Syndrom dráždivého tračníku – vše o zdraví

O zdraví 29. 10. 2018 | Mgr. Eva Kloučková

Muži se lékaře bojí více, než ženy. Proto raději střevní komplikace považují za běžnou součást života. Jako příčinu vidí nezdravý jídelníček. Ženy naopak nedostatek pohybu a stres. Proč své tělo neposloucháme?

Stres je častým spouštěčem chronických střevních nemocí

Průzkum zaměřený na lidi trpící syndromem dráždivého tračníku ukázal, že muži se lékaře „bojí“ více než ženy a střevní komplikace považují za běžnou část života. Důvodem nepříjemných pocitů je podle nich nezdravé jídlo.

Ženy původ syndromu přisuzují spíše nedostatku pohybu a stresu – zde jsou pravdě blíže než muži. Právě stres je totiž hlavním spouštěcím faktorem syndromu. Syndrom dráždivého tračníku se vyznačuje bolestmi břicha a průjmem, zácpou nebo nadýmáním a z vlastní zkušenosti ho zná 15 % z nás. 

Zažívání v kostce. Zahoďte stud

Zažívání probíhá 24 hodin denně nezávisle na tom, zda jíme, spíme nebo pracujeme. Zdravé zažívání není slyšet a běžně si ho neuvědomujeme. To se změní až ve chvíli, kdy přestane fungovat tak, jak má.

Nepříjemné pocity v oblasti břicha a střev mohou být jak akutní, tak chronické. V obou případech je důležité příznaky nepodceňovat a navštívit lékaře. Ten rozhodne o závažnosti střevních komplikací a případně zahájí léčbu.

Nemusí se přitom jednat hned o operaci, při některých onemocněních pomůže individuální úprava jídelníčku, jako je vyloučení některé potraviny nebo zařazení probiotik, a životního stylu. Stud se střevními komplikacemi zahoďte hlavně v případě, když se u vás nepříjemné pocity jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem a nadýmání opakují.

V mezinárodním průzkumu, který probíhal mimo jiné i v ČR, pacienti se syndromem dráždivého tračníku uvedli, že nemoc je ovlivňuje ve všech oblastech života – v pracovní, intimní i společenské. Více o dráždivém tračníku najdete např. na www.cojeIBS.cz .  Kvůli nemoci se cítí izolovaní, omezovaní, v rozpacích, zpomalení a ve stresu. Přesto je pro ně těžké překonat stud a navštívit odborníka.

„Stud a také bagatelizace střevních potíží u řady lidí nejen významně časově odsouvá řešení potíží, ale v případě závažných onemocnění – např. nádorů či závažných chronických střevních zánětů (Crohnova nemoc, ulcerosní kolitida) – může být hlavním viníkem trvalých následků (záněty) či dokonce úmrtí (nádorová onemocnění),“ říká primář MUDr. Martin Liberda.

10 zásad pro zdravější střeva

1. K zachování zdraví střev je důležitý dostatek vlákniny, která podporuje průchod stravy trávicím systémem. Doporučené množství je 30–40 gramů denně.
2. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin – ty jsou důležité mimo jiné pro zpracování vlákniny.

   Přednost dávejte vodě, ale čaj, kávu a mléko odborníci též nezatracují (pokud již máte střevní komplikace, je zde důležité pít ty tekutiny, které příznaky nezhoršují).

3. Zdraví střev podpoří též probiotika – pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku (nejčastější funkční onemocnění trápící 15 % z nás) jsou vhodná ta, která jsou v závislosti na převládajících komplikacích (zácpa, nadýmání, průjem) doplněna o vlákninu, trávicí enzymy, nebo kvasinky.

4. Pozor, aby ve vašem jídelníčku nebylo příliš mnoho živočišných tuků, soli a konzervačních látek.
5. U některých pacientů mohou projevy znamenat neobjevené potravinové alergie – mezi nejčastější patří lepek, mořské plody (ryby, korýši), oříšky, sója, vejce a vzácněji mléko.

6. Zmírnit symptomy funkčních chorob (syndrom dráždivého tračníku, …) může tzv. FODMAP dieta a omezení lepku.
7. Na jídlo si zkuste najít dostatek času – trávení začíná již v ústech, proto jezte pomalu a každé sousto dobře rozžvýkejte.

8. Každý den si najděte alespoň 30 minut na cvičení – stačí chůze či jízda na kole.
9. Omezte stresové situace, které mohou být spouštěcím faktorem vzniku potíží (např. v případě syndromu dráždivého tračníku).

10. Kouření škodí v mnoha oblastech a zdraví střev není výjimkou – kouření snižuje tlak svěrače v oblasti přechodu jícnu do žaludku a podporuje tak vznik refluxu, který způsobuje pálení žáhy a může vést k dalším komplikacím (např. zhoršení průduškového astmatu).

„Několik obecných doporučení či komentářů je uvedeno v 10 zásadách pro lepší trávení. U mnoha lidí však jde o jejich vlastní unikátní situaci. I proto je v řadě případů konzultace nutričních specialistů či specialistů gastroenterologů nezbytná,“ pokračuje MUDr. Martin Liberda.

Mohlo by vás také zajímat: Další článek

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) – jak léčit toto onemocnění

25.11.2020

Gastrointestinální onemocnění skrývající se za zkratkou IBS (Irritable Bowel Syndrome * – syndrom dráždivého tračníku) poukazuje na chronický problém v trávicím traktu.

Zatímco některé bolesti břicha se dají poměrně jednoduše definovat a určit jim příčinu – např. bakterie v žaludku, záněty nebo alergie na některou složku potravy, při IBS se bolesti břicha objevují bez zjevného důvodu.

Syndrom dráždivého tračníku se projevuje hlavně neurčitými bolestmi v oblasti břicha, křečemi a slabou pohyblivostí střev.

Podívejme se spolu na příčiny a možnosti léčby tohoto onemocnění.

Výzkumy zaměřené na podrobnou analýzu tohoto onemocnění nenaznačují fyziologické změny v trávicím traktu u pacientů, kteří trpí IBS. Našli se však některé znaky, které mají pacienti s dráždivým střevem společné.

Mezi hlavní znaky IBS se tedy definovali:

• Nárůst bakteriální mikroflóry – nebezpečný a rychlý vzestup nepříznivých bakterií v trávicím traktu
• Psychologické změny – u většiny pacientů byl pozorován nárůst psychologických diagnóz, hlavně úzkostí a depresivních poruch.
• Znaky ve stravování – predispozicí na vznik IBS je častá konzumace potravin s vysokým obsahem bílé mouky a sacharidů, které organismus neumí strávit v dostatečném množství – v trávicím traktu se hromadí její zbytky, které mohou způsobovat záněty
• Střevní infekce a užívání antibiotik – syndrom dráždivého střeva se častěji vyskytuje u pacientů po užívání ATB, nebo po překonání střevní chřipky. Tento důvod má pravděpodobně spojení s nedostatkem zdravého mikrobiomu nebo s jeho pomalou obnovou

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je poměrně rozšířené onemocnění (zdroje uvádějí až 20% výskyt v populací), které se vyskytuje častěji u mladších žen než u mužů. Někdy se označuje také pojmem „střevní neuróza“, což poukazuje na jeho propojení s psychickými projevy.

Proč toto onemocnění vzniká dosud není přesně známo. Existuje však předpoklad, že při rozvoji tohoto onemocnění dochází k oslabení nervového spojení mezi mozkem a trávicím traktem.

Jak se říká – trávení je náš druhý mozek, tyto dva orgány jsou významně propojeny.

Proto tento problém nastává u lidí, kteří podléhají přílišnému stresu, nedůvěře ve vlastní sílu, špatně se stravují a mají nedostatek pohybu, či jiného psychického odpočinku. Tyto faktory ovlivňují i ​​oslabení mikrobiomu.

IBS se nejčastěji projevuje těmito specifickými příznaky

• Průjem – u pacientů uvádí průjem vyskytující se pravidelně, téměř neustále
• Zácpa – těžké formy zácpy, kdy pacient nevylučuje stolici 3 až 5 dní a je doprovázena bolestmi (píchání v břiše, křeče)
• Typickým projevem je i střídání průjmových fází s obdobími zácpy.
• Je zřejmé, že projevy IBS se zhoršují s nástupem stresu.
• Ve vypjatejších obdobích se mohou vyskytnout i akutní problémy – silné píchání v břiše, křeče v žaludku, doprovázené pálivou bolestí (uvolní se po vyloučení stolice nebo plynů). Křeče v břiše a bolesti se u pacientů s IBS vyskytují pravidelně a často – zhruba jednou týdně.
• V stolici pacientů se může objevit hlen, při projevech onemocnění spojených se zácpou se vyskytuje i krvácení hemoroidů.
• Z vnějších projevů se často vyskytuje pálení žáhy, říhání, nevolnost, občasné zvracení.
• V případě, že se u pacienta vyskytne velký úbytek váhy, horečky, nebo krev ve stolici, je nutné vyhledat lékaře.

Jak probíhá diagnostika IBS?

Na jednoznačné diagnostikování tohoto onemocnění ve skutečnosti neexistují přesné postupy. Syndrom dráždivého střeva se obvykle odhaluje postupně – provedením různých vyšetření, které vyloučí jiné onemocnění v trávicím traktu s podobnými projevy (např. alergie na potraviny, mléko nebo lepek, bakteriální onemocnění – Helicobacter pylori, vředy v žaludku nebo gastritidu).

Po vyloučení těchto možností a při přetrvávání příznaků specifických pro IBS je pacientovi většinou nasazena léčba související se zmírňováním projevů IBS, která spočívá hlavně v úpravě stravy. Některým pacientům se předepisují léky na zmírnění průjmů nebo naopak – k odstranění akutní zácpy (laxativa).

Nejdůležitější při IBS je dieta

Vzhledem k tomu, že na vznik a projevy syndromu dráždivého tračníku má významný vliv i psychika a stres, je důležité kromě změn ve stravě pracovat také s myslí. Najděte si čas na psychický odpočinek od vašeho denního stereotypu – zde je důležité najít si vlastní cestu, protože každý jsme jiný a zažíváme během dne různé aktivity.

Lidem, kteří mají stresující zaměstnání se doporučuje uklidnění například ve formě dechových cvičení, nebo jógy. Jsou však i tací, kteří potřebují přebytečnou energii ze sebe dostat ven aktivním sportem – boxem, či během. Zjistěte, co nejvíce vyhovuje vám a aplikujte pohybovou část léčby alespoň 2x týdně.

Dieta při IBS je také velmi specifická a odráží poslední poznatky o zdravé stravě.

Doporučení při syndromu dráždivého tračníku z pohledu stravy jsou zejména tyto:

• Žádný fast food a nekvalitní potrava – vylučte ze života polotovary a pečivo z bílé mouky. Jídla z mouky byste měli omezit velmi výrazně, pokud jsou součástí vašeho každodenního jídelníčku, nahraďte alespoň bílou mouku celozrnnou.
• Aktivní doplňování vlákniny – je velmi důležitá pro správný pohyb jídla ve střevech a pro pravidelné vylučování stolice. V běžném jídelníčku přijímáme nedostatek vlákniny. Přečtěte si více o tom, proč je vláknina důležitá.
• Vyloučení alkoholu a sladkostí – hlavně ve večerních hodinách se nepokoušejte uklidnit těmito zlozvyky, ale dopřejte tělu čas na odpočinek
• Zaměřte se na pitný režim – pijte pravidelně během dne, vyhněte se slazeným nápojům a bublinkám (zhoršují projevy IBS – říhání, nadýmání), pijte hlavně čistou vlažnou vodu (blahodárný vliv na vnitřní orgány) nebo bylinkové neslazené čaje
• Zelenina a ovoce – v tomto směru neexistují pro pacienty s IBS žádná omezení, platí pravidlo „čím více, tím lépe“. V ovoci a zelenině si doplníte tolik potřebnou vlákninu. Vhodné jsou saláty, příprava jídla na páře, ovoce. Z konkrétních druhů zeleniny jsou nejlepší tyto: mrkev, okurka, čínské zelí, dýně, celer, sladké brambory, pažitka, zelené potraviny. Vhodné ovoce při IBS: banán, hrozny, citron, grapefruit, borůvky, jahody, ananas, jablko
• Pokud mezi hlavní příznaky IBS u vás patří nadýmání, dávejte si pozor na luštěniny a zeleninu s těmito účinky – fazole, hrách, brokolice, květák nebo čočka jsou jinak velmi vhodné potraviny bohaté na vlákninu a doporučené při zdravém stravování. Při IBS s jejich zapracováním do jídelníčku postupujte opatrně.
• Jezte raději menší porce a pravidelně, jídlo důkladně žvýkejte

Bylinky při IBS

Kromě změny ve stravě, doplnění probiotik a vlákniny vám při syndromu dráždivého tračníku budou nápomocné i bylinky – ať už na pití ve formě bylinkových čajů, jako tinktury, nebo je použijte v rámci aromaterapie.

• Z bylinné lékárničky jsou vhodné:
• Máta – mátový čaj přispívá k uklidnění křečí všeho druhu, proto je máta vhodná v různých formách – teplý čaj bez slazení utiší žaludek a trávicí trakt zevnitř, mátovou esenci si natřete na pulzující části těla (spánky, zápěstí) nebo využijte na masáž břicha.
• Meduňka – známá svými upokojujúcimi účinky – podpoří uvolnění nejen trávení, ale i psychiky
• Vlaštovičník – zmírňuje nadýmání a bolest při IBS.
• Lékořice – působí proti křečím v žaludku a ve střevech a chrání stěny žaludku
• Heřmánek – svými protizánětlivými účinky působí hojivě na trávicí trakt a urychluje obnovu normálního fungování buněk

Hořec – obecně hořké byliny jsou vhodné při trávicích onemocněních. Vysoký obsah flavonoidů v nich podporuje správnou tvorbu trávicích šťáv a pohyb potravy.

Ačkoli pacientů trpících syndromem dráždivého tračníku přibývá, k odstranění příznaků spojených s tímto onemocněním a na to, abyste mohli vést také s touto diagnózou normální život existuje dostatek metod.

Řiďte se hlavně úpravou stravy, doplněním bylinek, ale nezanedbávejte ani práci se svou myslí, která je při tomto onemocnění hlavním spouštěčem.

Vězte, že všem emocím dáváte sílu právě vy, proto se zaměřte hlavně na ty pozitivní a ty posilujte.

Držíme vám na vaší cestě palce.

Syndrom dráždivého tračníku a Low-FODMAP dieta

Trápí vás časté bolesti břicha, nepříjemné křeče, průjem nebo naopak dlouhodobá zácpa? Zpozorněte – může se jednat o syndrom dráždivého tračníku.

Toto onemocnění se objevuje stále častěji, a to zejména u lidí, kteří trpí na opakované virózy, mají sklony k workoholismu, jsou dlouhodobě pod tlakem a citlivěji reagují na změny.

Postihnout vás může i v případě, že jste flegmatik, kterého jen tak něco nerozhází. Syndrom dráždivého tračníku si zkrátka nevybírá.  Naštěstí však existuje účinná pomoc v podobě tzv. Low-FODMAP diety.

Co je syndrom dráždivého tračníku a jak se projevuje?

Syndrom dráždivého tračníku poznáte tak, že vaše trávení funguje příliš rychle nebo naopak až příliš pomalu. Výsledkem pak bývá průjem či zácpa. Tyto dva stavy se však mohou i střídat. Lékaři stále přesně neví, odkud se tato nemoc bere.

Nejčastější příčiny dráždivého tračníku

Nejčastěji se objevuje po těžší infekci, při které dojde k narušení střevní sliznice. Dalšími spouštěči jsou:

• hormonální změny
• dlouhodobé užívání antibiotik
• nevhodné stravovací návyky

Syndrom dráždivého tračníku je navíc částečně psychického rázu a ovlivnit ho může i prožití silného emočního zážitku. Jakmile se u vás syndrom dráždivého tračníku rozvine, každá další stresová situace příznaky jen zhoršuje.

Nejčastější příznaky syndromu dráždivého tračníku

• Bolesti a křeče v břiše
• Průjem
• Zácpa
• Nadýmání
• Pocit plnosti žaludku
• Únava
• Bolest hlavy
• Bolest kloubů

Léčba

Syndrom dráždivého tračníku je bohužel nevyléčitelnou poruchou střeva. Pomocí léků a různých relaxačních technik můžeme ale významně zmírnit jeho průběh a zlepšit tak svůj život s tímto nechtěným parťákem. Léky nasazuje gastroenterolog na míru pacientovi a to teprve po kompletním vyšetření, během kterého vyloučí jiná onemocnění.

Čím si můžete pomoct sami i bez doktora?

Vyhýbejte se stresovým situacím a věnujte se více sami sobě. Velmi dobře funguje také meditace nebo jóga. Velký vliv má na tyto potíže také správná strava. Doslova zázraky dokáže Low-FODMAP dieta. Pomůže až 90 % pacientů s dráždivým tračníkem.

Co je Low-FODMAP dieta?

Se stylem stravování Low-FODMAP přišli vědci z australské univerzity Monash. Po pečlivém zkoumání zjistili, že mezi dráždivé potraviny patří ty s krátkými řetězci uhlovodíků.

Konkrétně se jedná o fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly (odtud zkratka FODMAP). Všechny tyto karbohydráty jsou velmi špatně (některé dokonce vůbec) absorbovány v tenkém střevě a putují tedy až do střeva tlustého.

Zde dochází ke kvašení potravy, z čehož pak vznikají problémy, jako je plynatost, bolesti břicha, průjem nebo zácpa.

Při Low-FODMAP dietě se těmto dráždivým jídlům vyhýbáte a ulevujete tak svému střevu. Dieta má 3 základní fáze:

1. Během první – eliminační fáze – se držíte striktně pouze Low-FODMAP surovin a připravujete své tělo na fázi druhou.
2. Nyní postupně zkoušíte potraviny z High-FODMAP skupiny a zjišťujete svou toleranci k těmto surovinám.
3. Ve třetí fázi si vytvoříte svůj osobní jídelníček podle toho, které potraviny vám spouští nepříjemné symptomy, a které vám naopak dělají dobře.

Jaké potraviny jsou vhodné a kterým se mám vyhnout?

Nevhodné potraviny

• Lepek – velmi dobrou náhražkou je vlastní pečivo z rýžové, pohankové, kukuřičné nebo čirokové mouky.
• Laktóza – pokud se neradi vzdáváte mléčných výrobků, zkuste ty, které jsou laktózy zbavené.
• Cibuloviny – česnek, cibule a pórek patří k nejčastějším spouštěčům nepříjemných symptomů.
• Med – je plný fruktózy, tedy cukru, který je při Low-FODMAP dietě nevhodný.
• Jablka, nektarinky, broskve – zkrátka všechno ovoce s vysokým obsahem fruktózy.
• Luštěniny – většina druhů luštěnin obsahuje fruktany, které způsobují lidem s dráždivým tračníkem velké problémy. Menší „zlo“ představují už předvařené luštěniny v plechovkách.

Doporučené potraviny (tzv. Low-FODMAP)

• Banány, borůvky, citrusy – mají nízký obsah fruktózy, proto si je můžeme s klidem dopřát.
• Tofu – při výrobě projde fermentací a ve střevech už znovu nekvasí.
• Ledový a hlávkový salát, špenát, rukola – listová zelenina se do Low-FODMAP diety velmi hodí.
• Rýže, quinoa, pohanka, amarant – tyto bezlepkové obiloviny jsou velmi zdravé a navíc splňují kritéria Low-FODMAP diety.
• Zelené bylinky – perfektně dochutí vaše jídlo a podporují trávení.
• Maso – kuřecímu, rybímu, hovězímu ani vepřovému masu se vyhýbat nemusíte.
• Vejce – jsou výborným zdrojem bílkovin a dalších cenných živin.

Podívejte se na kompletní přehled vhodných a nevhodných potravin.

Nevíte, co ze surovin uvařit? Inspirujte se na www.lowfodmapdieta.cz.

Trápí vás syndrom dráždivého tračníku?

Syndrom dráždivého tračníku bývá lidově označován jako střevní neuróza. Onemocnění postihuje 10–20 % populace. Častěji jsou postiženy ženy. Důvod, proč se onemocnění týká převážně žen, není znám. Příčinou mohou být hormony nebo každodenní starosti. Nemocný trpí častou bolestí břicha, zácpou, průjmem a nadýmáním. Dlouhodobé projevy onemocnění zle zmírnit vhodnou léčbou a úpravou jídelníčku.

Příčiny onemocnění

Příčiny onemocnění nejsou zcela objasněny. S největší pravděpodobností však souvisí s psychickým stavem pacienta. Mnoho skutečností poukazuje na souvislost trávicí soustavy s nervovým systémem.

Některé psychické poruchy se mohou promítnout do funkce trávicí soustavy. Důkazem je fakt, že lidé ve stresu mohou trápit obtíže jako je bolest břicha, průjem nebo zácpa.

K syndromu dráždivého tračníku může přispět i prodělání střevní infekce, která vede ke změně citlivosti stěny tlustého střeva.

Příznaky

Projevy syndromu dráždivého tračníku jsou různé. Příznaky souvisí s nesprávnou hybností tlustého střeva. I když pacient absolvuje několik vyšetření, nenajde se nic, co by vysvětlovalo důvod potíží.

Lékař by měl pacienta důkladně vyslechnout a příznaky odlišit od jiných onemocnění, jako je celiakie, Crohnova nemoc a další. Lékař také může provést vyšetření krve nebo kolonoskopii.

V případě, že příznaky nelze přisoudit nějakému onemocnění ani viditelným nálezům ve střevě, je velmi pravděpodobné, že se může jednat o syndrom dráždivého tračníku.

Mezi obvyklé příznaky patří:

• bolesti břicha,
• plynatost,
• nadýmání,
• zácpa nebo průjem,
• hlen ve stolici.

Na citlivost střevní stěny má vliv:

• stres,
• prodělané infekce žaludečního nebo střevního systému,
• strava s nízkým obsahem vlákniny a vysokým obsahem tuku,
• hormonální změny, zejména v souvislosti s menstruací.

Pro diagnostiku syndromu dráždivého tračníku jsou důležitá tato kritéria:

• zhoršené zažívání, které trvá déle než tři měsíce a střevní problémy se stávají chronické,
• potíže mají vliv na kvalitu života pacienta,
• nebyly zjištěny žádné jiné důvody, které by mohly nemoc způsobovat.

Léčba

Léčba syndromu dráždivého tračníku je individuální. Je nezbytná změna jídelníčku, respektive vytvoření jídelníčku na míru. Vhodné je také vést jídelní deník a obrátit se na kvalifikovaného výživového poradce. Je nezbytné zjistit, které potravy potíže vyvolávají nebo zhoršují.

V rámci léčby se osvědčila bezlepková dieta, která výrazně omezuje nadýmání a snižuje bolesti břicha. Zároveň je nezbytné dosáhnout dlouhodobé psychické i fyzické pohody. Nestyďte se navštívit odborníka, se kterým si o svých problémech můžete popovídat.

Jde o vaše zdraví.

Léčbu lze podpořit také užíváním probiotik. Ta podporují přirozenou střevní mikroflóru, která může být v souvislosti s onemocněním narušená. Navíc potlačují střevní infekce a podporují trávení a optimální pohyb střev. Probiotika můžete koupit v lékárně ve formě kapslí, nebo můžete využít přírodní zdroje probiotik, jako je kefír, zákys, podmáslí nebo kysané zelí.

Při průjmech je vhodné omezit perlivé nápoje, švestky, květák, kořeněná a tučná jídla. Při zácpě je vhodné omezit rýži, sladkosti, kávu a alkohol. Při bolesti břicha a nadýmání byste měli omezit luštěniny, cibuli, jablka a nadýmavou zeleninu. Dieta je důležitým prvkem při léčbě, ale sama o sobě problém nevyřeší.

Je nezbytné dbát na dostatek pohybu a především na celkovou psychickou pohodu.

Dlouhotrvající průjmy nebo zácpy je důležité nepodceňovat a pátrat po příčinách. Pokud máte podezření, že vás trápí syndrom dráždivého tračníku, můžete se zkusit otestovat zde. Více informací naleznete na webových stránkách https://www.cojeibs.cz.

Zdroj: foto-pixabay

Dráždivý tračník je zpravidla dlouhodobé, velmi často celoživotní onemocnění

Na otázky ohledně dráždivého tračníku odpovídá.MUDr. Ing. Filip Závada, PhD, primář Interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram.

Popište nám, co je to dráždivý tračník a jakou část zažívacího traktu postihuje?Dráždivý tračník patří mezi tzv. funkční onemocnění trávicí trubice, takže se nejedná o žádný zánět, infekci nebo nádor. Tračníkem rozumíme tlusté střevo, tzn. že postižena je tato část trávicí trubice.

Jde o onemocnění, které je v našich podmínkách poměrně časté a udává se , že postihuje až 20 procent populace. Muži a ženy jsou postiženy stejně často a většinou jde o mladé nemocné do 45 let věku. Častěji jsou jím postižení lidé s vyšším vzděláním, kteří se v práci setkávají s vysokou mírou stresu, studenti náročných škol.

To může být ale dáno i tím, že tito lidé věnují svému zdraví a nemocem větší pozornost. Mnoho pacientů s příznaky dráždivého tračníku ani lékařskou péči nevyhledá.

Jaké jsou příčiny vzniku této nepříjemné nemoci?Vznik tohoto onemocnění není bohužel přesně objasněn.

Mezi vyvolávající faktory se udává stres, nepravidelná životospráva, ale i proběhlé infekční onemocnění.

Střevo u dráždivého tračníku nepřiměřeně reaguje na různé podněty, což může vést k zrychlení průchodu stolice a průjmem, nebo může být naopak „líné“ a projevovat se zácpou a plynatostí.

Podle jakých příznaků se pozná, že se jedná o dráždivý tračník?Syndrom dráždivého tračníku se projevuje bolestmi břicha, pocity nadýmání, zácpou a nebo průjmem. Příznaky se mohou různě kombinovat. Stejně tak se bohužel projevují i jiná závažnější onemocnění, takže laicky se dráždivý tračník třeba od infekce nebo nádoru spolehlivě odlišit nedá.

Proto je vždy potřeba konzultovat lékaře. Pokud se objeví některý z varovných příznaků, kterými jsou příměs krve ve stolici, hubnutí, chudokrevnost, teploty nebo zvětšení mízních uzlin, je třeba se nechat okamžitě vyšetřit.

Velmi záleží také na věku – pokud se obtíže poprvé projeví po 45 roce života, jde pravděpodobně o onemocnění jiného druhu a vyšetření lékařem musí být důkladné, vedené snahou o vyloučení nádoru.

Pokud nás takto zlobí naše střeva, jakého lékaře máme navštívit a co nás u něj čeká za vyšetření?Základní vyšetření může provést praktický lékař, ale definitivní diagnózu většinou stanoví specialista – gastroenterolog.

Ten podle charakteru obtíží určí, zda provést kolonoskopické vyšetření, vyšetření stolice na různé parazity a mikroorganizmy a vždy by měl vyloučit celiakii – alergii na lepek.

Nikomu bych nedoporučoval léčitelské metody, například očistné výplachy střeva bez předchozí konzultace s lékařem.

Jaká bude následovat léčba a jsou nutné nějaké změny stravování?Léčba dráždivého tračníku je velmi svízelná, protože příčiny onemocnění neznáme.

Můžeme se proto snažit ovlivnit příznaky onemocnění, aby pacienti měli dobrou kvalitu života a choroba je obtěžovala co nejméně. Používají se různá dietní opatření a snažíme se o zavedení pravidelné životosprávy a spánkového režimu.

Někdy stačí vyloučit stressové faktory a onemocnění se samo upraví, někomu stačí ujištění, že nejde o závažnou chorobu, ale často musíme podávat různé léky.

Existují rizika, která v případě neléčené choroby hrozí našemu organismu?Pokud je diagnóza stanovena přesně, dráždivý tračník nemůže přejít v nějaké život ohrožující onemocnění, třeba v nádor.

Život nezkrátí, ale může jej velmi znepříjemnit. Největší nebezpečí tedy plyne z podcenění příznaku jiné, potenciálně vážné choroby.

Dráždivý tračník je zpravidla dlouhodobé, velmi často celoživotní onemocnění, ale na rozdíl od ostatních chorob jeho intenzita s přibývajícím věkem spíše klesá.

Dagmar Čerňanská

Diagnóza dráždivý tračník: co s tím?

Syndrom dráždivého tračníku je časté střevní onemocnění, jehož příčina není známa. Vyznačuje se především rozmanitými problémy s břichem. Nelze jej vyléčit, avšak vhodnou terapií se mohou zmírnit příznaky.

Syndrom dráždivého tračníku je porucha střevní funkce. Projevuje se příznaky, jako jsou křeče, nadýmání, bolesti břicha, zácpa a/nebo průjem, které trvají déle než 3 měsíce.

Toto onemocnění je nepříjemné, nicméně nevede k trvalému poškození tračníku ani ke vzniku rakoviny střeva.

Příčina potíží není známa a syndrom může postihnout kohokoliv, častěji však ženy, lidi pod 50 let a jedince, kteří mají příbuzného s dráždivým tračníkem.

Typické nepříjemnosti 

Syndrom dráždivého tračníku je definovaný jako bolest břicha nebo dyskomfort spolu se změnou vyprazdňování (zácpa nebo průjem) delší než 3 měsíce. Bolest se objevuje v nadbřišku, přibližně v oblasti žaludku. Příznaky se u různých pacientů liší a zahrnují:

• křeče nebo bolesti v oblasti žaludku,
• zácpu,
• pocit nedokonalého vyprázdnění,
• průjem,
• střídání průjmu a zácpy,
• hlen ve stolici,
• plynatost,
• pocit přeplnění nebo nevolnost po konzumaci normální porce jídla.

Způsoby diagnostiky 

Pokud máte podezření, že trpíte dráždivým tračníkem, navštivte svého lékaře. Ten se podrobně vyptá na vaše potíže, prohlédne vás a doporučí další vyšetření, například kolonoskopii.

Při ní se prohlédne střevo zevnitř a odhalí se případný zánět, vředy či abnormální útvary na střevní stěně. Dále je možné provést krevní testy k vyloučení celiakie.

Vyšetření, které by jednoznačně potvrdilo syndrom dráždivého tračníku, bohužel zatím neexistuje.

Změna stravovací návyků přinese úlevu 

Jídlo nezpůsobuje syndrom dráždivého tračníku, může však spustit některé z jeho příznaků. Vypozorujte sami na sobě, která jídla nebo jejich konzumace v určitou denní dobu vám nedělají dobře. Problémovými potravinami může být mléko a mléčné výrobky, nápoje s kofeinem a bublinkami, alkohol, některé ovoce a zelenina.

• Konzumujte zdravé věci, jezte vyváženě – pestrá strava je základ.
• Vybírejte si potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako je celozrnné pečivo, ovoce a zelenina (zvláště pokud trpíte zácpou).
• Denně vypijte 6–8 sklenic vody, zejména pokud vás trápí průjem.
• Vyhýbejte se přejídání – příliš velké porce můžou způsobit křeče a průjem.

Další nezbytností je užívat pravidelně léky, které vám předepsal lékař na zmírnění průjmu a křečí, případně antidepresiva a náhradu vlákniny. Mnoho lidí trpících syndromem dráždivého tračníku je rovněž ve stresu, zažívají úzkosti, paniku a deprese. V tom případě je nedílnou součástí léčby psychoterapie.

(kov)

Zdroje:www.womenshealth.govwww.patient.co.uk

MEDICINA.cz – První český zdravotnický portál

Opakované bolesti břicha, nadýmání, častý průjem nebo naopak zácpa – zdravotní komplikace, o kterých se nemluví s kamarády ani rodinou a často ani s lékaři.

Přitom kombinací některých z těchto příznaků, které spojuje diagnóza syndromu dráždivého tračníku (IBS), trpí 15 % Evropanů, častěji žen. Mezi nejdůležitější spouštěče zdravotních komplikací patří jídelníček a stres.

Proto je velmi překvapivé, že se tento syndrom objevuje také u  6–14 % dětí a dospívajících

 „Pro dráždivý tračník (syndrom dráždivého tračníku) jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění.

Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK.

Syndrom dráždivého tračníku (neboli dráždivého střeva, často také označovaný zkratkou IBS z anglického irritable bowel syndrome) může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad (které nemoc dále, jako v začarovaném kruhu, zhoršují).

Na rozdíl od vážně nemocných jsou lidé na své zdánlivě banální zdravotní komplikace často sami.

Ať již z pocitu studu, nebo kvůli bagatelizaci a přesvědčení, že dieta vše spraví, se bojí o nepopulárních příznacích hovořit, a to často i s rodinou. K lékaři se tak dostane pouze necelá třetina z nich.

[1] Málokdo se stydí říci, že musel zůstat doma, protože měl střevní chřipku, nebo snědl něco špatného. Proč se tedy bojíme svěřit se s tím, že stejnými příznaky trpíme častěji?

Nedá se říci, že by existovala jedna univerzální příčina vzniku, často se na něm spolupodílí více faktorů.

Mezi nejdůležitější patří dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě.

Právě stres je přitom příčinou, které je v poslední době věnována velká pozornost. Stres totiž přepne naše tělo do obraného režimu a u mnoha lidí se napětí přenáší právě do trávicí soustavy a ovlivňuje tak průběh a frekvenci záchvatů syndromu.

Skutečnost, že se zdravotní komplikace objevují častěji, může vést k novému stresu a strachu z ataků. Následkem pak může být výrazné snížení kvality života – ataky nemoci narušují denní režim, lidé se omezují v jídle a kvůli obavě z nepříjemných situací se vyhýbají sportovním aktivitám, delším cestám a společnosti.

Vzhledem k různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou doprovázet řadu onemocnění, např.

střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese.

Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob, a to především v situaci, kdy se objeví některé alarmující projevy – např. nechutenství, hubnutí, nebo krvácení do stolice,“ pokračuje MUDr. Bortlík.

Diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“ nebo IBS přitom pravděpodobně uslyšíte, pokud máte bolesti břicha doprovázené nadýmáním, průjmem nebo naopak zácpou nejméně 3x měsíčně déle než 6 měsíců.

Syndrom dráždivého tračníku můžeme dle příznaků rozdělit na 3 typy, přičemž u každého je třeba zvolit jiná režimová opatření:

IBS doprovázené průjmy – příznakem jsou bolesti břicha související s řídkými stolicemi (někdy s obsahem hlenu) a častějším nebo náhlým nutkáním si odskočit. Tyto příznaky přitom vyřeší pouze návštěva toalety, po které dojde k dočasnému zlepšení.

Ke zmírnění příznaků přispívá úprava jídelníčku a probiotická léčba doplněná o tzv.

probiotické kvasinky se záhadným názvem Saccharomyces Boulardii (na trhu existuje několik volně prodejných přípravků s touto kvasinkou, některé dokonce v  kombinaci s dalšími probiotickými kmeny).

IBS doprovázené zácpou – příznakem jsou bolesti břicha spojené se zácpou, tvrdou nebo hrudkovitou stolicí a s potížemi při vyprazdňování, k němuž dochází obvykle méně než 1x za tři dny.

V tomto případě je důležitý nejen příjem probiotik, ale také vlákniny; i při pestrém a vyváženém jídelníčku je obtížné zařadit tolik vlákniny, kolik je potřeba – proto i v tomto případě jsou vhodné doplňky stravy dostupné v lékárně.

IBS smíšeného typu (střídání zácpy a průjmu) doprovázené nadýmáním – nadýmání a dyskomfort  mohou být nejen samostatnými projevy syndromu dráždivého tračníku, ale mohou též doprovázet příznaky zácpy. Nadýmání a pocit plnosti jsou následkem nadměrné tvorby střevních plynů.

Řešením je odpovídající úprava jídelníčku, probiotika a doplňky s trávicími enzymy.

Ty v našem těle pomáhají trávit těžko stravitelná jídla, usnadňují rozklad makroživin a vstřebávání mikroživin, snižují množství cukrů, které se dostanou do tlustého střeva a tak snižují nadýmání.

Je důležité rozumět svému tělu. Před tím, než začnete se změnou režimu, je vhodné zjistit, co příznaky vyvolává. Nejpřímější cestou je deník. Ten by měl obsahovat informace o jídelníčku, pohybu, stresových situacích a poznámku, zda se v daný den objevily nechtěné příznaky. Upravte svůj jídelníček

Střevní bakterie, které udržují náš trávicí systém v rovnováze, jsou velmi citlivé a rovnováhu tak může narušit nejen složení jídelníčku, nemoc a užívání léků, ale i celkový životní styl a stres. Každé narušení rovnováhy přitom vede k méně či více závažným potížím. Probiotika představují vhodný způsob, jak správnou činnost střev podpořit.

Při pohybu je důležitá pravidelnost, proto je dobré vybrat si takovou činnost, která vás baví. Na pohyb byste si měli najít čas minimálně 3x týdně 20–30 minut. Pokud se ale aktuálně necítíte dobře, občasná jednodenní přestávka jistě nevadí.

Ale pozor, ne všechny sporty jsou pro lidi trpící syndromem dráždivého tračníku vhodné. Naslouchejte svému tělu a vyhněte se např. posilování břišních svalů nebo skákání, pokud u vás zhoršují průjem.

Naopak vhodné jsou nordic walking, jízda na kole (s sebou si zabalte raději vlhčené ubrousky), tanec, taj-či, jóga nebo pilates. 

 Protože na rozvoji syndromu dráždivého tračníku se podílí do velké míry stres, je pravidelný odpočinek, věnování se koníčkům, rodině a přátelům důležitou součástí léčby. Uvědomte si, že na to nejste sami

Téma střevních komplikací je jistě nepříjemné, ale myslet si, že si přátelé ničeho nevšimli, je dosti naivní. Jistě budou rádi za důvěru, kterou jim projevíte tím, že se svěříte. Navíc, většina z nich má zkušenosti se střevní chřipkou nebo špatným jídlem, a tak budou vědět, o čem mluvíte.

Pokud své pocity chcete sdílet s lidmi, kteří trpí stejnými problémy, podívejte se na některou z diskusních skupin, jež se tématu syndromu dráždivého tračníku věnují na internetu. Nepodceňujte ani rady lékárníka.

Při dlouhodobějších komplikacích je též vhodná konzultace s gastroenterologem nebo psychologem.

Je důležité počítat s tím, že změna se neprojeví okamžitě. Při úpravě životního stylu je třeba vytrvat. Nic se nevyřeší samo a vaše námaha bude odměněna tím, že se příznaky zmírní a budou přicházet méně často.

[1] Fichna J. Introduction to Gastrointerstinal deseases Vol. 1. Springer. 2017;74. ISBN 978-3-319-49015-1.

4 Připraveno na základě definice IBS, publikované Lukáš M, Interní medicína 2007; 9(12):544-547

Dle TZ

www.focus-age.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová