Světový den zdraví se zaměří na infekční nemoci – vše o zdraví

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Světový den BOZP“) byl vyhlášen roku 2003 Mezinárodní organizací práce (dále jen „MOP“), která je specializovanou organizací sytému OSN.

MOP působí na tripartitním principu – sdružuje vlády, zaměstnavatele a zaměstnance 187 členských států, kteří se podílejí na její činnosti za účelem stanovení pracovních standardů, vypracování politik a navrhování programů podporujících důstojnou práci pro všechny osoby.

Mezi hlavní oblasti, na které se MOP soustředí, patří právě ochrana zdraví při práci, přičemž oslava dnešního dne je nedílnou součástí globální strategie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž hlavním pilířem je zvýšení povědomí o tom, jak zajistit bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci.[1]

Téma Světového dne BOZP pro rok 2020 mělo být původně věnováno násilí a obtěžování ve světě práce, avšak s ohledem na současnou globální krizi způsobenou pandemií koronaviru bylo téma změněno na řešení vypuknutí infekčních nemocí v práci se zaměřením na pandemii COVID-19.[2]

Co si představit pod pojmem BOZP?

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci neboli BOZP, jsou legislativou stanovená pravidla, která mají za cíl předcházet ohrožení, potažmo poškození lidského zdraví při výkonu práce; jedná se o základní zásadu uplatňovanou v pracovněprávních vztazích.

BOZP je tvořena více oblastmi. Mezi ty nejvýznamnější patří především zabezpečení příznivých pracovních podmínek pro zaměstnance, zdravotní způsobilost zaměstnanců, školení zaměstnanců o BOZP, ochranné pomůcky nebo pracovní úrazy.

Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je v současné době v České republice věnována řada legislativních předpisů, tím hlavním je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákoník práce upravuje problematiku BOZP v části páté, úprava je zcela harmonizována se směrnicemi EU.

Dalším důležitým zákonem, který se věnuje problematice BOZP, je zákon č. 309/2006 Sb.

, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Tento zákon v návaznosti na zákoník práce upravuje další požadavky BOZP, týkající se zejména požadavků na pracoviště a pracovní prostředí z hledisek bezpečnostních a hygienických (např. zajištění osvětlení, únikových cest apod.), a specifických požadavků na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi a další.

Klíčovým principem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, a dalších osob nacházejících se na pracovišti.

Pojem „riziko“ není legislativně definován, obecně je však riziko spojováno s pravděpodobností nebo možností vzniku škody.

Mezinárodně uznávaná specifikace pro posuzování systému managementu BOZP (norma ČSN OHSAS 18001:2008) definuje riziko jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu či poškození zdraví.

K zajištění minimalizace rizika je ze strany zaměstnavatele nezbytná prevence, snaha o neustálé zlepšování úrovně BOZP a kontinuální kontrola opatření přijatých za účelem zajištění BOZP, rovněž zaměstnanci jsou povinni dbát dle svých možností o vlastní bezpečnost, zdraví a také o bezpečnost a zdraví ostatních osob, kterých se dotýká jejich jednání, případně opomenutí při práci.[3]  

Stručně k vývoji BOZP v ČR

V současné době navzdory snaze zajistit BOZP na světě každoročně zemřou miliony lidí při výkonu práce nebo na následky nemoci z povolání, další miliony lidí se při výkonu práce zraní. Už v dobách dřívějších, kdy byla úmrtnost nesrovnatelně vyšší, si lidé byli vědomi nutnosti zabezpečit zaměstnancům podmínky pro vykonávání bezpečné práce.

Pomineme-li prvotní snahy o BOZP v dávné historii, na území České republiky se pracovní právo rozvíjí především od konce 18. století, kdy dochází ke zrušení nevolnictví a k rozvoji průmyslu a s tím i ke zvyšování počtu pracovních úrazů. 19.

století představuje rozvoj ochranného zákonodárství vedoucího ke snaze zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců – je vydán například horní zákon a živnostenský řád, se kterými je spojen počátek nemocenského a důchodového pojištění.

V rámci první republiky dochází k dalšímu zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, například prostřednictvím zákona o osmihodinové pracovní době z roku 1918 nebo zákona o placené dovolené z roku 1925.

Na mezinárodní úrovni se rovněž formují standardy BOZP. Hlavním milníkem je založení MOP v roce 1919, kdy Československo představuje jednoho ze zakládajících členů.[4]

První samostatný zákon o bezpečnosti zdraví při práci nabývá účinnosti dne 30. července 1951 a upravuje především odpovědnost vedení podniku za BOZP nebo povinnost zaměstnanců počínat si v práci tak, aby neohrožovali své zdraví ani zdraví ostatních pracovníků.

V roce 1961 je přijat druhý zákon o BOZP, který právní úpravu rozšiřuje o další oblasti v rámci BOZP. O čtyři roky později je schválen první zákoník práce, který nabývá účinnosti 1. ledna 1966, a nahrazuje tak úpravu v zákoně o BOZP.

[5] Zákoník práce představuje komplexní právní normu, která s desítkami novel přetrvává až do roku 2006, kdy je přijat současný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákon č. 309/2006 Sb.

, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

BOZP za času COVID-19

Za současné koronavirové pandemie je zajištění BOZP obzvláště důležité, neboť skrze pečlivé a včasné zásahy ze strany zaměstnavatele je možné zamezit, nebo alespoň zpomalit šíření nákazy koronaviru na pracovišti. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala příručku pro zaměstnavatele s instrukcemi, jak v rámci zajištění BOZP připravit své pracoviště na COVID-19. Mezi hlavní požadavky na zaměstnavatele patří zejména:

  • zajištění čistého pracovního prostředí včetně pravidelné dezinfekce pracovních míst a pracovních pomůcek;
  • apelování na pravidelné a důkladné mytí rukou zaměstnanci, dodavateli i zákazníky;
  • podpora hygieny dýchacích cest zaměstnanců prostřednictvím zajištění roušek, respirátorů a papírových kapesníků;
  • informování zaměstnanců, dodavatelů i zákazníků ohledně výskytu COVID-19 na pracovišti a zajištění, aby kdokoliv s mírným kašlem nebo teplotou nad 37 °C zůstal ve svém domově; zajištění, aby i osoby požívající léky jako paracetamol/acetaminophen, ibuprofen nebo aspirin, které mohou maskovat symptomy nemoci, zůstaly ve svém domově;
  • a další.[6]

Také v České republice existuje podobné doporučení – vydalo jej Ministerstvo zdravotnictví České republiky, a to jako Manuál pro přípravu pracoviště na onemocnění COVID-19, v němž jsou uvedeny obdobné požadavky jako v příručce WHO. Důraz je především kladen na preventivní opatření, která mohou výrazně pomoci zabránit šíření nákazy koronaviru.[7]

Zajištění BOZP je důležité u všech profesí, aktuálně však vstupuje do popředí především u zdravotníků, kteří stojí v přední linii boje s COVID-19.

Zdravotníci čelí fyzickému i psychickému vyčerpání, které může riziko nákazy zvýšit.

MOP nejen, že téma dnešního Světového dne BOZP zaměřila na pandemii COVID-19, rovněž připomíná pár zásadních bodů v rámci zajištění BOZP u zdravotnického personálu, kterými jsou:

  • udržení a ochrana fyzického i psychického zdraví zdravých pracovníků, a to s ohledem na fyzické vyčerpání v důsledku dlouhých směn, ale současně i psychické vyčerpání;
  • sledování pracovní doby, jelikož zdravotníci musí skloubit profesní život i se svým rodinným životem;
  • zajištění dobrovolníků a pomocníků z řad studentů a zdravotníků v důchodu, za současného zajištění BOZP i u těchto osob;
  • nábor a školení více zdravotnických pracovníků.[8]

Aneb jak uvedl generální ředitel MOP, Guy Ryder: „Potřebujeme zvláštní opatření k ochraně milionů zdravotnických pracovníků a dalších pracovníků, kteří pro nás každý den riskují své zdraví.“[9]

Letošní Světový den BOZP se tak bude také soustředit na střednědobé až dlouhodobé období, včetně obnovy a budoucí připravenosti, a to zejména skrze začlenění opatření do systémů a politik BOZP na vnitrostátní úrovni i na úrovni podniků.

Závěr

Nutnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci je samozřejmá.

Jde nejen o zájem zaměstnanců, ale také celé společnosti, což se výrazněji ukazuje v časech jako za pandemie koronaviru.

Pojďme si tak obzvláště dnešní den připomenout nutnost BOZP řádně a včas zajišťovat, stejně jako si vzpomenout na ty, kteří utrpěli pracovní úraz nebo zemřeli při výkonu svého povolání.  

Světový den zdraví se zaměří na infekční nemoci – vše o zdraví

[1] About the ILO. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.ilo.org/global/about-the-ilo/lang–en/index.htm.

[2] World Day for Safety and Health at Work 2020 – Stop the pandemic: Safety and health at work can save lives. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z  https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/events-training/events-meetings/world-day-safety-health-at-work/WCMS_739669/lang–en/index.htm.

[3] Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

[5] Pohled do historie BOZP. [online]. [2013-01-30].[cit. 2020-04-16]. Dostupné z  https://www.bozpprofi.cz/33/pohled-do-historie-bozp-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EnkntM0YSavA-obOnmoNKUQ/.

[6] Getting your workplace ready for COVID-19. [online]. [2020-03-19]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z  https://www.who.int/docs/default-source/coronaviruse/advice-for-workplace-clean-19-03-2020.pdf.

[7] Manuál přípravy pracoviště na onemocnění COVID-19. Dostupné ke stažení z  https://www.mzcr.cz/dokumenty/covid-19materialy-ke-stazeni_18600_4122_1.html.

[8] Five ways to protect health workers during the COVID-19 crisis. [online]. [2020-04-01]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z  https://iloblog.org/2020/04/01/five-ways-to-protect-health-workers-during-the-covid-19-crisis/.

[9] World Day for Safety and Health at Work 2020 – Stop the pandemic: Safety and health at work can save lives. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z  https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/events-training/events-meetings/world-day-safety-health-at-work/WCMS_739669/lang–en/index.htm.

Světový den zdraví

‼️????„Jsem v kontaktu s vojákem / lékařem OSN na zahraniční misi (v Afghánistánu, Sýrii, apod.) a žádá mě o peníze, aby se mohl z mise vyplatit, popřípadě aby dostal dovolenou. Požaduje OSN takové poplatky? Můžete prosím ověřit totožnost pisatele? Je to skutečně pracovník OSN?“☝️S podobnými dotazy se na nás bohužel poměrně často obracejí lidé, včetně občanů Česka. Upozorňujeme, že OSN nepožaduje platby po třetích stranách, nevybírá žádné poplatky a nepožaduje finanční jistinu za dovolenou svých zaměstnanců. Přistupujte k podobným žádostem prezentovaným „jménem OSN“ vždy s nejvyšší obezřetností. Převod peněz nebo poskytnutí dat může vést k finanční ztrátě nebo krádeži osobních údajů ve prospěch těch, kteří podvodné nabídky posílají po celém světě a zneužívají k tomu dobré jméno důvěryhodné a všeobecně známé organizace.Více: osn.cz/knihovna/caste-dotazy/
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

‼️????„Jsem v kontaktu s vojákem / lékařem OSN na zahraniční misi (v Afghánistánu, Sýrii, apod.) a žádá mě o peníze, aby se mohl z mise vyplatit, popřípadě aby dostal dovolenou. Požaduje OSN takové poplatky? Můžete prosím ověřit totožnost pisatele? Je to skutečně pracovník OSN?“☝️S podobnými dotazy se na nás bohužel poměrně často obracejí lidé, včetně občanů Česka. Upozorňujeme, že OSN nepožaduje platby po třetích stranách, nevybírá žádné poplatky a nepožaduje finanční jistinu za dovolenou svých zaměstnanců. Přistupujte k podobným žádostem prezentovaným „jménem OSN“ vždy s nejvyšší obezřetností. Převod peněz nebo poskytnutí dat může vést k finanční ztrátě nebo krádeži osobních údajů ve prospěch těch, kteří podvodné nabídky posílají po celém světě a zneužívají k tomu dobré jméno důvěryhodné a všeobecně známé organizace.Více: osn.cz/knihovna/caste-dotazy/
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

Nacházíme se ve zlomovém roce pro celé lidstvo a je čas přistoupit k zásadním klimatickým opatřením. Vědecké poznání je nezpochybnitelné a panuje globální shoda: k zastavení klimatické krize a odvrácení katastrofy s trvalými následky musíme udržet nárůst průměrné globální teploty do 1,5 stupně Celsia.To se ale neobejde bez toho, že do poloviny století dosáhneme nulových emisí skleníkových plynů. K tomuto cíli se již zavázaly státy, které tvoří dvě třetiny světové ekonomiky. To je slibné, ale je nutné, aby se do této koalice teď hned zapojily všechny státy, města, firmy i finanční instituce a přijaly konkrétní plány transformace k bezuhlíkové ekonomice.@antonioguterres #AkceProKlima ➡ bit.ly/3eqpL8P
… Zobrazit víceZobrazit méně

Video

‼️????„Jsem v kontaktu s vojákem / lékařem OSN na zahraniční misi (v Afghánistánu, Sýrii, apod.) a žádá mě o peníze, aby se mohl z mise vyplatit, popřípadě aby dostal dovolenou. Požaduje OSN takové poplatky? Můžete prosím ověřit totožnost pisatele? Je to skutečně pracovník OSN?“☝️S podobnými dotazy se na nás bohužel poměrně často obracejí lidé, včetně občanů Česka. Upozorňujeme, že OSN nepožaduje platby po třetích stranách, nevybírá žádné poplatky a nepožaduje finanční jistinu za dovolenou svých zaměstnanců. Přistupujte k podobným žádostem prezentovaným „jménem OSN“ vždy s nejvyšší obezřetností. Převod peněz nebo poskytnutí dat může vést k finanční ztrátě nebo krádeži osobních údajů ve prospěch těch, kteří podvodné nabídky posílají po celém světě a zneužívají k tomu dobré jméno důvěryhodné a všeobecně známé organizace.Více: osn.cz/knihovna/caste-dotazy/
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

‼️????„Jsem v kontaktu s vojákem / lékařem OSN na zahraniční misi (v Afghánistánu, Sýrii, apod.) a žádá mě o peníze, aby se mohl z mise vyplatit, popřípadě aby dostal dovolenou. Požaduje OSN takové poplatky? Můžete prosím ověřit totožnost pisatele? Je to skutečně pracovník OSN?“☝️S podobnými dotazy se na nás bohužel poměrně často obracejí lidé, včetně občanů Česka. Upozorňujeme, že OSN nepožaduje platby po třetích stranách, nevybírá žádné poplatky a nepožaduje finanční jistinu za dovolenou svých zaměstnanců. Přistupujte k podobným žádostem prezentovaným „jménem OSN“ vždy s nejvyšší obezřetností. Převod peněz nebo poskytnutí dat může vést k finanční ztrátě nebo krádeži osobních údajů ve prospěch těch, kteří podvodné nabídky posílají po celém světě a zneužívají k tomu dobré jméno důvěryhodné a všeobecně známé organizace.Více: osn.cz/knihovna/caste-dotazy/
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

2️⃣6️⃣4️⃣To je počet humanitárních pracovníků, kteří byli za deset let syrského konfliktu zabiti.1️⃣3️⃣ milionůPočet Syřanů, kteří byli donuceni opustit domov. Je to víc než 60 % populace země.1️⃣3️⃣,4️⃣ milionuPočet lidí v Sýrii, kteří potřebují humanitární pomoc.2️⃣,5️⃣ milionuTolik dětí nemůže v Sýrii chodit do školy. Třetina škol v zemi nemůže být používána. Jsou buď poškozeny nebo zničeny, žijí v nich lidé, kteří museli opustit domov, nebo jsou využívány pro vojenské účely.3️⃣Tolik kilometrů musí každý den urazit sedmiletá Fatima, aby se dostala do školy. Během bombardování přišla o jednu nohu a pohybuje se o berlích.1️⃣2️⃣Počet hodin, které některé děti v Sýrii musí každý den pracovat, aby vydělaly peníze na jídlo pro sebe a rodinu7️⃣4️⃣Tolik roků je Umm Naser, opuštěné ženě, která žije ve stanu v táboře pro vnitřně vysídlené na severozápadě Sýrie. V zimním období tam běžně mrzne.1️⃣2️⃣O tolik sirotků se kromě vlastních dětí stará Mohamad Hamad v jednom syrském utečeneckém táboře. Každý den musí získat v přepočtu přibližně 25 Kč, aby jim dokázal koupit alespoň chleba. Daří se mu to jen díky pomoci humanitárních organizací.2️⃣,9️⃣Tolik tun chleba upeče jediná funkční pekárna ve městě Rakka ve střední části Sýrie. Jde o jednu z mnoha pekáren, které se podařilo zprovoznit díky OSN.7️⃣,6️⃣ milionuPrůměrný počet lidí, ke kterým se každý měsíc v loňském roce podařilo dostat humanitární pomoc.Víc ➡️ United Nations OCHA bit.ly/3cvygQh#Sýrie #Syria
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

Světový den vody (22. března) vyhlásila OSN???????? v roce 1993. Je příležitostí na celém světě připomenout význam nejvzácnějšího zdroje a diskutovat o výzvách, kterým v různých částech světa v souvislosti s vodou čelíme. Připomínáme několik základních faktů:???? Na světě žije 2,2 miliardy lidí bez přístupu k bezpečnému zdroji vody.???? Dvě miliardy lidí žijí ve státech, v nichž hrozí nedostatek vody. ???? Dvě pětiny lidí nemají možnost umýt si doma ruce mýdlem pod tekoucí vodou. ???? Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.???? Vodní elektrárny jsou nejdůležitějším a rozšířeným zdrojem obnovitelné energie. ???? Přibližně 70 procent veškeré dostupné vody se používá pro zavlažování.???? Při povodních zahyne 15 procent všech obětí přírodních katastrof.Víc informací ???? worldwaterday.org#SvětovýDenVody
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

„Reakce na COVID-19 jasně ukazuje, že ženy dokážou být efektivními lídry. Za dobu pandemie vykazovaly státy vedené ženami nižší počty nakažených. Ženské organizace dokázaly zaplnit kritická místa a poskytnout chybějící služby a informace, zejména na úrovni komunit.Všude na světě vidíme, že tam, kde v čele vlády stojí ženy, dochází k větším investicím do systému sociální ochrany a opatření proti chudobě. Tam, kde jsou ženy zastoupeny v národních parlamentech, jsou přijímána výrazná klimatická opatření. A účast žen v mírových rozhovorech je zárukou trvalejších dohod.“ — generální tajemník???????? António Guterres k #MDŽCelý text „Krize s tváří ženy“ ???? bit.ly/3sZyW62
… Zobrazit víceZobrazit méně

Foto

168 lavic, 168 milionů dětí. Tolik dětí žije v zemích, kde během pandemie došlo k úplnému uzavření škol. „Je to tragédie pro děti, jejich rodiny, státy, ve kterých žijí, i pro celé lidstvo. Ty šťastnější se mohou učit distančně, ale pro miliony dětí to není možné, protože nemají ani počítač, ani internetové připojení.“ Tak komentoval šéf OSN António Guterres instalaci „Pandemická třída“, která vznikla díky UNICEF v areálu sídla OSN v New Yorku. Chce upozornit, že vlády států musí udělat vše, aby se znovu otevřené školy staly nejvyšší priritou. UNICEF Česká republika
… Zobrazit víceZobrazit méně

Zajímavé:  Hoax Romové Nemusí Platit Za Léky?

Foto

Světový den zdraví 2021 – EPALE – European Commission

7. dubna si každý rok připomínáme Světový den zdraví. Od založení Světové zdravotnické organizace – WHO (World Health Organization) 7. 4.

1950, je tento den zaměřený na zvýšení povědomí o konkrétním zdravotním tématu, které představuje prioritní oblast zájmu Světové zdravotnické organizace. Letos, 7.

dubna 2021, se můžete připojit k nové kampani zaměřené na vybudování spravedlivějšího a zdravějšího světa.

Náš svět není spravedlivý.Jak zdůraznil COVID-19, někteří lidé mohou žít zdravěji a mají lepší přístup ke zdravotnickým službám než ostatní – zcela kvůli podmínkám, ve kterých se narodili, rostou, žijí, učí se, pracují a stárnou.

Po celém světě se některé skupiny snaží vyjít s malým denním příjmem, mají horší podmínky bydlení a vzdělání, méně pracovních příležitostí, zažívají větší nerovnost mezi pohlavími a žádají své představitele, aby zajistili, že každý bude mít životní a pracovní podmínky, které přispívají k dobrému zdraví.

WHO zároveň vyzývá země, aby sledovaly nerovnosti v oblasti zdraví a zajistily, aby všichni lidé měli přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a vzdělání.

COVID-19 tvrdě zasáhl všechny země, ale jeho dopad byl nejtvrdší na ty komunity, které již byly zranitelné, a nyní jsou více vystaveny této nemoci a pravděpodobně budou mít horší přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a dojde u nich k většímu množství negativních důsledků z důvodu opatření realizovaných k zastavení pandemie.

Toto je druhý Světový den zdraví během pandemie COVID-19 – nejhorší mírové zdravotní krize na světě za poslední století. Přichází uprostřed vyčerpávající a bolestivé doby pro lidi na světě, kteří se potýkají s dopady pandemie, včetně těch, kteří pracují ve zdravotnictví.

Cena COVID-19 je tak vysoká, že vyžaduje, abychom dělali věci jinak: zavázali jsme se k budování spravedlivějšího a zdravějšího světa tím, že budeme rovnost ve zdraví brát vážněji než dříve – a čelíme sociálním a ekonomickým faktorům, které způsobují nerovnosti ve zdraví.

Lidé s nízkým vzděláním mají dvakrát větší pravděpodobnost špatného zdraví než lidé s terciárním (vysokoškolským) vzděláním.

Vzdělání je spojeno s celoživotním zaměstnáním, učením a účastí ve společnosti a rozhodováním; a zejména gramotnost žen vede k lepším výsledkům ve vzdělání, výživě a  lepších šancích pro děti; snížení násilí v rodině; a vyššímu využívání zdravotnických služeb díky zvýšené zdravotní gramotnosti a lepší léčbě ze strany zdravotnických služeb.

Co bychom měli dělat?

Metodiky pro zlepšení zdraví by se měly mimo jiné zaměřit na zvýšení obecné úrovně a kvality vzdělávání a zajištění rovných příležitostí přístupu ke vzdělání.

Je to proto, že vzdělávání má během života zásadní vliv na zdraví – prostřednictvím zvýšeného příjmu a příležitostí, soběstačnosti a postavení. Vytváří také angažované občany.

Zajištění vysoce kvalitního vzdělávání pro každého zlepšuje zdraví a pohodu.

Při této příležitosti vydala WHO publikaci na podporu této kampaně. Brožura se jmenuje Je čas vybudovat spravedlivější a zdravější svět pro všechny a všude a zkoumá téma rovnosti ve zdraví a jeho determinanty.

K získání této publikace navštivte určeno webovou stránku WHO.

Zde najdete Světový den zdraví 2021 WHO stránku, s dalšími informacemi.

Letošní Světový den zdraví se zaměří na prevenci infekčních onemocnění

Vytvořeno: 3. 4. 2014 Poslední aktualizace: 3. 4. 2014

Světový den zdraví každoročně připadá na 7. dubna a slaví se u příležitosti založení Světové zdravotnické organizace. Každý rok je vybráno jiné téma, které se zaměřuje na jednotlivé klíčové priority veřejného zdraví a prevence nemocí.

„Letos se kampaň zaměřuje na onemocnění přenášená komáry a klíšťaty, tedy zejména klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.

Tyto choroby ohrožují více než polovinu světové populace a v jejich důsledku ročně zemře více než 1 milion lidí.

V evropském regionu takto onemocní průměrně 77 tisíc obyvatel,“ říká Alena Šteflová ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v ČR.

Cílem letošního Světového dne zdraví je především zvýšit informovanost a povědomí o těchto nákazách a upozornit na účinné možnosti jejich prevence. „Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, a které může vyústit v dlouhodobé zdravotní komplikace a případně i úmrtí.

Závažné neurologické příznaky se vyskytují u zhruba 10 % nemocných, úmrtnost dosahuje 0,5 – 2 %.

Počet onemocnění v ČR se v posledních 10 letech pohyboval ročně mezi 600 – 1000 případy,“ upřesňuje hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta a dodává: „Nejúčinnější a jedinou možnou obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování, přičemž proočkovanost v České republice je stále nízká, a to pouze kolem 15 %.“

Lymeská borelióza je v Evropě nejčastěji se vyskytujícím onemocněním přenášeným klíšťaty a komáry.

Jedná se o bakteriální infekční multiorgánovou nemoc projevující se v prvotní fázi příznaky chřipky, poté se až v polovině případů mohou vyskytnout kožní formy symptomů, dále jsou časté záněty velkých kloubů a neurologické příznaky, poškození srdce a oční komplikace. Ročně v České republice onemocní kolem 4 tisíc osob.

Za předpokladu, že klíště saje na hostiteli, který je v té době infikován a jeho krev obsahuje původce dané nákazy, klíště se stává infekčním. Takto infikovaných klíšťat je v průměru přibližně 1 %. K nákaze virem klíšťové encefalitidy může výjimečně dojít také požitím nepasterizovaného mléka či tepelně neupravených mléčných výrobků.

Před přisátím klíštěte a následnou nákazou je možné se chránit vhodným oblečením, repelentem a prohlédnutím těla po návratu z přírody. Důležité je také rychlé a správné odstranění klíštěte. Nejúčinnější prevencí klíšťové encefalitidy je pak očkování, k dispozici máme očkovací látku pro děti od 1 roku života a pro dospělé.

Základní očkování se provádí třemi dávkami a k přeočkování dochází po 3 až 5 letech. Základní vakcinací se ročně dá naočkovat asi 80 – 110 tisíc osob, ovšem pouze zhruba 50 % z nich se následně nechá přeočkovat, tudíž postupně imunitu proti klíšťové encefalitidě ztrácejí.

I přesto, že očkování je částečně hrazeno zdravotními pojišťovnami, proočkovanost je u nás výrazně nižší než např. v sousedním Rakousku. Proočkovány jsou nejvíce děti a mládež, naopak nejméně starší lidé a senioři, bohužel ale právě u nich mívá onemocnění těžší až těžký průběh.

Proto má i letošní Světový den zdraví přispět k informovanosti o rizicích těchto infekčních onemocnění a zvýšit zájem o účinnou prevenci.

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]

Jste spokojeni s obsahem této stránky?

Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?

Co zde chybí nebo byste vylepšili?

Děkujeme vám za zpětnou vazbu!

Světový den zdraví – onemocnění přenášená vektory (Vector-borne diseases- VBD), SZÚ

2. duben 2014
| Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc.

Světový den zdraví se každoročně slaví dne 7. dubna a to u příležitosti výročí založení Světové zdravotnické organizace . Prioritním tématem letošního roku jsou onemocnění přenášená vektory (Vector-borne diseases- VBD ).

Jsou to  infekční onemocnění  u nichž  je zdrojem nákazy  zvíře a výjimečně člověk.  K přenosu nákazy dojde prostřednictvím přenašeče (vektora), kterým je ve většině případů  hmyz (např.komáři) nebo roztoči (např.klíšťata).

V českém názvosloví se tato skupina infekčních onemocnění nazývá  „Onemocnění přenášená členovci“  případně  „Choroby s přírodní ohniskovostí. Člověk se ale může nakazit i přímým kontaktem s infikovaným zvířetem (např. hlodavci) nebo nepřímým kontaktem v kontaminovaném životním prostředí.

Uvádí se, že v celém světě je přibližně 70% lidských onemocnění zvířecího původu.

V Evropském regionu dochází v posledních desetiletích k šíření původně  vymýcených infekčních onemocnění například malárie, Q horečka, ale i nově objevených infekcí, Chigungunia,  Krimsko- Kongská horečka a horečka Dengue a West Nile, jejichž šíření umožňuje  zavlékání  členovců a původců těchto infekcí ze subtropických oblastí.  Do téže skupiny patří i Hantavirová onemocnění  přenosná kontaktem s hlodavci.

V České republice jsou nepočetnější skupinou onemocnění přenášená klíšťaty – klíšťová encefalitida (KE) a Lymeská borelióza (LB). Klíšťata procházejí během svého života třemi vývojovými stádii: larvou, nymfou a dospělcem.  K přeměně do dalšího stadia dojde po nasátí krve.

Za předpokladu že klíště saje na hostiteli, který je v té době infikován a jehož krev obsahuje virus nebo bakterii, klíště se stává infekční i během svých dalších vývojových stadií a předává infekční agens zvířatům a lidem na kterých saje. Infekce se udržuje v přírodním prostředí v hostitelích, kterými jsou drobní savci.

V některých případech mohou infikované samičky klíšťat předat virus i do vajíček a tím i do larev a dalších stádií klíšťat. Člověk, kterého infikované klíště případně nakazí, je posledním článkem přenosu, který se na dalším šíření již nepodílí, takže KE a LB nejsou přenosné z člověka na člověka. Infekce v přírodním ohnisku cirkuluje naprosto nezávisle na něm.

Klíšťata jsou relativně odolná, v povrchových vrstvách půdy schopná přežívat i silný mráz a být aktivní už v teplotách nad 5 stupňů. Jejich množství může být nepřímo negativně ovlivněno zimním počasím, pokud se mrazivé dny střídají s teplými provázenými táním sněhu, což hubí drobné hlodavce  na kterých parazitují zejména larvy klíšťat.

Nymfy vyhledávají malá zvířata. Dospělci vyhledávají všechna zvířata včetně hospodářských zvířat a lovné zvěře. Člověka však mohou napadnout všechna vývojová stadia klíšťat.

Zajímavé:  Mckenzie Cviky Na Bederní Páteř?

Rizikovými  místy zvýšeného výskytu klíšťat Ixodes ricinus jsou především listnaté a smíšené porosty, zejména jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací, včetně okrajů cest; dále různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch. S výskytem klíšťat je třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách.

Teplota příznivě ovlivňuje vývoj a množení klíšťat. Ovlivňuje do určité míry i jejich osídlení v nových oblastech s vyšší nadmořskou výškou, kam jsou zanášena zvěří a ptáky. Příznivě působí i určitá vlhkost vzduchu vyvolaná přítomností vodních toků a rybníků v oblasti.

  Silné dešťové srážky či naopak suché slunečné počasí s vysokými teplotami omezují jejich aktivitu při vyhledávání hostitelů. Klimatické změny v posledních desetiletích ovlivňují s nejvyšší pravděpodobností i výskyt infekcí přenášených členovci. Dle údajů ČHMÚ „Průměrná roční teplota se v posledních dvou desetiletích oproti standardnímu období (1961-1990)  zvýšila o 0.

8 stupňů C, největší změny byly zaznamenány v červenci a srpnu, nejnižší v období září až listopadu“.

V průběhu dlouhé sezóny výskytu klíšťat se mění jejich aktivita fyziologicky přizpůsobená k napadení hostitele. Vystupují do horních vrstev bylinné vegetace a trav aby čekala na příchod hostitele a kontakt s ním. Navíc se tato sezóna prodlužuje směrem od časného jara do pozdního podzimu vlivem současných změn klimatu.

Podíl takto aktivních klíšťat se mění, dle jejich vývojového stádia a krátkodobých klimatických změn v průběhu celé sezóny.

Na základě šestiletého (2001-2006) monitoringu aktivity klíšťat na pokusných plochách v typickém habitatu jejich výskytu, na němž byla prokázána cirkulace viru KE a přítomnost patogenních borrelií, byl ve spolupráci SZÚ a ČHMÚ vytvořen model předpovědi aktivity klíšťat.

Denní předpověď jejich aktivity pomocí desetistupňové stupnice míry rizika napadení je uveřejňována od konce března do konce listopadu na www stránkách SZÚ, ČHMÚ a MZČR . Součástí jsou i pokyny jak se chovat při vstupu do míst možným výskytem klíšťat.        

Klíšťová encefalitida.                          

Klíšťová encefalitida (KE) je virové  infekční onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a které může vyústit v dlouhodobé zdravotní komplikace a případně i úmrtí. Flavivirus, který KE vyvolává se vyskytuje ve třech subtypech.  Evropský subtyp způsobuje relativně nejmírnější onemocnění, nicméně jeho smrtnost dosahuje 0,5 – 2,0%.

Závažné neurologické příznaky se vyskytují  u cca 10% nemocných.  Onemocnění má většinou dvoufázový průběh. Po inkubační době 3– 14 dnů může dojít k objevení příznaků připomínajících chřipku.

  Za zhruba týden po jejich odeznění se u cca třiceti procent pacientů objeví neurologické příznaky zánětu mozku provázené zvýšenou teplotou, například ztuhlost krku, nervové obrny, světloplachost, poruchy vědomí, podrážděnost a zmatenost.   

 Rezervárovými zvířaty viru jsou drobní hlodavci, infekce je přenášena ve středoevropských podmínkách klíšťaty Ixodes ricinus. Infekciozita klíšťat se liší v různých přírodních ekosystémech. Průměrně dosahuje 0,1 – 1,5% (5%).

V posledních dvaceti letech se objevují nová přírodní ohniska i ve vyšších nadmořských výškách.  Na šíření viru se podílí i domácí zvířata a lovná zvěř.  K infekci osob může dojít také požitím nepasteurizovaného mléka či tepelně neupravených mléčných výrobků.

  Onemocnění postihuje v mladších věkových skupinách děti a dospívajících ve věku 5-19 let a dospělé ve věku 55-74 let. Nemocnost je vyšší u mužů. Případy onemocnění  KE kulminují  průměrně v měsíci červenci.

K prvním případům onemocnění dochází obvykle v březnu, posledním v listopadu až prosinci. Výskyt je do velké míry ovlivněn klimatickými faktory v současném roce a v předchozích dvou letech. 

Virus klíšťové encefalitidy byl poprvé izolován a publikován v Evropě v roce 1949 ve středních Čechách F.Galliou a J.Rampasem  a na Moravě J.Krejčím, jak z klíšťat, tak i pacientů.  Tento objev umožnil vývoj sérologických diagnostických metod.

Jejich rychlé zavedení do mikrobiologické praxe a centralizace hlášení onemocnění přinesla informace důležité pro hodnocení závažnosti této infekce a okolností jejího šíření.

  Nemocnost klíšťovou encefalitidou měla od začátku padesátých do konce osmdesátých let sestupný trend, který byl následně od devadesátých let vystřídán vzestupem, který kulminoval v roce 2006 počtem 1029 případů onemocnění.  V dalších letech se pohybuje mezi  600-800 případy. V roce 2013 bylo hlášeno 625 onemocnění.

5 případů se nakazilo pitím tepelně neupraveného mléka. V letech 1997-2013 bylo hlášeno 50 úmrtí na klíšťovou encefalitidu. Ve věkových skupinách 15 – 54 letých bylo hlášeno 10 úmrtí, ve skupině 55 let a starších 40 úmrtí. Průměrně umírají ročně tři nemocní KE.

  • Očkování  proti KE – dostupné očkovací látky.
  • FSME –immun 0.5 dospělí
  • Druhá dávka za 1-3měsíců, třetí dávka za  5-12 měsíců. Přeočkování  za 3roky další 3-5 let
  • FSME- immun 0.2 děti starší 1 roku a mladší 16 let
  • Druhá dávka za 1-3 měsíců ,třetí dávka za 5-12 měsíců. Přeočkování za 3 roky, další 3-5 let
  • Encepur pro dospělé – pro osoby ve věku od 12 let včetně a starších

Druhá dávka za 1-3 měsíců, třetí dávka za 9-12 měsíců. Přeočkování osob věku 12 – 49 za 3roky a pak každých 5 let, osob starších 49  po každých 3 letech.

Poočkovanost proti KE je  ČR  stále velmi nízká. Její výše je odlišná v jednotlivých krajích nicméně nikde nedosahuje hodnot, které by zásadním způsobem ovlivnily výskyt onemocnění. Nejvíce rizikovými skupinami jsou kromě dětí školního věku zejména osoby starší 55 let které, kromě nejvyšší nemocnosti, mají i nejvyšší smrtnost.  

Lymeská borelióza

Lymeská borelióza (LB) je v Evropě nejčastěji se vyskytujícím  onemocněním přenášených vektory.  Jejím původcem je gramnegativní spirochéta komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tento komplex obsahuje v současnosti cca 20 samostatných genomospecies.

V ČR byla diagnostikována onemocnění způsobená B.burgdorferi sensu stricto, B.bissetii, B.afselii, B.garinii a B. valeisiana. V ČR je téměř výlučným přenašečem borreliózy klíště Ixodes ricinus.

Rezervoirem jsou drobní hlodavci, na koloběhu borrelií v přírodě se podílí i ptáci a ještěrky.

 LB  je multiorgánové onemocnění projevující se různými klinickými  projevy s různou závažností od nespecifických příznaků chřipkového charakteru, nejčastěji se vyskytující kožní formy – erythema migrans, po pozdní kožní manifestace  lymfadenosis benigna cutis, acrodermatitis chronica athroficans, záněty velkých kloubů, neurologické příznaky (neuroborelióza) meningopolyneuris,  poškození srdce a oční komplikace.          

LB  je uváděna ve skupině nově objevených infekcí. Její původce nákazy byl izolován poprvé v USA v roce 1982. V ČR jsou hlášena onemocnění od roku 1989. Její výskyt měl v devadesátých letech vzestupný trend do roku 1995. Po následném poklesu výskytu má v novém tisíciletí mírně vzestupný trend s meziročním kolísáním.

Trendy obou infekcí přenášených klíšťaty LB a KE jsou téměř identické. Nemocnost LB je však mnohonásobně vyšší než KE. V posledních deseti letech se pohyboval počet případů LB v rozmezí 3243 – 4834 onemocnění. V roce 2013 bylo hlášeno 4646 onemocnění. Nemocnost podle věku má výrazně dvouvrcholový trend.

První maximum je ve věkové skupině 6-9 letých a druhé maximum ve věkových skupinách 55 – 69 letých. Nemocnost žen je cca 1.5x vyšší než mužů. Tento rozdíl se však týká pouze osob starších 30 let. Nejvíce osob onemocní v měsíci červenci. Rozdělení podle klinických projevů  v r. 2013: Erythema migrans 59.8%,  neuroborelióza 26.

2%, záněty kloubů 11.7%, ostatní projevy 2.3%.

Další infekční onemocnění přenášená klíšťaty v ČR.

  • Lidská granulocytární ehrlichióza – Anaplasmóza, původce : Anaplasma phagocytophylum.Bývá detekována společně s LB, či při podezření na LB.
  • Babesiosa, původce : intraerytrocytární parazit rodu Babesia, nejčastěji Babesia microti.
  • Bartonellosa, původce : intracelulární  parazit rodu Bartonella, druh B.henselae.
  • Rickettsiosa, původce : Rickettsia slovaca, Rickettsia helvetika,

Uvedená infekční onemocnění se v ČR vyskytují, ale jsou diagnostikována pouze vzácně.  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector