Salmonela – Vše o zdraví

SPOLEČNÉ RYCHLÉ HODNOCENÍ RIZIKA, ECDC–EFSA.

Celý článek
24. srpen 2021
| MUDr. Michaela Špačková, Mgr. Ondřej Daniel

Stručný souhrn informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) k výskytu gastrointestinálních infekcí způsobených Salmonella Enteritidis sekvenční typ (ST) 11 v souvislosti s konzumací drůbežích výrobků v několika členských zemích EU / EHP a ve Spojeném království. 25.2.2021.

Celý článek
1. březen 2021
| Centrum epidemiologie a mikrobiologie

Společné rychlé hodnocení rizik Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Rapid outbreak assessment: Multi-country outbreak of Salmonella Typhimurium and S. Anatum infections linked to Brazil nuts

Celý článek
27. říjen 2020
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a NRL pro salmonely, CEM, SZÚ

Dotazník byl pro účely epidemiologického šetření pro vytvoření hypotézy o zdroji/vehikulu nákazy adaptován pracovníky CEM SZÚ Praha dle dánského dotazníku. Poslední aktualizace proběhla 16.7.2018.

Celý článek
16. červenec 2018
| MUDr. Klára Labská, MUDr. Michaela Špačková, MUDr. Hana Orlíková

Od srpna roku 2017 je ve Francii pozorován zvýšený výskyt onemocnění způsobených bakterií Salmonella Agona spojený s konzumací kojenecké mléčné výživy (sušené mléko). Do 11. ledna 2018 bylo do ECDC nahlášeno celkem 39 onemocnění u dětí mladších jednoho roku: 37 případů ve Francii, jeden ve Španělsku, potvrzený celogenomovou sekvenací (WGS), a jeden v Řecku.

Celý článek
23. leden 2018
| MUDr. Michaela Špačková, Centrum epidemiologie a mikrobiologie

Odkaz na stránky Informačního centra bezpečnosti potravin a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kde lze nalézt zprávu o epidemii nákaz bakterií Salmonella.

Celý článek
5. leden 2018
| CEM, SZÚ

Tisková zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze dne 23. 12. 2017, která potvrdila distribuci několika šarží kojeneckých mléčných výživ, u kterých existuje podezření na kontaminaci bakteriemi rodu Salmonella.

Celý článek
3. leden 2018
| CEM, SZÚ

Systém epidemiologické bdělosti upravený vyhláškou č. 275/2010 Sb., příloha č. 26

Celý článek
20. leden 2011
| MUDr. Fabiánová Kateřina

Celý článek
13. srpen 2008
| MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.

V březnu roku 2016 Řecko nahlásilo epidemii salmonelóz způsobenou dříve nepopsaným sérotypem.

Celý článek
11. říjen 2019
| MUDr. Michaela Špačková, Mgr. Ondřej Daniel

Nejčastěji se vyskytujícími onemocněními infekční etiologie přenášenými vodou a potravinami v ČR jsou dlouhodobě salmonelózy a kampylobakteriózy. Onemocnění salmonelózou jsou v ČR povinně hlášena od roku 1951, kampylobakteriózy od roku 1984.

Celý článek
19. červenec 2018
| MUDr. Michaela Špačková a Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

K nejvýznamnějším onemocněním alimentárního původu v České republice s tradičně nejvyšším počtem případů patří kampylobakteriózy, salmonelózy a průjmy virového původu. Z analýzy dat Informačního systému pro infekční nemoci (EPIDAT) Státního zdravotního ústavu vyplývá, že trend výskytu těchto onemocnění se v  letech 2007-2017 měnil pouze mírně.

Celý článek
10. červenec 2018
| MUDr. Špačková M., PhDr. Gašpárek M.

Ve Velké Británii (UK) a v Dánsku probíhá epidemie se společným zdrojem vyvolaná Salmonella Enteritidis fagotyp 8, MLVA (Multiple Locus Variable-number Tandem Repeat Analysis) profil 2-10-8-5-2.

Celý článek
12. prosinec 2016
| MUDr. Marta Príkazská

V některých zemích EU/EEA (European Union/European Economic Area) probíhá od července 2015 epidemie vyvolaná Salmonella Enteritidis fagotyp 8, MLVA (Multiple Locus Variable-number Tandem Repeat Ananlysis) profil 2-9-7-3-2. Epidemie byla definována na základě celogenomové sekvenční analýzy (WGS – whole genome sequencing analysis).

Celý článek
13. září 2016
| MUDr. Marta Príkazská, MUDr. Daniela Dědičová, Ing. Monika Marejková

Souhrnná zpráva Společná zpráva Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) předkládá informace poskytnuté 27 členskými státy EU o výskytu zoonóz a alimentárních epidemií v roce 2011.  

Celý článek
19. duben 2013
| MUDr. Daniela Dědičová, CSc., Ing. Monika Marejková, MUDr. Marta Príkazská

První potvrzený případ infekce EHEC/STEC O104 v České republice. Dnešního dne byl v NRL pro E. coli a shigely potvrzen první případ importované infekce EHEC/STEC O104 v souvislosti s velkou epidemií tohoto onemocnění v Německu.

Celý článek
1. červen 2011
| MUDr. Fabiánová Kateřina

Celý článek
31. květen 2011
| MUDr. Fabiánová Kateřina

Celý článek
13. srpen 2008
| MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D.

Stručný informativní leták Světové zdravotnické organizace (WHO) k  problematice bezpečného stravování

Celý článek
19. červen 2008
| MUDr. Fabiánová Kateřina, MUDr. Príkazská Marta

V tradičním termínu se 7. listopadu uskutečnila Jednodenní konference Odborné skupiny CEM „Střevní bakteriální
infekce“. Akce se zúčastnilo 162 kolegů z celé České republiky a též naši stálí zahraniční hosté, manželé Majtánovi z
Bratislavy.

Celý článek
12. prosinec 2007
| RNDr. Petr Petráš, CSc.

Celý článek
12. prosinec 2007
| RNDr. Petr Petráš, CSc.

Salmonelóza si v létě volno nebere. Právě naopak

Více než kdykoliv jindy v roce právě během léta ochutnáváme exotická jídla, připravujeme pokrmy v kempech nebo grilujeme s přáteli. Není proto divu, že aktuální období je sezónou zvýšeného rizika infekčních onemocnění, která s jídlem souvisejí. Patří k nim i salmonelóza, která vám může spolehlivě zkazit dovolenou.

Nemoc, která patří mezi vůbec nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých, způsobují některé z mikroorganismů rodu Salmonella, nejčastěji Salmonella enteritis.

Hlavním zdrojem nákazy jsou zvířata, zejména pak jejich maso a vejce. K tomu, aby došlo u člověka k nákaze, je nutný velký počet mikrobů, tzv.

infekční dávku představují v případě salmonelózy miliony až miliardy živých mikrobů.

Co jsou to alimentární infekce?Tímto termínem se označují onemocnění trávicího ústrojí, která jsou vyvolána mikroorganismy obsaženými ve zkonzumovaných potravinách nebo ve vodě.

Tyto mikroby se v lidském těle následně pomnoží, což vede ke zdravotním problémům.

Nejčastější příčinou tohoto typu onemocnění v letních měsících je kontaminace potravin během skladování nebo zpracování, případně jejich nedostatečná tepelná úprava, např. při grilování masa.

Příkladem alimentárních onemocnění jsou průjmy způsobené rotaviry nebo noroviry, které se však mohu šířit nejen kontaminovanými potravinami, ale i přímým stykem s nemocným nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. V posledních letech u nás stoupá také výskyt žloutenek typů A a E, které patří mezi tzv. virové hepatitidy.

V případě hepatitidy A je hlavním zdrojem nemocný člověk, který viry vylučuje ve stolici. Proto se žloutenka typu A označuje také jako „nemoc špinavých rukou“, nicméně se šíří i kontaminovanými potravinami nebo vodou. Nekorunovanou královnou alimentárních nákaz je však u nás salmonelóza.

Její výskyt dosahuje desítek případů na 100 tisíc obyvatel během každého z letních měsíců.

Pokud se do těla dostane menší množství salmonell, obvykle nás ochrání vysoká kyselost žaludečních šťáv. Zvýšené riziko proto salmonella představuje pro novorozence, kojence nebo lidí s nižší aciditou žaludku, u kterých k vyvolání infekce stačí podstatně menší množství pozřených mikroorganismů.

Zdroje nákazy

V případě salmonelózy je zdrojem infekce většinou infikované zvíře, jen vzácně nemocný člověk. Do lidského těla se mikroby dostávají obvykle kontaminovanou potravou, hlavně v nedostatečně tepelně zpracovaných pokrmech z masa a vajec, například v majonézách, vaječných krémech, zmrzlinách, sekaných nebo tlačenkách.

Příznaky a průběh onemocnění

Pro salmonelózu je typický sezónní výskyt s maximem během léta. Nejpostiženější skupinou jsou malé děti do 5 let věku. Inkubační doba nemoci je většinou kolem 10 až 12 hodin.

Typickými příznaky jsou horečka, bolesti břicha, zvracení a vodnaté až zelené stolice.

Nebezpečím, zvláště u dětí a starších lidí, může být dehydratace v důsledku průjmů a zavracení, která v některých případech může být až život ohrožující.

Nepodceňujte riziko a vyhledejte lékaře!

Nepodceňujte riziko salmonelózy. V případě horečky, zvracení a průjmů vyhledejte lékařskou pomoc. Základem terapie je zavodnění organismu a úprava minerálního metabolismu.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení

• Základní ochranou před mikrobiálními nákazami je správné mytí rukou, a to vždy před manipulací s potravinami, při přípravě jídla, po použití toalety.
• Nekonzumujte neomyté ovoce nebo zeleninu.
• Důkladně omyjte všechny plochy a zařízení použitá pro přípravu jídla. Zejména po manipulaci se syrovým masem nebo syrovými vejci.
• Důsledně oddělujte syrové potraviny od tepelně zpracovaných. Stejně tak používejte jiné pomůcky pro přípravu syrových potravin a jiné pro manipulaci s tepelně zpracovanými.
• Zvláště rizikové potraviny jako vejce nebo maso nejezte syrové, ani polosyrové, ale až po řádném tepleném zpracování.
• Dodržujete podmínky skladování uvedené na obalech a lhůty pro konzumaci potravin.
• Nekonzumujte potraviny s prošlou dobou trvanlivosti!
• Pokrmy před servírováním udržujte horké, alespoň při teplotě 60 stupňů Celsia.
• Uvařené potraviny nenechávejte dlouho při pokojové teplotě, maximálně 2 hodiny.

Salmonela v létě není žádný med. Kde všude ji můžete chytit?

Salmonelóza je velmi nepříjemné bakteriální onemocnění, kterého se každý v létě bojí. Co ji způsobuje, jak se salmonelóza projevuje a existuje nějaký účinný lék či prostředek, jak se jí rychle zbavit?

Co způsobuje salmonelózu?

Původce salmonelózy je bakterie Salmonella, kterou se můžeme nakazit skrze infikovanou potravu. Salmonelu jako původce zhoubného onemocnění prasat objevil v roce 1884 americký veterinář Daniel Elmer Salmon a přibližně o 50 let později byla salmonelóza pojmenovaná podle jeho příjmení. Typů salmonel existuje několik tisíc, ale jen několik málo z nich způsobuje infekční onemocnění.

Příznaky salmonely. Nemoc postihuje desítky tisíc lidí ročně

V jakých potravinách se vyskytuje salmonela?

Nejčastěji se jedná o nedostatečně uvařená vajíčka, tedy nejen majonézu, ale i vejce na hniličku, naměkko, volské oko s tekutým žloutkem, žloutkový krém, ovocná pěna z vaječného bílku a podobně.

Salmonelu najdeme ale i v mase, nejvíce v kuřecím, také v uzeninách či mletém mase. Zdrojem salmonely tedy bývají nejčastěji potraviny živočišného původu.

Bakterie Salmonely totiž přežívají v trávicím traktu zvířat a do okolí se dostávají skrze výkaly.

Kromě přímého zdroje nakažené potravy se můžeme infikovat i použitým nádobím nebo dotykem při nedostatečné hygieně rukou. Z tohoto hlediska je velice důležitá prevence, kdy například desky a nože na krájení syrového masa nepoužíváte již na nic jiného, například na krájení zeleniny a podobně.

Příznaky salmonelózy

Po nákaze Salmonelou se onemocnění projevuje hlavně úpornými průjmy. Stolice má zpočátku normální barvu, později se mění na zelenou a bývá i s příměsí hlenu a krve. Inkubační doba pro nákazu Salmonelou je 6 – 48 hodin. Pro zdravého člověka není salmonelóza nebezpečná, ale je třeba pohlídat ztráty tekutin a solí. Člověku totiž hrozí dehydratace a velké oslabení.

Salmonelóza se může dostat do celého těla a ohrožuje zejména těhotné ženy, seniory, malé děti a osoby s jiným vážným onemocněním nebo poruchami imunitního systému. Při komplikacích může salmonelóza způsobit až selhání ledvin, zánět mozkových blan, záněty kostí nebo absces měkkých tkání.

Akutní fáze onemocnění a horečka mohou klesat již po dvou dnech, ale průjmy obvykle přetrvávají několik dní.

Mezi typické příznaky salmonelózy patří:

• časté vodnaté průjmy
• bolesti a křeče břicha
• pocit na zvracení nebo zvracení
• horečka

Příznaky dehydratace až acidózy poznáte podle:

• únavy, apatie
• nízké hladiny krevního cukru (hypoglykemie)
• křečí v těle
• slabosti a pocitu na omdlení
• celkového šoku a ztráty vědomí

Jak léčit průjem. Srovnáváme pro vás nejběžnější léky

Salmonela – léčba

Jak léčit salmonelu? Zásadní je dodržovat dietu a popíjet hodně tekutiny, ideálně čistou vodu, bylinkové čaje a slabý černý čaj s cukrem. Je třeba dbát na to, aby měl člověk glukózu pro práci organismu, ale i dostatek solí. Přicházejí tedy na řadu i iontové nápoje. U malých dětí velmi pomáhá častější kojení.

Dále je vhodné podávat živočišné nebo rostlinné uhlí a později i probiotika pro obnovu střevní mikroflóry. Můžete vyzkoušet léky, které slouží k dezinfekci a detoxikaci střeva, neměli byste však užívat přípravky ke zpomalení střevní činnosti. Je třeba tělo zbavit toxinů a infekce. Samotná antibiotická léčba je zbytečná a neúčinná a zpomaluje vyloučení bakterie z těla.

Dieta při salmonelóze

Při onemocnění Salmonelou je důležité nedráždit střevo běžně konzumovanými potravinami. Vyplatí se opravdu zůstat na sucharech, piškotech, bílé suché rýži, vařené mrkvi nebo vařeném jablku, na banánech.

Je potřeba vyloučit veškeré mléčné výrobky a mléko, maso, další pochutiny, perlivé nápoje, alkohol a tak dále, to je samozřejmostí. Strava by měla být co nejjednodušší v základním stavu, dušená či vařená, jednostranná.

Zcela vynechte koření a tuky.

Jakmile vám bude lépe, zkuste posilující zeleninový vývar, libové krůtí maso. Je dobré vracet se k normální stravě postupně a vydržet dietu delší dobu.

Co jíst při zvracení? Víme, které potraviny vám zklidní žaludek

Bylinné čaje při salmonelóze

Při salmonelóze vám prospěje pití hořkého odvaru z praženého čekankového kořene, dále bylinné čaje obsahující kořen smetánky lékařské, protizánětlivý odvar z řepíku, heřmánek proti křečím břicha. Vynikající jsou svíravé a silně protizánětlivé listy maliníku a jahodníku. Protizánětlivé účinky mají také borůvky, které můžete konzumovat ve velkém.

Jak potraviny správně skladovat? Jen zdravě jíst nestačí!

Salmonela a prevence

Prevence je u nákazou salmonelou opravdu zásadní! Nikdy nekonzumujte rizikové potraviny, syrová vejce a nedostatečně upravené maso! Na tataráky z neznámých zdrojů raději zapomeňte, to by nemuselo skončit jen Salmonelou!

Vybírejte si dostatečně tepelně zpracované jídlo a potraviny, které prošly procesem pasterizace. Uchovávejte nádobí pro krájení a přípravu syrového masa zvlášť a nepoužívejte je k jiným účelům.

Salmonelu ničí var nad 100 °C, nebo alespoň nějaká doba vaření celé potraviny nad 75 °C, protože 100 °C neudržíte při přípravě pokrmů příliš dlouho. Mražení masa ovšem příliš nefunguje. I když zabrání množení bakterií, po rozmrazení masa může být Salmonela opět aktivní!

SALMONELÓZA: přenos, příznaky a léčba

Trápí vás nepříjemné bolesti břicha a každou chvíli běháte na toaletu? Na vině může být salmonelóza, která se řadí mezi nejčastější průjmová onemocnění dětí i dospělých.

Přenáší se prostřednictvím infikovaných potravin nebo z člověka na člověka, a to zejména při nedodržování hygienických zásad.

Ačkoliv obvykle mívá salmonelóza mírný průběh, rozhodně ji nepodceňujte, jelikož v některých případech může končit i smrtí pacienta.

Pojem salmonelóza (nebo také salmonela) se používá jako označení pro akutní průjmová bakteriální onemocnění, která mají na svědomí netyfoidní bakterie rodu Salmonella. Nákaza typicky mívá sezónní průběh, přičemž nejčastěji se s ní lidé potýkají v průběhu letních měsíců. V České republice se touto chorobou každoročně nakazí až 30 000 obyvatel.

Salmonelózou, což je v podstatě bakteriální gastroenteritida, může onemocnět každý. Nejvíce jsou však ohroženy děti do 5 let věku, osoby s oslabenou imunitou a starší lidé, které trápí jiné onemocnění. Vnímavější pak bývají i pacienti trpící sníženou aciditou žaludku, u nichž k rozvoji onemocnění stačí podstatně menší množství mikrobů.

Příčiny onemocnění

Původcem salmonelóz jsou netyfoidní bakterie rodu Salmonella, které jsou značně odolné vůči vlivům okolního prostředí. Jsou schopné přežít s kyslíkem i bez kyslíku, nejrychleji se vyvíjí při teplotě 37 °C, ale skvěle zvládají i pokojové klima a dobře snáší teploty pod bodem mrazu. Poměrně snadno je ovšem dokáže zničit:

• kyselé prostředí,
• běžné dezinfekční prostředky,
• teplota nad 70 °C, ideálně po dobu alespoň 5 minut.

Na světě existuje více než 2000 různých sérotypů salmonel, v našich podmínkách však u člověka způsobuje nepříjemné zdravotní komplikace především Salmonella enteritidis, přičemž Salmonella typhi je pak zodpovědná za rozvoj břišního tyfu a Salmonella paratyphi za rozvoj paratyfů. Jen malé množství salmonel je však adaptováno pouze na lidské hostitele.

Salmonela: přenos

Pacienty často zajímá, jestli je salmonela nakažlivá a jakým způsobem se přenáší. Vzhledem k tomu, že se jedná o antropozoonózu, zdrojem nákazy jsou infikovaná zvířata a jejich produkty.

K přenosu onemocnění dochází alimentární cestou, tedy konzumací potravin a tekutin, které jsou kontaminované bakteriemi rodu Salmonella.

Další možností je přímý kontakt s nakaženými zvířaty či s nemocnými osobami.

Pokud se na člověka infekce přenese skrze potraviny, lékaři dále rozlišují, zda se jedná o nákazu primární, či sekundární.

V prvním případě jsou za nákazu zodpovědná přímo nemocná zvířata, z jejichž produktů bylo jídlo připraveno (například drůbež).

Nejrizikovější je podle hygieniků konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vajec (volské oko, vejce na hniličku, ale i majonéza nebo různé krémy).

Ke druhotné kontaminaci dochází při skladování, přípravě a distribuci nezávadných potravin, které přijdou do kontaktu s nakaženým zvířetem či osobou, ale často i křížením čistého a nečistého provozu ve stravovacích zařízeních. Na vině je obvykle kontakt potravin se znečištěnou pracovní plochou či kontaminovanými pomůckami, jako jsou prkénka, nože nebo různé nádobí.

Ne všichni, kteří sní nějakou kontaminovanou potravinu, však onemocní. Vždy totiž záleží na dávce zkonzumovaných mikroorganismů a na zdravotním stavu konzumenta.

Infekční dávka, která je nutná k tomu, aby se člověk salmonelózou nakazil, je poměrně vysoká.

Do organismu pacienta musí proniknout více než milion živých mikrobů, u vnímavějších osob však často stačí i nižší dávka.

Přímý přenos salmonelózy z člověka na člověka je spíše ojedinělý. Dochází k němu především u lidí, kteří nedbají na základní pravidla osobní hygieny (hlavně po použití WC či během přípravy jídel), nebo u pacientů se sníženou imunitou. Mezi rizikové dále patří i pacienti, kteří:

• trpí chronickým zánětem žaludku (gastritidou),
• prodělali odstranění žaludku (gastrektomii),
• užívají prostředky pro neutralizaci žaludečních šťáv (antacida).

Inkubační doba salmonelózy

Onemocnění většinou propukne v intervalu 6–12 hodin po konzumaci kontaminované potraviny, jako maximální doba od průniku bakterií do lidského organismu až po manifestaci prvotních příznaků se pak uvádí 48–72 hodin.

Jaké má salmonelóza příznaky?

Pro salmonelózu je typická nevolnost, kterou doprovází vodnaté průjmy přetrvávající klidně i několik dnů. Stolice mívá zpočátku normální barvu, později však obvykle získá zelenavý nádech a někdy se může objevit také hlen, hnis nebo dokonce krev. Mezi další charakteristické projevy salmonely patří:

• bolesti břicha,
• křeče,
• zvracení,
• zvýšená teplota,
• bolesti hlavy,
• třesavka,
• únava a schvácenost,
• malátnost.

U některých pacientů může mít salmonelóza asymptomatický průběh. Tito nakažení nepociťují žádné zdravotní obtíže a bakterie jsou z jejich těla časem vyloučeny společně se stolicí. Než k tomu ovšem dojde, mohou kolem sebe nákazu dále šířit, aniž by o svém onemocnění věděli.

Možné komplikace

Ačkoliv ve většině případů mívá salmonelóza průběh poměrně mírný, tuto chorobu není radno podceňovat. Dokáže být totiž velice zákeřná a pacientům může způsobit velmi nepříjemné komplikace nebo dokonce i smrt. Největší riziko představuje salmonelóza u dětí a starších pacientů, ale ohrožuje také jedince s jiným onemocněním či oslabenou imunitou.

Vzhledem k těžkým průjmům a velkým ztrátám tekutin se v průběhu onemocnění mohou objevit příznaky dehydratace, jako je například nízký krevní tlak, apatie, neklid, suchý jazyk či snížený tonus kůže.

Těžká dehydratace pacientům následně způsobuje silné křeče a tachykardii, přičemž v některých případech může dokonce dojít i ke ztrátě vědomí a selhání ledvin.

Mezi další možné komplikace patří:

U imunokompromitovaných jedinců někdy dochází k oslabení přirozené ochranné bariéry tvořené žaludečními kyselinami a mikroflórou ve střevě a salmonely tak mají možnost proniknout také do střevní stěny, kde se následně rozmnoží a mohou způsobit zánět sliznice. Jakmile se pak dostanou do krevního řečiště, mohou se nebezpečně rozšířit po celém těle a vzácně dochází také k rozvoji sepse a multiorgánovému selhání, což může skončit smrtí pacienta.

Léto je kulinárně nebezpečné období. Stačí pozřít kontaminované jídlo a máte na problém zaděláno. Rizikem může být i tolik oblíbené grilování. Poradíme vám proto, jak se vyhnout rizikům při nákupu i konzumaci potravin.

Diagnostika

V případě salmonelózy se diagnostika provádí především na základě anamnézy, fyzikálních příznaků onemocnění a laboratorních vyšetření. Specifické testy na salmonelu spočívají v odebrání pacientovy stolice a kultivačním vyšetření tohoto vzorku.

Jak se léčí salmonelóza?

Léčba salmonelózy obvykle probíhá v domácím prostředí, přičemž stačí dodržovat klidový režim a zavést speciální dietu.

Antibiotika v tomto případě nejsou příliš vhodná, jelikož mohou značně prodloužit dobu vylučování salmonel z pacientova organismu.

Místo toho je možné podat dezinficiencia (například Endiaron), adsorbencia (Smecta) či fluorochinolony, ty jsou ale u dětí kontraindikovány.

Významnou součástí léčby je doplňování tekutin (rehydratace), které pacient ztrácí v důsledku průjmů, zvracení a nadměrného pocení. Ideální jsou například speciální rehydratační nápoje nebo minerálky, jež obsahují větší množství iontů, které se v průběhu onemocnění z těla ztrácí. V těžších případech je pak nutné napojit pacienta na infuzi.

Pokud dojde k tyfoidnímu průběhu onemocnění nebo dojde k nebezpečným komplikacím, které zahrnují například orgánové selhání, je nutná hospitalizace pacienta a intenzivní léčba prostřednictvím antibiotik.

Dieta při salmonelóze

Důležitá je u salmonelózy dieta, která spočívá ve vyloučení veškerých mastných, smažených a tučných jídel, která by mohla zbytečně dráždit pacientův žaludek. Vyvarovat byste se měli mléka, masa, listové zeleniny, čerstvého ovoce (s výjimkou banánů či nastrouhaných jablek), ale i čokolády.

Lékaři doporučují konzumovat pouze lehké a bezezbytkové potraviny, jako je například bramborová či rýžová kaše, polévka z kořenové zeleniny nebo třeba suché pečivo. Jakmile se stav pacienta začne zlepšovat, je možné přidat také těstoviny, libové maso a ovoce. Příliš rychlý přechod na normální stravu by mohl způsobit, že se průjem opět vrátí.

Pokud se nákaza projeví u kojence, matka ho neodstavuje, ale měla by důsledně dodržovat zvýšenou osobní hygienu. Starší děti pak mohou v rámci diety konzumovat například rýžový nebo mrkvový vývar a vhodným doplňkem jsou také rozmačkané banány či nastrouhaná jablka. Dietu je však v každém případě nutné přizpůsobit věku i aktuálnímu stavu dítěte.

Prevence

Abyste předešli rozvoji salmonelózy, je nutné dodržovat základní hygienické standardy a zároveň v co největší možné míře dbát na zabezpečení zdravotní nezávadnosti konzumovaných potravin. Preventivní opatření, která by měla šíření salmonelózy účinně zabránit, shrnula Světová zdravotnická organizace v Ženevě do „10 zlatých pravidel“. Sem patří:

• Správný výběr potravin – nekupujte potraviny s prošlou dobou trvanlivosti, omezte konzumaci rizikových potravin (například majonézové saláty) a veškerou zeleninu či ovoce před konzumací důkladně omyjte.
• Dostatečná tepelná úprava potravin – teplota ve všech částech pokrmu by při vaření či pečení měla dosáhnout alespoň 70 °C po dobu nejméně 10 minut. Pozor si dejte třeba při grilování kuřat nebo používání syrových vajec.
• Konzumace jídel ihned po jejich přípravě – jestliže pokrm při pokojové teplotě chladne, mohou se v něm začít množit bakterie, které tepelnou úpravu přežily.
• Uchovávání hotových pokrmů – jídlo uchovávejte buď v teplém stavu (nad 60 °C) nebo v chladničce (méně než 10 °C).
• Opětovná konzumace uvařených pokrmů – před opětovnou konzumací již jednou uvařených jídel je nutné vše důkladně ohřát, opět alespoň na teplotu 70 °C.
• Kontakt syrových a uvařených potravin – skladujte syrové a tepelně upravené produkty zvlášť a nepoužívejte k jejich přípravě stejné neumyté kuchyňské náčiní, jelikož bezpečně tepelně upravené potraviny mohou být při kontaktu s těmi syrovými infikovány bakteriemi.
• Mytí rukou – ruce si myjte vždy před zpracováním potravin i po něm, při každém přerušení činnosti, při změně práce (například přechod od syrového masa k tepelně upravenému), ale také po použití WC nebo třeba před jídlem.
• Čistota v kuchyni – udržujte veškeré kuchyňské náčiní i nádobí perfektně čisté, po každém použití ho důkladně umyjte a pravidelně měňte mycí houby i utěrky.
• Ochrana potravin před hmyzem a zvířaty – vždy uchovávejte potraviny v uzavřených obalech a na místech, kde nemohou přijít do kontaktu s žádnými zvířaty.
• Používání pitné vody – k přípravě jídel, vaření i mytí nádobí vždy používejte pouze pitnou vodu.

Zdroje: wikiskripta.eu, khsstc.cz, szu.cz, stefajir.cz

Co je salmonelóza?

Salmonelózy jsou akutní průjmová bakteriální onemocnění, která způsobují netyfoidní bakterie rodu Salmonella. Nejohroženější skupinou jsou děti do 5 let věku, starší lidé, osoby s oslabenou imunitou a jedinci, kteří trpí jinou závažnou chorobou. Vnímavější jsou ovšem i pacienti trpící sníženou aciditou žaludku.

Jak se salmonelóza přenáší?

Zdrojem nákazy jsou především infikovaná zvířata a jejich produkty. K přenosu pak obvykle dochází alimentární cestou, tedy konzumací kontaminovaných potravin nebo tekutin.

Nejrizikovější je konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa a vajec, problematické je ale i špatné skladování potravin a nevhodná manipulace s nimi.

Další možností nákazy je pak přímý kontakt s nemocnými zvířaty a lidmi.

Jaké má salmonelóza příznaky?

Typickým příznakem salmonelózy jsou vodnaté průjmy, které doprovází nevolnost, bolesti břicha, křeče, zvracení, teploty, bolesti hlavy a celková schvácenost. Zatímco u některých jedinců pak může onemocnění proběhnout zcela asymptomaticky, jiným jeho průběh komplikují další obtíže, kam patří projevy dehydratace, osteomyelitida, endokarditida, abscesy či selhání některých orgánů.

V čem spočívá léčba salmonelózy?

Při léčba salmonelózy je důležitý hlavně klidový režim. Dále je vhodné zavést speciální dietu a pravidelně doplňovat tekutiny i minerály, které pacient kvůli průjmu a zvracení ztrácí. Nemocným je možné podat dezinficiencia či adsorbencia, antibiotika však nejsou při obvyklém průběhu nemoci příliš vhodná.

Salmonelóza – vše, co o ní potřebujete vědět

Salmonelóza je nejčastějším průjmovým onemocněním v naší republice. Ročně jsou hlášeny desítky tisíc případů, nejvíc samozřejmě v létě. Dobrá zpráva je, že se toto množství s průběhem let postupně snižuje.

Salmonelóza je způsobena některými bakteriemi rodu Salmonella, přičemž bakterie z tohoto rodu mají na svědomí i další neveselá onemocnění, například tyfus.

Ve střední Evropě je nejčastějším viníkem Salmonella enteritidis.

Tyto bakterie se vyskytují v různých potravinách, nejčastěji v mase, vejcích a mléku, kde se při nevhodném skladování rozmnoží.

Odolávají dobře teplotám do 70 stupňů Celsia, proto je nutná několikaminutová pasterizace potravin minimálně při této teplotě, abychom se jich alespoň na čas zbavili. Pro nakažení je nutné pozřít nemalé množství, tzv. infekční dávku.

Abychom věděli, jak se nejlépe chránit, musíme nejdřív vědět, jakým způsobem se lze nakazit. Nejširší kapitolou je samozřejmě samotné kontaminované jídlo, které je nejčastějším zdrojem nákazy. Bakterie způsobující salmonelózu se mohou množit ve všech možných potravinách, pokud jsou vhodné podmínky. Pobyt v mrazu nebo chladnu je nezničí, pouze se nebudou množit. Navíc pokud potravinu tepelně zpracujeme, ale hned ji nespotřebujeme a dále ji chceme uchovávat, mohou se bakterie znovu začít množit, takže ani např. vařené vejce, které bylo v syrovém stavu kontaminované, není zaručeně bezpečné, pokud bylo uchováváno při pokojové teplotě. Tepelná úprava a okamžitá spotřeba je tedy nejlepší zbraní, kterou máme v prevenci proti nakažení salmonelózou.

Dalším důležitým bodem je zachovávání správné kuchyňské hygieny.

I potraviny, které se jedí čerstvé a nečekali bychom, že jsou zdrojem onemocnění, mohou být kontaminovány – například pokud neoddělíme při přípravě pokrmu maso a zeleninu, krájíme je na stejném prkénku, a zelenina přijde do styku se šťávou ze syrového masa, které obsahovalo bakterie. Je tedy důležité vždy vše důkladně oddělit a omýt.

Kromě samotného jídla jsou nebezpečné i exkrementy nakažených lidí a zvířat. Takový přenos není častý, ale v případě dětí k tomu dojít může, ve zvýšeném nebezpečí jsou také lidé starající se o zvířata. I méně obvyklí mazlíčci, jako jsou hadi, želvy nebo leguáni, nás mohou nakazit.

Ve Spojených státech amerických platí například zákaz prodeje želv menších než deset centimetrů. V minulosti se totiž stávalo, že si děti zkoušely malé želvičky strkat do úst a nakazily se salmonelózou. Pokud tedy máme zvířata nebo malé děti, důkladná osobní hygiena nás může ušetřit nepříjemných potíží s tímto onemocněním. Bakterie mohou přežít po kratší dobu například i ve stojaté vodě, například v málo používaných sprchových hadicích nebo nádržích na pití. Inkubační doba je relativně krátká, první příznaky se začnou většinou projevovat již po několika hodinách až jednom dni. Během těchto hodin se bakterie množí v tenkém střevě, až způsobí střevní zánět. Onemocnění se poté začne projevovat průjmem, křečemi v břiše, zvracením a zvýšenou teplotou až horečkou. Projevy nejsou stejné u všech postižených, takže přestože nepozorujeme všechny z těchto symptomů, stále se může jednat o salmonelózu. Projevy většinou vytrvají čtyři až sedm dní a zpravidla není nutné, aby člověk trpící salmonelózou vyhledal lékaře.

Komplikaci může představovat dehydratace z průjmu, pokud je hodně silný a vytrvalý a my podceníme příjem tekutin. Potom může být nutný pobyt v nemocnici, kde pacienta rehydratují a mohou mu podat léky, které zmírňují příznaky.

V závažných případech se může stát, že zánět se rozšíří ze svého původního umístění v tenkém střevě, krevním řečištěm se dostane do dalších částí těla a může způsobit dokonce i smrt, pokud není včas léčen vhodnými antibiotiky. U jinak zdravých dospělých se nepředpokládá, že by některá z těchto komplikací nastala.

V ohrožení jsou především novorozenci, malé děti, staří lidé nebo lidé trpící nějakým oslabením imunity.

Může se tedy zdát, že pokud jsme jinak zdraví, tak se salmonelózy nemusíme bát, nicméně i po plném zotavení trvá i několik dalších měsíců, než se naše střevní prostředí dostane zpátky do původního stavu, takže může být salmonelóza pouze začátkem dalších problémů. Je tedy žádoucí, abychom se aktivně snažili zabránit nakažení. Většinou není nutné a ani možné průběh onemocnění nějak změnit. Co se týče samoléčby, nejdůležitější je dbát na dostatečné doplňování tekutin během průjmu a horečky. Dobré je pít například čaje nebo neperlivé minerální vody, které nám mohou doplnit a trochu potřebných živin.

Dále je vhodné dodržovat klidový režim a dietu, které se doporučují všeobecně při průjmových onemocněních, abychom se vyhnuli zbytečnému prodlužování nebo komplikování onemocnění.

Pokud se u nemocného začnou projevovat křeče a zrychlené dýchání, mohlo by to poukazovat na dehydrataci. V takovém případě neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.

Podobně to platí i pokud příznaky nezmizí po týdnu nebo se vám zdá průběh onemocnění jakýmkoli způsobem závažnější, než očekáváte.

Autor: Barbora Bukačová

Salmonelóza – vše, co o ní potřebujete vědět. Salmonela patří mezi nejčastější průjmové onemocnění v Česku. Nejčastěji se vyskytuje v létě. Jak se můžete nakazit salmonelózou?Zdravá výživa

Salmonelóza – její dopad na naše zdraví a na ekonomiku

• Salmonelóza – její dopad na naše zdraví a na ekonomiku
• [*] Zdánlivě banální onemocnění, laiky podceňované, způsobuje každoročně miliónové ztráty
• [*] Náprava je přitom snadná

Pro někoho v posledních letech u nás běžný problém.

Po požití oběda, svačiny nebo sladkého zákusku se za šest hodin objeví bolesti břicha, průjem, teplota, bolest hlavy, člověku je slabo, na zvracení. Tři až pět dnů nucené diety, pití čaje a něco endiaronu při lehkém průběhu postačí, někdy je však průběh drastičtější a je nutná hospitalizace. V nejhorších případech, u malých dětí a starých osob, nebývá výjimečné ani úmrtí.

Původcem tohoto onemocnění je mikrob Salmonella, pojmenovaný po americkém veterináři Salmonovi.

Onemocnění

I ten, u koho nemoc probíhá s tak zanedbatelnou intenzitou problémů, že jim ani nevěnuje pozornost, je pro své okolí nebezpečný. Svými bacily může kontaminovat potraviny, s nimiž manipuluje při výrobě nebo domácí přípravě stravy, které dostatečně tepelně nezpracuje anebo to jejich složení a struktura neumožňuje. To je ale jen část problému.

Celý rod Salmonella jsou střevní bakterie, kterých je více než 2200 známých druhů. Patří mezi ně i obávaný tyfus a paratyfy A,B,C, které ale nyní v našem mírném pásmu, díky sanitaci, ochraně vodních zdrojů a chirugicko-antibiotické eliminaci bacilonosičství nejsou, až na ojedinělá zavlečená onemocnění, problémem.

Ostatní, gastroenteritické salmonelózy se vyskytují na celém světě. Jejich příčinou je v první řadě požití potravin zvířecího původu ať primárně, či sekundárně kontaminovaných, v nichž se salmonely pomnožily. Jen výjimečně se mohou šířit od člověka k člověku.

Potřebná dávka vyvolávající onemocnění je relativně nízká, kolem 105 bakterií, u dětí i nižší. Vlastní onemocnění způsobuje endotoxin, jenž je zodpovědný za teploty, klinické příznaky – průjem a celkovou intoxikaci za několik hodin po požití kontaminované potravy.

Velké rozšíření je podmíněno i tím, že jde o opakované infekce i stejným sérotypem salmonely, protože imunita je jen krátkodobá.

Lidi ani zvířata zatím nelze rutinně očkovat.

Rozšíření a zdroje nákazy

Zdravotnickým problémem nejsou jen nákazy získané v rozvojových zemích subtropů a tropů, které jsou nazývány cestovatelskými průjmy, kdy salmonely z jejich počtu tvoří převážnou část.

Problémem jsou velké počty infekcí jak v Evropě, tak i v Severní Americe, tedy v oblastech se zdánlivě technologicky i hygienicky zajištěnou výrobou a distribucí potravin.

Otázka je, zda zdánlivý nepoměr mezi těmito dvěma skupinami zemí není spíše zaviněn neznalostí o počtech a nedokonalou laboratorní diagnostikou.

Výskyt po roce 1985 se postupně zvýšil ve všech zemích Evropy, především tam, kde je salmonelóza sledována a vykazována. Tradičně kvalitní a validní hlášení onemocnění v našem státě bylo do roku 1989 v úrovni 100 až 120 nemocných na 100 tisíc obyvatel, poté se incidence ustálila mezi 350 – 500 na 100 tisíc obyvatel.

Tedy počty nemocných v absolutních číslech stouply z 10 tisíc – 15 tisíc až na 50 tisíc ročně. A to i s poznáním, že hlásná kázeň lékařů poklesla stejně jako u ostatních nákaz, infekčních nemocí, např. tbc. Letošní rok se sice zatím vyvíjí příznivěji, ale lehce nižší výskyt může uspokojit jen laiky.

Sezónní výskyt je v posledních letech nejvyšší vždy ve třetím čtvrtletí, proto je třeba se neunáhlovat s úsudky.

Výrazně vyšší výskyt je tradičně na Moravě, dále kolísá i s epidemiemi vzniklými po požití potraviny hromadně vyráběné, často nelze ale původ nákazy prokázat. Typické je to u onemocnění kojenců a dětí do věku pěti let, kde nemocnost je dokonce v posledních čtyřech letech alarmujících 1500 – 1750 na 100 000 obyvatel!

Při tradičně dokonalé a hygienicky sledované průmyslové výrobě dětské stravy je to údaj zarážející a je třeba se ptát, zda rodiče vždy respektují věk dítěte a vhodnost jemu podávané stravy. Tento údaj je znám rovněž i v některých jiných zemích Evropy. Zjištění, učiněné během známé epidemie „Varmuža“, kdy kojenec jedl uzenáče, není třeba ojedinělé.

Dalším časově souvisejícím fenoménem je nárůst lokálních epidemií koncem 80. let ze šedesáti ročně na dvojnásobek, prakticky ve 100 % způsobených Salmonella enteritidis.

I v letošním roce se měsíčně objevuje 5 – 10 epidemií o 10 – 700 postižených, způsobených nejčastěji cukrářskou výrobou a hromadným, nejčastěji uzavřeným typem stravování.

Pravdou je i skutečnost, že v otevřeném typu stravování rovněž k nakažení dochází, onemocnění se ale projevují sporadicky, souvislost s konzumací v restauraci, bufetu či cukrárně není nápadná často ošetřujícímu lékaři ani postiženému.

Filozofovat a srovnávat, zda v Rakousku nebo v Německu je více nebo méně salmonelóz než u nás, je zavádějící. Je třeba se soustředit na analýzu našich onemocnění, i když souvislosti s mezinárodním obchodem potravin a jeho průnikem na náš trh po roce 1989 zanedbat jistě nelze.

O jakou potravinu, široce používanou a konzumovanou širokou veřejností, jde především? Jistě není jen ta jedna, ale ze zkušeností z epidemií s prokázaným původcem nákazy, lze na první místo dát vejce. Jak domácí, tak i z dovozu. Podle ČSÚ se v ČR vyrobí a zkonzumuje kolem 3500 miliónů kusů vajec, tedy kolem 300 na osobu! V podstatě každé může obsahovat salmonelu.

Když vejce, tak logicky může být nebezpečné i maso chlazené či zmrazené drůbeže. Riziko se zvyšuje při nákupu z chovů veterinárně neprověřených, z domácích neprověřených chovů nosnic. Ve snaze ušetřit volí někteří podnikatelé v soukromé drobné cukrářské výrobě i pohostinství tyto zdroje, pěstitelé zvyšují stavy drůbeže, tím pádem se zvyšuje možnost nákazy a kolotoč se točí vesele dál.

Chybí profesionalita

Od vajec a drůbeže se mohou kontaminovat další potraviny, nástroje, potravinářské stroje, pracovní desky.

I nevhodná nebo málo účinná mikrovlnná trouba nebo nedostatečné grilování se na procesu šíření mohou podílet jak doma, tak i při veřejném stravování.

Přitom je kolem tohoto problému popsáno vše na mnoha stránkách nejen v učebnicích pro učně, kuchaře, ale také zakotveno v hygienických předpisech u nás i v zahraničí.

Náprava je jednoduchá: čerstvé suroviny, vejce především, vhodně uložené a tepelná úprava, alespoň 15 minut při 70o C! Tyto znalosti bohužel nemají často ani ženy připravující stravu pro své rodiny.

Fenomén lidského selhání a neznalost, zjišťované i ostatními kontrolními orgány, jsou v současné době rozhodující.

Jsou to nedůsledná kontrola vedoucích, jak činnosti, tak i znalostí svých podřízených, porušování hygienických předpisů, zaměstnávání pracovníků bez lékařského vyšetření, nedovolené opakované přihřívání, zchlazování či zamrazování zbytků, nemyté ruce a nedostatečná provozní hygiena.

Problémy se ukazují také v dopravě zvířat, surovin a hotových výrobků. Vyčleněné dopravní prostředky pro tyto komodity jsou považovány za přepych. Při kontrolách je běžně zjišťována provozní nečistota a nedodržení chladového řetězce, pomnožení salmonel je pak samozřejmé.

Je třeba se zmínit i o prevenci veterinární při výrobě drůbeže a výrobků z ní, při výrobě masných produktů a vaječných průmyslových produktů. Ta je na velmi dobré úrovni, nákazy z tepelně opracovaných veterinárně sledovaných surovin jsou ojedinělé. Často je prokázána kontaminace až nemocným nebo nosičem salmonely.

Ekonomika

Není chyba hygieniků a veterinářů, že nemáme přesný přehled o ztrátách způsobených salmonelózou jak u lidí, tak u zvířat. Dříve to nebylo žádoucí, dnes jen obtížně seženeme seriózní podklady.

1. Zdravotnické náklady lze odhadovat v oblastech pracovní neschopnosti, nákladů na léčení a hospitalizaci, ošetřování člena rodiny u dětských onemocnění.
2. Podnikatelské náklady pak jako ztráty při uzavření provozovny nebo závodu, náklady na sanitaci, pokuty.
3. Ztráty na chovech jak při úhynu, tak nízké plodnosti, produkci mléka i masa.

Při trvání jednoho případu nemoci 14 dnů (i pro nezbytná následná mikrobiologická vyšetření – jen identifikace mikroba na umělé půdě trvá 3 – 5 dnů) jsou náklady jen na diagnostiku a léčení jednoho pacienta okolo 400 korun při léčení nespecifickými střevními dezinficiens.

Průměrných 50 tisíc nemocných ročně představuje ztrátu minimálně 20 miliónů Kč. Pracovní neschopnost pro tuto nemoc lze těžko odhadovat, protože o ní, pokud nejde o zaměstnance v potravinářství (snad?!), rozhodují spíše jen potíže a ztráta výdělku.

Počet neohlášených průjmových onemocnění a neohlášených nemocných salmonelózou je i podle světových zkušeností o 50 % vyšší.

Ztráty v dalších skupinách mohou představovat i násobky tohoto čísla. Jen pro hrubou představu, vzhledem k různému původu dat, mezd, cen léků apod.

, mohou sloužit některá zahraniční data: Například ztráty v USA počátkem 90. let jen u lidí jsou odhadovány na čtyři miliardy USD, v Rakousku odhadují jedno onemocnění na 1974 šilinků.

Švýcarsko udává škody na chovech drůbeže čtyři milióny franků atd.

Nikdo ale není schopen říci, co „stála“ úmrtí našich 130 občanů v letech 1988 – 1995. Bohužel úmrtnost stoupla v porovnání let 1988 – 1993 a 1993 – 1995 indexem 2,9. A to víme, že čísla jsou z mnoha důvodů podhodnocena.

Jak dál

Jak je již zřejmé, jde o systémový, mezioborový i mezinárodní problém. Řešení kontrolní činností v běžném hygienickém, ale i v preventivním dozoru a spolupráce kontrolních orgánů věc samu neřeší. Pokutování nemůže plnit účel. Liberalizace, především v oblasti nulové kvalifikace pro výrobu a distribuci potravin a potravinářských výrobků, situaci pravděpodobně zhoršila.

Činnosti hygieniků a ČOI v hygienické oblasti jsou kvalitativně dostatečné, kvantifikace činnosti může být ku prospěchu při koncových, prodejně-výrobních operacích.

Problém je, že chybí nová legislativa prvovýroby, především už šest let připravovaný veterinární zákon – zákon o potravinách a jeho prováděcí předpis – Codex alimentarius. Také toto prodlení nahrává nekvalitě a nepoctivosti s následným poškozením zdraví.

Stále se nedaří prosadit i nový hygienický zákon „o veřejném zdraví“, který by nejen nahradil zastaralý zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, ale i rozdělil kompetence kontrolních orgánů.

Průniku salmonel do potravin nelze stoprocentně zabránit, ale součinnost chovatelů a veterinářů může zamezit intravitální kontaminaci surovin a výrobků, nezbytné musí být zajistit totéž i při zpracování.

Je nezbytné, aby se zvyšovala kvalita výrobků (jejich cena je, vezmeme-li v potaz zdraví, vyšší jen relativně), rozšiřoval se sortiment potravin trvanlivých o vyšší kyselosti prostředí (snižuje možnost přežití bakterií) se sníženým podílem volné využitelné vody (je potřebná pro množení bakterií). Jsou potřebné nové technologie zchlazování, mražení nebo naopak ohřevu. Tyto investiční fenomény jsou ale často v rozporu se ziskem a také s prodejností.

Hygienici a epidemiologové chápou a znají tržní páky, které však někdy ani při nejlepší vůli nemohou považovat za pozitivní.

Také vývoj trhu už snad pokročil natolik, že by bylo možné skončit s pokoutním prodejem a výrobou potravin v garážích, kočárkárnách, pofidérních stáncích, jež zatím hygienici trpěli jen proto, aby nebyli označováni, že „brzdí podnikání“. Vyšší kultury výroby a prodeje by se měli více dožadovat i občané, o jejichž zdraví přece jde.

Zásadní opatření je třeba prohloubit v oblasti výroby krmiv, kostních a rybích mouček, v čistotě drůbežích chovů včetně volných chovů vodní drůbeže a známé kontaminace živočišnými odpady a ptactvem. Je třeba udržet nezávadnost zdrojů pitné vody i pro chovy.

Výrobci musí zajistit svou výrobu ve standardu ISO 9000 i uplatněním systému HACCP (Hazard Analysis Critical Control Point) kritických uzlových bodů výroby, kde dochází ke kontaminaci mikroorganismy v celém jejich spektru. Hygienici i někteří veterináři se musí naučit tento systém využívat i v běžném monitorování funkcí – hygienickém dozoru.

Spolupráce epidemiologů a epizootologů i v laboratorní diagnostice, sérotypizace a fagotypizace musí u salmonelóz vyústit v surveillance (tzv. epidemiologickou bdělost). Vedení tohoto systému musí být s ohledem na rezervoár nákazy svěřeno veterinářům, při samozřejmé mezinárodní spolupráci.

Jak ukazují data, ale i naše některé nepříjemné osobní zkušenosti, citování deseti Zlatých pravidel proti salmonelóze ve zdravotnických rubrikách nedělních příloh deníků samo nepomůže.

MUDr. Vlad. Polanecký, epidemiolog, hygienik hl. m. Prahy