Roztroušená skleróza příznaky – Vše o zdraví

Roztroušená skleróza je onemocnění postihující centrální
nervový systém. U každého mohou příznaky a průběh nemoci
probíhat zcela odlišně, protože záleží na postižené oblasti mozku a
míchy. Průběh je zcela nepředvídatelný – u někoho
dochází k lehkým tělesným potížím a u někoho může dojít až
těžké invaliditě.

Nejčastěji vzniká u mladých lidí mezi dvaceti až
čtyřiceti lety života. V České republice žije asi 10 000 lidí
trpících roztroušenou sklerózou. Stále není známa její příčina, a
proto dosud nebyl nalezen ani žádný lék.

Roztroušená skleróza napadá bílou hmotu mozku, ve
které dochází k nervovým vzruchům ze smyslů a ke svalům. Dochází
k porušování a rozpadu myelinové pochvy, která izoluje a
obaluje nervová vlákna (axony). Místa, kde došlo k přerušení myelinové
pochvy, se nazývají plaky.

Myelin napomáhá přenášet nervové impulsy. Pokud axony
přijdou o část myelinové pochvy, vysílané impulsy nejsou správně
přenášeny, což má za následek příznaky roztroušené sklerózy. I když
buňky CNS jsou schopné do jisté míry myelinovou pochvu obnovit, vznikají na
ní jizvy. Se zvyšováním počtu jizev jsou příznaky stále
výraznější a výraznější.

Se zničením myelinové pochvy v některých případech souvisí úbytek
nervových vláken, označovaný jako axonální ztráta. Ty
nahradit nejde.

Šedá hmota, odpovědná za myšlení, paměť a vědomí,
nebývá napadena.

Příčina a rizikové faktory roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza se definuje jako autoimunitní
onemocnění, kdy imunitní systém napadá své vlastní orgány a
tkáně. V tomto případě imunitní systém napadá myelinové pochvy
nervových vláken.

Přestože příčina nemoci není stále známá, předpokládá se několik
možných faktorů:
Na jejím vzniku se pravděpodobně podílí dosud neznámý
virus. Mohl by to být i tzv. retrovirus, který může
vegetovat v našem organismu po několik let bez příznaků. Tento vznik by
mohlo podpořit infekční onemocnění, velká fyzická námaha, podchlazení,
slunění a duševní stres.

Samotný stav se velmi často zhoršuje po porodu, během kojení a
v těhotenství. Ženy trpící roztroušenou sklerózou mají nárok na
bezplatné přerušené těhotenství, protože je u nich těhotenství
velmi rizikové. Na druhou stranu může právě po interrupci dojít
ke zhoršení stavu.

Je též předpokládána určitá dědičná dispozice,
která je dána vnímavostí vůči reakcím imunitního systému. Pokud se
v rodině vyskytuje člen s roztroušenou sklerózou, mají jeho blízcí
příbuzní riziko vypuknutí nemoci přibližně od 1:50 do 1:100. Avšak jen
20% nemocných s RS má mezi nejbližším příbuzenstvem nemocného
s RS.

Některé studie pracují na spojení mezi nedostatkem vitamínu
(hlavně D,B) a RS. Dále se uvažuje o těžkých kovech, nadbytku
mastných kyselin v potravě, neuroalergiích a poruchách
cévních stěn.

Roztroušená skleróza postihuje ženy téměř dvakrát častěji
než muže (asi 3:2).

Studie dokázaly, že riziko vzniku velmi ovlivňuje
prostředí, ve kterém žijeme. Ve světě se v tropických a
subtropických oblastech RS téměř nevyskytuje, což by mohlo souviset právě
s oním nedostatkem vitamínu D.

Největší výskyt roztroušené sklerózy
v České republice je v oblasti severních Čech, což by mohlo mít zase
spojení se zhoršeným životním prostředím.

Lékaři předpokládají, že
lidé v této oblasti mají narušenou imunitu organismu a jsou náchylnější
k autoagresivnímu chování.

Příznaky a projevy roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza nemá specifické příznaky. Může se projevovat
mnoha různými příznaky, protože může být zasáhnutá jakákoliv oblast
centrálního nervového systému.

Mezi nejčastější příznaky patří snížení
citlivosti a mravenčení v končetinách.

Celková koordinace pohybů a pohyblivost může být více či méně
narušena. Jedním z častých znaků bývá tzv. Lhermittův
příznak, který nemocný pociťuje ve formě elektrických impulsů
pří překlonění hlavy.

Dále se může objevit porucha vidění, například
nekontrolovatelné kmitání očima nebo dvojité vidění. Jedním z prvních
příznaků může být zánět očního nervu – tzv. optická
neboli retrobulbární neuritida. Nemocný pociťuje bolest za okem, vidí
rozmazaně nebo dvojitě, má výpadky zorného pole a snížené vnímání
ostrosti barev.

V některých případech může mít nemocný potíže
s výslovností a plynulou řečí.

Nemoc často doprovází chronická únava. Mohou se objevit
závratě a epileptické záchvaty. Roztroušená skleróza je často provázena
depresí a nechutí do života.

Tyto potíže mohou přetrvávat týdny i měsíce.

Vyšetření roztroušené sklerózy

Není lehké diagnostikovat roztroušenou sklerózu, protože neexistují
spolehlivé testy. Lékař tak musí vyloučit všechny možné nemoci.

Nejdříve s vámi probere vaši osobní anamnézu, kde ho nejvíce budou
zajímat příznaky.

Poté využije některé z dostupných vyšetření:
Magnetická rezonance poskytne trojrozměrné obrazy orgánů a
struktur bez vyzařování rentgenových paprsků.

Vyšetření se provádí
v úzkém tunelu, který může vyvolat nepříjemné pocity stísněnosti.
Nemusíte se však ničeho bát, lékaři vám vloží do ruky přístroj,
kterým je můžete okamžitě v případě potíží přivolat.

Tunel je také
osvětlený, aby tma nezhoršovala už tak nepříjemné pocity.

Podezřelé změny (zánět, zjizvení) v centrálním nervovém systému se
zobrazí světlou barvou.
Magnetická rezonance je cennou pomocí při diagnostice, avšak ne dostatečnou
pro potvrzení nemoci RS.

Pomocí počítačové tomografie (CT) lze kombinovat
rentgenové záření a počítačové vyhodnocení, a tím získat řezy tělem
i orgánů z mnoha pohledů. Na řezech jsou zobrazeny i měkké tkáně
s eventuálními tumory, které běžný rentgenový snímek nezachytí.
Výhodou tohoto vyšetření je nízká radiační zátěž.

Vyšetření mozkomíšního moku se provádí lumbální
punkcí, tzv. lumbálkou. Zde se zjišťuje hladina gama-globulinů,
plazmocytů, lymfocytů a celkových proteinů.

Evokované potenciály (EP) znamenají záznam elektrické
aktivity v mozku na určité podněty. Zjišťuje se průchodnost podnětů do
mozkové kůry na základě vyhodnocení doby mezi podnětem a odpovědí.

Vyšetření trvá maximálně hodinu a je podobný vyšetření
EEG, kde vám na hlavu nasadí několik elektrod. Promítají
vám měnící se šachovnici, dále pouštějí do sluchátek zvuky o různé
intenzitě a testují vnímání bolesti pomocí elektrod na zápěstí a
kotníku.

Tato metoda se používá doplňkově, protože výsledek nemusí být
vždy průkazný.

Průběh roztroušené sklerózy se dělí do dvou skupin:
benigní, kdy dochází k málo atakům a postižení může
být minimální a po letech; a maligní, kdy dochází
k častým atakům a k rychlému nárůstu invalidity.

Lékař vám může sdělit stádium RS:

1. Remitentní – relabující (RR) patří mezi
   nejčastější formy nemoci a kterou nemoc obvykle začíná. Většinou trvá
   po několik let a je provázena atakami neboli relapsy, které
   znamenají zhoršení neurologických potíží. Polovina nemocných nemá
   zpočátku velké potíže a nenavštíví lékaře do doby než přijde
   těžší ataka. Pro prodělaných atakách dochází k částečnému nebo
   úplnému uzdravení, pokud organismus nahradí poškozený myelin.

Čím méně atak nemocný prodělá a čím mají lehčí průběh, tím
lepší je předpověď do budoucnosti. Může nastat jen jedna ataka a nemoc se
nemusí dlouho projevit. Jen v tomto stádiu lze nemoc ovlivnit
léky.

1. V sekundárně chronickoprogresivním stádiu
   dochází k trvalému postižení, protože organismus už není schopen
   regenerace. Tato forma bývá nazývána jako sekundární, i když remitentní
   – relabující stádium do tohoto stádia přejít nemusí. I v tomto stádiu
   je člověk schopen normálně žít a pracovat – záleží na postižených
   mozkových funkcích.

V tomto stádiu je důležitý postoj a spolupráce pacienta, protože
správnými návyky (životospráva, cvičení) lze lépe udržet jeho
schopnosti.

1. Primárně progresivní forma se objevuje
   především u pacientů, kteří onemocní po 40. roku života. Postižení
   postupně narůstá a není možno ho ovlivnit léky.

1. Relabující – progresivní stádium je velmi
   vzácná forma, kdy po atakách dochází k minimálnímu uzdravení. Cílem
   léčby je zastavit postup nemoci za každou cenu.

• Pro zhodnocení pokročilosti roztroušené sklerózy je používána
  nejčastěji Kurtzkeho stupnice postižení neboli
  EDSS.
• 0 – normální neurologický nález
• 1 – mírné potíže, jen malé odchylky
  v neurologickém nálezu
• 2 – lehké potíže, minimální omezení, lehká slabost,
  lehké poruchy chůze a okohybné poruchy,
  neurologický nález malý
• 3 – výraznější postižení, porušena hybnost a
  výkonnost, zachována pracovní schopnost
• 4 – těžší postižení, omezena pracovní schopnost,
  normální způsob života možný, horší sexuální
  schopnosti
• 5 – značné postižení, pracovní neschopnost, možná
  samostatná chůze na krátkou vzdálenost
• 6 – pohyb s pomocí hole nebo berle, přesuny na krátké
  vzdálenosti, drobné domácí práce
• 7 – hybnost až nemožná, závislost na invalidním
  vozíku, zachována základní soběstačnost
• 8 – ležící, omezená soběstačnost, není schopen
  přesunů do invalidního vozíku
• 9 – bezmocný, nesoběstačný
• 10 – smrt

Tato stupnice může být doplněna stupnicí NRS. Její
výhodou je, že na rozdíl od EDSS zohledňuje náladu a kognitivní
schopnosti. Normální neurologický nález je hodnocen nulou, stupně
1+, 2+, 3+ a 4+ znamenají zlepšení stavu a stupně -1, -2, -3 a
-4 zhoršení stavu.

Léčba roztroušené sklerózy

Na léčbu mají lékaři rozdílné názory. Někteří podporují
konzervativní léčbu pomocí podpůrných prostředků v období ataky, jiní
naopak radikální v období klidu. Nicméně platí, že čím dříve je RS
odhalena, tím je větší naděje na zpomalení rozvoje choroby.

Léčba spočívá v prevenci ataků, rozvoji nemoci a úlevy od potíží.
Souběžně s příslušnou farmakoterapií a
fyzioterapií by měl pacient podstupovat i podpůrnou
psychoterapii.

Existuje několik možností v oblasti farmakoterapie:

Léčba akutního ataku (relapsu) je řešena podáváním
vysokých dávek kortikoidů (dexametazon, metylprednizol).
Působí protizánětlivě a urychlují zotavení z ataky. Nepozastavují však
průběh nemoci ani nezbraňují relapsům.

Ke snížení počtu relapsům se užívají tzv. léky první
volby, které bojují i proti rozvoji nemoci a rozsahu relapsů.
Využívají se k tomu interferony (beta 1b, beta 1a), jež
mají protizánětlivý účinek.

Stimulují centrální nervový systém, a
tím snižují průnik zánětlivých buněk. Léčba je však doprovázena
vedlejšími účinky jako je bolestivé zarudnutí v místě vpichu,
chřipkové příznaky, zvýšení jaterních testů, snížení krvinek a
destiček.

Existuje několik typů, které se liší počtem dávek v týdnu,
způsobem podání a množstvím látky. Nutná je pravidelná kontrola
krevních testů.

Důležitá je také symptomatická léčba, která vede ke
zvládnutí jednotlivých příznaků RS.

Podávají se léky proti bolesti,
antidepresiva, proti závratím (Theadryl,
Medrin), proti obtížím s močením (Ditropan, Mictonorm)
i při sexuálních obtížích (Apomorfin, Tadalafil,
Vardenafil, Sildenafil).

Při léčbě roztroušené sklerózy se využívá pomoci
fyzioterapeutů . Fyzioterapeuti bojují proti ochablosti
svalů a protažení zkrácených svalů.

Používají mnoho metod jako je
cvičení v bazénu, léčebná gymnastika, Vojtova metoda, Bobathova metoda,
Kabatovo cvičení, hipoterapie, elektroterapie, vodoléčba a masáže.

Člověk trpící RS má nárok každé dva roky na pobyt
v lázních – probíhají ve Vráži u Písku, Dubí u Teplic,
Klimkovicích u Ostravy, Piešťanech a v Trenčianských Teplicích.

Jak si mohu pomoci sám

Pacient by se měl vyvarovat stresu, protože byl studií
potvrzen vztah mezi rostoucím stresem a nervovým poškozením mozků.

Nemocným prospívá slunění v rozumné míře. Naopak
intenzivní opalování, přílišná námaha a horké koupele mohou příznaky
zhoršovat.

Je také vhodné lehké cvičení pro zlepšení svalové
síly a ohebnosti. Nikdy však necvičte, pokud trpíte akutními příznaky
nemoci. Určitě není vhodné fyzicky namáhavé zaměstnání.

Nejen nemocným, ale i členům rodiny mohou pomoci specializované
poradny.

Váš lékař vám může poradit, jak se dobře stravovat. Existuje mnoho
speciálních diet, které pomáhají průběh onemocnění zpomalit.

Potravinové doplňky mají za úkol zvýšit antioxidační aktivitu pro
ochranu nervových buněk před volnými radikály, podpořit tvorbu mastných
kyselin a dalších látek účastnících se stavby nervů a zmírnit
zánětlivé projevy.

Můžete začít multivitamínovým přípravkem nebo na
radu svého lékaře vytvořit vlastní dávkování vitamínů. Příznivý
efekt nemusíte zpozorovat ihned, ale až po určité době.

Důležitými antioxidanty během léčby roztroušené
sklerózy jsou vitaminy C a E. Doporučené dávkování je asi
500mg vitamínu C a 250mg vitamínu E dvakrát za den.

Dále bývá doporučený B-komplex a vitamín
B12, protože pomáhají pří udržování struktury a
funkcí nervů.

Studie konané na zvířatech odhalily možný vztah vitamínu
D k roztroušené skleróze. Roztroušené skleróza je vzácná
v tropických oblastech, kde hladinu vitamínu D zvyšuje opalování a na
norském pobřeží, kde často konzumují mořské ryby plné vitamínu D.
Příliš velké množství vitamínu D může být toxické, proto jsou nutné
další studie.

Mezi vhodné doplňky patří také rybí olej, pupalkový
olej a jinan dvojlaločný (ginkgo biloba) pro zlepšení přítoku krve do
nervového systému. Vegetariáni mohou rybí olej nahradit lněným olejem.

Dále můžete vyzkoušet zinek, lecitin,
karnitin, třezalku, ploštičník, ženšen, zázvor a oves.

Ze zkušeností nemocných by si každý pacient měl dávat pozor při
přecházení silnice. Může se stát, že jedoucí auto uvidíte, ale nemusí
vám dojít, že na tu vozovku vstupovat nemáte.

Dále můžete přijít o citlivost kůže a oblečení vás může velice
obtěžovat – kousat, škrábat apod. V takovémto případě zkuste najít
vám co nejpříjemnější oblečení vyrobené z přírodních látek.

Diskuse

Další názvy: sclerosis multiplex, RS, ereska, roztroušená skleróza mozkomíšní

Pokroky v léčbě roztroušené sklerózy: pacienti dnes pracují, sportují, mají děti a žijí běžný život, jako zdravá populace

Roztroušenou sklerózou trpí celosvětově asi 2,5 milionu nemocných, především žen. V České republice je přibližně 18 tisíc pacientů a jejich počet konstantně narůstá. Často se jedná o lidi v produktivním věku, kteří začínají profesní kariéru, zakládají rodinu a měli by být na vrcholu sil. V minulosti však byla úspěšnost léčby přibližně jen 30 %, u většiny pacientů tak onemocnění vedlo různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí. Dnes už je situace zcela jiná. Zásadní posun přinesly především moderní, vysoce účinné léky a léčebné strategie. Včasně nasazená tzv. biologická léčba pomáhá výrazně zpomalit vývoj onemocnění a pacienti tak mohou pracovat, sportovat a žít normální život. Ze studie Inovace pro život navíc vyplývá, že efektivnější léčba přináší úspory veřejných rozpočtů v minimální výši 560 milionů korun.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu (míchu a mozek).   

Nejčastěji se projevuje střídáním období s příznaky (tzv. atakami) a bez příznaků. Potíž je především v tom, že projevy RS jsou u každého pacienta individuální a průběh onemocnění tak nelze předpovědět.

U někoho dochází k rychlému postupu onemocnění, jiný je po celý život, až na několik atak, zcela zdráv. V průběhu let však dochází u většiny pacientů k postupnému úbytku mozkové tkáně a jejich stav se trvale zhoršuje (dochází k tzv. sekundární progresi).

Nejvážnější formou RS je takzvaná primárně progresivní, u níž se i bez zjevných atak stav nemocného horší.   

Příčina: není zcela objasněna, pravděpodobně genetické odlišnosti, infekce virem Epstein Barrové, nedostatek vitamínu D, složení mikrobiomu atp. Negativní vliv má kouření, stres a nesprávná životospráva.

Popis: principem onemocnění je chybná reakce imunitního systému, který napadá myelinové obaly nervů a později i nervová vlákna a nervové buňky pacienta.

Následky: zcela individuální, často únava, poruchy citlivosti, poruchy zraku a soustředění, zhoršení paměti, obrna končetin, závratě, chronické bolesti, inkontinence, invalidita atd.  

Roztroušená skleróza se v ČR léčí ve vysoce specializovaných centrech. V rámci léčby se lékaři pomocí moderních biologických léčiv a dalších opatření snaží co nejdéle prodloužit dobu bez příznaků a zhoršení (tzv. No Evidence of Disease Activity), minimalizovat délku hospitalizace a umožnit pacientovi brzký návrat do života i pracovního procesu.  

První moderní léčiva přišla na trh v polovině devadesátých let minulého století. V posledních deseti letech mají lékaři k dispozici širší škálu moderních léčiv. Mohou tedy volit nejen nejvhodnější aplikaci léčby, ale především mohou měnit léčbu ve chvíli, kdy léčba první linie přestane účinkovat.  

Díky včasnému nasazení vhodných biologických léčiv lze navodit dlouhodobý klidový stav, tzv. remisi. „Přestože počet pacientů s roztroušenou sklerózou narůstá, počet akutních hospitalizací průběžně klesá. Jen v období let 2012 až 2018 došlo k více než 40procentnímu poklesu hospitalizačních dní,“ vysvětluje prof. RNDr.

 Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dodává: „I samotný nárůst počtu pacientů je vlastně pozitivní jev, neboť se bavíme o tzv. prevalenci léčených, tedy o počtu úspěšně léčených osob, které s danou diagnózou žijí kvalitní život. Pokud jejich počet roste, odráží to klesající mortalitu a rostoucí úspěšnost léčby.

“   

Zároveň se daří vracet pacienty dříve do práce.

 „Zatímco v roce 2013 pouze polovina pacientů s roztroušenou sklerózou pod 65 let pracovala na plný nebo částečný úvazek, v roce 2018 pracovalo již 75 procenta pacientů ve věku pod 65 let užívajících biologickou léčbu. Práceschopnost je nyní srovnatelná s běžnou populací,“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.  

Včasně nasazená léčiva také pomáhají prodloužit dobu dožití pacientů, která se dnes blíží očekávané době dožití běžné české populace.

„Na pacientech, kteří mají přístup k inovativní léčbě, vesměs na první pohled nepoznáte, že jsou nemocní. Pracují, sportují, mají děti. Mají to štěstí, že mohou žít „obyčejný“ život jako zdraví lidé.

Nelze ale říci, že by neměli žádné zdravotní obtíže, jen nemusí být viditelné,” uvedla Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA.   

• Počty nemocných RS narůstají
• 2012: 12 541 pacientů
• 2018: 17 730 pacientů
• Predikce 2030: 27 000 pacientů*  

„Inovativní léčba má na pacienty s RS zcela zásadní dopad, a to zejména na nově diagnostikované pacienty. U těch musí být díky nařízení vlády 307/2012 Sb.

o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb zahájena biologická léčba do 4 týdnů.

Nečeká se tedy na počet a četnost atak nemoci, jak je tomu pacientů diagnostikovaných před účinnosti tohoto nařízení,” vysvětluje Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA – česká MS společnost, z. s.   

Přestože léčba vysoce inovativními léčivými přípravky je finančně nákladná, její přínosy nepociťují jen pacienti a jejich ošetřující lékaři, ale také státní rozpočet. Práceschopní pacienti odvádějí do systému zdravotní pojištění (daně), místo toho, aby čerpali invalidní důchod a sociální dávky.

„S rostoucím počtem úspěšně léčených pacientů dochází k šetření ve zdravotním i sociálním rozpočtu. Úspory za zkrácené pobyty v nemocnici a ušetřené invalidní důchody se jen v období 2010 až 2017 vyšplhaly na minimálně 560 milionů korun.

Pro lepší ilustraci uveďme, že přímé příjmy státu z pracujícího pacienta s roztroušenou sklerózou, dle studie Inovace pro život, pokrývají značnou část léčebných nákladů,“ dodává Jakub Dvořáček.   

Přestože je situace dnešních pacientů nesrovnatelně lepší než před lety, stále nejsme na konci cesty. Roztroušená skleróza dosud není vyléčitelnou nemocí a pro mnohé pacienty, především v pozdějších stadiích nemoci, neexistují vhodné medikamenty.

„Do budoucna však hledíme s nadějí – první lék na sekundárně progresivní formu nemoci byl již schválen v USA. Ve vývoji je dalších 40 léků, jejichž cílem je pomoci pacientům s progresivnějšími stadii nemoci, a léčiva, jež by měla dokázat ‚spravit‘ poškozená nervová vlákna a jejich obaly.

Tato léčiva by měla napravit zcestnou reakci imunitního systému a natrvalo jej přeprogramovat,“ říká závěrem Jakub Dvořáček. 

Cílem studie Inovace pro život (www.inovaceprozivot.cz) je efektivizace dopadů inovací ve zdravotní péči v České republice a poskytnutí verifikovaných dat o inovativní léčbě všem zainteresovaným stranám. Autorem studie je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, spoluautorem poradenská společnost EY. Na vývoji studie v expertních rolích dále spolupracovali: prof.

RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (výpočet a validace demografického dopadu), Ing. Miroslav Zámečník, ekonom a publicista (podpora a validace výpočtu ekonomických dopadů), Rut Bízková, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR (podpora a validace inovativních výzev a příležitostí) a členské společnosti AIFP (poskytování údajů a statistik).

  

Studie Inovace pro život se zaměřila na 9 terapeutických oblastí, jež zachycující výzvy a ilustrují vývoj a pokrok inovativní léčby s kvantifikovatelnými dopady. Jedná se například o roztroušenou sklerózu, karcinom prsu, kolorektální karcinom, diabetes 2. typu, revmatoidní artritidu a řadu dalších.  

Studie se také zaměřila na hospodářské přínosy inovativního průmyslu.

Farmaceutický průmysl totiž generuje významné finanční prostředky a svými aktivitami a investicemi vytváří obrat s relativně vysokým multiplikačním efektem.

Hospodářský dopad vzrostl z 25 miliard korun v roce 2009 na 42 miliard korun v roce 2018. S výsledky studie budeme veřejnost průběžně seznamovat v roce 2020. Více o studii se dozvíte na www.inovaceprozivot.cz. 

Zdroj: Národní zdravotnický informační systém   

Pokroky v léčbě roztroušené sklerózy

Rané příznaky roztroušené sklerózy

Pokud jste se dostali na tuto stránku, máte možná obavu, že vy nebo někdo z vašich blízkých by mohl mít roztroušenou sklerózu. Proto jsme pro vás připravili přehled hlavních projevů RS, které patří v rané fázi k nejčastějším.

Rané příznaky RS mohou být ale nejasné a mohou být projevem různých poruch nervového systému. Příznaky, které přicházejí a odcházejí, můžeme mít tendenci ignorovat a nevěnovat jim pozornost.

U RS je důležité, aby byla diagnostikována co nejdříve, protože časná léčba může podstatně ovlivnit celkový průběh nemoci.

V tuto chvíli neexistují žádné příznaky, fyzické nálezy ani laboratorní testy, které mohou jednoznačně diagnostikovat RS.

Existují postupy, které se používají k určení toho, zda člověk splňuje dlouhodobě stanovená kritéria pro diagnózu RS a vylučují se další možné příčiny jeho příznaků.

K těmto postupům patří pečlivá anamnéza, neurologické vyšetření a různé testy včetně magnetické rezonance (MRI), evokovaných potenciálů (EP) a analýzy míšních tekutin.

K určení diagnózy musí lékař najít důkazy o poškození v nejméně dvou oddělených oblastech centrálního nervového systému (CNS), které zahrnují mozek, míchu a optické nervy, a vyloučit všechny ostatní možné diagnózy.

Lékař provádí řadu testů pro hodnocení mentálních, emočních a jazykových funkcí, pohybu a koordinace, rovnováhy, zraků a dalších smyslů. V mnoha případech poskytuje lékařská anamnéza a neurologická vyšetření dostatek důkazů, aby splňovaly diagnostická kritéria.

Přestože neexistuje definitivní krevní test určující RS, mohou krevní testy mohou vyloučit jiné stavy, které způsobují podobné příznaky jako RS, včetně lymeské boreliózy, jiných autoimunitních onemocnění (vaskulitid), některých vzácných dědičných poruch a AIDS.

Máte li některý, nebo všechny z uvedených příznaků a máte podezření na roztroušenou sklerózu, kontaktujte svého neurologa, který vás vyšetří a doporučí další postup včetně případné konzultace v příslušném specializovaném RS centru.2

1. Zjistěte si co nejvíce informací Zjistěte si, co všechno můžete udělat pro to, abyste oddálili průběh nemoci. Užitečné informace naleznete např. v brožuře Zdraví mozku.
2. Nechte si poradit RS v České republice trpí 17 – 20 tisíc lidí. Nejste v tom tedy vůbec sami. Působí u nás řada organizací, které vám poradí, jak se s novou situací vyrovnat. Spojte se s nimi: eReS Tým, Unie Roska, Sdružení mladých sklerotiků, MSrehab.
3. Neodkládejte léčbu Po zjištění diagnózy je důležité zahájit léčbu co nejdříve. Je prokázáno, že řada léků snižuje frekvenci a závažnost symptomů nebo relapsů, a také zpomaluje progresi RS.
4. Udržujte se tělesně i duševně fit Vy sami můžete ovlivnit projevy nemoci tím, že se budete udržovat v tělesné i psychické kondici. Pomůže vám to snižovat u RS tak častou únavu, bolest nebo stres.
5. Řekněte o RS svým dětem Pokud máte děti, budete stát před náročným úkolem, jak jim vysvětlit svou diagnózu. Pomoci vám v tom může zábavný komiks Medikidz, který dětem pomůže pochopit, co je to roztroušená skleróza.
6. Neztrácejte naději I když v současné době neexistuje žádný lék na RS, nová léčba může zpomalit průběh onemocnění, zlepšit kvalitu života a zabránit postižení. Stále také probíhají výzkumy léčby, která by postup nemoci zastavila.4

Reference:

1 National Multiple Sclerosis Society. MS Symptoms. 2018. https://www.nationalmssociety.org/Symptoms-Diagnosis/MS-Symptoms Last accessed: 26. 4. 2018.

2 National Multiple Sclerosis Society. Diagnosing MS. 2018. https://www.nationalmssociety.org/SymptomsDiagnosis/Diagnosing-MS, Last accessed: 7. 5. 2018.

3 Havrdová, E., Klinický standard pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica. 2012; 67, s. 20.

4 Aktivnizivot.cz. Základní informace o roztroušené skleróze. 2018. http://www.aktivnizivot.cz/zajimave-tipy/roztrousena-skleroza-v-cr/ Last accessed: 7. 5. 2018.

Některé léky na roztroušenou sklerózu potlačují imunitní systém, říká lékař

Samotná léčba může být v některých případech riziková. V době koronaviru to do jisté míry platilo i pro nemocné s roztroušenou sklerózou (RS). Tato nemoc postihuje centrální nervový systém a sice není vyléčitelná, ale její příznaky lze oddálit.

Některé léky, takzvaná imunosupresiva, totiž potlačují příznaky nemoci, současně však zmírňují činnost imunitního systému. V době covidu-19 je proto podání těchto léků rizikové.

 O tom, jak se tedy nemocní s RS v době koronaviru léčí, jsme mluvili s profesorem Janem Marešem, zástupcem přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Hrozí lidem s roztroušenou sklerózou nějaké větší riziko, co se týká covidu-19?

Podle dosavadních poznatků nepředstavuje roztroušená skleróza vyšší riziko pro infekci koronavirem SARS-CoV-2. V současnosti probíhá intenzivní sběr dat pacientů s RS, u kterých bylo prokázáno onemocnění covidem-19, ale zatím nejsou tyto vzorky statisticky významné. Proto můžeme vycházet pouze ze zkušeností na menších souborech pacientů.

U většiny lidí proběhne onemocnění pouze s mírnými příznaky, u pacientů s RS má na jeho průběh vliv řada faktorů: jednak jsou s tímto chronickým onemocněním často spojené další zdravotní komplikace, a navíc léky takzvaně modifikující průběh RS (biologická léčba) potlačují reakce imunitního systému.

Kvůli tomu může mít u nich covid-19 komplikovaný průběh.

Měli by se tedy snažit novému koronaviru vyhnout?

Ano. Nákaza covidem-19 je vnímána jako riziková zejména v seniorské populaci, u nemocných s chronickými chorobami, poruchami imunitního systému a také u jedinců, kteří užívají léky na potlačení imunity včetně biologických preparátů.

Proto jsou pacienti s roztroušenou sklerózou v mnoha vyspělých zemích zahrnuti mezi rizikové skupiny a jsou žádáni, aby ve zvýšené míře dbali na dodržování hygienických opatření včetně tzv.

sociálního odstupu a odpovídajícího pracovního režimu, jako je například práce z domova a podobně.

Už jste zmínil, že většina léků modifikujících průběh onemocnění funguje na principu potlačení nebo modulace imunitního systému. Nemůže to být problém při léčbě v době koronavirové?

Snažíme se u každého pacienta vybalancovat riziko relapsu či progrese roztroušené sklerózy a riziko nákazy covidem-19.

Nikdo samozřejmě předem neodhadne, zda daný pacient novou infekcí onemocní a jak se s ní případně bude jeho modifikovaný imunitní systém vypořádávat.

Vycházíme z poznatků, které máme především o mechanismu účinků jednotlivých biologických preparátů, ale také z celkového medicínského profilu pacienta včetně jeho dalších onemocnění. Přesnější informace přinesou až data, o kterých jsem mluvil na začátku.

Jsou některé léky rizikovější? Co potom lékaři dělají? Přeruší se léčba, nebo se nasazuje jiný lék?

Máme za to, že závažnost nákazy covidem-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou závisí mimo jiné na míře imunosupresivního účinku různých biologických léčiv. Odborná společnost proto rozdělila tyto léky do tří skupin podle „rizikovosti“ s ohledem na koronavirovou nákazu.

V době pandemie se některé léky nenasazují, nebo se oddaluje podání další dávky. V případě nákazy pacienta s RS se řídíme závažností průběhu nákazy a také mírou imunosupresivního efektu daného léku.

Takže postupy se různí od ponechání zavedené léčby přes převedení na lék s menším imunosupresivním efektem až po úplné vysazení biologického preparátu.

Když se nyní začíná s léčbou nového pacienta, kdy hrozí druhá vlna koronaviru, doporučuje se používat některé léky přednostně?

Názory na druhou vlnu pandemie se různí a vzhledem k dobrému nastavení epidemiologických standardů se v zásadě nelimitujeme při nasazování nových pacientů na biologický preparát nebo převedení nemocného v případě potřeby na lék s vyšší účinností. Vždy rozhoduje medicínská indikace s ohledem na stadium onemocnění a jeho aktivitu.

Odkládá se u některých lidí s nově diagnostikovanou roztroušenou sklerózou zahájení léčby?

V současnosti, kdy je epidemie v České republice „zvládnuta“, zahajujeme léčbu v co nejkratší možné době od stanovení diagnózy. Zásadním principem zůstává co nejčasnější zahájení léčby RS biologickým lékem vycházející ze současného aktuálního národního standardu léčby, a to za účelem dlouhodobé stabilizace onemocnění s oddálením progrese a zabráněním časné invalidity.