Srdeční nedostatečnost – Vše o zdraví

Co je srdeční selhání?

Srdce je důmyslně uspořádaná pumpa, jejímž hlavním úkolem je udržovat oběh krve tak, aby bylo zajištěno zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem. Zdravé srdce dokáže zvýšit výdej krve (minutový oběh) podle nároku organismu až pětinásobně. K tomu má organismus vytvořenu řadu mechanismů týkajících se nejen vlastního srdce.

Při vzniku srdečního selhání je tato základní funkce narušena, nedostatečné prokrvení se projevuje nejprve při zátěži.

Zadržování tekutin, které je průvodním jevem onemocnění, je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.

Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání). Z uvedeného lze dobře odvodit potíže, se kterými pacient přichází k lékaři. Nejčastější jsou únava, dušnost a otoky končetin.

Jaké jsou příčiny srdečního selhání?

Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Prvotní může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní a/nebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.

Jaké jsou příznaky srdečního selhání?

Odlišují se podle toho, zda je postižena levá či pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženým oddílem: při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok.

Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování.

Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření.

Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Při snižování srdečního výdeje se organismus snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů.

Toho se dosahuje redistribucí krevního průtoku, za zlepšené zásobení mozku a srdce se však platí omezením přívodu krve k ostatním orgánům.

Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha perfúze ledvin. Potíže působí i porucha prokrvení kosterních svalů, která je příčinou únavnosti a snížené výkonnosti.

Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu. Nemocný vnímá palpitace („bušení srdce“), může mít závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.

Jak je možné zjistit přítomnost srdečního selhání?

Pokud se objeví některé z uvedených potíží a nebo příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.Ten má celou řadu možností, jak zjistit příčinu a srdeční nedostatečnost diagnostikovat.

Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.

Velmi prospěšné je echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které nám podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní.

Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, provádíme selektivní koronarografii (katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky). Tomuto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG dovolí zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.

Můžeme vzniku srdečního selhání předejít?

Odpověď je ano – do jisté míry. Jak jsme uvedli, je u nás nejčastější příčinou ateroskleróza věnčitých tepen. Tato je spojena často s hypertenzí (vysokým krevním tlakem), obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu.

I když sklon k těmto chorobným stavům částečně zdědíme od předků, můžeme je ovlivnit způsobem svého života. Typickým příkladem je kouření, které je z hlediska rozvoje aterosklerózy (a řady jiných chorob) rizikovým faktorem zásadního významu.

Je nutné si uvědomit, že zdravým životním stylem, jehož zásady jsou dobře známy, ovlivňujeme nejen sebe, ale i své děti, které nás v dospělém věku budou napodobovat více než bychom čekali.

Prevence rozvoje srdečního selhání má zásadní význam i po stanovení diagnózy, zde se již uplatňuje i užívání léků a v problému se angažuje lékař. Zde slovo k problematice alkoholu.

Zatímco zdravému srdci alkohol v mírných dávkách neškodí nebo dokonce prospívá, při onemocnění srdce je třeba velké opatrnosti.

U některých onemocnění (prvotní postižení srdečního svalu) doporučujeme úplnou abstinenci.

Jaké jsou léčebné možnosti srdečního selhání?

Především je nezbytné léčit jakoukoliv odstranitelnou příčinu. Režimová a dietní opatření jsou volena podle stadia onemocnění, základem je přiměřená strava s omezením příjmu soli a adekvátní fyzická zátěž.

Tělesnou zátěž doporučujeme ve všech stadiích onemocnění kromě období přechodného zhoršení (dekompenzace) a velmi pokročilého stadia. Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného.

Důležitou úlohu má farmakoterapie (užívání léků). Dnes máme k dispozici několik skupin léků, kterými dosáhneme zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění.

Zde se již není možné řídit pouze subjektivními pocity nemocného – o některých lécích (betablokátory) je známo, že průběh srdečního selhání příznivé ovlivní, aniž by bezprostředně po zahájení léčby zmírnily potíže. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné a nebo má jen malé potíže.

Skladbu a dávkování léku musí proto vždy určovat lékař. Jedinou lékovou skupinou, kde si pacient může upravovat dávkování jsou diuetika (močopudné léky), kde je možné řídit se přítomností otoků a váhovými změnami. Pacient se srdečním selháním musí tedy přijmout fakt, že bude dlouhodobě užívat kombinaci léků.

Jen tak lze zabránit rozvoji onemocnění a většinou i docílit stavu, kdy pacient i přes trvající poruchu funkce srdečních komor může mnoho let žít kvalitním životem.

V některých případech ovlivníme vývoj srdečního selhání provedením operace (koronární by-pass, operace chlopní), nebo zlepšením synchronie kontrakcí srdečních komor specielní kardiostimulační metodou. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.

I u nemocných s poruchami rytmu máme k dispozici celou řadu postupů – od podávání léků až po zavedení automatického defibrilátoru. To je přístroj, který dokáže závažnou poruchu rytmu okamžitě odhalit a sám léčebně zasáhnout.

Tyto a další metody jsou dostupné ve specializovaných kardiocentrech, na která mají ošetřující lékaři dobrou návaznost.

Závěrem

Je skutečností, že případů srdečního selhání stále přibývá. Souvisí to se stárnutím populace a také s přežíváním nemocných s dříve fatálními srdečními příhodami.

Tak jako u jiných nemocí je v případě srdečního selhání důležitá prevence, včasný záchyt onemocnění a správně vedená léčba.

Péče o tyto nemocné je u nás především v rukou kardiologů, stále více se budou uplatňovat specializované ambulance, které jsou zakládány v kardiocentrech a větších nemocnicích. Zvyšuje se úloha specializované zdravotní sestry.

Prvním předpokladem úspěšného vedení léčby srdečního selhání je však pozitivní přístup pacienta, který má přiměřené informace o svém onemocnění a důvodech, proč musí přijmout určitá omezení.

Informace pro pacienty s chronickým srdečním selháním

Srdce je specializovaný sval, který pumpuje krev do celého těla. Krev nese kyslík a živiny a rozvádí je do všech částí těla a odstraňuje odpadové produkty z různých orgánů, na čemž se nejvíce podílejí plíce a ledviny.

Srdce je rozděleno na dvě části, které pracují společně. Odkysličená krev přitéká z orgánů a tkání do pravé poloviny srdce, odtud putuje do plic. Plíce odstraňují odpadový kysličník uhličitý, který nahrazují kyslíkem.

Kyslíkem obohacená krev proudí do levé poloviny srdce a odtud do celého těla.

Vlastní definice je složitá, chronické srdeční selhání se projevuje řadou příznaků (námahová dušnost, noční dušnost, otoky dolních končetin, únava, nevýkonnost…), které jsou způsobeny narušenou prací srdce, je to tedy stav, kdy srdce není schopno vyhovět oběhovým nárokům organismu.

Jinými slovy se většinou jedná o neschopnost srdce správně fungovat jako pumpa. Výsledkem je hromadění krve v plicích, v orgánech dutiny břišní, resp. v dolních končetinách. V případě hromadění krve v plicích dojde ke zhoršení dechu, případně se objeví kašel.

Pokud se nadměrně hromadí krev v dolních končetinách, ty pak otékají a stav se projeví např. tím, že si nelze obout boty.

Organismus se snaží selhání srdce zabránit několika mechanismy:

• snížením námahy
• zrychlením tepové frekvence a rozšířením hlavně levé srdeční komory

Selhání srdce může vzniknout náhle anebo se vyvinout postupně. Hovoříme pak o akutním či o chronickém srdečním selhání.

• ischemická choroba srdeční včetně prodělaného akutního infarktu
• vysoký krevní tlak
• dilatační kardiomyopatie
• chlopenní vady
• akutní myokarditida – zánět srdečního svalu vyvolaný například virovou infekcí

• zhoršené dýchaní, až tak závažné, že se pacient začne až dusit
• suchý, při závažnějším selhání vlhký kašel
• zrychlení frekvence srdce
• hromadění tekutin v organismu, což se projeví zvýšením tělesné hmotnosti

Všechny příznaky nemusí být ale plně vyjádřeny.

• primární
  • prevence a důsledná léčba všech chorob, které mohou vést ke snížení srdeční práce

• sekundární

  • zabránění zhoršování již vzniklé poruchy

Současná léčba je zaměřena nejen na ovlivnění příznaků a zlepšení kvality života, ale především na ovlivnění výskytu a zhoršování srdečního selhání a na snížení úmrtnosti. Terapie zahrnuje režimové a dietní opatření, farmakologickou léčbu, chirurgickou či zavedení podpůrných přístrojů.

• snížení tělesné hmotnosti
• omezení příjmu kuchyňské soli na < 4-5 g/den
• abstinence alkoholu
• abstinence kouření
• přiměřené tělesné cvičení – pravidelný kondiční trénink

Základem je racionální vyrovnaná dieta s dostatkem všech živin a s cílem udržení optimální hmotnosti. Strava se má podávat v menších dávkách 5–6x denně, má mít dostatek vlákniny a ovoce, nemá být nadýmavá a dráždivá. Černou kávu v množství 1–2 šálky denně je možné vypít, ale ne na noc. Při nadváze je nutná redukční dieta.

Zahrnuje léky několika farmakologických skupin:

• ACE inhibitory a blokátory angiotenzinu
• betablokátory
• diuretika
• digoxin
• vazodilatancia
• antikoagulancia, antiagregancia
• amiodaron

Všechny tyto léky zlepšují práci srdce, upravují srdeční rytmus, pomáhají odstranit přebytečnou vodu z organismu a podílejí se na úpravě krevního tlaku.

• Chirurgická nebo katetrizační s cílem obnovení průtoku krve věnčitými tepnami při jejich zúžení či uzávěru
• Zavedení kardiostimulátoru v různých režimech práce
• Mechanické podpůrné systémy – přístrojová podpora srdeční činnosti při těžké srdečním selhání
• Očišťovací metody – podpora či náhrada funkce ledvin
• Srdeční transplantace

Nedoporučuje se cestování do příliš horkých krajů a do oblastí s vysokou vlhkostí.

Nejsou doporučovány dlouhotrvající lety či dlouhodobé přesuny autobusem.

Je důležité pravidelně kontrolovat všechny Vaše příznaky. Tento přehled Vám umožní rychlou orientaci, co máte udělat v případě vyskytnutí těchto příznaků.

Zavolejte bezprostředně pomoc, jestliže:

• máte přetrvávající bolest na hrudi, která nepřechází ani po aplikaci nitroglycerinu,
• máte přetrvávající prudké zhoršení dýchání,
• jestliže jste omdlel/a.

• Informujte co možná nejdříve svého lékaře nebo zdravotní sestru, jestliže se:

• Vám zhoršuje dech a tolerujete stále menší a menší námahu,
• pravidelně probouzíte s pocitem nedostatečného dýchání,
• pociťujete rychlou srdeční frekvenci nebo bušení srdce.

1. Informujte svého lékaře či zdravotní sestru při:

• rychlém zvýšení tělesné hmotnosti o více než 2 kg za 3 dny,
• zhoršujících se otocích nebo při bolestech břicha,
• zvětšujících se otocích nohou nebo kotníků,
• zhoršujících se závratích,
• ztrátě chuti k jídlu nebo nevolnosti,
• zvyšující se únavě,
• zhoršujícím se kašli.

Jestliže máte některé z těchto příznaků, které Vás znepokojují, měl/a byste je probrat se svým lékařem nebo zdravotní sestrou.

Centrum srdečního selhání II. interní kliniky.

Srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno zabezpečit takový výdej krve, aby byly pokryty metabolické potřeby tkání, přestává tak plnit funkci „pumpy“. Nejčastějšími příčinami jsou ischemická choroba srdeční (50-70%), dilatační kardiomyopatie (20-30%), chlopenní vady (10%) a vysoký krevní tlak (10%).5 

Zlepšení léčby u akutních stavů (hlavně akutního infarktu myokardu) způsobuje, že více nemocných dospívá do chronického srdečního selhání. Dlouhá doba trvání zde vede k uplatnění tzv.

kompenzačních mechanizmů, které se různými způsoby snaží o zvýšení srdečního výkonu.

Jde o zbytnění srdeční svaloviny, rozšíření jednotlivých srdečních oddílů a uplatnění některých hormonálních látek, které vedou k zadržování vody v těle, zvyšuje se srdeční frekvence.

Chronické pravostranné srdeční selhání vzniká jako důsledek poruchy funkce pravé komory při řadě plicních onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, rozedma plic, plicní embolie, plicní hypertenze) a srdečních onemocnění (krev se hromadí před pravou polovinou srdce, v žilách velkého krevního oběhu).

Při chronickém levostranném srdečním selhání se hromadí se krev v plicních žílách před levou komorou srdeční, čímž dochází k městnání v plicích mezi kapilárami a plicními sklípky a přechodu tekutiny (tzv. transudace) do plicních sklípků, které jsou v nejtěžších případech úplně zaplaveny.

Oboustranné srdeční selhání – jedná se o kombinaci výše uvedeného levostranného a pravostranného srdečního selhání.

Velmi důležité je také rozdělení na akutní srdeční selhání a chronické srdeční selhávání. Akutní srdeční selhání může být nově vniklé porucha srdeční činnosti, může navazovat na déle trvající srdeční onemocnění, nebo jde o akutní zhoršení chronického srdečního selhávání.

Oběhový systém má k dispozici tzv. kompenzační mechanismy, při jejichž zapojení se celkový stav pacienta upraví. Pokud nestačí, pacient zemře.

Zapojení kompenzačních mechanismů tedy krátkodobě pomůže, ale činnost srdce v nových podmínkách je náročnější, což později vyžaduje stále další kompenzace.

Akutní srdeční selhání tedy přechází v chronické srdeční selhávání. Kompenzační mechanismy jsou omezené, takže chronické selhávání jednou dospěje k akutnímu selhání a smrti (dekompenzace).

Ukázkový průběh u pacienta tedy může např.

vypadat: akutní infarkt myokardu – akutní srdeční selhání – zapojení kompenzačních mechanismů – chronické srdeční selhávání – (zde se mohou předchozí tři body několikrát opakovat) – akutní srdeční selhání – smrt.

Chronické selhání srdce: Tělo umí člověka varovat včas, příznaky lidé ignorují

„Když jsem se dostal do nemocnice, vypadaly moje nohy jako kmeny stromů… Byly natolik oteklé, že už jsem skoro nemohl hýbat prsty u nohou.

Samozřejmě jsem si všiml, že mám oteklé nohy už dříve, stejně jako se mi někdy hůře dýchalo, ale ignoroval jsem to. Myslel jsem si, že potíže nakonec zmizí. Měl jsem zafixováno, že by se člověk neměl zas tak sledovat, pokud vyloženě neumírá.

Jenže přesně to byl můj případ. Jednoho dne jsem najednou nemohl dýchat, jako bych zapomněl, jak na to,“ popisuje 65letý Antonín.

Přečíst článek ›

„Manželka mě odvezla do nemocnice, kam jsem byl okamžitě přijat z důvodu dlouhotrvajícího srdečního selhání. Můj stav se během pár hodin zhoršil natolik, že jsem vlastní ženu nepoznával. Dostal jsem infekci a dva týdny byl v kómatu. Lékaři mi zachránili život tím, že mi zavedli mechanickou srdeční podporu. Bez ní bych do šesti měsíců zemřel,“ vyprávěl Antonín.

Jeho stav se rychle zlepšil. „Když mě moje žena po operaci poprvé viděla, dělala si legraci, že jsem se snad i opálil. Jakmile mi srdce začalo zase fungovat, vrátila se mi do obličeje normální barva.

Při pohledu zpět je snadné pochopit, proč jsem měl problémy se srdcem. Pracoval jsem jako řidič kamionu 13 až 18 hodin denně, šest dní v týdnu. Spal jsem pár hodin denně, často jsem jedl na benzínkách.

Skoro pořád jsem byl na cestách a vůbec se o sebe nestaral,“ přiznává.

POČTY* Výskyt nemoci ve vyspělých zemích je 0,4 až 2 %. * U lidí nad 70 let vzrůstá pravděpodobnost nemoci až na 10 %.* Chronickým srdečním selháním trpí až 200 tisíc Čechů.* Ročně je v Evropě diagnostikováno na půl milionu nových pacientů.

* U chronického srdečního selhávání umírá asi polovina pacientů do 5 až 8 let.

„Vzhledem k tomu, že jsem byl pořád pryč, často jsem přišel o školní besídky, narozeniny dětí a další důležité akce, kde se scházela moje rodina. Od doby, co proběhla operace, mám konečně čas i na tyto věci.

Nedávno jsem se zúčastnil promoce své vnučky a byl jsem u narození vnuka. Mrzí mě, že dříve jsem tohle neocenil.

Čekám teď na transplantaci srdce, a jakmile se najde vhodný dárce, mohl bych ji podstoupit – doufám, že to bude brzy,“ dodává Antonín.

Přečíst článek ›

JAK SE NEMOC LÉČÍChronické srdeční selhání je označením pro řadu symptomů, které jsou způsobeny postižením srdeční funkce, kdy i přes dostatečné plnění srdečních komor klesá minutový srdeční výdej a srdce není schopno pokrýt metabolické nároky tkání.

Medikamentosní léčba zahrnuje celý komplex léků, které ve svém důsledku vedou ke zmírnění příznaků a zlepšení stavu nemocného (diuretika, betablokátory, inhibitory ACE, blokátory aldosteronu, srdeční glykosidy a řada dalších).

Moderním trendem jsou postupy nefarmakologické léčby (implantabilní kardiostimulátory umožňující synchronizaci práce srdečních komor, defibrilátory), existují další možnosti léčby a sledování (např. domácí monitorace). Ve velmi těžkém stadiu nemocni jsou někteří doporučeni k srdeční transplantaci.

(Zdroj: Nemocnice Na Homolce)

Přečíst článek ›

INFORMACE O NEMOCI

* Srdce při chronickém srdečním selhání funguje nedostatečně, takže omezuje pacienta v jeho aktivitách. Je unavený, zadýchává se, nezvládá klasické úkony jako dříve.

* Mezi nejčastější příznaky nemoci patří pomalu se zhoršující tolerance námahy, zprvu při větší námaze, později třeba i při oblékání, nebo v klidu. 

* Může se objevit noční záchvatovitá dušnost, kašel, celková únavnost.

* Časté jsou otoky kolem kotníků i části lýtek, zvětšení obvodu břicha spojený s tlakem v břiše a nechutenstvím. Změny v prokrvení mozku vedou k poruchám paměti, změně myšlení, zmatenosti či depresím.

* Levostranné srdeční selhání je způsobeno poruchou funkce levé komory, která vypuzuje krev do celého těla, takže nejsou dostatečně prokrvené orgány (ledviny, játra) a před levou komorou se v plicích, což se projevuje dušností.

* V případě pravostranného selhání jsou typické otoky končetin.

Přečíst článek ›

RECEPT PRO ZDRAVÍ

• Sýrové špecle
• Ingredience: 400 g mouky 4 vejce sůl, pepř strouhaný muškátový oříšek 200 ml perlivé minerálky 200 g sýru ementál 1 cibule 2 lžíce sádlacibule
• 1⁄2 svazku pažitky

Postup:Smíchejte dohromady mouku, vejce, lžičku soli, špetku muškátového oříšku a minerálky.

Těsto pak nechte 15 minut odpočívat. Do varu uveďte 5 litrů osolené vody. Těsto protlačte lisem na špecle. Špecle následně vařte při mírné teplotě, dokud nevyplavou na hladinu. Poté je vyndejte a nechte okapat. Troubu předehřejte na 200 °C. Nastrouhejte si sýr a společně se špeclemi je nandejte do vymaštěné nákypové formy. Celou směs opepřete a zapékejte 10 minut.

Nakrájejte cibuli na kolečka a na sádle na ji dozlatova opečte a okořeňte. Nakrájejte i pažitku a společně s cibulí nasypte na špecle.

Přečíst článek ›

TIPY PRO ZDRAVÉ SRDCE

Stává se vám, že kvůli stresu a nekončícímu seznamu úkolů nemůžete usnout? Nevyspáním si ale zaděláváte na zdravotní problémy a stres se tím bude jen zvyšovat. Hned tu máte začarovaný kruh. Kvůli stresu nespíte, a pak se stresujete, že nemůžete usnout.

A stres i nevyspání pomalu negativně působí na vaše srdce. Jak s tím tedy bojovat? Zásadní je spánkový režim, což znamená, že budete chodit ve stejnou dobu spát a ve stejnou vstávat. Nedospávejte ztracený čas o víkendu. Důležitá je i kvalitní postel, která pomůže vašemu tělu k odpočinku.

V místnosti, kde spíte, by měla být tma a ideálně teplota mezi 18-20 stupni Celsia. Snažte se před spaním omezit sledování televize nebo koukání do telefonu. Modré světlo, které z obrazovek září, narušuje rytmus spánku.

A pokud užíváte léky na odvodnění organismu, berte je nejpozději tři hodiny před spánkem, ať nemusíte během usínání běhat na toaletu. Tak dobrou noc a sladké sny!

Srdeční selhání: pět příznaků, které byste neměli ignorovat

Srdeční selhání je chronické onemocnění, při kterém srdce nezvládá zásobovat orgány dostatkem krve, kyslíku a živin.

Rozdíl mezi infarktem a srdečním selhánímV případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují srdce krví, a postižená část srdečního svalu začne odumírat. Pacient pociťuje bolest na hrudníku a u srdce, která se rozšiřuje dále do těla. Ihned by měl vyhledat lékaře.Při chronickém srdečním selhání je srdce z nějakého důvodu zesláblé, a proto dlouhodobě nezvládá tělo zásobovat dostatečným množstvím krve, živin a kyslíku. Prodělaný infarkt a onemocnění věnčitých cév jsou jednou z příčin srdečního selhání.

Potíže spojené s onemocněním se mohou zprvu projevovat při větší námaze, třeba během sportu. S postupem času ale i při běžných aktivitách, jako je chůze, nebo i když jsme v klidu. Srdci totiž postupně docházejí síly.

V České republice je každoročně toto závažné onemocnění diagnostikováno u 40 tisíc lidí. Polovina z nich do pěti let od vyřčení diagnózy zemře. I proto lékaři varují nepodceňovat první příznaky a co nejdříve navštívit odborníka.

„Pacienti pro příznaky často hledají jiná odůvodnění, vnímají je odděleně a nepropojí je do jedné diagnózy. Například únavu a vyčerpání již při malé zátěži zaměňují za přepracovanost, oteklé kotníky spojují s věkem či s cestováním,“ říká Vojtěch Melenovský, vedoucí lékař Oddělení srdečního selhání IKEM v Praze.

Rozpoznat příznaky srdečního selhávání není zase tak obtížné, představujeme vám pět nejčastější, kvůli kterým byste se měli mít na pozoru.

1.Dochází vám dech

Dušnost patří mezi hlavní příznaky srdečního selhání. Na zadýchávání při sportu není nic zvláštního, problém ale nastává ve chvíli, kdy dýcháte namáhavě a ztěžka, aniž byste předváděli závodní výkony.

Obtíže se mohou nejprve dostavit jen při větší námaze. Později se však začnou projevovat i při lehčí zátěži, třeba při úklidu nebo na procházce. Situace se může zhoršit natolik, že se zadýcháte i v klidu či při činnosti, která vám dříve nedělala sebemenší problémy.

Pokud se dušnost zhorší v noci, když si lehnete na záda, je to už vážné. Ulevit si v tu chvíli můžete podložením zad několika polštáři. S tím byste se ale neměli spokojit a včas navštívit lékaře.

2.Otoky nohou i břicha

Jedním ze signálů, že naše srdce nezvládá plnit svou funkci, jsou i otoky nohou a kotníků. Většina lidí si ale tento příznak spojuje s cestováním nebo přibývajícím věkem. Otoky ale mohou ukazovat právě závažné onemocnění srdce.

Dalším ze signálů je zvětšení objemu v oblasti břicha, způsobené hromaděním tekutiny, které může doprovázet nechutenství.

Po celodenní zátěži či sportu jsme všichni unavení a potřebujeme dostatek spánku. Signálem, že něco není v pořádku, je ale neustálá únava a vyčerpání, což může poukazovat na srdeční selhání.

Naše srdce rozvádí krev, a tím i kyslík a důležité živiny do celého těla. V případě, že srdce zaostává, pumpuje krev přednostně do životně důležitých orgánů. Tím dochází k menšímu prokrvení našich svalů a my se cítíme malátní a unavení.

4.Nadměrné bušení srdce bez důvodu

Že se vám rozbuší srdce po námaze nebo když vidíte někoho, koho máte rádi, je normální. Když ale srdce nadměrně buší bez důvodu, může se snažit dohnat zpomalené tempo způsobené právě srdečním selháním a začít enormně pumpovat krev, která se v těle nahromadila. My pak cítíme bušení, které neodpovídá prožívané situaci.

5.Nárůst váhy i přes ztrátu chuti k jídlu

V našem těle se v případě srdečního selhání začne hromadit krev i voda. Pozorovat můžeme znatelný nárůst váhy ve velmi krátkém čase, třeba až dvě kila během jediného týdne.

A to i přesto, že přebytečná tekutina může zapříčinit ztrátu chuti k jídlu a nevolnosti během jídla. Nahromaděná tekutina v břiše totiž zhoršuje trávení a způsobuje plynatost.

Srdeční selhání: příznaky, léčba (Srdeční nedostatečnost) – Vitalion.cz

Srdeční selhání se průměrně vyskytuje asi u 2% populace. Výskyt
stoupá od minima výskytu v mladém věku po hodnoty přes 10%
v pokročilém stáří.

Pro pochopení tématu je nutná alespoň minimální znalost průchodu krve
lidským tělem. Cévní řečiště se dělí na malý a velký krevní oběh.
V malém krevním oběhu (plicním) je krev okysličována a
ve velkém krevním oběhu (tělní) je okysličená krev
dodávána do celého těla. Srdce zde funguje jako pumpa.

Levá polovina srdce
přečerpává krev z malého krevního oběhu cestou do těla a pravá
polovina přečerpává krev vracející se z těla do plicního oběhu.
Srdečním selháním označujeme stav, při kterém srdce přestává
zvládat plnit svoji funkci pumpy. Nestačí přečerpávat krev a ta
se proto někde hromadí a někde naopak chybí.

Tato na první pohled
jednoduchá definice vysvětluje většinu příznaků a komplikací srdečního
selhání.

Za srdečním oddílem, který selhává, je krve nedostatek (snížení
srdečního výdeje). To má za následek pokles tepenného
(arteriálního) tlaku krve.

Krev se hromadí před
selhávajícím oddílem a tím roste žilní (venózní)
tlak krve.

Podle toho, co převládá, je možné pro
zjednodušení selhání rozdělit na srdeční selhání
dopředu (forward) a srdeční selhání dozadu
(backward). Obě složky selháni se vyskytují vždy současně, pouze poměr
složek se u jednotlivých pacientů liší.

Podobné významy mají termíny
systolická dysfunkce (neschopnost dodat dostatečný objem
krve do oběhu) a diastolická dysfunkce (neschopnost
srdečních oddílu se dostatečně plnit nejčastěji při poruše jejich
roztažnosti).

Protože pravá a levá polovina srdce mají odlišné podmínky,
vyplývající z odlišného napojení na malý a velký krevní oběh, mohou
samostatně selhávat levá či pravá strana. Máme proto tedy
levostranné a pravostranné srdeční
selhání.

Velmi důležité je také rozdělení na akutní srdeční
selhání a chronické srdeční selhávání. Akutní
srdeční selhání může být nově vniklé porucha srdeční činnosti,
může navazovat na déle trvající srdeční onemocnění, nebo jde o akutní
zhoršení chronického srdečního selhávání. Oběhový systém má
k dispozici tzv.

kompenzační mechanismy, při jejichž zapojení se celkový
stav pacienta upraví. Pokud nestačí, pacient zemře. Zapojení
kompenzačních mechanismů tedy krátkodobě pomůže, ale činnost srdce
v nových podmínkách je náročnější, což později vyžaduje stále
další kompenzace. Akutní srdeční selhání tedy přechází v chronické
srdeční selhávání.

Kompenzační mechanismy jsou omezené, takže
chronické selhávání jednou dospěje k akutnímu selhání a smrti
(dekompenzace). Ukázkový průběh u pacienta tedy může např.

vypadat:
akutní infarkt myokardu – akutní srdeční selhání -zapojení
kompenzačních mechanismů – chronické srdeční selhávání – (zde se mohou
předchozí tři body několikrát opakovat)- akutní srdeční selhání
– smrt.

Prognóza selhaní je nepříznivá. U akutního srdečního selhání musí
být téměř polovina pacientů do roka znovu hospitalizována. Do jednoho roku
umírá až 40 % pacientů. U chronického srdečního selhávání umírá
asi polovina pacientů do 5 až 8 let.

Příčiny srdeční selhání  

Příčinou srdečního selhání je většinou poškození
srdečního svalu (srdeční oddíl má sníženou schopnost se
stáhnout a vypudit krev), zmnožení vaziva v srdeční stěně (jizvy po
infarktech myokardu, choroby se zmnožením vaziva), kde srdeční oddíl není
schopen se roztáhnout a pojmout dostatečné množství krve, a v neposlední
řadě srdeční arytmie, kde nefunguje správně plnění ani
vypuzování krve.

K akutnímu srdečnímu selhání vedou především
poruchy v oběhovém systému.

Jsou to vyčerpání kompenzačních mechanismů
při chronickém srdečním selhávání, srdeční arytmie, kardiomyopatie,
infarkt myokardu, výduť (disekce) aorty, hypertenzní krize (náhlé výrazné
zvýšení krevního tlaku), srdeční tamponáda (utlačení srdce v jeho
obalu vnikem tekutiny, například krve). Z dalších příčin to jsou náhlá
potřeba vysokého srdečního výdeje (například u sepse), astma, náhlá
embolizace do plic.

K příčinám chronického srdečního selhávání a jeho
zhoršování vede předcházející akutní selhání, ischemická choroba
srdeční, revmatické onemocnění, infekční onemocnění, metabolická
onemocnění, endokrinní onemocnění a mnoho rizikových faktorů.

Rizikové faktory srdečního selhání  

Mezi rizikové faktory lze zařadit téměř vše, co způsobuje tzv.
civilizační nemoci. Jsou to především stres, alkohol, kouření, špatné
dietní návyky, málo pohybu atd.

Rizikem pro zvýšení zatížení srdečního svalu je nadměrná
tělesná či psychická zátěž, anémie
(chudokrevnost, je přítomno málo červených krvinek schopných vázat
kyslík a je nutné zrychlit oběh krve), nadměrné pití (ve
smyslu objemu vypité tekutiny – zvyšuje se objem cirkulující tekutiny a
srdce musí více pracovat), těhotenství, infekční
onemocnění, nadměrné solení. Velkým rizikem je
rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen) a s ní souvisejí
faktory (hladina cholesterolu, cukrovka, špatné dietní návyky, nízká
pohybová aktivita, obezita). S aterosklerózou souvisí opakující se
infarkty myokardu, cévní mozkové příhody (CMP) a ischemická choroba
srdeční, které mají také nezanedbatelný vliv na stav oběhového systému.
Dalšími rizikovými faktory jsou neléčené nebo neléčitelné srdeční
arytmie, poškození srdečních chlopní (zúžení neboli stenóza chlopně
zvyšuje odpor, který musí při své práci srdeční oddíl před chlopní
překonat, nedostatečnost neboli insuficience chlopně dovoluje návratu již
jednou vypuzené krve zpět do srdečního oddílu a tomu tak přidává
objemovou zátěž).

Rizikovým faktorem je nádorové onemocnění a jiné
probíhající onemocnění zvláště u starších osob, které trpí více
chorobami najednou (polymorbidita). Zde se přidává i neblahý vliv
některých léčiv na srdeční sval (kardiotoxické nežádoucí vedlejší
účinky léků).

K největším rizikovým faktorům patří alkohol, nadužívání léků
nebo naopak neužívaní léků (starší pacienti, nedodržování léčebných
opatření).

Velkou roli hraje také pozitivní rodinná anamnéza kardiovaskulárních
obtíží (potvrzený rodinný výskyt onemocnění srdce nebo cév).

Prevence selhání srdce  

Prevencí je odstranění co nejvíce rizikových faktorů a léčba
predispozičních nemocí. Nejsnazší prevencí je změna životního stylu
směrem k prevenci aterosklerózy, obezity a vysokého krevního tlaku, což
může dělat sám pacient. Důležité je také vyhýbat se stresovým
situacím a věnovat dostatek pozornosti psychickým obtížím.

Příznaky selhání srdce  

Akutní srdeční selhání

Pro pravostranné selhání je typickým příznakem
zvýšená náplň krčních žil (zvýšená náplň vena jugularis,
hepatojugulární reflex), což je způsobeno hromaděním krve před
selhávajícím srdcem. Je zvýšen centrální žilní tlak.

Pro levostranné selhání je typickým příznakem
dušnost, ortopnoe (dušnost znemožňující postiženému ležet, pacient je
nucen sedět nebo stát, typický je noční výskyt) a chrupky při poslechu
plic. Vše je způsobeno hromaděním krve před levým srdcem, tedy v plicích
(městnavé selhání).

Chronické srdeční selhávání

Na chronické srdeční selhávání ukazují především příznaky jako
dušnost, únava a typické poslechové nálezy na srdci a plicích. Na plicích
jsou slyšitelné chrupky a pískoty, je přítomna tachypnoe (vysoká dechová
frekvence).

Na srdci je slyšet III a IV srdeční ozva, které nejsou za
normálních okolností slyšitelné. Bývá přítomna tachykardie (zvýšená
srdeční frekvence). Mohou být přítomny srdeční arytmie. Většinou
nalezneme hydrothorax (tekutina v pleurální čili pohrudniční dutině) a
ascites (tekutina v břišní dutině).

Lze nahmatat zvětšená játra
(hepatomegalie) a jsou viditelné otoky na dolních končetinách.

Léčba srdečního selhání  

Terapie se liší podle původu a vážnosti srdečního selhání a podle
celkového stavu pacienta.

Akutní srdeční selhání

Primárně je proveden pokus o odstranění vyvolávající
příčiny, pokud je to možné. Je monitorována saturace krve
kyslíkem (kontrola zda je množství kyslíku v krvi v požadovaném
rozmezí) a je případně podporována umělou plicní ventilací.

Z medikamentů jsou používána vazodilatancia, antikoagulancia, diuretika,
nitráty, dopamin, dobutamin, adrenalin, noradrenalin, srdeční glykosidy,
v některých případech morfin.

Nemedikamentózní léčba zahrnuje
operační zákrok, použití mechanické srdeční podpory nebo
transplantace srdce.

Chronické srdeční selhávání

Terapie má složku medikamentózní, nemedikamentózní a změnu
životního stylu.

Medikamentózní léčba zahrnuje především ACE
inhibitory, dále diuretika, sartany, inhibitory reninu, β blokátory,
antikoagulancia, antiagregancia, antiarytmika.

Nemedikamentózní terapie
zahrnuje kardiomyoplastiku, trvalou kardiostimulaci, intraaortální balónkovou
kontrapulzaci, mechanickou srdeční podporu a transplantaci srdce.

Jak si mohu pomoci sám  

Pacient si nejlépe pomůže sám změnou životního stylu
a změnou dietních návyků. Pacient by měl omezit
množství konzumované soli a tekutin. Je nutné omezit až
úplně vyloučit alkohol a kouření.

Vhodné je u obézních
pacientů redukovat hmotnost. Velmi prospěšné je zařazení
pohybových aktivit do denního programu. Důležité je vyhýbat se stresovým
situacím, nadměrné psychické i fyzické zátěži. Není také vhodná
dlouhodobá statická zátěž (např.

stříhání plotu zahradnickými
nůžkami atd.).

Komplikace srdečního selhání  

Zvýšená únavnost až neschopnost běžné denní činnosti,
nechutenství, deprese a další psychické poruchy, slabost, závratě,
poškození orgánů trvalým městnáním krve (především plíce, játra) a
nedokrevností (ledviny). Nejzávažnější komplikací je smrt.

Další názvy: Srdeční nedostatečnost, Srdeční selhávání, Heart silure, Srdeční dysfunkce, Komorová dysfunkce, Systolická dysfunkce, Diastolická dysfunkce, Srdeční insuficience, Kardiální nedostatečnost, Kardiální insuficience, Kardiální selhání, Kardiální selhávání

Příznaky chronického srdečního selhání? Únava, dušnost a otoky, říká lékař | Zdraví

Lidovky.

cz: Jak můžeme chronické srdeční selhání rozpoznat včas?Typické příznaky jsou plíživé: pomalu se zhoršující tolerance námahy, únavnost, dušnost při námaze, posléze i při běžných denních úkonech v domácnosti, objevení se otoků dolních končetin, nejčastěji kolem a nad kotníky, později na celých lýtkách až k pasu, nebo dokonce napnuté, oteklé břicho.

Lidovky.

cz: Jaký je rozdíl mezi levostranným a pravostranným selháním?Levostranné srdeční selhání je způsobeno poruchou funkce levé komory, která vypuzuje krev do celého těla, tedy dochází především k nedostatečnému prokrvení orgánů, např. ledvin, jater, mozku a k hromadění krve před levou komorou v plicích, tedy překrvení plic až plicnímu edému, což se projeví dušností. Při převážně pravostranném selhání jsou typickými projevy otoky výše zmíněné.

Lidovky.

cz: Co všechno zahrnuje léčba? Léčba zahrnuje nefarmakologické postupy, tedy především režimová a dietní opatření a farmaka – léky, které zlepšují prognózu a symptomy srdečního selhání. V některých případech i přístrojovou léčbu pomocí různých typu kardiostimulátorů, resp. defibrilátorů a mechanických podpůrných systémů. Poslední možností je pak transplantace srdce.

Lidovky.

cz: Jak si můžeme chránit srdce a předejít tak onemocnění? Nejlepší prevencí je předejít ischemické chorobě srdeční. Ta totiž nejčastěji vyvolává v těle příčinu srdečního selhání, patří sem i pečlivá léčba vysokého krevního tlaku, korekce případných chlopenních vad a léčba poruch srdečního rytmu.

V případě, že je již srdeční selhání rozvinuta, pak je cílem snižovat výskyt akutních zhoršení, především pečlivým sledováním v ambulanci internisty, kardiologa, nebo dokonce specialisty na srdeční selhání.

Lidovky.

cz: Mohl byste mi v jedné ve dvou větách laicky shrnout chronické srdeční selhání? Je nebezpečnější než infarkt? Srdeční selhání v té podobě, o které hovoříme, je chronické srdeční onemocnění s relativně vysokou mortalitou, i morbiditou. Jejich srdce laicky řečeno nedostatečně funguje, což znamená, že pacienti mají řadu obtíží, které jim zhoršují kvalitu života, mají sníženou toleranci námahy, jsou unavení, nevýkonní, zadýchávají se při námaze a občas dojde i k závažnějšímu zhoršení, které vyžaduje hospitalizace.

Samotný fakt, že pacient touto nemocí trpí mu zvyšuje riziko úmrtí na cca 50 procent do 5 let. Přímé srovnání s infarktem není úplně vhodné, infarkt je akutní onemocnění, nicméně jednou z důležitých komplikací infarktu je právě chronické srdeční selhání a to v situaci, kdy je infarktem postižena významná část srdečního svalu, čímž právě srdce hůře funguje.

Tedy tyto dvě diagnózy spolu úzce souvisí, obecně platí, že ischemická choroba srdeční ve všech svých formách (akutních i chronických) je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání.

Lidovky.

cz: Lze se se srdečním selháním setkat i u mladších jedinců? Jak je to časté?Lze, ať již jako důsledek zmíněného infarktu myokardu, který postihuje i mladší, tedy myšleno ve věku kolem 40 let, nebo v souvislosti např. s chlopenními vadami nebo samostatně vznikající dysfunkcí levé komory srdeční jako např. u dilatační kardiomyopatie. To je typicky příčina srdečního selhání u mladších, např. ve věku kolem 30 let.

Lidovky.

cz: Roste počet pacientů se srdečním selháním u mladší generace?Je-li myšleno, zda stoupá výskyt srdečního selhání v mladších věkových skupinách, tak na to nejsem schopen jednoznačně odpovědět, nicméně spíše lze konstatovat, že je srdeční selhání v posledních letech lépe diagnostickováno, což se může projevit faktem, že se častěji setkáváme i s pacienty mladších věkových skupiny. Jinak typickým věkem pro chronické srdeční selhání je mezi 60-70 roky s tím, že u srdečního selhání se sníženou funkcí levé komory se jedná spíše o mladší, naopak u srdečního selhání se zachovalou funkcí levé komory spíše o starší.

Lidovky.

cz: Kolik lidí u nás trpí na srdeční selhání?Odhaduje se, že takzvaným manifestním srdečním selhání, tzn. že pacient již příznaky má, trpí asi 200 tisíc lidí a dalších 200 tisíc lidí má přítomnu poruchu srdečních funkcí, které se ještě neprojevily.

Lidovky.

cz: Jaká je úmrtnost?Úmrtnost se zásadně liší podle stupně závažnosti srdečního selhání, ale velmi obecně řečeno je riziko úmrtí cca 50 procent do 5 let, asi 15-20 procent do 3 let a v případě akutního zhoršení s nutností hospitalizace do 20 procent.

Lidovky.

cz: Ohrožuje více ženy nebo muže?Toto není tak jednoduchá otázka, srdeční selhání se zhoršenou funkcí levé komory, které je převážně způsobeno ischemickou chorobou srdeční, postihuje častěji muže, naopak srdeční selhání se zachovalou funkcí levé komory je typičtější pro ženy vyššího věku.