Nutricia: Podvýživa ohrožuje 3 ze 4 onkol. pacientů – vše o zdraví

Nutricia: Podvýživa ohrožuje 3 ze 4 onkol. pacientů – vše o zdraví

Každý rok si 4. února připomínáme Světový den boje proti rakovině. V tomto období se zvlášť upozorňuje na to, jak předcházet nebo snížit riziko vzniku onkologických onemocnění. Zdravý životní styl a správná výživa jsou nejen tou nejlepší prevencí před onemocněním, ale mají nesmírný význam i v období léčby onkologického pacienta.

Ročně v České republice přibude 87 000 onkologických pacientů. MUDr. Petra Holečková, Ph.D., MBA, vedoucí lékařka lůžkového oddělení Ústavu radiační onkologie 1.

LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka potvrzuje, že mnozí z nich mají v průběhu choroby nedostatečný stav výživy. Malnutrice je pozorována u 1 ze 3 onkologických pacientů, a dokonce až u 80–90 % pacientů v pokročilém stádiu nádorového onemocnění.

Jde o velmi závažný problém, protože podvýživa negativně ovlivňuje protinádorovou léčbu acelkový průběh nemoci.

Nepodceňujte stav podvýživy

Nedostatečná výživa, hubnutí a malnutrice mají za následek snížení kvality života, horší imunitu, pokles vitálních funkcí, vyšší míru komplikací a horší odpověď na onkologickou léčbu.

„Včasná nutriční intervence dokáže onkologickým pacientům nejen zlepšit stav jejich výživy a pomoci udržet jejich tělesnou hmotnost a zásoby bílkovin, ale zároveň jim umožní lépe tolerovat léčbu a zlepšuje kvalitu jejich života,“ hodnotí MUDr. Holečková.

Součástí komplexní nutriční intervence je podle odbornice dodržování stravovacích pravidel a zásad prevence a léčby podvýživy a podávání speciálních, klinicky ověřených dietetických přípravků. Jde o potraviny pro zvláštní lékařské účely.

Riziko malnutrice u onkologických pacientů

Podle výsledků průzkumu společnosti Nutricia na vzorku 2400 onkologických pacientů se 23 % z nich nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. „To znamená, že čtvrtina z nich potřebuje nutriční podporu,“ říká Ing.

Jan Beran, předseda představenstva společnosti Nutricia.

„V Nutricii díky vědeckému výzkumu orientovaného na potřeby pacientů přinášíme onkologickým pacientům přípravky s potřebným nutričním složením v různých příchutích, které jim dodávají síly čelit onemocnění,“ dodává Jan Beran.

Přípravky enterální výživy pacientům pomáhají

Obtíže s příjmem stravy zažívá i Denisa: „Při preventivní prohlídce mi byl ve věku 46 let diagnostikován zhoubný nádor. Chemoterapie je pro organismus velmi velkou zátěží a mnoho pacientů během léčby hubne. To je i můj obrovský problém. Člověku skoro nic nechutná a nedokáže ani pořádně polykat.

V takových chvílích nesmírně oceňuji tekutou stravu.“ Přípravky enterální výživy jsou dostupné ve formě nápojů s různými příchutěmi a popíjejí se pomalu po doušcích. Kromě bílkovin a energie obsahují všechny nezbytné živiny, vitamíny, minerální látky a stopové prvky.

Některé jsou obohaceny o vlákninu či omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

Nutriční podpora onkologických pacientů

Klíčová slova:
Nutrice, nutriční podpora, malnutrice, screening, onkologický
pacient, nutriční terapeut

Sledování nutričního
stavu
je u onkologických pacientů nesmírně důležité neboť
optimální nutriční stav pacienta významnou měrou přispívá ke
zlepšení léčebných výsledků a potažmo i zlepšení kvality života
onkologických pacientů.

Cíl nutriční podpory

Cílem nutriční podpory je léčba
malnutrice, profylaxe malnutrice u nemocných s vysokým rizikem
podvýživy, zvýšení protinádorového efektu onkologické léčby,
snížení nežádoucích účinků onkologické léčby, zlepšení tolerance
chemoterapie, umožnění nemocnému úspěšně zvládnout celou náročnou
onkologickou léčbu, zvýšení efektivity léčby, zvýšení tolerance k
chemoterapii a přispění ke zlepšení kvality života.

Malnutrice

Podvýživa je obecně odchylka od
normálního stavu výživy.

Jedná se o patologický proces způsobený
nedostatkem základních energetických substrátů a kvalitních
bílkovin a vzniká nerovnováha mezi příjmem živin a jejich skutečnou
spotřebou v organismu.

Je to stav, který je charakterizován ztrátou
tělesné hmotnosti, komplexními metabolickými změnami (těžký
katabolismus a negativní dusíková bilance),  anorexií, 
ztrátou  podkožního  tuku,  atrofií a anémií.

Podle současných statistik 20-40 %
pacientů přichází do nemocnice s již rozvinutou malnutricí, asi u
30 % pacientů se malnutrice vyvíjí a zhoršuje se během pobytu v
nemocnici. Zhruba u 4 % hospitalizovaných pacientů je malnutrice
tak závažná, že by mohla vést až ke smrti nemocného, pokud by
nebyla včas zahájena léčba umělou klinickou výživou.

Nutriční stav onkologických
pacientů

50% onkologických pacientů je v
 malnutrici již v době stanovení onkologické diagnózy a to v
závislosti na typu a stádiu onkologického onemocnění. Vysoké riziko
hrozí u pacientů s aktivním a pokročilým nádorovým onemocněním a
před náročnou protinádorovou léčbou nebo postupně v jejím průběhu.

Incidence malnutrice je vyšší u zhoubného nádorového onemocnění
žaludku a pankreatu, jícnu, plic a ORL nádorů. Naopak nejnižší
riziko malnutrice je u nádoru prsu a hematoonkologických malignit.
Onkologická léčba sama o sobě je velmi agresivní, má celou řadu
nežádoucích účinků, které přispívají ke zhoršení stavu výživy a
potencují vznik malnutrice.

Podvýživa onkologicky nemocných výrazně
zhoršuje jejich primární morbiditu, mortalitu i kvalitu života.
Nutriční podporu je nutné poskytnout všem pacientům, kteří jsou k
ní indikováni, a to hospitalizovaným i ambulantním, neboť vede k
významnému zlepšení léčebných výsledků a přispívá ke zlepšení
kvality života.

Špatný nutriční stav a rozvoj malnutrice negativně
ovlivňuje celkový zdravotní stav pacienta, zhoršuje odpověď na
protinádorovou léčbu, klesá účinnost léků, zvyšuje riziko
komplikací a zvyšují se náklady na léčbu.

Příčiny malnutrice – obecně

Onemocnění GIT, snížená chuť k
jídlu, zvýšený katabolismus snížený anabolismus, léky, stres,
strach, bolest, deprese, diagnostické výkony, operační výkony,
onkologická léčba.

Rozvoj malnutrice

K rozvoji malnutrice dochází v
důsledku protinádorové léčby (operace, chemoterapie, radioterapie,
 biologické  léčby).  Zhoršuje  se  chuť
 k jídlu,  postupně  se  rozvíjí  toxické
poškození sliznic – mukozitida.

Organizace nutriční péče v
nemocnicích – obecně

Je nedostatečná,
převážně není důsledně organizována, schází standardy, úroveň je
závislá na znalostech a zájmu personálu, mnoho nemocných uniká
pozornosti a podvýživa u nich není diagnostikována.

Organizace nutriční péče Klinika
onkologie radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Při příjmu pacienta odebíráme
ošetřovatelskou anamnéza, jejíž součástí je nutriční screening.
Pacienti jsou rozděleni do třech kategorií.

  1. Pacienti bez rizika malnutrice: Vše sní bez problémů, dieta
    odpovídá dietnímu systému. Preferujeme výběrovou dietu, kdy
    nutriční terapeutka sestavuje individuální jídelníček na přání
    pacienta. U těchto pacientů neprovádí nutriční terapeutka nutriční
    anamnézu, stačí sledovat příjem stravy, grafické vyjádření porce a
    po 7 dnech je u pacientů přehodnocen stav výživy (nutriční
    screening).
  2. Pacienti v riziku malnutrice: Jí menší porce, nutriční terapeut
    sestaví nutriční anamnézu, stanoví aktuální energetickou potřebu
    organismu a sestaví individuální nutriční režim.Výběr a úprava
    stravy je dle chuti pacienta a jeho momentálního zdravotního
    stavu.Jestliže nelze pacienty na dietě č. 14 uživit, volíme
    různé kombinace výživy: dieta + sipping, EV, PV. Trpíli
    nechutenstvím nabízíme individuální dietu (č.14). U pacientů u
    kterých je zhoršené polykání podáváme dietu č.14 + PEG.
  3. Pacienti v malnutrici: Automaticky nabízíme individuální výběr
    stravy dietu č.14.Nutriční terapeut sestaví nutriční anamnézu,
    stanoví aktuální energetickou potřebu organismu, sestaví
    individuální nutriční režim a v průběhu hospitalizace pacienty
    edukuje o možnostech výživy.

U pacientů ve skupině 2) a 3) je 1x
týdně propočten příjem stravy, doplněna  nutriční anamnéza a
je stanovena aktuální potřeba organismu. Výstupy sledování nutrice
a veškeré nutriční intervence jsou součástí dokumentace a slouží
jako podklad pro lékaře při rozhodování o dalším postupu v oblasti
nutrice.

Edukace pacientů

Je součástí nutričních intervencí a
již při prvním kontaktu s pacientem upozorňujeme pacienty na možný
vznik komplikací při příjmu stravy v průběhu onemocnění a léčby. V
průběhu hospitalizace doplňujeme a upřesňujeme úvodní informace v
závislosti na vývoji celkového stavu pacienta.

Před propuštěním
pacienta do domácí péče zopakujeme všechny dosavadní informace o
výživě, u pacientů, kteří jsou indikováni k operačnímu výkonu je
zdůrazněna nutnost příjmu plnohodnotné stravy. Současně je
pacientům doporučeno okamžitě kontaktovat nutriční poradnu v
případě, pokud nastanou problémy s příjmem stravy.

Všem edukovaným
pacientům jsou informace předávány i v písemné podobě.

Ukázka vypracovaných edukačních
materiálů:

Edukační materiál 1

Sipping – tekutá výživa určená
pacientům s funkčním trávicím traktem, u nichž se nedaří úpravou
diety udržet příjem stravy a tělesnou hmotnost. Jedná se o
kompletní a vyváženou tekutou výživu vyvinutou pro pacienty se
zvýšenou potřebou energie a živin. Základní výživa má objem 125 ml
(200 ml) obsahuje 300 kcal, 12gB.

Do kategorie sippingu patří i
přípravky určené pro specifické skupiny pacientů jako jsou pacienti
se zvýšeným příjmem bílkovin (200 ml, 300 kcal; 20gB), pacienti s
diabetem (200 ml; 200 kcal; 9,8gB), pacienti s dekubity (200 ml;
250 kcal, 20gB) apod. Výrobci sippingu: Abbott (Prosure), Fresenius
(Fresubin), Nestlé (Resource), Nutricia (Nutridrink). Tekutá výživa
je vyráběna v různých příchutích.

Lze ji používat jako doplněk
stravy nebo i jako náhradu běžné stravy.

Edukační materiál 2. Sipping-
použití

Nutridrink se popíjí po malých
doušcích mezi jídly, např. mezi obědem a večeří a na druhou večeři.
Chutná nejlépe vychlazený, ale lze ho i mírně ohřát. Obohatí krémy,
ovocné omáčky, sladké kaše, polévky. Nutridrink Neutrál lze
přimíchat do smetanových omáček. Nutridrink Juice Style s ovocnou
příchutí je vhodný do osvěžujících vychlazených ovocných koktejlů a
ovocného mléka

Zajímavé:  Chřipka A Její Příznaky?

Edukační materiál 3. Modulární
dietetika

Jedná se o přípravky zaměřené přímo
na doplnění jedné z živin nebo na úpravu konzistence tekutin a
pokrmů. Slouží jako doplněk stravy. Přidávají se přímo do jídla
jako např.

polévky, omáčky, jogurty, nápoje a jiné.

Příklady
přípravků: FANTOMALT (pro zvýšení energetické hodnoty), PROTIFAR
(pro zvýšený obsah bílkovin), NUTILIS (slouží jako zahušťovadlo
pokrmů), OPTIFIBRE (pomáhá udržovat správnou funkci střev).

Edukační materiál 4

PEG = perkutánní endoskopická
gastrostomie je vhodným řešením pro ty, kdo nemohou potravu
přijímat dlouhodobě většinou déle jak 4-6 týdnů, jde-li o domácí
péči anebo v případě, že se jedná o hospitalizované pacienty. Pokud
je možné alespoň částečně jíst, nic se pro pacienty nezmění.

I
nadále je vhodné stravu přijímat přirozenou cestou a podání umělé
výživy do PEGu slouží k tomu, aby byl denní příjem úplný! Pokud
nelze přijímat žádnou stravu ústy, zajišťuje PEG optimální přísun
živin pohodlnou a diskrétní cestou, nenarušující zásadním způsobem
dosavadní kvalitu života.

Edukační materiál 5. Postup při výživě do PEG

s příjmem výživy je možné začít již
po 24 hod od zavedení sondy. Nedoporučuje se podávat mixovaná
strava, není plnohodnotná! Pokud pacient stravu přijímá ústy bez
problémů, sonda se během dne proplachuje a udržuje se pro pozdější
potřeby přijímání výživy.

Příjem živin se každý den zaznamenává,
pravidelně se sleduje váha (1x týdně). Při první dávce se do PEG
pomocí Janettovy stříkačky aplikuje 50 ml a postupně se dávky dle
potřeby zvyšují (100- 200 ml).

Dávka 100 ml se aplikuje v
intervalech po 1 hodině, 200 ml po 2 hodinách (100 ml = 100 kcal),
výživu podáváme během dne, v noci ponecháme žaludek v klidu.

Při
podávání výživy musí pacient sedět nebo musí mít zvýšenou horní
polovinu těla a setrvat v této poloze ještě 30-60 minut po skončení
podávání (mohlo by dojít k návratu výživy ze žaludku do horních
cest dýchacích). 

Edukační materiál 6

Vždy před a po podání výživy se
stříkačka musí propláchnout proudem horké vody. Sondu proplachujeme
po skončení podávání výživy 50 ml převařené vody nebo fyziologickým
roztokem nikdy se nesmí použít násilí nebo velký tlak. Při
vstřikování do PEG může dojít k poškození setu.

Čaj ani ovocné
šťávy se nedoporučují z důvodu sražení výživy a ucpání sondy! Po
ukončení podávání výživy se set řádně musí uzavřít, aby nedošlo k
úniku výživy nebo žaludečních šťáv.

Příliš rychlé podávání dávky,
příliš velká dávka nebo krátký interval mezi jednotlivými dávkami
může být nejčastější příčinou průjmů nebo zvracení.

Aby nedošlo k vymizení polykacího
reflexu je třeba několikrát denně trénovat, i přes potíže, polykání
(vodu po lžičkách). Nedoporučuje se kouřit!

Edukační materiál 7

Příklady denního režimu u pacienta, který přijímá stravu ústy a
výživa do PEG je doplňková

6-6,30 h Nutrison 100 ml + proplach 50 ml
8,00 h               snídaně
10,00
h           
přesnídávka (pudink, jogurt, tvaroh) nebo Nutrison 100 ml +
proplach 50 ml
11,30
h           
oběd
14,00
h           
svačina (pudink, jogurt, tvaroh) nebo Nutrison 100 ml + proplach
50 ml
16,00 h           Nutrison 100 ml + proplach 50 ml
18,00
h           
večeře
20-21,30 h      Nutrison 100 ml + proplach 50 ml

Edukační materiál 8. 

Příklady denního režimu u pacienta,
který nepřijímá stravu ústy, PEG hradí celkový příjem stravy,
doporučená denní dávka je 1.800 -2.000 Kcal

6,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
8,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
10,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
12,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
14,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
16,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
18,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
20,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml
21,30-22,00 h Nutrison 200 ml + proplach  50 ml

Závěrem

Pacient který odešel do domácí péče
má možnost kdykoliv kontaktovat nutričního terapeuta nebo poradnu
pro nutriční péči. V případě následné hospitalizace ve FN HK jsou
pacienti přebíráni nutričním terapeutem, který dochází na ostatní
kliniky.

Při léčbě musíme využívat všechny možnosti podpůrné léčby.
Bez nutriční podpory je účinná onkologická léčba prakticky nemožná.

Dobře živený pacient se rychleji zotavuje po operaci, snáší lépe
chemoterapii, zvládne vyšší dávku záření a má méně nežádoucích
účinků léčby a potažmo vyšší kvalitu života.

Datum přednesení příspěvku: 27. 2. 2014

Onkologické pacienty ohrožuje riziko podvýživy, stav se ale mírně zlepšuje

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Člověk | Související témata: nemoc výživa onkologie léčba

„Pacient, který je podvyživený, hůře reaguje na onkologickou léčbu. Tím pádem má horší šance na vyléčení,“ upozornil předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

„Je to hodně podstatné. Podvýživa je způsobena jednak nádorem, zvláště když je to nádor zažívacího traktu. Ale také léčbou. Chirurgickou, ozařováním atd.“

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Výživa je při onkologickém onemocnění velmi důležitá, zvyšuje obranyschopnost pacientů, řekl ČRo předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček

Pacienti ztrácejí chuť k jídlu a často jsou depresivní, což vede k dalšímu nechutenství.

„Je tam ještě jedna zajímavá věc. Část pacientů si myslí, že nádor se dá vyhladovět. Začnou držet hladovku, ztratí na váze, bílkoviny a podobně a léčba je horší,“ zdůraznil Vorlíček.

Pětiprocentní zlepšení

Podle jeho slov současná anketa přece jen ukazuje mírné zlepšení. „Od minulé ankety se to zlepšilo asi o 5 procent. Což vypadá sice jako pomalý posun, ale my jsme spokojení, že se to zlepšuje.“

V jednom dni na všech onkologiích měli pacienti možnost vyplnit krátký dotazník. Výsledky od více než 2400 lidí pak byly statisticky zpracovány.

Každý druhý pacient s rakovinou v Česku je ohrožen podvýživou, u téměř třetiny klesla váha půl roku od zahájení léčby minimálně o pět procent. Zhruba každý pátý sní méně než polovinu toho, co jedl před nemocí. Ukázal to Nutriční den v onkologii, v němž 29. dubna na 42 onkologických pracovištích odpovídalo 2400 pacientů.Pramen: ČTK

„Budeme pokračovat. Budeme to říkat nemocným, jejich příbuzným, jejich přátelům,“ uvedl Jiří Vorlíček.

„A postupně se budeme dostávat dál, jako jsme to kdysi udělali s léčbou bolestí, která byla v 90. letech u onkologických pacientů neuspokojivá. Dnes jsou na tom pacienti postupně lépe, podařilo se to zásadně zlepšit.“

Jak také Jiří Vorlíček zdůraznil, pacientům je třeba vysvětlit, že výživa je důležitá, hladovka naopak naprostý nesmysl.

„A umožnujeme jim výživu i podpořit. Například i tím, že jim předepíšeme tzv. sipping, což je tekutá, velmi plnohodnotná dieta,“ připomněl předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Další články

Nejčtenější

Vrbětice, Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

(PDF) Stav výživy onkologicky nemocných a efekt nutriční intervence v ČR

  • NUTRITION
  • N E W S
  • LISTOPAD 2015ČÍSLO 1ROČNÍK 1
  • XXX
  • XXX
  • 7
  • str.
  • 20
  • str.
  • NUTRITION NEWS – ČASOPIS PRO ODBORNÍKY VE ZDRAVOTNICTVÍ
  1. 3
  2. EDITORIAL
  3. Nadpis
  4. x
  5. x

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

  • ROČNÍK 1 / ČÍSLO 1 / LISTOPAD 2015
  • Nutrition
  • NEWS
  • Medicína udělala v posledních desetiletích významný po-
  • krok, zejména v hlubším poznání mechanismů metabolic-
  • kých dějů na molekulární úrovni. V minulých etapách vý-
  • voje medicíny potřeboval klinicky zaměřený lékař hlavně
  • zkušenosti, znalost faktů a schopnost jejich praktické apli-
  • kace. V současné době každý úspěšně pracující lékař v kte-
  • rémkoliv klinickém oboru musí chápat podstatu metabolic-
  • kých dějů na molekulární úrovni a musí je umět spojovat
  • s praktickými důsledky v konkrétních klinických situacích.
  • Pokud lékař nechápe základní principy funkcí živého orga-
  • nismu, zůstává mu v klinické medicíně mnoho situací zá-
  • hadou. Je odkázán pouze na schématické postupy, které se
  • často vymykají konkrétním potřebám. V tak složitém pro-
  • středí, jakým je klinická medicína, není možné každou situaci
  • řešit podle stejného algoritmu, nebo se naučit nepřeberné
  • množství postupů, které klinik musí řešit, aniž by chápal, co
  • vlastně dělá. Není možné memorovat všechny klinické situ-
  • ace, které mohou vzniknout, a rovněž není možné všechny
  • klinické situace úspěšně řešit podle jediného klíče. Proto
  • si také v budoucnosti bude tento časopis klást v prvé řadě
  • za cíl na základě teoretických znalostí vysvětlovat situace
  • a jevy, se kterými se lékař v oblasti metabolismu a výživy
  • setká ve své každodenní praxi, a naučit se tyto teoretické
  • znalosti správně aplikovat a převést do klinické praxe.
  • V posledních 40 letech výrazně stoupl zájem o problemati-
  • ku metabolismu a výživy, protože v horizontální rovině tyto
  • disciplíny procházejí všemi vertikálně probíhajícími obory.
  • Jinými slovy – mechanismy a problematika metabolismu
  • a výživy tvoří v horizontální rovině součást vnitřního lékař-
  • ství, chirurgie, neurologie, infektologie, imunologie a všech
  • důležitých disciplín medicíny. Navíc se ve svých detailech
  • uplatňuje i v různých velmi speciálních disciplínách, jako
  • jsou angiologie, kardiologie, hematologie a další specializo-
  • vané oblasti interních i chirurgických oborů. Takovým způ-
  • sobem metabolismus a výživa velmi těsně integrují klinické
  • specializace, a tím je tato oblast nepostradatelná pro celou
  • medicínu. Široké a na první pohled obecné charakteristice
  • oblasti metabolismu a výživy se laicky vytýká, že si mnoh-
  • dy protiřečí a že nutriční doporučení jsou buď velmi vágní,
  • nebo že si výrazně odporují a stále se mění. To není chyba
  • ani vlastního oboru, ani specialistů, kteří doporučení vytvá-
  • řejí. Zejména pokud jsou skutečnými odborníky a nepatří
  • do skupiny laiků, případně amatérů, kteří se pouze stylizují
  • do osobnosti odborníka. Současná velmi hustá informační
  • síť tvořená internetem, Wikipedií, sociálními sítěmi umož-
  • ňuje amatérům i úplným laikům vydávat se za specialisty
  • té či oné oblasti a hlásat veřejně nepodložené, neobjektivní
  • názory. Bez jakéhokoliv základu a vědeckých důkazů pak
  • plní informační sítě spekulacemi, pověrami a nepodložený-
  • mi doporučeními. Tím se jeví doporučení zejména v oblasti
  • výživy jako velmi pomíjivá. Ve skutečnosti neexistuje tak
  • stabilní a exaktní oblast vědy, jakou je právě výživa a me-
  • tabolismus. Lidské tělo velmi citlivě reaguje na každý pře-
  • bytek i nedostatek živin, jak je dobře známo i z archeolo-
  • gických zkoumání, např. defi cit zinku na kostrách starých
  • Egypťanů, defi cit vitaminu D na křivičných kostrách středo-
  • věku, nebo záznamy o vysoké úmrtnosti námořníků s de-
  • fi citem vitaminu C při dlouhých objevitelských plavbách
  • několika minulých století.
  • Dalším argumentem pro velkou stabilitu vědecky podlo-
  • žených nutričních doporučení je i současný vývoj. Pokud
  1. 4
  2. ČLÁNEK
  3. ROČNÍK 1 / ČÍSLO 1 / LISTOPAD 2015
  4. Nutrition
  5. NEWS
  6. by data nebyla založena na velmi přesných doporučeních,
  7. nebyla by možná umělá výživa jedinců, kteří dnes již desít-
  8. ky let žijí jenom na výživě dodávané infuzní cestou, mož-
  9. nost živit zcela bez příjmu potravy ústy ženy, které nemo-
  10. hou jíst, a přesto na umělé výživě při respektování stovek
  11. přesně dávkovaných živin a doporučení, donosí a porodí
  12. zdravé dítě. Typickým příkladem je nejenom v současné
  13. době používaná výživa kosmonautů. Dobře si pamatujeme
  14. vcelku nedávnou dobu, kdy se pro výživu kosmonautů vy-
  15. víjely chemicky defi nované výživy typu Vivasorb nebo Vi-
  16. vonex. Všechny tyto vědecké postupy jsou založeny právě
  17. na schopnosti vytvořit exaktní a validní doporučení pro vý-
  18. živu zdravého jedince tak, aby ani po dlouhé době netrpěl
  19. při dodržení těchto doporučení žádným defi citem a byla
  20. zachována jeho úplná výkonnost i dobrý zdravotní stav.
  21. To jsou pádné argumenty proti laikům, většinou povrchně
  22. informovaným, kteří nerozlišují doporučení laických ama-
  23. térů ve výživě od přesných pravidel výživy a doporučení
  24. založených na experimentech a důkazech, které umožňují
  25. kompletní umělou výživu i nutriční doporučení pro nemoc-
  26. nou i zdravou populaci.
  27. Cílem našeho časopisu z tohoto pohledu je přinášet nejno-
  28. vější informace z oblasti metabolismu a výživy, dále zaují-
  29. mat k těmto informacím kritické postoje a se vší zodpověd-
  30. ností a důsledností oddělovat povrchní, spekulativní nebo
  31. nepodložené informace z oblasti výživy od spolehlivého
  32. a pokrokového pohledu na oblast metabolismu a výživy.
Zajímavé:  Prvni Priznaky Bliziciho Se Porodu?

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

e-mail: [email protected]

¦ Tiráž

Vydavatel: We Make Media, s. r. o. ¦ Jednatelka: MUDr. Ivana Kaderková

Adresa: Orlická 9, 130 00 Praha 3, Česká republika

Tel.: +420 778 476 475 ¦ E-mail: [email protected] / www.wemakemedia.cz / IČO 27656624

Předseda redakční rady: ¦ Členové redakční rady:

Odpovědné redaktorky: Judita Vogelová, [email protected], Ing. Alena Hrušková, [email protected]

Jazyková redaktorka: PhDr. Hana Kaiserová ¦ Zlom a grafi cká úprava: We Make Media, s. r. o.

Jakékoliv kopírování či šíření celého obsahu nebo části tohoto časopisu, ať již v tištěné či elektronické podobě, je bez výslovného souhlasu

vydavatele přísně zakázáno. ¦ Vychází 2x ročně / 1. ročník / ISSN xxxx-xxxx ¦ Registrováno pod evidenčním číslem MK ČR E xxxxx

Nutrition

NEWS

  • 5
  • ČLÁNEK
  • Vitamin D a obezita
  • ¦ Martina Daňková

3. interní klinika VFN a 1. LF UK

  1. ROČNÍK 1 / ČÍSLO 1 / LISTOPAD 2015
  2. Zpracováno volně dle Blahoše, 2011
  3. Graf č. 1: Formy příjmu vitaminu D
  4. Nutrition
  5. NEWS
  6. Souhrn
  7. Vitamin D, jako mikronutrient s významným vlivem na lid-
  8. ské zdraví, poutá (zejména v posledních deseti letech)
  9. novým způsobem pozornost vědců i odborníků z oblasti
  10. průmyslu, veřejné správy a dalších oborů. Aktuálním před-
  11. mětem tohoto oživeného zájmu jsou zejména výzkumy tý-
  12. kající se působení vitamínu D nad tradičně vnímaný rámec
  13. jeho účasti na regulaci kostního metabolismu. V literatuře
  14. se setkáváme s výzkumy i úvahami týkajícími se řady po-
  15. tenciálních zdravotních důsledků a onemocnění spojova-
  16. ných s nedostatečnými hladinami vitaminu D. Kromě one-
  17. mocnění skeletu bývají zmiňována nádorová onemocnění,
  18. vliv na imunitní systém (onemocnění jako astma, autoimu-
  19. nitní onemocnění – potenciální vliv na diabetes mellitus
  20. 1. typu či idiopatické střevní záněty), kardiovaskulární one-
  21. mocnění, do souvislosti je dáván i diabetes mellitus 2. typu
  22. či preeklampsie v těhotenství a obezita. Zdá se, že nedosta-
  23. tečné, příp. defi cientní hladiny vitaminu D jsou obecným
  24. problémem většiny populace a jsou multifaktoriálního pů-
  25. vodu. Současně se však ukazuje, že hladina vitaminu D je
  26. defi cientní u většiny populace trpící nadváhou či obezitou.
  27. Klíčová slova: vitamin D, defi cience, obezita
  28. Vitamin D a jeho funkce v lidském organismu
  29. Vitamin D je steroidní molekula, která patří do skupiny vi-
  30. taminů v tucích rozpustných, též zvaných liposolubilních
  31. či hydrofobních. Díky velkému množství funkcí, které v or-
  32. ganismu plní, bývá považován spíše za hormon, v každém
  33. případě o něm hovoříme jako o hormonálně aktivní látce.
  34. Tradičně byl posuzován výhradně v kontextu kalciové ho-
  35. meostázy. Dnes se v epidemiologických souvislostech ho-
  36. voří o řadě jeho dalších funkcí. V posledních letech se mno-
  37. ží zmínky o jeho možném vlivu na riziko vzniku některých
  38. onemocnění a ukazuje se, že jeho význam je daleko širší
  39. (Ross, 2011).
  40. Vitamin D (kalcitriol) plní v organismu řadu funkcí:
  41. • Je jedním z klíčových hormonů v homeostáze
  42. vápníku a fosfátů.
  43. • V tkáních vybavených receptorem pro vitamin D
  44. (většina tkání) reguluje proliferaci, diferenciaci
  45. a funkci buněk.
  46. • V závislosti na typu cílové tkáně má imunomodulační,
  47. neuromuskulární a kardiovaskulární účinky
  48. (Borges, 2011).
  49. Lidský organismus je schopen vitamin D získat
  50. dvěma způsoby (graf č. 1):
  51. • Ze stravy: Úpravou z potravy získaných prekurzorů
  52. do funkční biologicky aktivní formy, tehdy jej z hlediska
  53. zisku látky ze stravy chápeme jako vitamin. Stravou
  54. přijímáme v různé míře cholekalciferol (vitamin D3)
  55. i ergokalciferol (vitamin D2). Příjem stravou však
  56. představuje pouze přibližně 10 % přijatého vitaminu D.
  57. •Insolací (sluneční záření): Syntézou v kůži při jejím
  58. ozáření ultrafi alovými paprsky a současné přítomnosti
  59. 7-DHC, tehdy látku chápeme jako hormon).
  60. Insolace představuje hlavní zdroj příjmu vitaminu D,
  61. a to až z 90 % (Blahoš, 2011).
  62. Saturace vitaminem D u obézních
  63. Defi cit vitaminu D se vyskytuje častěji u osob trpících obe-
  64. zitou než u štíhlých jedinců (Agarwal, 2015). Prevalence de-
  65. fi cience vitaminu D u obézních pacientů je v literatuře udá-
  66. vána v širokém rozpětí od 33-80 % (Watson, 2014). Nicméně,
  67. počet studií spojujících vitamin D s obezitou narůstá. Exis-
  • 6
  • ČLÁNEK
  • ROČNÍK 1 / ČÍSLO 1 / LISTOPAD 2015
  • Obecné faktory
  • Zeměpisná šířka
  • Roční období
  • Denní doba
  • Pigmentace kůže
  • Úhel dopadu slunečních paprsků
  • Znečištění ovzduší
  • Personální faktory
  • Věk nad 65 let
  • Délka expozice slunečnímu záření (nedostatečný pobyt na slunci)
  • Snížená pohybová aktivita venku
  • Používání opalovacích krémů (ochranný faktor 8+)
  • Nízký obsah 7-dehydrocholesterolu v kůži
  • Povrch těla krytý oblečením (náboženské důvody)
  • Porucha vstřebávání (věk, malabsorpční syndrom a další)
  • Nedostatečný příjem mořských ryb a dalších zdrojů vitaminu D
  • Porucha na některém stupni metabolismu vitaminu D
  • Tabulka 1: Možné příčiny nedostatečné hladiny vitaminu D
  • Volně dle Stránského, 2014; Svačiny, 2008
  • Nutrition
  • NEWS
  • tuje rovněž závislost mezi stupněm obezity a hladinami vi-
  • taminu D. Fish (2010) prokázala signifi kantní korelaci mezi
  • hodnotou indexu tělesné hmotnosti a defi ciencí vitaminu
  • D. Pacienti, kteří byli vitamin D defi cientní, měli signifi kant-
  • ně vyšší hodnoty indexu tělesné hmotnosti. Zejména těžší
  • stupně defi cience vitaminu D jsou spojeny se současným
  • výskytem sekundárního hyperparatyreiodismu. Z výsledků
  • velké prevalenční studie (Kamycheva, 2004) vyplývá signi-
  • fi kantní pozitivní vztah mezi sérovým parathormonem
  • a BMI. Jedinci s hladinami parathormonu v rozmezí nej-
  • vyššího kvartilu (nad 4,2 pmol/l) měli přibližně o 50 % větší
  • riziko obezity v porovnání s těmi, jejichž hodnoty se nachá-
  • zely v nižších kvartilech. Obezita, jakožto dopad zvýšeného
  • sérového parathormonu, je autory vysvětlována mechanis-
  • my vedoucími k ukládání lipidů do tukové tkáně. Na dru-
  • hou stranu, zvýšené hladiny parathormonu u obézních mo-
  • hou být důsledkem, ne příčinou obezity. Autoři současně
  • upozorňují, že ze statisticky významné závislosti sérového
  • parathormonu a BMI ve výsledcích studie ještě nutně ne-
  • musí vyplývat příčinný vztah mezi oběma parametry.
  • Vztah vitaminu D k obezitě
  • Nízké hladiny sérového vitaminu D bývají často spojovány
  • s obezitou a bývá mezi nimi popisován inverzní vztah. Role
  • vitaminu D v patofyziologii tohoto onemocnění je předmě-
  • tem zkoumání vědecké komunity. Výsledky studií se velmi
  • různí a navíc vztah příčina – důsledek těchto proměnných
  • není doposud objasněn (Candido, 2014).
  • Obezita je charakterizována zmnožením tukové tkáně. Tu-
  • ková tkáň může vychytávat vitamin D z cirkulace a ukládat
  • jej do zásob. Vitamin D je lipofi lní látka a jako látka v tucích
  • rozpustná se deponuje v tukové tkáni a působí relativní ne-
  • dostatek sérového vitaminu D – plazmatické koncentrace
  • jsou nízké. Za běžných podmínek se tak uloží více než 50 %
  • cholekalciferolu. Jedinci trpící vyššími stupni obezity mají
  • násobně zmnoženou tukovou tkáň, která tak představuje
  • velký distribuční prostor (depot) pro vitamin D a stává se
  • významnou zásobárnou vitaminu D. Nižší hladiny sérového
  • vitaminu D u obézních jedinců by tak mohly souviset s vět-
  • ším distribučním prostorem ve srovnání s jedinci s nor-
  • mální tělesnou hmotností. Avšak, i přes významné zásoby
  • vitaminu v tukové tkáni, jeho sérové hladiny mohou být
  • nízké a potřeba naopak vyšší (Ross, 2011). Tento v zásobách
  • uložený vitamin D může být uvolněn při redukci hmotnos-
Zajímavé:  Příznaky Syndromu Třeseného Dítěte?

ti, např. po bariatrických zákrocích.

Ilustrační obrázek

  1. 7
  2. ČLÁNEK
  3. ROČNÍK 1 / ČÍSLO 1 / LISTOPAD 2015
  4. Nutrition
  5. NEWS
  6. Mezi možná vysvětlení defi citu (sérového) vitaminu D
  7. u obézních jedinců patří snížená biodostupnost vitaminu
  8. D3 vzhledem k jeho ukládání v tukové tkáni. Pocity studu
  9. mnohdy vedou k odhalování menších částí povrchu těla,
  10. s čímž souvisí nižší úroveň insolace. U obézních pacientů
  11. rovněž lze pozorovat menší míru outdoorové pohybové ak-
  12. tivity a nepochybně i nižší příjem potravních zdrojů boha-

tých na vitamin D (zejm. mořské ryby). Z důvodu potřeby

  • pevnějších kostí, které tvoří oporu větší hmotě, mohou mít
  • naopak tito pacienti vyšší potřebu vitaminu D pro kostní
  • metabolismus než štíhlí jedinci (Palička, 2013; Wortsman,
  • 2003). Některé další faktory ovlivňující výsledné hladiny

vitaminu D shrnuje tabulka č. 1.

  1. Zajímavý je poznatek, že vitamin D by mohl bránit ukládá-
  2. ní tuku (Candido, 2014). Je popsáno, že vitamin D inhibuje
  3. aktivní adipogenní transkripční faktory a kumulaci tuku
  4. během diferenciační fáze adipocytů (Ding, 2012). Sergeev
  5. (2014) dává do vztahu nízké hladiny vitaminu D a sníženou
  6. indukci apoptózy adipocytů (prostřednictvím intracelulár-
  7. ního Ca2+ a jeho funkce jako iniciátora apoptózy). Důle-
  8. žitost a využitelnost v klinické praxi však vyžaduje další
  9. zhodnocení.
  10. Závěr
  11. Prevalence defi cience vitaminu D u obézních jedinců je
  12. různými autory udávána v širokém rozpětí 33-80 %. V sou-
  13. časné době však nepanuje shoda v terminologii označují-
  14. cí naměřené hladiny vitaminu D, což jistě vede ke konfuzi
  15. v interpretaci výsledků a jejich aplikace do praxe. Rozsah
  16. a závažnost defi cience vitaminu D v obézní populaci může
  17. z velké míry být otázkou interpretace naměřených hodnot.
  18. Z výše uvedeného mj. vyplývá potřeba jednotné termino-
  19. logie. Nízké hladiny sérového vitaminu D se ukazují být
  20. pravděpodobným důsledkem – ne však příčinou – obezity.
  21. Pro praxi se jeví jako výhodné zaměřit pozornost na navy-
  22. šování koncentrace sérového vitaminu D prostřednictvím
  23. insolace a příjmu vitaminu D z potravinových zdrojů, a to
  24. nejen u obézní populace. Dále je zapotřebí sledovat spíše
  25. dynamiku změn hladin vitaminu D a parathormonu, chápat
  26. jejich vzájemnou souvislost a neřídit se pouze naměřenými
  27. výsledky v absolutních hodnotách.

Bc. et Bc. Martina Daňková

3. interní klinika VFN a 1. LF UK

e-mail. [email protected]

Literatura

1. Agarwal S, Reider C, Brooks JR, Fulgoni VL. Comparison of Prevalence

Pacienty s onkologickým onemocněním významně ohrožuje podvýživa

Prevalence podvýživy se u těchto pacientů podle celosvětových studií pohybuje v rozmezí  20–70 %, s rozdíly souvisejícími s věkem pacienta, typem a stupněm nádorového onemocnění. Přesto riziko podvýživy spojené s onkologickým onemocněním někdy přehlížejí kliničtí lékaři, samotní pacienti i jejich rodiny.

Výživa je přitom velmi důležitým aspektem multimodální péče o pacienty s nádorovým onemocněním. Studie provedené v evropských nemocnicích ukazují, že pouze 30–60 % pacientů s onkologickým onemocněním, kterým hrozí riziko podvýživy, v průběhu nemoci dostane nutriční podporu (enterální nebo parenterální výživu).

Podvýživa související s onkologickým onemocněním je stav, ke kterému mimo jiné dochází v důsledku aktivace systémového zánětu. Zánětlivá odpověď organismu může způsobit anorexii (nechutenství) a takové změny v tkáních, které následně vedou k významné ztrátě tělesné hmotnosti, ke změnám tělesného složení a ke ztrátám fyzických funkcí.
 

Nedostatečný příjem živin může vést až ke kachexii

Příkladem takových tkáňových změn je mezi jinými kachexie, multifaktoriální syndrom chřadnutí, který se vyznačuje nedobrovolnou ztrátou hmotnosti nevyhnutelně spojenou s pokračující ztrátou hmoty kosterního svalstva a se ztrátou tukové hmoty. Takovou devastaci organismu už nelze obnovit konvenční výživou a nezřídka ji doprovázejí závažné poruchy tělesných funkcí. Pacienti pak často nejsou schopni dál žít nezávisle a obvykle u nich dochází k významnému snížení kvality života.

Také za anorexií stojí často nedostatečný příjem živin způsobený vedlejšími účinky onkologické léčby (chemoterapie, radiační terapie nebo chirurgický výkon), případně lokální potíže související s nádorem, jako je infiltrace tkáně nebo fyzická obstrukce. Pacienti mají často bolesti, trpí zvýšenou únavou, stěžují si na sucho nebo vředy v ústech, potíže při žvýkání, husté sliny, dysfagii, nevolnost, zvracení, ale také na zácpu a průjem způsobené infekcemi nebo malabsorpcí.

Podvýživa zůstává zejména u onkologických pacientů nevyřešeným problémem

Nejvyššímu riziku podvýživy jsou ale vystaveni pacienti s nádorem gastrointestinálního traktu, hlavy a krku a s tumory jater a plic.

Podvýživa v důsledku některého z těchto onkologických onemocnění je spojena nejen se ztrátou hmotnosti a svalů, ale také se snížením imunitních funkcí a vznikem dalších infekcí, psychosociálním stresem, nižší kvalitou života, větší toxicitou léčby a větším rizikem úmrtí.

Navzdory četným pokrokům v léčbě a péči o pacienty s onkologickým onemocněním zůstává podvýživa nevyřešeným problémem. Nutriční péče by měla spočívat zejména ve včasném stanovení stavu výživy každého pacienta.

U onkologických pacientů by se měla pravidelně provádět měření svalové hmoty citlivou zobrazovací technologií (CT), měly by se používat specifické biomarkery k posouzení závažnosti onemocnění a pomocí nepřímé kalorimetrie získávat odhad klidové energie.

Samozřejmostí by se mělo stát také využívání nutriční podpory a orálních nutričních doplňků (sippingu), stejně jako pravidelné hodnocení fyzické síly za účelem sledování a vedení fyzické rehabilitace. 

Zpracováno na základě  doporučení skupiny ESPEN pro boj proti podvýživě u onkologických pacientů J. Arends et al. / Clinical Nutrition 36 (2017) 1187−1196

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector