Přenos chlamydií – Vše o zdraví

Chlamydie jsou mikroskopické parazitické organismy, které parazitují uvnitř živých buněk a pomocí nich se také šíří a přenáší. Nemají systém pro tvorbu energie, kterou potřebují pro vlastní metabolismus a rozmnožování. Proto ji získávají z hostitelské buňky – třeba ve vašem oku či na plicích.

A jak to celé funguje? Tahle nepohyblivá parazitická bakterie naruší svrchní strukturu buňky, pronikne do ní a usídlí se v její cytoplazmě. Tam se díky získané energii reprodukuje a za pouhých 48 hodin donutí svou hostitelskou buňku prasknout a množství namnožených infekčních tělísek se tak dostává opět do dalšího cyklu napadení většího množství buněk.

A takto zákeřně a rychle vzniká infekce chlamydiemi.

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Jaká ústrojí napadají chlamydie?

Chlamydie někdy přežívají v buňkách bez toho, aniž by působily zdravotní potíže, jindy způsobují nepříjemná a závažná onemocnění.

Přenáší se kontaktem s buňkami, kde chlamydie parazitují nebo i kapénkami, které létají vzduchem z dýchacího ústrojí. U novorozenců dochází k nákaze při průchodu porodními cestami.

Nejčastěji napadají buňky sliznice urogenitálního traktu, dýchacích cest, oční spojivky nebo klouby a nervový systém. 

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Sexuálně přenosná Chlamydia trachomatis

V rozmnožovacím ústrojí mužů a žen parazituje Chlamydia trachomatis. Je přenosná pohlavním stykem s nakaženým partnerem a to nejen při vaginálním styku, ale i análním a orálním styku. V tuto chvíli je chlamydiová infekce jedna z nejčastěji přenosných nemocí mezi sexuálně aktivní populací ve věku 15-50 lety.

Riziko nakažení chlamydiemi je větší u promiskuitních lidí, kteří zanedbávají zásady bezpečného sexu a nepoužívají ochranné pomůcky – kondomy.  Většina nakažených přitom nemá žádné příznaky, což hraje do karet dalšímu přenosu infekce.

Po zjištění nákazy je proto vhodné kontaktovat všechny sexuální partnery a upozornit je na nutnost diagnostiky a léčby

Příznaky a projevy Chlamydia trachomatis

Příznaky chlamydiové infekce nejsou nijak specifické a nelze nákazu jednoznačně určit bez vyšetření lékařem. Mezi nejčastější příznaky, které mohou ženy a muži pociťovat, patří:

  • svědění pochvy a bílý výtok, 
  • bolest v podbřišku, za sponou stydkou a při pohlavním styku
  • potíže s močením, 
  • krvácení mezi menstruacemi a po pohlavním styku
  • bolest varlat,
  • bělavý výtok z penisu, 
  • pálení při močení a bolest v močové trubici. 

Neléčená infekce může způsobit řadu potíží jako je endometrióza, bolestivá menstruace, patologické změny na děložním čípku, dokonce až neplodnost.

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Kapénkově přenosná Chlamydia pneumoniae

Infekce dýchacích cest mají na svědomí kmeny Chlamydia pneumoniae. V buňkách sliznice mohou parazitovat nějaký čas bez příznaků a projevit se až v období snížené imunity.

Nemocný může mít teplotu, zimnici, dráždivý kašel, bolest hlavy a tlak na hrudníku, pociťovat únavu a celkovou vyčerpanost. Podobné příznaky má i chřipka nebo zánět průdušek, proto není diagnostika podle příznaků vůbec jednoduchá.

Většinou až po tom, co příznaky neustoupí po léčbě akutních respiračních nemocí, se rozhodne lékař udělat test na přítomnost chlamydií. 

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Chlamydie přenosné přímým kontaktem

Chlamydie snadno napadá i oční spojivky a jiné buňky oka. Dostávají se sem snadno promnutím oka neumytýma rukama, z kosmetiky anebo z ručníků. Příznaky infekce jsou běžné, stejné jako u jiných zánětů spojivek tedy – zarudnutí, svědění, výtok z oka, pocit písku v oku a citlivost na světlo.

K neméně častým příznakům nákazy chlamydiemi patří i reaktivní artritida, neboli zánět kloubů a spondyloatritída, tedy zánět šlach upínající se ke kostem. Nemocný může pociťovat bolest v oblastech kloubů a páteře a ztuhlost.

Ze zvířat, především z ptáků žijících v přírodě se na člověka může přenést Chlamydie psittaci, která způsobuje nemoc zvanou psitakózu. Nebezpečný je trus volně žijících ptáků a částečně i peří obsahující nosní výměšky. Postižené jsou dýchací cesty a má podobné příznaky jako zápal plic.  

Mám opravdu chlamydie?

Nejspolehlivější diagnostika chlamydiové infekce probíhá u lékaře. Ideálně se provádí vícero druhů testů, než se nasadí vhodná léčba. Nejdřív se vás bude lékař vyptávat na příznaky, jaké potíže máte, kdy se začaly projevovat a jak dlouho vás trápí.

Při podezření na chlamydie se provádí stěr ze sliznice, který by měl obsahovat co nejvíc buněk, protože pouze v nich se dá přítomnost dokázat.  Dělá se výtěr z děložního čípku, močové roury u mužů, z oka – ze spojivky.

Při podezření na chlamydie v plicích vám lékař odebere sputum, tedy hlen, který vykašlete. Tento biologický materiál putuje dále na kultivaci a přítomnost chlamydií se zjišťuje pod mikroskopem. Odběr musí být provedený opravdu pečlivě, sterilní tyčinkou.

Stěr se testuje taky na přítomnost DNA chlamydií v biologickém materiálu metodou PCR, založenou na principu rychlého zmnožení DNA, dle které lze přítomnost bakterie potvrdit, či vyvrátit.

Dalším, nepřímým důkazem přítomnosti chlamydií v těle je test na množství imunoglobulinů, které jsou specifické pro rod Chlamydie, i pro jednotlivé druhy. Jsou to protilátky, které se nacházejí v krevním séru. Podle jejich zvýšených hodnot se dá prokázat přítomnost infekce způsobené chlamydií.

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Existuje domácí test na chlamydie?

Pro samotestování je dostupný na trhu i volně prodejný orientační test na chlamydie – Veroval Chlamydie domácí test, který ale nenahrazuje diagnostiku a vyšetření u lékaře. Je citlivý pouze na kmen Chlamydia trachomatis, tedy dokazuje přítomnost pohlavně přenosné chlamydie.

Léčba infekce způsobené bakteriemi Chlamydie

Jedinou možností, jak chlamydie léčit, je užívání antibiotik. Při akutních infekcích je potřeba je užívat 2-3 týdny, při chronických až 6-8 týdnů. Antibiotika se podávají buď samostatně, nebo se kombinuje i vícero účinných látek, s rozdílným mechanismem účinku.

Pro vyšší účinek je potřeba dodržovat opatření, na která vás lékárník upozorní při výdeji léku.

Při takto dlouhodobé léčbě antibiotiky je vhodné užívat i probiotika a prebiotika, která chrání a doplňují přirozenou střevní mikroflóru a brání tak trávicí trakt před nepříjemnými průjmy či jinými vedlejšími účinky antibiotik spojenými s zažívací soustavou.

Přenos chlamydií - Vše o zdraví Prevence nákazy chlamydiemi

Předcházet nákazou pohlavně přenosnými chlamydiemi se dá především vzájemnou informovaností partnerů o svém zdravotním stavu, pravidelné testování alespoň jednou ročně a používáním bariérové antikoncepce – kondomů. Včasných odhalením nákazy a racionální léčbou se dá předejít pozdním komplikacím, které mohou vést až k neplodnosti.

Vše pro bezpečný sex Otestovat se doma na chlamydie

Chlamydie. Jakou paseku mohou napáchat v lidském těle?

Chlamydie má řada lidí spojené s pohlavní nemocí. Málokdo ale ví, že tyto bakterie napadají i dýchací ústrojí. Abyste mohli proti tomuto nepříteli bojovat, musíte ho nejdříve lépe poznat.

Jak se v těle chová chlamydie?

Chlamydie jsou bakterie pro lidský i zvířecí organismus velmi nebezpečné, protože způsobují infekci, jejíž následky mohou být trvalé. Chlamydie pronikají dovnitř buněk, které přetvoří tak, aby v nich mohly přežívat a množit se. Po čase ale buňka praskne a bakterie se tak šíří do těla. 

Tento proces chvíli trvá, a proto infekci nepoznáme hned. Někdy jsou příznaky shodné s běžnými nemocemi, jako je nachlazení, angína nebo chřipka. Infekce chlamydiemi se léčí antibiotiky, ale ne vždy je tato léčba úspěšná a nákaza pak může přerůst v chronické onemocnění. Po celou dobu infekce je její nositel nakažlivý pro své okolí.

Druhy chlamydií

  • Chlamydie trachomatis – způsobuje infekci v pohlavních a močových cestách. Přenáší se pohlavním stykem, ale i dotykem a výjimečně i kontaminovanými předměty. Způsobuje záněty, které mohou vést až k neplodnosti u mužů i žen. Mezi příznaky patří jsou svědění, výtok, bolesti v podbřišku apod. Zrádnost infekce spočívá v tom, že většina žen a mužů tyto příznaky nepociťuje, infekci neodhalí a šíří ji dál.
  • Chlamydie pneumonie – tento druh chlamydií napadá dýchací cesty. Bohužel se velmi snadno přenáší – kašlem, kýcháním atd. Infekce vyvolává zánět plic, bronchitidu a další těžká onemocnění dýchacích cest. Rozpoznat příznaky je poměrně obtížné, protože zpočátku se infekce projevuje jako zánět dutin, angína, bolesti kloubů atd.
  • Chlamydie psittaci – týká se především zvířat, ale je přenosná i na člověka (např. přes kontaminované peří nebo trus). Tato infekce ještě není do detailů prozkoumaná. Pravděpodobně ale má nepříznivý vliv na nervovou soustavu.

Související produkty

Zajímavé:  Bolesti kyčelního kloubu - vše o zdraví

Lze se proti chlamydiím bránit?

Přenos chlamydií - Vše o zdraví

Chlamydie jsou velmi zrádné právě kvůli těžko rozpoznatelným příznakům. Existují sice testy, které nakažení prokážou, ale ty jsou nákladné, a tak k nim lékaři často přistupují jako k poslední možnosti. 

Prevence je složitá. Chlamydii trachomatis se můžeme ubránit chráněným pohlavním stykem, ale chlamydii pneumonie se ubráníme jenom těžko, právě kvůli snadnému kapénkovému přenosu. Určitě ale nic nezkazíte, když budete pečovat o své tělo, poslouchat ho a posilovat obranyschopnost organismu zdravým životním stylem a přírodními přípravky.

Chlamýdie jako interbuněční parazité

Datum: 17.09.2020

Chlamýdie, borelie to jsou nejčastější zástupci bakterií, které umí žít v buňkách našeho těla a způsobovat těžká onemocnění. Říká se jim interbuněční parazité.

Pod pojmem parazit si většinou představíme organismus, který vidíme jako je třeba tasemnice či různí červi. Avšak i bakterie a některé druhy mikroorganismů se v našem těle chovají jako parazité, to znamená žijí na úkor svého hostitele. Napadají buňky našeho těla a způsobují velmi závažná onemocnění. Podívejme se na ně blíž.

Chlamýdie

Daly by se přirovnat k interbuněčným parazitům, protože napadají buňky hostitele a přetváří je ke svým potřebám tak, aby byly v těle člověka schopné života a rozmnožování.

Chlamydie šíří v těle infekci, jež způsobuje širokou škálu trvalých, bolestivých i jinak nepříjemných zdravotních potíží.

Chlamydiová infekce se v těle hostitele šíří tak, že mikroorganismy vniknou do buňky a přetvoří ji ke svému přežití a množení. To trvá tak dlouho, až buňka praskne, a tak se bakterie šíří dále do těla.

Bakterie často v buňce přebývají a projeví se až, když je oslaben imunitní systém. Zákeřnost infekce spočívá v zaměnitelnosti příznaků s méně závažnými onemocněními.

Chlamydií existuje několik druhů, patogenní pro člověka jsou ale pouze tři druhy.

Chlamydia trachomatis

Napadá pohlavní orgány a řadí se mezi pohlavně přenosné choroby. Přenáší se pohlavním stykem, při nechráněném styku, ale také může dojít k přenosu používáním společného prádla (ručníků, povlečení apod.), nebo v místech společně užívaných prostor (sauna, bazén, sprchy, toalety). Vždy je potřeba vlhké a teplé prostředí.

Nejčastější příznaky:

  • Malý defekt na vnějších částech genitálií (puchýřek, uzlinka)
  • Svědění, výtok a nestandardní zápach
  • Bolestivost u pohlavního styku, je možné i slabé krvácení
  • Podrážděný močovod
  • Bolesti v podbřišku
  • Pokud infekce není léčena může dojít k vážnějším projevům, jako infekce děložního čípku, dělohy či vaječníků. U mužů záněty prostaty a urogenitálních cest u chronického stádia i zvýšená hodnota PSA.
  • Je nutné vyšetření i léčba obou partnerů, může totiž dojít k novému přenosu infekce

Po dobu léčby je lépe se zdržet pohlavního styku.

Chlamydia pneumoniae

Jedna z nejčastějších a zároveň nejnebezpečnějších infekcí. Je to onemocnění napadající respirační (tedy dýchací) cesty. Přenáší se tak, jako spousta jiných nemocí kapénkovým přenosem (kýcháním, kašláním apod.) a je velmi infekční!

Nebezpečná je zejména proto, že se těžko rozpoznává. Většinou je lehce zaměnitelná s jinými infekcemi. Lékaři se často v diagnostice mýlí, protože má podobné symptomy jako obyčejné nachlazení, chřipka, angína či zánět průdušek aj.

Vyšetření na chlamydie je finančně nákladné a zdlouhavé, proto se mnohdy odkládá do doby, kdy standardní léčba nezabírá. Je však možné, že akutní stadium přeléčením nějakými antibiotiky potlačí prvotní příznaky a nemoc přechází v mnohem komplikovanější chronické onemocnění. Z hlediska přenosu infekce, je nakažený člověk neustálou hrozbou pro ostatní.

Chlamydia pneumoniae (CPN), je nejrozšířenější chlamydiovou nákazou. Každý člověk se s ní v životě setká a u většiny zůstává v tzv. latentní formě.

Dalo by se to laicky vyjádřit tak, že spí na nízkých hodnotách a čeká, na vhodný spouštěč, kterým většinou bývá snížení imunity člověka.

Poté se opět probouzí k životu, množí se a působí napadenému jedinci značné zdravotní problémy. Záleží tedy na individuálním stavu imunitního systému.

Příznaky onemocnění CPN:

  • Škrábání v krku, kýchání, úporný a dráždivý kašel
  • Zimnice, pocení
  • Bolesti hlavy, slabost a zvýšená únava
  • Tlak či bolest v oblasti průdušek a plic

Není-li léčba včasná, radikální nebo správná, mohou se příznaky zhoršovat až po kruté bolesti a celkovou vyčerpanost. Je to způsobeno tím, že chlamydie napadají buňky zevnitř, a to velmi často i imunitní buňky (makrofágy). Člověk je oslabený a nemá prakticky žádnou šanci odolávat šíření infekce. Ta postupně ničí všechny vnitřní orgány, svaly a jiné části těla.

Diagnostika a konvenční léčba CPN:

  • Přetrvávají-li problémy v respirační oblasti, ale i jiné, nařídí lékař vyšetření krve
  • Po rozpoznání většího počtu chlamydií v krvi se zahájí léčba antibiotiky
  • Vhodná antibiotika se musí užívat nejméně tři týdny v dávkách, které určí lékař

Přírodní léčba chlamydiových infekcí

Bohužel praxe ukazuje, že léčba chlamydií antibiotiky má smysle pouze ve fázi počáteční akutní infekce. Dlouhodobé užívání antibiotik se míjí účinkem, právě z povahy bakterií, které přežívají v buňkách.

V tuto chvíli nastupuje přírodní léčba, která dokáže vhodným a účinným způsobem aktivovat imunitní systém vlastního těla tak, aby si dokázal s parazitujícími bakteriemi postupně poradit.

Léčbu je však nutné užívat minimálně šest měsíců.

Zvolte si vhodný preparát sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme byliny a houby právě pro vás.  [email protected]

Zajímavost: podle posledních průzkumů bylo zjištěno, že většinu chronických obtíží s klouby, únavou či neuralgických, které bývají přisuzovány boreliím způsobují chronické chlamydiové infekce!

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Infekce chlamydiemi (Chlamydia trachomatis)

Chlamydiová infekce je sexuálně přenosná nemoc, kterou způsobuje bakterie Chlamydia trachomatis. Nemoc se v převážné většině případů projevuje jako zánět v urogenitálním traktu či rektu. Nemoc může probíhat i skrytě, protože část nakažených nepociťuje žádné symptomy, jako je výtok či bolesti v oblasti pohlavních orgánů. 

Chlamydiová infekce může postihnout jak muže, tak ženy a objevuje se ve všech věkových skupinách, nejčastější výskyt ale lékaři zaznamenávají u mladých sexuálně aktivních žen.

Onemocnění samotné může být subjektivně vnímáno nepříjemně, jakmile je ovšem infekce diagnostikována, léčba obvykle není obtížná.  Neléčené chlamydie ale mohou vést k vážnějším zdravotním problémům.

Proto je lepší při jakémkoliv podezření navštívit lékaře.

Chlamydiemi se může při vaginálním porodu nakazit novorozenec, u kterého hrozí následkem infekce zápal plic či vážný oční zánět. Kromě bakterie Chlamydia trachomatis existuji i jiné druhy chlamydií, které způsobují záněty plic či nemoc přenosnou ze zvířat na člověka tzv. ornitózu či psitakózu.

Symptomy

V prvních dnech po infekci se většinou neobjevují žádné symptomy. První příznaky nemoci se nejčastěji dostaví za týden až dva po nakažení. Často mohou být slabé a nevýrazné a pacient je může snadno přehlédnout.

Infekce chlamydiemi se nejčastěji projevuje těmito urogenitálními obtížemi: 

  • Bolestivé močení
  • Bolest v podbřišku
  • Výtok z vagíny či penisu
  • Bolestivý pohlavní styk u žen
  • Krvácení mezi menstruacemi
  • Krvácení po pohlavním styku u žen
  • Bolesti ve varlatech

Infekce konečníkuChlamydia trachomatis může infikovat také sliznici konečníku. Tato infekce se často nijak nemanifestuje, může se ale objevit bolest v konečníku, výtok z rekta a krvácení. 

Oční infekceNásledkem kontaktu s infikovanými sekrety může dojít i k oční infekci a zánětu.

Návštěva lékaře je na místě, objeví-li se výtok z vagíny, penisu nebo rekta či bolestivé močení. Lékaře navštivte také, pokud zjistíte, že chlamydiovou infekcí trpí váš sexuální partner.

Přenos a rizikové faktoryChlamydia trachomatis se nejčastěji přenáší vaginálním, orálním nebo análním sexuálním stykem. Riziko nákazy tak zvyšuje střídání sexuálních partnerů a pohlavní styk bez použití kondomu. Přenos je možný také během vaginálního porodu z matky na dítě a u kojence může způsobit zápal plic nebo vážnou oční infekci.

KomplikaceChlamydiová infekce může způsobit tato rizika a komplikace:

Náchylnost k pohlavním infekcímOslabená sliznice má větší náchylnost k přenosu dalších sexuálních onemocnění jako je kapavka či HIV.

Hluboký pánevní zánětJedná se o infekci dělohy a vejcovodů, která může vyžadovat hospitalizaci a intravenózní podávání antibiotik. Onemocnění může vést k poškození vejcovodů, vaječníků i dělohy.

  • Zánět nadvarlat a infekce prostatyChlamydie mohou způsobit zánět nadvarlat provázený horečkou, bolestí a otokem varlat nebo infekci prostaty, která se projevuje bolestí při sexu, horečkou, bolestivým močením a bolestmi v zádech.
  • Novorozenecké infekcePři vaginálním porodu může být infikován novorozenec a onemocnět zánětem plic či vážnou formou očního zánětu.
  • NeplodnostDlouhodobá neléčená infekce může způsobit zjizvení a neprůchodnost vejcovodů a vyústit v neplodnost.
Zajímavé:  Rodidla - Vše o zdraví

Reaktivní artritidaLidé infikovaní chlamydiemi mají větší riziko vzniku tzv. reaktivní artritidy, což je neinfekční zánět, který se rozvíjí jako reakce na infekční onemocnění. Typicky se objevuje v kloubech, očích a močové trubici.

Diagnostika

Infekce může být diagnostikována z moči nebo ze stěru z děložního hrdla u žen či z močové trubice u mužů, případně z rekta.

Doporučuje se pravidelně testovat sexuálně aktivní ženy do 25 let, protože v této skupině se infekce vyskytuje nejčastěji, dále těhotné a ženy a muže, kteří často střídají sexuální partnery a provozují nechráněný sex.  Pokud je test pozitivní, měl by se další provést 3 měsíce po léčbě. 

Snížení rizika přenosu

Riziko nákazy radikálně snižuje použití kondomu a omezení počtu sexuálních partnerů. V případě rizikového chování se doporučují pravidelná laboratorní vyšetření.

Léčba

Chlamydie se léčí různými typy antibiotik a léčba bývá většinou úspěšná, což znamená, že infekce do dvou týdnů vymizí. Léčbu by měl podstoupit také sexuální partner či partneři, aby nedocházelo k opětovnému nakažení.  

  1. Sháníte urologa nebo gynekologa? Odborníci v EUC jsou vám k dispozici:
  2. Gynekologové v EUC                                         
  3. Obáváte se infekce chlamydiemi? Můžete využít test nebo preventivní prostředky v širokém sortimentu EUC Lékáren:
  4. Domácí test na prokázání infekce chlamydiemi

Chlamydiové infekce v kostce, SZÚ

25. leden 2006
| MUDr. Ljuba Janečková

V humánní medicíně mají hlavní význam Chlamydia trachomatis (CTR)  a Chlamydia pneumoniae (CPN), které jsou lidskými patogeny. Chlamydia psittaci (CPS ) – je primárně zvířecí patogen s možností přenosu na člověka.

Chlamydie jsou obligatorní intracelulární parazité, které jsou podobné gramnegativním bakteriím ( mají obě nukleinové kyseliny a stavba buněčné stěny je podobná jako u ostatních G-bakterií ).

Rod Chlamydia má 4 nejrozšířenější a známe druhy :  

  • Chlamydia trachomatis (CTR)
  • Chlamydia pneumoniae (CPN), dle nové klasifikace Chlamydophila pneumoniae
  • Chlamydia psittaci (CPS) , novější název Chlamydophila psittaci
  • Chlamydia pecorum (CPC)

V humánní medicíně mají hlavní význam Chlamydia trachomatis (CTR)  a Chlamydia pneumoniae (CPN), které jsou lidskými patogeny. Chlamydia psittaci (CPS) – je primárně zvířecí patogen s možností přenosu na člověka.

Chlamydia trachomatis (CTR)

 je nejčastějším sexuálně přenášeným bakteriálním patogenem na světě, a je původcem pohlavních chorob (STD- Sexual Transmitted Disease ). Dle WHO každoročně vzniká asi 500 milionů nových případů STD , a co je zarážející , že přibližně 90 milionů těchto infekcí je připisováno Chlamydia trachomatis.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé jak mužského tak i ženského pohlaví , a to nejvíce ve věkových skupinách 15 – 30 let. Je nejčastější příčinou neplodnosti u žen i u mužů. Urogenitální chlamydiové infekce často probíhají ve formě tzv. postgonokokového zánětu.

  Cervikální chlamydiová infekce je v současné době považována za jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu děložního hrdla ze skvamózních buněk ( Squamous Cell Carcinoma – SCC). V dospělosti může CTR způsobovat akutní nebo subakutní folikulární konjunktivitidu, která může progredovat v keratitis punctata.

Ophthalmia neonatorum je také komplikací u dětí narozených infikovaným matkám.

Chlamydie trachomatis  se přenáší vaginálním, orálním i análním stykem .

 Inkubační doba: 1.-3. týdnů.

Rizikové faktory: nedodržování zásad bezpečného sexu a udržování kontaktu s více sexuálními partnery.

 Onemocnění  u  člověka,  která jsou způsobená Chlamydia trachomatis:

Sérotypy Onemocnění
A, B, Ba, C Trachom
L1 – L3 Lymphogranuloma venereum
D – K ( 18 sérotypů ) Urogenitální a oční infekce

Lymphogranulom venereum  a trachom se v naších podmínkách nevyskytují.

  Trachom je následek oční infekce. O trachomu se jíž psalo v Egyptě a v Čině před několika tisíc lety a i teď je trachom hlavní příčinou preventabilní slepoty.

Dle WHO v endemických oblastech trachomu ( rozvojové země v oblasti tropů a subtropů ) žije asi 500 milionů lidí, a asi 150 milionů z nich má aktivní infekci. Hlavním rezervoárem jsou malé děti.

Často opakované infekce vedou k jizvení spojivky a časem i k úplné slepotě.

V ČR se mohou eventuálně vyskytnout pouze importované případy.

  Venerický limphogranulom ( lymfogranuloma venereum ) – je velmi infekční onemocnění, které se přenáší především sexuálním stykem a původcem je bakterie CTR – sérotyp L1-L3.

V ČR se již od roku 1991 venerický lymphogranulom nevyskytuje, ale nelze vyloučit importování z jiných státu díky cestovnímu ruchu.

Toto onemocnění je časté v tropických a subtropických zemích (Asie, Afrika, Jižní Amerika).

Prvním příznakem onemocnění je malá, nebolestivá papula nebo uzlík na genitálích. Zánětlivý proces postupuje do mízních uzlin v okolí  genitálií ( u mužů tříselních a u žen spíš častěji pánevních ).

Poté dochází ke zhnisání těchto uzlin, které mohou vytvářet abscesy a perforovat, (vznikají píštěle, ze kterých vytéká zbarvený sekret). Zánětlivé změny mohou pokračovat dál do okolních tkání, což může přivést k proktitidě (zánět konečníku ), zúžení konečníku a jiným komplikacím.

Kromě lokálních změn jsou charakteristické i jiné symptomy jako zimnice, horečka, bolestí hlavy, svalu, kloubů , může být i nechutenství, zvracení atd.

Přenos: přímý kontakt z infikovaným sekretem nemocných lidi, nejčastěji pohlavním stykem.

Inkubační doba : 7 až 21 den.

  CTR sérotypy D – K – jsou původci zánětu urogenitálního traktu u mužů a žen, ale mohou postihnout i oční spojivky, eventuálně i faryng . U mužů je nejčastěji postižena močová trubice (uretritidis), nadvarlata (epididimitis), rekta (proktitis) a oční spojivky ( conjunktivitis). Jestliže je infekcí postižena spojivka oka, uretra i klouby, mluvíme o Reiterovém syndromu .

Těhotné ženy s infekcí CTR mají vysoké riziko předčasných porodu, časté jsou poporodní pánevní záněty, a u novorozenců se může vyskytnout novorozenecká konjunktivitida nebo i novorozenecká pneumoniae.

Ale asi 50% mužů a 80% žen jsou asymptomatických, proto je to vážný zdravotní problém , jelikož  asymptomatické a neléčené osoby mohou přenášet tento patogen na další osoby (sexuálně přenosné onemocnění ! ).

Pozdní následky – komplikace se mohou projevovat u žen jako PID ( zánětlivé pánevní onemocnění ) s následnou tubární sterilitou nebo mimoděložními  těhotenstvími, časté jsou spontánní potraty nebo i předčasné porody.

Urogenitální chlamydiové infekcí  usnadňují šíření HIV, jelikož pacienti s chlamydiovou infekcí mají větší vnímavost k HIV. Jedním z faktorů možnosti vzniku cervikální neoplazie se připisují také časté infekce CTR.

Klinické projevy chlamydiové infekce, vyvolané sérotypem D – K:

  U mužů:  Uretritida ( zánět močové trubice ), nebo urethritis non-gonorrhoica.

Asi 40-50 % uretritid u mužů je vyvolané CTR ( sérotypy D-K). Inkubační doba je 10-20 dnů. První příznaky onemocnění jsou pálení a serózní, jen zřídka nažloutlý, hnisavý výtok různé intenzity. Dále si pacienti stěžují na svědění a bolestí v močové rouře.

Tyto příznaky jsou obdobné jak u lehké formy gonorey ( kapavky). Současný přenos gonorey a chlamydiové infekce způsobuje u 50% infikovaných tzv. postgonoroickou uretritidu. Ta je důsledkem eliminace gonokoků penicilinem, který je neúčinný proti chlamydiím.

4-7 dnů po léčbě gonorey může dojit k chlamydiové uretritidě . Při pozdní léčbě , event.

při neléčených případech mohou nastat komplikace ve formě epidimitis ( zánětu nadvarlat ), které se charakterizuje zduřením varlete, zánětem prostaty anebo proktitidou (zánět konečníku ) se strikturami a píštělemi.

            U žen začíná většinou chlamydiové onemocnění genitálu purulentní cervicitidou ( zánět cervixu ) s hrozbou vzestupné infekce na endometrium, kdy může vzniknout salpingitida, peritonitida, následkem kterých může být sterilita nebo extrauterinní gravidita.

Symptomy chlamydiové cervicitidy ( zánět děložního hrdla ) jsou nespecifické a málo vyjádřené.

Jen polovina všech infikovaných si stěžuje na hlenohnisavý výtok, může být krvácení v průběhu cyklu, někdy pálení a svědění při močení. Chlamydiová infekce většinou postihuje endocervix a uretru současně. Pacientky se stěžují jen na nucení na močení, polakisurii a dysurii ( uretrální syndrom ).

Endometritida ( zánět sliznice děložní ), která se charakterizuje výtokem, bolestmi v podbřišku a zádech , poruchami menstruálního cyklu, může být zvýšená teplota atd .

K zánětu dochází většinou šířením z jiných části pohlavního ústrojí (zejm. z pochvy) nebo po některých chirurgických výkonech, potratech či porodu.

Doprovází ho výtok ,bolesti, poruchy menstruálního cyklu , zvýšená teplota, sexuální obtíže .

Zajímavé:  Aritmie - vše o zdraví

 Při šíření infekce ascendně může vzniknout i  chlamydiová salpingitida ( zánět vejcevodů ). Jejich postižení je jako při akutní adnexitidě typicky doprovázeno horečkou, palpačním nálezem na adnexech, leukocytózou a zvýšenou hodnotou FW.

Lehké bolesti v podbřišku s občasnými subfebrilijemi a nepatrným palpačním nálezem svědčí spíše o chlamydiové etiologii, než o salpingitidě vyvolané jinými bakteremi. Gonoroická salpingitida je často doprovázena infekcí chlamydií.

Při akutní salpingitidě  jsou v 50% případů v cervixu anebo v uretře chlamydie, ale jen v 20% gonokoky.U partnerů žen s akutní salpingitidou se vyskytují chlamydie v uretře až v 70 % případů.

Občas za porodu dochází k přenosu chlamydií na novorozence. Vstupní bránou infekce jsou spojivky očí a nosohltan. 1 až 2 týdny po porodu onemocní asi 40% novorozenců chlamydiovou konjunktivitidou, a asi  u 10% z těchto případů se po 2.týdnech života nebo trochu později  rozvijí novorozenecká pneumoniae.

Výjimečně může vzniknout perihepatitida , která byla doposud pokládána za typickou pro gonoreu, a je stejně často způsobena chlamydemi. Laparoskopicky se zjišťuje fibrinózní membránu na povrchu jater s nepatrnou zánětlivou reakcí  jaterního parenchymu.

Pacientky si stěžují na náhlé silné bolesti pod pravým žeberním obloukem a někdy u pravého ramena, ale často –  bez sympromů. Podobné nálety a následné srůsty je možno nalézt i jinde v peritoneální dutině, zvláště okolo apendixu ( periapendicitis ) .

Tito stavy jsou znamé pod názvem Fitzův-Hughův-Curtisův syndrom ).

 Chlamydia psittaci ( CPS )

 – je primárně zvířecí patogen s možnosti přenosu na člověka. Agens se vyskytuje u ptáků (papoušci, holubi atd.) a savců (skot, ovce, kozy, koně, prasata, kočky atd.). Může způsobit lidská onemocnění probíhající pod obrazem atypické pneumoniae (ptačí kmeny )  anebo placentitidy (savčí kmeny).

Prozatím jediná chlamydiová infekce, která podléhá povinnému hlášení.

Cesta přenosu : nejčastěji kontaminovaným trusem nebo peřím.

  Chlamydia pneumoniae (CPN)

  –  je ze všech druhů chlamydií v lidské populaci nejrozšířenější. Během posledních let je zvýšen počet akutních i chronických onemocnění , které dávají do souvislosti s infekcí CPN. Jsou to onemocnění nejen respirační traktu, ale i mimorespirační.

  • Onemocnění u člověka , způsobených Chlamydia pneumoniae: rhinitis, sinusitis, otitis media, pharingitis, bronchitis, pneumoniae, astma bronchiale, konjunktivitis, artritis ( reaktivní artritida), erythema nodosum, meningoencefalitida atd.
  • Již několik let se uvažuje o potenciálním uplatnění CPN při vzniku ischemické choroby srdeční, roztroušené skleróze, Aishajmerové choroby atd.
  • Cesta přenosu : kapénková infekce nebo přímým kontaktem.

Inkubační doba: 1.-3. týdny.

Většinou k primoinfekci dochází mezi 5. až 18. rokem života, která asi v 10% proběhne jako atypická pneumoniae. Reinfekce jsou dost časté.

Chlamydie mohou dlouhodobě perzistovat v makrofázích, které  mohou být vektorem šíření patogenu , a následně zdrojem persistentních infekcí.

Pravděpodobně agens není pořad přítomen v  populaci, existují náznaky periodicity – každé 2 – 3 roky je vyšší incidence , která se střídá každých 4 – 5 let s nízkou incidencí onemocnění vyvolaných chlamydií. Z literatury jsou známé i epidemie pneumonií

( v Seattlu 1990-1991, v Finsku – 4 epidemie CPN v letech 1957-1985 ve vojenských posádkách ). Většinou infekci prodělá celosvětově  dospělá populace jednou anebo i vícekrát za život.

Největší procento zjištěných druhově specifických protilátek proti Ch. pneumoniae je ve věkových skupinách nad 20 let. Promořenost dospělé populace je dle některých autorů 60-80%.

  Neléčené nebo pozdě diagnostikované chlamydiové infekce mohou vyvolat komplikace 

( infekční nebo reaktivní artritidy , vzácně může vzniknout i akutní myokarditida ). V některých případech C.pneumoniae může byt původcem konjunktivitid ( záněty očních spojivek ), lumbosakrální meningoradikulitidy , infekční endokarditidy nebo i meningoencefalitidy.

  Používané laboratorní metody diagnostiky

  1.  Detekce rodově i druhově specifických protilátek:
  2. 1).  MIF ( mikroimunofluorescenční test, druhově specifický test )
  3. –     anti Chlamydia pneumoniae IgG, IgA, IgM
  4. –     anti Chlamydia trachomatis IgG, IgA, IgM
  5. –     anti Chlamydia psittaci IgG, IgA, IgM
  6. 2).

      ELISA test ( rodově specifický test )

  7. –     anti Chlamydia IgG, IgA, IgM
  8. Přímý průkaz Chlamydia pneumoniae ( CPN ) a Chlamydia trachomatis ( CTR ):
  9. 1).  Přímý průkaz  DNA Chlamydia trachomatis a Chlamydie pneumoniae
  10. 2).

      Detekce antigenů  CPN a CTR  imunofluorescenčním  testem ( IF test )

  11.   Průkaz DNA Chlamydia trachomatis metodou PCR ( Cobas Amplicor, Roche):
  12.  Vyšetřovací materiál:
Moč Do ster. nádobky 10-15 ml z prvního proudu ranní moči,  Skladování při 2-8°C, transport do 4 dnů.
Výtěry: konjunktivální Štětička se vloží do sterilní zkumavky s 1 ml PBS  Transport do lab. do 24 hodin 
endocervikální      (při 2-8 °C )
vaginální   event. skladovat při – 20°C.
uretrální
nasofaryngeální
Sperma Do ster.zkumavky 5-10 ml 2-8°C  do 24 hodin.
Výpotek Do ster.zkumavky 5-10 ml 2-8°C  do 24 hodin.
Sérum , plná krev (experim.) 3-10 ml nesrážlivé krve do ster. zkumavek Transport do lab . při norm.teplotě – do 24 hod. Event. skladovat při +4°C max. 48 hodin.

 Průkaz DNA Chlamydia pneumoniae metodou PCR ( neakreditovaná metoda ): Vyšetřovací materiál:

Krev Odebírá se 3-10 ml nesrážlivé krve do odběrových kontejnerů (např.Vacutainer nebo Sardstet) Transport do laboratoře při normální  teplotě , pokud možno do 24 hod. V případě nezbytnosti skladovat při 
+4 °C max.48 hod.
Ostatní tělní tekutiny:
– Sputum Odebírá se 1 ml do sterilních dobře uzavíratelných kontejnerů Transport do lab. při norm.teplotě do 24 hodin.
– BAL V případě nezbytnosti skladovat při +4°C max.5 dní, nebo při –20°C.
– Likvor
– Oční tekutina
– Plodová voda
Výtěry: Štětička se vloží do ster. zkumavky s 1 ml PBS Transport do lab. při 2-8°C ,pokud možno do 24 hodin, event. skladovat při –20°C.
– nazofaryngeální
– konjunktivální
Biopsie,autopsie Vzorek tkáně cca 0,5 cm3 se vloží do suchého ster. kontejneru. Transportuje se do lab. na ledu do 24 hod., nebo se mrazí na suchém ledu a transportuje zmražený při –20°C.
Jehlová biopsie nebo biopsie z endoskopu  se vkládá do sterilní zkumavky s 0,5 ml PBS  Transportuje se do lab. na ledu do 24 hodin.

 Diagnostika infekcí C.pneumoniae se opírá hlavně o sérologická vyšetření ( detekce rodově a druhově specifických testů ). Poznámka: Protilátky IgM ( bez současné pozitivity IgA a/nebo IgG ) jsou většinou považovány za přímoinfekci.

U některých dospělých osob mohou dlouhodobě přetrvávat IgM protilátky v rodově i druhově specifických testech ( často i s současnou pozitivitou IgA a IgG protilátek), příčinou může být dle některých autorů vysoká aktivita probíhající chronické infekce nebo intenzivní reinfekce, ale nelze vyloučit i nespecifitu.

  Přítomnost protilátek třídy IgG bez klinických příznaků je považována za sérologický obraz prodělané infekce .Důležitá je dynamika protilátkové tvorby – k jejímu zjištění je nutné vyšetření alespoň dvou sér: první na začátku onemocnění a druhý asi po 2 – 3 týdnech.

Eventuálně i třetí vzorek – rekonvalescentní za 4 – 6 týdnů od počátku onemocnění. V prvních 6 – 8 měsících věku života je třeba počítat s možnosti přítomnosti transplacetárně přenesených protilátek ( pouze IgG !).

Pro detekci antigenu C.pneumoniae se používá imunofluorescenční test ( používají se druhově specifické  monoklonální protilátky ).

Přímý průkaz DNA C.pneumoniae metodou PCR se používá prozatím spíš k výzkumným účelům.

U akutních infekcí , vyvolaných C.trachomatis metodou volby je přímý průkaz agens z klinického materiálu ( viz. tab.)

Průkaz protilátek proti druhově a rodově specifickým antigenům C. trachomatis je na místě u déletrvajících infekcí, zvláště při podezření na systémovou nebo ascendentní nákazu , při nepřítomností chlamydií v dolních urogenitálních cestách ( při použití přímých metod průkazu DNA C.trachomatis metodou PCR ).

Léčba chlamydiových infekci:

  •  Proti chlamydiím nejvyšší účinnost vykazují  :
  • 1.      tetracykliny                    
  • 2.      makrolidová ATB

3.      fluorované chinolony 2. a 3. generace

 U pacientů s prokázanou infekcí Ch.trachomatis je důležitá současná terapie všech sexuálních partnerů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *