Nedokrvení mozku – Vše o zdraví

Mozek je neuvěřitelně složitý a sofistikovaný orgán. Orgán, o kterým jsme v posledních dekádách zjistili mnoho informací, ale stále není zcela probádaný. Mozek zpracuje každou sekundu tolik informací, které by nedokázal zpracovat ani ten nejvýkonnější počítač na světě.

Lidský mozek je řídicím centrem nervové soustavy. Přijímá signály z našich smyslových orgánů a posílá informace do svalů. Lidský mozek má stejnou základní strukturu jako mozky ostatních savců, ale je mnohem větší k poměru velikosti těla.

V dnešním článku se dozvíte mnoho zajímavých informacích o mozku. V dalším článku se dozvíte, jaké užívat doplňky stravy a potraviny pro zdraví mozku.

16 zajímavostí, které jste možná o lidském mozku nevěděli…

  1. Lidský mozek váží cca 1,5 kg.
  2. Člověk má největší mozek ze všech obratlovců vzhledem k velikosti těla.
  3. Objem mozku průměrného muže je 1.274 cm3 a průměrné ženy 1.131 cm3.
  4. 78% mozku tvoří voda.
  5. Je v něm 50 až 100 miliard neuronů (buňka nervové tkáně).

  6. Každý neuron může vytvořit až 20.000 synapsí (spojení s dalšími neurony).
  7. Dle posledních výzkumů vyšlo najevo, že denně přijdeme až o 86 tis. neuronů v mozku, za rok 31 miliónů.
  8. Dětský mozek váží 350 až 400 gramů. V první polovině těhotenství se vytváří každou minutu 250 tis.

    nových neuronů.

  9. Mozek zabírá pouhé 2% hmotnosti těla, ale spotřebuje 20% veškeré energie.
  10. Opiátové receptory v mozku reagují na různé opiáty, které mohou způsobit závislost (včetně drog a alkoholu).
  11. Pokud se dostaneme do nějaké stresové situace.

    Často si potichu zpíváme či pískáme, což mozek zprostředkovaně „uklidňuje“ prostřednictvím oblasti v levé hemisféře.

  12. To, že používáme pouze 10% kapacitu mozku je mýtus. Ve skutečnosti používáme celou kapacitu a hlavně, když spíme.

  13. Kdyby měl náš mozek zpracovat a uchovat všechny informace, kterými jsme denně vystaveni, musel by být větší než celé tělo. Proto je vstup informací do mozku filtrován už od smyslových orgánů.
  14. Cholesterol je klíč k učení a paměti.
  15. Lidský mozek se s přibývajícím věkem zmenšuje.

  16. Mozek využívá 20% celkové spotřeby kyslíku.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Anatomie mozku

Představte si mozek jako 1,5 kg vážící nasáklou houbu, která řídí vše, co děláme. Mozek je částí centrální nervové soustavy (CNS) uložené v dutině lebeční, která ho chrání před zraněním. Skládá se ze 3 částí: koncový mozek, mezimozek a mozkový kmen.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Přehled hlavních částí mozku (zdroj: http://pfyziolmysl.upol.cz/?p=3265)

Koncový mozek

Největší částí mozku a celé centrální nervové soustavy je koncový mozek (také zvaný jako velký mozek), který umožňuje smyslové vnímání, myšlení a pohyb. Je složen ze dvou hemisfér. Vývojově je nejmladší částí CNS.

Povrch koncového mozku je tvořen mozkovou kůrou (zvrásněný povrch připomínající vlašský ořech). Mozková kůra je řídící centrum CNS a je centrem našeho vědomí. Je tvořena šedou hmotou.

 Mozková kůra zabírá největší plochu mozku (40% celkové hmoty mozku) a je považována za sídlo složitého myšlení.

Mozková kůra se skládá za čtyř laloků. 

  • Vizuální zpracování probíhá v týlním laloku, blízko zadní části lebky. 
  • Spánkový lalok zpracovává zvuk, jazyk a jeho část se účastní také funkcí paměti a emocí. 
  • Temenní lalok integruje vstupy z různých smyslů a je důležitý pro prostorovou orientaci a navigaci. 
  • Čelní lalok zabírá největší část mozkové kůry a je kontrolní centrum celého našeho bytí. V čelním laloku se nachází centrum usuzování, uvažování, rozumu a vůle. Kůra čelního laloku zabírá 2/3 plochy celé mozkové kůry. Někdy se čelnímu laloku také přezdívá „koruna mozku“. Jak už je z jeho názvu patrné nachází se v oblasti čela je velmi důležité si tuto oblast hlavy chránit. Mezi riskantní aktivity pro kondici čelního laloku můžeme zařadit box, ragby nebo jízdu na motorce.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Rozčlenění mozkové kůry na 4 laloky (zdroj: http://pfyziolmysl.upol.cz/?p=3265)

Mezimozek

Mozkový kmen a koncový mozek je spojen mezimozkem. Je uložen mezi hemisférami a skládá se z 5 oddílů:

  • Thalamus: Přenáší smyslové a motorické signály do kůry a podílí se na regulaci vědomí, spánku a bdělosti.
  • Hypothalamus: Spojuje nervový a endokrinní systém. Prostřednictvím hypofýzy pak dochází k produkci hormonů.
  • Metathalamus: Součást zrakové a sluchové dráhy.
  • Epithalamus: Je tvořený šišinkou, endkrinním orgánem produkujícím melatonin.
  • Subthalamus: Několik mozkových jader se vztahem k plánování pohybů.

Mozkový kmen

Pod koncovým mozkem leží mozkový kmen, který navazuje na páteřní míchu. Řadíme ho k zadnímu a střednímu mozku, ale funkčně tvoří nedělitelný celek. Mozkový kmen je složen z prodloužené míchy, varolova mostu a středního mozku.

Mozkový kmen jako celek zajišťuje komunikaci mezi míchou a mozkem, také kontroluje základní instinktivní chování jako dýchání, krevní tlak, polykání, vyměšování atd.

Zároveň řídí nepodmíněné reflexy (automatické reakce jako kýchání, kašlání nebo např. stáhnutí ruky při doteku s horkým předmětem) a je v pohotovosti v případě ohrožení.

Informace zpracované v této části mozku se neukládají do dlouhodobé paměti. Proto si nevybavujeme např. okamžik nehody. V tento okamžik ohrožení života nás řídí mozkový kmen.

Velikost mozku a inteligence

Velikost mozku nekoreluje s úrovní inteligence. Například mozek Vorvaně obrovského je 5x větší než lidský mozek, ale úroveň inteligence člověka velrybu jednoznačně převyšuje. Inteligence zvířat by se však dala posuzovat podle poměru mezi velikostí mozku a těla.

U lidí velikost mozku nerozhoduje o inteligenci. Někteří géniové mají mozek menší než je průměr a někteří větší. Např. mozek ruského spisovatele Ivana Turgeněva vážil 2.021 gramů, zatímco mozek spisovatele Anatole France vážil pouze 1.017 g.

Podstata inteligence lidského mozku spočívá v hustotě neuronů a jejich spojení. Rovněž máme jako druh největší a nejrozvinutější čelní lalok, který je spojován s funkcemi vyšší úrovně jako je sebekontrola, plánování, logika, abstraktní myšlení – zkrátka to, co nás dělá lidmi.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Dominuje u vás levá nebo pravá hemisféra?

Jak už bylo zmíněno výše, lidský mozek se skládá ze dvou hemisfér, které jsou propojeny svazkem nervových vláken. Levá hemisféra ovládá všechny svaly na pravé straně těla a pravá hemisféra ovládá všechny svaly na levé straně těla. 

K teorii specializace hemisfér přispěl v 60. letech 20.

století americký neurofyziolog Roger Sperry (držitel Nobelovy ceny), který k zamezení šíření epileptických záchvatů z jedné hemisféry do druhé protnul pacientům corpus callosum (spojení mezi hemisférami).

Díky tomu došlo u pacientů k vymizení epileptických záchvatů, ale bylo u nich pozorována změna chování. A tak Sperry došel k teorii funkční specializace hemisfér.

Levá hemisféra je spojena s analytickým myšlením, logickým uvažováním, řečí, psaním a počítáním. Zatímco pravá hemisféra je spojena s intuicí, představivostí, tvořivostí, hudbou a uměním.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Pozdější výzkumy však ukázaly, že mozek funguje jako celek a není tak rozdělený hemisférami, jak se předpokládalo. Obě hemisféry spolu úzce spolupracují a mohou v případě potřeby přebírat funkce té druhé. Třeba matematické schopnosti jsou silnější, když obě hemisféry kooperují.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Jiří Votava

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA DETAILNĚ

Epidemiologie cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).

V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.

Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?

CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.

 Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.

Léčba těchto onemocnění se liší.

Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku

Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení

U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).

Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).

Rizikové faktory a primární prevence CMP

CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.

Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.

Ovlivnitelné rizikové faktory:

  • vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
  • zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
  • cukrovka (diabetes mellitus) aj.

Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.

Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.

Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!

Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:

  • ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
  • ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
  • potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
  • porucha rovnováhy a koordinace pohybů
  • závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
  • problémy s chůzí či stáním na místě
  • silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
  • náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.

U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.

Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.

V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.

Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.

Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.

Nedokrvení mozku - Vše o zdraví

Jak správně pomoci?

Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.

Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.

Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.

SHRNUTÍ KAPITOLY

Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.

Cévní mozková příhoda ohrožuje i mladé. ZP MV ČR na její léčbu loni vydala půl miliardy korun

2.6.2020 | #Pojištěnci

Cévní mozková příhoda je závažné a časté onemocnění, v Evropě jí ročně podlehne přes milion lidí. V České republice je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí a její léčba stojí nemalé peníze. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR)  na ni v loňském roce vydala bezmála půl miliardy korun. Pacientů s cévní mozkovou příhodou eviduje kolem 25 tisíc.

„Počet pacientů po mrtvici se za posledních pět let výrazněji nemění.

Tvoří zhruba 2 % z celkového počtu klientů ZP MV ČR,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí pojišťovny, a dodává: „Co ale narůstá, jsou náklady na jejich léčbu.

V loňském roce jsme na léčbu pacientů po mozkové mrtvici vydali téměř půl miliardy korun. Průměrná částka na jednoho pacienta se tak pohybuje kolem 20 tisíc korun ročně.“

Mrtvice souvisí nejen s věkem

Cévní mozková příhoda vzniká v důsledku přerušení průtoku krve do mozku. Tím dojde k jeho nedokrvení a následnému poškození. Uvedený stav způsobuje v 85 % případů krevní sraženina, další příčinou je pak prasknutí jedné z mozkových cév, po němž dojde v mozku ke krvácení.

Příčin vzniku tohoto stavu je několik. Některé rizikové faktory, jako je věk či genetická zátěž, ovlivnit nelze.

Možné je ale dbát na celkový zdravotní stav, protože podle dostupných informací ti, které mrtvice postihne, často trpí hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu v krvi, diabetem, obezitou nebo kouří.

Přestože panuje obecný názor, že mrtvice ohrožuje jen starší lidi, není tomu tak. Postihnout může i mladé.

 „ZP MV ČR eviduje více než 600 klientů po cévní mozkové příhodě ve věku 30 až 40 let,“ potvrzuje Hana Kadečková. Podle serveru www.mozkovaprihoda.

cz jsou známé i případy mladých děvčat, která prodělala mozkovou mrtvici, jejíž příčinou byla kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce.

Čas je rozhodující faktor

Pokles koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči – to jsou nejběžnější příznaky cévní mozkové příhody, kdy je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Lidé je však často nerozpoznají nebo podcení. Odborná pomoc se tak k postiženému dostane pozdě.

Právě čas ale hraje klíčovou roli, protože již po pěti minutách začínají v mozku zanikat nervové buňky a každou minutu jich odumře 1,9 milionu. Pokud dostane postižený pomoc do hodiny, má až 70% naději na úplné uzdravení. S každou další hodinou tato šance velmi rychle klesá a po pěti hodinách je už jen 20%.

Systém péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je přitom v České republice na velmi vysoké úrovni a patří k těm nejlepším v Evropě.

Náležitou pozornost je pak nutno věnovat i životu po mrtvici a včas zahájit rehabilitaci, která pomůže pacientům k zotavení.

Primář neurologického oddělení: Mozková příhoda se u třetiny pacientů opakuje

MUDr. Petr Procházka je primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice

Nakolik je mozková příhoda závažným problémem dnešní doby a jakým způsobem je možné jí předcházet, vylíčil v rozhovoru pro Slovácký deník primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka.

Vaše nemocnice zasvětila mozku celý letošní rok. Je tato problematika opravdu tak závažná?

Můžu říci, že opravdu je. Mozkových příhod totiž v naší společnosti stále přibývá a to každým rokem zhruba o 1,5 procenta. V celé republice se za rok stane odhadem 35 tisíc mozkových příhod, z toho asi třetina postižených umírá.

Další třetina z nich má nějaké formy vážnějšího postižení a pouze poslední třetina pacientů se může bez problémů vrátit třeba i ke své původní profesi. Navíc se dá očekávat, že jak naše populace stárne, pacientů bude čím dál tím více. Musíme si také uvědomit, že mozková příhoda je u nás druhou až třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Mimo to je to také vůbec nejčastější příčinou invalidity u dospělých. Za tou tedy nestojí žádné úrazy či nějaké vývojové vady, ale právě cévní mozkové příhody. Ty jsou navíc o to zákeřnější, že útočí zcela náhle, velmi často je to otázka pouhé minuty. V neposlední řadě je to pak také obrovský dopad na postiženého a na celou jeho rodinu.

Ze zcela zdravého člověka se totiž najednou stane trvale ležící pacient, který je závislý na pomoci svého okolí. To je samozřejmě značný zásah do fungování celé široké rodiny.

Jaká jsou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou největší úskalí?

Tím zřejmě nejzásadnějším je boj s časem. Je zapotřebí zmínit, že my lékaři máme k dispozici opravdu jen pár hodin na to, abychom mohli ovlivnit následky této zdravotní komplikace. Takzvané terapeutické okno trvá 4,5 hodiny od prvních příznaků.

Jen po tuto dobu můžeme ovlivnit vzniklou cévní sraženinu pomocí takzvané trombolýzy. Těm postiženým, kterým je procedura poskytnuta, se minimálně o 60 procent zvyšuje naděje, že odejdou z nemocnice s dobrým nálezem. Jakmile pacient přichází třeba po osmi hodinách, bývá to bohužel ztracený případ.

Možná ne ve smyslu života toho pacienta, ale určitě ve smyslu ovlivnění jeho následků.

I takový pacient bude samozřejmě uložen na lůžko jednotky intenzivní péče a bude mít k dispozici veškerou péči, jako je například sledování vitálních funkcí, řešení komplikací třeba v souvislosti s vysokým tlakem či krevním cukrem, nicméně už to není samotné ovlivnění následků infarktu. Trombolýza je v tomto případě bohužel už neúčinná.

Jaké jsou vůbec příznaky mozkové příhody?

To záleží od míry postižení. Většinou to bývá porucha řeči, hybnosti nebo citlivosti. Postižený najednou má asymetrii v obličeji, začne špatně mluvit, nerozumíme mu, hovoří jako by byl zmatený.

V případě oslabení hybnosti či citlivosti pak spočívá v tom, že pacient najednou třeba necítí ruku, nohu či rovnou celou polovinu těla. Tady existuje takový jednoduchý laický test.

Necháme postiženého předpažit obě ruce a když vidíme, že mu jedna ruka padá dolů, víme že je problém.

Zmíněná trombolýza je tak účinným lékem pro každého pacienta?

Bohužel ne každý pacient se pro ni hodí. Lidé mají například různé nemoci a užívají různé léky. Ty mohou tuto léčbu vylučovat. Trombolýza se snaží vlastně naředit pacientovu krev.

Jestliže však pacient už před tím nějaké léky na ředění krve užíval, trombolýzu u něj už není možné provést. Stejně tak pokud má někdo zvýšené riziko krvácení, hrozí mu při trombolýze že někde začne krvácet.

To může být případ třeba lidí s aktivními žaludečními vředy. V jejich případě by mohlo začít krvácení třeba do střev.

Jaké faktory vůbec stojí za vznikem mozkové příhody? Je to pouze vysoký věk v souvislosti se stárnutím populace?

Není. I když ten hraje také určitou roli. V tomto případě hrají velkou úlohu i další rizikové faktory aterosklerózy, tedy kornatění tepen, což je v dnešní době prakticky civilizační choroba. Mimo samotný věk je to také vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a krevního cukru, kouření, nadváha či nejrůznější onemocnění srdce.

Tohle všechno jsou významné spouštěče také mozkových příhod. Ty jsou vlastně jedním z projevů aterosklerózy. Tím jak žijeme, jestli kouříme či máme nadváhu, sami ovlivňujeme své předpoklady pro mozkovou příhodu. A jelikož naše země stárne a výskyt těchto faktorů je u nás obecně vysoký, bude bohužel přibývat také mozkových příhod.

Už v současnosti jsme z hlediska výskytu infarktů myokardu a cévních mozkových příhod na čelních příčkách v Evropě.

To zní skoro až beznadějně. Jak tedy můžeme ovlivnit tyto své předpoklady a vyhnout se riziku mozkové příhody?

Pomoc je poměrně jednoduchá a jsou to víceméně rady, které platí třeba i pro prevenci infarktů srdce. Za ucpáním cévy v srdci či v mozku totiž stojí podobné příčiny. Radou tedy je především se vyhýbat zmíněným rizikovým faktorům.

Tedy mít zdravý životní styl, redukovat kouření, nadváhu, hlídat si krevní tlak, krevní cukr a cholesterol, například i pravidelnými lékařskými kontrolami. A samozřejmě je vhodné sportovat. To platí i pro lidi vyššího věku. Je vcelku jedno, jaký ten pohyb bude, jestli to bude jízda na kole či plavání.

Měla by to být ovšem alespoň střední fyzická zátěž a ta činnost by měla být pravidelná. Určitě alespoň třikrát týdně zhruba po půlhodině. Nejvhodnější je venkovní aktivita, tedy běh, ostřejší chůze či zmíněné plavání.

Cévní mozkovou příhodu měli už mí předci. Znamená to, že bych mohl být ohroženější i já?

U mozkové příhody jsou genetické předpoklady spíš extrémně vzácné. Většinou bývají spojeny hlavně s genetickými onemocněními cév či srážlivosti krve. Jinak opravdu v 99 procentech je to spíš o našem životním stylu.

Která skupina obyvatelstva je mozkovou příhodou postižena nejvíce?

Jak jsem již zmínil, počty těch případů rostou s věkem, s tím jak narůstají také zmíněné rizikové faktory. Objevují se pak navíc i další nemoci, například cév.

Nicméně existují mírné rozdíly u mužů a žen. Zatímco muži jsou nejvíce ohroženi kolem 65 let a pak to trochu klesá, u žen případy naopak nejvíc narůstají po 70 letech života.

To bývá dáváno do souvislosti především s jejich delší délkou života.

Mladší lidé, než jsou zmíněné věkové kategorie, tedy mohou být prozatím v klidu?

Bohužel ani to ne. Je totiž znatelný posun do nižších věkových hladin a opět to souvisí s tím nezdravým životním stylem, stresem či sedavým zaměstnáním. Máme i mezi mladými více diabetiků, nadváhy, sedavých zaměstnání. Spousta manažerů si například v 35 letech léčí vysoký tlak.

To jsou pak ty rizikové faktory, které se objevují u stále mladších lidí. Nicméně pokud je pacient mladý, je to přece jen pro nás důvod k tomu, hledat u něj i vzácnější příčiny mozkové příhody. Ta může u něj vzejít třeba od vrozené vývojové vady srdce.

V srdci se v takovém případě může vytvořit krevní sraženina, která doputuje až do mozku. Mohou to být ale i vrozené vady srážlivosti krve, které mozkovou příhodu způsobí i přes to, že jinak ten člověk nemá žádné výše zmíněné rizikové faktory.

Platí tedy, že čím mladší pacient se k nám dostane, tím podrobnější vyšetření by měl projít.

Přece jen, když se budeme snažit být maximálně opatrní a pozorní, dá se s předstihem třeba týdne poznat, že se mozková příhoda u někoho blíží?

Tady musíme rozlišovat akutní mozkovou příhodu, která udeří zcela nenadále a takzvanou přechodnou mozkovou příhodu, u které můžeme jisté příznaky vypozorovat. Je to vlastně přechodné nedokrvení mozku, které se projeví poruchou řeči, hybnosti, nebo citlivosti, které zase ale odezní.

Může trvat deset minut, ale třeba i jen pouhou minutu. Rozhodně však není radno takový moment podcenit. Už to totiž značí, že existuje nějaký problém s prokrvením mozku. Tělo si sice v tomto případě dokázalo s touto událostí poradit, nicméně rozhodně doporučuji vyšetření.

Příště totiž tato komplikace už může udeřit v plné síle.

Když už někoho mozková příhoda postihne a jsme v jeho blízkosti, jak bychom měli reagovat?

Záleží, jak rozsáhlá ta mozková příhoda vůbec je. U někoho se může projevit jen slabší rukou či nohou, ale jinak je dotyčný v pořádku a třeba i komunikuje. Jiný pak může upadat do bezvědomí, selhává mu srdce a klesá mu tlak. V takovém případě je samozřejmě nutné zahájit resuscitaci a uchovat samotný život. V obou případech je ale nezbytné ihned volat záchrannou službu.

V případě podezření na lehčí průběh mozkové příhody je rozhodně chybou mířit k obvodnímu lékaři a tam sedět v čekárně než na vás přijde řada. Opět zde připomínám onen časový limit 4,5 hodiny. Zasahující zdravotníci se navíc musí o pacientovi dozvědět co nejvíce informací, tedy s čím se léčí, jaké bere léky. Takové informace by si proto okolí postiženého mělo co nejdříve zjistit.

A taky je pro nás důležitý přesný čas oněch prvních příznaků. Asi nejhorší variantou pro nás je, pokud nám o postiženém řeknou, že má slabou ruku, ale neví jak dlouho, neví s čím se léčí ani jaké bere léky. My pak zbytečně ztrácíme čas obvoláváním obvodních lékařů a zjišťováním informací, abychom ověřili, jestli můžeme podat trombolýzu či ne.

Ideální je pro nás pacient s dokonalou anamnézou, tedy se všemi informacemi k dispozici.

Předpokládám, že to je velmi individuální, nicméně dá se odhadnout jak dlouho trvá, než se takový pacient vrací zpět ke své rodině?

V tomto případě samozřejmě záleží na tíži té mozkové příhody. Lehčí případy třeba s postiženou rukou či s horším vyjadřováním u nás stráví nějakých sedm osm dní.

U těžších případů mohou nastat navíc infekční komplikace, záněty plic či močových cest. Řadu jiných nemocí si sebou pacienti také přináší. V takové situaci může hospitalizace trvat třeba i dva či tři týdny.

U velmi těžkých mozkových příhod ale není výjimkou ani hospitalizace v délce několika měsíců.

Jak vypadá péče o takového pacienta po léčbě?

První den se u něj léčí komplikace a jeho stav se stabilizuje. Nejdříve po 24 hodinách pak zahajujeme rehabilitaci, jejíž rozsah opět závisí na stavu toho pacienta.

Někdo je schopen větší spolupráce a větší zátěže, jiný je třeba zcela ochrnutý a ten postup je pak složitější a pomalejší. Takový člověk se třeba učí znovu sedět či si postupně stoupat.

Pak může následovat třeba léčba lázeňská, na kterou máme nárok do dvou let po mozkové příhodě. Ale je to samozřejmě různé. My především pomáháme pacientům zvládnout ten počáteční nejhorší stav.

Pacient se poté vrací domů. Je nějak vhodné poučit jeho rodinu o tom, jak k němu přistupovat?

Určitě ano, protože podle stupně postižení také každý pacient potřebuje různou úroveň pomoci. Někomu jen občas pomůžete nachystat jídlo či zapnout knoflíky, u ležících případů, o které se rodina rozhodne doma starat, musíte zajišťovat příjem potravy či základní hygienu. Příbuzným proto vysvětlujeme, jak takové úlohy zvládat, navíc mají možnost si to u nás nacvičit.

Zdá se mi, že o problematice cévních mozkových příhod slyším stále častěji až v poslední době. Je ta záležitost v současné době nějak aktuálnější?

Ta problematika byla závažná vždy. Mozková příhoda nicméně byla dlouho brána jako stav, se kterým se toho moc nedá dělat. Bylo to víceméně vnímáno stylem, že ten postižený člověk prostě buď přežije či nepřežije, ochrne či neochrne… Panovala představa, že to léčbou prakticky nijak nelze ovlivnit. Když je něco takto nepopulárního a nedá se to léčit, je to pak také na pomezí zájmu.

V současné době je to tedy jinak?

Já myslím, že určitě. Doba totiž v posledních letech strašně pokročila. Objevily se nové léky, nové postupy a z mozkové příhody se stává něco, co už není tak beznadějná situace. Naopak už s tím umíme něco dělat. Je to sice stále oblast, ve které jsou u řady případů možnosti léčby pořád ještě omezené, nicméně ta problematika už není tak beznadějná jako dříve.

Jakými prostředky k tedy v současnosti lékaři bojují s mozkovými příhodami?

Do léčby se zavedla právě zmíněná trombolýza. Je to vlastně podání jednoduché infuze léků, které mají za úkol rozpustit cévní sraženinu, tím i zprůchodnit tepnu a vlastně tak zachránit mozek. Právě tahle možnost dříve k dispozici nebyla a tento faktor ovlivňoval celou řadu podobných případů.

Pak je to také mechanická trombektomie. To je zase způsob léčby v případě, kdy se sraženinu nepodaří odstranit prostřednictvím infuze. Je to laicky řečeno obdoba toho, kdy kardiologové zavedou k srdci zavaděč až k samotnému cévnímu uzávěru, aby sraženinu odstranili.

Nicméně tento zásah je špatně dostupný a dělají jej opravdu jen velká pracoviště, na která se bohužel ne každý pacient dostane včas. Ale právě tohle jsou ty postupy, které nám dávají šanci, že mozková příhoda dnes už není tak beznadějnou událostí v našem životě.

Zásadně zvyšují šanci na úspěšný návrat do běžného života.

Pokud mozkovou příhodu se štěstím zdárně překonáme, máme vyhráno?

Bohužel ne zcela. Mozkové příhody se totiž velmi často opakují. Pokud už člověk má to štěstí a takovou událost přežije, je u něj zhruba třetinová pravděpodobnost, že se do deseti let s touto komplikací setká znovu. Proto je velmi nutné u každého jedince zjistit její příčiny, zaléčit je a udělat vše pro to, aby se už pokud možno neopakovala. Příště totiž už nemusíme mít tolik štěstí.

Jak je na tom v souvislosti s léčbou mozkových příhod naše země z celosvětového hlediska.

Česká republika za posledních čtyři pět let udělala v této souvislosti značný pokrok. Vytvořila se nová síť iktových center, což jsou pracoviště, která koncentrují tu nejlepší péči, která má být u mozkových příhod poskytnuta.

Zároveň byla učiněna opatření, aby se takový pacient dostal opravdu do zařízení, která jsou k takové léčbě uzpůsobena a nestalo se, že by putoval od nemocnice k nemocnici. Jsou také rozdělena území v rámci působnosti záchranné služby a nemocnic, a to i napříč kraji či okresy.

I pacient, kterého postihne mozková příhoda například na Veselsku či ve Strážnici, velmi pravděpodobně skončí u nás, protože to má právě k nám nejblíže. V Uherském Hradišti je iktové centrum od roku 2012, čímž jsme se stali součástí sítě pracovišť, které poskytují specializovanou péči o pacienty s mozkovou příhodou.

V České republice tak sledujeme s určitým zpožděním vývoj, jaký panoval před patnácti lety v souvislosti s infarktem myokardu. Nicméně i tak je zapotřebí říci, že z hlediska léčby a poskytování péče pacientům, patří naše země v současnosti ke světové špičce.

Primář neurologického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Petr Procházka (37 let) absolvoval lékařskou fakultu v Brně, neurologii se věnuje od roku 2002.

 V minulosti pracoval v několika nemocnicích, naposledy v iktovém centru Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Primariát neurologického oddělení v Uherském Hradišti převzal v roce 2015. Je ženatý, má dvě děti.

Mezi jeho zájmy patří fotbal, stolní tenis, posilovna či turistika. 

Cévní mozkové příhody — mojeambulance.cz

Nejčastěji se jedná o náhlé nedokrvení některé části mozku, kdy krevní sraženina zcela nebo částečně zablokuje průtok krve, a tedy i přísun nezbytné dodávky kyslíku a živin do mozku.

Tomuto typu mozkové mrtvice se říká ischemická mozková příhoda a tvoří asi 85% z celkového počtu všech mozkových příhod.

Zbývajících asi 15% je způsobeno krvácením do některé části mozku, pak hovoříme o hemoragické mozkové příhodě.

Bez kyslíku a živin nervové buňky velmi rychle odumírají, tělesné funkce řízené příslušnou oblastí mozku jsou významně narušené, nebo zcela zničené. Tato porucha může být i trvalá.

V případě, že dojde ke vzniku cévní mozkové příhody, je velmi důležité ihned vyhledat odbornou lékařskou péči, nejlépe přivoláním RZP na tel. č. 155, protože včasná léčba může výrazně zmírnit následky cévní mozkové příhody.

Cévní mozkové příhody zanechávají často devastující postižení pacienta, jedná se o nejrůznější poruchy hybnosti – ochrnutí končetin, ale také ochrnutí polykacího svalstva, poruchy řeči, smyslového vnímání, komunikační poruchy, změny psychiky i osobnosti.

Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že je mnohem lepší předcházet co možná největšímu počtu cévních mozkových příhod, tj. zabývat se důslednou prevencí rizikových faktorů, které jsou příčinou tohoto onemocnění, a které z velké části již v současné době známe.

Jak postupovat?

  1. důsledné vyhledávání pacientů s vysokým krevním tlakem a jejich léčba až k normalizaci hodnot krevního tlaku
  2. důsledné vyhledávání pacientů s cukrovkou nebo náběhem na ni – včasné odeslání do diabetologické ambulance
  3. důsledné vyhledávání pacientů s vysokým obsahem krevních tuků a léčba této poruchy
  4. léčba obezity
  5. vyhledávání a léčba pacientů s nemocemi srdce, které rovněž mohou být příčinou cévních mozkových příhod, v rámci Mojí ambulance léčba některých typů nemocí a navázání na specializovaná kardiocentra v okolí Mojí ambulance /jedná se především o některé arytmie, ischemickou chorobu srdeční, defekty septa síní a komor, chlopenní vady/
  6. úzká spolupráce s neurologickou ambulancí s ultrazvukovou diagnostikou zúžených cév, zásobujících mozek krví
  7. odborná pomoc při odvykání kouření

V případě, že budou tyto rizikové faktory včas vyhledány a především léčeny, je riziko vzniku mozkové příhody několikanásobně menší. Určitě je nejlepší zabránit vzniku onemocnění jednoduchou cestou než léčit závažné onemocnění s vědomím, že léčba je velmi často neúspěšná a následky hrozivé.

V Mojí ambulanci budeme zvát všechny naše klienty a tuto prevenci jim budeme jako součást našeho globálního preventivního programu nabízet.

Nebude povinná, budeme se však snažit vysvětlit výhody tohoto programu, kterými jsou především možnost výrazného prodloužení života a zlepšení dlouhodobé kvality života tím, že omezíme riziko vzniku závažných nemocí, jako jsou cévní mozkové příhody, infarkt myokardu, rakovina tlustého střeva a konečníku, rakovina prostaty.

Je to další krok v plánu našeho odborného týmu, kterým je zaměřit se na léčbu a prevenci nejčastějších chorob, které v České republice způsobují smrt.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *