Psychická únava – Vše o zdraví

Současná doba je plná stresu a spěchu. Čas pro sebe se stává velkým luxusem. Většina z nás to zná-práce, děti, hypotéka. V nekonečném denním kolotoči „musím vše zvládnout“ se zachytíme velmi snadno. Poté se obvykle dostaví únava a vyčerpanost.

Za to platíme daň v podobě únavy, psychického a fyzického vyčerpání. Na zaměstnance se kladou stále vyšší požadavky na odbornou a technickou vybavenost, která je spojena s velkou zodpovědností.

To samé platí pro maminky s malými dětmi, které jsou izolovány doma a snadno se jim může stát, že jim v jistém bodě dojdou síly. Výjimkou nejsou ani studenti, kteří se připravují na důležité zkoušky.

V posledních letech se začínají hojně objevovat pojmy jako chronický únavový syndrom, syndrom vyhoření, deprese a jarní či podzimní únava.

Únava je složitý děj, kterému se s největší pravděpodobností nevyhne nikdo z nás. Abychom předešli psychickému i fyzickému vyčerpání, je nezbytně důležité věnovat pozornost regeneraci.

Ta by měla být přímo úměrná délce zatížení, bez ohledu na to, zda se jedná o psychickou či fyzickou zátěž.

Cílem regenerace by měl tedy být odpovídající odpočinek, který vede k načerpání nové energie pro budoucí aktivity.

NEDOSTATEK VITALITY A PSYCHICKÉ POHODY

Vitalita je charakterizována jako životaschopnost. Tedy zdravá míra energie a chuť do života, kterou dokážeme využívat, sdílet s ostatními a tím přispívat k jejich zdraví, spokojenosti a pohodlí.

Je to vlastnost, která je velmi důležitá především v době nedostatku a nejistoty než v době prosperity. Když se nám zrovna daří, je daleko snazší cítit se vitálně než v obtížnějším období. U dětí je vitalita běžná, s postupným stárnutím člověka se ale rapidně snižuje.

Nemusí tomu tak být, pokud změníme životní styl, vrátí se nám vitalita, která je člověku přirozená.

Psychická pohoda je pro spokojený a zdravý život jedince nepostradatelná. Duševní zdraví je ovlivněno především pozitivními emocemi, pozitivními vztahy, smysluplností a úspěšným výkonem v práci, kterou děláme. Stejně tak jako vitalitu lze i psychickou pohodu zvýšit a ovlivnit naším konáním a přístupem.

Co ovlivňuje úbytek vitality a psychické pohody?

• Přepracovanost
• Vysoké nároky
• Únava a ospalost
• Nedostatek odpočinku
• Nevhodná strava
• Nedostatek pohybu
• Dehydratace
• Stereotypní činnosti
• Vztek a zloba

Jak si přirozenou cestou zvýšit míru životní energie a posílit psychiku?

1) ZMĚŇTE MYŠLENÍ – zaměřte svou pozornost na to, co skutečně chcete, a ne na to, co nechcete.

Pozitivní myšlení má obrovskou sílu pro zlepšení života, to ovšem neznamená, že byste měli potlačovat negativní myšlení. Zdravě se naštvat a vyventilovat emoce neuškodí, ale vztek by neměl ovládat náš život.

To, zda v životě dosáhneme svých cílů, je z velké části závislé na stavu naší mysli.

2) DÝCHEJTE ZHLUBOKA -okysličíte tím organismus a budete cítit menší úzkost. Čistý vzduch je základním prvkem všeho života na planetě a jen málo lidí myslí na to, jak správně dýchat.

Přitom hluboké a plné dýchání vede k rovnováze v organismu a pozitivně ovlivňuje žlázy s vnitřním vyměšováním, zejména však štítnou žlázu, která má velmi důležitou funkci na tělesné i psychické zdraví. V současném průmyslovém světe se snižuje přirozená tvorba kyslíku.

Snažte chodit do přírody, vyhýbejte se zakouřeným prostorům a nezapomínejte ve svém domově či práci pravidelně větrat otevřenými okny.

3) ZDRAVĚ SE STRAVUJTE – volte přirozenější způsob stravování. Omezte konzumaci smažených a tučných pokrmů, do svého jídelníčku zařaďte ovoce, zeleninu, bílé maso, ořechy, mléčné výrobky a tmavé pečivo. Věnujte pozornost zdravé výživě a za krátko uvidíme, že se díky takovéto stravě dokážete cítit mnohem lépe a plní energie.

4) PIJTE – dodržujte pravidelný přísun tekutin, nejlépe neperlivé vody. Voda je pro lidský organismus nesmírně důležitá, pravidelná konzumace zlepšuje fyzické i psychické zdraví. Všechny buňky v těle potřebují vodu ke správnému fungování, které tělu dodávají dostatek energie, ale také zlepšují soustředěnost a paměť.

5) HÝBEJTE SE – organismus ke svému správnému fungování potřebuje fyzickou aktivitu. Pravidelným cvičením si zrychlíte metabolismus, vyplavíte endorfiny, které pozitivně ovlivňují náladu a nebudete se cítit unavení. Pohybem si zlepšíte kondici, protáhnete svaly a posílíte činnost srdce.

6) ODPOČÍVEJTE – život člověka je naplněn převážně prací, a proto je důležité odpočívat, aby organismus mohl načerpat novou energii.

Relaxace je životně důležitý proces, který snižuje fyzické i psychické vyčerpání a volný čas by měl být určený především k odpočinku.

Někteří lidé si myslí, že takto strávený čas je ztráta času a raději by měli vykonávat práci, popřípadě dodělávat resty, které se během pracovního týdne nahromadily. Někteří lidé zase mají tolik práce, že volný čas vůbec nemají.

Oba dva případy nejsou správné, dostaví se únava, posléze psychická i fyzická vyčerpanost a ty jsou jen krůčkem od kolapsu a dalších závažných zdravotních onemocnění. Myslete na své zdraví a také na to, že unavený člověk je v práci méně produktivní než odpočatý člověk, který si dopřeje pravidelné přestávky.

7) DOSTATEČNĚ SPĚTE – spát bychom měli zhruba 8 hodin denně, třetinu svého života strávíme v posteli.

Z toho vyplývá, že pro správné fungování lidského organismu je spánek nepostradatelný a jeho důležitost by se rozhodně neměla podceňovat.

Pravidelný spánek má pozitivní vliv na činnost mozku, který je tak schopen přemýšlet a správně uvažovat. Během spánku naše tělo regeneruje a čerpá energii a má zásadní vliv na naší psychickou kondici.

8) SEJDĚTE SE S PŘÁTELI – přátelé mají velký vliv na naše jednání a do jisté míry ovlivňují i to, jakým jsme člověkem.

Pokud trávíme společný čas s přáteli, potýkáme se s mnohem menším množstvím negativních emocí a pokud máme opravdu blízké přátele, netrpíme tak často úzkostmi, protože víme, že v těžkých životních situacích jsou nám ochotni pomoci a jsou naší oporou.

Je velice důležité mít ve svém životě osobu či osoby, kterým se můžeme vypovídat a ulevit tak své psychice. Společný čas a společné zážitky, to je to, co přátelství posiluje a nabíjí nás pozitivní energií, vitalitou a chutí do života.

VYZKOUŠEJTE BYLINKY! V případě, že byste chtěli svůj organismus povzbudit, zvýšit vitalitu a posílit psychiku přirozenou cestou, jsou velmi vhodným pomocníkem zejména léčivé bylinky. Mezi takové, které podporují koncentraci, vitalitu a soustředění patří:

GINGKO BILOBA nebo také jinan dvoulaločný je jedna z nejstarších rostlin naší planety a vyznačuje se mimořádnou odolností vůči klimatickým změnám. Ginkgo biloba patří mezi populární a hojně vyhledávané rostliny, díky blahodárným účinkům z výtažků jejích listů je využívána v čínské medicíně přes více než pět tisíc let. Extrakt se získává z listů, které obsahují nejúčinnější látky a pomáhají potlačovat alergické reakce a mají příznivé účinky na léčbu poruch zraku, sluchu a na léčbě senility. Hlavním a nejdůležitějším účinkem, který ginkgo biloba přináší je schopnost rozšiřovat cévy a tím umožňovat zlepšení průtoku krve i těm nejjemnějším žilkám v lidském organismu. Díky tomuto působení se zlepšuje zásobení všech částí těla kyslíkem a potřebnými živinami, a to pomáhá předejít mozkovým příhodám a infarktu myokardu. Pomáhá při bolestech hlavy, při úzkostech a depresích, zmírňuje pocit studených končetin, tlumí křeče a pomáhá proti projevům stárnutí. Při pravidelném užívání zvyšuje mozkovou koncentraci, u starších lidí ustupuje zmatenost, zapomnětlivost a deprese.

GUARANA je popínavá dřevěná liána, dorůstající do výšky až 12 metrů a pochází z Jižní Ameriky. Písemné zprávy o této rostlině pocházejí ze 17.

století, ale objevena byla daleko dříve původními obyvateli Amazonie, kteří z ní připravovali léčiva, jídla a nápoje, ale také z ní vyráběli různé prsteny a amulety. Díky svým účinkům si vysloužila přezdívku „druhý kokain“.

V působení na lidský organismus se podobá kávě, ale vstřebává se postupně a dokáže tělo nabudit, vylepšit náladu a odbourává stres. Pro léčebné účely se využívají semena, která obsahují 4x více kofeinu než káva a patří mezi nejoblíbenější rostliny v Jižní Americe.

Hlavní účinnou složkou guarany je již zmiňovaný kofein, který působí jako stimulátor centrálního nervového systému, což má za následek odstranění psychické a fyzické únavy, zvýšení výkonu organismu, napomáhá proti depresím, a především zlepšuje paměť, koncentraci a soustředění.

Pravidelná konzumace guarany podporuje nejen mozkovou, ale i srdeční a cévní činnost, pomáhá při bolestech hlavy a zklidňuje příznaky migrény. Guarana je oblíbená především u studentů, kteří ji využívají při zkouškovém období pro lepší soustředěnost a je doporučována při redukčních dietách kdy pomáhá odbourávat tuky a snižovat chuť k jídlu.

ŽENŠEN PRAVÝ často přezdívaný jako kořen života patří mezi poklady čínské medicíny a jeho historie sahá do dávné minulosti, kdy byl objeven v čínských horách. Je to vytrvalá rostlina dorůstající do výšky až 60 cm a k léčebným účelům se používá její kořen, který svým vzhledem připomíná mrkev.

Podle tradiční čínské medicíny patří do kategorie rostlin, které dodávají životní sílu a lze ho označit za nejslavnější léčivou rostlinu. Ve volné přírodě je přirozený výskyt ženšenu velmi omezený, v současné době je na seznamu ohrožených druhů.

Ve většině zemí je jeho sběr přísně zakázaný a z tohoto důvodu se začal pěstovat.Z léčebného hlediska má ženšen široké spektrum použití, obsahuje antioxidanty, polysacharidy, saponiny a peptidy, které zvyšují fyzickou i psychickou odolnost organismu vůči škodlivým vlivům prostředí.

Ženšen tlumí chronické záněty, alergie a pomáhá při autoimunitních onemocnění. Stimuluje činnost nervového a hormonálního systému, pozitivně reguluje hladinu krevního cukru a je vhodným prostředkem při léčbě Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby.

Ženšen pravý působí na lidský organismus jako životabudič, pomáhá při únavovém syndromu, zlepšuje činnost mozku i funkci paměti, má protistresový účinek a snižuje únavu.

MACA je odolná, vysokohorská rostlina, která roste v peruánských Andách, kde drsné podmínky nedovolují růst většině jiných rostlin. Přezdívá se jí peruánský ženšen a patří mezi jednu z nejstarších a nejvýživnějších rostlin na světě.

Pro léčebné účely se využívá se její kořen, který je svým vzhledem velmi podobný řepě a obsahuje velké množství vitamínu A, B, C, E, železa, vápníku, mědi, hořčíku, draslíku, zinku, jódu a sodíku. Dále obsahuje vlákninu, aminokyseliny a steroly.

V minulosti byla využívána především jako afrodiziakum, nyní slouží při léčbě neplodnosti u mužů i žen. Je oblíbená mezi sportovci, zabraňuje ztrátě svalové hmoty, která je velmi důležitá pro spalování tukových zásob a zrychluje regeneraci svalů.

Podporuje mentální zdraví, pomáhá při chronické únavě a organismu navrací sílu a vitalitu.

Únava – příznaky, důvody a způsob, jak se s ní vypořádat

Cítíte se vyčerpaní, bolí vás klouby, hlava, máte pocit, že nic nestíháte a nezvládáte? Tlak, který na nás současný životní styl klade, vás může na řadu měsíců vyřadit z běžného fungování. Chronický únavový syndrom je nemoc poměrně mladá, řada lékařů ji vůbec neuznává. Víme, jak ji řešit.

Reakce těla na dlouhodobý stres se projevují jako nekončící únava. K příznakům chronické únavy patří:

• vyčerpání,
• potíže se spánkem,
• zvýšená teplota,
• bolesti kloubů,
• podrážděnost,
• bušení srdce,
• svalové napětí v oblasti zad,
• zažívací obtíže,
• třes,
• roztržitost,
• potíže s pamětí,
• nechutenství.

Únavový syndrom – vznik a příčiny„Dlouhodobá únava není jen signálem, že se děje něco špatného v těle. Leckdy daleko víc souvisí se stavem psychiky.

Snažíme se přehlížet varování, která k nám tělo i duše vysílají, jedeme na plný plyn, často silou, a to se jednoho dne vrátí,“ vysvětluje MUDr.

Jana Vyskočilová z EUC Kliniky Plzeň, a dodává: „Příznačné je, že se při vyšetřeních neobjeví žádné objektivní důvody fyzických obtíží. Únavový syndrom je reakcí těla na dlouhodobé a soustavné přetěžování v oblasti imunitní a hormonální.“

Únava se může rozvinout postupně, pomalu se kupí jednotlivé symptomy, až jednoho dne člověk zjistí, že se mu jen obtížně vstává z postele. U jiného pacienta propukne náhle, tělo dlouho odolává a pak se vzbouří naráz.

Únavový syndrom může být vyústěním dlouhodobého přetěžování organismu. Foto: Luis Villasmil, Unsplash

Označit stav stálého vyčerpání a únavy za nemoc, tedy únavový syndrom, se obvykle daří po půlroce a delším prožívání příznaků.

Pacient přichází do ordinace praktického lékaře se symptomy, které se nijak dramaticky neprojevují na běžných vyšetřeních (laboratorní testy, měření krevního tlaku, EKG).

Pomáhá až osobní rozhovor s pacientem, zhodnocení jeho životního stylu a pokus o nastavení jiných pravidel denního režimu.

Na prvním místě je nutné naordinovat si odpočinek. Mezi nejlepší způsoby patří aktivity jako:

• pěší vycházky,
• fitness,
• plavání,
• jízda na kole,
• jóga.

Sportovní zátěž vrátí tělu patřičnou kondici, zbaví ho ztuhlosti a zároveň „vyčistí“ hlavu.

Stres je vlastně neukončená reakce těla, kdy se něco začalo, ale neukončilo a fyzickým třesem dojíždí celý systém. Dále je důležité pravidelně jíst a věnovat pozornost složení stravy.

Strava by měla být pestrá, dodávat vitaminy i dostatek bílkovin, určité minimum tuků a přiměřenou dávku sacharidů.

TIP: Únavu a vyčerpání pomáhají snižovat vitaminy B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantotenová), B6 a B12. Doplňujte i minerály, například zinek, hořčík.

Ideálním zdrojem jsou vlašské ořechy, kvasnice, celozrnné obiloviny, ovesné vločky, vláknina, chléb, luštěniny, zelená listová zelenina (hlavně kapusta, zelené saláty, špenát), květák, mrkev, cibule, bílá řepa, brambory, rajčata, čerstvé okurky, sýr feta, tuňák, vejce či avokádo.

Proti únavě bojujte sportovní aktivitou, zdravou stravou a dostatečným odpočinkem od povinností. Foto: RF studio, Pexels

• Najít si čas pro sebe a na své koníčky.
• Uvědomit si, že se s tělem děje něco špatného: bolesti žaludku, mravenčení, napětí v celém těle, to všechno naznačuje, že se dostáváte do stresu, že váš organismus volá o pomoc.
• Zachovat klid: co se může stát? Uvědomit si, že je třeba zpomalit, úkoly počkají, přehodnotit priority a povinnosti si rozdělit do snesitelnějších časových rovin.
• Naplánujte si volný čas s předstihem, abyste se na výlety nebo setkání s přáteli těšili.
• Udělejte si den jen pro sebe: poslouchejte hudbu, malujte, pleťte, zacvičte si, zajděte na masáž, do sauny, na kosmetiku. Prostě se věnujte činnostem, které vám udělají radost.

Je jedno, jestli přijde plíživě a pomalu nebo zasáhne jako blesk. Příčiny jsou stejné – dlouhodobé vystavení stresu, nedostatek odpočinku, často ve spojení s onemocněním, oslabenou imunitou. Ale i v některých životních etapách k nepřekonatelné únavě dochází, například v dospívání, v těhotenství a jindy.

• Jarní únava – dlouhodobý chlad, pobyt v přetopených místnostech, krátký sluneční svit (zdroj D vitaminu), nedostatek odpočinku a stres, kdy neposloucháme biorytmy přírody (v zimě polevit, zpomalit tempo), spolu s vyšším výskytem virových onemocnění způsobí, že se v jarních měsících cítíme unavenější. Dobré je dobít baterky stravou bohatou na vitaminy a minerály, „céčkovou bombou“, delším spánkem, fyzickou aktivitou (cvičením) a případně dovolenou.
• Únava v těhotenství – měnící se hladina hormonů v těle, organismus se soustřeďuje na růst a výživu plodu v děloze ženy – to způsobuje, že je žena víc unavená. Řešením je delší spánek, odpočinek, vyvážená strava, dostatečný pitný režim, pravidelný pohyb. Únava k těhotenství patří, zvyšuje se hmotnost, objem tekutin v těle, to vše působí na oběhový i kosterní systém. Hormony mění nálady, i občasný smutek patří k očekávání miminka. Není to nemoc, jen celý komplex příznaků, kterým tělo signalizuje jiný stav.
• Únava v dospívání – podobná hormonální bouře provází pubertu. Psychické i fyzické změny vyčerpávají mladý organismus. Potřebuje dostatek odpočinku, pohybu, zdravé stravy. Rozhodně bez slazených limonád, energetických drinků, kávy a alkoholu.

• Únavový syndrom je stav, který významně ovlivňuje zapojení člověka do běžných činností, ale může také signalizovat interní onemocnění, jako je například špatná funkce štítné žlázy ale i další poruchy.
• Nadměrnou denní spavost a únavu mohou způsobovat i poruchy spánku jako je nespavost nebo poruchy dýchání ve spánku – spánková apnoe.
• Je tedy nutné dlouhodobě nebagatelizovat stav únavy, pokud nepomohou výše uvedená režimová opatření, oslovte svého ošetřujícího lékaře.
• Trápí vás nadměrná únava? Zkuste využít pomoc lékařů z EUC:
• Praktičtí lékaři v EUC        
• Spánková laboratoř EUC  

Psychické vyčerpání: Když už opravdu dál nemůžeme

Obecně rozlišujeme dva druhy stresu. Tzv. eustres, tedy dobrý stres a tzv. distres – špatný stres. Dobrým stresem označujeme takovou zátěž, která na nás má pozitivní účinek. Práce máme sice více než obvykle, ale baví nás a snadno se v ní „zajedeme“.

Tento druh stresu v nás vyvolává motivaci, povzbuzuje nás k lepším výkonům a zároveň posiluje naši schopnost soustředit se. S nároky, které jsou na nás kladené, se tak dokážeme snadno vyrovnat.

Naopak špatný stres je vyvolán nadměrnou zátěží, která vede ke snížení výkonu, neschopnosti vykonávat činnost a při dlouhodobém působení na člověka může vyvolat nemoc, v nejhorším případě i smrt.

Se špatným stresem souvisí chronický únavový syndrom, který je často zaměňován za jarní únavu. Zásadní rozdíl tkví však v tom, že jarní únava je pouze přechodným stavem. Označení chronický únavový syndrom se poprvé objevilo ve třicátých letech v USA. Tento syndrom byl pozorován u lidí s velkým smyslem pro odpovědnost a povinnost. Diagnostika byla ale definována až roku 1988.

O chronickém únavovém syndromu hovoříme, jsme-li v útlumu více než půl roku. Tento syndrom snižuje až padesát procent životní aktivity, jakákoliv fyzická nebo psychická činnost se nám již předem jeví jako nemožná.

Usuzuje se, že chronická únava postihuje nejčastěji ženy. Je to dáno tím, že dnešní uspěchaný a náročný život klade větší nároky právě na ženy, které zvládají více rolí najednou. Do stresových situací se tak dostanou častěji než muži.

Konkrétně se syndrom projevuje nejčastěji u žen mezi 25 až 45 lety.

Jako každá nemoc i chronický únavový syndrom má své symptomy. Ty se projevují bolestí hlavy, poruchami spánku a paměti, unavenými svaly, depresemi, zvýšenou teplotou, bolestí kloubů atd. Léčba přitom není jednoduchá. Podle amerických studií se úplně uzdraví méně než padesát procent lidí.

To, jak bude léčba vypadat, záleží především na našich příznacích. Na záněty se předepisují antibiotika, na bolesti analgetika, předepisují se i preparáty na podporu energie. Někdy je nutné užívat léky na spaní nebo antidepresiva.

Nejste-li příznivci tradiční praxe, můžou vám pomoci alternativy, jako je homeopatická léčba nebo akupunktura.

Pracovní nasazení na nule

Něco jiného je tzv. syndrom vyhoření, který se spojuje především s pracovním prostředím. Projevuje se emocionálním, mentálním i fyzickým vyčerpáním.

Osoby trpící tímto syndromem již zcela postrádají motivaci, jsou frustrované, cynické a projevují se u nich i další negativní emoce.

Trpí poruchami pozornosti, myšlenky se jim neustále toulají jinde, mají konflikty se svým okolím a pěstují si nezdravé návyky, jako je kouření, konzumace alkoholu a nezdravého jídla. Cítí nespokojenost každým okamžikem. Dříve či později nastoupí i zdravotní problémy.

Rozdíl mezi stresem a vyhořením spočívá v tom, že jsme-li pod tlakem, sami to cítíme a uvědomujeme si, že žijeme ve stresu. Vyhoření si ale hned tak nevšimneme.

Existuje řešení?

I když není jednoduché uvědomit si, že takto už to dál nejde, ještě těžší je začít jednat. Jak pro únavový syndrom, tak pro syndrom vyhoření existuje několik pravidel, která nám pomohou se ze života na hraně vymotat.

Důležité je uvědomit si, jak důležitý je odpočinek, ať už poslech hudby, čtení, meditace nebo rozhovory s přáteli a rodinou. Základem je také najít si nějakou zálibu, kterou budeme pěstovat mimo pracovní dobu. Užitečné je naučit se „vypnout“. A to nejen telefon, počítač a další elektronické vymoženosti, ale i sami sebe.

Podceňovat bychom neměli ani kvalitní spánek, minimální dobu spánku (šest hodin) bychom neměli překračovat.

Pokud si uvědomíme, že změna životního stylu je nutná, naučíme se zorganizovat si svůj čas. Pak nebudeme drahocenné chvíle trávit panikou, co všechno ještě musíme udělat, a místo toho si najdeme čas na odpočinek a zábavu.

Někdy rozpoznáme příznaky dlouhodobé únavy my sami, někdy nás upozorní naše okolí. V každém případě je nutné zjistit, zda si problém způsobuji sám a kdy za to mohou „ti ostatní“. V druhém případě je velmi užitečné naučit se říkat „dost“.

Mateřství – nesnadná úloha pro naši psychiku

Psychickému vyčerpání jsou často vystavené ženy, které právě porodily dítě.

Dlouhé období mateřské a následné rodičovské dovolené se často rozchází s představami, které měly ženy během těhotenství. S narozením dítěte se životní styl ženy zcela změní.

Permanentní péče o dítě pak může vést k psychickému i fyzickému vyčerpání. To je způsobeno únavou, nedostatkem spánku i pocitem sociální izolace.

V průběhu mateřské a rodičovské dovolené se dříve či později dostaví pocit stereotypu. Dny ubíhají jeden za druhým a často nepřinášejí nic nového. Příroda to zařídila tak, aby hormony připoutaly matku k dítěti. Jakékoliv rozptýlení je pak nežádoucí. Již těhotenství ubírá řadu sil i kojení postupně odčerpává řadu látek z organismu. Dostaví se únava, v horším případě deprese.

Ženy v roli matek mají často pocit, že nikdo neudělá jejich práci tak dobře jako ony samy. Může to souviset s médii vnucovanou představou, že dokonalá matka přece v pohodě zvládne péči o dítě, manžela i domácnost.

Stěžejní je nebát se zapojit partnera, ale i prarodiče. Čas od času opustit dům a hlavně neřešit, co se v naší nepřítomnosti může stát. A i když jsme doma s dítětem, neznamená to, že musíme zůstat v totální sociální izolaci. Je dobré být neustále v obraze a udržovat kontakty – například s kolegy z bývalého pracoviště.

S únavou a celkovým útlumem organismu to není zase až tak složité. Často pomůže pravidelně užívat multivitaminové přípravky určené přímo na zmírnění stavů vyčerpanosti a dopřávat si potraviny bohaté na vitaminy. Poporodní deprese se řeší hůře, specifické je především užívání antidepresiv během těhotenství a kojení.

Čtěte také:

Antidepresiva. Ano či ne?

Hlavním úkolem antidepresiv je ovlivnit funkci neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. To jsou látky, které slouží k přenášení signálů. Těchto přenašečů je mnoho, jejich nerovnováha způsobuje deprese a jiná psychická onemocnění.

Antidepresiva se pak nepředepisují pouze na deprese, ale i na poruchy spánku, poruchy příjmu potravy atd. Předepsat je může nejen psychiatr, ale i obvodní lékař.

Užívání antidepresiv ale není bez problémů, na možné následky je třeba myslet zejména v těhotenství a při kojení.

V průběhu těhotenství se látky z léků přenášejí na plod prostřednictvím placenty a plodové vody. Léky jako Prozac nebo Seroxat vystavují plod velkému riziku.

Užívání těchto antidepresiv totiž může způsobit vysoký krevní tlak v plicním oběhu, navíc zatěžuje srdce, a tak může dojít k jeho selhání, také zvyšují riziko vrozených vad u dítěte. Riziko je tím větší, čím je těhotenství pokročilejší.

Lékaři jsou tak od předepisování antidepresiv těhotným ženám odrazováni. Existuje několik antidepresiv, které je možné užívat jak během těhotenství, tak během kojení. Zcela bez rizika to ale není.

Výzkum dokonce prokázal, že děti matek postižených depresí, které déle než dva měsíce užívaly antidepresiva, mají menší hmotnost než děti jiných matek.

Vědci dlouho zkoumali, nejsou-li antidepresiva rizikem i během kojení. Obecně se došlo k závěru, že antidepresiva mohou být během kojení bezpečně užívána. Ačkoliv se jejich velmi malé množství do mateřského mléka prokazatelně dostane, na dítě by to vliv mít nemělo.

Studie také ukázala, že na deprese matek jsou mnohem citlivější chlapci než dívky, které se snadněji obrátí k lidem ve svém okolí, pokud je matky nejsou schopné emocionálně zajistit. V dlouhodobějším výhledu u dětí, jejichž matky užívaly antidepresiva, se může projevit agrese.

Každá matka by tak měla mít přístup k alternativám. Může to být psychoterapie, mateřské konzultace nebo různé podpůrné skupiny, kde je možné problém společně sdílet a řešit.

Nesnesitelná únava. Co všechno se za ní může skrývat? | Žena.cz

Cítíte se unavení a vlastně nevíte proč? Nepřehlížejte signály těla, něco vám tím nejspíš chce sdělit.

Existují odlišné druhy únavy. Fyzická vyčerpanost se projevuje například při chůzi do schodů či při nošení těžkých tašek. Svalová únava přirozeně nastává po těžkém výkonu, například sportovním. Může se však objevit i při závažnějších chorobách, jako jsou například onemocnění srdce. 

Psychický neboli mentální útlum bývá příčinou těžkého vstávání z postele, ale i poruch soustředění – ty se často pojí též s fyzickou únavou a v těžkých případech připomínají až stavy opilosti. Duševní únava je nebezpečná, obzvláště pokud na vašich rozhodnutích závisí bezpečnost jiných osob. Klasickým příkladem jsou profesionální řidiči či lékaři.

Od bolesti hlavy až po halucinace

Vyčerpanost lze většinou zahnat kvalitním a dlouhým spánkem. To ovšem neplatí pro lidi trpící chronickým únavovým syndromem nebo závažnějším onemocněním. Jim nepřinese úlevu a osvěžení ani pořádný odpočinek. Únava se může projevit širokou škálou fyzických, psychických a emocionálních příznaků. Které jsou ty nejčastější?

• bolest hlavy
• poruchy pozornosti
• bolesti svalů
• apatie a nedostatek elánu
• závratě
• halucinace
• podrážděnost a změny nálady
• ztráta chuti k jídlu
• zhoršení imunity
• poruchy krátkodobé paměti
• zpomalené reflexy

Odbornou pomoc nepodceňujte!

Únava se u každého člověka projevuje jinak a její příznaky každopádně není radno podceňovat. Někdy je totiž těžké odlišit, jsme-li unavení proto, že nejsme ke svému organismu příliš šetrní, nebo trpíme závažnou nemocí. Pokud problémy trvají déle než dva týdny, a to i po kvalitním odpočinku, je lepší navštívit lékaře.

Přidají-li se navíc zvracení krve, krvácení z konečníku nebo těžké bolesti břicha, pánve, zad nebo hlavy, vyhledejte pomoc ihned. Podobně učiňte v případě, kdy se únava spojí s bolestí na hrudi, s pocitem dušnosti a je-li nepravidelný nebo rychlý tep.

Únava jako varovný signál závažnější nemoci

Celý seznam příčin únavy je prakticky nekonečný. Pocity vyčerpání mohou provázet téměř každé onemocnění. V současné době je nejčastější příčinou nevhodný životní styl. Spolehlivými „zabijáky“ životního elánu jsou nedostatek spánku a odpočinku, nadváha, nedostatek pohybu, alkohol a cigarety. Únavou se často projevují také:

• chronický stres či deprese,
• cukrovka,
• nedostatečná funkce štítné žlázy,
• užívání antidepresiv, antihistaminik nebo léků proti vysokému tlaku,
• choroby srdce a plic,
• infekční nemoci,
• spánková apnoe,
• nedostatek vitaminů,
• autoimunitní choroby,
• nádorová onemocnění.

Lékaři tak slovo únava slyší prakticky z úst každého svého pacienta. Přesto je dobré podělit se s odborníkem o své pocity. Nikdy totiž nevíte, zda je vaše skleslost důsledkem špatného životního stylu, nebo příznakem závažnější choroby.

Tři kroky proti vyčerpání

Základem v boji proti únavě je kvalitní spánek. Snažte se spát pravidelně, udržujte v ložnici přijatelnou teplotu a dodržujte pravidla spánkové hygieny.

Druhým pilířem je pravidelná strava a dostatečný pitný režim. S tím se pojí i konzumace alkoholu a kávy – v tomto případě platí: všeho s mírou.

Posledním faktorem je dostatek pohybu. I když se to může zdát jako klišé, cvičení opravdu dokáže divy. Je-li pravidelné, zlepšuje kvalitu spánku a snižuje pocity únavy.

(holi)

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dlouhodobá únava? Může to být záhadná nemoc

Lence selhaly ledviny, přesto obletěla celý svět

Léky bez chemie? Zkuste alternativu. Dokud to jde

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Skrytý poklad naproti Národnímu divadlu. Interiér Akademie věd je impozantní | Video: TV Architect

Únava,vyčerpání? Správně dýchejte!

Datum: 08.11.2016

Dýcháte správně? Většina lidí bohužel ne. Přitom správné dýchání je základem pro dobré fyzické i duševní zdraví. Přečtěte si, co všechno ovlivňuje, a seznamte se s metodou Vítězný dech.

Dech je život

Při dýchání zajišťujeme našemu tělu buněčnou výživu kyslíkem. Při nádechu se životadárný kyslík dostává v plicních sklípcích do krve, kde se váže na hemoglobin v červených krvinkách a je krví přenášen po celém těle až do nejmenších a nejužších kapilár, aby je vyživil.

Nedostatek kyslíku

Při narušení některé z části řetězce dýchání dochází k nedostatku kyslíku pro organismus a jeho strádání. Největší potřebu kyslíku, až 20 %, má mozek a nervové tkáně. Při snížení množství dodávaného kyslíku nastávají poruchy logického myšlení, krátkodobé paměti, fungování smyslů, zejména zraku.

Nedostatek kyslíku pak ovlivňuje ostatní metabolické pochody v těle, snižuje účinnost fungování kardiovaskulárního systému, trávicího traktu, imunitního systému a v neposlední řadě i žláz s vnitřní sekrecí.

Organismus nedostatkem kyslíku trpí a po určité době se to začne projevovat na fyzickém i psychickém zdraví. Prvními projevy bývá únava, nesoustředění, následně poruchy imunity nebo poruchy trávení.

V běžném životě nám nedostatek kyslíku přináší naše špatné dýchání. Obecně většina lidí dýchá velmi rychle a povrchně. Velmi často to souvisí s životem v trvalém, chronickém stresu.

Na náš organismus působí nejenom stres z našich osobních emočních událostí v rodině či zaměstnání, ale také stres spojený s vyšší hladinou zvuku ve velkoměstech, se životem v přeplněných aglomeracích, stres spojený s nevyhovujícími pracovními místnostmi, které jsou často celoročně klimatizované, ale také stres spojený s náhlými klimatickými změnami.

Dýchejme vědomě

Již jsme si zvykli na pravidelné užívání různých vitamínů a potravinových doplňků na podporu svého zdraví. Nejjednodušší způsob, jak podpořit své fyzické a psychické zdraví, je vědomě dýchat. Nestojí nás to nic. Nestojí nás to peníze, nemusíme mít speciální místnost, nepotřebujeme k tomu pomůcky. Vědomě můžeme dýchat kdykoliv a kdekoliv.

Téměř všechny duchovně vyvinuté kultury na světě připisují dechu velký význam a vyvinuly množství speciálních dechových technik. Ve východních kulturách byl dech vždy považován za něco víc než pouhou výměnu vzduchu.

Vědomě prováděná dechová cvičení mají prokazatelně léčivé a harmonizující účinky na naše tělo i psychiku. Za uplynulá tisíciletí bylo vyvinuto mnoho speciálních dechových technik, jednou z nich je metoda Vítězný dech.

Vítězný dech

Jedná se o prastaré védské učení, které se praktikovalo už ve starém Tibetu, Mongolsku a Indii. Toto prastaré učení bylo novodobými učiteli modifikováno tak, aby bylo srozumitelné a přístupné dnešním lidem.

Během cvičení Vítězného dechu dochází k systematickému naplňování všech buněk kyslíkem, a to i v částech těla, které jsme do té doby nevědomě zanedbávali.

V relativně krátké době se díky cvičení naše buňky zbavují nastřádaných nečistot, obnovují se a omlazují. Prostřednictvím Vítězného dechu zklidňujeme a posilujeme tělo i duši.

Vítězný dech představuje jedinečnou soustavu dechových cviků, které umožňují z těla uvolnit potlačované emoční bloky a přítomné napětí. Cvičením očišťujeme organismus, udržujeme a navracíme psychické i fyzické zdraví. Tělo, mysl a duch se harmonizují, zažíváme vnitřní klid.

• Po nácviku metody jej můžeme jednoduše praktikovat ve svém běžném životě.
• Co nám to přinese?
• pročištění organizmu, zlepšení zdravotního stavuzvýšení imunity, prevenci onemocněnívíce energie, větší fyzický i psychický výkonzlepšení rozumových a vyjadřovacích schopnostízvýšení sebevědomízlepšení vztahu k partnerovi, rodině, ke kolegům v prácizvětšení schopnosti prožívat radost ze životalepší zvládání emocí, především hněvu a stresuzmírnění depresí, úzkosti, vyčerpání
• Chcete se dozvědět víc?
• Přijďte na přednášku Anety Benediktové a jejího hosta Gantulgu Ganjuur, učitelky metody Vítězný dech, kde se seznámíte s vlivem stresu na naše tělo a zjistíte, jak vám může metoda Vítězný dech pomoci.
• Kde: v prostorách Měšťanské besedy, na adrese Kopeckého sady 13, Plzeň

Kdy: 15. 11. 2016 v 18.00 hodin

1. Předprodej vstupenek: Bylinná lékárna, Tylova 4, Plzeň
2. Na přednášku navazuje praktický kurz Vítězný dech, který se bude konat ve stejných prostorách.
3. Termíny kurzu Vítězný dech

17.11. od 10.00 do 13.00 hodin18.11. od 18.00 do 21.00 hodin19.11. od 10.00 do 13.00 hodin

20.11. od 10.00 do 13.00 hodin

Syndrom vyhoření začíná skrytě, varuje psycholožka

„O nějakém syndromu vyhoření jsem neslyšela do chvíle, kdy se, podle mého názoru, zničehonic zhroutila moje bývalá kolegyně. Všimla jsem si, že chodí do práce stále unavená, jako tělo bez duše, nic ji nezajímalo.

Chodívaly jsme spolu na oběd a řešily práci, ale najednou jí to bylo úplně jedno. A pak jedno ráno zavolal její manžel, že kolegyně je v péči psychologů a nemáme s ní nějaký čas počítat. Opravdu mi to přišlo přehnané a říkala si, že to se mi nikdy stát nemůže.

Svoji práci jsem milovala a rozhodně se o mně dalo říct, že jsem workoholik,“ vypráví.

Přečíst článek ›

Alexandra byla hrdá na to, jakou má práci, jak je schopná a že dokáže uživit sebe a dvě dcery i poté, co ji manžel opustil. „Tehdy jsem se zařekla, že zvládnu všechno sama a budu vydělávat tolik, abych nemusela být závislá na jeho alimentech a zároveň mohla sobě i dcerám dopřát vše, co jsme chtěly,“ říká Alexandra.

Mozek jel stále na plný plyn

• Každý pátý Čech trpí podle odborníků syndromem vyhoření. • Častěji vyhoření postihuje ženy a mladší lidi.

• Světová zdravotnictví organizace loni zařadila syndrom vyhoření do mezinárodní klasifikace nemocí.

„Moje dcery, dvojčata, jsem měla už ve 24 letech, takže poměrně brzy na dnešní dobu, a když jsem v 27 letech nastupovala do práce, sehnala jsem místo jako asistentka marketingu v jedné nadnárodní firmě.

Docela mě to bavilo a ráda jsem se učila vše důležité od zkušenějších kolegů, abych o oboru věděla co nejvíc. O dva roky později přišel nečekaný rozvod a moje řešení nepříjemné situace bylo upnout se na práci.

Během tří let jsem se stala ředitelkou celého marketingového týmu, což pro mě bylo jako sen.“

Přečíst článek ›

Finanční ohodnocení už tehdy měla dvakrát větší než její bývalý manžel a nic jí nechybělo. „Možná jen čas s dcerami. S těmi mi pomáhali moji rodiče a taky moje sestra, která sama mít děti nemohla a v holkách se docela zhlédla.

Často jsem zůstávala v práci do večera a když jsem přišla domů, stihla jsem jen podepsat úkoly a přečíst pohádku na dobrou noc. A pak jsem často šla zase pracovat, protože jsem stejně nemohla usnout.

Můj mozek stále jel na plný plyn a nevěděla jsem, jak ho vypnout,“ popisuje, co potížím předcházelo.

Na začátku stála chřipka

„Zlom nastal, když jsem od holek chytla nějakou chřipku. Zůstaly jsme doma všechny tři a ve chvílích, kdy mi nebylo tak zle a nebolelo mě celé tělo, mi pomalu docházelo, o co všechno přicházím.

Nejvíc mě tehdy šokovala Ema, jedna z dcer, když mi řekla, že je dobře, že jsem nemocná a doma, protože aspoň nejsem tak podrážděná, jako když v noci chodím z práce.

Najednou jsem se tam vůbec nechtěla vrátit, nechtěla jsem vstát, nic mě nebavilo, bála jsem se, že když se vrátím do toho kolotoče, nebudou mě dcery za chvíli znát, a zároveň jsem nevěděla, jak bych nás jinak uživila,“ vypráví Alexandra.

Přečíst článek ›

Chřipka odezněla, ale Alexandru začaly trápit bolesti hlavy a zad a žádná masáž ani cvičení nepomáhalo. „V práci jsem na všechny štěkala, ani jsem nechtěla řešit nové projekty, všechno jsem odkývala, aniž bych o tom něco věděla. Zmítala jsem se ve všech negativních pocitech stále dokola, až mě sestra odvedla k jedné své známé psycholožce,“ říká.

„Díky několikaměsíční psychoterapii jsem pochopila, že mě postihl syndrom vyhoření a že pracovat jen proto, abych něco dokázala exmanželi, nebyla ta správná motivace.

Kromě toho jsem zpočátku dostávala i léky, protože už jsem na tom byla psychicky hodně špatně a nedokázala jsem se starat ani o dcery.

Zklidnila jsem se, našla jsem si smysluplnější práci, kde nemyslím jen na zisk, a volný čas si konečně užívám s dětmi a rodinou,“ uzavírá Alexandra.

Názor odborníka: Mgr. Kristýna Brožková (psycholožka, Pedagogicko-psychologická poradna České Budějovice)Syndrom vyhoření je dnes často zaznívající pojem v laické veřejnosti, ale někdy je chybně zaměňován za syndrom vyčerpání či jiné psychické problémy související s chronickým stresem.

Málo kdo ví, že syndrom vyhoření je dlouhodobý proces, který začíná skrytě, a jedinec elementárním symptomům nevěnuje pozornost. Může mít však závažné zdravotní důsledky a postihuje jak psychickou, tak fyzickou stránku člověka.

Člověk směřující k syndromu vyhoření apriori začne pracovat s velkým entuziasmem, silnou vnitřní výkonovou motivací s příslušným emocionálním doprovodem a silnou potřebou pomáhat druhým. Postupem času narazí na překážky v dosahování cílů v práci a objeví se s tím spojená frustrace.

Do svého pracovního nasazení musí investovat stále více energie, proto zanedbává svoji zájmovou a sociální oblast. Pracovní zátěž se tudíž přenáší i do pohody rodinného života. Příčinu svých problémů však jedinec nevidí v profesi. V konečném důsledku cítí silný pocit zoufalství, až apatii, a postrádá smysluplnost života. Dochází k fyzickému, tělesnému i psychickému vyčerpání.

S tím se pojí větší riziko vzniku nemocí, závislostí na návykových látkách, vegetativních projevů, somatických problémů ve formě bolestí zad a hlavy. Lidé, kteří prožívají podobné schéma potíží, by měli vyhledat odbornou terapeutickou pomoc (ať už by šlo o existencionální terapii, kognitivně-behaviorální terapii, logoterapii, či pouze o návštěvu psychologa).

Terapeut je může doprovázet k vytvoření svých osobních hranic a k identifikaci obranných mechanismů. Měli by si vytvořit náhled na vzniklou situaci.

Doporučuje se změna povolání, rekvalifikace či dlouhodobá dovolená, která by vytrhla jedince z působení chronických stresových podnětů.

Jejich léčba by se měla dále zaměřit na rekapitulaci ontogenetického vývoje a na vznik jejich silné potřeby pečovat o druhé před péčí o sebe sama.

Přečíst článek ›

Informace o nemoci

Syndrom vyhoření nejčastěji potkává zdravotní sestry, lékaře, ošetřovatele, učitele, hasiče, policisty, pracovníky leteckého provozu či manažery.

Překvapivě jím mohou trpět i matky pečující o malé děti, jejichž dny se často točí jen okolo přebalování, krmení a uklízení.

Ohrožení jsou ale všichni ti, kteří se hodně stresují, mají nadbytek práce a nemají čas na své přátele ani koníčky, které je mohou přivést na jiné myšlenky.

• Mezi hlavní příznaky patří chronický pocit psychické únavy a tělesné nemohoucnosti, přehnaná sebekritika a snížená sebeúcta, podrážděnost, negativismus, bolesti hlavy, trávicí obtíže, úbytek či přírůstek váhy, poruchy spánku či zkrácený dech.
• V rámci prevence se nabízí pořádat pravidelné supervize pomáhajícím pracovníkům, dodržovat zdravý životní styl (fyzickou aktivitu, zlepšovat osobní pohodu, udržovat kvalitní sociální vztahy) a globálně zvyšovat svoji psychickou odolnost.
• Neschopnost „odstřihnout“ se od práce i doma jsou hlavními příčinami stoupající počtu případů vyhoření po celém světě. 

Jak předcházet syndromu vyhoření?• Vždy myslete na sebe o trochu víc než na svou práci. Na prvním místě jste vy a vaše zdraví a potom až práce.• Naučte se říkat ne, jakkoli těžké se to v práci někdy může zdát.• Relaxujte.

Projděte se v přírodě, vyvenčete psího mazlíčka, přečtěte si knížku nebo se podívejte na film, zatancujte si, vybijte zlost na boxu nebo se naučte vařit nějakou specialitu. Nevzdávejte se svých oblíbených činností!• Někdy pomůže i změna povolání.

Pokud cítíte, že to není to pravé pro vás, odejděte včas, než začnete svou práci nenávidět.

• Neberte na sebe zodpovědnost za všechno a všechny. Nemějte pocit, že vy jste jediní, kdo spasí vaši firmu.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví: Banánový chlebíček s čokoládou

Banány obsahují tryptofan – aminokyselinu, která se v těle mění v serotonin, známý jako hormon štěstí. Navíc díky vitaminu B6 a draslíku vám zaručí dobrou náladu.

Ingredience: 2 zralé banány, 100 g másla, 150 g třtinového cukru, 1 vanilkový cukr, 220 g hladké mouky, sušené švestky (podle chuti), 2 lžičky skořice, 100 g kvalitní čokolády, špetka soli, 2 vejce, prášek do pečiva

Postup: Smíchejte máslo pokojové teploty, třtinový i vanilkový cukr a míchejte, dokud nebudete mít hladký krém. Poté rozmačkejte banány a čokoládu společně se švestkami nakrájejte na co nejmenší kousky. Jakmile budete mít hotový krém, přidejte do něj dvě vejce, banány a postupně přidávejte mouku, špetku soli, skořici a nakonec prášek do pečiva.

Troubu si předehřejte na 170 °C a do připraveného těsta na závěr zlehka vmíchejte čokoládu a švestky. Banánový chlebíček můžete péct v podlouhlé formě určené přímo pro něj, ale klidně i v dortové formě. Nezapomeňte formu vymazat máslem a vysypat moukou.

Pečte přibližně 50 minut a chlebíček zkontrolujte pomocí špejle. Jakmile bude hotový, nechte ho vychladnout a poté nakrájejte. Dejte si ho samotný nebo třeba s marmeládou.