Srdeční infarkt – Vše o zdraví

Infarkt myokardu (IM) je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny.

Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny, vmetkem (embolem) nebo spasmem. Infarkt myokardu může postihovat levou i pravou komoru srdeční.

Velikost odumřelé srdeční svaloviny je různá podle místa a velikosti uzavřené věnčité tepny.

Klasifikace

Anatomicky podle postižení konkrétní věnčité tepny rozlišujeme infarkt přední, bočné, zadní nebo spodní stěny srdeční.

Dále je možno infarkty dělit podle stupně postižení srdeční stěny na transmurální (postihují celou tloušťku srdečního myokardu) a netransmurální (postihují srdeční sval jen do určité hloubky), další dělení se opírá o EKG obraz, kdy rozlišujeme infarkt bez nebo s elevacemi ST segmentu.

Komplikace

Důsledkem infarktu myokardu může být vznik srdeční nedostatečnosti při velkém odumřelém ložisku nebo při akutním vzniku nedomykavosti mitrální chlopně, krajním případem je rozvoj kardiogenního šoku.

Další komplikací může být prasknutí srdeční stěny vedoucí zpravidla k úmrtí a poruchy srdečního rytmu, které rovněž mohou být příčinou náhlé smrti nemocného.

Pozdním následkem proběhlého infarktu někdy bývá zánět osrdečníku.

Klinické projevy

Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků.

Diagnostika

Diagnosa infarktu myokardu je potvrzena při prvním kontaktu s lékařem po natočení EKG křivky a na základě typických biochemických změn. Mezi další diagnostické metody patří echokardiografie a selektivní koronarografie, která kromě přesného zobrazení věnčitého řečiště umožní i jednoznačné rozhodnutí o další efektivní léčbě nemocného.

Léčba

Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky.

Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny.

Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak odloženě na základě znalosti postižení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu.

Někdy srdeční operaci indikujeme jako první metodu léčby při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentosní, která je zpravidla doživotní.

Rehabilitace a sekundární prevence

Rehabilitace po prodělaném infarktu je zaměřená hlavně na pohybové aktivity, k určení možného stupně zátěže doporučujeme lázeňský pobyt zaměřený právě tímto směrem.

Současně se zde nemocný dozví, co dělat pro omezení rizika vzniku další srdeční příhody (protisklerotická dieta, redukce hmotnosti, zákaz kouření, pohybová aktivita, důsledná léčba přidružené hypertenze, cukrovky, zvýšené hladiny cholesterolu).

Více o infarktu myokardu se můžete dozvědět zde.

Problémy související s infarktem

Prodělali jste Vy nebo Vaši blízcí v nedávné době srdeční infarkt? Máte představu, co se stane s tělem po prodělaném infarktu a jak byste se ke svému tělu měli v rámci sekundární prevence chovat?

Máte jiné zdravotní potíže související s oběhovou soustavou (vysoký krevní tlak, tzv. metabolický syndrom, vrozené srdeční vady), které zvyšují riziko vzniku infarktu myokardu? Doporučil Vám proto praktický lékař dodržování v rámci primární prevence tzv. režimová opatření?

Rizikové faktory infarktu myokardu

Hlavními rizikovými faktory infarktu myokardu (bez ohledu na tzv. neovlivnitelné faktory jako pohlaví, věk a geografická oblast) jsou:

• kouření,
• vysoký krevní tlak,
• cukrovka,
• obezita (břišní typ),
• psychosociální faktory,
• nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny,
• nedostatečná pohybová aktivita,
• nadměrná konzumace alkoholu,
• poruchy lipidového metabolismu (vysoká hladina cholesterolu)

Příčiny a následky infarktu myokardu

Infarkt myokardu je akutním projevem ischemické choroby srdeční. Příčinou je uzavření koronární cévy (vyživuje srdeční svalovinu) vedoucí až k nekróze (odumření) srdečního svalu.

Rozsah a lokalizace infarktu jsou určeny velikostí oblasti, kterou céva zásobuje, dále dobou uzávěru a rozsahem kolaterálního (vedlejšího) řečiště. Nekróza se po čase hojí neplnohodnotnou vazivovou jizvou, která není schopna kontrakce.

Kvůli nezbytnému počátečnímu klidovému režimu na lůžku se k výše uvedeným komplikacím přidává i postupná ztráta kondice a vznik svalových atrofií.

Z těchto důvodů jsou pacienti nuceni být dlouhou dobu v pracovní neschopnosti, kvůli které jim často hrozí ztráta zaměstnání a částečná společenská izolace. Dostávají se tak do začarovaného kruhu a jejich fyzický stav se neblaze podepisuje i na stránce psychické a sociální.

Léčba infarktu myokardu

Smyslem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší obnova normálního průtoku v postižené tepně.

Toho se nejčastěji dosahuje katetrizací srdce a následnou angioplastikou – zprůchodněním uzavřené nebo zúžené tepny, jejím rozšířením a ve většině případů zavedením koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny.

U některých nemocných se lepšího krevního zásobení dosahuje pomocí tzv. koronárních bypassů (přemostění). Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentózní, která je zpravidla doživotní.

Často opomíjenou, avšak ne méně důležitou součástí doživotní léčby je rehabilitace zaměřená zejména na pohybovou aktivitu.

Hlavním cílem rehabilitace je snaha o návrat a udržení optimálního fyzického, psychického, sociálního a emočního stavu. Rehabilitace pomáhá překonat strach z fyzické aktivity a lépe zvládnout vzniklou stresovou situaci. Jednoduše zlepšuje následnou kvalitu života.

Je důležité si uvědomit, že příčinou infarktu myokardu a většiny dalších kardiovaskulárních chorob je ateroskleróza a ta je podmíněna řadou rizikových faktorů (viz výše).

Navíc asi v polovině případů je akutní infarkt myokardu prvním příznakem probíhající ischemické choroby srdeční, a proto by se životosprávná opatření měla uplatňovat nejen v sekundární prevenci (po vzniku příznaků ICHS), ale již v prevenci primární (před vznikem onemocnění).

Vždy by se však mělo jednat o komplexní přístup k nemocnému, který nezahrnuje pouze fyzickou aktivitu, ale jehož součástí je i dodržování zásad sekundární prevence a zdravého životního stylu. A to:

• Absolutní zákaz kouření, omezení příjmu alkoholu.
• Snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření.
• Zvýšení tělesné zátěže.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Život po srdečním infarktu

Existuje staré rčení, “tak vážné jako infarkt.” Pro mnohé z nás, jediná zkušenost máme s infarkt nebo infarkt myokardu (jak to je také nazýván), je třetí ruka. Máme rodinného příslušníka, přítel, nebo spolupracovník, který měl infarkt.

Pro většinu z nás, jediný případ, kdy vidíme, kdo je v televizi nebo ve filmech. Ale pro více než 3 milionů Američanů každý rok, infarkt je velmi reálná lékařská pohotovost zažijí. Tak jako Dr.

Robert Benton, Clinical Research Director of Capital kardiologické států, “infarkt je velmi vážná věc, že ​​můžete narazit, Vedle mrtvici.”

Sedl jsem si s dr. Benton během nedávné epizody rozhlasového programu Capital Cardiology je, HeartTalk, diskutovat o rozdělení na infarkt. Jako náčelník kardiologie Samaritan Hospital, Dr. Benton má jedinečnou, z první ruky účet zkušeností pacienta — od příjezdu na pohotovost ke splnění svého kardiologa sledovat prohlídky.

Vzhledem k tomu, TED Talk Video výše prokázaly, každý infarkt je stejně unikátní jako jeho oběť. “První pocit, může být velmi mírné jako bolesti zad, bolest na hrudi, Možná máte pocit, že nemůže popadnout dech,” začal Dr. Benton.

“Který může stavět na nevolnost nebo crescendo vzoru až velmi silné bolesti srdce, bolest na hrudi, Někteří pacienti si stěžují na slona sedí na hrudi. Některé ženy by mohly cítit bolesti ramen, která vyzařuje do levé vnitřní části ramene. Dalo by se zhroutí. těžká pocení.

Máte-li tyto příznaky, víte, že jste uprostřed něčeho potenciálně katastrofické.”

Náhlý nástup srdeční záchvat, je to, co dělá s jedním děsivý zážitek. The Americká kardiologická asociace zprávy, které asi každý 40 sekundy, někdo ve Spojených státech má srdeční záchvat. Dalo by se jet na večeři, když vaše žena si stěžuje na pocit, bolest v levém rameni.

Váš otec může jít dovnitř poté, co pracoval ve dvoře si stěžují na bolest v hrudi. Nebo, můžete cítit vůbec nic a najednou zhroutí. Je to v tu chvíli byste měli dial 9-11 nebo jste někdo tě přivedl do nemocnice. “Pokud je to možné trvat čtyři dítě aspirin,” dodává Dr.. Benton.

Když přijedete na pohotovost, Pacient se okamžitě otočil do péče lékaře nebo týmu srdeční odezvy. Lékaři budou rychle potvrdit infarkt, úlevě od příznaků, a léčit problém. Rodinných příslušníků či přátel, který je dodáván spolu, máte stále důležitou roli v získávání neodkladné zdravotní péče potřebám pacienta.

“Jste-li manžel [člena rodiny nebo přítele], můžete přidat lékařské informace o historii,” Dr. Benton poukazuje na to,. “Můžete pomoci lékaře nebo sestru v ER lépe pochopit, co se děje s pacientem, jaký je jejich stav nebo příznaky byli před příchodem do nemocnice. Informace jsou životně důležité! Poslech velmi pečlivě o tom, co se bude dít, je také klíčem.

Musíte být tím, kdo má všechno, co s pacientem, když jsou schopni pochopit, co se stalo. A co se bude dít rychle!”

Jedním z důvodů, že nouzový lékařský tým se pohybuje tak rychle proto, že Čas je sval. jako Dr. Benton vysvětleno, “Mohu vám říci,, Je to tým pěti lidí, která vypadá jako blázen aktivitě, ale je to řízený chaos. Vše se děje z nějakého důvodu.” Tým se pohybuje rychle k obnovení toku krve do srdce.

Po infarktu, delší oblasti vašeho srdce samozřejmé průtoku krve, čím víc škody bude provedeno do vašeho srdečního svalu. “Musíte pochopit, že tento tým musí vám zacházeno mladších patnácti minutách, to je jejich cíl. Zaměření na získání vás, stále jste zafixovali, a zabývající se všemi ‚jemnosti’ později, jako modifikace rizikových faktorů a prevence.

To vše se bude projednán během svého 3-5 den hospitalizace,” deklarovaný Dr. Benton.

Z ER pacient srdce bude nakonec přesunut do nemocničního pokoje pro pokračování léčby, zavřít pozorování, a péče. To je v tomto bodě, že oni by mohli být schopni přijímat krátké návštěvy.

Jakmile je váš krevní tlak, srdeční funkce, a srdeční zdraví jsou normalizovány po srdečním infarktu, pacient bude moci vrátit domů. Dr. Benton poukazuje na to, že během těchto prvních několika dnů nebo týdnů, to je důležité mít na školníka s pacientem.

“Rodinní příslušníci musí být pochopení toho, co tato osoba prochází, protože někteří lidé nikdy nebyli nemocní ve svém životě, Nikdy nebyli k lékaři nebo do nemocnice pro léčbu, a najednou, Je to velká hra měnič. Když jste pryč od přijetí žádné léky brát pět různých receptů.

Před ruční jste jedli všechno, co chtěl, a teď jste omezeni. Jste byli kouření cigaret, nejsi. Nebyli jste cvičení, ty jsi. Jste neužil kdykoliv z práce postarat se o sebe, učíme musíte dát věci do prioritu.”

Srdeční rehabilitace je jedním z několika kroků nutných k vyrovnat se s životem po srdečním infarktu. Po vaší návštěvě nemocnice se setkáte se svým kardiologem začít, “něco, co nazývá srdeční rehabilitace, což je něco, co doporučujeme všem pacientům infarktu,” řekl Dr.. Benton.

Pacienti srdce přijmout, že nyní budou mít pracovní vztah se svým kardiologem, který začíná jako běžné návštěvy v ordinaci. “Je to asi dvakrát až třikrát týdně po dobu šesti týdnů. Budete dělat cvičení a dozvědět se o stravě a zvládání stresu. To jsou věci, které jsme, lékaři, poskytnout.

” V průběhu několika let, Pacienti bude nakonec fungovat až roční navazujícího jmenování.

To není neobvyklé, Pacienti popsat jejich infarkt ve formě “life měnič.” Pro velkou část přeživších infarktu, Jejich infarkt výzva významné změny životního stylu. “Někdy pacienti říkají, že mají nový vztah se svou rodinou. Oni byli tak tvrdě pracovat a ne dávat pozor na věci, a nyní, to změnilo.

Vždycky se najde nějaký blýskání v zatažené události, jako je tato,” poznamenal Dr. Benton. Pacienti infarkt často najít novou energii při provádění nezbytných změn životního stylu v jejich stravě a cvičení, Kouření cigaret, nebo rovnováha mezi pracovním / life nutné snížit riziko druhého infarktu.

“Řekl bych, že dobrý 90 na 95% z pacientů, které vidím, vzít to všechno k srdci; dělají změny životního stylu, vzít své léky, pracujeme společně na jejich obnovu,” poznamenal Dr. Benton.

“Existuje malé procento, že jsem ohromen tím vlastně, kteří mají srdeční záchvat, hlavní sentinel událost, stále kouří, neberou své léky, nevykonávají, To je složitá situace. Lidé si myslí, že má infarkt je bezprostřední trest smrti – to není. Lidé jsou naživu 30 let později po masivní infarktu.

Děláme překvapivě dobře s léky, tam nové inovace v oblasti technologií každý den (jako Americká kardiologická asociace Mé srdce Coach aplikace) vypadá to. Tvůj život není omezen. Doporučujeme vám, abyste žít a dělat věci,!”

Napsáno: Michael Arce, Media Specialist
Jakékoliv lékařské informace zveřejněné na těchto webových stránkách není určen jako náhrada za informovanou lékařskou pomoc a před konzultací s zdravotnický pracovník byste neměli provádět žádnou akci.

CO VÁS ZAJÍMALO? INFARKT

V rámci Zdravého úterý přicházely otázky na téma Infarkt do online poradny FN Plzeň, odpovídal vedoucí lékař intervenční kardiologie Kardiologické kliniky FN Plzeň doc. MUDr. Ivo Bernat, Ph.D.

Infarkt myokardu je akutní srdeční ischemická choroba. Nejčastěji infarkt postihuje muže nad 50 let., ale díky dnešnímu uspěchanému životnímu tempu, nejsou výjimkou ani mnohem mladší jedinci obou pohlaví. Prevence infarktu není tak těžká. Stačí omezit tučná a kořeněná jídla, nepít, nekouřit, pravidelně sportovat a snížit svou váhu. 

Zde představujeme nejzajímavější otázky s odpověďmi.

OTÁZKA:

Dobrý den, jak můžu vypozorovat blížící se infarkt? Mohu při počátečním zjištění ještě nějak zakročit a tím se infarktu vyhnout?

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, někdy akutnímu infarktu předchází několik dní před jeho vznikem bolest nebo tlak na hrudi při zátěži, které v klidu odezní. Intenzita těchto potíží obvykle nebývá příliš velká, a proto je nemocný snadno podcení. V případě akutního infarktu je pak typická náhle vzniklá bolest na hrudi (svíravá, pálivá spojená často s pocitem tísně), která trvá déle než 10 minut.

Spojena může být i s klidovou dušností, pocitem strachu, opocením, někdy vznikne i akutní porucha vědomí ze závažné poruchy srdečního rytmu se srdeční zástavou, kdy bez okamžité pomoci nemocný umírá. Naopak může i menšího počtu případů (starší pacienti, diabetici) proběhnout infarkt téměř bez příznaků, nebo mohou být potíže jen nespecifické.  

OTÁZKA:

Pane doktore, prosím, jak byste ohodnotil vliv stavu psychiky (i z hlediska delší časové zátěže) na naše srdce? Mohl byste, prosím, použít k tomu třeba stupnici od 1 do 10?

Prosím, setkal jste se ve svojí praxi i s případem, kdy přílišná radost dokázala mít na srdce negativní vliv? Děkuji

ODPOVĚĎ:

Obecně je dlouhodobý stres nejen pro srdce ale i pro celý organismus velmi zatěžující a má negativní vliv i na obranyschopnost. Pozitivní myšlení a zdravý způsob života jsou pak důležitou prevencí proti nemocem obecně. Přílišný smutek může srdce významně poškodit, pocity radosti mu určitě neškodí, s jejím negativním vlivem na srdce jsem se nesetkal.

OTÁZKA:

Může dostat infarkt i mladý člověk-40 let? Z úplného zdraví? Děkuji        

ODPOVĚĎ:

Dobrý den, ano může. V roce 2019 jsme na Kardiologické klinice FN intervenčně zprůchodnili akutně uzavřenou věnčitou tepnu u 5 a v loňském roce již u 13 pacientů s akutním infarktem myokardu mladších 40 let. Ve věkové kategorii 40-50 let to pak bylo 44 a 49 pacientů. Většinou se jednalo o jejich první projev ischemické choroby srdeční.

Další otázky a odpovědi naleznete na našich stránkách:http://old.fnplzen.cz/chat_archiv.asp

Více než polovina lidí s infarktem se dostane do nemocnice pozdě. Češi infarkt stále podceňují

Tisková zpráva, 29. 9. 2017, Brno

Bolest na hrudi, žaludeční nevolnost, pocit nedostatku vzduchu či slabost. To patří mezi nečastější příznaky srdečního infarktu, který v Česku ročně postihne více než 22 tisíc lidí.

Přestože má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, stále je velké množství nemocných, kteří kontaktují zdravotnický systém pozdě.

Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti.

Srdeční infarkt představuje vážné akutní onemocnění, které přímo ohrožuje život. Srdeční infarkt vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení přívodové věnčité tepny, která vyživuje srdce okysličenou krví. Srdeční svalovina v postižené oblasti nemá dostatek kyslíku a odumírá.

V ČR zemře ročně 51 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2016 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu 22 635 osob, z toho bylo 14 921 mužů a 7 714 žen.

„Muži prodělávají akutní infarkt myokardu častěji než ženy. U žen navíc infarkt vzniká přibližně o 8 let později. Příčina je hormonální,“ upřesnil vedoucí lékař programu akutních koronárních syndromů Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv.

Anny v Brně (FNUSA-ICRC) MUDr. Ota Hlinomaz, CSc.

Ačkoliv má Česká republika jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě, více než polovina pacientů se srdečním infarktem se dostane k potřebnému léčebnému zákroku do nemocnice pozdě. Tedy v době, kdy u nich již nastalo nenávratné poškození srdce.

Důvodem je podcenění problému a špatná informovanost veřejnosti. Podle lékařů není informovanost o příznacích infarktu v České republice stále dostatečná.

 „Svědčí o tom údaj, že od vzniku bolestí na hrudi, což je základní příznak akutního infarktu myokardu, po zavolání zdravotnické pomoci, uplyne přibližně 150 minut. Pacienti by přitom měli volat prakticky okamžitě po vzniku výrazných bolestí na přední straně hrudníku,“ uvedl MUDr.

Ota Hlinomaz s tím, že čas k zahájení léčby je rozhodující, každá minuta váhání vede ke zvýšení rizika úmrtí nebo vzniku trvalých zdravotních následků.

Každý čtvrtý pacient dostane druhý infarkt

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. Tím se výrazně zvyšuje riziko úmrtí.

 „Pacienti, kteří prodělají akutní infarkt myokardu s typickým nálezem na EKG, který je ošetřen pomocí perkutánní koronární intervence tzv. angioplastiky, mají roční mortalitu 9 % a každým rokem se mortalita zvyšuje o 3 %. Za 6 let po infarktu tedy zemře přibližně čtvrtina nemocných,“ dodal Ota Hlinomaz.

Častou příčinou vzniku akutního infarktu myokardu je nezdravý životní styl, zejména kouření, které zvyšuje riziko jeho vzniku o více než padesát procent.

Kontakt pro média:
Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122, [email protected]
Mgr. Lenka Rudišová, PR manažer FNUSA-ICRC, tel. +420 777 399 005, [email protected]

Srdeční selhání není infarkt, může však být jeho důsledkem

Srdeční selhání a infarkt zaměňuje dle výzkumu STEM/MARK až 44 % Čechů.

Dokonce až 76 % respondentů si srdeční selhání chybně spojuje s bolestí na prsou, která není nejčastějším typickým projevem srdečního selhání, byť mezi příznaky patří, a každý pátý se domnívá, že je srdeční selhání stejné jako smrt na zástavu srdce.1 Přestože spolu mohou infarkt a srdeční selhání souviset, určitě se nejedná o stejné onemocnění. Pojďme si vysvětlit rozdíl.

Akutní infarkt myokardu neboli srdečního svalu

K akutnímu infarktu dochází po ucpání některé z věnčitých tepen srdce, kterou za normálních okolností protéká krev a okysličuje srdce. Pokud není průtok krve obnoven dostatečně rychle, může dojít k poškození či odumření části srdečního svalu. Akutní infart je život ohrožující stav, a proto je nutné již při prvních příznacích rychle přivolat zdravotnickou záchrannou službu.2

Nejčastějším varovným signálem akutního infarktu je svíravá, pálivá či tlaková tupá bolest na prsou, která může vyzařovat do levého ramene a paže, pod levou lopatku, do čelisti nebo do horní části břicha.

Dále se může projevit zhoršené dýchání, slabost, nevolnost, pocení či zvracení. Naslouchejte svému tělu, a pokud bolest přetrvává déle než 15 minut, volejte záchrannou službu na číslo 155.

Uzavřenou tepnu je nutné uvolnit ideálně do 60 až 90 minut.3,4

Předcházet infarktu se do jisté míry dá zdravým životním stylem a omezením stresu. Naopak rizikovými faktory, které mohou infarkt způsobit, jsou nulová fyzická aktivita, kouření, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita a nadměrná konzumace alkoholu.2

Chronické srdeční selhání

Chronické srdeční selhání je často následkem prodělaného infarktu, ale může se rozvinout i v přítomnosti dlouhodobě vysokého krevního tlaku, vady srdeční chlopně, poruchy srdečního rytmu nebo při poškození srdečního svalu infekcí, cukrovkou, nadměrným pitím alkoholu, ale i vrozenou vadou. Srdeční sval pak nezvládá dostatečně přečerpávat krev, a tím pádem jí pumpuje do těla méně, takže svaly a orgány nedostávají dostatečné množství kyslíku a živin.5

Příznaky bývají na rozdíl od infarktu nenápadné, proto je lidé často přisuzují přibývajícímu věku a ignorují je.6 Srdeční selhání se tak může u pacienta rozvíjet měsíce až roky, aniž by projevy nemoci pacienta zalarmovaly k návštěvě lékaře.

Pacienti se srdečním selháním totiž většinou pociťují dušnost, otékají jim dolní končetiny, jsou vyčerpaní, mohou se potýkat s náhlým zrychleným tlukotem srdce, častější frekvencí močení zejména v noci a mohou přibrat na váze třeba i 2 kg za tři dny, přestože v poslední době nemají chuť k jídlu.5

Příčinou většiny zmiňovaných problémů je nedokrvování různých orgánů a zadržování vody v organismu, která se vrací do oběhu většinou až v noci. Důležité je zajít za svým praktickým lékařem a svěřit se mu i se zdánlivě bezvýznamnými obtížemi.

Standardně by si měl poslechnout vaše srdce, změřit tlak a tep, zvážit vás apod. Následně vás může odeslat ke specialistovi z oblasti vnitřního lékařství či kardiologie, který pak doplní další vyšetření jako např.

odběr krve, EKG, ultrazvuk srdce nebo jiná vyšetření v závislosti na vaší konkrétní situaci.5

Zdroje:1 STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017.2 Kardiologie na Bulovce, 2015. Akutní infarkt myokardu. Kardiologie na Bulovce [online]. [Cit. 24. 10. 2019]. Dostupné z: http://www.kardiologie-sro.cz/resene-obtize/akutni-infarkt-myokardu/.3 Nemocnice Na Homolce, 2017. Akutní infarkt myokardu. Nemocnice Na Homolce [online]. [Cit. 24. 10. 2019]. Dostupné z: www.homolka.cz/nase-oddeleni/11635-kardiovaskularni-program/11635-kardiologie-kar/11697-nase-sluzby/akutni-infarkt-myokardu/.4 Das, 2011. Infarkt může potkat každého. In: Novinky.cz [online]. 10. 10. [cit. 24. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/infarkt-muze-potkat-kazdeho-131979.5 BEDNÁŘ, František, 2018. Co to je srdeční selhání? In: Chronické srdeční selhání. Praha: Novartis, s. 5–6

Přečtěte si, jak se srdeční selhání léčí

Cukrovkáři mnohdy neví, že měli infarkt. Často nastává během dopoledne

„Před 13 lety mi diagnostikovali cukrovku, vypráví 43letý Evžen. Nemoc se zpočátku projevovala hlavně tím, že jsem měl stále velkou žízeň. Vypil jsem denně třeba čtyři litry tekutin, a stejně mi to nestačilo.

Když jsem to zmínil na prohlídce u praktického lékaře, rozhodl se, že mi udělá glukózový test, aby zjistil koncentraci glukózy v krvi. Tehdy se zjistilo, že trpím cukrovkou druhého typu.

Samozřejmě tomu nijak zvlášť nepomáhalo to, že jsem měl o pár kilo víc,“ vyprávěl Evžen.

Přečíst článek ›

Začal držet dietu, ale nevydržel to dlouho. „Musel jsem hledat nějaký kompromis.

Nakonec jsem našel nějakou rovnováhu mezi stravou, která mi vyhovovala a která mi neubližovala, takže jsem váhu dostal na relativně přijatelnou hodnotu, a k tomu jsem si píchal inzulín.

Pravidelně jsem chodil na kontroly a taky jsem si pořídil psa, takže jsem s ním denně chodil na vycházky, abych se udržoval fit,“ dodal.

Počty *V 10-15 procentech případů infarktu myokardu nebývá přítomna bolest. *Odhaduje se, že nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda. *Podle zahraniční studie představuje němý infarkt více než 45 % všech případů infarktu myokardu.

*U mužů byl zjištěn výrazně vyšší výskyt němého infarktu než u žen.

„V klidu jsem si žil dalších deset let.

Neměl jsem žádné potíže, jen více stresu v práci, když jsem povýšil na vedoucího pobočky, ale kdo dneska nemá stres… V té době odcházel do důchodu můj dlouholetý praktik a místo něj nastoupila mladší lékařka, která se rozhodla, že bude velmi pečlivá, a když jsem přišel na pravidelnou dvouletou prohlídku, vyšetřila mě opravdu důkladně. Při natočení EKG, které jsem do té doby nezažil, mě čekalo šokující překvapení. Lékařka zmlkla a podívala se na mě: „Měl jste infarkt…“,“ byl v šoku.

Přečíst článek ›

Bylo velké štěstí a náhoda v jednom, že jsem zrovna za lékařem šel. „Infarkt jsem mohl mít tak dva měsíce předtím, a vůbec nic mi nebylo. Nechápal jsem to.

Podle lékařky se u lidí, kteří mají cukrovku mnoho let, mohou poškodit nervová vlákna vedoucí bolest z hrudních orgánů, a proto člověk nemusí cítit ani závažnější infarkt a zjistí se to kdoví za jak dlouho při EKG.

Dostal jsem betablokátory a čekalo mě ještě několik vyšetření, ale naštěstí srdce nebylo poškozeno natolik, abych musel na operaci. Jen se teď trochu bojím, aby se infarkt neopakoval s větší silou,“ dodává.

Názor lékaře MUDr. Anna Bubelová (Nemocnice Na Bulovce) Ne každá ischemie (nedokrevnost) myokardu nebo každý infakrt myokardu jsou provázeny subjektivně vnímanými symptomy.

Němý nebo nerozpoznaný infarkt myokardu nebo předchozí infarkt myokardu je charakterizován abnormálním nálezem Q kmitů na EKG, ztrátou životaschopného myokardu prokázanou zobrazovacími metodami ECHO, scintigrafie myokardu, magnetická rezonance, jejíž charakter odpovídá ischemické etiologii nebo patologicko-anatomickým nálezem předchozího infarktu myokardu.

Němá ischemie myokardu je taková, která není provázena stenokardiemi, pacienti jsou tedy bez příznaků. Tito pacienti ale mají stejné koronární postižení jako symptomatičtí pacienti se stenokardiemi. Asymptomatická ischemie je vlastně porušený „alarmový mechanismus“. Tato ischemie je velmi častá.

V praxi se s těmito nemocnými setkáváme méně často, protože tito lidé lékaře obvykle nevyhledávají, neboť nemají potíže. Mohou být náhodně zachyceni při aktivním screeningovém vyšetření rizikové populace zátěžovým testem nebo při dlouhodobém monitorování srdeční činnosti (tzv. Holter).

Nepřítomnost symptomů ale neznamená, že choroba není závažná. Němý infarkt nebo němá ischemie myokardu se vyskytuje více u pacientů s diabetem mellitem, který je spojen s postižením vegetativního (tj. útrobního) nervového systému. Léčba prokázané němé ischemie nebo němě proběhlého infarktu je stejná jako u manifestní anginy pectoris nebo stavu po známém proběhlém infarktu myokardu.

Přečíst článek ›

Informace o němém infarktu

*Infarkty, o kterých člověk ani neví, se vyskytují zvláště u pacientů, kteří mají cukrovku. Ta poškozuje nervová zakončení na hrudníku, a snižuje tak práh bolesti. Proto člověk necítí pro infarkt charakteristické bolesti.

*Pacienti s němým infarktem se dostanou k lékařské péči často pozdě a dochází u nich k nevratnému poškození srdce, které potom negativně ovlivňuje jejich život.

*Pokud je u člověka diagnostikován tichý infarkt, je potřeba poinfarktová péče (například betablokátory, aspirin, statiny).

*40 procent všech infarktů myokardu nastává ráno mezi 6. a 12. hodinou.

Přečíst článek ›

Recept pro zdraví

Krůtí špízy s bylinkovo-mandlovým pestem

Ingredience:

• 40 g nasekaných mandlí
• 1 svazek hladké petrželky
• 5 snítek citronového tymiánu
• 3 snítky rozmarýnu
• 50 g parmazánu (v celku)
• 3 stroužky česneku
• 13 lžic olivového oleje
• mořská sůl, pepř
• 2 lžičky nastrouhané kůry z biocitronu
• 500 g krůtích prsou

Postup:

Mandle orestujte na suché pánvi. Nasekejte lístky petrželky, tymiánu a jehličky ze dvou snítek rozmarýnu. Nakrájejte parmazán na větší kousky. Připravené přísady najemno rozmixujte s česnekem, 10 lžícemi olivového oleje, solí a pepřem. Přidejte 1 lžičku citronové kůry. Krůtí maso nakrájejte na 12-16 zhruba 1 cm silných a 4 cm širokých proužků.

Dva proužky vždy napíchněte vlnovitě na špízové jehly. Zbývající rozmarýn nasekejte a smíchejte s 1 lžičkou citronové kůry a 3 lžícemi oleje. Touto směsí potřete špízy a grilujte je v grilovací míse 10 minut, dokud nebude maso hnědé a křupavé. Nezapomeňte ho obracet a potírat zbývajícím rozmarýnovým olejem. Podávejte s bylinkovo-mandlovým pestem.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdravé srdce

Cukrovka má bezpochyby velký vliv na srdce. Prevence a kontrola diabetu vám tak může zachránit nejen srdce, ale hlavně život. Srdeční infarkty se totiž vyskytují 2x až 4x častěji u cukrovkářů ve srovnání se zdravými lidmi. Bohužel je zřetelný celosvětový nárůst cukrovky 2. typu, která souvisí s nezdravým životním stylem a sedavým zaměstnáním.

Důležité je dodržovat dietu a naučit se správně stravovat. V poslední době je čím dál populárnější nízkosacharidová strava, která je založena na čerstvé zelenině, masu, rybách, vajíčkách, mléčných výrobcích, ořeších, semínkách a ovoci. Tato dieta byla využívána při léčbě diabetu už v 60. a 70.

 letech minulého století a nyní se doporučuje i maminkám s těhotenskou cukrovkou. Od běžné české stravy se liší především v tom, že místo pečiva a tradičních příloh, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a knedlíky, se k masu přidává čerstvá listová zelenina a saláty či zelí.

Tím se ze stravy vyloučí tučné i nepříliš zdravé potraviny s obsahem cukru, bílé mouky, a zákaz platí i pro sladkosti, zákusky nebo třeba brambůrky. Zkuste to, a uvidíte, jak se vám uleví.

PHARMA NEWS – odborný časopis

Civilizační nemoci? Způsobené vyspělou technikou? Velkým množstvím vědomostí? Vysokým výskytem populace na malém prostoru? Můžeme útěkem od civilizace zachránit vlastní život? Vzdáme se vymožeností dnešní doby? Pohodlí, přátel, základního komfortu? Ale pomůže to vůbec?

Nedávno byla zveřejněna jakási genetická studie, která mluvila o evoluci a o vrcholu vědomostí lidské populace vůbec.

Pro dnešního člověka nedopadla tato studie moc dobře, podle ní byl totiž Homo sapiens na vrcholu někdy před dvěma tisíci lety. A od těch dob… ne každý výdobytek doby nám prokazuje službu v kladném slova smyslu.

Civilizace s sebou přináší změny, které nám lidem (ale i zvířatům a rostlinám) přináší problémy – sociální, zdravotní, existenční.

DEFINUJME

Jak nejlépe definovat civilizační nemoci? Existuje přesná definice, nebo se jedná o množství informací s nepřesnou hranicí? Kdo by měl tento soubor informací zastřešovat? Z hlediska zdraví ve vztahu k celkové populaci země by bylo nejlepší obrátit se k WHO (World Health Organisation). Ovšem informace přístupné veřejnosti nejsou v tomto ohledu nijak dostačující.

Zkusme si tedy vymezit hranice tohoto problému. Civilizační nemoci jsou nemoci úzce spjaté s životem ve vyspělých zemích, s moderní dobou, se změnami životního standardu, životem ve velkých městech. Mohli bychom dlouze pokračovat vyjmenováváním důvodů.

Ale také bychom mohli říci, že civilizační nemoci jsou spojené s lidskou leností a degenerací životního stylu a pravděpodobně v obou případech bychom měli pravdu.

CO VŠECHNO JE CIVILIZAČNÍ NEMOCÍ? 

Ne všechny nemoci, jež jsou následkem civilizace, jsou mezi civilizační nemoci řazeny. Mezi civilizační nemoci jsou řazeny pouze některé, z laického hlediska asi ty, na kterých je to nejvíce vidět.

Pokud bychom příliš nespecifikovali, mohli bychom tuto problematiku popsat velice obecně i takto:  • nemoci oběhového systému  • metabolická onemocnění  • nádorová onemocnění  • psychická onemocnění  • onemocnění imunitního systému Při takovémto pohledu bychom mohli ovšem říci, že civilizace způsobuje nejméně 50 % všech onemocnění a smrt člověka nastává v každém druhém případě následkem civilizace a v obou případech bychom měli pravděpodobně pravdu. Také bychom mohli říci, že většině těchto zdravotních problémů a jejich následných úmrtí se dalo zabránit. A opět bychom měli asi pravdu. V situaci jako je tato, se mi vybaví pohádky o duších upsaných čertu. Zkusme si ji trochu rozvinout. Člověk má odedávna strach ze ztráty života, nikdo by nechtěl být zastřelen lupičem, či být na palubě havarujícího letadla. Tato přesně definovaná úmrtí nahánějí hrůzu. Do roka a do dne si pro Tebe přijdu, říká čert. Ve většině pohádek pak dochází ke zvratu, kdy hlavní postava příběhu se jako zázrakem zachrání, nebo je zachráněna. Přesně definovaná hrozba a přesně mířená obrana. A jak bude pokračovat naše upravená pohádka? Dva dny po vítězství nad čertem a získání úpisu dostane hlavní hrdina infarkt, nebo zemře na rakovinu plic. Je to příliš morbidní? Možná, ale právě takto se ke svým životům chováme. Pro to jednoduché „možná“ v hrozbě se neobtěžujeme riziko analyzovat, natož proti němu zakročit. Ve své podstatě je člověk racionálně myslící bytostí. Ale jeho racionálnost ve vztahu ke zdraví je založena na systému akce a reakce. Tedy přesněji řečeno okamžitá a statisticky vždy stejně definovatelná reakce. A pokud je reakce sporná ve svém průběhu či časovém hledisku, stavíme se k ní asi takto:  • pokud mě cigareta nezabije hned, nezabrání mi to si zapálit  • pokud nedostanu infarkt hned, tak si klidně dám všechno toto dobré jídlo  • pokud si dnes nevyčistím zuby, tak asi hned zítra nevypadají Takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Civilizační nemoci jsou problémem v první řadě nás samotných. Jsou otázkou naší disciplíny, pudu sebezáchovy a touhy žít. Ovšem slovem žít je potřeba myslet opravdu žít, nikoliv přežívat.

• Přestože je civilizačních nemocí hodně, měli bychom začít tou nejčastější – infarktem. 
• INFARKT MYOKARDU

Nemoci oběhového systému jsou asi nejčastějším civilizačním problémem. Je to dáno degradací stravovacích, pohybových a spánkových návyků. Dochází k hromadění rizikových faktorů, které se musí někdy a někde projevit. Infarkt je velice známý pojem i mezi laickou veřejností. Ve svých základech je princip tohoto onemocnění všeobecně znám.

Přestože jsou známy i důvody, proč k tomu dochází, pud sebezáchovy u některých konkrétních jedinců je v těchto případech až mizivě nízký. Na to, abychom mohli popsat celkový průběh infarktu, je nutné si nejprve přiblížit některé pojmy, včetně anatomie srdce (Obrázek 1) a popisu srdečních funkcí.

Srdce se skládá ze dvou komor a dvou předsíní (síní), kde přechod mezi síní a příslušnou komorou je oddělen chlopní. Stejně tak přechod z komory do příslušné tepny je oddělen chlopní. Činnost srdce je charakterizována opakovaným smršťováním (systola) a ochabováním (diastola) srdečního svalu. Krev procházející srdcem koluje v tzv.

malém krevním oběhu (začíná plicní tepnou a žene neokysličenou krev přes plíce a zpět do srdce) a velkém krevním oběhu (začíná aortou a distribuuje okysličenou krev do celého těla). 

NENÍ INFARKT JAKO INFARKT

Infarkt neboli ischemická nekróza, je odumření tkáně v důsledku ischemie, tedy zamezení přívodu krve do tkáně uzavřením příslušné tepny. Nejčastějším typem infarktu je infarkt myokardu, kdy dojde k uzavření některé z koronárních, neboli věnčitých tepen. Infarkt myokardu není ovšem jediný.

Dalším typem infarktu je například plicní infarkt, který vzniká následkem plicní embolie. Z hlediska rizikovosti je také velice často smrtelný. Infarktu myokardu přibývá. Je to i proto, že průměrný věk člověka se neustále zvyšuje. Díky tomu stoupá i velikost populace s rizikem infarktu.

Z hlediska výskytu ve vztahu k pohlaví byl infarkt myokardu více mužskou záležitostí. To se ovšem díky stoupajícímu věku populace mění. Mužská populace má převahu, pokud mluvíme o relativně středním věku, tedy dejme tomu 50-55 let. Pokud se ovšem podíváme na populaci kolem 80-85 roku věku, je situace opačná, a převahu mají spíše ženy.

Pokud budeme mluvit o nejčastějším výskytu nezávisle na pohlaví pak je to věk 70-79 let.

WHO uvádí, že onemocnění srdce jsou odpovědná za 30 % všech úmrtí na světě. To číslo je opravdu alarmující. V České republice ročně prodělá infarkt myokardu kolem 30 tisíc lidí. Pacientů, kteří se léčí s ischemickou chorobou srdeční, je kolem 800 tisíc. 

RIZIKOVÉ FAKTORY

Infarkt nepřichází sám od sebe. Nebo alespoň ve většině případů. Pokud je člověk zdravý, dobře jí, dostatečně se pohybuje, kvalitně spí a vyhýbá se stresovým situacím, pak infarkt není rizikem, kterého by se měl ve svém životě obávat. Takových lidí je ale ve vyspělých zemích velice málo.

Co patří tedy mezi rizikové faktory infarktu? V první řadě je potřeba si tato rizika rozdělit na dvě důležité skupiny, a to na rizika, která lze eliminovat a pak na ta, která ovlivnit nelze. Ty, které nemůže člověk ovlivnit, jsou rodinná dispozice, věk a mužské pohlaví.

Ostatní ovlivnit lze a jsou to tyto:  • kouření  • nadváha  • vysoký krevní tlak  • vysoký cholesterol  • konzumace alkoholu  • diabetes  • nedostatek pohybu  • stres  • předchozí onemocnění srdce I tyto rizikové faktory jsou závislé na věku pacienta a mohou k infarktu nejen přispět, ale ovlivnit i jeho průběh a rychlost nástupu léčby.

U mladších pacientů hraje velkou roli rodinná anamnéza a často nadváha. U pacientů středního věku se setkáváme spíše s kouřením, alkoholem. U starších pacientů je to diabetes a vysokým krevní tlak.

Diabetes ovšem ovlivňuje infarkt i jinak, než jen jeho zvýšené riziko. U diabetiků někdy dochází k absenci některých příznaků, čímž se pacienti dostávají k lékaři později, také samotný průběh infarktu bývá těžší a je větší riziko úmrtí pacienta. 

ONEMOCNĚNÍ SRDCE JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR 

Předchozí prodělané onemocnění srdce je častým rizikem pro vznik AIM. Patří sem ischemická choroba srdeční, chronická angina pectoris (zvláště u straších pacientů), předchozí prodělané infarkty, geneticky podmíněné vady srdce. 

OPRAVDU JE TO NEMOC JEN PRO STARŠÍ? 

Vyskytuje se infarkt opravdu pouze u středního a staršího věku pacientů? Už jsme se zmínili, že mladší pacienti mohou být rizikovými v případě pozitivní rodinné anamnézy. Existuje ovšem ještě jedno riziko, které může infarkt u poměrně mladých jedinců vyvolat.

Tímto rizikem je užívání drog. O této problematice se sice moc nemluví, ale zaznamenané případy ukazují, že toto riziko je opravdu reálné. Konkrétně se tento problém týká „rekreační drogy“ extáze, neboli metylen-3,4-dioxymetamfetaminu (MDMA).

Tato látka byla vyvinuta v roce 1912 původně jako lék na potlačování chuti k jídlu. Ovšem nikdy se s touto indikací nedostala na trh. O 70 let později se stala velice oblíbenou v psychiatrii pro své euforizující účinky.

Velmi záhy se pak ovšem dostala na seznam zakázaných látek… a stala se oblíbenou právě jako rekreační droga.

Přestože je tato oblíbená droga popisována jako mnohem bezpečnější, než původně užívaný amfetamin, její rizikovost přivádí mladé pacienty k infarktu. Pokud budeme chtít mluvit o konkrétním věku, řekněme tedy průměrný věk 20 let. Běžně se lze při užívání setkat s příznaky, jako jsou tachykardie, hypertenze, či arytmie. 

JAK POZNÁME INFARKT?

Základním klinickým projevem infarktu myokardu je bolest za hrudní kostí. Tato bolest může prostupovat až do horních končetin, častěji do levé paže.

U mladších pacientů se ovšem objevují atypické příznaky a další symptomy, nebo naopak absence bolesti, což vede k znesnadnění diagnózy, pozdnímu vyhledání lékaře, etc. Mezi časté příznaky patří dušnost a selhání srdce.

Základní vyšetřovací metodou je stále EKG, dále sem patří například echokardiografie. 

PŘIDRUŽENÉ POTÍŽE

Infarkt nechodí nikdy sám. Vzhledem k závažnosti onemocnění, je spousta potíží, která se k AIM přidružují. Ateroskleróza není jen výsadou srdce, proto se setkáváme s tímto postižením i u jiných orgánů.

Velice často je s AIM spojeno poškození mozku, kdy se postižení může objevit ještě před samotným postižením srdce, nebo jeho následkem. Dalšími problematikou, zvláště u starších pacientů je postižení plic, například chronická bronchitida, nebo emfyzém plic.

Z dalších orgánů, které může negativně ovlivnit AIM u starších pacientů, jsou ledviny. A stejně jako u plicního postižení, bývá někdy diagnostikováno ještě před AIM a někdy až současně při infarktu. 

LÉČBA

S léčbou infarktu je to trošku komplikované. Infarkt myokardu je akutní stav. Proto se o něm mluví často jako o „akutním infarktu myokardu“ AIM. Prioritou u AIM je zachování života pacienta a obnovení funkce postižené tepny.

Základními praktikami je koronární angioplastika, která má nejmenší počet komplikací a největší jistotu přežití pacienta. Druhou možností je zavedení stentu. Medikační léčbu je tedy možné rozdělit do dvou velkých celků. Tím prvním je prevence k předcházení, či oddálení infarktu.

Tím druhým je poinfarktová péče. V Tabulce 1 jsou shrnuty základní skupiny léků používané k medikaci po prodělaném AIM.

Mimo léky, které je nezbytné po prodělaném infarktu užívat doživotně, jsou ještě další léky, které se užívají jen za určitých situací a jejich užívání má určité preskripční omezení v závislosti na konkrétním stavu pacienta. Tyto léky shrnuje Tabulka 2.

Léky, které jsme zde uvedli, se většinou kombinují do určitých schémat. Nikdy pacient neužívá pouze jeden lék, ale jejich kombinaci, která je „šitá na míru“ konkrétnímu zdravotnímu stavu pacienta.  • betablokátor, nitrát, statin  • anopyrin, statin, blokátor kalciového kanálu  • anopyrin, betablokátor, statin, ACE inhibitor 

1. • betablokátor, clopidogrel (lék nahrazující ASA) 
2. REŽIMOVÁ OPATŘENÍ

Toto je něco, co pacientům po infarktu, nebo s rizikem infarktu dělá největší problémy. Proč tomu tak je? Odpověď je velice jednoduchá. Tato opatření jsou o disciplíně, o vnitřní vyrovnanosti, lásce k sobě samému.

A co všechno tato opatření zahrnují? Opatření vychází právě z narovnání rizikových faktorů do normálu. A to je problém, protože kdyby nebyl, tito lidé by se do takové zdravotní situace vůbec nedostali.

Ovšem když se teď vrátíme k naší úvaze o čertech a o akci a reakci, v této chvíli má už pacient důkaz svého rizika. Proto až teprve po infarktu pacienti přestávají pít, kouřit a omezují se v konzumaci tučných jídel. Pozdě, ale přece.

Některým to vydrží navždy, někteří jen po dobu než jim otrne a pak se vrací do původních zaběhnutých kolejí. V takovém případě je ale dobré začít šetřit na vlastní pohřeb. 

FYZICKÁ ZÁTĚŽ

Omezení fyzické zátěže po AIM závisí na rozsahu poškození srdečního svalu a tedy na rozsahu nekrózy. Pacient by se neměl přetěžovat, ale neznamená to, že se nebude hýbat vůbec. AIM postihuje velice často pacienty s nadváhou, a proto je pravidelný pohyb velice důležitý. Platí tu asi pravidlo „všeho s mírou“. Ideální je například 30 minut chůze denně. 

STOP ZÁVISLOSTEM

Psychický otřes po infarktu je schopen ze dne na den ukončit dlouholetou závislost na nikotinu. Spousta pacientů následkem AIM přestalo kouřit. S alkoholem je to horší. Většinou je to dočasná záležitost. Pokud je pacientovi lépe, „jedna sklenička je přece zdravotní“ atd.

Pak jsou to ale dvě skleničky, nebo dvě piva, jeden panák,… a opakovaný infarkt. U vína, zvláště červeného je studován efekt resveratrolu na lidské zdraví. Pokud ovšem lékař v dobré víře doporučí pacientovi deci vína denně, většinou je to pak použito jako alibi k velké konzumaci jakéhokoliv alkoholu.

 DIETADalší bariéra, kterou rizikoví pacienti neradi překračují. Důležité je omezit tučná jídla, přidat více ovoce a zeleniny. Omega mastné kyseliny ve formě rybího tuku také příznivě ovlivňují zdraví pacienta. S AIM jsou často spojeny poruchy glukózového metabolizmu.

I proto se doporučuje po AIM diabetická dieta a pravidelnost v jídle – častější konzumace jídla v menších dávkách. 

PSYCHOLOGICKÝ DOPAD

Psychický dopad po prodělaném infarktu je obrovský. Riziko opakování, náhlé smrti, pocit nesoběstačnosti, osamocení, bezbrannosti.

Pokud se pacient takovýmto pocitům poddá, pak pravděpodobnost úmrtí maximálně narůstá. Důležité je, aby pacient nebyl izolován ze společnosti, stýkal se s přáteli, nežil sám v domácnosti, atd.

V některých případech pomůže takovéto situaci třeba domácí i zvířátko. 

DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA

Lékárník a civilizační nemoci. Co k tomu říci? Lékárník je jakýmsi symbolem zdravého, ve zdravém prostředí se pohybujícího, pracujícího s léky, které zdraví buď udržují, nebo přináší. V případě infarktu se přímá pomoc lékárníka snad ani neočekává.

Ovšem pokud jde o rizikové faktory, to je už něco jiného. Lze přispět ke správným návykům, omezení rizik. Někteří pacienti chodí raději do lékárny než k lékaři. Povzbuzení, konzultace problému a cenná rada může přispět ke zlepšení a eliminaci rizik.

 

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Civilizace, pokrok. Nové stroje, rychlejší, chytřejší. Nové potraviny, léky, lékařské metody. To vše by mělo být za účelem zkvalitňování lidského života. Po stránce fyzické, duševní i duchovní. To by mělo být úkolem civilizace. Lidské tělo je velice křehké, velice zranitelné.

Některým změnám ve jménu civilizace se jen velice obtížně přizpůsobuje. Tím nejdůležitějším a zároveň nejzranitelnějším orgánem lidského těla je bezesporu srdce. Jeho ochrana by tedy pro nás měla být prioritou.

  Pár jednoduchých rad na závěr:  • ohleduplnost k sobě samému  • správná výživa  • dostatek pohybu a odpočinku  • pozitivní myšlení

A na úplný závěr: „Nechme se civilizací hýčkat, nikoliv zabít.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje: The British Medical Association, Rodinná encyklopedie zdraví, 1993, Gemini. Fischerová B.: Specifika akutního infarktu myokardu ve stáží, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 110- 112. Holaj R., Janota T.

, Hradec J.: Akutní infarkt myokardu navozený užitím drogy extáze, Intervieu Akutní Kardiologie, 2004, 3, 45–48. Šimek S.

: Ischemická choroba srdeční – péče o pacienta po infarktu myokardu, Medicína pro praxi, 2007, 4, 395-399.