen léků v Česku problém takzvaného paralelního vývozu.

Někteří distributoři vyvážejí léky určené pro české pacienty do zahraničí, hlavně Německa, kde jsou ceny nastaveny výš. V českých lékárnách jsou pak výpadky.

„Po obdobném opatření voláme již dlouhé měsíce, neboť paralelní vývoz některých inovativních léků z Česka, způsobený jejich nízkou cenou, je stále na vzestupu,“ soudí Dvořáček.

Doteď se Státní ústav pro kontrolu léčiv podle pravidel má na ceny v Řecku ohlížet. A to přesto, že je přinejmenším od loňského léta jasné, že jsou velmi specifické.

Ceny v Řecku nejsou stanovovány standardně, v posledních letech je snížila série vládních nařízení.

Řecká asociace farmaceutických společností uvádí, že veřejné výdaje na léčivé přípravky klesly za poslední čtyři roky na polovinu.

Farmaceutické firmy většinou na mimořádná opatření přistoupily, ale některé stahují svá léčiva kvůli nízkým cenám z řeckého trhu. Nové léky se k Řekům v podstatě nedostávají už od konce roku 2010.

Na přílišné snížení maximální ceny léku v Česku si letos stěžovali výrobci několika léčivých přípravků a pohrozili, že z českého trhu budou muset daný přípravek úplně stáhnout. Obvykle se ale dají přípravky nahradit jinými. Problém není jen v cenách v Řecku, někdy se do srovnání dostanou mimořádné slevy v jiných regionech.

ANALÝZA: Finanční krize a sociální úpadek v Řecku

KE STAŽENÍ: Finanční krize a sociální úpadek v Řecku (668 kB)

Řecká krize ale vrhá i vážný otazník na další fungování dosavadních ekonomických mechanismů v Evropě, dnes reprezentované Evropskou unii a eurozónou, a jejich efektivity.

Světová finanční krize vrcholící v roce 2008, která otřásla bankovním systémem většiny vyspělých států světa včetně evropských, byla vážným upozorněním, že regulační mechanismy ani na národní ani na nadnárodní úrovni dnes nemají sílu čelit ostrým tržním výkyvům, ohrožujícím stabilitu a rovnováhu národního i mezinárodního prostoru.

Řecko tuto velkou krizovou vlnu přestálo relativně úspěšně, aby se však krátce nato, kdy se většina velkých evropských zemí z této krize začala vzpamatovávat, stalo první obětí nekontrolovaně rostoucího státního zadlužování a nekompromisních pravidel dnešního ekonomického pořádku.

Volatilita států i mezinárodních seskupení v dnešních podmínkách se při stupňující se zadluženosti většiny zemí a jejich rostoucí závislosti na mezinárodním kapitálu stále zvyšuje, výrazem čehož je i dramatický růst vlivu ratingových agentur, jejichž hodnocení na konci roku 2009 de facto odstartovalo řeckou krizi. Stále rostoucí zadlužení velké části evropských zemí a chronické rozpočtové deficity ukazují, že Řecko může mít v brzké době své následovníky.

Evropský fiskální pakt, s kterým přišli vedoucí představitelé Evropské unie na začátku roku 2012, je potvrzením, že nejvlivnější evropská nadnárodní instituce si je této hrozby vědoma.

Nicméně její návrh, vynucující rozpočtovou odpovědnost jednotlivých členských zemí, aniž by řešil skutečné příčiny rozpočtových schodků a rostoucího zadlužení zemí, na jejichž bedrech výhradně spočívá veškerá sociální odpovědnost vůči jejich občanům, prozatím ukazuje, že ke skutečně zásadnějším řešením zatím chybí politická odvaha.

Krize a její eskalace

V období od přijetí eura v roce 2002 až do propuknutí krize Řekové na první pohled zažívali jedno z ekonomicky nejúspěšnějších období moderních dějin.[1] V roce 2007 Řecko dosáhlo s růstem HDP 4,2% jednoho z nejrychlejších meziročních růstů v eurozóně.

Důvěra investorů v zemi platící stejnou měnu jako Německo zajišťovala dostatečný přísun relativně levného kapitálu, což spolu s přísunem peněz z fondů Evropské unie, kdy Řecko bylo čistým příjemcem z evropského rozpočtu, umožňovalo vládám financování státních výdajů, aniž by musely řešit vysoký stupeň neefektivity státní administrativy i zřejmé a bez náznaků jakéhokoliv pozitivního vývoje zaostávání produktivity řecké ekonomiky za jejími vyspělejšími obchodními partnery z EU. Tyto problémy se ztělesňovaly ve vysokých deficitech státního rozpočtu a schodcích platební bilance. Státní dluh byl přitom v Řecku vysoký již dlouho před vstupem do eurozóny, již v roce 1993 se přehoupl přes 100% HDP.

Jestliže máme hovořit o skutečných příčinách finanční krize, jež v Řecku naplno propukla na sklonku roku 2009, nelze se nevyhnout otázce, zda na jejím počátku nestálo to, co se původně jevilo jako pro zemi blahodárné a na co již tehdy upozorňovali skeptici.

Může země s nižší produktivitou práci dlouhodoběji úspěšně fungovat ve společenství států s výrazně vyšší produktivitou a mít přitom s nimi společnou měnu? Neexistující přerozdělovací mechanismy na úrovni Evropské unie, absentující společná rozpočtová a daňová politika a prudký, třebaže zpočátku podceňovaný, růst státního dluhu Řecka i deficitu obchodní bilance, který Řekové měli s ostatními státy EU, dokazují, že to byl minimálně velmi riskantní experiment.

Pro lepší orientaci si uveďme časový sled vývoje krize, z něhož budou zřejmé kauzální souvislosti i to, jaké hlavním subjekty a jakým způsobem se v průběhu krize angažovaly a ovlivňovaly její průběh:

6.10.2009 – Po úspěšných volbách nastoupil do úřadu socialistický premiér Jorgos Papandreu. Krátce nato došlo ke zveřejnění pravdy o řeckém účetnictví, kdy nově nastoupivší vláda zveřejnila, že předchozí pravicová koalice falšovala stav skutečných schodků. Ten místo 6% dosáhl 12,6 % HDP.

Informace o státní zdravotní péči poskytované návštěvníkům Řecka

Řecká Národní zdravotnická síť 1. stupně (řecká zkratka PEDY, do března 2014 EOPYY) informuje občany členských států EU o rozsahu státních zdravotnických služeb poskytovaných v Řecku občanům těchto zemí.

Bližší informace najdete níže. UPOZORŇUJEME, že státní zdravotní péče se vztahuje pouze na NEZBYTNOU ZDRAVOTNÍ PÉČI.

NADÁLE PROTO ZŮSTÁVÁ V PLATNOSTI DOPORUČENÍ UZAVŘÍT NA DOBU POBYTU V ŘECKU PŘIPOJIŠTĚNÍ !!

Ředitelství mezinárodních vztahů Národní zdravotnické sítě 1.

stupně (řecká zkratka PEDY, do března 2014 Národní organizace pro poskytování zdravotnických služeb – EOPYY) Ministerstva zdravotnictví Řecké republiky zaslalo velvyslanectvím členských států EU a Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko) sídlícím v Řecku informační leták (č.j. 25562/25.6.2012), v němž informuje o rozsahu státních zdravotnických služeb poskytovaných bezplatně v Řecku návštěvníkům přijíždějícím z těchto zemí.

– Krátkodobá návštěva Řecka:

Držitelé Evropského průkazu zdravotního pojištění mají v akutních případech nárok na nezbytné lékařské ošetření ve všech zdravotnických zařízeních sítě PEDY (dřive EOPYY). Rozsah poskytnuté péče závisí na závažnosti konkrétního případu, kterou posoudí lékař, a na délce pobytu. U chronických zdravotních problémů se mezi akutní péči řadí též hemodialýza a kyslíková terapie. 

• – Dlouhodobý pobyt či vyslání do Řecka:
• Držitelé evropských formulářů E106, E109, E121, E 102 či S1 musí nejprve navštívit místně příslušnou pobočku Ústavu sociálního pojištění (řecká zkratka IKA-ETAM), konkrétně její registrační oddělení, kde na základě formuláře vystaveného v ČR získají řeckou zdravotní knížku a jejím prostřednictvím přístup k veškeré zdravotní péči, kterou poskytuje PEDY (dříve EOPPY) řeckým pojištěncům, a za stejných podmínek a postupů, jaké platí pro řecké pojištěnce.
• Držitelé formulářů E 123 a DA1 musí rovněž nejprve navštívit místně příslušnou pobočku Ústavu sociálního pojištění (řecká zkratka IKA-ETAM), konkrétně její registrační oddělení, kde na základě formuláře vystaveného v ČR získají řeckou zdravotní knížku, která se však vztahuje pouze na zdravotní péči vyplývající z pracovního úrazu či z onemocnění způsobeného výkonem práce.

Držitelé formulářů E 112 a S2 musí rovněž nejprve navštívit místně příslušnou pobočku Ústavu sociálního pojištění (řecká zkratka IKA-ETAM), konkrétně její registrační oddělení, kde na základě formuláře vystaveného v ČR získají řeckou zdravotní knížku, z níž jim však vyplývá nárok pouze na plánovaný lékařský zákrok, terapii či hospitalizaci specifikovánou ve formuláři..

V souladu s jednotnými pravidly se výše uvedení držitelé evropského pojištění mohou obracet na následující typy zdravotnických zařízení:

1. polikliniky PEDY (dříve EOPYY či IKA-ETAM)
2. soukromí lékaři spolupracující s PEDY, kteří přijímají pacienty i v svých soukromých ordinacích
3. ordinace při státních nemocnicích, které jsou součástí Národního zdravotnického systému (řecká zkratka ESY)
4. zdravotnická střediska začleněná do Národního zdravotnického systému (řecká zkratka ESY)
5. tzv. agrární ordinance v zemědělských oblastech a na některých ostrovech
6. regionální ordinace spadající do kompetence místní samosprávy 2. stupně
7. v případě hospitalizace nemocnice, které jsou součástí Národního zdravotnického systému (řecká zkratka ESY)
8. soukromé kliniky spolupracující s PEDY
9. zdravotnická zařízení vybavená pro hemodialýzu

U laboratorních vyšetření předepsaných lékařem PEDY a realizovaných v soukromých diagnostických střediscích či laboratořích spolupracujících s PEDY, hradí pacient 15 % ceny vyšetření. V zařízeních PEDY či ESY je laboratorní vyšetření předepsané lékařem bezplatné.

U lékařských vyšetření či hospitalizací realizovaných na vlastní náklady neexistuje možnost dodatečné refundace těchto nákladů.

Připojujeme leták v anglickém jazyce. Pro potřeby řeckých zdravotních služeb doporučujeme stáhnout si i také jeho řeckou verzi. Další informace včetně seznamu lékařů spolupracujících s PEDY (dříve EOPPY) jsou k dispozici na stránce EOPYY: www.eopyy.gov.gr  (v řeckém jazyce).  

Telefonní čísla, na kterých se lze objednat k lékaři: 14784 (po celých 24 hod., cena za hovor ze stabilního telefonu je 0,90 EUR), 14884 (hovor ze stabilního telefonu 0,99 EUR) či 14900 (hovor ze stabilního telefonu 1,08 EUR). Cena za hovor z mobilního telefonu je ve všech případech 1,18 EUR/minuta.

VELVYSLANECTVÍ UPOZORŇUJE, že státní zdravotní péče zahrnuje pouze NEZBYTNOU ZDRAVOTNÍ PÉČI. NADÁLE PROTO ZŮSTÁVÁ V PLATNOSTI DOPORUČENÍ UZAVŘÍT NA DOBU POBYTU V ŘECKU PŘIPOJIŠTĚNÍ !!

Seznam použitých řeckých zkratek: PEDY – Národní zdravotnická síť 1. stupně EOPYY – Národní organizace pro poskytování zdravotnických služeb IKA-ETAM – Ústav sociálního pojištění ESY – Národní zdravotnický systém 

Řecko na cestě z krize 2009-2015

V lednových volbách zvítězilo radikální levicové uskupení Syriza, které u voličů bodovalo ostrým odmítáním zavedených úsporných opatření. Od té doby, co se Syriza ujala vlády, se vedou jednání o pokračující finanční pomoci ze strany mezinárodních organizací. Řecká ekonomika je na dně a pokud se řecká vláda s věřiteli nedohodne, hrozí tzv. Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny.

(Aktualizováno: 10.8.2015)

V Řecku se od konce druhé světové války střídaly jednotlivé vlády poměrně často, s výjimkou let 1967 – 74, kdy byla u moci Vojenská junta.

Po pádu diktátorského režimu se v zemi postupně etablovaly dvě strany, které se až do nedávna téměř výhradně podílely na moci: Nová demokracie a Panhelénské socialistické hnutí (PASOK).

Tyto dvě strany jsou v současné řecké společnosti nejvíce spojovány s korupcí a dluhovou krizí, kterou Řecko prožívá.

Roku 2001 se Řecko připojilo k zemím Evropské unie, které od počátku ledna 2002 měly používat společnou měnu euro. Později se však ukázalo, že Řecko dodávalo falešné údaje, aby mohlo vstoupit do eurozóny. V dalších letech zadlužení země rostlo a v roce 2009 tři hlavní ratingové agentury snížily kvůli obavám z neschopnosti splácet dluhy Řecku rating.

Řecká dluhová krize – měsíc po měsíci

Říjen 2009

Na počátku října se v zemi konají parlamentní volby, které s téměř 44 % hlasů vyhrálo hnutí PASOK a získalo 160 míst v řeckém parlamentu z 300 možných. Předsedou vlády se stává Jorgos Papandreu.

Nový ministr financí oznamuje první škrty s cílem snížit schodek rozpočtu, který v tu chvíli činí čtyřnásobek povolené hranice v eurozóně, která je 3 % HDP. Na konci měsíce agentura Fitch snižuje rating země.

Další agentury ji následují.

2010

Únor 2010

V únoru Papandreova vláda schvaluje první balíček úsporných opatření, který zahrnuje zmražení platů vládních zaměstnanců, snížení pracovních bonusů a snížení počtu proplacených přesčasů. První protesty na sebe nenechají dlouho čekat.

• Březen 2010
• Z počátku března parlament schvaluje další balíček úsporných opatření, který obsahuje zmražení důchodů, zvýšení daně z obratu o dvě procenta, zvýšení daňové zátěže na pohonné hmoty, cigarety, alkohol a luxusní zboží.
• Duben 2010

V dubnu je Řecku znovu snížen rating třemi hlavními ratingovými agenturami. 23. dubna premiér Papandreu formálně žádá o mezinárodní finanční pomoc. Na záchranném balíčku se má podílet Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Květen 2010

Během května se Papandreu, MMF a lídři eurozóny shodují na přijetí záchranného balíčkupro Řecko ve výši 110 miliard eur, který bude vyplácen v průběhu příštích tří let podle toho, jak bude země úspěšná v provádění dohodnutých reforem. Výměnnou za finanční pomoc oznamuje premiér Papandreu nové kolo přísnějších úsporných opatření. Tamní odbory svolávají na protest generální stávku.

Ministři financí EU se shodují na vytvoření dočasného Evropského finančního a stabilizačního fondu (EFSF) a Evropského finančního a stabilizačního mechanismu (EFSM).

Říjen 2010

V průběhu října řecká vláda ohlašuje nová a silnější úsporná opatření v návrhu rozpočtu pro rok 2011. Opatření zahrnují nové daně a vyšší sazbu DPH. Současně EU rozhoduje o vytvoření stálého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který by měl fungovat od října 2012.

2011

V první polovině roku 2011 se jednotlivé ratingové agentury střídají ve snižování řeckého ratingu. Mezinárodní věřitelé říkají, že řecké reformy nejsou dostatečně hluboké, aby se tamní ekonomika ozdravila.

Červen 2011

Na konci června řecký parlament schvaluje další balíček úsporných opatření, který obsahuje nové škrty a nové daně. V souvislosti s tímto balíčkem je odbory uspořádána 24hodinová generální stávka. Protestující pochodují k budově parlamentu a dostávají se do střetu s policií.

Říjen 2011

V říjnu se lídři eurozóny shodují na odepsání 50 % řeckého dluhu výměnou za další úsporná opatření. Protesty pokračují po celém Řecku. Premiér Papandreu žádá o hlasování o důvěře jeho vládě a vyhlašuje referendum o posledním záchranném balíčku, ve kterém by se měla zemi odepsat polovina dluhu. Nad dohodou se tak vznášejí otazníky.

Listopad 2011

Na počátku listopadu Papandreova vláda získává důvěru. Po vlně kritiky však premiér svůj plán na referendum stahuje a sám oznamuje rezignaci. Nové volby jsou naplánovány na jaro 2012. Prozatímním předsedou vlády se stává bývalý šéf řecké centrální banky Lukas Papademos.

2012

V prvních měsících roku 2012 přijímá řecký parlament nový úsporný balíček navzdory probíhajícím protestům. Mnoho budov v centru Athén je zapáleno. V dubnu se v blízkosti budovy parlamentu upaluje bývalý lékárník, a stává se tak symbolem pro skupiny protestující proti úsporným opatřením. Násilné střety mezi protestanty a policií na sebe nenechají dlouho čekat.

Květen 2012

V předčasných parlamentních volbách na počátku května prudce klesá podpora vládní koalici, kterou tvořila strana Nová demokracie a hnutí PASOK. Naopak nárůst podpory zaznamenávají strany krajní pravice a levice, které jsou proti úsporným opatřením. Tři nejsilnější strany nejsou schopny utvořit fungující koalicia prezident Karolos Papulias vyhlašuje nové volby na 17. června.

Červen 2012

Červnové parlamentní volby znamenají vítězství pro Novou demokracii, avšak strana nezískává většinu. Předseda strany Antonis Samaras vytváří koalici s hnutím PASOK, které se ve volbách umístilo na třetím místě, a s dalšími menšími stranami, které mu pomohou zavést další úsporná opatření.

Říjen 2012

V říjnu byl představen návrh rozpočtu pro rok 2013, ve kterém se počítá s dále upadající ekonomikou a vyšší dluhovou zátěží země.

Předseda vlády Samaras varuje, že jeho vládě dojdou do konce listopadu peníze, nedostane-li čerstvou mezinárodní pomoc.

Zároveň řecký parlament schvaluje úsporný plán ve výši 13,5 miliard eur, aby si zajistil další půjčky od EU a MMF. Součástí plánu je navýšení daní a škrty v důchodech.

Své fungování zahajuje Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Všechny nové programy finanční pomoci půjdou právě skrze ESM. Půjčky Řecku a jiným zemím doposud vedené pod EFSF budou pod tímto starším fondem pokračovat.

2013

Na počátku roku 2013 dosahuje nezaměstnanost v Řecku téměř 27 % a je tak nejvyšší v EU. Problémem je zejména nezaměstnanost mladých, která dosahuje až 60 %.

Duben 2013

Řecko v dubnu souhlasí s dalšími úspornými opatřeními, požadovaných „Troikou“ mezinárodních věřitelů – Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem.

Dohoda je viděna jako krok k získání další finanční pomoci. Zároveň řecký parlament schvaluje zákon rušící 15.000 pracovních míst ve státní správě.

Lidé ve státní správě měli dříve ústavní záruku, že o svá místa nemohli přijít.

Červen 2013

V průběhu června vláda bez varování oznamuje, že zastavuje provoz Řecké vysílací společnosti ERT z důvodu šetření peněz. Rozhodnutí má za následek masové protesty a 24hodinovou stávku. Následkem je také odchod strany Demokratická levice z vlády premiéra Samarase a tím snížení parlamentní většiny kabinetu na tři hlasy.

Září 2013

Během září je zabit levicový aktivista a následkem toho probíhají napříč zemí demonstrace. Z vraždy je viněn neonacista a šéf krajně pravicové strany Zlatý úsvit Nikolaos Michaloliakos a pět dalších poslanců Zlatého úsvitu je zatčeno na základě obvinění z přepadení, praní peněz a příslušnosti ke zločinné organizaci.

Prosinec 2013

V prosinci řecký parlament schvaluje rozpočet pro rok 2013, který počítá s návratem k ekonomickému růstu po šesti letech recese. Předseda vlády Samaras to označuje za první zásadní krok směrem k ukončení finanční pomoci, ačkoli ministři financí eurozóny nejsou tak optimističtí.

1. 2014
2. Také na počátku roku 2014 je řecká nezaměstnanost stále vysoká, v únoru dosahuje rekordních 28 %.
3. Březen 2014

Na konci března parlament těsně schvaluje velký balíček reforem, který otevře více maloobchodních sektorů k hospodářské soutěži. Balíček byl součástí dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli.

Duben 2014

V dubnu ministři financí eurozóny oznamují, že uvolní dalších 8 miliard eur finanční pomoci Řecku. Zároveň Řecko získává téměř 4 miliardy dolarů ze světových finančních trhů ze svého prvního prodeje dlouhodobých státních dluhopisů po čtyřech letech. Tento krok je vnímán jako důležitý v ekonomické obnově země.

Květen 2014

V průběhu května je po dlouhé době ratingovou agenturou Fitch zvýšen řecký rating. Mezitím se v Řecku konají dvoje volby – místní a do Evropského parlamentu. Druhé zmíněné vyhrává s 26,6 % hlasů Koalice radikální levice (SYRIZA), která vystupuje proti úsporným opatřením.

Prosinec 2014

V prosinci řecká vláda oznamuje konání prezidentských voleb. Další den se tamní burza propadá o téměř 13 %, nejvíce od roku 1989. Prezidenta se nedaří zvolit ani ve třetím kole, a tak je parlament podle ústavy rozpuštěn a jsou vyhlášeny nové volby, které jsou naplánovány na 25. ledna 2015.

2015

Leden 2015

25. ledna vyhrála předčasné řecké parlamentní volby extrémně levicová strana Syriza (36,3 %). Spojencem ve vládě se jí stala pravicová strana Nezávislí Řekové. Obě vládnoucí strany se ostře vymezovaly proti politice úsporných opatření, které po Řecku chtěli jeho věřitelé.

Nový premiér a lídr vítězné strany Alexis Tsipras požadoval odpuštění velké části řeckého dluhu. Pokud by se tak nestalo, hrozil odchodem země z eurozóny. Proti zmírnění podmínek splácení dluhu se stavěly státy platící eurem v čele s Německem, které trvalo na tom, aby Řecko pokračovalo v reformách.

V první polovině roku mělo Řecko splatit téměř 4 miliardy eur mezinárodním věřitelům. Začala také jednání o další finanční pomoci ve výši 7 miliard eur.

Únor 2015

Evropská centrální banka rozhodla, že již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Veřejný dluh Atén se vyšplhal na 320 miliard eur, což odpovídá dvouletému výkonu řecké ekonomiky. Řecko se tak dostalo nejblíže bankrotu od roku 2012.

Program úvěrové pomoci, který končilna konci února, se ale novému řeckému ministru financí Janisi Varufakisovi podařilo prodloužit o další 4 měsíce. Výměnou za finanční pomoc a odvrácení bankrotu Řecko  předložilo seznam strukturálních reforem, které měly přivést do státní kasy peníze na pokrytí dluhu.

Syriza tak musela výrazně ustoupit od svých předvolebních požadavků, což vyvolalo rozkol ve straně.

Březen 2015

Řecko přijímáreformy, ke kterým se zavázalo v rámci prodloužení záchranného balíčku, a také uhradilo splátku 310 milionů eur Mezinárodnímu měnovému fondu.

Na druhou stranu se v zemi snížil odliv kapitálu kvůli krizi řeckých bank. Ministr financí Varufakis požadoval, aby se o splácení dluhu vyjednávalo pouze na nejvyšší politické úrovni bez přítomnosti tzv.

Trojky, kterou považoval za příčinu řecké krize. Trojka po řecké vládě požaduje další reformy.

Duben 2015

Řecko představilo novou sadu reforem, jejichž realizace mu měla zajistit finanční pomoc zahraničních věřitelů ve výši 7,2 miliardy eur.

Reformy se ale v mnohém držely zpátky a Trojka je vyhodnotila jako nedostatečné. Nakonec se Aténám podařilo uhradit věřitelům další část dluhu ve výši 448 milionu eur.

Peníze z velké části čerpaly z vládních fondů, polostátních podniků a z prodeje státního majetku.

Květen 2015

Řecký premiér Alexis Tsipras odvolal ministra financí Janise Varufakise z pozice hlavního vyjednavače s věřiteli eurozóny a nahradil ho náměstkem ministra zahraničí Euklidisem Tsakalotosem.

Země pokračovala zdárně ve splácení části dluhu Mezinárodnímu měnového fondu (ve výši 775 milionu eur).

Nicméně došlo nejen ke zhoršení odhadu vývoje řecké ekonomiky na další období, ale i ke snižování výhledu úvěrového ratingu, které udělují ratingové agentury.

Červen 2015

29. června byla uzavřena aténská burza a řecké banky. Denní limit výběru hotovosti z bankomatu byl stanoven na 60 eur. Řecko se stalo první vyspělou ekonomikou, která Mezinárodnímu měnovému fondu včas nesplatila část dluhu ze záchranného programu ve výši 1,6 miliardy eur.

Řecko poté požádalo Mezinárodní měnový fond o prodloužení doby na uhrazení dlužné částky. Vyjednávání mezi Řeckem a jeho věřiteli ohledně úsporných opatření se vlečou už od ledna. Řecká vláda stále nedokáže předložit seriózní návrh reforem.

Důkazem je i řada zmařených jednání, včetně mimořádného summitu Evropské rady a jednání eurozóny. Na konci měsíce řecký parlament schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řeckého zadlužení.

Euroskupina rozhodla, že další jednání s Řeckem budou pokračovat až po zveřejnění jeho výsledků.

Červenec 2015

Na začátku července se konalo referendum o přijetí úsporných opatření navrhované mezinárodními věřiteli, ve kterém 61,3 % voličů tyto podmínky odmítlo. Den po referendu odstoupil z funkce ministr financí Janis Varufakis, ve které ho nahradil Euklidis Tsakalatos.

Řecko nakonec na konci měsíce podmínky věřitelů a úsporné balíčky schválilo. Součástí podmínek věřitelů pro třetí záchranný program, ze kterého by Řecko mohlo během tří let vyčerpat až 86 miliard eur, bylo zejména zvýšení DPH a důchodová reforma.

Třetí záchranný balíček ale ohrožovaly neshody uvnitř strany Syriza a odmítnutí Mezinárodního měnového fondu podílet se na finanční pomoci Řecku. Nakonec Atény získaly přístup k tříměsíční překlenovací půjčce v celkovém objemu 7,16 miliardy eur. Do 20.

srpna musí Řecko splatit zhruba 3,4 miliardy eur Evropské centrální bance (ECB). Největší část peněz Řecko dluží EFSF (130,9 miliard eur), dále státům eurozóny (52,9 miliard eur) a ECB (23,6 miliard eur).

Srpen 2015

V první polovině srpna se Řecko se svými věřiteli dohodlo na svých rozpočtových cílech do roku 2018.

Atény mají v letošním roce hospodařit s primárním deficitem (rozpočtová bilance očištěná od splátek dluhu) ve výši 0,25 %, v dalších třech letech pak s primárním přebytkem (2017: 1,75 %; 2018: 3,5 %). 10.

srpna byla také řeckou vládou oznámena dohoda s věřiteli o třetím záchranném balíku na expertní úrovni.

Autor: Marek Vondřich/Pavla Bazgierová