Nádor v břiše – Vše o zdraví

V rámci Zdravého úterý přicházely  otázky na téma Rakovina jícnu a žaludku do online poradny FN Plzeň, odpovídal lékař 1. Interní kliniky MUDr. Karel Balihar, Ph.D. 

Jícen a žaludek patří mezi místa v lidském těle, kde se rakovina vyskytuje méně často než např. v tlustém střevě, plicích, gynekologických orgánech nebo v prostatě.

Velmi zajímavý a pozitivní je dlouhodobý trend k snižování výskytu rakoviny žaludku v České republice, zatímco výskyt ostatních typů rakoviny spíše stoupá.

V rámci online poradny byly diskutovány především rizikové faktory vzniku rakoviny těchto orgánů a jak rakovině předcházet úpravou životního stylu. Okrajově jsme se dotkli také vlivu genetiky a možnosti léčby tohoto závažného onemocnění.

Zde představujeme nejzajímavější otázky s odpověďmi.

OTÁZKA:        

Dobrý den, jak velký má význam věk v souvislosti s diagnostikou. Tj jsou tyto typy rakoviny vice častější u starší či mladší populace. Děkuji 

ODPOVĚĎ:    

Dobrý den, průměrný věk pacientů s rakovinou jícnu je 60 let u mužů a 68 let u žen, u rakoviny žaludku se křivka výskytu začíná zvyšovat o něco dříve, a to po 50. roku věku.

V naprosté většině tedy riziko tohoto onemocnění nastává od středního věku, i když velmi vzácné výjimky jsou možné, jako byl např.

difúzní typ rakoviny žaludku u 25-leté pacientky, v těchto případech však obvykle hraje roli nějaká významná genetická dispozice

OTÁZKA:        

Dobrý den, jaké jsou nejčastější rizikové faktory? Lze tomuto onemocnění nějak předcházet? Děkuji a zdravím

  • ODPOVĚĎ:    
  • Dobrý den, rizikové faktory pro rakovinu jícnu jsou: 
  • – mužské pohlaví, tvrdý alkohol, kouření (doutníky), letitý žaludkojícnový reflux, stavy po velkém poleptání jícnu, vzácná achalasie jícnu, možná i častá konzumace nadměrně horkých či studených pokrmů + některé další méně významné.
  • Rizikové faktory pro rakovinu žaludku jsou:

– mužské pohlaví, tvrdý alkohol, kouření, možná i zvýšená konzumace uzenin, dlouhodobý zánět žaludku při infekci Helicobakterem pylori, stavy po operacích žaludku, dlouhodobý imunitní zánět žaludeční sliznice s nedostatkem vitamínu B12, možná i častá konzumace nadměrně horkých či studených pokrmů + některé další méně významné. Předcházet lze tomuto onemocnění zdravým životním stylem ideálně s životní spokojeností bez větších stresů. Dosáhnout a udržet tento stav, jakkoli je příjemný, je v dnešní době nelehké, ale nikoli nemožné 🙂 

OTÁZKA:        

Dobrý den, jak velký význam má genetické vyšetření jako prevence rakoviny. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:    

Dobrý den, bohužel neexistuje žádný celoplošný program takovéto genetické prevence.

Pouze rodiny s četným výskytem nádorových onemocnění a prokázanou konkrétní mutací, která zvyšuje riziko tohoto a jiných nádorů, jako je například Lynchův syndrom, podléhají pravidelným endoskopickým kontrolám, jež je do jisté míry chrání před rakovinou.

Ale tyto mutace nejsou naštěstí v populaci časté. Proto význam genetiky zatím pouze spočívá ve vyšetření rodinných příslušníků tzv. nádorových rodin k vyhledání těchto poměrně vzácných mutací. 

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách:http://old.fnplzen.cz/chat_archiv.asp

Nádor v břiše - Vše o zdraví

Rakovina: Popis, druhy, příznaky a léčba smrtelné nemoci

Nezhoubné (benigní) nádory nezakládají dceřinná ložiska a rostou omezeně (přičemž mohou působit problémy utlačováním okolní tkáně. Tyto nádory se svou strukturou také více podobají původní tkáni, ze které vyrůstají.

Za projev zhoubnosti rakoviny (malignity) se považuje to, když nádor začne prorůstat do okolní tkáně, napadat jiné orgány a zakládat vzdálená ložiska, takzvané metastázy (kromě nádorů na mozku).

Příznaky rakoviny

Mezi nejznámější druhy rakoviny patří a jejich typické příznaky patří:

  • rakovina prsu (bulka v prsu)
  • rakovina děložního čípku (bolesti v podbřišku, vodnatý až krvavý výtok, urologické komplikace
  • rakovina tlustého střeva (krev ve stolici, časté střídání průjmu a zácpy)
  • rakovina prostaty (časté močení, menší proud moči)
  • rakovina plic (kašel, chrapot, vykašlávání krve)
  • rakovina slinivky břišní (poruchy trávení, bolesti břicha)
  • rakovina jater (žloutenka, zvětšení jater)
  • rakovina mozku (epilepsie, bolesti hlavy)
  • rakovina kůže (melanom – ploché mateřské znaménko bez jasného ohraničení)
  • rakovina krvetvorné tkáně – leukemie a lymfomy (horečka, krvácení, těžké infekce)
  • rakovina ledvin (krev v moči, bolest v boku či v zádech, hmatné zvětšení ledviny)

Kromě toho, že nádor roste v místě, kde vznikl, většinou různou měrou ovlivňuje celkový stav organizmu. To se projevuje různorodými necharakteristické příznaky jako například silné noční pocení, nechutenství, náhlý úbytek hmotnosti apod.

U většiny druhů rakoviny se objeví v rozboru krve pozitivní nádorové (onkologické) markery. Jde o látky, které jsou produkovány nádorovými buňkami.

Ty přecházejí do tělesných tekutin (krevní sérum, moč), kde je lze prokázat. Markerů lze využít i ve sledování možné recidivy rakoviny.

Mezi onkomarkery patří CA 125, CA 72-4, CA 19-9, CA 15-3, CEA, NSE, CYFRA, PSA, fPSA, HE4, AFP, proGRP.

Vše o příznacích rakoviny plic čtěte zde.Vše o příznacích rakoviny vaječníků najdete zde.

Vyšetření 

Nádorová onemocnění se diagnostikují pomocí pěti základních skupin metod:

  • biochemické – vyšetření krve, moči nebo stolice na množství určitých látek
  • genetické – zkoumají případné změny ve vzorcích DNA
  • bioptické – odběr vzorku tkáně (biopsie) a jeho následné vyšetření (histologie), patří sem například kolonoskopie nebo bronchoskopie
  • cytologické – odběr vzorku tekutiny (mozkomíšní mok, výpotek apod.), sleduje se přítomnost nebezpečných buněk
  • zobrazovací – hledají případné nádory na rentgenových a podobných snímcích, dále se využívá mamografie (rakovina prsu), počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance

Léčba rakoviny

Pokud je to možné, je nejsnadnějším způsobem, jak zastavit šíření rakoviny, chirurgické odstranění nádoru. Uvádí se, že v takovém případě má pacient největší šanci na uzdravení, protože nádor byl zachycen včas, ještě než stačil prorůst do okolí.

Další známou léčbou rakoviny je chemoterapie, tedy léčba vysokými dávkami cytostatik – látek poškozujících rakovinné (ale i zdravé) lidské buňky. Tento druh léčby mívá někdy velmi nepříjemné vedlejší účinky (zvracení, průjem, anémie, vypadávání vlasů, sterilita a další).

Lidé s rakovinou také často podstupují takzvanou radioterapii neboli ozařování. Kde o terapii ionizujícím zářením, kdy se energie záření předává do nádoru, a ten se jím narušuje. Záření může být aplikované celotělově, nebo cíleně jen na místo růstu nádoru.

Mezi další druhy léčby rakoviny patří termoterapie, imunoterapie, hormonální terapie a alternativní medicína.

V posledních letech se dostává do popředí velmi účinná, ale také nákladná biologická léčba. Ta využívá přirozenou imunitu lidského těla k vyléčení onemocnění a může chránit pacienty před nežádoucími účinky některých jiných způsobů léčby (např.

u chemoterapie). Při biologické léčbě se užívají látky které lidské tělo v malém množství produkuje jako odpověď na zánět nebo různá onemocnění.

S pomocí moderních laboratorních technik je dnes možné tyto látky uměle vyrobit a použít je v léčbě rakoviny a dalších chorob.

Nedílnou součástí léčby rakoviny je také psychická pomoc a podpora, a to nejen od profesionálů (psychologů, terapeutů), ale také od lidí blízkých pacientovi.

Bylinky

Některé potraviny a bylinky mají prokazatelnou a vědecky ověřenou účinnost proti rakovině. Patří sem zejména:

  • Potraviny na rostlinné bázi. Ty obsahují přirozeně se vyskytující látky zvané fytonutrienty. Jsou to například karotenoidy nebo karoteny, které najdeme v červené, oranžové, žluté a některé tmavě zelené zelenině.
  • Polyfenoly, nalezené v bylinách, koření, zelenině, čaji, kávě, čokoládě, ořechách, jablkách, cibuli, bobulovinách a dalších rostlinách.
  • Sloučeniny nalezené v pažitce, česneku a pórku.

Další informace k tématu čtěte zde.O tom, co jíst při rakovině, čtěte zde.

Prevence rakoviny

Primární prevence

Na vzniku rakoviny se podílí celá řada faktorů, nejvíce však životní styl a prostředí. Mezi ty nejrizikovější patří zejména kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek vlákniny v potravě, vystavování některým chemikáliím (tzv. karcinogenům), expozice ionizujícímu záření a vrozené dispozice (genetika).

Prevence rakoviny tak spočívá hlavně dodržování zdravého životního stylu a odstranění všech možných rizikových faktorů.

Sekundární prevence

Kromě dodržování zásad zdravého životního stylu je nezbytné chodit na pravidelné lékařské prohlídky.

Při včasném záchytu rakoviny může být nemoc mnohem lépe léčitelná, a často dochází i k úplnému uzdravení pacienta.

Celá řada nádorů dokáže růst skrytě i po dobu 5 až 10 let, než se projeví prvními příznaky (a v některých případech – rakovina plic, slinivky břišní – už může být v takové chvíli pozdě).

Mezi základní lékařskou prevenci rakoviny patří:

  • pravidelné gynekologické prohlídky (rakovina nádorů děložního čípku)
  • samovyšetření prsu a mamografie (rakovina prsu)
  • test na okultní krvácení ve stolici (rakovina tlustého střeva)
  • vyšetření per rektum – konečníkem (rakovina konečníku, tlustého střeva a prostaty

Vše o preventivních prohlídkých čtěte zde.

Další informace o prevenci rakoviny čtěte zde.

Kdy jít k lékaři

Kromě pravidelných preventivních prohlídek bychom měli jít k lékaři vždy, když zaznamenáme některé z nejčastějších příznaků rakoviny:

  • změny ve střevních návycích (průjmy, zácpy)
  • bulky nebo bouličky pod kůži (zejména v prsní tkáni)
  • dlouhodobý kašel a chrapot
  • změny v činnosti močového měchýře
  • nevysvětlitelní přetrvávající bolest
  • nevysvětlitelný úbytek váhy
  • jakékoli krvácení kromě menstruace
  • nehojící se rány
  • otoky, které se neztrácejí

Autor: Marie Bezděková

Předkové dřív zemřeli a nádoru se nedožili, říká lékařka | Zdraví

LN Na nádory v Česku umírá čtvrtina lidí – odpovídá to výskytu v jiných zemích?Situace u nás je podobná jako v nejvyspělejších evropských a zaoceánských zemích. Zhoubné nádory jsou velmi rozmanité, léčebné možnosti se liší.

Můžete onemocnět příznivou formou zhoubného nádoru a vaše vyhlídky na uzdravení jsou většinou excelentní, pokud si ale vytáhnete „černého Petra“, mohou vám diagnostikovat některý nepříznivý nádor. U většiny nádorů také klesá šance uzdravit se s pokročilostí nemoci.

Pokud dorazíte k lékaři s malým lokalizovaným nádorem, je pravděpodobné, že nemoc úspěšně zvládnete, pokud ale se stejným nádorem přijdete pozdě, nemůže vás úplně vyléčit ani sebemodernější léčba.

Úspěšnost onkologické léčby zásadně ovlivňuje úroveň zdravotnictví obecně, protože naše péče probíhá ve spolupráci s dalšími obory. Proto nás personální devastace, ohrožující fungování české medicíny, děsí.

LN Nakolik můžeme ovlivnit vznik tohoto onemocnění životným stylem?Dodržování pravidel zdravého životního stylu může riziko zhoubného onemocnění významně snížit, ale ne úplně vyloučit. Nicméně pokud nekouříme, nejsme obézní, dostatečně se hýbeme, neopíjíme se a rozumně sledujeme, co jíme, máme významně větší naději, že se nádoru vyhneme.

Určitě je smysluplné zapojit se v příslušném věku do screeningových programů vyhledávajících ty nejčastější, a tedy i nejpravděpodobnější malignity. Vhodné je zapátrat v rodině a zaměřit se na prevenci těch nádorů, které se u příbuzných opakovaně vyskytovaly. Pokud se léčím s vředovou chorobou žaludku, musím myslet na to, že se mi v žaludku může vytvořit nádor a kontrolovat to.

Pokud mám nevinné polypy ve střevě, musím vědět, že se mohou časem změnit v nádor, takže se musí kontrolovat a odstraňovat. Pokud mám na kůži podezřelá znaménka, je rozumné docházet ke kontrolám na dermatologii a tak podobně. Univerzální recept, jak dozajista předejít vzniku rakoviny, zatím nemáme. Naši předci se jí většinou vyhnuli tím, že dříve zemřeli.

Rakovina je tedy také taková daň za prodlužující se dožití.

LN Mohou se do budoucna u dalších forem rakoviny objevit podobné screeningové programy, jaké dnes existují pro nádory prsu a děložního čípku? Nebo alespoň vyšetření, jaké existuje u nádoru tlustého střeva?V současné době probíhá také program na odhalení karcinomu prostaty, což je u nás v současné době nejčastější zhoubný nádor mužů. Screening je jedna z nejefektivnějších metod, jak odhalit zhoubný nádor včas. Má smysl jej provádět jen u velmi častých diagnóz a tam, kde je zásadní rozdíl mezi nadějí pacienta na vyléčení v časné fázi nemoci a v případě pokročilého nádoru. Bylo by skvělé, pokud bychom mohli aplikovat screening na další časté nádory, například karcinom plic, karcinom ledviny nebo třeba slinivky břišní. K tomu je ale třeba mít také vyšetřovací metodu, která nebude příliš nákladná, bude bezpečná a přitom dost citlivá, aby zachytila co nejmenší nádor. Jakmile se taková metoda u zmiňovaných diagnóz objeví, pak budemožné připravit i další screeningové programy.

LN Jak se k léčbě rakoviny staví zdravotní pojišťovny?Léčba rakoviny je nesmírně nákladná a její úhrada většinou není v silách běžného člověka. Nejnákladnější léčba je na základě výsledků klinických studií nejprve určena těm nejnemocnějším.

Tím víc nás mrzí, že se objevují případy, kdy je podle odborných doporučení nemocný indikován k nákladné léčbě, ale pojišťovna mu ji nechce zaplatit. Zatímco v Německu trvá získání úhrady nového léku v průměru tři měsíce, na Slovensku rok, u nás je to 18měsíců, což významně přesahuje zákonnou lhůtu.

Všichni nemocní, kteří v tomto období léčbu potřebují, jsou poškozeni.

LN Má to momentálně nějaké řešení?Existuje jediná možnost, jak získat úhradu takové léčby ze zdravotního pojištění, a to je žádost ošetřujícího onkologa na příslušnou pojišťovnu o úhradu této terapie na základě paragrafu 16 zákona 48/1997. Ten umožňuje výjimečnou úhradu nového léku, pokud pro pacienta neexistuje jiná možnost léčby.

Zatímco lékaři i pacienti cítí, že namístě je prokazatelně nejúčinnější léčba, právní interpretace pojišťoven je většinou taková, že pokud existuje jiná terapie, i když méně účinná, léčbu nelze uhradit. Vzhledem k tomu, že léčba podléhá historickému vývoji, většinou nějaká stará terapie existuje.

To ovšem znamená pro většinu pacientů konec naděje na možnost využití moderní léčby. Přitom bez jakékoli vysledovatelné logiky některým nemocným některé pojišťovny i novou metodu léčby hradí. Tím vzniká netransparentní a nerovný přístup k léčbě inovativní terapií. Situace vyžaduje systémové změny.

Než proběhnou a napraví neprůhledný režim úhrad léků a zpoždění jejich vstupu na náš trh, možná by pomohla našim nemocným změna formulace zmíněného paragrafu v rámci novely zákona 48, která by mohla otevřít jediná malá dvířka vedoucí k jejich naději.

Po transparentnosti nových pravidel voláme také proto, že nevylučujeme situaci, kdy prostě nebude možné všechny nové léky pro jejich vysokou cenu z pojištění uhradit. Pokud bude jasné, jaké léčby se toto rozhodnutí týká, budou moci nastoupit náhradní mechanismy, jako jsou sbírková konta, nadační fondy a podobně. 

Rakovina žaludku je těžko rozpoznatelná, vnímejte signály – Proženy

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Zatímco výskyt většiny nádorových onemocnění se zvyšuje, u rakoviny žaludku je to naopak. Kvalita stravy v posledních desetiletích vedla k tomu, že počet případů tohoto jinak častého onemocnění klesá.

Nejvyšší výskyt je v Japonsku, není ale jasné proč. Stejně jako není jasné, proč k onemocnění obecně dochází.

V Česku si oznámení o této diagnóze vyslechne zhruba 15 lidí na 100 tisíc obyvatel, nejčastěji ve věku nad 70 let.

Problém je, tak jako u mnoha jiných nádorových onemocnění, že neexistuje snadné preventivní vyšetření, a tak se na něj většinou přijde pozdě. Kromě toho nevaruje žádnými typickými příznaky.

Prvotní známky může pacient, a často i lékař, podcenit. Objevuje se nechutenství, nevolnost, bolesti v podbřišku, hubnutí, slabost a únava. Pokud je v horní části žaludku, může se projevit nesnadným polykáním a nemocný má pocit, že mu jídlo uvízlo v hltanu.

Hubnete bez příčiny? Tyhle nemoci kradou kila. 

Problémy se často zaměňují nebo stejně projevují jako vředové onemocnění žaludku: čili pocit nadýmání a bolestí břicha nalačno a naopak úlevou od potíží po jídle.

V pokročilých stádiích už nemocný zvrací krev nebo je ve stolici (černá a mazlavá). Podobně se ale projevují i jiné nemoci trávicího traktu, takže není třeba vždy myslet na nejhorší.

Rozhodně je ale nutné neotálet s návštěvou lékaře.

Foto: DimaBerlin, Shutterstock.com

Vleklá únava a hubnutí bez příčiny mohou ukazovat na rakovinu žaludku

Je-li to možné, tak se nádor chirurgicky odstraňuje. Dále se používá, podobně jako u všech nádorových chorob, chemoterapie, radioterapie případně biologická léčba.

 Provádí se gastroskopie, při které lékař odebere vzorek na histologické vyšetření. Dále se ultrazvukem či na CT vyšetřují okolní orgány.

 Nejhorší prognózu mají nádory ve vysokém stádiu a také pacienti, kterým se nemoc vrátí.

Jaké jsou vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie?

I když není známá jasná příčina nemoci, je zjevné, že ji zhoršuje nekvalitní strava a také cigaretový kouř. Co se týče jídla, nevhodné pro celý organismus je smažení a grilování, které vytváří karcinoidy.

Nebezpečné jsou také plísně v potravinách, nadměrné množství soli, nedostatek vlákniny a vitaminů z ovoce a zeleniny či konzumace jídla špatně konzervovaného.

Právě jiné možnosti skladování potravy než konzervace (zejména té domácí) vedly zřejmě k poklesu onemocnění u nás.

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Lék na všechno? Zdravě jíst a nekouřit

Nádorové onemocnění se může také rozvinou kvůli genetické predispozici, čili dědičnosti. Vliv má pravděpodobně i infekce Helicobacterem pylori, který působí v žaludku chronický zánět. Rizikem jsou i předchozí polypy na sliznici žaludku.

  • Popis – Nádorové onemocnění
  • Příznaky – Bolest v podbřišku, nechutenství, únava, potíže s polykáním v pokročilém stádiu pak zvracení krve a krev ve stolici
  • Inkubační doba – Nemá inkubační dobu, rozvíjí se postupně
  • Léčba – Chirurgické odstranění části žaludku, chemoterapie, radioterapie, biologická léčba
  • Smrtnost – Jestliže se na nemoc přijde včas, je prognóza pětiletého přežití kolem 90 %, postupně se zhoršuje až na 20 %
  • Prevence – Zdravá strava, nekouření

Rakovina v Česku. Co je nebezpečné pro muže a co pro ženy? 

I nádory vnitřních orgánů na sebe mohou upozornit skrz kůži

Hlavní obsahKožní nemoci bývají často spojovány s výskytem rakoviny vnitřních orgánů. Foto: Profimedia.cz

Vnitřní nádory na sebe mohou skrz kůži upozornit dvěma způsoby.

Existuje hned několik kožních nemocí, jež jsou spojovány s výskytem rakoviny vnitřních orgánů. Přičemž jeden vnitřní nádor může mít hned několik kožních projevů.

„Příkladem mohou být náhle vzniklá extrémní suchost kůže nebo náhlý vznik mnohočetných kožních výrůstků na trupu. Může se ale jednat i o příznaky zánětlivé kožní choroby – například šíření karcinomu prsu do kůže připomíná růži,“ vysvětluje profesorka Jana Hercogová, z Dermatologie prof. Hercogové – Kliniky preventivní dermatologie s. r. o.

Podle lékaře Wakeho Foresta mohou na onkologické onemocnění vnitřních orgánů upozornit i sametové pigmentové skvrny na rukou, rtech, ale i krku a podpaží.

Hustá kůže na dlaních připomínající vařené dršťky zas bývá často spojována s rakovinou plic, ale i rakovinou žaludku. Šupinatá vyrážka na hýždi, v dlaních či jiných místech na těle a červený jazyk pak mohou signalizovat nádor slinivky břišní.

U tzv. paraneoplázie nejde o samotný nádor, který by se objevil na kůži, ale o kožní projevy vnitřních nádorů či nádorů krve. Některé tyto příznaky se navíc mohou projevit dříve, než typické projevy daného nádoru či mohou signalizovat recidivu.

Pravidelná kontrola pigmentových znamének může zachránit životZdraví

Metastázy jsou tvořené přímo buňkami původního nádoru. Jde o buňky oddělené od primárního útvaru, které putují tělem do jeho dalších částí. Usadí se a vytvoří druhotné ložisko – nový nádor. Kožní metastázy se vyskytují u 3–10 % onkologických pacientů.

Nejčastější jsou metastázy do kůže u mužů s karcinomem plic a u žen s karcinomem prsu. Dále u obou pohlaví při rakovině tlustého střeva a melanomu. Obvykle se kožní metastázy nacházejí v oblasti hrudníku. Jejich vzhled je rozmanitý, mívá podobu skvrn, vyvýšenin, uzlů atd.

Lidé kožní potíže berou často na lehkou váhu. Mají pocit, že se nejedná o nic závažného a vše se snaží řešit sami bez pomoci odborníků. Bohužel i za banální vyrážkou může stát závažný zdravotní problém, a je tedy velmi důležité nic nepodceňovat a co nejdřív vyhledat odborníka.

Základem vyšetření v dermatologické ordinaci je diagnostika, k níž se využívají různé metody vyšetření – klinické vyšetření, dermatoskop, mikroskopické vyšetření vzorku kůže, krevní testy a další.

„Na základě těchto vyšetření je schopen dermatolog stanovit včasnou diagnózu, nicméně pacienta sám neléčí. Vnitřní nádory vždy léčí onkolog. Jen v případě metastáz do kůže je dermatolog součástí celého onkologického týmu, který řeší léčbu nemocného,” dodává Hercogová.

Hlavní zprávy

Výtažek z bodláku dokáže „vyhladovět“ rakovinu

Ten bodlák roste na kdejakém rumišti, ale už středověké kořenářky věděly, že ostropestřec mariánský pomáhá nemocným lidem. Nad léčivými vlastnostmi této rostliny nyní bádají čeští vědci. Ze semínek získávají substanci silybin, kterou pak přetvářejí do mimořádně nadějného léku na rakovinu.

Tento bodlákový výtažek nyní v laboratořích zdokonaluje tým profesora Vladimíra Křena z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s odborníky z olomoucké Univerzity Palackého.

Princip spočívá v tom, že silybin nádor doslova vyhladoví. Jinak řečeno: zabrání vývoji cév, které tumor vyživují. „Cévy zaniknou anebo se vůbec nevyvinou, takže nádor odumře,“ vysvětlil Vladimír Křen.

Rakovinný nádor už v raném stadiu vysílá do okolí „hladové“ stresové signály. Ty pak tělo donutí, aby k nádoru vystavěl vyživovací cévní cestu.

„Nádor si prostě na organismu vynutí, aby ho živil. A když tomu zamezíme, může tumor už v raném stadiu odumřít. Jinak po vzniku vyživovacího cévního řečiště začne rychle růst, a může dokonce do krevního oběhu pouštět své buňky. Nádor tak metastázuje,“ říká Křen.

Vědci dokončují testy svých bodlákových substancí na buňkách. A protože jsou mimořádně slibné, chtějí ještě letos přejít k ověřování léčivých účinků preparátu na myších zasažených rakovinou.

„Ke zkouškám na nemocných lidech a k hotovému léku bychom se mohli dopracovat, pokud půjde vše dobře, asi tak do deseti let. Je to ještě dlouhá, ale velmi nadějná cesta,“ upozorňuje Křen.

Již teď je však jasné, že jde o ryze českou, šetrnou metodu léčby pevných typů nádorů s minimálními či nulovými vedlejšími účinky. S jedinou výjimkou – silybin nezabírá na leukemii. A ještě v něčem je tato metoda výjimečná. Může doplňovat klasickou chemoterapii, která sice nádor zabíjí, ale oslabuje zároveň imunitu člověka. Silybin nádor oslabí a chemoterapie jej dorazí.

Roubování čaje na bodlákExperti z Mikrobiologického ústavu prověřují i další nadějné cesty, jak zvýšit účinnost protirakovinné substance z ostropestřce. Například zelený čaj obsahuje velmi podobné protirakovinné látky.

„Snažíme se molekuly zeleného čaje kombinovat s těmi bodlákovými. Pokud se tento štěp při roubování uchytí, může náš lék působit na rakovinu účinněji,“ vysvětluje šéf laboratoře.

Výzkum českých badatelů má v zahraničí natolik velký ohlas, že se koncem tohoto týdne v Praze bude konat mezinárodní konference o substancích, jejichž léčivé vlastnosti jsou podobné bodláku ostropestřci mariánskému.

Mnozí z pozvaných expertů spolupracují s Mikrobiologickým ústavem, jako například ti z Francie či Španělska. A Čechům se hlásí i další vědci, kteří chtějí jejich nové nadějné látky testovat.

Online prodej: Ostropestřecový olej

Češi jsou na předních místech ve zhoubných nádorech ledviny nebo slinivky břišní v Evropě

Počet nových případů zhoubných novotvarů (incidence) v Česku setrvale roste. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno 87.361 onkologických onemocnění. Zemřelo 27.699 osob.

Zhoubné novotvary jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR po kardiovaskulárních chorobách.

Souhrnnou analýzu zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) při příležitosti Dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února.

Celkem s nádorovým onemocněním žilo (prevalence) nebo zhoubný nádor prodělalo ke konci roku 2018 téměř 600 tisíc (594.637) Čechů a Češek, tj. meziročně o 2,8 % více než v roce 2017.

Nejčastější je rakovina tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu u žen, průdušnice, průdušky a plíce, které dohromady tvořily téměř polovinu (49,0 %) všech diagnostikovaných zhoubných nádorů roce 2018. Každým rokem je nově diagnostikováno přibližně 7 700 zhoubných nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku, 7 500 prostaty, 7 200 prsu u žen a 6 600 onemocnění průdušnice, průdušky a plíce.

Česko je na předních místech evropského žebříčku v počtu případů rakoviny ledviny (2. místo) a slinivky břišní (3. místo), žlučníku a žlučových cest (3. až 5. místo) nebo rakoviny prostaty (8. místo). Celkově je ČR v počtu nových případů zhoubných nádorů na počet obyvatel (incidence) na 16. až 17. místě v Evropě.

Zatímco u nově diagnostikovaných případů mírně převažují muži (v poměru 1,2:1), u celkového počtu nemocných (prevalence) převažují ženy (v poměru 0,8:1).

Zhoubný nádor prostaty tvoří u mužů čtvrtinu všech zhoubných nádorů

Nejčastějším zhoubným novotvarem v roce 2018 u mužů byl zhoubný nádor prostaty, který tvořil 25,0 % všech nových onemocnění zhoubným nádorem u mužů. Incidence zhoubných nádorů prostaty v dlouhodobém trendu výrazně narůstá. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.938 onemocnění.

Trend mortality u zhoubných nádorů prostaty je i přes výrazně rostoucí incidenci v dlouhodobém časovém trendu stabilní. V souvislosti se zhoubným nádorem prostaty v roce 2018 zemřelo 1.372 mužů. Prevalence rakoviny prostaty setrvale výrazně narůstá.

Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 65.662 mužů s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících mužů s touto diagnózou o 6,2 %. U mužů se jednalo o 3.

nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (9,0 % všech úmrtí na ZN u mužů).

V časném stadiu, tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění, bylo v letech 2014 až 2018 zachyceno 70 % nově diagnostikovaných nádorů prostaty.

Nejčastějším zhoubným nádorem u žen je karcinom prsu. Tvoří zhruba čtvrtinu všech nádorů u žen

Nejčastěji diagnostikovaným novotvarem u žen byl zhoubná nádor prsu, který představoval 26,5 % všech nových onkologických onemocnění u žen. Incidence zhoubného nádoru prsu u žen v dlouhodobém trendu narůstá. V posledních letech došlo ke zpomalení růstu a náznaku stabilizace. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.182 onemocnění.

Trend mortality v posledních letech vykazuje mírný pokles. U žen se jednalo o 2. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (13 % všech úmrtí na zhoubné novotvary u žen). V souvislosti s nádorem prsu zemřelo 1.621 žen. Počet žen s tímto onemocněním setrvale výrazně narůstá. Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 88.

059 žen s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících žen s touto diagnózou o 3,2 %.

Z pohledu pokročilosti onemocnění byly v období 2014–2018 více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných pacientek se zhoubným nádorem prsu zachyceny v časném stadiu (klinické stadium I a II), tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění.

Rakovina tlustého střeva a konečníku, druhé nejčastější nádorové onemocnění u mužů i žen

Na druhém místě v nově diagnostikovaných onemocněních byl v roce 2018 u mužů i u žen zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, který celkově tvořil 12,4 % všech nových onkologických onemocnění. Na třetí příčce byl u obou pohlaví zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce (11,0 % všech nových onemocnění v roce 2018).

U mužů byl zaznamenán nejvyšší nárůst věkově standardizované incidence (incidence zohledňující změny věkové struktury populace v čase) v recentním období 2009–2018 pro zhoubný melanom kůže a zhoubný nádor varlete, zatímco u žen došlo k nejvýraznějšímu nárůstu incidence pro zhoubný nádor hlavy a krku a zhoubný nádor jícnu.

Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami pozorujeme pro zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce a zhoubného nádoru hrtanu, zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst.

Díky screeningu klesá incidence i mortalita, především u rakoviny tlustého střeva, konečníku a děložního hrdla

V České republice jsou dlouhodobě zavedené, a ze zdravotního pojištění plně hrazené, organizované screeningové programy nádorových onemocnění – screening zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku.

Díky zavedeným screeningovým programům onkologických onemocnění sledujeme setrvale jejich pozitivní dopad na vývoj epidemiologických trendů incidence (především u zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku a zhoubného nádoru děložního hrdla) a mortality u těchto zhoubných nádorů.

Pokrytí cílové populace screeningem zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku dosahovalo ve standardním screeningovém intervalu (doporučený interval, po kterém by měl účastník programu opakovaně navštívit lékaře a nechat se vyšetřit) v posledních letech přibližně 59 %, 56 % a 30 %.

V důsledku pandemie je nutné nezanedbat prevenci

V návaznosti na epidemií nového koronaviru, v jejímž důsledku může být omezen přístup k neakutním zdravotním službám, je naprosto nezbytné podnikat kroky k udržení a ideálně zvýšení pokrytí cílové populace screeningovými programy, jejichž výpadek by v dlouhodobém horizontu mohl vést ke zhoršení zdravotního stavu populace.

Poznámka: Poslední dostupná data Národního onkologického registru (NOR) byla připravena z dat ve stavu ke konci září 2020 a obsahují jako poslední úplný statistický rok 2018, v epidemiologických analýzách jsou tedy nyní k dispozici údaje za období 1977–2018, viz www.svod.cz.

Dvouleté zpoždění v dostupnosti dat je dáno nezbytnou dobou potřebnou pro sběr, kompletaci a validaci řady údajů obsažených v jednotlivých hlášeních onkologických onemocnění od různých poskytovatelů zdravotních služeb a toto zpoždění je běžné u všech onkologických registrů ve světě.

Rok 2018 byl posledním rokem, kdy byla data sbírána podle původní metodiky organizace sběru dat zavedené v 80. letech minulého století, kdy byly údaje zasílány v listinné podobě na určená místa a zde následně kompletována vyškoleným personálem.

Od roku 2019 je sběr dat NOR postupně převáděn na zjednodušenou elektronickou formu hlášení od jednotlivých poskytovatelů, což by mělo v budoucnu vést ke zrychlení a zefektivnění dostupnosti potřených epidemiologických dat o novotvarech. Více informací lze najít na stránkách Národního onkologického registru.

Zdroj: ÚZIS ČR

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *