Občanské sdružení Onkomaják zahájil projekt Zdravé plíce v návaznosti na kampaň 80procent.cz. Akce má upozornit na riziko rakoviny plic. Road show Zdravá plíce má iniciovat péči každého z nás o své zdraví, odpovědnost za něj a v případě jakýchkoliv prvotních příznaků nasměrovat pacienta k odborníkovi. Symbolickou pásku přestřihla ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková s ředitelem Onkomajáku, Tomášem Kruberem.
Objednejte si střevo nebo plíce
Zdravé plíce tour bude po Praze pokračovat 35 zastávkami po krajských a okresních městech České republiky. V loňském roce proběhla osvětová road show Střevo tour o níž jsme psali v článku Obří střevo dorazilo do Jesenice.
„Objednat si nás mohou nemocnice, města, vysoké školy i další vzdělávací instituce. Vloni jsme ani nebyli schopni poptávku uspokojit.
Jak zastávku Střevo tour, tak i Zdravou plíci je nyní možné si na rok 2016 ještě objednat,“ vyzývá ředitel Onkomajáku Tomáš Kruber.
Plíce nebolí
Plíce jako tělesný orgán nemají schopnost bolesti a proto pacienti často přicházejí s velmi rozvinutým stádiem onemocnění.
Všeobecná fakultní nemocnice zahajuje screening plicní rakoviny u těžkých kuřáků ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a některými pojišťovnami. „Především nekouřit, dobře se stravovat, eliminovat expozici radonu a mít pravidelnou fyzickou aktivitu.
U bývalých silných kuřáků je pak vhodné pravidelné sledování a spirometrické kontroly,“ doporučuje primář kliniky respiračních onemocnění MUDr. Jiří Votruba.
Je libo kokain?
Tváří projektu se stal režisér a komik Jakub Kohák. „Mnou oblíbené vyšetření je bronchoskopie. To vám do plic vsunou šlauch, ne moc dlouhý, asi dva tři metry. Velmi sympatické na bronchoskopii je, že ještě před pěti lety se dýchací trubice umrtvovala kokainem.
Proto se před nemocnicemi tvořily dlouhé fronty a někteří se chodili vyšetřovat i několikrát za den. Ta doba je pryč. Dnes se to dělá lidokainem, mezokainem a tetrakainem. Ale i to je kolikrát dobrý pošušňáníčko,“ pojal vtipně své stand up vystoupení Jakub Kohák.
Čtěte také: Rakovinu dostane 30 000 lidi ročně, pomůže jim Onkomaják?
Chirurgická pneumoonkologie, rozbor sond ‘97 – 03
Konference: 2004 XXVIII. Brněnské onkologické dny a XVIII. Konference pro sestry a laboranty
- Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
- Téma: Nádory plic
- Číslo abstraktu: 123
Autoři: Doc. MUDr. Teodor A. Horváth, CSc.; Mgr. Monika Horváthová, Ph.D.
Souhrn Projekt R847 studuje in vivo změny proximální intraepiteliální
neoplazie centrálních dýchacích cest v čase pomocí monitorační
autofluorescenční bronchoskopie (SAFE-1000). Projekt D381
představuje detekci a sledování distálních plicních lézí
nízkodávkovým spirálním CT plic. Bronchiální excize a/nebo
videoasistovaná či klasická resekce plic umožňují vyjádřit
biologické vlastnosti tkání histologicky. Objevuje se nová
filozofie ve staré otázce včasné léčby plicního karcinomu: zaměření
klinického úsilí na karcinogenezi.
-
Klíčová slova:
Autofluorescence (SAFE-1000), bronchoskopie, detekce, dysplazie,
karcinom plic, periferní plicní nodularita, terapie - Úvod
- Materiál, metody a výsledky Proximální léze – Projekt R847.
- Endoskopická monitorace intraepiteliální
bronchiální neoplazie(IEN) - Přístrojová technika
- Vlastní pozorování
- Bronchoskopie v bílém světle
- Pilotní SAFE vyšetření
- SAFE monitorace
Vývoj medicínského poznání a technologický
pokrok umožňují diagnózu v stále ranějších stadiích nádorového
onemocnění. Časná detekce je podstatně důležitá pro úspěšnou léčbu
onemocnění a chirurgický výkon je základem léčby operabilních
solidních nádorů. Strategie přístupu k nádorovým onemocněním se
mění. Sílí tendence soustřeďující klinické úsilí na přednádorová
stadia onemocnění. Předmět moderní onkochirurgie se zároveň
miniaturizuje, což přináší zajímavé biologické, funkční i estetické
výsledky a spontánní mezioborové fúze. Není tomu jinak ani u nádorů
plic – vše je v pohybu: metodika práce, mezioborová spolupráce,
výběr vhodných případů, intenzita a integrita individuálního
ošetření, postavení zobrazovacích metod, role informatiky,
spolupráce s patology, interpretace výsledků, pro které chybí
zázemí v empirické rutinní medicíně, vyjádření úspěšnosti léčení
nemoci, včlenění péče do systému zdravotního pojištění, otázky
pracovně lékařské, etické, právní, psychologické, sociální i
společenské, osvěta… Česká republika patří k zemím s nejvyšším
výskytem rakoviny plic. Pacient, dokonce i z dispenzarizované
rizikové skupiny, přichází klékaři v převážné většině případů
pozdě.
Při pátrání po minimální dávce
hematoporfyrinů, která ještě dovoluje detekci nádorové tkáně
zjistil v roce 1990 tým British Columbia Cancer Agency, Vancouver,
Canada, že i bez jakékoliv medikace existuje spektrometrický rozdíl
mezi autofluorescencí zdravé a nemocné tkáně in vivo při osvětlení
světlem určitých vlnových délek (22). Objev dal vznik technologii
Lung Imaging Fluorescence Endoscopy LIFE (Xilix), která používá k
buzení autofluorescence laser. Myšlenku dále rozpracoval spojený tým Tokyo
Medical College a Pentax Corporation, Tokyo, Japan, který
zkonstruovali System Autofluorescence Endoscopy (SAFE-1000)
využívající světlo xenonové lampy a optické filtry. První výsledky
referovali autoři na Světovém bronchologickém kongresu v Mnichově v
roce 1994 (18).
Nejstarší část Projektu R847, větev UM,
věnuje pozornost premaligním změnám v dýchacích cestách pracovníků
uranových dolů do úrovně dosažitelné endoskopicky, tj
subsegmentární. Vznikají zde dvě třetiny plicních nádorů této
rizikové skupiny (34).
V pilotní studii bronchoskopie bílým
světlem (10) jsme po nezbytných přípravách a edukaci vyšetřili 40
asymptomatických mužů, průměrného věku 51 let, kteří pracovali v
riziku Rn222 16 let. Expozici ukončili 11 let před provedením
vyšetření, kumulativní expozice 28 WLM (všechy hodnoty mean). U
jediného z nich jsme detekovali opticky dysplazii (2,5%). Vyjma
více či méně výrazných známek chronické bronchitidy nejevila
výstelka dýchacích cest žádného z horníků v bílém světle žádnou
endoskopickou abnormalitu, zatímco patologové zjistili u 22 osob
(55% referenčních biopsií) sliznici normálního vzhledu a u zbylých
17 členů pilotní kohorty (tj. u 42,5%) histologické abnormality ve
smyslu dlaždicobuněčné metaplazie s přítomnými či nepřítomnými
buněčnými atypiemi. V této skupině bylo 60% kuřáků a 40%
nekuřáků. Limitace bronchoskopie s bílým světlem byla
potvrzena a pilotní skupina pro autofluorescenční studii sformována
náhodným výběrem z české i z moravské větve rizikové skupiny.
Výsledek nebyl překvapením, odpovídal literárním údajům. Stal se
podkladem pro pokračování projektu. Studie dále prokázala nedostatky v
stávající dispenzární péči. Průměrný interval dispenzární kontroly,
prováděné často formálně, představoval téměř 4 roky. Zjištění, že
horník 10 let po ukončení zaměstnání nebyl na dispenzární prohlídce
ani jednou nebylo výjimkou. Při známém riziku, dostupné evidenci,
vysokém počtu dispenzarizovaných je takové počínání ze zdravotního
i ekonomického hlediska nevhodné. Nebylo tedy těžké uzavřít, že
problém vyžaduje bližší pozornost.
V pilotní studii autofluorescenční
bronchoskopie rizikové skupiny pracovníků uranových dolů (11) jsme
vyšetřili 75 osob, z nichž 56 splňovalo podmínky: studie
asymptomatičtí dobrovolníci, kteří pracovali 10 a více let v
podzemí uranových dolů s doložitelnou kumulativní expozicí WLM.
Detekovali jsme 15 ložisek intraepiteliální neoplazie (5x středně
těžká dysplazie) u 10 osob a zjistili, že autofluorescenční (SAFE)
bronchoskopie má 3,75x vyšší senzitivitu, při o 12% nižší
specificitě, než bronchoskopie v bílém světle (WLB). V autofluorescenční pilotní studii včetně
období learning curve byla falešná pozitivita (FP) SAFE 18% a
falešná negativita(FN) 20%. Všechny falešně negativní biopsie byla
shledány místy s nízkým stupněm buněčné atypie. Této zajímavé
problematice jsme se systematicky věnovali. Výsledkem je frekvence
falešně pozitivních nálezů pod 10% biopsií a falešně negativních
pod 5% biopsií. Zkušenosti jsme shrnuli ve videomonografii. Detekční efektivita SAFE – 1000 prokázala
potřebu zavedení autofluorescenční endoskopie v paradigmatu
probíhající změny strategie přístupu k nádorovým onemocněním –
přesunu klinického úsilí na karcinogenezu. Přispěla k jejímu
pořízení bez finanční zátěže zdravotnického systému i k začlenění
výkonu autofluorescenční endoskopie do pořadu dohodovacího
řízení.
Kompletace výsledků v r 1999 získaných
vyšetřením 54 osob z původní SAFE kohorty potvrzuje histologie 18
ložisek IEN u 12 osob (12). Do sledování jsme přirozeně zahrnuli
všechna histopatologicky prokázaná ložiska IEN včetně čtyř falešně
negativních a jednoho do původního hodnocení nezahrnutého – celkem
tedy 23 ložisek IEN. U dalšího člena jsme SAFE vyšetřením
diagnostikovali mikroinvazivní spinocelulární karcinom pravého vazu
hlasového, jiný příslušník skupiny měl spinocelulární karcinom
tonzily. Porovnání výsledků histologie z předchozího
roku s výsledky vyšetření v r. 1999 (s 12-ti měsíčním odstupem)
přináší dvě zjištění:
- Léze jsou v biologickém pohybu.
- Na vývoj v lézi nelze z klasicky zpracovaných preparátů
barvených hematoxylinem a eozinem (HE) usuzovat. V jediném případě
zůstal nález stabilní, progresi jsme zjistili u 6 lézí, regresi v 8
ložiscích, 3 ložiska spontánně zmizela, další 3 se objevila de novo
– Počet mizejících lézí inkorporuje 3 „asistovaně“ mizející léze
t.j. po excizi – dvě nodulární léze a jedna ze ztluštělé slizniční
řasy.
Po studiu písemnictví jsme za dané situace
a nevelkých zásob původního biologického materiálu fixovaného
formalínem a zalitého do parafinu zvolili pro další etapu studie
imunohistochemické stanovení p21 a ki67 k vyjádření proliferačního
potenciálu léze a predikci progrese v ní. Postupně jsme vyšetřili vzorky sliznice
průdušek ze 16 míst s normálním SAFE obrazem a ze 22 ložisek s
poklesem AFI charakteru IEN, období SAFE monitorace 1998-2002
(14,15). Zjistili jsme, že většina vzorků z oblasti
normální SAFE autofluorescence s normálním řasinkovým epitelem jeví
silnou cytoplazmatickou p21 pozitivitu. Z hlediska SAFE se dysplastické léze dělí
na dvě skupiny: přetrvávající (P) a mizející (D).
P léze – 46% – Přetrvávající (persistent) jeví
imunohistochemicky celé spektrum p21 cytoplazmatické reaktivity od
negativity a ložiskové negativity k slabé až středně silné
pozitivitě kombinované s vyšší proliferační kapacitou prokazatelné
ki-67 barvením jádra.
D léze – 54% – mizející (disappearing-D) jsou
charakterizovány silnou cytoplazmatickou pozitivitou a negativním
ki-67 barvením jádra. Na základě p21/ki67 imunohistochemie dělíme IEN léze do tří
biologických skupin:
R léze – 41% – (rizikové, proliferující) s nízkou anebo
žádnou p21imunohistochemickou odezvou (barvením) kombinované s
vysokou ki67 reaktivitou
A léze – 32% – (ambivalentní) v kombinaci vysoká p21
plazmatická reaktivita s vysokou ki67 nukleární reaktivitou anebo
p21
cytoplazmatická negativita ve spojení ki67 negativitou jader.
Q léze – 27% – (klidová, quiescentní) je charakterizovaná
silnou p21 pozitivitou a negativním ki67 barvením.
Chování žádné skupiny není uniformní. U
každé z nich některá tendence převládá, což dovoluje uzavřít:
- Biologicky významná expozice radonu se projevuje
cytoplazmatickou p21 pozitivitou řasinkového epitelu. - Vyšetření p21ki67 zlepšuje detekci perzistující rizikové
léze. - Metoda se jeví použitelná pro odhad intervalu následných
kontrol.
Projekt R847
Po překonání některých překážek se Projekt R847 postupně rozšiřuje
podle deklarovaných indikačních kritérií o další větve:
R – pacienti po operaci plic pro nádor.
H – osoby s hemoptýzou a negat rtg a klasickým bronchoskop.
vyšetřením v bílém světle
SPN – solitární plicní uzel.
HNC– pacienti s nádory hlavy a krku
O – ostatní (například „Tx pacienti“ s pozitivním cytologickým
nálezem ve sputu a kompletně negativním vyšetřením podle klasických
indikací.
UM – zůstává zřejmá potřeba sledování stavu sliznice v přiměřených
časových intervalech
Distální léze – Projekt D381. Periferní plicní nodularita
(PPN).
- Náčrt problematiky
- Dlaždicobuněčná dysplazie
- Atypická alveolární hyperplazie (AAH).
- Vlastní pozorování
- Indikace CT, větev UM
Osm z deseti nemocných rakovinou plic zemře zbytečně. Stačilo by, kdyby se na nemoc přišlo včas
Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi 5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval.
Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za méně vážné
Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné – méně vážné. Ve Světový den rakoviny plic, který připadá na první srpnový den, na to upozorňují čeští plicní lékaři.
Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt.
A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků.
Pomoci může pilotní screeningový program
„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři.
Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Podle profesorky Vašákové tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.
S pozdním zjištěním nemoci mají problém i další země
Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost.
Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.
Lepší léčba čtyřnásobně zvýšila šance na delší život ve vyšší kvalitě
Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě.
„Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru.
K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Registr a testy umožňuje předpovědět úspěšnost léčby konkrétního pacienta
Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii.
„Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru.
Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha.
Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS).
V systému už má 2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci.
Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci.
„Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková.
„Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup.
A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“
Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)
Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie.
ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie.
Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci.
Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.
Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.
Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)
Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO.
Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče.
ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí.
ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz.
Vše o zápalu plic: Kdo je jím nejvíce ohrožen a jak ho poznáte?
Zápalu plic se odborně říká pneumonie a ročně jím v České republice onemocní asi sto tisíc lidí. Což je hodně. Naprostá většina z nás si navíc riziko onemocnění vůbec nepřipouští a za nejefektivnější zbraň proti nemoci považuje zdravý životní styl a nekuřáctví.
„To je bohužel mýtus, který se nedaří vykořenit. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje především v souvislosti s věkem.
A může zasáhnout i člověka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ říká profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni.
O možnosti preventivního očkování ví podle jeho slov jen přibližně 17 % Čechů. Přitom je pneumonie 12krát častější příčinou úmrtí než třeba chřipka.
Proto odborníci považují informovanost laiků o rizicích zápalu plic a také o možnostech preventivního očkování pneumokokovou vakcínou za velmi důležitou.
„Lepší prevence určitě pomůže zachránit nejeden život,“ říká epidemiolog Jaroslav Zedníček.
Mléko při nachlazení si klidně dát můžete, nezaměňujte ho ale za jiné tekutiny! • VIDEO: Tereza Kovářová
Pneumokok a stres
Podle MUDr. Milana Trojánka z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze je nejčastějším původcem zápalu plic bakterie pneumokok. Můžou to ale být i viry, houby (plísně) a paraziti.
Choroba se diagnostikuje nejen podle příznaků, ale hlavně i podle rentgenu plic a výsledků krevních testů. Většině zápalů plic předcházejí velká únava a stres.
Člověk je oslabený, a jeho imunitní systém tak může snáze podlehnout invazi bakterií nebo jiných patogenů, které chorobu způsobují.
Zdravým lidem se nevyhýbá
„Často se stává, že nemoc zaskočí i předtím zcela zdravého člověka. Příznaky můžou být velmi nespecifické, ale častými jsou například kašel, únava, bolesti při nádechu, občas se objevuje i vykašlávání krve, zimnice a silné bolesti hlavy.
Velmi různorodá bývá u zápalu plic teplota. U někoho vystoupá i ke čtyřiceti stupňům a výše, jiní lidé ji můžou mít jen zvýšenou.
Jde většinou o pacienty se sníženou imunitou, ale ani to není pravidlo… Proto je tak důležité, aby podezření na pneumonii potvrdily rentgen a vyšetření krve,“ říká epidemiolog Zedníček.
Vždy je také třeba vyloučit jiná onemocnění, která můžou mít podobné příznaky – nádory plic, záněty pohrudnice, tuberkulózu, zánět průdušek a podobně. Právě se zánětem průdušek si lidé pneumonii často pletou. Ten ale postihuje jen stěnu větších průdušek, zatímco pneumonie zasáhne i plicní sklípky.
Více nejen o zápalu plic se dočtete v prosincovém čísle Blesk Zdraví, které je od středy 23. listopadu v prodeji.
Chřipka a nachlazení se hlásí ke slovu, jak stoná váš muž? Otestujte si ho a zasoutěžte si o wellness pobyty! Více inforamcí ZDE.
Projekt Zdravé plíce zaměřený na rakovinu plic odstartoval v Praze
Estakáda zajímala komunistu Štěpána, pásku stříhala Kolářová ČTK
Praha – S třímetrovým nafukovacím modelem plic odstartoval ve čtvrtek v Praze projekt Zdravé plíce zaměřený na osvětu o rakovině plic. V následujících měsících bude mít 35 zastávek v krajských a okresních městech. Kampaň pořádá občanské sdružení Onkomaják. Roadshow má upozornit na vysokou úmrtnost na rakovinu plic a podnítit lidi k péči o své zdraví.
Plicní ventilátor. Ilustrační foto. | Foto: VLP
V Česku ročně onemocní rakovinou plic zhruba 7600 lidí, případů přibývá, v roce 2030 by mělo být už 8750 nových onemocnění. První stadium rakoviny plic nemá téměř žádné příznaky – nemoc zjištěnou v prvním a druhém stadiu přežije 58 procent pacientů, ve čtvrtém stadiu jen 7,5 procenta.
Osvětová kampaň má podle výkonného ředitele Onkomajáku Tomáše Krubera upozornit na rizika a informovat o prevenci i možnostech léčby. „Cílem je vzbudit v lidech zájem o vlastní zdraví, a pokud jsou aktivní kuřáci, nebo často pobývají v zakouřených prostorech, zdůraznit jim nutnost preventivních prohlídek,“ řekl Kruber.
Spirometrie zdarma
Na modelu si návštěvníci mohou prohlédnout, jak vypadá zdravá plíce a jak plíce s nádorem. Plicního specialisty se mohou zeptat na vše o rakovině plic a zdarma si dát vyšetřit kapacitu plic při spirometrii. Výsledky jim okomentuje lékař.
Zdravé plíce navštíví 17. května Prostějov, 24. a 25. května Brno, v hlavním městě budou znovu 31. května, kdy model bude v Praze 8. V programu jsou i nemocnice ve Vsetíně či Žďáru nad Sázavou.
Zdravé plíce navazují na projekt Onkomajáku Střevotour, který je zaměřen na rakovinu střeva a konečníku. Celkem má Onkomaják letos naplánováno 65 zastávek, z toho 35 Zdravých plic a 30 Střevotour.
Čtěte také: Někteří půlmaratonci v Praze měli nemocné plíce
Předplaťte si Deník.cz a čtěte vše bez omezení. Navíc získáte zdarma unikátní e-knihu CYKLODENÍK s cyklotrasami napříč Českem. Více zde.
- Praha,
- rakovina,
- Česko,
- zdraví,
- Brno,
- Prostějov,
- Žďár nad Sázavou,
- Vsetín,
- občanské sdružení,
- nemoc,
- generální ředitel,
- léčba,
- hlavní město
Nabízím práci v cateringové společnosti, 30 000 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci, 18 600 Kč Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci, 18 600 Kč Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby), 16 000 Kč Montážní pracovník ocelových konstrukcí, 24 000 Kč Data Scientist/Python Engineer, 53 417 Kč 170 Kč – 190 Kč/hod. čistého, 1 300 Kč Skladník, zásobovač, 25 000 Kč + PODAT INZERÁT Audi A6 Allroad servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Ford Transit první majitel, servisní knížka, nehavarované Bentley Continental první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované, v záruce Škoda Fabia Ford Mondeo první majitel, nehavarované Kia Stonic nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO