Blíží se nám letní prázdniny a s tím spojené období brigád. Bohužel někteří zaměstnavatelé zapomínají, že i brigádníci zaměstnání dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr mají pro oblast bezpečnost práce (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a požární ochrana (BOZP a PO) určitá práva a povinnosti a zaměstnavatelé mají vůči nim určité závazky. Ve většině případů jde o absenci školení v oblasti BOZP a PO, chybějící seznámení s návody výrobců, popř. pracovištěm, neposkytování osobních ochranných pracovních prostředků apod. My se dnes ale zaměříme na lékařské prohlídky, neboť někteří zaměstnavatelé stále netuší, že u některých profesí se musí vstupní (případně periodická) prohlídka provádět i u zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele pracují krátkodobě. A to je případ především zaměstnanců pracujících na dohodu.
O tom, že zaměstnavatel musí zajistit vstupní prohlídku zaměstnanců před vznikem pracovního poměru, ví asi každý. Co se týká dohod a obdobných vztahů pracovněprávních, tak tam nám zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, říká:
a) Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 (tím je myšlena vyhl. č. 79/2013 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění) nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr
b) Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
POZOR! Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu a) nebo b)!
Pokud tedy přijímám zaměstnance pracujícího na dohodu na klasické administrativní práce, není vstupní lékařská prohlídka nutná.
Ovšem většinou se brigádníci přijímají do restauračních provozů (číšníci, servírky), potravinářských provozů (doplňovači zboží, pokladní), skladů (skladníci), výrobních provozů (operátoři ve výrobě), a také do různých stánků s rychlým občerstvením nebo lahůdkami (prodejci zmrzlin, sýrů, párků v rohlíků apod.).
A zde již lékařské prohlídky nutné jsou. U skladníků a výrobních provozů to je zejména dáno kategorizaci prací – většinou se jedná o rizikové práce (práce kategorie II anebo III), tím pádem jasně ze zákona vyplývá, že lékařská prohlídka musí proběhnout. Ale takový prodejce zmrzliny nebo lahůdek? Bohužel také.
I když může být tato činnost zařazena do kategorie práce I, jedná se o práci s rizikem ohrožení zdraví – konkrétně činnost epidemiologicky závažnou (pozn.
za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže). A každý, kdo do této kategorie spadá, musí mít vstupní lékařskou prohlídku.
Totéž např. učitel (hlasová zátěž), řidič – referent, obsluha řídících center, noční práce atd.
Co se týká periodických prohlídek, tak ty upravuje vyhl. 79/2013 Sb., a nezapomíná ani na dohody. Konkrétně stanovuje:
- Periodické prohlídky se provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud
- a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo
- b) zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje.
- V případě, že tedy zaměstnanec pracuje v kategorii práce I a dohoda se neustále opakuje, musí ho zaměstnavatel vyslat na lékařskou prohlídku po 6 ti letech, je-li mladší 50ti let, a po 4 letech, je-li starší 50 let.
U kategorie práce II je to pak co 4 roky u zaměstnance do 50ti let a co 2 roky nad 50 let. U kategorie práce II rizikové a III pak co 2 roky a u kategorie IV každý rok.
- Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, pokud není pro provedení periodické prohlídky podle odstavce výše stanovena kratší lhůta, se provádí
- a) jednou za 4 roky, nebo
- b) jednou za 2 roky,jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.
Nezapomeňte, že: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah.
To neplatí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak.
Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.
Obrázek 1 – POZOR! I brigádník roznášející poháry musí mít lékařskou prohlídku!
8 nejčastějších otázek a odpovědí na vstupní prohlídku do nového zaměstnání
DANĚ
Byli jste novým zaměstnavatelem vyzváni k absolvování vstupní prohlídky? Co všechno bude doktor kontrolovat? Kolik to bude stát? A proplatí vám to v práci?
Vstupní lékařské prohlídce neboli pracovnělékařské se musejí podrobit podle § 106 všichni zaměstnanci před uzavřením pracovní smlouvy, dále pak i při změně pozice nebo pracovních podmínek. Někteří podle zmíněného paragrafu musejí podstoupit i speciální vyšetření či očkování, která jsou stanovena zvláštními právními předpisy.
(zdroj: pixabay)
1. Co se zjišťuje na vstupní prohlídce?
Je prováděna, aby se zjistilo, zda má uchazeč o zaměstnání zdravotní předpoklady, které jsou vhodné pro vykonávání dané pozice. Osoba je po vyšetření hodnocena jako:
- Zdravotně způsobilý
- Zdravotně způsobilý s podmínkou/omezením, což bude v lékařském posudku upřesněno.
- Zdravotně nezpůsobilý
- Trvale pozbyl zdravotní způsobilosti
Lékař určuje pouze zdravotní způsobilost. Konkrétní diagnózu či zdravotní problém nevypisuje.
2. Co ke vstupní prohlídce potřebujete?
I když k ní vyzývá zaměstnavatel, musí být prováděná vždy na žádost zaměstnance. Tiskopis se žádostí obdržíte v práci, lze jej ale najít i na internetu. Budete muset vyplnit:
- Identifikační údaje zaměstnance
- Identifikační údaje zaměstnavatele
- Druh a režim práce včetně rizikových faktorů
- Druh vyžádané prohlídky
V případě tzv. mimořádných prohlídek se navíc uvádí i důvod. K vyplněné žádosti pak budete ještě potřebovat:
- Výpis ze zdravotní dokumentace od obvodního lékaře – 200 – 500 Kč, lékař jej obvykle nevystavuje na počkání a navíc není vyžadován vždy.
- Formulář zdravotního posudku od zaměstnavatele*
- Kartičku pojištěnce
- Očkovací průkaz (pokud máte)
Ve formuláři musí být vyplněny veškeré identifikační údaje o zaměstnavateli a zaměstnanci. Nesmí chybět ani razítko firmy. S sebou je dobré mít i seznam užívaných léků a samozřejmě zdravotní pomůcky (brýle, naslouchátko apod.), pokud je pacient vlastní a využívá.
3. Jak by měla vypadat vstupní prohlídka?
Na prohlídku s sebou vezměte ranní moč. V prvé řadě si od vás doktor vyslechne rodinnou anamnézu, prodělané nemoci, úrazy či operace. Kontrolovat bude i očkování. Následně by vám měl provést vyšetření zraku a sluchu, změření hmotnosti, výšky a krevního tlaku, popř. natočit EKG. Někdy se odebírá i krev.
4. Kdy můžete na vstupní prohlídku k obvodnímu lékaři?
Na pracovnělékařské prohlídky můžete ke svému obvodnímu lékaři pouze v případě, že jde o nerizikové zaměstnání (pracovní kategorie 1). Dále pak také, pokud zaměstnavatel nemá vlastního závodního lékaře, čili poskytovatele pracovnělékařských služeb, a váš obvodní lékař takovým poskytovatelem je.
5. Je nutná vstupní prohlídka u DPČ a DPP?
Ano, pokud je práce, o kterou se daná osoba uchází, zdravotně riziková (pracovní kategorie 2, 3 nebo 4) anebo je zdravotní způsobilost pro její výkon stanovena zvláštními předpisy.
6. Kolik stojí vstupní prohlídka a kdo ji platí?
Každý lékař má jasně stanovenou cenu jednotlivých pracovnělékařských prohlídek. Vstupní se obvykle pohybuje v tom samém rozmezí jako výpis ze zdravotní dokumentace, čili 200 – 500 Kč. Poplatek za výpis a úhradu prohlídky má proplácet zaměstnavatel.
7. Pozná se na vstupní prohlídce těhotenství?
Ano, může se poznat, ale lékař by zjištění zaměstnavateli neměl až na výjimky sdělovat. Zaměstnavatel by na druhou stranu vyšetření ohledně těhotenství ani neměl požadovat, neboť by se jednalo o diskriminaci a protiprávní jednání.
Výjimky a nutnost gynekologického vyšetření a potvrzení toho, zda žena není těhotná, platí pouze v případě, kdy se uchází o pozici, která je ze zdravotního hlediska naprosto nevhodná pro těhotné – radiologická oddělení, manipulace s těžkými břemeny, výroba a zpracování výbušnin, těžba v podzemí apod.
8. Co když vstupní prohlídku odmítnu?
Pokud prohlídku nastupující zaměstnanec odmítne, je brán jako zdravotně nezpůsobilý.
Rozhodně by neměl být přijat, jelikož podle § 103 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané či rizikové práce, na které není zdravotně způsobilý.
Pokuty se pro zaměstnavatele při takovém porušení pohybují od 50 000 do 3 000 000 korun.
Bez lékařské prohlídky žádná práce ani koláče | 3S Consulting s.r.o
Potom, co v dubnu vstoupil v platnost nový zákon o specifických zdravotních službách, mohou úředníci ministerstva zdravotnictví bez ostychu školit novicky v oboru “chytrá horákyně.
Zákon 373/2011 Sb. upravuje současný standard závodní preventivní péče způsobem, nad kterým kroutí odborníci i ministr Heger hlavou. Horkou jehlou se došívají poslední stehy. Jak čerstvě ušitý střih padne?
Novým zákonem, který nahrazuje úpravu z roku 1966, se mění mnoho detailů ohledně zdravotních posudků, pracovně-lékařských úkonů a posuzování nemocí z povolání.
Hlavním motivem nových změn je monitorovat zdraví jedince napříč všemi pracovně-právními vztahy v průběhu kariéry.
Důsledky jsou pro běžně pracujícího jedince místy až drastické- nová právní úprava vyžaduje i při pracech mimo pracovní poměr vstupní lékařskou prohlídku.
„Lékařská prohlídka bude nutná bez ohledu na to, jakou práci budou zaměstnanci vykonávat a jak dlouho. Platí to i pro osobu, která bude na základě dohody například jednorázově přednášet či povede školení,“ řekla ČTK specialistka na pracovní právo Ambruz & Dark/ Deloitte Legal Jana Neumannová.
Oblečená, neoblečená
Dřívější úprava také vyžadovala lékařskou prohlídku u krátkodobých vztahů mimo hlavního nebo vedlejšího pracovního poměru- šlo však především o rizikové práce a exponované pracovní prostředí. Nyní si bude muset zdravotní osvědčení opatřit i administrativní výpomoc při práci z domu.
Jakmile se zaměříme na časové určení tohoto kroku, začnou se objevovat první legislativní šotci. Zákon vstoupil v platnost 1. dubna, ale ministerstvo toleruje roční přechodné období.
Názory na toto přechodné období se různí mezi odbornou veřejností i úředníky z ministerstva- dle jednoho výkladu lze tak zákon „porušovat“ beztrestně celý rok, druhá strana tvrdí, že takto se lze chovat pouze v případě mimopracovních poměrů, započatých dříve než 1. dubna 2012.
Absurditu celé situace posiluje ještě fakt, že samotné ministerstvo přislíbilo novelizaci do doby, než zákon plně vstoupí v platnost. Tato reakce následovala po bouřlivé diskuzi zaměstnavatelů a odborné veřejnosti.
Jak se tedy před vydáním zjednodušující novely chovat? Jednoznačně nejbezpečnější je u nových DPP a DPČ mít zajištěnu lékařskou prohlídku- vyhnete se tím totiž možnosti finančního postihu ve výši až 2 mil. korun.
Povinnost si prohlídku zajistit leží na zaměstnavatelích, pokuta za nedodržení se týká tedy také především jich.
„Lékařská prohlídka bude nutná bez ohledu na to, jakou práci budou zaměstnanci vykonávat a jak dlouho. Platí to i pro osobu, která bude na základě dohody například jednorázově přednášet či povede školení,“ Jana Neumannová, Ambruz&Dark/Deloitte Legal
Práva, povinnosti a kompetence- všechno jinak
Pracovní prohlídky nově bude moct zajišťovat kromě závodního lékaře i praktický lékař, u kterého je uchazeč o zaměstnání registrován. Ten však může provést prohlídku pouze pro práce první kategorie, např. administrativní úkony.
Placení za pracovnělékařské prohlídky dosud není sjednoceno. Obecně musí vše kromě posuzování nemocí z povolání hradit zaměstnavatel.
Vstupní prohlídku však uhradí pouze tehdy, rozhodne-li se s uchazečem navázat spolupráci. Za takovou vstupní prohlídku pak uchazeč/zaměstnavatel zaplatí tolik, kolik si jeho obvodní lékař běžně účtuje (tj. až 500 Kč).
Na všem se podle litery zákona “mohou dohodnout jinak”. Tato dohoda však musí být stvrzena písemně.
Další změny pro zaměstnavatele nastávají u zaměstnanců s rizikovou náplní práce- u nich už zdravotní prohlídky nebude platit stát, ale právě zaměstnavatelé.
Zaměstnavatel má nově také právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, bude-li mít pochyby o jeho zdravotním stavu.
Nejste našim klientem a zaujaly Vás články, aktualizace norem, legislativy nebo máte zájem využit marketingových kampaní, na kterých pracujeme? Zaregistrujte se bezplatně k odběru novinek, článků a informací o plánovaných marketingových kampaních. Registrovaným zájemcům nepravidělně zasíláme mail s výše uvedenými informacemi. Z odběru je možné se samozřejmě kdykoli odhlásit.
Vstupní lékařská prohlídka zaměstnance a její pravidla
Vstupní lékařská prohlídka je při nástupu do zaměstnání samozřejmostí a její zajištění patří mezi jednu z podmínek, kterou musí zaměstnavatel při nástupu nového zaměstnance splnit. Co vše bude vstupní lékařská prohlídka obsahovat záleží na druhu budoucí práce. Doručený lékařský posudek může dokonce rozhodnout o uzavření nebo neuzavření pracovněprávního vztahu.
Vstupní lékařská prohlídka musí proběhnout ještě před vznikem pracovního poměru – a ten vzniká dnem nástupu do zaměstnání. Pokud budete tedy uzavírat pracovní poměr například 20. 9. a v pracovní smlouvě označíte dnem nástupu datum 1. 10.
, musíte budoucího zaměstnance vyslat na vstupní lékařskou prohlídku nejpozději 30.9., tedy den před tím než dojde k faktickému nástupu.
Zajímá-li vás více informací, které se pojí s právy a povinnostmi zaměstnavatele, podívejte se na školení Stávám se zaměstnavatelem s lektorem Zdeňkem Křížkem.
Platba za vstupní lékařskou prohlídku
Informace o pracovně-lékařských službách jsou ukotveny v § 32 a v § 103 zákoníku práce a v § 59 zákona o specifických zdravotních službách. A právě od poslední novely § 59 1.11.
2017 je jasně dáno, že zaměstnavatel má povinnost proplácet vstupní lékařské prohlídky vždy.
A hrazena je také částka za výpis z dokumentace praktického lékaře, kterou budoucí zaměstnanec musí dodat v případě prohlídky u smluvního poskytovatele pracovně-lékařských služeb.
Povinnost poslat dotyčného zaměstnance v rámci všech pracovně-lékařských prohlídek, to znamená i vstupní prohlídky, ke svému smluvnímu poskytovateli pracovně-lékařských služeb platí s výjimkou kategorie práce 1. Také tato výjimka funguje od 1. 11.2017 a připouští možnost domluvit se s budoucím zaměstnancem v kategorii práce 1 (administrativa a jiné lehké práce) na prohlídce u jeho vlastního praktického lékaře.
Jaké kategorie práce existují?
Kategorie 1 – (bezrizikové práce): Veškeré práce, u nichž se nepředpokládá nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance. To ale neznamená, že zaměstnanec není ohrožen žádnými riziky a nemůže dojít k úrazu.
Kategorie 2 – (práce s mírnými riziky): Práce, které mají na zdraví zaměstnanců pouze výjimečný vliv, a to zejména u vnímavých jedinců. U těchto prací nejsou překračovány hygienické limity stanovené příslušnými právními předpisy.
Kategorie 2R – (práce s riziky): Práce spadající původně do kategorie 2, u kterých orgán veřejné ochrany zdraví rozhodl, že se jedná o rizikovou práci.
Kategorie 3 (práce rizikové): Práce, u nichž jsou překračovány hygienické limity a je nutné používat ochranné pracovní prostředky, organizační a ochranná opatření. V těchto případech se také často objevují nemoci z povolání.
Kategorie 4 (práce vysoce rizikové):Zde jsou zařazeny všechny práce, jejichž zdravotní rizika není možné vyloučit ani s používáním dostupných ochranných opatření.
Lze použít jedno potvrzení ze vstupní lékařské prohlídky pro dva zaměstnavatele? Tak třeba takový dotaz zajímal účastníky online školení Stávám se zaměstnavatelem s lektorem Zdeňkem Křížkem.
A jak nakládat s osobními údaji potencionálního zaměstnance při výběrovém řízení? To si můžete přečíst ve článku Osobní údaje při výběrovém řízení.
Je vstupní lékařská prohlídka nutná také při DPČ nebo DPP?
V případě uzavření dohody o provedení práce nebo o provedení pracovní činnosti není narozdíl od uzavření pracovní smlouvy lékařská prohlídka striktně povinná.
Jako zaměstnavatel ji ale můžete požadovat v případě, že jde o rizikovou práci v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví.
A dále také v případě, že má zaměstnavatel pochyby o zdravotním stavu budoucího zaměstnance.
A také u dohod platí vstupní lékařskou prohlídku budoucí zaměstnavatel.
Víte, že… ?
Pokud by došlo ke změně pracovní pozice zaměstnance, původní lékařský posudek neplatí a musíte zaměstnance poslat na novou vstupní lékařskou prohlídku? Nejen v případě rizikových kategorií práce, ale také v rámci klasického pracovního poměru.
Musí být skutečně na každou dohodu vstupní lékařská prohlídka?
O povinnosti vstupní lékařské prohlídky při sjednání dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti již server Podnikatel.cz informoval. Tuto povinnost přináší od 1. dubna 2012 zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Zajímalo nás, jaké povinnosti tento zákon zaměstnavatelům přináší a zda je skutečně povinná vstupní prohlídka pro každou, např. i jednodenní dohodu? Jasno do celé záležitosti zřejmě vnese až očekávaná vyhláška.
Čtěte více: Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká povinná lékařská prohlídka
Nový zákon o specifických zdravotních službách
Tento zákon upravuje poskytování specifických zdravotních služeb, práva a povinnosti pacientů a poskytovatelů zdravotních služeb a zpracovává příslušné předpisy Evropské unie. Je však velmi důležitý pro zaměstnavatele, protože mimo jiné popisuje způsob posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě vstupní lékařské prohlídky.
Vstupní i periodické prohlídky samozřejmě pro zaměstnavatele vykovává poskytovatel pracovnělékařských služeb, tj. závodní lékař. Zaměstnavatel, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, uzavírá s příslušným lékařem smlouvu o poskytování služeb na základě § 51 a § 491 občanského zákoníku.
Čtěte také: Pracujete venku nebo na stavbě? Musíte mít v montérkách svou smlouvu
Tento lékař poskytuje dle uzavřené smlouvy se zaměstnavatelem odbornou poradenskou činnost, dohlíží nad zdravím zaměstnanců a další. Zaměstnanci jsou povinni se zde podrobit vstupním, periodickým, mimořádným a případně i výstupním prohlídkám.
A který zaměstnavatel musí mít uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování lékařských služeb? Jedná se o zaměstnavatele, jenž má pracovníky na práce zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do druhé až čtvrté rizikové kategorie.
Pro první rizikovou kategorii dle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví obecně postačí lékařský posudek (vstupní lékařská prohlídka) od obvodního lékaře budoucího zaměstnance.
Čtěte také: Za (ne)zaměstnávání zdravotně postižených milionová pokuta
Zdravotní způsobilost na základě lékařského posudku
Lékař vydává lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance, a to nejpozději do 10 dnů ode dne žádosti zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Z posudku musí být zřejmé, zda je, nebo není zaměstnanec zdravotně způsobilý pro určitý výkon práce.
Pokud by zaměstnanec s vydaným posudkem nesouhlasil, může do 10 dnů požádat o jeho přezkoumání (prostřednictvím lékaře, který posudek vydal). Čtěte také: Dostanete padáka. Máte nárok na podporu i odstupné?
Pokud by se uchazeč před vznikem pracovního nebo obdobného vztahu nepodrobil vstupní prohlídce, považuje se pro zvolenou pracovní činnost za zdravotně nezpůsobilého. A tady je kámen úrazu. Zákon nehovoří jen o pracovněprávním vztahu, ale i o obdobném vztahu, a tím jsou i dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
Jak pro server Podnikatel.
cz potvrdila Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS, od data účinnosti zákona o specifických zdravotních službách sjednání pracovního poměru nebo uzavření dohody s osobou, která před tím neabsolvovala vstupní lékařskou prohlídku, znamená zaměstnávání osoby zdravotně nezpůsobilé pro danou práci. Pokud by zaměstnavatel přesto tuto osobu zaměstnával, máme za to, že by nedodržel své povinnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dopustil by se tak správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, dodává Alena Sokolová. Tím vysvětluje i situaci, kdy musí být vstupní lékařská prohlídka provedena rovněž v případě krátkodobých dohod. Je tedy jasné, že co pracovní poměr či dohoda, to povinná vstupní lékařská prohlídka. Čtěte také: Dohoda o provedení práce v otázkách a odpovědích
Ovšem Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS upozorňuje na § 60 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kde je uvedeno, že prováděcí právní předpis, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, stanoví:
- a) postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření,
- b) organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele,
- c) rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, stavy a vady, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě,
- d) náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci,
- e) náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti.
Nezbývá než čekat, jaké konkrétní náležitosti a podmínky stanoví zmíněná vyhláška. Je ale otázkou, zda se podaří tento aktuálně připravovaný právní předpis schválit ještě před účinností zákona o specifických službách.
Pokud zaměstnavatelé zvažují uzavření dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, lze doporučit její sjednání před předpokládanou účinností zákona, tj. před 1. dubnem 2012.
Povinnost vstupní zdravotní prohlídky se na dohody sjednané před datem účinnosti zákona nevztahuje.
Zdravotní prohlídku hradí zaměstnavatel
Jestliže se se zaměstnancem nedohodne jinak, hradí vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel. Odborníci varují před postupem, kdy někteří zaměstnavatelé hradí zaměstnancům náklady spojené se vstupní lékařskou prohlídkou až po uplynutí zkušební doby. Nepomůže ani ustanovení interním předpisem.
Takto lze naopak ošetřit případ, kdy se zaměstnanec podrobí vstupní lékařské prohlídce a je posouzen lékařem jako nezpůsobilý pro určitý výkon práce. Potom by na základě vnitřního předpisu mohl náklady spojené se vstupní prohlídkou uhradit zaměstnavatel, přestože pracovní poměr nevznikl.
Čtěte také: Kdy vypustí zákonodárci JIMa z láhve?
Nejen vstupní lékařské prohlídky…
Popisujeme vstupní lékařské prohlídky, ale povinností zaměstnavatelů je zajistit prohlídku například i při převedení na jinou práci nebo změně druhu práce. Mezi další povinnosti patří vyšetření tzv. nočních pracovníků, a to alespoň jednou ročně nebo při převedení na noční práci. Čtěte také: Výpověď nebo dohoda pro nadbytečnost není totéž
Obdobně by neměli zaměstnavatelé zapomínat na vyšetření mladistvých zaměstnanců. Tito musí být na náklady zaměstnavatelů vyšetřeni před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci a pravidelně dle potřeby (minimálně však jednou ročně).
U nás v Kocourkově
Závěrem upozorňujeme na sněmovní tisk č. 601/0, novelu zákona o specifických zdravotních službách, kterou se v případě jejího schválení povinné vstupní lékařské prohlídky u dohod konaných mimo pracovní poměr ruší. Novela s navrženou účinností od 1. ledna 2013 obsahuje pouhé dvě věty, a to:
Školení BOZP a lékařské prohlídky v případě dohod konaných mimo pracovní poměr
Řádné zpracování osobních údajů je pro naši společnost velice důležité. Proto klademe velký důraz na jejich ochranu. Tímto bychom vám rádi poskytli podrobné informace o tom, proč a pro jaké účely osobní údaje zpracováváme, o právech, která v souvislosti s jejich zpracováním máte, ale i jiné informace, které mohou být ve spojení se zpracováním osobních údajů důležité.
Rádi bychom vás ujistili, že ve skupině PREVENT dodržujeme přísná pravidla stanovující, kteří zaměstnanci mají k vašim osobním údajům přístup a které osobní údaje je možné zpracovávat. Seznamte se prosím s níže uvedenými informacemi, které jsme pro vás v souvislosti se zpracováním osobních údajů připravili.
Správce a zpracovatel osobních údajů
Správcem osobních údajů je takový subjekt, který sám nebo společně s jiným stanovuje účely a prostředky zpracování osobních údajů.
V případě online aplikací a služeb PREVENT je správcem osobních údajů zaměstnavatel/organizace, který spravuje osobní údaje za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a pracovnělékařských služeb subjektů údajů.
PREVENT je zpracovatelem osobních údajů, které zpracovává při poskytování odborných poradenských služeb a online aplikací na základě smlouvy se správcem.
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
PREVENT ustanovila pověřence pro ochranu údajů, který dohlíží na řádné zpracování osobních údajů (tzv. DPO).
Dle vašich preferencí a možností nás můžete kontaktovat různými způsoby:
- e-mailem [email protected]
- písemně na adrese PREVENT s.r.o., Březiněveská 3, 182 00 Praha 8
S dotazy souvisejícími se zpracováním vašich údajů se můžete obrátit na DPO a uplatnit svá práva na ochranu svých osobních údajů.
Účel zpracování osobních údajů
Účelem zpracování osobních údajů při poskytování služeb PREVENT je:
- zajištění školení zaměstnanců a ostatních osob dle určení správce;
- zajištění poradenství a dohledu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a při poskytování pracovnělékařských služeb;
- zajištění vyšetřování příčin a hlášení pracovních úrazů orgánům a institucím podle příslušných právních předpisů;
- zajištění pracovnělékařských prohlídek za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci v rámci pracovnělékařských služeb;
Pokud budou zpracovávány zvláštní kategorie vašich osobních údajů (obvykle údaje týkající se zdraví), jejich obsah bude vždy minimální pro splnění právními předpisy požadovaného účelu. Zpracování může být prováděno na základě následujících právních titulů:
- zpracování je nezbytné pro plnění povinností v oblasti pracovního práva;
- zpracování je nezbytné pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovních schopností zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče atd.;
- zpracování je nezbytné z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, jako je ochrana před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami nebo zajištění bezpečnosti zdravotní péče, léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
- zpracování je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;
- zpracování je nezbytné pro statistické účely;
- zpracování je nutné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů;
- souhlas, který nám můžete udělit.
Kategorie osobních údajů
- V této části jsou popsány kategorie osobních údajů zpracovávaných PREVENT včetně příkladů a účelů zpracování:
- Základní identifikační a kontaktní údaje
- V rámci vzdělávacích online aplikací (INSTRUCTOR, EDUNIO) využíváme pro účely identifikace uživatele jméno, příjmení a e-mailovou adresu.
- Při poskytování pracovnělékařských služeb zpracováváme pro účely evidencí vyžadovaných příslušnými právními předpisy také datum narození, rodné číslo a adresu bydliště.
- Zvláštní kategorie osobních údajů
- Při poskytování pracovnělékařských služeb a při hlášení pracovních úrazů zpracováváme i zvláštní osobní údaje vyžadované příslušnými právními předpisy (údaje o zdravotním stavu).
Doba uložení osobních údajů
Vaše osobní údaje uchováváme pouze po dobu trvání smluvního vztahu se správcem nebo po dobu, kterou nám ukládají právní předpisy.
Další zpracovatelé a příjemci
- Osobní údaje zpracovávané PREVENT mohou být v rámci plnění smlouvy poskytnuty k dalšímu zpracování externím poskytovatelům účetních služeb, právních služeb, pracovnělékařských služeb, jejichž konkrétní kategorie budou subjektům údajů sděleny na vyžádání.
- PREVENT může z důvodu oprávněného zájmu zpřístupnit osobní údaje pověřeným smluvním partnerům v oblasti IT služeb a technologií, marketingových služeb, poradenských služeb, certifikačních služeb, jejichž konkrétní kategorie budou subjektům údajů sděleny na vyžádání.
- Z důvodu potřebného přenosu, zálohování a archivace elektronických dat mohou být osobní údaje poskytovány mimo EU (ověřené cloudové služby se servery mimo EU garantující vysokou míru zabezpečení).
- PREVENT poskytuje z důvodu státního dozoru, prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonů trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, osobní údaje příslušným orgánům veřejné správy nebo jiným subjektům, jež jsou oprávněni ke zpracování osobních údajů.
Automatizované zpracování osobních údajů
V rámci vyhodnocení znalostí ve vzdělávacích online aplikacích PREVENT dochází k automatickému sdělení výsledků.
Kdo má přístup k údajům
Přístup k vašim osobním údajům mají pouze osoby, u kterých to nutně vyžaduje dosažení účelu, pro který jsou osobní údaje zpracovávány. Tyto osoby jsou řádně proškoleny o jejich ochraně a jsou povinny dodržovat mlčenlivost.
Uplatnění práv subjektů
V případě potřeby uplatnění práv subjektů údajů ve smyslu GDPR, dotazů, či jiných podnětů nás kontaktujte na adrese [email protected]
Pracovnělékařské prohlídky po skončení nouzového stavu v souvislosti s onemocněním COVID-19
Ke dni 17. května 2020 došlo ke zrušení usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
, o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vláda vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na území České republiky nouzový stav.
Pracovnělékařské služby, resp. posuzování zdravotní způsobilosti k práci, od března do května roku 2020 v důsledku usnesení vlády č. 214 ze dne 15. března 2020, resp. usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020, potažmo usnesení vlády č. 538 ze dne 11.
května 2020 a mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13.
května 2020 zažily svou existenční etapu, která s sebou přinesla zrušení řady esenciálních povinností a vytvoření velkého počtu odchylek v praxi pracovnělékařských služeb.
Usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020
Vláda usnesením ze dne 15. března 2020 č. 214, které následně zrušila a nahradila usnesením ze dne 23. března 2020 č. 280, umožnila pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci několik odchylek od běžného postupu stanoveného zákonem č. 373/2011 Sb.
, o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů a prováděcího právního předpisu, a to vyhlášky č. 79/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb.
, o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.
Usnesení vlády č. 280 umožnilo, nikoli nakázalo, ale stanovilo jako možnost, aby posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., kdy pracovněprávní vztah vznikl po dobu trvání nouzového stavu, nejdéle však do 14.
května 2020, bylo nahrazeno čestným prohlášením. Dále bylo zaměstnavatelům umožněno, aby u zaměstnanců, kterým periodická prohlídka provedená ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., resp. platnost lékařského posudku vypršela v době trvání nouzového stavu, nejdéle však do 14.
května 2020, neobnovovat, resp. neprodlužovat platnost těchto lékařských posudků.
Usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 tedy ve své podstatě překlenovalo po dobu nouzového stavu posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání a provádění periodických lékařských prohlídek podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Obecně lze uvést, že usnesením č. 280 došlo nepřímo mj. k prodloužení zdravotní způsobilosti zaměstnance pro výkon práce do konce nouzového stavu, i když usnesení vlády č. 280 takto přímo tuto skutečnost neuvádí.
Usnesení č. 280 a zdravotní průkazy
Pro kompletnost doplňuji, že usnesením vlády č. 280 bylo upraveno také vydávání zdravotních průkazů podle usnesení § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vydání zdravotního průkazu bylo opět možné po celou dobu nouzového stavu, v daném případě tedy až do 17. května 2020, nahradit opět čestným prohlášením. Usnesení vlády č. 538, o kterém bude níže detailní rozbor, ve svém textu problematiku vydávání zdravotních průkazů již neupravovalo. Tedy předmětné usnesení č.
280 pro oblast zdravotních průkazů upravovalo až do konce platnosti nouzového stavu.
Limitace usnesení vlády č. 280
V široké odborné veřejnosti jsem zaznamenal odlišné výklady rozsahu, které byly usnesením vlády č. 280 upraveny. Je tedy nezbytné zmínit, že usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 upravovalo výhradně posuzování zdravotní způsobilosti k práci podle zákona č. 373/2011 Sb., resp. vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Konkrétně se tedy jednalo o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb. a periodických prohlídek ve smyslu ustanovení §11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. Obsahově usnesením č. 280 nebyl ošetřen postup vstupních pracovnělékařských prohlídek při změně výkonu práce uplatňovaného postupem ustanovení § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Obdobně tematicky nebyly usnesením vlády č. 280 upraveny pracovnělékařské prohlídky mimořádné a výstupní.
Usnesení vlády č. 280 ve vztahu k právním předpisům upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Jak lze z výše uvedeného, a obdobně i z usnesení vlády č. 280 dovodit, možnost nahrazení posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání čestným prohlášením byla umožněna pro všechny práce bez diferenciace na aspekty rizika pracovního prostředí na zdraví nebo vlastní rizikovost práce nebo její kategorizaci zakotvenou zákonem č.
258/2000 Sb. Oproštění od nezbytnosti provádět vstupní lékařskou prohlídku se tedy dotýkala i prací kategorie 2R, 3 a 4, tedy rizikových prací podle zákona č. 258/2000 Sb. Dále též prací s rizikem ohrožení zdraví podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Z daného důvodu oddělení hygieny práce a pracovního lékařství Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci odbornými lékařskými společnostmi, zástupci odborových svazů a členů Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci začalo připravovat návrh usnesení vlády, kterým by možnou absenci posouzení zdravotní způsobilosti nejen pro rizikové práce, ale i práce s rizikem ohrožení zdraví odstranilo. Nezbytnost a důležitost pracovnělékařských prohlídek v tomto odborném fóru je zbytné více vysvětlovat. Obdobně je možné jen zmínit a podtrhnout povinnost vycházející zejména z usnesení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů. Povinnost nikdy nebyla zmiňovaným usnesením vlády č. 280 ze dne 23. března 2020, ani jiným usnesením vlády překlenuta, ani nikterak po dobu nouzového stavu zrušena. Obdobně usnesením vlády nedošlo, po dobu nouzového stavu, ani po jeho skončení, ke zrušení zákonné povinnosti vycházející z ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se podle tohoto ustanovení nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.
Usnesení vlády č. 538 ze dne 11. května 2020
I přes všechny ataky výše uvedených autorit došlo až k 11. květnu 2020 k vydání usnesení vlády č. 538, uveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 236/2020 Sb., kterým vláda zrušila část II. bod 1 písm. b) a bod 2 usnesení č. 280 ze dne 23. března 2020. Usnesení č. 538 ze dne 11.
května 2020 nařídilo, že čestná prohlášení nahrazující posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., uplatněná podle části II. bodu 1 písm. b) usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod č. 127/2020 Sb., platí do konce nouzového stavu.
Cílem bylo zachování platnosti postupu uplatňovaného po dobu trvání nouzového stavu. Usnesení vlády č. 538 ze dne 11. května 2020 s sebou přineslo i odloženou účinnost, aby poskytovatelé pracovnělékařských služeb dokázali na změnu, kterou usnesení vlády přineslo, včas reagovat. Významným aspektem v době přípravy návrhu usnesení č.
538 nebylo zřejmé, zda nedojde k opětovnému prodloužení nouzového stavu.
Z usnesení č. 538 lze vyvodit, že od 14. května 2020 již nebylo možné, aby čestné prohlášení nahrazovalo vstupní lékařskou prohlídku. Usnesení vlády č. 538 obdobně zrušilo i postup u periodických prohlídek upraveného usnesení č. 280.
Detailněji řečeno. Platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci, u kterých se po dobu nouzového stavu, nejdéle však do 13. května 2020, postupovalo ve smyslu části II. bodu 1 písm. b) a bodu 2 usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného pod č. 127/2020 Sb.
, vydaných na základě vstupních lékařských prohlídek nebo pracovnělékařských periodických prohlídek, se prodlužuje do konce nouzového stavu. Obdobně byly do konce nouzového stavu prodlouženy také lékařské posudky pracovnělékařských mimořádných prohlídek vydaných podle § 12 odst. 2 písm.
e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost totožně končila v době vyhlášeného nouzového stavu. Prakticky řečeno, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, jehož platnost skončila 14.
května 2020, již nebylo možné posuzovat podle výše uvedeného usnesení vlády č. 538.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020
Platností usnesení č. 214, resp. č.
280 vyvstala primární otázka, jak nahlížet na zaměstnance, jejichž zdravotní způsobilost k práci měla být posouzena a v důsledku opatření vlády a nouzového stavu posouzena nebyla.
Tuto otázku, tedy, zda zaměstnanci budou k výkonu práce po skončení nouzového stavu zdravotně způsobilí nebo zdravotně nezpůsobilí bylo možné položit, jak pro vstupní lékařské prohlídky, tak pro periodické prohlídky.
Usnesení vlády č. 538 ze dne 11. května 2020 výhradně ukončilo platnost usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 umožňující vydání čestných prohlášení a prodloužení platnosti periodických prohlídek, resp. platnosti lékařských posudků.
Daná otázka dotýkající se tisíce zaměstnanců a stovek zaměstnavatelů byla vyřešena až mimořádným opatřením čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví jako správního úřadu příslušného podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb. nařídilo postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a 2 zákona č. 258/2000 Sb.
k ochraně za účelem likvidace nebezpečí vzniku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 pro postup aplikovaný po dobu trvání nouzového stavu, nejdéle však do 13. května 2020 přechodné období.
Mimořádné opatření a čestné prohlášení
Čestná prohlášení vydaná podle usnesení vlády č.
280 mimořádné opatření prodloužilo u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikl ode dne vyhlášení nouzového stavu, a to maximálně o 90 dnů ode dne následujícího po ukončení nouzového stavu, a to u prací zařazených do kategorií první a druhé podle zákona č. 258/2000 Sb. Maximálně o 30 dnů ode dne následujícího po ukončení nouzového stavu se prodloužila platnost čestných prohlášení u prací zařazených do kategorie práce druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona č. 258/2000 Sb. Dále u prací s rizikem ohrožení zdraví podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., s výjimkou rizik ohrožení zdraví uvedených v příloze č. 2 části II bodu 1 a 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb., nebo u prací konaných podle jiných právních předpisů.
Aplikace mimořádného opatření u prací, které nejsou kategorizovány
Mimořádné opatření ministerstva vzalo na vědomí práce, u kterých by nebylo možné uplatnit rozdělení do kategorií podle zákona č. 258/2000 Sb.
Za účelem zjednodušení rozhodovacího procesu bylo zvoleno, že u prací, které nejsou kategorizovány z důvodu nezjištění podmínek uvedených v ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., se postupuje jako u prací, které jsou kategorizovány jako rizikové.
Bude postupováno podle bodu I písm. b) mimořádného opatření čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020.
Mimořádné opatření a periodické pracovnělékařské prohlídky
Mimořádné opatření postupuje obdobně u platnosti posudků o zdravotní způsobilosti k práci u periodických pracovnělékařských prohlídek, a to následovně.
- platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci vydávaných na základě vstupních lékařských prohlídek podle § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a podle § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb. nebo podle jiných právních předpisů, anebo lékařských periodických prohlídek podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. nebo jiných právních předpisů, jejichž platnost skončila v době vyhlášeného nouzového stavu:
- prodlužuje o 90 dnů ode dne následujícího po ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá,
- prodlužuje o 30 dnů ode dne následujícího od ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou.
- platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci vydávaných na základě mimořádné lékařské prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost skončila v době vyhlášeného nouzového stavu:
- prodlužuje o 90 dnů ode dne následujícího po ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá,
- prodlužuje o 30 dnů ode dne následujícího od ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou.
Lhůty mimořádného opatření
V návaznosti na vydání a účinnost, resp. platnost mimořádného opatření je zřejmé, že lhůta 30 dnů bude naplněna v úterý dne 16. 6. 2020. Lhůta 90 dnů prodloužení platnosti lékařských posudků a čestných prohlášení končí v sobotu dnem 15. 8. 2020, resp.
lhůtu bude možné uplatňovat do 17. 8. 2020. Pro výpočet dne, kdy končí zdravotní způsobilost zaměstnance k práci podle mimořádného opatření je vycházeno z obdobného systému počtů lhůt užitých pro vyhlášku č. 79/2013 Sb., a to ustanovení § 605 a 607 zákona č. 89/2012 Sb.
, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zdravotní průkaz u epidemiologicky významných činností podle zákona č. 258/2000 Sb.
Jak bylo výše předesláno, usnesení vlády č. 280 upravovalo po dobu nouzového stavu také postup nahrazení vydávání zdravotního průkazu podle ustanovení § 19 zákona č. 258/2000 Sb. Usnesení vlády umožnilo, aby zdravotní průkaz byl po dobu nouzového stavu nahrazen opětovně čestným prohlášením.
Za zmínku stojí, že mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 ani usnesení vlády č. 538 neurčilo postup, jak nakládat s čestnými prohlášeními překlenujíce povinnost zdravotnicích průkazů u epidemiologicky významných činností.
Závěr
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví čj. MZDR 20020/2020-1/OVZ ze dne 13. května 2020 vzala vláda České republiky na vědomí usnesením č. 554 ze dne 18. května 2020.
Usnesení vlády č. 280 ze dne 23. března 2020 s sebou přineslo mnoho otázek, které bylo nezbytné vyřešit či minimálně začít diskutovat.
Dané je zřejmé i z odůvodnění mimořádného opatření vyjadřující nezbytnost návratu k povinnostem ukládající předpisy stanovující principy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Jednotlivá opatření v rovině pracovnělékařských služeb za sebou jistě nechává poučení, a to, že představa pomoci, která se příčí zdravému rozumu, již nebude brána vážně a nebude se chtít uskutečňovat.
Poznámka: Výše uvedené názory nedemonstrují oficiální postoje Ministerstva zdravotnictví.