Nesnášenlivost lepku – Vše o zdraví

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Tři zrádné reakce na lepek

  • Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku
  • Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
  • Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovat
Pro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

Nesnášenlivost lepku - Vše o zdraví Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Alergie na lepek – jak se liší od celiakie

Bolesti břicha, nadýmání či průjem trápí čas od času každého z nás, zpravidla po dietní chybě. Nicméně u části populace tytéž průvodní příznaky mají zcela jinou příčinu – celiakii. Zpravidla o ní víme, že znemožňuje konzumovat potraviny s lepkem.

 Co je ale podstatou tohoto problému? „Jde o chronické autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje u geneticky predisponovaných pacientů. Autoimunitní proces vede k atrofii (vyhlazení) klků sliznice tenkého střeva a v důsledku toho dochází k poruše vstřebávání živin.

 Genetická predispozice se nachází asi u 20 procent populace, onemocní však jen 1 až 2 procenta celkové populace,“ zmiňuje na úvod zástupce primáře Centra péče o zažívací trakt Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Petr Fojtík, Ph. D.

Nemoc dětí i dospělých

„Projevy celiakie u dětí bývají zpravidla typické: menší vzrůst, nadmuté bříško, průjmy. V současné době však obecně převažuje obraz asymptomatický, kdy pacienti mají jen nespecifické zažívací projevy, jakými jsou nadýmání a občasná řidší stolice. V dospělosti pak může být prvním projevem až osteopenie či osteoporóza v důsledku deficitu vitaminu D a kalcia,“ upřesňuje lékař.

Jak naučit dítě žít s celiakií čtěte zde.

Celiakie se totiž může objevit v jakémkoli věku, tedy nejen u dětí v době, kdy se prvně setkávají se stravou obsahující lepek (krupicová kaše, piškoty), ale též u dospělých, často při oslabení, po duševní či tělesné zátěži (stres, operace, těhotenství, jiné vážné onemocnění apod.), většinou mezi 30. a 40. rokem věku.

Celiakie, alergie, či intolerance?

Často je však za celiakii mylně zaměňována alergie na pšeničnou mouku. Jak podotýká MUDr.

Fojtík, v případě alergické reakce je důsledkem otok sliznice tenkého střeva a také mohou být přítomné celkové kožní alergické reakce, kupříkladu kopřivka. Diagnostika se opírá o výsledky testování určité skupiny imunoglobulinů (IgE).

Zajímavé:  Krvácení po kyretáži - Vše o zdraví

Zde se sice také doporučuje bezlepková dieta, ale nemusí být tak přísná jako u celiakie. Záleží na souhrnu celkových projevů závislých na množství přijatého lepku. 

„Novou diagnostickou jednotkou, která se nyní stává velice populární, je neceliakální intolerance lepku, kdy je klasická celiakie diagnosticky vyloučena (histologický nález ze sliznice duodena je normální a nejsou přítomné protilátky tTG – tkáňová transglutamináza a EMA – endomyziální protilátky).

Tito pacienti mají klinické projevy dyspeptického syndromu (nespecifické trávicí příznaky) s dobrým efektem při bezlepkové dietě, jež v tomto případě také nemusí být tak přísná. Drží ji mimo jiné mnoho sportovců a populárních osobností.

 Podle posledních údajů si kupuje bezlepkové výrobky až 26 procent obyvatel v USA a také u nás se procento zájemců zvyšuje,“ uvádí lékař.

Vzhledem k faktu, že celiakie v současné době není vyléčitelná, je nutné, aby tito pacienti dodržovali bezlepkovou dietu celoživotně, což je psychicky, ale též finančně náročná záležitost.

„V poslední době však spolu se vzrůstem popularity bezlepkové diety dochází k velkému rozvoji výroby bezlepkových potravin a nárůstu počtu obchodů, jež tyto výrobky nabízí. Pro dospělé je tedy k dispozici velké množství potravin.

Problémy nastávají spíše při stravování dětí, které navštěvují školní jídelny, kde podle současné legislativy záleží na ochotě stravovacího provozu a vedení škol poskytovat tuto dietu všem potřebným,“ poznamenává MUDr. Fojtík.

Strava hlavně čerstvá

V čem je třeba hledat záludnost, jsou bezlepkové diety založené na průmyslově upravovaných polotovarech (bezlepkové instantní polévky, zmrzliny, sladkosti apod.).

Strava má zůstat co nejvíce zdravou a čerstvou, pod pojmem bezlepková dieta je tedy třeba vidět více než jen vynechání potravin s lepkem.

Je to stejné, jako kdyby vegetarián konzumoval převahu sladkého, jen aby vynechal maso! Jídelníček má být vždy v souladu se zdravým rozumem a v souladu s tím, co danému člověku „dělá dobře“, co podporuje jeho dobrý zdravotní stav.

Mléko vadí?

„Ohledně laktózové intolerance, tedy nesnášenlivosti mléčného cukru, je to tak, že v úvodu bezlepkové diety ji mají de facto všichni pacienti, protože enzym, který štěpí mléčný cukr (laktóza), je obsažen v klcích tenkého střeva a ty jsou porušené.

Při dorůstání klků po započetí diety se tvorba enzymu obnovuje a pacienti opět začínají mléčné výrobky tolerovat. Ti, kdo laktózu netolerují i nadále, mají pravděpodobně primární laktózovou intoleranci způsobenou genetickým podkladem. Mléčný cukr je obsažen minimálně v máslu a sýrech, které všichni mohou užívat bez obav.

Je třeba se ale vyhnout sušenému mléku, smetaně a mléku, kde je obsah mléčného cukru vysoký,“ upozorňuje gastroenterolog.

Podle slov doktora Fojtíka tělo na bezlepkovou dietu reaguje velmi rychle. „Pacienti s celiakií jsou navíc ve velké většině velice uvědomělí a v dodržování diety důslední. Zejména ženy si výborně osvojily pečení a vaření bez lepku a nemají s tím větší problém.

Horší je situace u mužů, kteří jsou méně často diagnostikovaní a také si často nedokážou odepřít pivo. Porušení dietního režimu třeba na dovolené se u většiny celiaků obejde bez znatelných klinických projevů.

Na druhou stranu malá skupina pacientů je velice citlivá na příjem byť i malého množství lepku,“ říká odborník. „Pro diagnostiku nejasných stavů se používá několikatýdenní zatížení lepkem v množství minimálně dva krajíce nebo dva rohlíky denně.

Jednorázové porušení diety se na zdravotním stavu pacientů zpravidla neprojeví,“ dodává.

„U pacientů, kterým je nově diagnostikovaná celiakie, je vhodné substituovat některé vitaminy a stopové prvky. Jde především o vitamin D, dále preparáty kalcia, většinou kombinované s vitaminem D, rovněž selen a zinek, vitamin B12 v injekční formě jednou za 3 měsíce a kyselinu listovou.

Pacienti s anemií z nedostatku železa mohou dostávat preparáty s tímto prvkem.

 Substituce by měla probíhat po dobu jednoho roku, kdy se předpokládá doplnění deficitních vitaminů a stopových prvků a také plná regenerace sliznice tenkého střeva, tedy i normální vstřebávání vitaminů a stopových prvků,“ podotýká MUDr. Fojtík.

FODMAP dieta

„Doslova mýtem se v současnosti stává již zmíněný pojem intolerance lepku a s tím souvisí i popularita bezlepkové diety. Dosud však není znám laboratorní test, kterým by se intolerance dala potvrdit.

V současnosti se využívá takzvaný expoziční test (zatížení lepkem) a sledování klinických obtíží pacientů po vysazení. Intoleranci lepku můžeme zařadit do velké skupiny intolerancí potravin, jež se nyní v literatuře či médiích řeší.

Jedná se o takzvanou FODMAP dietu, což je zkratka pro fermentované oligosacharidy (F), galaktooligosacharidy (O), disacharidy (D), monosacharidy (M) a polyoly (P),“ uvádí lékař. „Galaktooligosacharidy (galantiny) jsou obsaženy v luštěninách.

Disacharidy (laktóza – mléčný cukr) se nachází v mléce a mléčných výrobcích. Monosacharidy (fruktózu) nalezneme v ovoci a třeba medu. Fruktany (větvené polymery fruktózy) jsou obsaženy v zelenině, některém ovoci a obilninách, polyoly (cukerné alkoholy) pak v ovoci, zelenině a sladidlech.

Všechny tyto složky potravy mohou způsobovat intoleranci, to znamená nesnášenlivost některých potravin, jež tyto složky obsahují. Diagnostika probíhá opět pouze expozičním testem, kdy pacient sám vynechá určitý typ potraviny, která mu dělá obtíže,“ uzavírá MUDr. Fojtík.

***

Lepek (gluten) se řadí do skupiny prolaminů, tedy v alkoholu rozpustných bílkovin, jejichž zdrojem je především pšeničná mouka (má největší zastoupení těchto bílkovin – až 80 %), dále ječná a žitná.

Lepek je složeninou dalších dvou bílkovin – v případě pšenice jde o gliadin a glutenin, u ječmene je lepek složen z hordeinu a gluteninů a u žita jde o směs sekalinu a gluteninů.

Lepek je zodpovědný za autoimunitní reakci organismu, výsledkem je poškozená sliznice střeva a dlouhodobé zdravotní komplikace. 

ANO a MOŽNÁ při celiakii 

Ze stravy je třeba vyřadit: mouku pšeničnou, žitnou a ječnou. Na ovesnou mouku se názory různí, není jednoznačným viníkem zdravotních problémů celiaků.

Pozor na skrytý obsah lepku v uzeninách, zmrzlině či polévkách apod.

! Možno konzumovat: rýžovou a sójovou mouku, brambory, rýži, kukuřici a vše, co neobsahuje lepek; luštěniny (fazole, čočka, hrách), pohanku, jáhly, proso, cizrnu, dále maso, ovoce a zeleninu, vejce, med.

Odborná spolupráce: MUDr. Petr Fojtík, Ph. D., Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice, www.nemvitkovice.cz

Autor: Helena Míková

Nesnášenlivost lepku | Příznaky, diagnóza a léčba

Citlivost na lepek a pšenici je nealergické funkční onemocnění související s přítomností lepku.

Lidé trpících citlivostí na lepek a pšenici reagujíe na přítomnost lepku nebo jiných složek pšenice celou řadou velmi nespecifických příznaků.

Tito lidé ale přitom nemají ani celiakii, ani alergii na pšenici.

Protože citlivost na lepek a pšenici není spojena s žádnými konkrétními biomarkery, diagnostika je založena na subjektivních pocitech po vyloučení lepku.

Citlivost na lepek nebo pšenici se může vyskytnout náhle a v jakémkoliv věku. Může se ale také jednat pouze o přechodné onemocnění, jehož stav se zlepší při přechodu na bezlepkovou dietu.

Příznaky citlivosti na lepek a pšenici jsou velmi rozmanité a projevují se mnoha různými způsoby:

  • bolesti břicha často spojené s pálením žáhy, nevolnost a zvracení, nadýmání, pocit plnosti, zácpa a průjem
  • únava, necitlivost rukou a nohou, křeče a bolesti svalů
  • bolest hlavy, malátnost, dezorientace, závratě
  • ekzémy a zrudnutí nebo napuchnutí jazyka

Protože mnohé z těchto příznaků jsou typické i pro jiná onemocnění, je citlivost na lepek a pšenici často není rozpoznaná a není léčená.

Diagnostika citlivosti na lepek a pšenici

Při komplexní diagnostice citlivosti na lepek a pšenici je nutné nejprve vyloučit celiakii a alergii na pšenici a zjistit reakci organismu na bezlepkovou dietu.

Protože neexistuje žádný spolehlivý biomarker (neboli jinými slovy měřitelný indikátor) citlivosti na lepek a pšenici a protože její symptomy jsou nespecifické, je jediným možným způsobem diagnózy vyloučení všech ostatních možností.

Zvlášť důležité je nejprve jednoznačně vyloučit celiakii a alergii na pšenici. Až poté, co byla celiakie i alergie na pšenici vyloučena, je možné, aby pacient zkusil přejít na bezlepkovou dietu.

Pokud se jeho příznaky výrazně zlepší a následně se po opětovném zavedení lepku do stravy znovu zhorší, pak je možné diagnózu citlivosti na lepek a pšenici potvrdit.

Léčba citlivosti na lepek a pšenici

Léčba citlivosti na lepek a pšenici spočívá v dodržování bezlepkové diety.

Na rozdíl od pacientů s celiakií ale nemusí osoby s citlivostí na lepek a pšenici dodržovat bezlepkovou dietu bezvýhradně a natrvalo.

Pacienti by měli bezlepkovou dietu dodržovat minimálně jeden až dva roky. Po konci tohoto období mohou postupně do svého jídelníčku začít zařazovat menší množství lepku.

Tolerance lepku je ale velmi individuální a proto je nutné tento krok provádět velmi obezřetně.

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Jste lékař nebo odborník na výživu? Podrobnější informace o lepku najdete v Institutu dr. Schära, naší platformě pro výměnu odborných informací o nesnášenlivosti lepku a

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Nesnášenlivost lepku (celiakie)

Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie
i autoimunitního onemocnění
. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, mluvíme o celiakii
. U dospělých je toto onemocnění někdy označováno i jako netropická sprue.

Ve střevech postiženého člověka se odehrává přemrštěná imunitní reakce
na lepek
, která vede k chronickému zánětu
a následně k poškození střevní sliznice
, zvláště pak v oblasti dvanáctníku
.

K nesnášenlivosti lepku může mít člověk genetickou predispozici
, která ovlivňuje nejen riziko vzniku onemocnění, ale i individuální závažnost klinického obrazu
a věk, kdy se onemocnění rozvine.

Lepek
(gluten) je obsažen v některých druzích obilí a přidává se v pekárnách i do chleba, aby se zvýšila pružnost těsta. U lidí trpících celiakií lepek vyvolává imunitní reakci
, která má za následek silné poškozování sliznice tenkého střeva
a jejích vychlípenin (střevních klků), což nakonec vede ke zmenšení celkového povrchu této sliznice.

Důsledkem je výrazně snížený příjem živin, které se skrze střevní sliznici
mohou vstřebat do krevního řečiště. To se pak může projevovat závažným nedostatkem různých vitaminů
či minerálů
a přidruženými onemocněními
. Individuální potíže mohou být velmi rozdílné a nespecifické, proto často uplyne mnoho let, než je stanovena správná diagnóza.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nesnášenlivosti lepku?

Typické tělesné příznaky nesnášenlivosti lepku se týkají především trávicího traktu
. Může to být např.:

  • průjem,
  • zácpa
    ,
  • nadýmání,
  • bolest břicha
    ,
  • krvácení do střev.

Rozmanité další příznaky nesnášenlivosti lepku vznikají následkem celkové podvýživy, neboť postižený člověk trpí nedostatkem proteinů
a vitaminů. Mezi příznaky se tak může řadit celková nevolnost doprovázená únavou, nervozitou, bolestí hlavy
nebo hubnutím.

Nedostatek vitaminů se může projevovat např. šeroslepostí
nebo záněty
sliznic.

U malých dětí se celiakie projevuje průjmy
, nadýmáním a neprospíváním; tyto příznaky se typicky objeví po zavedení prvních obilninových příkrmů, tedy nejčastěji od šestého měsíce života.

Lepek v potravě

Lepek (gluten) je obsažen v následujících obilovinách:

  • pšenice,
  • žito,
  • oves,
  • ječmen,
  • špalda,
  • zelená špalda,
  • pšenice jednozrnka, pšenice naduřelá dvouzrnka,
  • staré odrůdy obilovin,
  • kamut (druh pšenice),
  • tritikále (kříženec žita a pšenice),
  • divoká rýže (černohnědá).

Lidé trpící nesnášenlivostí lepku se musí striktně vyhýbat všem výše uvedeným druhům obilí. Opatrnosti je zapotřebí i u obilných výrobků, jako je například bulgur (nalámaná pšenice) nebo kuskus (krupice vyrobená většinou z naduřelé tvrdé pšenice nebo z ječmene).

Různé druhy obilovin obsahují lepek o velmi odlišném složení. Lidé trpící nesnášenlivostí lepku proto většinou dobře snášejí jiné druhy obilovin, jako je například kukuřice, hnědá rýže (rýže natural), jáhly, amarant, quinoa a pohanka.

Tyto obiloviny jsou snadno stravitelné a v případě nesnášenlivosti lepku pomáhají pokrývat potřebu sacharidů
. Problémy nezpůsobují ani luštěniny, sója, ořechy či semínka.

Nabídka bezlepkových obilných výrobků je v současnosti velmi rozsáhlá, lidé trpící nesnášenlivostí lepku se tedy mohou stravovat poměrně pestře.

I lidé trpící celiakií mohou dodržovat zásady vyvážené stravy. Velké množství potravin je přirozeně bezlepkových. Inspirovat vás může potravinová pyramida, samozřejmě s přihlédnutím k existující alergii
.

Řadu tipů najdete rovněž v článku Dieta při celiakii
(bezlepková dieta). Velmi kvalitní informace poskytuje na svých webových stránkách Společnost pro bezlepkovou dietu [1].

Se sestavením vyváženého jídelníčku vám může pomoci rovněž kvalifikovaný nutriční terapeut
.

Označování potravin

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [2] musí být obilí obsahující lepek a výrobky z něj odvozené označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny typem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené i nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.

Pozor: Obiloviny (resp. lepek) se používají jako přísady nebo tzv. nosiče do mnoha potravin, proto mohou být problematické i potravinářské výrobky, které s obilím na první pohled nijak nesouvisejí.

Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnózu stanoví gastroenterolog
, pediatr
nebo klinický imunolog
.

Prvním diagnostickým
krokem je laboratorní vyšetření krve, při němž je zjišťována přítomnost protilátek proti lepku a proti tkáňové transglutamináze (tTG); tento enzym
byl v roce 1997 popsán jako autoantigen celiakie.

Jsou-li v krvi odhaleny tyto protilátky
, následuje biopsie
tenkého střeva. Diagnózu celiakie pak definitivně potvrdí až histologický nález, tzn. mikroskopicky ověřené změny sliznice.

Celiakie je dědičné onemocnění, proto se lékař při anamnestickém
rozhovoru důkladně vyptá na výskyt nesnášenlivosti lepku v rodině. Při diagnostice mohou pomoci i pacientovy zápisky o zkonzumovaných potravinách a následných příznacích, díky nimž může lékař odhalit případné souvislosti mezi udávanými potížemi a snězeným jídlem.

Jak probíhá léčba nesnášenlivosti lepku?

Lepek u postižených lidí vyvolává zejména v tenkém střevě imunitní reakci, která silně poškozuje střevní sliznici. Lidé trpící celiakií proto musí dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, a to celoživotně.

Pokud by postižený člověk v potravě i nadále přijímal lepek, byť jen v minimálním množství, mohlo by dojít k vilózní atrofii (zničení střevních klků), což by mělo těžké zdravotní následky.

Dodržováním diety
lze jednak dosáhnout kompletní obnovy dříve poškozených střevních klků, jednak předejít dalším škodám. Je třeba si uvědomit, že i sebemenší množství lepku má pro celiaka velmi závažné důsledky.

Zároveň s nesnášenlivostí lepku se často vyskytuje intolerance laktózy
nebo malabsorpce
fruktózy
. Jakmile se zlepší stav střevní sliznice (díky tomu, že člověk se vyhýbá lepku), ve většině případů vymizí i intolerance laktózy
.

Užitečné tipy pro celiaky

Pokud vám byla diagnostikována nesnášenlivost lepku, možná vám pomohou následující doporučení:

  • Vyhýbejte se chlebu, pečivu, koláčům, knedlíkům, müsli, těstovinám, jídlům smaženým v trojobalu (apod.), které byly připraveny z obilovin obsahujících lepek.
  • Pozor si dávejte i u některých mléčných výrobků (např. sýrové fondue, výrobky z odtučněného mléka nebo tavené sýry), průmyslově zpracovaných potravin (např. polévky, omáčky), piva, obilninových káv a aromatizovaných čajů (lepek se v nich používá jako nosič aromat).
  • Pozor také u plísňových
    sýrů (např. sýr s modrou plísní nebo rokfór).

Na koho se mohu obrátit?

Na diagnostice a léčbě nesnášenlivosti lepku se podílejí:

  • praktičtí lékaři pro dospělé
    ,
  • praktičtí lékaři pro děti a dorost
    ,
  • odborný lékaři – gastroenterologové,
  • kliničtí imunologové,
  • alergologické
    ambulance.

Související odkazy

Neléčená celiakie může způsobit zdravotní komplikace

Intolerance obilovin (celiakie) se může vyvinout na jakoukoliv složku jádra obilného zrna, přičemž nejznámějším zástupcem bílkovin obsažených v obilných zrnech je lepek. Patří mezi zásobní výživné bílkoviny a charakteristická je pro něj pružnost, tažnost a schopnost bobtnání. Lepek, jehož nejvyšší obsah najdeme v pšenici, tak určuje vlastnosti těsta a jeho lepivost.

Celiakie je dědičné onemocnění, přičemž výskyt u příbuzných 1. stupně je 8–18 %, u jednovaječných dvojčat až 70 %.

K projevům trvalé nesnášenlivosti lepku patří typické zánětlivé změny sliznice tenkého střeva, jež vedou k porušenému vstřebávání všech živin, vitaminů, minerálů a také vody.

Od tíže postižení sliznice se pak odvíjí stupeň onemocnění, přičemž celiakie má různé klinické formy – od plně rozvinutých přes neúplné až po zcela bezpříznakové.

Jak se nesnášenlivost lepku projevuje během života?

Typické projevy dnes nalezneme u předškolních dětí – mohou je trápit objemné mastné stolice, průjmy, bolesti a zvětšení bříška, ochablé svalstvo.

 U školních děti se nemusí objevovat žádné nápadné střevní symptomy. Typický je špatný stav výživy, chudokrevnost, menší vzrůst a opožděný celkový vývoj.

 Puberta může v případě nepoznané, tudíž neléčené celiakie přinést spontánní zlepšení.

Nemoc se pak znovu projeví v dospělosti, obvykle mezi 25.–40. rokem věku. Spouštěčem může být předchozí závažnější infekční onemocnění, fyzický či psychický stres, úraz nebo operace. U žen se může celiakie objevit v souvislosti s těhotenstvím, porodem, kojením.

V dospělosti se může nesnášenlivost lepku manifestovat nespecifickými zažívacími obtížemi, pocity plnosti, plynatostí a nechutenstvím. Projevy tohoto záludného onemocnění u dospělých jsou zcela individuální a velice pestré. Samotné střevní příznaky nebývají časté a mohou i zcela chybět, případně jsou průjmy jen lehčího rázu a nárazové.

Velice často se v dospělosti dostavují mimostřevní příznaky v podobě únavy, anemie nereagující na léčbu, zánětů sliznic dutiny ústní či spojivek, výrazného izolovaného zvýšení sérových aminotransferáz (AST, ALT), Duhringovy dermatitidy (typ celiakie s kožními projevy onemocnění), hypoplazie (neúplného vyvinutí) zubní skloviny, předčasné osteoporózy, polyneuropatie a myopatie. K průvodním projevům se řadí také deprese, poruchy chování, oligospermie (snížená tvorba spermatu), gynekologické poruchy (nepravidelná a opožděná menstruace), samovolné potraty či neplodnost.

Celiakii nezřídka provázejí další autoimunitní onemocnění – nejčastěji jde o autoimunitní zánět štítné žlázy (10–20 % celiaků), cukrovku 1. typu (3–8 % celiaků), jaterní, plicní a další autoimunitní choroby.

Celiakie není dostatečně diagnostikovaná

Jde o silně poddiagnostikované onemocnění, což znamená, že nemocní s malými nebo nevýraznými příznaky se nedostanou do péče lékařů. V současnosti je diagnostikováno a lékařsky sledováno jen asi 10 % postižených. V České republice se výskyt celiakie odhaduje na 1 : 250, ale – jak se zdá – je ještě vyšší.

Zajímavé:  Nemoc plic - Vše o zdraví

Nediagnostikovaní pacienti jsou často mnoho let vyšetřováni různými specialisty. U žen může mít nediagnostikovaná celiakie za následek častější opakovaný potrat, opožděný vývoj plodu, nízkou porodní váha novorozence, může s ní souviset předčasný porod a porod císařským řezem.

Diagnostika celiakie je přitom poměrně snadná; na základě odběru krve se v séru stanoví celkové IgA a autoprotilátky k tkáňové transglutamináze, případně také proti endomysiu.

Jsou-li tato vyšetření pozitivní, následuje endoskopické vyšetření pacienta zavedením sondy do žaludku a duodena (dvanáctníku) a je odebrán vzorek sliznice tenkého střeva (biopsie) k histologickému vyšetření.

Aby nebyl ovlivněn výsledek vyšetření, pacient nesmí lepek vysadit, dokud není provedena biopsie.

Dle nových kritérií diagnostiky u dětí lze vypustit biopsii a stanovit diagnózu, pokud jsou hodnoty vyšetření z krve vyšší než desetinásobek horní hranice normy a pokud jsou přítomny klinické projevy. U dospělé populace je však ke stanovení diagnózy biopsie stále nutná.

Jak se celiakie léčí?

Jedinou léčbu představuje celoživotní bezlepková dieta, která je založená na úplném vyloučení všech surovin, potravin a nápojů, jež v jakékoli formě obsahují příměs obilovin (pšenice, ječmene, žita, …). Zásadní je vyloučit veškeré potraviny obsahující mouku z uvedených obilovin, a to i ve stopových množstvích.

Celiaci musejí ze svého jídelníčku důsledně vyškrtnout také potraviny, v jejichž příměsích se lepek vyskytuje.

Patří k nim uzeniny, hořčice, kečup, pšeničný škrob, uzeniny, kypřicí prášky, pudinky, čokoláda, zmrzlina, tavené sýry, pivo či pomocné látky v lécích.

Povolená je rýže, sója, kukuřice, brambory, pohanka, proso, jáhly, amarant, eventuálně speciálně upravená bezlepková mouka. Bezlepkové potraviny lze poznat dle symbolu přeškrtnutého klasu.

Po vysazení lepku z jídelníčku se nepříjemné zdravotní obtíže obvykle časem upraví a pacient je bez potíží.

Jaké mohou být komplikace celiakie?

Nedodržování bezlepkové diety či pozdní diagnostika onemocnění může přinést různé komplikace. K nejnebezpečnějším patří zhoubné nádory, jež se objevují asi u deseti procent neléčených celiaků. K dalším komplikacím patří poruchy kostního metabolismu, neuropsychické komplikace aj.

Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Sausen Sládkovou.

V případě zaznamenaných obtíží se co nejdřívě objednejte k našim specialistům na tel: +420235360133

Alergie na lepek

Alergie na lepek patří v poslední době k nejdiskutovatelnějším onemocněním vůbec. Lepek je dokonce brán jako vyloženě škodlivý i pro zdravé osoby a bývá mu často přisuzováno mnohem více negativních vlivů, než ve skutečnosti má. Často je také zaměňována alergie na lepek s obyčejnou nesnášenlivostí lepku. Všem těmto polopravdám se proto dnes podíváme na zoubek.

Začít bychom měli určitě s tím, co to vlastně lepek je.

Laicky řečeno jde o proměnlivou směs bílkovin, vyskytující se v celkem čtyřech druzích obilovin, patřících do skupiny pšenicovitých.

Nejde o žádné jiné než běžně známé žito, pšenici, ječmen a oves. Právě lepek tvoří významnou část objemu těchto potravin, více v obilných zrnech najdeme už jen výživných škrobů.

Výraz lepek nám automaticky evokuje slovo lepidlo a je tom uskutečně tak. Lepek pomáhá držet jednotlivé části obilného zrna u sebe, o čemž se snadno přesvědčíme, pokud do běžné mouky kápneme trochu vody.

Čím více lepku obilovina obsahuje, tím je považována za kvalitnější a výživově hodnotnější.

I proto byly vyšlechtěny odrůdy s vysokým obsahem lepku, jež se dnes v potravinářství užívají nejčastěji.

Co je to alergie na lepek?

Název tohoto onemocnění je velmi zavádějící, ovšem bohužel už zažitý, i když v poslední době se mnohem častěji používá odborně správný název celiakie.

Nejde o alergickou reakci ani o projevy intolerance, na vině je ve skutečnosti reakce našeho autoimunitního systému, který zkonzumovaný lepek vyhodnocuje jako hrozbu a napadá vše v jeho okolí – obvykle tenké střevo, jež se velmi brzy zanítí a přestane plnit svou základní funkci, jíž je bezproblémové vstřebávání živin z potravy.

V tomto totiž mají odpůrci lepku alespoň částečnou pravdu. Naše tělo totiž skutečně není uzpůsobeno k trávení této bílkoviny. Chybí nám k tomu ty správné enzymy. Imunitní systém proto zaregistruje lepek jako narušitele a pustí se s ním do boje.

To je zcela normální a přirozené a ve většině případů se vše po chvíli opět vrátí do normálních kolejí. Jen přibližně u 1% konzumentů lepku se imunitní systém „zblázní“ a začne ve velkém vyrábět autoprotilátky, které začnou poškozovat trávicí soustavu.

O těchto lidech potom říkáme, že mají alergii na lepek, jakkoli je toto ozn ačení nepřesné.

Jak se projevuje alergie na lepek

Projevy alergie na lepek jsou zrádné. Imunitnímu systému totiž chvíli trvá, než vyprodukuje dostatečné množství protilátek, takže k nástupu příznaků dochází po několika hodinách i dnech po konzumaci lepku. Patří mezi ně například:

  • průjem
  • zvracení
  • nadýmání
  • chudokrevnost
  • afty
  • zvýšená kazivost zubů
  • celkové neprospívání
  • poruchy růstu u dětí
  • nedostatek živin

Alergie na lepek se může objevit u dětí i dospělých bez rozdílu věku.

Není pravdou, že z této diagnózy lze „vyrůst“, projevy si sice mohou zmírnit, ale pro osoby trpící alergií na lepek je jediným řešením doživotní 100% bezlepková dieta.

I malé množství lepku totiž spouští nežádoucí reakce protilátek typu IgA (imunoglobuliny A). Žádná nízkolepková dieta proto u této diagnózy rozhodně není přístupná.

Alergie na lepek vs. nesnášenlivost lepku

Pro úplnost si ještě ukážeme, jak vypadá běžná či atopická reakce na lepek, známá spíše jako nesnášenlivost nebo intolerance lepku.

Tyto dvě diagnózy bývají totiž až příliš často zaměňovány, mnohdy i odborníky z řad lékařů nebo výživových specialistů.

Protilátky typu IgE (imunoglobuliny E) se v našem těle tvoří mnohem rychleji, takže první projevy alergie se projeví rychle – do několika minut, maximálně několika desítek minut. Patří mezi ně především:

  • kopřivka
  • bolest žaludku
  • průjem
  • nadýmání
  • zvracení
  • rýma
  • dušnost
  • anafylaktický šok
  • ekzém

Okamžité vysazení lepku ze stravy vede k velmi brzkému zlepšení. Možností je ale také speciální alergenová vakcinace, která může vyvolat toleranci organismus vůči lepku, aplikuje-li se správně. Nesnášenlivost lepku se objevuje často v dětském věku a leckdy může i sama zmizet na rozdíl od celiakie.

Jak diagnostikovat alergii na lepek a nesnášenlivost lepku

I když si mnoho lidí dobrovolně naordinuje bezlepkovou dietu a pozoruje poté často i velmi výrazné zlepšení svého zdravotního stavu, konečný verdikt může vynést až specializovaný lékař.

Alergii na lepek čili celiakii mohou potvrdit pouze gastroenterologická vyšetření – tzn. vyšetření střev, spočívají obvykle v odebrání kousku tkáně a příslušné krevní testy.

Při potvrzení nesnášenlivosti lepku naopak návštěva gastroenterologa není potřeba, vše vyřeší alergolog za pomoci krevních nebo kožních imunologických testů. Potvrzení diagnózy lékařem je nezbytné např.

pro vyplácení příspěvku pro dětské a mladistvé celiaky na speciální dietu od zdravotních pojišťoven, který může dosáhnout výše až 500 Kč za měsíc.

Na co se připravit při léčbě alergie na lepek

Základem úspěšné léčby tohoto onemocnění je okamžitá a úplná změna jídelníčku s vyloučením veškerého lepku. Tedy žádná přechodná fáze nebo postupné zvykání.

Jedině radikální řez přinese ty nejlepší výsledky.

Pro rodinu nemocného pacienta to často znamená kompletní změnu stravovacích návyků s důrazem kladeným zejména na domácí přípravu jídla, protože potravin specializovaných pro dietu celiaků je málo a často jsou nepříjemně drahé.

Po několika týdnech dodržování této diety se začnou postižená střeva hojit a významně se zlepší množství vstřebávaných živin, což se pozitivně projeví i na zdravotním stavu. Výjimečně mohou lékaři tento proces podpořit podáváním léků na potlačení zánětu (steroidů) nebo prostředků pro potlačení imunity (imunosupresiv).

Doporučujeme se také užívání potravinových doplňků obsahujících přírodní vlákninu, probiotik a vitamínů a minerálů, na jejichž nedostatek upozornily krevní testy.

Musíme se smířit s tím, že běžné polotovary nebo stravování v restauraci jsou pro nás pro příště zapovězené. I když totiž narazíme na nějaké bezlepkové jídlo, bude s největší pravděpodobností připravováno v kuchyni, kde se s lepkem běžně pracuje a hrozí tedy nepříjemná kontaminace. Specializované restaurace pro celiaky najdeme zatím jen v Praze.

Neobejdeme se ani bez domácího pečení chleba a dalšího pečiva. Většina celiaků si proto hned na počátku koupí domácí pekárnu a učí se pracovat s různými druhy bezlepkových mouk.

Pomoci mohou i specializované kuchařky nebo kurzy. Nespoléhejte na to, že se situace časem sama nějak vyřeší.

Odpovědnost za své stravování musíte převzít sami, jen tak totiž máte šanci žít plnohodnotný život i s alergií na lepek.  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *