Ahojky, prosím o radu. nedávno mne v autě (v klidovém stavu) začalo
šíleně píchat u srdce, nemohla jsem se ani pohnout, cítila jsem dušnost a
bylo mi strašně horko. Trvalo to asi půl hodiny.
Tedka se mi to vrátilo zase
v noci, otvírala jsem honem okno, špatně se mi dýchalo. Cítím taky
tíživý pocit (jakoby tlak) na hrudi. Je mi 30 a žiju zdravě.
Jako
„puberťačka“ jsem měla „srdeční šelest“,ale údajně se do
vyléčilo… nemáte někdo podobnou zkušenost??? mám strach, asi zajdu
k lékaři…
Velikost písma:
Zajdi k lekari, rekla bych ze mas za sebou slaby infarkt…
K lékaři bych jistě zašla, může to být cokoli, od žeber, páteř až
po něco horšího, ale bez vyšetření se to dá těžko poznat. S infarktem
bych zakladatelku nestrašila, ne že by to nebylo možné, ale ta
pravděpodobnost je malá. Ale zašla bych tedy co nejdříve
Já to mám taky od dětství. Nedomykavost chlopně a při těhu jen šelest
a nedomykavost pro změnu neviděla. Ani většinou nedokážu odpovědět, kdy
se mi to stává, protože příčina podle mě není.
Treba pololezim u TV,
najednou silná pichlavá bolest vlevo od hrudní kosti, nemůžu se nadechnout,
trvá to tak minutu a pak to pomalu odeznívá a píchá mě z toho jakoby
vzadu v hlavě nedokážu ani říct jak často
se to opakuje, jednou to je víckrát za jeden den a někdy o tom měsíc
nevím. Ani doktoři nic neobjevili závažného. Měla jsem i holtra, (nevím
uz jak se píse), a taky se to zrovna během těch 24hod neobjevilo
Dojdi si urcite, muze to byt, jak pisou holky, od patere, pres panickou ataku
az po tachykardii a nevim co vsechno. Na to tu neprijdeme.
A proč jsi místo psaní příspěvku na internet radši nezajdeš
k lékaři? Evidentně je něco špatně.
Protože moje obvodní ordinuje až zítra, tak dneska píšu a zítra
tam zajdu…
Měla jsem asi v 17letech skřípnutý mezižeberní nerv. Shodou náhod
jsem byla na zdrávce a měli jsme praxi.
Sotva nám praxe skončila málem jsem
jim tam sebou sekla a třídní mě dotáhla na interní ambulanci, kde si mě
asi dvě hodiny nechali připojenou na EKG, protože jsem si z toho
i srdíčko rozhodila.
Přirovnala bych tu bolest asi akutnímu zánětu
ledvin, kde mě teda ještě tehdy přítel nosil, protože jsem o sobě
nevěděla.
Rozhodně si zajdi za mudrem, EKG se nic nezkazí. Jen podotýkám, že jsem se
z toho léčila asi týden.. Týden jako že už jsem vstala z postele – bylo
to hrůzné – nikomu nepřeju
@mokan píše:
Protože moje obvodní ordinuje až zítra, tak dneska píšu a zítra tam
zajdu…
šla bych hned, mělo by být vyloučeno postižení srdce nebo plic
@mokan Jde tedy
o klidové problémy? Nebo třeba stres? A ted je ti jak?
@mokan jj utíkej, jak
píšou holky, může to být cokoliv. Babička má anginu pektoris a tohle ji
dělá taky
@mokan píše:
Ahojky, prosím o radu. nedávno mne v autě (v klidovém stavu) začalo
šíleně píchat u srdce, nemohla jsem se ani pohnout, cítila jsem dušnost a
bylo mi strašně horko. Trvalo to asi půl hodiny. Tedka se mi to vrátilo zase
v noci, otvírala jsem honem okno, špatně se mi dýchalo. Cítím taky
tíživý pocit (jakoby tlak) na hrudi. Je mi 30 a žiju zdravě.
Jako
„puberťačka“ jsem měla „srdeční šelest“,ale údajně se do
vyléčilo… nemáte někdo podobnou zkušenost??? mám strach, asi zajdu
k lékaři…
jsou tři základní možnosti – problém se srdcem, zablokovaná hrudní či
krční páteř, panická ataka… vyloučit to musí lékař – začala bych
tím srdíčkem – pošlou tě na ekg, UZ srdce a Holter, pak bych to vzala na
rehábku kvůli páteři a na psychiatrii… tak jak to popisuješ se to jeví
jako – nejspíš panická ataka což jsou vážně nepříjemné a příšerné
stavy – ale od kompu se to říct nedá.
@Brooucinda
píše:
@mokan Jde tedy o klidové
problémy? Nebo třeba stres? A ted je ti jak?
ano, mám to když jsem vklidu, žádný stres… tedka píchání odeznělo,
ale cítím se dost slabá a myšlenky se mi pořád soustředí na srdce a to
hnusné píchání, takže takto…
Problémy pacientů, kteří se vyléčili z covidu-19, přetrvávají dlouhé měsíce. Příběh Judy Londové hovoří za všechny
Někteří lidé mají tendenci snižovat možné důsledky nemoci covid-19. Jak ale ukazují případy nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí, opravdu není radno si s touto chorobou zahrávat. Své o tom ví i paní Judy Londová z Brooklynu, jejíž příběh přinesl list The New York Times…
Onemocněla před půl rokem
Paní Londová onemocněla již na počátku tohoto roku, ještě před vyhlášením jakýchkoliv opatření boje proti koronaviru. Jako učitelka na umělecké škole dojížděla metrem do práce a právě tam se pravděpodobně také nakazila.
Krušné dva týdny
První dva týdny nemoci byly podle jejího vyprávění velmi intenzivní. Bolest na hrudi, slabost, která jí téměř nedovolovala přejít z jedné místnosti do druhé, horečky. Hospitalizována ale nebyla, pouze průběh nemoci konzultovala se svým lékařem, který je specialistou na infekční choroby.
První radost brzy přešla
V květnu se cítila dost dobře na to, aby se mohla procházet po okolí, a postupně zvyšovala vzdálenost, kterou během dne ušla. Zdálo se, že se brzy zcela zotaví. Bohužel to tak ale nebylo. Nyní, více než půl roku po odeznění akutních příznaků, se stále cítí slabá a vyčerpá ji i krátká procházka. Dříve energické ženě obrátil koronavirus život naruby.
Stavy se střídají
„Někdy se cítím lépe a jsem schopná ujít míli nebo i více a cvičit jógu, pak se na dalších pět dní vrátí slabost,“ popisuje paní Londová.
„Příznaky se zapínají a vypínají jako vypínačem, opakuje se stále dokola to samé – pocit tíhy na hrudi, zimnice, kašel, bolest v krku, sucho v ústech, brnění v paži, nepravidelný srdeční rytmus.
Chystám se usnout, pak najednou začnu lapat po dechu, jako bych se topila, a musím vstát a projít se. Je to opravdu, opravdu depresivní.“
Další nové choroby
Kromě toho se u dříve zcela zdravé ženy objevila mírná cukrovka, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a další problémy, které se jí dříve vyhýbaly. Při komunikaci s dalšími lidmi, kteří se také zdánlivě vyléčili z nákazy koronavirem, pak zjistila, že zdaleka není jediná, u koho se takové problémy objevily.
Výzkum dlouhodobých následků
Na začátku pandemie se lékaři nutně zaměřili na boj s akutními projevy nemoci covid-19 a na záchranu životů, nyní však probíhá výzkum, jehož cílem je posoudit jeho dlouhodobé účinky a najít způsoby prevence a léčby trvalých příznaků. Rostou obavy, že pandemie povede k „významnému nárůstu lidí bojujících s trvalými nemocemi a zdravotním postižením“, uvedl časopis Nature.
Lékaři neznají prognózu
V komentáři v The Lancet v září mezinárodní tým specialistů na infekční choroby připustil, že lékaři netuší, co říct našim pacientům, když se ptají na průběh a prognózu jejich současných problémů.
Mezi mnoha neznámými, které citovali, je možnost, že akutní covid-19 může spustit cukrovku nebo jiné metabolické poruchy.
Vyloučena není ani možnost, že se u pacientů později objeví plicní onemocnění… V současné době bohužel stále množství neznámých informací o dlouhodobých důsledcích této potenciálně ničivé virové infekce převyšuje počet těch již známých.
Teplota, dušnost i problémy s pamětí
Jeden fakt je ale již známý. Pacient nemusí prodělat těžkou formu akutního onemocnění, a přesto se mohou později objevit příznaky, které přetrvávají měsíce a teprve čas ukáže, jestli ne dokonce i roky. Rozsah hlášených příznaků je přitom obrovský. Zahrnují neobvyklou únavu z fyzické nebo duševní činnosti, výkyvy tělesné teploty, vyrážky, problémy s pamětí a nespavost.
Poškození srdce
Virus covid-19 může poškodit plíce, srdce a mozek a zvýšit riziko přetrvávajících zdravotních problémů.
Podle odborníků z Mayo Clinic zobrazovací testy provedené měsíce po zotavení z covid-19 prokázaly trvalé poškození srdečního svalu, a to i u lidí, kteří měli pouze mírné příznaky covid-19.
Nemoc může způsobit velmi malé krevní sraženiny, které mohou blokovat kapiláry v srdci a trvale poškodit srdeční sval. Toto onemocnění může také oslabit krevní cévy a poškodit ledviny a játra.
Jizvy na plicích
Covid může zjizvit drobné vzduchové vaky plic a způsobit dlouhodobé potíže s dýcháním, i když se jizvy částečně uzdraví.
Tento účinek na funkci plic ukončil život 107leté Marilee Shapiro Asherové, slavné umělkyně ve Washingtonu, D.C., která zůstávala profesionálně aktivní až do nakažení koronavirem.
Během pěti dnů v nemocnici se sice vzpamatovala z akutní infekce, o několik měsíců později zemřela na poškození plic způsobené virem.
Jak je to se SARS
U SARS, dalšího onemocnění, způsobovaného jiným typem koronaviru, patnáctileté sledování pacientů zjistilo, že k největšímu uzdravení plic došlo do dvou let, ale některé mírné příznaky u více než třetiny vyléčených pacientů přetrvávají trvale.
Ani mozek není v bezpečí
Účinky aktivní infekce Covid-19 na mozek mohou zahrnovat mrtvice, záchvaty a dočasnou paralýzu zvanou Guillain-Barrého syndrom.
Mnoho pacientů s covid během akutního onemocnění ztratilo čich a chuť, ale u některých tento problém přetrvával měsíce poté, co ostatní příznaky odezněly.
Zůstávají otázky, zda virová infekce také zvýší riziko pozdějšího rozvoje neurologických problémů, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova choroba.
Stres a deprese
U lidí, kteří byli vážně nemocní chorobou covid-19, zejména u těch, kteří strávili týdny nebo déle na jednotce intenzivní péče, ať již s ventilátorem nebo bez něj, se mohou objevit příznaky posttraumatického stresového syndromu a přetrvávající problémy s úzkostí a depresí.
Pomalé zlepšování
Studie se 179 uzdravenými pacienty s covid v Itálii odhalila „zhoršenou kvalitu života“ ještě několik měsíců po vyléčení z akutní fáze nemoci u 44,1 %, přičemž vysoký podíl hlásil přetrvávající únavu, dušnost, bolesti kloubů a bolesti na hrudi.
Podle zkušeností doktora McCarthyho se však post-covidoví pacienti postupně zlepšují, i když velmi pomalu. Navrhuje, aby pacienti dělali věci v menších dávkách a nenutili se hned žít tak, jak žili před covidem, což by mohlo jejich problémy ještě zhoršit.
KAM DÁL: Tajemství LED světla: Spouští biologické procesy, které omlazují, hojí a přivolávají sexuální apetit.
Bolest na hrudi se podceňuje. Nebezpečné onemocnění srdce trápí statisíce lidí
„Vyrůstal jsem s mladší sestrou v malé vesnici v Beskydech. Nezapomenu, jak náš domek v zimě často zapadal až po okna a táta musel prohazovat cestu, abychom se vůbec dostali ven.
Jak se otevřely hranice, začal jsem cestovat, a nakonec zakotvil jako tesař v Austrálii, kde jsem se i oženil a usadil.
Sestra, která se nakonec provdala do Polska, mi občas posílala maily, že naši na tom nejsou zdravotně nejlíp,“ začíná pan Jan svůj příběh.
Přečíst článek ›
„Když jsme tam byli naposled předloni se sestrou o Vánocích, bylo jasné, že už to nezvládají. Máma, která byla o šest let mladší než táta, se ještě držela. On už na tom byl ale špatně. Byl unavený, špatně dýchal, na nějaké odhazování cestičky nebylo ani pomyšlení. V mrazu zkusil lopatou odházet sotva dva metry a úplně se sesypal,“ vypráví.
Fakta:Anginou pectoris trpí 10–20% mužů nad 65 let a 10–15% žen nad 65 let. V Evropě je to 20–40 tisíc na milion obyvatel.
Otce pana Topinky bolelo na prskou jako při infarktu, než však stačili zavolat pomoct, bolset přešla. „Když jsem byl u našich naposled, vypadal celkem v pohodě. Ale když jsme šli do lesa porazit vánoční stromek, museli jsme se brzo vrátit. Táhnul jsem jeho i borovičku. Bolelo ho opět na prsou, zadýchával se a bolest mu navíc vystřelovala do levé ruky,“ popisuje.
Přečíst článek ›
Infarkt však v nemocnici vyloučili. Diagnostikovali mu nemoc s názvem angina pectoris. „Proto se mu vždy v klidu udělalo líp. Lékaři uvažovali o operaci, ale nakonec se rozhodli, že stačí léky. Táta se ale nesmí namáhat.
I proto jsme se všichni dohodli, že bude lépe, když s mámou odejdou do domu s pečovatelskou službou. Sestra se nakonec z Polska přesunula zpátky do Česka a koupila si byt nedaleko nich, aby o ně mohla pečovat.
Do domku už všichni jezdíme jen v létě, na rekreaci,“ říká Topinka.
Názor odborníka: praktický lékař Canadian Medical Štefan KukuraObtíže pana Topinky způsobil nejen pokročilý věk, ale zejména změny na věnčitých tepnách srdce. Zhoršení průtoku krve věnčitými tepnami srdečního svalu způsobuje příznaky označované jako angina pectoris.
Mezi jejími typickými projevy dominuje bolest na hrudi při námaze. Hlavní příčinou snížené schopnosti srdce reagovat na větší námahu je postižení koronárních tepen aterosklerózou. Při ní dochází k zužování jejich průsvitu a omezení průtoku krve.Angina pectoris může vzniknout i při na první pohled zdravých tepnách.
K omezení proudění krve stačí náhlé křečovité stažení (spasmus). Může jít i o kombinaci aterosklerózy a spasmu. Poruchu zásobení srdce krví často vyvolává i chlad nebo kouření v součinnosti se zvýšenou námahou. K bolestem a tlaku na hrudi se může přidat pocit nedostatečného dechu a úzkost.
Po uklidnění nebo přechodu do tepla většinou obtíže samy odezní. Všechno se vrátí k normálu a nic nenasvědčuje onemocnění srdce.Diagnózu stanovujeme na základě informací od pacienta (anamnézy), laboratorních testů, klidového EKG vyšetření a zátěžového testu. Nezbytnou součástí vyšetření je i echokardiografie.
K léčbě přistupujeme individuálně. Jejím základem je úprava životosprávy, další vyhlídky se výrazně zlepší, když pacient přestane kouřit a změní stravovací návyky.Důležitá je i léčba vysokého krevního tlaku a cholesterolu a případné cukrovky. Tato opatření zpomalí postup kornatění tepen.
Dalším krokem je medikamentózní léčba, obvykle používáme léky na snížení krevní srážlivosti (například obyčejný Aspirin), léky na rozšíření cév (například nitráty), betablokátory na snížení tepové frekvence a další.
Pokud tato léčba nestačí, přistupujeme k invazivnějším metodám léčby. Zúžené koronární tepny lze při provádění angiografie rozšířit pomocí katetru s balónkem. V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést chirurgický zákrok. Kardiochirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny – našije bypass.
Co srdci prospívá
Pokud máte problémy se srdcem, je úprava jídelníčku ve prospěch zdravých potravin tím zásadním. Které na něj mají blahodárný vliv?
Čerstvé bylinkyŽe přílišné solení srdci neprospívá, nejspíš víte. Zkuste při vaření používat více čerstvých bylinek jako například oregano, tymián nebo šalvěj. Vaše jídlo získá novou chuť.
Přečíst článek ›
Červené vínoZ vín prospívá srdci nejvíce červené, obsahuje totiž resveratrol a katechiny – látky posilující cévní stěny. Ale maximálně jedna sklenice vína pro ženu a dvě sklenice pro muže denně!
LososJe bohatý na omega-3-mastné kyseliny – látky, které snižují riziko srdeční arytmie.
Extra panenský olivový olejJsou v něm obsaženy zdraví prospěšné polyfenoly a mononenasycené tuky. Kde to jde, nahraďte jím máslo a sádlo a hodnoty „zlého“ cholesterolu (LDL) se sníží.
OřechySnižují cholesterol a chrání věnčité cévy, které zásobují srdeční stěnu. Stejný efekt má i ořechový olej.
PomerančeJsou zdrojem pektinu – vlákniny, která váže cholesterol, a draslíku, který pomáhá kontrolovat krevní tlak. A samozřejmě i zdraví prospěšného vitaminu C.
Přečíst článek ›
Nízkotučný jogurtNejspíš víte, že je dobrý pro vaše kosti. Ale jogurt pomáhá i kontrolovat váš krevní tlak. Vybírejte si však raději nízkotučnou variantu.
BorůvkyJsou plné antioxidantů a dalších látek, které mají příznivý vliv na vaše srdce.
Recept pro zdravé srdce
Borůvkové smoothieSuroviny: 3 lžíce mražených borůvek, 1 banán, 1 lžíce jemných ovesných vloček, 1 lžička mletých ořechů nebo mandlí, 150 ml mléka, 1 malý bílý jogurt, med na doslazení
Postup: Všechny suroviny vložte do mixéru a umixujte do hladka. Nalijte do sklenice. Smoothie je ideální ke snídani nebo ke svačině.
Přečíst článek ›
Tupá, neostrá bolest na hrudníku, která se šíří do krku a levé ruky? Právě jste popsali příznaky infarktu myokardu!
Je to onemocnění cév, které vedou do srdečního svalu a které ho správně nedokrvují. „Cévní nemoci jsou pak především nemoci tepen, které zásobují dolní končetiny, aorty, která vychází se srdce a taky nemoci plicního oběhu, kam patří plicní embolie,“ říká Tomáš Kovárník z II. interní kliniky, Kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.
Pacienty často trápí i nemoci žil, jako chronická žilní nedostatečnost nebo různé krevní sraženiny v žilním systému. „My se ale nejčastěji potkáváme s infarkty myokardu,“ dodává.
Příznaky infarktu myokardu
Ischemická choroba srdeční má totiž dvě formy, jedna je stabilní, kdy pacienti mají své chronické potíže pod kontrolou lékaře. Pak jsou tady akutní formy, které přicházejí bez varování a lidi už ohrožují na životě.
„Téměř polovina pacientů neměla před infarktem vůbec žádné zásadní obtíže. Jsou zdraví, nebo se to spíš domnívají.“ Teprve dva, tři dny před touto příhodou můžete mít drobné bolesti na hrudi. Tato bolest je ale podle lékaře zásadní, většina lidí, kteří už infarkt mají, totiž přichází právě kvůli této bolesti.
Čtěte také
Jde o tupou bolest, neostře ohraničenou, pálivého charakteru. A nejde jen o jeden bod na hrudníku, ale v rozsahu dlaně nebo dvou. Ta se pak často šíří do hrudníku, krku nebo do levé ruky. Charakteristické je, že bolest nepřestává a je i v klidu. „Ale musím říct, že asi 10 % pacientů tyto typické potíže vůbec nemá, ale infarkt ano.“
Rozhodně se nebojte zavolat záchranku, podrobně popsat, co vás trápí, tak pro vás rychle přijedou a pomohou. Navíc máme v Česku velmi dobrou síť intervenčních pracovišť, kde se dokáží o pacienta s infarktem velmi dobře postarat.
Němý infarkt
Tak lékaři označují právě infarkt bez typických příznaků. „Jde o odumření části srdečního svalu, který není i několik hodin zásobován kyslíkem.“ Často jde o nemocné cukrovkou, kteří mají poškozeno nervové vedení uvnitř srdce, které jinak bolestí signalizuje poškození svalu. V takové případě můžete mít jen dušnost a u starších pacientů pak zmatenost.
„Může se jim dokonce stát, že se se zmateností dostanou na psychiatrii, přitom mají infarkt.“ Tento němý infarkt je o to zrádnější, že ho nikdo nepozná a tak ho ani nikdo neléčí.
Volejte 155 (112) co nejdřív!
Pokud podobné příznaky máte, navíc bije vaše srdce nepravidelně, jste ohroženi na životě! Je třeba volat záchranku. „Pokud navíc srdce třeba cestou do nemocnice vypoví službu úplně a člověk je oživován, je jeho prognóza na rychlé uzdravení horší.“
A udělejte to co nejdřív! „Akutní infarkt myokardu se dá nejlépe ošetřit do 12 hodin od vzniku obtíží. Ale dobré výsledky máme do čtyř hodin.
Opravdu to je infarkt?
Bolest na hrudi má obecně ale velkou řadu příčin. Některé jsou nevýznamné, některé ale varovné. Znepokojovat se asi nemusíte, když máte ostře ohraničenou, jasnou bolest na levé straně hrudníku, na kterou můžete ukázat prstem. „Tyto projevy jsou velmi nepravděpodobně spojené s infarktem. Ale mohou být i výjimky.“
Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.
Související příspěvky
Za většinou bolestí páteře stojí stres a nedostatek pohybu. Je to ale jen první varování. Bude další, vážnější
Máte křečáky a jedete na dovolenou? Zkuste alespoň pár cviků!
Píchání u srdce
Píchání u srdce je problém, který během života zažije jistě každý. Jedná se o častý typ bolesti na hrudi, která naštěstí nebývá závažná. Přesto se s vyděšenými pacienty s píchavou bolestí na hrudi setkáváme poměrně často, a proto je vhodné říci si k tomuto problému několik slov.
Příčiny: Píchavá bolest u srdce není většinou paradoxně spojena se srdečním svalem a jeho onemocněními, na rozdíl od pocitů pálení či tlaku na hrudi. Píchání u srdce je obvykle vyvoláno poruchami nervosvalovými, tj. různými degenerativními procesy krční a hrudní páteře, funkčními bloky páteře, uskřípnutím některého z hrudních nervů apod.
Zejména u neurastenických a psychicky labilnějších pacientů mohou být obtíže akcentovány jejich psychickou a emocionální rozladou. Právě tato nejběžnější příčina „píchání u srdce“ se nicméně velmi těžko diagnostikuje a diagnózu stanovujeme z velké části vylučováním ostatních, a dodejme závažnějších příčin bolestí na hrudi (viz. příslušný text).
Diagnostika: Základem je rozhovor s pacientem – Lékař zjišťuje přesný typ bolesti, kam vystřeluje, při jakých příležitostech se objevuje, zda závisí na poloze těla a zda jsou přítomné i jiné obtíže.
Pro píchavé bolesti na hrudi vycházející od nervů a od páteře platí spíše to, že vznikají bez závislosti na fyzické námaze a zhoršují se v určitých polohách (např. při ulehnutí na postel, nebo při předklonu).
Nebývají spojené s dušností, ale zejména při uskřípnutí některého hrudního nervu se mohou zhoršovat při nádechu.
Z fyzikálního vyšetření je vhodné změřit tělesnou teplotu (k vyloučení zánětlivých příčin bolesti) a vyplatí se vyšetřit hrudník pohmatem, zejména napojení jednotlivých žeber na hrudní kost.
Vyvoláme-li pohmatem bolest, je nervosvalová příčina bolesti velmi pravděpodobná.
Fyzikální vyšetření rutinně doplňujeme vyšetřením EKG, které může odhalit závažné příčiny bolesti na hrudi, jako je infarkt, angina pectoris a s menší spolehlivostí i plicní embolii.
Krevní náběry mají v diagnostice také své místo – zánětlivé procesy v těle můžeme vyšetřit pomocí CRP, onemocnění srdečního svalu ověřujeme náběry srdečních enzymů a eventuální plicní embolii můžeme vyloučit stanovením tzv. D-dimerů.
Ze základních zobrazovacích metod lze jistě doporučit provedení rentgenu hrudníku a hrudní a krční páteře, které nám mohou vyloučit různé choroby plic, a na druhé straně mohou poukázat na poruchy páteře, které mohou stát v pozadí potíží.
Léčba: Usoudíme-li, že jsou potíže spíše nervosvalového původu, odesíláme pacienta obvykle do neurologické a-nebo rehabilitační ambulance. Zásadní jsou režimová opatření, rehabilitační cvičení, léky na uvolnění svalového napětí, léky proti bolesti a u úzkostnějších pacientů eventuálně i antidepresiva.
Shledáme-li z rozhovoru s pacientem, či z výsledků některých výše zmíněných vyšetření jinou příčinu píchání na hrudi, směřujeme další vyšetřovací a eventuálně léčebný postup dle našeho podezření (viz. text o bolesti na hrudi).
Zdroje
https://www.netdoctor.co.ukhttps://health.clevelandclinic.org
Co všechno víme o zdraví srdce? A je všechno z toho pravda?
Onemocnění oběhové soustavy jsou v ČR nejčastější příčinou úmrtí. Jsou však i naším největším strašákem?
Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?
Mýtus č.
1: „Infarkt s týká především mužům“ Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen.
Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy.
Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.
Mýtus č.
2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“ Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná.
Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí.
Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.
Mýtus č.
3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“ Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu.
U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů.
Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.
Mýtus č.
4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“ Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob.
Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.
Mýtus č.
5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“ Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso.
Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná.
Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.
Mýtus č.
6: „Alkohol prospívá srdci“ Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků.
Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce.
Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.
Mýtus č.
7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“ Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány.
Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.
Mýtus č.
8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“ Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu.
Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.
Mýtus č.
9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky.
Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.
Trápí vás občas píchání u srdce? Řekneme vám proč a jak se jej zbavit
Je to jedna z těch zvláštních věcí, protože nervy ze srdce vycházejí ze středu hrudi, ne ze stran. Při problémech se srdcem, je bolest pociťována v centrální oblasti hrudi a je povahy spíše matné, duté, jako by vás tam něco tlačilo.
Píchá vás u srdce často a vy nevíte, z čeho to může být? Pokud to chcete zjistit, pak je třeba se zamyslet nad dalšími orgány a tkáněmi nacházejících se v této oblasti.
Častokrát píchání nebo bolesti pocházejí z oblasti žeber, případně ze svalů nacházejících se mezi nimi. Jedna možná diagnóza je tzv. Mezižeberní myalgie (intercostals myalgie).
Nejedná se o žádnou vážnou nemoc, ale spíše o pocitovou nepříjemnost.
Jiné možné příčiny bolestí a píchání u srdce
Mezižeberní myalgie může být způsobována virální infekcí svalů, ale také jejich opakovaným namáháním nebo zátěží.
Někdy nemusí existovat žádná zjevná vnější příčina. Tento typ píchání nebo bolesti obvykle po čase vymizí sám od sebe. V případě, že se úleva nedostaví ani po delším čase, měli byste se v takovém případě dát řádně vyšetřit, aby se vyloučily jiné, závažnější příčiny, ať už se srdcem nebo plícemi.
Z terapií, které můžete při píchání v hrudi nebo srdci vyzkoušet patří ty, které jsou zaměřeny na potlačování zánětů. Pro začátek můžete použít běžné léky proti bolesti jako Paralen nebo Ibuprofen abyste zjistili, zda píchání po jejich užití alespoň na čas zmizí.
Jak odstranit záněty v těle
Pokud se opravdu jedná o zánět, je v takovém případě ideální použít přípravky alternativní medicíny, které mají dlouhodobější účinek, neboť ty bolest nejen potlačují, ale také pomáhají léčit.
Můžete vyzkoušet osvědčený vitamin C a případně přidat i enzymy a bylinky s protizánětlivými účinky, jako jsou aloe vera, šalvěj lékařská, hlaváček jarní, heřmánek pravý nebo jírovec maďal.
Dalším důvodem píchání u srdce může být například zaseknutý nebo poškozený nerv. V případě, že je problematické a bolavé místo v blízkosti hrudní kosti a je zatuhlé, může se jednat o takzvanou kostrochondritidu. Jde o onemocnění podobné mezižeberních myalgií a znamená zánět v pojivové tkáni mezi žebry a hrudní kostí.
Příčiny bývají ne zcela jasné. Pro terapii je možné použít stejné prostředky jako ty výše uvedené. K nim je možné dále přidat nějaké to cvičení, při kterém se do postiženého místa zvýší přítok krve a tak napomůže k odstranění zánětu a urychlení hojení.
Vliv páteře a zaseknutých nervů
Žádná z těchto nemocí není vážná, o tom vás můžeme ujistit.
Někdy může být jejich příčinou i páteř, kdy se bolest ze zaseknutých obratlů nebo nervů může projevovat nikoliv v samotném místě problému, ale může „vystřelovat“ do jiných míst.
Proto stojí za zvážení pouvažovat i o vhodných cvicích na zpevnění páteře a zádových svalů. V dnešní době jsou oblíbené například jóga nebo pilates.
Závěr
Jak jste si mohli přečíst, píchání u srdce není ve většině případů nic katastrofálního a nemusíte se bát. Našim primárním cílem vás bylo uklidnit. Až vás zase jednou píchne u srdce, stačí si vzpomenout na dnešní článek.
Seznam doplňků vhodných na záněty, provázející bolesti u srdce a mnohá další onemocnění aktuálně připravujeme a můžete se na něj v nejbližší době těšit.
Zdroj: http://www.alternativnimagazin.cz www.hledamzdravi.cz