Tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků v roce 2019 dosáhly zhruba 92 miliard korun. To je o tři procenta více než v roce 2018. Průměrně tak loni každý člověk za léky, doplatky a zdravotnické prostředky zaplatil 1 768 korun. To je o 110 korun více než v roce 2018. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS].
Tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků rostou od roku 2014. V posledních pěti letech vzrostly o 35 procent. Největší podíl na tržbách v roce 2019, a to 43,4 procenta, měly tržby od zdravotních pojišťoven. Ty dosáhly 39,9 miliardy korun.
Následovaly tržby od poskytovatelů zdravotní péče ve výši 32,1 miliardy korun a tvořily 35 procent celkového obratu. Na doplatcích za částečně hrazené léky a zdravotnické prostředky lidé v roce 2019 zaplatili 8,5 miliardy korun.
Za léky bez lékařského předpisu pak utratili 10,4 miliardy korun, meziročně o 18 procent více.
Téměř 1 800 korun na osobu za rok v lékárně
V roce 2019 tak průměrně každý Čech v lékárnách zaplatil 1 768 korun. Z toho asi 793 korun připadá na doplatky za léčiva a zdravotnické prostředky a 975 korun za léky bez předpisu. Část nákladů za doplatky pojišťovny lidem vrátily, celkem se loni jednalo o částku 776 milionů korun.
Objemy přeplatků za léky i počty jejich příjemců rostou
- Tržby za samotné léky dosáhly v roce 2019 částky 80,6 miliardy korun, meziročně tak vzrostly o šest procent.
- „I nadále nejvýznamnější složkou celkových tržeb, a tedy nákladů, jsou náklady na takzvanou centrovou léčbu soustředěnou do specializovaných pracovišť,“ uvedl ÚZIS.
Takové náklady tvořily čtvrtinu tržeb za léky, tedy 20,4 miliardy korun a meziročně stouply o 13,5 procenta. Centrovou léčbou se rozumí léky na závažné choroby. Jako jsou například lupénka, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza a onkologická onemocnění, které mohou předepisovat jen vybraná zdravotnická zařízení.
Tržby za zdravotnické prostředky klesají
Celkové tržby za zdravotnické prostředky, což mohou být mimo jiné obvazy, skalpely nebo i kardiostimulátory, činily v roce 2019 zhruba 11,3 miliardy korun. Což značí meziroční pokles o 15 procent.
Lékárny zpracovaly 74 milionů receptů
Zařízení loni přijala přes 74 milionů receptů a 3,9 milionu poukazů na zdravotnické prostředky. V přepočtu na počet obyvatel tak každý člověk loni přišel do lékárny asi se sedmi recepty.
V lékárnách a výdejnách zdravotnických prostředků pracovalo loni 11 152 lidí.
Z toho 5 968 farmaceutů, 3 845 dalších zdravotnických pracovníků, především farmaceutických asistentů a 1 339 dalších odborných pracovníků.
Vývoj tržeb tuzemských lékáren v posledních letech [v mld. Kč, zaokrouhleno]
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
| Tržby od zdravotních pojišťoven | 32,53 | 35,01 | 35,56 | 37,06 | 39,72 | 39,92 |
| Tržby za doplatky od pacientů za částečně hrazené léčivé přípravky a zdravotnické pomůcky | 8,05 | 7,8 | 7,66 | 8,09 | 8,08 | 8,49 |
| Tržby za výdej bez lékařského předpisu | 7,33 | 8,23 | 8,79 | 8,86 | 8,83 | 10,43 |
| Tržby od poskytovatelů zdravotních služeb | 18,81 | 20,03 | 21,51 | 26,12 | 30,79 | 32,10 |
| Tržby od ostatních odběratelů | 1,17 | 1,86 | 1,89 | 2,05 | 0,89 | 1,03 |
| Celkem | 67,89 | 72,95 | 75,41 | 82,18 | 88,32 | 91,97 |
[Zdroj: ÚZIS]
Koncem loňského roku [2019] fungovalo v Česku 2 535 lékáren včetně jejich odloučených oddělení výdeje léčiv. V meziročním srovnání jich bylo o 231 méně. Z celkového počtu 2 535 lékáren jich bylo 111 nemocničních a 2 424 veřejných. Mimo ně u nás fungovalo na 220 výdejen zdravotnických prostředků, o 12 více než v roce 2018.
Lékárny zpracovaly 74 milionů receptů
Zařízení loni přijala přes 74 milionů receptů a 3,9 milionu poukazů na zdravotnické prostředky. V přepočtu na počet obyvatel tak každý člověk loni přišel do lékárny asi se sedmi recepty.
V lékárnách a výdejnách zdravotnických prostředků pracovalo loni 11 152 lidí.
Z toho 5 968 farmaceutů, 3 845 dalších zdravotnických pracovníků, především farmaceutických asistentů a 1 339 dalších odborných pracovníků.
–ČTK/RED–
Lékárny loni utržily 92 mld Kč, každý Čech platil za léky 1768 Kč
Lékárna – ilustrační foto. ČTK/Kamaryt Michal
Praha – Lékárny a výdejny zdravotnických prostředků loni utržily zhruba 92 miliard korun, což je o tři procenta více než v roce 2018. Průměrně tak loni každý člověk za léky, doplatky či zdravotnické prostředky zaplatil 1768 korun, což je asi o 110 korun více než v roce 2018. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků rostou od roku 2014, za uplynulých pět let vzrostly o 35 procent. Největší podíl na loňských tržbách, a to 43,4 procenta, měly tržby od zdravotních pojišťoven, které dosáhly 39,9 miliardy korun.
Následovaly tržby od poskytovatelů zdravotní péče ve výši 32,1 miliardy korun, které tvořily podíl 35 procent. Na doplatcích za částečně hrazené léky a zdravotnické prostředky lidé zaplatili 8,5 miliardy korun.
Za léky bez lékařského předpisu lidé loni v lékárnách utratili 10,4 miliardy korun, meziročně o 18 procent více.
Průměrně loni každý Čech v lékárnách zaplatil 1768 korun, z toho asi 793 korun připadá na doplatky za léčiva a zdravotnické prostředky a 975 korun za léky bez předpisu. Část nákladů za doplatky ale pojišťovny lidem vrátily, celkem se loni jednalo o částku 776 milionů korun.
Tržby za samotné léky dosáhly loni 80,6 miliardy korun, meziročně vzrostly o šest procent. „I nadále nejvýznamnější složkou celkových tržeb, a tedy nákladů, jsou náklady na takzvanou centrovou léčbu soustředěnou do specializovaných pracovišť,“ uvedl ÚZIS.
Ty tvořily čtvrtinu tržeb za léky, tedy 20,4 miliardy korun a meziročně stouply o 13,5 procenta.
Centrovou léčbou se rozumí léky na závažné choroby, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza a rakovina, které mohou předepisovat jen vybrané nemocnice.
Celkové tržby za zdravotnické prostředky, což mohou být mimo jiné obvazy, skalpely nebo i kardiostimulátory, činily loni 11,3 miliardy korun, meziročně o 15 procent poklesly.
Ke konci loňského roku bylo v Česku 2535 lékáren včetně jejich odloučených oddělení výdeje léčiv, meziročně o 231 méně. Z toho 111 lékáren bylo nemocničních a 2424 veřejných. Vedle toho fungovalo 220 výdejen zdravotnických prostředků, o 12 více než v roce 2018.
Zařízení loni přijala přes 74 milionů receptů a 3,9 milionu poukazů na zdravotnické prostředky. V přepočtu na počet obyvatel tak každý člověk loni přišel do lékárny asi se sedmi recepty.
V lékárnách a výdejnách zdravotnických prostředků pracovalo loni 11.152 lidí, z toho 5968 farmaceutů, 3845 dalších zdravotnických pracovníků, především farmaceutických asistentů a 1339 dalších odborných pracovníků.
Vývoj tržeb tuzemských lékáren v posledních letech (v miliardách Kč; zaokrouhleno)
| 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |
| Tržby od zdravotních pojišťoven | 32,53 | 35,01 | 35,56 | 37,06 | 39,72 | 39,92 |
| Tržby za doplatky od pacientů za částečně hrazené léčivé přípravky a zdravotnické pomůcky | 8,05 | 7,8 | 7,66 | 8,09 | 8,08 | 8,49 |
| Tržby za výdej bez lékařského předpisu | 7,33 | 8,23 | 8,79 | 8,86 | 8,83 | 10,43 |
| Tržby od poskytovatelů zdravotních služeb | 18,81 | 20,03 | 21,51 | 26,12 | 30,79 | 32,10 |
| Tržby od ostatních odběratelů | 1,17 | 1,86 | 1,89 | 2,05 | 0,89 | 1,03 |
| Celkem | 67,89 | 72,95 | 75,41 | 82,18 | 88,32 | 91,97 |
Zdroj:ÚZIS
léky farmacie trh 2019
- Autor: ČTK
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Reakce SÚKL na publikované desinformativní články a reportáže týkající se průměrné roční výše plateb českých občanů za léky.
Dne 26. 12.
2010 vydala ČTK článek „Léky v průměru za 7618 korun spotřeboval loni každý občan ČR“, ve kterém mimo jiné uvádí, že „“Pokud by všechny přípravky dodané do zdravotnických zařízení byly použity pacienty, činila by loni průměrná spotřeba jedním občanem 29,8 balení s 503,78 denními dávkami v hodnotě 7618 korun. Průměrná hodnota výdajů na občana by stoupla o 8,72 procenta,“ uvádějí statistici.“
Toto tvrzení vychází z údajů o distribuci léků do lékáren a zdravotnických zařízení, která se však nerovná skutečné spotřebě léků pacienty, což je z článku pochopitelné. V takovém případě je i údaj o průměrné hodnotě 7618 korun za léky na každého občana ročně čistě hypotetickým údajem, nikoli realitou.
Na základě informací ČTK publikovala se zavádějícím titulkem, obsahujícím údaj o průměrné spotřebě za léky každého občana ČR, a s jinými zkreslenými údaji další média, a to např. Česká televize, Zdravotnické noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, www.novinky.cz, Parlamentní listy, www.tyden.cz, www.zdravky.cz,
Velká část uveřejněných informací byla čerpána z publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“. Tyto informace jsou ve skutečnosti materiálem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je tak primárním zdrojem dat, na jejichž základě doplňuje informace o souvislosti, které doposud nebyly řečeny, a tím docházelo k mystifikaci čtenářů a diváků.
Nyní ke zdroji dat o spotřebě léčiv, ze kterých média čerpala – jednalo se pravděpodobně o úvodní poznámky publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“, kde je v bodě 4. Spotřeba léčiv uvedeno:
„4. Spotřeba léčivÚdaje jsou převzaty ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zveřejňuje jak množství distribuovaných léků, tak i jejich finanční objem.
Pro zachování meziroční srovnatelnosti a shodné kalkulace používá SÚKL pro hodnotové vyjádření vždy maximální stanovenou obchodní přirážku distributora a lékárny. Distributoři a výdejci/lékárny se však v zájmu vyššího množstevního obratu, zavedení nového léku na trh, cenové konkurence apod.
mohou rozhodnout pro nižší obchodní přirážku. Faktická finanční hodnota vydaných léčiv se tedy může mírně lišit směrem dolů.
V roce 2009 bylo v České republice dodáno do lékáren, zdravotnických zařízení a prodejcům vyhrazených léčiv 311,93 milionů balení léčivých přípravků, což ve srovnání s rokem 2008 znamená pokles o 1,80 %. Ve finančním vyjádření, počítáno podle metodiky SÚKL, se jedná o 79,75 miliardy Kč.
Oproti roku 2008 finanční výdaje na léčivé přípravky vzrostly o 9,63 %. Celková finanční hodnota léčivých přípravků distribuovaných za rok 2009, v cenách výrobce, tj. bez obchodní přirážky ze strany distributorů a lékáren a bez DPH, činila přibližně 58,23 mld. Kč.
Za předpokladu, že by všechny přípravky dodané distributory do zdravotnických zařízení byly použity pacienty v ČR, činila by průměrná spotřeba léčivých přípravků jedním občanem ČR v roce 2009 29,80 balení s 503,78 DDD, v hodnotě 7 618,45 Kč.
Průměrná hodnota výdajů za léčivé přípravky na jednoho občana ČR tak stoupla oproti roku 2008 o 8,72 %. (Všechny tyto údaje jsou dle zprávy „Hodnocení vývoje distribuce léčivých přípravků za rok 2009“, SÚKL 2010.)
Údaje o tuzemské spotřebě léčiv jsou doplněny tabulkou se srovnáním výdajů na léky ve vybraných zemích přepočtených na paritu kupní síly podle zdrojů OECD.
Na závěr kapitoly jsou zařazeny tabulky o výdajích na spotřebu léčiv „dle užití“ a o výdajích na vybrané skupiny zdravotnických prostředků z podkladů ÚZIS ČR.“.
Z údajů ÚZIS převzatých od SÚKL je patrné, že údaje o tzv. spotřebě zachycují pouze informaci
o distribuci léků! Vyvozovat z údajů o distribuci léků představy o konzumaci léčiv pacienty je zavádějící. Údaje o distribuci popisují jen chování distributorů. Významná část distribuovaných léků nekončí
u českých pacientů!
Tím, že léky dodávané do ČR jsou jedny z nejlevnějších v EU, jsou tyto předmětem zájmu distributorů pro paralelní export. SÚKL odhaduje, že objem paralelního exportu činí až 20% celkového objemu distribuovaných léků (ve finančním vyjádření).
O spotřebě léčiv vypovídá mnohem více než bod 4. úvodních poznámek tabulka 11.6 Odhad celkových výkonů a tržeb lékáren a výdejen publikace ÚZIS „Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009“.
Léčivé přípravky jsou oprávněny vydávat lékárny. Minoritní výdej lze zaznamenat u radiofarmak (nukleární medicína), imunologických přípravků (očkovací centra a praktičtí lékaři) a transfusních přípravků (transfusní stanice). Tržby lékáren proto reálně vypovídají o skutečném stavu výdeje léků za uplynulý rok.
Z údajů ÚZIS o tržbách lékáren za roky 2004-2009 jsme připravili 2 přehledové grafy, ze kterých je více patrný vývoj spotřeby léků.
Graf-Tržby lékáren za recepty a žádanky, soubor typu pdf, (106,67 kB)
Meziroční nárůst 2008 – 2009 ve finančním objemu léků vydaných na recept, téměř +4mld.Kč, nebyl způsoben zdražováním léků! Jedná se o efekt masivního zvýšení množství předepsaných léků
a předepisovaní nových, dražších léků.
Lékaři byli na začátku roku 2009 upozorněni, že od roku 2010 budou zavedeny limity preskripce.
Tak jako v minulosti, kdy se limity odvozovaly od dřívějšího chování lékařů, nárůst nereflektoval skutečnou potřebu pacientů, ale skutečnost, na kterou upozornil článek větou „Lékaři jich zbytečně moc předepisují“.
Na spodní křivce grafu je vidět mírný nárůst objemu léků vydaných na žádanky. Jedná se o všechny žádankové léky, tj. jak léky pro cílenou léčbu, tak léky pro léčbu pacientů hospitalizovaných na lůžku (infuse, heparin, ATB, apod.). Nárůst finančního objemu je nepatrný, ačkoliv se pacientům dostalo více účinných léků.
- Pro hodnocení spoluúčasti pacientů na vydaných lécích je významný druhý graf, který porovnává výdaje pacientů na léky bez předpisu a doplatky na receptové léky s náklady zdravotních pojišťoven na léky na recepty a žádanky.
- Graf-Tržby lékáren za recepty a žádanky a OTC+doplatky, soubor typu pdf, (117,85 kB)
- Z grafu je na první pohled patrné, že se maximální možná spoluúčast pacientů zvýšila o necelých 1,6% oproti roku 2008!
Spodní křivka nezahrnuje refundaci poplatků pacientům zdravotními pojišťovnami. Refundace mohla činit více než 150 mil.Kč. Jestliže vzrostl objem předepsaných léků o cca 4 mld. Kč a max. spoluúčast jen
o 0,218 mld.
Kč, potom je zřejmé, že poklesla průměrná spoluúčast na 1 lék vydaný na recept. Přesný údaj o poklesu zátěže obyvatelstva přímými platbami za léky uvádí tabulka 2.1 a tabulka 13.2 publikace ÚZIS.
V článku bylo uvedeno, že průměrná hodnota výdajů na 1 občana činila 7618 Kč. Jde o desinformaci, ke které došlo na základě teoretického výpočtu o distribuovaných lécích (obrat distribuce 79,75 mld. Kč/2009).
K dispozici je přitom reálné číslo, tj. skutečné tržby lékáren za léky na recept, léky na žádanky a léky bez receptu. Tržby činily v součtu 62,815 mld. Kč. Chyba v odhadu činí více než 17 mld. Kč.
Průměrná hodnota výdajů za léky na 1 občana (včetně nákladů zdravotních pojišťoven!) v roce 2009 činila 6000 Kč.
Publikace ÚZIS nabízí mnohé údaje, ze kterých je patrné, že ekonomické „černé díry“ českého zdravotnictví nespočívají v předražených lécích. Pozornost je nutné věnovat i údajům o počtu nemocnic v ČR a EU, počtu lékařů na 100tis. obyv., etc.
Rozpor mezi efektivitou regulace cen a úhrad léků a neefektivitou regulace ostatních nákladů zdravotního pojištění nejlépe dokazuje graf nákladů VZP na péči a Rp léky 2004-2010. Údaje jsou dostupné ve výročních zprávách VZP ČR.
Graf – Vývoj nákladů na zdravotní péči VZP 2004 – 2010, soubor typu pdf, (30,15 kB)
Na závěr SÚKL dodává, že v ČR jsou léky po revizi cen z roku 2008 jedny z nejlevnějších v EU. Provedením revizí úhrad u více než 70% finančního objemu hrazených léčiv bylo u nejčastěji užívaných lékových skupin dosaženo cenového dna v rámci EU/EEA. K doložení reálnosti nejnižších cen léků v EU lze použít např.
graf s názvem „Distribuční paradox“ (viz níže), kde je porovnán obrat lékáren za všech léky na žádanky (v prodejních cenách) s obratem distribuce části žádankových léků (v nákupních cenách). Sytě modrá křivka je důkazem toho, že distributoři věnují významnou část svých aktivit prodeji mimo ČR.
Pro doplnění uvádíme, že jen za posledního 1 a půl roku vzniklo přes 100 nových distributorů z řad lékáren.
Tyto lékárny se namísto výdeje léků pacientům zabývají nákupem léků pro další distribuci (prodej mimo ČR), jelikož tak mohou dosáhnout vyššího zisku při nákupu za české nízké ceny a prodejem za ceny obvyklé mimo ČR, než pouhým výdejem léků na recept v ČR. Od roku 2009 rozevírají obraty mezi výdejem
a distribucí.
Pokud by léky v ČR byly předražené, jak mohly některé články vyznít, tak by distributoři neprodali lék mimo ČR.
Graf: Graf_dis paradox, soubor typu pdf, (94,18 kB)
Tiskové a informační oddělení
29. 12. 2010
Díky rouškám byli Češi letos zdravější. Omezili užívání léků, lékárnám spadly tržby
Předpoklad, že lékárny vydělaly na koronavirové krizi, se úplně nenaplnil. Sice se prudce zvýšily prodeje některých léků, utlumily se ale téměř všechny ostatní zdravotnické úkony. Každý desátý uživatel léků na předpis si navíc upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Důvodem byla obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení.
Během března rostly tržby, když se lidé předzásobovali vitaminy nebo léky s obsahem paracetamolu proti horečce. Efekt ale zcela převážil duben a květen, kdy byly kvůli šíření covidu-19 utlumeny téměř všechny ostatní zdravotnické úkony.
„Celkový dopad za tři krizové měsíce je negativní.
V březnu nám sice tržby proti plánu vzrostly o 6,6 procenta – ještě plně fungovalo zdravotnictví a dodatečný objem tvořil nákup léčivých přípravků a doplňků z volného prodeje, které souvisely s prevencí proti covidu.
Ale už v dubnu nastal velký pokles – tržby nám proti plánu poklesly o 15 procent. V květnu se pokles pohyboval mezi pěti a deseti procenty,“ uvedl ředitel největší tuzemské sítě lékáren Dr. Max Daniel Horák.
Výpadek podle něj logicky ovlivní i celoroční tržby, z loňských 20 miliard Kč by ale měly i přesto dále růst.
Důvodů vývoje během krize bylo podle něj několik. „Lidé se předzásobili, ale ne všechny léky ve skutečnosti nakonec potřebovali. Navíc šlo jen o relativně malý segment celé naší nabídky.
Na druhou stranu lékárny zasáhlo omezení provozu či uzavření ordinací, začal klesat počet receptů. Receptové léky přitom v našich tržbách stále tvoří 60 procent, na trhu obecně je to kolem 80 až 85 procent.
Navíc došlo k uzavření silných lokací, kde máme lékárny, jako jsou obchodní centra,“ řekl Horák.
Lidé také podle něj díky tomu, že byli delší dobu doma, byli zdravější. Proti šíření chřipek a nachlazení pomohly roušky, které lidé nosili primárně proti šíření nového koronaviru, dodal.
Do provozu 460 lékáren Dr. Max v ČR podle Horáka covid zasáhl především důsledky situace a přijatých opatření.
Přímo nakažených bylo minimum, většinu personálu lékáren ale tvoří ženy, často matky dětí, které využily možnost ošetřovného.
Ze zhruba 3800 zaměstnanců, které mohou zákazníci na ploše lékáren potkat, zůstala podle něj doma zhruba desetina. Dočasně uzavřít musela firma zhruba 40 lékáren.
Dodatečné náklady Dr. Maxe v ČR spojené s koronavirovou krizí podle Horáka činily 100 až 150 milionů korun. Částka obsahuje výdaje na nákup roušek, respirátorů, štítů a rukavic pro personál, nákup a instalaci asi 1300 ochranných plexiskel do lékáren a peníze na mimořádné hodnocení zaměstnanců.
Horák uvedl, že významný nárůst zaznamenala firma během krize v oblasti on-line prodeje. Počet lidí, kteří přímo ve vyhledávači na webu Dr. Maxe něco vyhledávali, podle něj v březnu vzrostl z běžných zhruba 600 tisíc na 3,2 milionu. „Změnila se také velkost nákupního košíku, zákazníci nakupovali větší počet položek. Růst obratu byl ve vysokých desítkách procent,“ uvedl.
Firma podle něj také nezávisle na covidu spustila na jaře rezervační on-line systém také pro léky na předpis. Jejich počet stoupl z březnových 315 na dubnových 2380. „Pouze během nouzového stavu jsme pak po dobu tří až čtyř týdnů také nabízeli ve 12 krajských městech donášku léků lékárníkem. O tuto službu byl ale minimální zájem,“ dodal Horák.
Vlastní dávkování
Na propadu tržeb lékáren se podepsalo i to, že podle průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF) si téměř každý desátý uživatel léků na předpis v Česku během koronavirové krize upravil bez konzultace s lékařem užívání těchto přípravků. Důvodem byla podle asociace obava z možného vystavení se nákaze v případě osobní návštěvy zdravotnického zařízení při získání receptů.
„Každá změna v dávkování u léků na předpis nebo jejich úplné vysazení bez konzultace s lékařem představuje pro člověka riziko. Situace, kterou koronavirová krize přinesla, je mimořádná, je potřeba se z počátečního období poučit a zajistit, aby nedocházelo k samovolné změně předpisové medikace ani v takovýchto vypjatých situacích,“ řekl výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl.
Více než šest procent respondentů průzkumu uvedlo, že se sami rozhodli množství léků na předpis, které užívají, snížit. Přes čtyři procenta dotázaných je pak vysadilo úplně.
„Pokud bychom tento výsledek vztáhli pouze na skupinu, která užívá pravidelně léky na předpis – podle průzkumu dvě třetiny dospělých obyvatel ČR -, vyšlo by nám, že téměř každý desátý pacient tak ohrozil v této době svůj zdravotní stav,“ uvedla asociace.
Z průzkumu dále vyplývá, že návštěvy lékařů omezila v době nouzového stavu téměř třetina Čechů.
Z toho 44 procent nepovažovalo návštěvu v této době za nezbytnou, v 37 procentech návštěvu zrušil sám lékař. Až 15 procent lidí pak přiznává, že se báli lékaře v době pandemie navštívit.
Více než polovina respondentů průzkumu uvedlo, že doplnění stávajících zásob léků na předpis řešili pomocí e-receptů.
„Pokud bylo možné návštěvu lékaře odložit, tak jsme pacientům vyhověli nebo jsme návštěvu sami zrušili či přeložili.
I přesto trváme na tom, aby se lidé i v době pandemie nebáli v případě závažných akutních potíží lékaře po telefonickém objednání navštívit.
I v ostatních případech je třeba s ním svůj zdravotní stav konzultovat alespoň po telefonu,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
ČAFF sdružuje všechny hlavní výrobce a dodavatele generických a biosimilarních léků v ČR a je členem evropské asociace farmaceutických firem Medicines for Europe. Takzvané biosimilars jsou moderní biologické preparáty podobné generikům. Mezi členy asociace jsou například společnosti Zentiva, Teva nebo Krka.
Tržby lékáren rostou. Lidé si častěji chodí pro léky bez předpisu, trendem je samoléčba a poradenství
Lékárny v Česku loni utržily za léčiva a zdravotnické prostředky zhruba 73 miliard korun, meziročně o 7,5 procenta více. Nejvíce peněz za léčivé přípravky utratily zdravotní pojišťovny, a to 35 miliard korun. V roce 2014 to bylo 32,5 miliardy.
Za léky bez lékařského předpisu Češi loni v lékárnách zaplatili 8,2 miliardy korun, o 12 procent více než předloni.
„K růstu výdeje léků bez předpisu došlo i vzhledem k chřipkové epidemii na začátku roku.
Zjevně roste a bude růst role samoléčby, prosazuje se zodpovědnější přístup lidí k péči o vlastní zdraví,“ komentuje výsledky tržeb mluvčí největšího lékárenského řetězce Dr. Max Michal Petrov.
| Počet lékáren a výdejen léků v ČR | ||||||
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | |
| Lékárny | 2406 | 2448 | 2513 | 2568 | 2601 | 2562 |
| Výdejny léků | 250 | 243 | 241 | 248 | 253 | 245 |
| Zdroj: SÚKL |
Trend většího zájmu o zdraví, samoléčbu či doplňky stravy pozorují i další lékárníci.
„Za posledních dvanáct měsíců jsem prodala o třetinu více jednotlivých balení volně prodejných léčiv a doplňků stravy, než jsem vydala na lékařský předpis,“ popisuje Leona Štěpková, z lékárny Medea v Hostomici nad Bílinou, která je součástí sítě Alphega.
Zda v lékárnách převažuje prodej léků na předpis či těch volně prodejných, záleží na umístění lékárny. Jiný je poměr v lékárnách u nemocnic či v obchodních centrech.
Z doplatků za částečně hrazené léky a zdravotnické pomůcky lékárny loni utržily 7,8 miliardy korun, což je mírný nárůst. Údaje vypočítal Ústav zdravotnických informací a statistiky, který patří pod ministerstvo zdravotnictví.
Za větším zájmem o volně prodejné léky lékárníci vidí snížení cen léků. „Je to snaha o dorovnání ztráty v oblasti výdeje na recepty prodejem volně prodejných léků a potravinových doplňků. Vím o lékárnách, kde už jsou kolegové na poměru 80:20 ve prospěch prodeje proti výdeji,“ říká opavský lékárník Ivan Považský, který je také v síti Alphega.
Podle Štěpkové je tlak na cenu vysoký. „Pochopila bych to, kdyby se začaly více předepisovat moderní, inovativní medikamenty. Pojišťovny sice tvrdí, že tomu tak je, ale praxe je odlišná. Tato léčiva totiž nemohou předepisovat všichni lékaři, ale jen někteří specialisté,“ říká lékárnice.
Petrov se domnívá, že se situace lékáren loni zhoršila kvůli takzvanému signálnímu výkonu, tedy úhradě za recept, který nahradil regulační poplatek.
„Společná obchodní přirážka klesla v roce 2015 o půl miliardy korun, o rok dříve o 900 milionů. Zrušení poplatků pro naši síť znamenalo ztrátu příjmů ve výši asi 40 milionů korun,“ uvedl Petrov.
Podle něj jsou ale celkové tržby ve výši 73 miliard dobrý výsledek.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl řekl, že trh s léčivými přípravky v Česku sice roste, ale ne rovnoměrně. „Hlavním motorem růstu jsou léky používané při takzvané centrové léčbě, tedy například biologické léky, které se nevydávají na předpis v lékárnách, ale jsou pacientům aplikovány ve specializovaných centrech,“ popisuje Mátl.
| Vývoj tržeb tuzemských lékáren v posledních letech (v mld. korun) | ||||||
| Zdroj tržeb | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 |
| Zdravotní pojišťovny | 37,18 | 37,55 | 39,22 | 37,55 | 32,53 | 35,02 |
| Doplatky od pacientů | 9,11 | 9,26 | 9,68 | 8,86 | 8,05 | 7,81 |
| Výdej bez lékařského předpisu | 7,48 | 7,66 | 7,86 | 8,20 | 7,33 | 8,23 |
| Poskytovatelé zdravotních služeb | 16,44 | 16,79 | 17,84 | 18,33 | 18,81 | 20,03 |
| Ostatních odběratelé | 0,99 | 1,03 | 0,98 | 1,04 | 1,17 | 1,86 |
| Celkem | 71,20 | 72,29 | 75,58 | 73,98 | 67,89 | 72,95 |
| Zdroj: ÚZIS |
Mezi dalšími trendy, které lékárníci pozorují, patří nárůst poradenství. K roli lékárníka se podle Štěpkové přidává i poradce, kontrolor a distributor.
„V současné době jde o konzultace týkající se vyhodnocení souběžného užívání více druhů léků, o poradenství za účelem odvykání kouření, snižování hmotnosti, screeningy a podobně,“ říká pražská lékárnice Hana Chudobová, která je rovněž v síti Alphega.
Budoucnost ale leží také v zaměření na přírodní léčbu. „Lékárník je odborníkem také v oboru léčivých bylin, homeopatie a dalších oborů přírodní medicíny. Zde vidím velký potenciál v prodeji léků,“ myslí si Lenka Zemanová z lékárny Alphega v Lounech.
Podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv bylo na konci loňského roku v Česku 2562 lékáren. Fungují také výdejny léčiv, kterých bylo 245. Nejvíce lékáren, přes 390, má síť Dr.Max, která patří investiční skupině Penta. Dr.Max loni v Česku utržil 13,8 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc.