Vegetariánství versus veganství Aneb co jíš, když nic nejíš? – vše o zdraví

Většina lidí si myslí, že k tomu, aby se stal vegetariánem stačí prostě přestat jíst maso. Jako všechno, co člověk vezme do rukou, tak i ve výživě lze nadělat spoustu chyb a obzvlášť to platí zrovna u vegetariánů a ještě více veganů. V čem je tedy hlavní problém, když tak jako tak maso v naší výživě nedoporučujeme?

Kdy vegetariánství může ublížit­­?

Pravda je, že maso jako živočišná bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, které naše tělo potřebuje ke stavbě vlastních bílkovin, ale přitom si je samo nedokáže vyrobit, ani uskladnit do zásoby. Proto je musí denně přijímat z potravy. Stát se tedy tím typem vegetariána, který vyndá z běžného konvenčního talíře jen maso a živí se tím, co na něm zbude, není zrovna šťastná volba, ani cesta k trvalému zdraví. A tak časem tento typ vegetariána zjistí, že má mnohem větší spotřebu mléčných výrobků, než měl v době, kdy maso ještě jedl. Bude se nejspíš dojídat pečivem a sladkostmi a po pár letech nebude vypadat jako zdravím kypící člověk.

Typickým příkladem vegetariánek jsou děvčata z kanceláří, jako jsem byla kdysi já a moje kolegyně (Reflex.cz: V jídle je skryté nebezpečí i naděje. Rozhovor s Evou Cikrytovou).

Cpaly jsme se syrovým ovocem k snídani, k svačině jogurt, nebo jogurtový nápoj, k obědu mísa zeleninového salátu, nebo těstoviny se sýrem, sem tam nějaká sladkost a večer už jsme neměly sílu na nic než zmáčknout ovladač od televize.

Poznávací znamení: špatná pleť, povadlé rysy a velká únava.

Kdy je lepší si maso ponechat?

I když se nabídka vegetariánských jídel v restauracích pomalu rozšiřuje, ne vždy je snadné se kvalitně najíst. Určitě se shodneme na tom, že jíst místo masa smažený sýr, nebo brambory zapečené se sýrem není zdravotně žádná výhra, to už je možná lepší si maso ponechat.

Ale co tedy jíst, aby to nebylo pořád jen zeleninové rizoto, mísa salátu, nebo těstoviny se smetanovou omáčkou, či sýrem a kečupem? Podívejte se na naše recepty – umíme to bez masa (a navíc bez mléka a mléčných výrobků, vajec, cukru a éček) a nuda to rozhodně není!

Je tedy vůbec možné být vegetariánem a zůstat zdravý?

Ano,  jen je nutné dodržet několik zásad.

Pokud se tedy chci ve svém životě zříci masa, ať už z jakéhokoliv důvodů, musím dodržovat takzvaně kompletní talíř. Kompletní talíř je složený z takových potravin, aby tělo dostalo každý den dávku všech esenciálních aminokyselin, které si neumí samo vyrobit.

Tohle je nejdůležitější zásada, pokud toto dodržíte, nemusíte se o své zdraví bát a naopak, budete se cítit mnohem lépe, než když jste ještě jedli maso.

Teď se možná vyděsíte, že budete muset studovat tabulky a na váze odměřovat přesné množství té, nebo jiné potraviny, ale tak složité to opravdu není.

Tělo pro své fungování, kvalitní vývoj a třeba i růst u dětí potřebuje každý den potřebnou dávku sacharidů, minerálů, vlákniny, vitamínů, tuků i bílkovin. A jak to všechno poskládat, aby nám nic z toho nechybělo a ještě k tomu to vše dohromady obsahovalo všechny esenciální aminokyseliny?

Kompletní talíř v praxiVegetariánství versus veganství Aneb co jíš, když nic nejíš? – vše o zdraví

Na talíři by vám nikdy neměly chybět sacharidy = dlouhé, složité cukry, které se do těla uvolňují postupně, takže nehrozí kolísání cukru v krvi.

Jsou to uvařené obiloviny a měly by tvořit asi 50% toho co sníte.

Mezi obiloviny patří všechny druhy rýže, jáhly, pšenice, špalda, ječné kroupy, ječmen, oves bezpluchý, nebo vločky, žito, pohanka, kukuřice, ale i výrobky z nich, jako jsou bulgur, kuskus, placky, těstoviny, kaše…

Druhá velmi důležitá složka jsou bílkoviny, které zastupují v rostlinném talíři luštěniny (mezi ně patří všechny druhy čočky, hrachu, fazolí, bobů a výrobky z nich, jako je tempeh, tofu, natto. Tato složka by na našem talíři měla tvořit podle ročního období asi 10 až 15%, víc není potřeba.

A v neposlední řadě by na našem talíři měla být zahrnuta asi z 30% velmi důležitá zelenina, z větší části tepelně upravená.Uvařená zelenina je mnohem lépe stravitelná a tudíž si z ní tělo dokáže vzít a upotřebit mnohem více minerálů, než ze syrové. V teplejším období můžeme přidat i část syrové zeleniny.

Na kompletní talíř ještě patří krátkodobě a dlouhodobě mléčně kvašená zelenina, kterou znáte možná ve formě kysaného zelí, ale lze ji dělat skoro ze všech druhů zeleniny. Ideální je si mléčně kvašenou zeleninu vyrábět doma, nic na tom není.

Ta z běžného obchodu je bohužel pasterizovaná a často plná éček, tudíž prospěšné laktobacilly a probiotika, které nám udržují zdravé střevo už nejsou živé.Vegetariánství versus veganství Aneb co jíš, když nic nejíš? – vše o zdraví

Pokud se tedy na vašem talíři sejde 1 x denně obilovina, luštěnina a tepelně upravená zelenina, tak tyto tři složky vám zaručí všechny esenciální aminokyseliny, které potřebujete.

Některé studie mluví o tom, že není nutné mít je ani na jednom talíři, že stačí je sníst v průběhu dne, ale je to dobré pravidlo, které dodržovaly i naši předci (hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den).

Jinak se snadno stane, že budeme jíst zbytečně mnoho luštěnin a může nás potrápit nadýmání. Obiloviny a luštěniny jich sice obsahují většinu, ale nemají (až na výjimky jako je quinoa nebo amaranth), všechny pohromadě.

Jakmile tedy smícháte od každého složky (obilí, luštěniny, zelenina) něco, bude váš talíř obsahovat úplně všechny a pak úplně s klidem nepotřebujete maso jíst. 

Čím ještě talíř doplnit?Vegetariánství versus veganství Aneb co jíš, když nic nejíš? – vše o zdraví

Je ještě pár drobností, které vám doporučíme přidat, byť nejsou z hlediska kompletního talíře tolik důležité.

  • Zelená posypka – trocha pažitky, petrželky, zelené natě, nebo řeřichy vám dodá potřebnou dávku vitamínu C na celý den.
  • Olejnatá semínka – sezam, slunečnice, len, dýňová semínka, opláchnout, uvařit s jídlem, nebo opražit na sucho na pánvi a sypat v malém množství kamkoliv. Kromě spousty minerálů obsahují i ochranné látky = fytochemikálie, které posilují imunitní systém a pomáhají udržovat zdravou hladinu cholesterolu
  • Tuzemské ořechy a mandle – obsahují spousty minerálů, mají protirakovinné účinky a mandle jsou zásadotvorné
  • Mořské řasy – přidávat do vývarů, do polévek, při vaření luštěnin, obilovin. Obsahují spousty důležitých minerálů a mají detoxikační schopnosti
  • Ovoce  – místo dezertu nebo k svačině, v malém množství a tuzemské. Ovoce by mělo sloužit jen jako dezert a konzumovat ho v zimě jen občas a tepelně upravené.

Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete maso vynechat, nezapomeňte si pohlídat, aby jedno jídlo denně splnilo požadavky kompletního talíře a prázdných kalorií (brambory, knedlíky, klasické omáčky, sladkosti, mléčné výrobky…) bylo co nejméně.

Jak by měl vypadat kompletní oběd?

Připravili jsme pro vás pár návrhů, jak by měl teď v chladnějším období vypadat váš kompletní oběd, který obsahuje všechny důležité složky, které naše tělo potřebuje.

  • Dýňovo-čočková polévka sypaná sezamovým semínkem. Kroupový, nebo ovesný knedlík, křenová omáčka, seitan, salát z kvašeného červeného zelí a daikonu.
  • Brokolicová polévka. Zapečený adzukový nákyp, kopeček celozrnné rýže vařené s hrstí slunečnicového semínka , dýňová omáčka, teplý salát z celeru a tuřínu.
  • Bramboračka bez brambor. Pohankové rizoto se zeleninou, sypané drceným lněným semínkem, salát z červené řepy a kysaného zelí.
  • Kapustovo -dýňová polévka s amarantem, sypaná dýňovým semínkem. Fazolový guláš z mrkve a černé fazole, salát z pickles = kvašené zelí s mrkví.

A našim snem stále zůstává možnost dát si jeden druh takového vyváženého jídla v každé běžné restauraci a nekroutit hlavou nad vegetariánskými jídly typu smažený sýr se šunkou, nebo halušky se slaninou.

Získáte videorecepty, jídelníčky, rozhovory s odborníky, rady, slevy na nákupy a online kurzy.

Veganství a vegetariánství: Jaký má vliv na naše zdraví?

Vegetariánství versus veganství Aneb co jíš, když nic nejíš? – vše o zdraví

Veganství a vegetariánství je často obklopeno mnoha mýty. Ačkoliv se může zdát, že je veganství pouze aktuálním módním trendem, některé zdravotní výhody jsou už vědecky potvrzené a nezpochybnitelné. Jak to s tímto způsobem stravování tedy opravdu je? Jaký má skutečný vliv na náš organismus ale i na životní prostředí?

„Maso a další živočišné výrobky patří do českého jídelníčku naprosto běžně, lidé se v jejich konzumaci neomezují. Stačí přitom, aby maso vyřadili například na dva dny v týdnu, a prospějí tak svému zdraví i životnímu prostředí,“ říká nutriční terapeutka značky Racio, Blanka Procházková.

Lidé si často pletou samotný pojem veganství a vegetariánství. Mnohdy bývají výrobky označovány za veganské, ačkoliv jsou vlastně pouze vegetariánské. Zatímco vegetariáni odmítají pouze maso, vegani nejedí jakékoliv živočišné produkty, tady například mléko, máslo, vajíčka nebo sýry.

Jak se stanu veganem či vegetariánem?

K veganství i vegetariánství přistupují lidé z mnoha rozličných důvodů. Etický aspekt je asi nejčastějším podnětem pro to stát se vegetariánem či veganem. Soucit se zvířaty, která jsou zpracovávána jak na maso, tak i na kůži a další produkty, bývá zásadní motivací. „Mnozí se pro tento životní styl rozhodnou ze zdravotního hlediska.

Je vědecky podložené, že rostlinná strava má pozitivní vliv na imunitu, srdce a kardiovaskulární systém. Může být prevencí proti infarktům a srdečním onemocněním.

Většinou také obsahuje více vlákniny, proto lidské tělo začne  zdravěji a lépe trávit,“ vysvětluje nutriční specialistka ze společnosti Racio, která ale upozorňuje, že je vždy důležité i v těchto případech zachovávat pestrý jídelníček a přijímat dostatek bílkovin.

Zajímavá jsou i čísla, která
ukazují dopad veganství a vegetariánství na životní prostředí. Živočišná
produkce využívá přibližně 30 % z celkové plochy pevnin na planetě. Samotná
výroba, zpracování i distribuce potravin je velmi energeticky náročná.

Spalování fosilních paliv a tvorba skleníkových plynů – to jsou hlavní
důsledky živočišné produkce, která má zásadní negativní vliv na životní
prostředí.

Chov zvířat také způsobuje vysoké hladiny metanu v ovzduší,
který má až 23x horší vliv na životní prostředí než oxid uhličitý.

Celkově se názory na veganství a vegetariánství různí. Je samozřejmé, že tento životní styl má i několik nevýhod. Nejčastější komplikací nesprávně složeného vegetariánského i veganského jídelníčku je chudokrevnost.

„Příčinou může být nedostatek železa, které je z potravin nejlépe využíváno z masa. Další běžná příčina zejména u veganů je nedostatek vitamínu B 12, který v rostlinné stravě úplně chybí.

Kromě chudokrevnosti může dlouhodobý nedostatek způsobit i onemocnění nervové soustavy, je proto nutné jej doplňovat výživovými doplňky.“ upozorňuje Procházková.  

Zajímavé:  Léčba Streptokoka V Krku?

Hlídejte si bílkoviny

Dále je důležité hlídat si
dostatečný přísun bílkovin. Živočišné bílkoviny (z masa, vajec, mléka) jsou v lidském
organismu lépe využívány než rostlinné.

„Vegani, kteří zcela vylučují živočišné
potraviny, musí přijímat rostlinných bílkovin více a nejlépe jejich zdroje
vzájemně kombinovat. Nejlépe jíst luštěniny i obiloviny v jednom dni.
Jejich bílkoviny se vzájemně doplní a využitelnost se přiblíží těm živočišným.

Existují skupiny lidí, kteří by striktní změnu jídelníčku měli zkonzultovat
s odborníkem. Například vrcholoví sportovci, těhotné a kojící ženy, staří
či nemocní lidé, děti a dospívající mají velké nároky na plnohodnotný příjem
všech živin.

Vegetariánství a veganství je však pro zdravého člověka vhodnou alternativou
či ozdravením dosavadního životního stylu.“ uzavírá Blanka Procházková ze
společnosti RACIO.

Vegetariánské mýty a otazníky – PharmDr. Margit Slimáková

V průběhu své praxe jsem se setkala jak s názorem, že rodiče vegetariáni by měli být za ubližování dětem zavíráni do vězení, tak také s tvrzením, že vegetariánství je jediný správný stravovací způsob na světě.

V době, kdy jsem psala Klinickou studii sledující zdravotní stav alternativně se stravujících dětí, svou diplomovou práci, bylo v Česku vegetariánství (stejně jako další alternativy) poměrně vzácné a jeho vyznavači poutali pozornost jako exotická zvířata.

V podstatě jediným vegetariánským jídlem, které jste mohli na veřejnosti dostat, byl smažený sýr nebo čočka s párkem. A pokud se Vám to nelíbilo, byli jste posláni se napást trávy před restauraci.

Dnes je vegetariánství a spol. módní záležitostí. Dokonce i u nás přibývá nejen jeho vyznavačů, ale i restaurací, jejichž kuchaři už například vědí, že ledový salát není jedinou listovou zeleninou nebo že dýně nejsou pouze na okrasu.

Přesto je stále obtížné najít pro vegetariánské dítě tábor nebo mu zajistit obědy ve školní jídelně. Také pořád ještě existují lékaři, kteří například těhotné ženě, která je dlouhodobě vegetariánkou a těší se dobrému zdraví, budou vyhrožovat poškozením dítěte, pokud nebude jíst maso.

Je vegetariánství zdravé?

Ano – za předpokladu, že člověk skutečně jí vegetariánskou stravu, která zahrnuje pestrou skladbu obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, semínek a pro většinu vegetariánů i vejce a mléčné výrobky. Pokud jde o dopad na zdraví, nejčastěji se u vegetariánů uvádí nižší výskyt srdečně cévních onemocnění, diabetu, hypertenze, některých druhů rakoviny, nadváhy a obezity.

Vegetariánství není zdravé, pokud je pro jeho zastánce ochrana zvířat důležitější než vlastní zdraví a po vyloučení masa postaví svůj jídelníček na hranolcích s koblihami.

Postoj odborných organizací k vegetariánství

Postoj odborných organizací nejlépe vystihuje více než 20 let platné stanovisko Americké dietetické asociace, podle kterého jsou správně plánované diety zdravé a mohou pomoci v terapii i prevenci nemocí.

Pozice jasně říká, že dokonce i veganství, nejpřísnější forma vegetariánství bez obsahu jakýchkoliv živočišných potravin, může být zdravé a vhodné v každém věku, tj. i pro děti, těhotné ženy a sportovce.

To ale neznamená, že veganství sama obhajuji nebo doporučuji, obzvlášť pro děti.

Musíme jíst maso?

Mnozí z nás ne. Na světě je mnoho zdravých a spokojených vegetariánů. Nicméně podle tradiční čínské medicíny existují určité konstituční typy, kterým příjem masa prospívá.

Je maso zdravé?

Ano. Maso je skvělým zdrojem bílkovin, tuků a mnoha minerálních látek.

Potřebují vegetariáni speciálně kombinovat zdroje bílkovin?

Ne. Teorie o nezbytnosti kombinovat v každém jídle různé rostlinné zdroje bílkovin s cílem získat všechny esenciální aminokyseliny byla dávno vyvrácena. Dnes víme, že organismus si dokáže jednotlivé aminokyseliny nashromáždit i v průběhu delších časových intervalů a že naprostá většina typických vegetariánských jídel stejně obsahuje přesně ty nejlepší kombinace.

Jaká jsou rizika vegetariánství?

Největší rizika hrozí dospívajícím, kteří se náhle a bez jakýchkoliv znalostí o výživě rozhodnou vynechat maso, aniž by do jídelníčku zařadili pestré rostlinné potraviny.

Mají vegetariáni dostatek bílkovin?

Při mírnějších formách vegetariánství zpravidla není problém zajistit dostatek bílkovin. Výjimkou mohou být jen koblihoví vegetariáni, ale v těchto případech jde o problém s pochopením vegetariánství, ne s vegetariánstvím samotným.

Je třeba suplementovat vitamín B12?

Vitamín B12 se standardně nachází pouze v potravinách živočišného původu. Vegetariáni, kteří dostatečně konzumují mléko, vejce nebo výrobky z nich, si mohou jeho dostatek zajistit z těchto potravin.

Vegani by určitě měli cíleně přijímat potraviny fortifikované vitamínem B12 anebo doplňky s B12. Denní potřebné množství vitamínu B12 je pro dospělého pouhých 2,4 mikrogramu, ale jeho deficit může vést k velmi závažným poškozením od anémie až po nevratné poškození nervů.

Aktuálně přidávám skvěle napsaný text o potřebě suplementace vitamínem B12. Podle mne povinné čtení pro všechny vegetariány.

Odkud berou vegetariáni omega-3 mastné kyseliny?

Omega-3 mastné kyseliny se ve své nejsnáze použitelné formě nacházejí v rybách. Rostlinné zdroje jsou méně výhodné.

K nejlepším rostlinným zdrojům patří vlašské ořechy, dýňová semínka, konopná, lněná a chia semínka a některé druhy listové zeleniny.

Potřebu omega-3 mastných kyselin mohou vegetariáni snížit nižším příjmem omega-6 mastných kyselin, protože tyto dvě skupiny potřebují být v určité rovnováze.

Živiny, kterých mají vegetariáni více

Ve vegetariánské stravě je obvykle vyšší množství vlákniny, hořčíku, draslíku, kyseliny listové, antioxidancií, jako je vitamín C a E, a ochranných rostlinných látek – fytochemikálií.

Vede vegetariánství k poruchám příjmu stravy?

Je pravdou, že mezi vegetariány je o něco vyšší výskyt poruch příjmu stravy. Studie sledující tuto problematiku ale potvrzují, že přechod na vegetariánství nevede k poruchám příjmu stravy.

Pravděpodobnější je, že vegetariánství je zneužíváno jako ochrana před zásahy.

Je totiž mnohem snadnější vysvětlovat svoji vyhublost na kost a další dietování ušlechtilým bojem za životy zvířat než posedlostí svou postavou.

Měly by školní jídelny nabízet vegetariánskou stravu?

V případě, že jídelna denně nabízí dvě nebo dokonce tři hlavní jídla, není důvod, proč by jedno z nich nemělo být vegetariánské.

Nejpřísnější vegetariánské formy

Veganství znamená nulový příjem jakýchkoliv živočišných potravin, tedy masa, mléka, vajec a výrobků z nich. Mnoho veganů také odmítá med anebo výrobky ze zvířecí kůže apod. I při veganské stravě je možné zajistit dostatek živin, ale už je potřeba mnohem více znalostí i schopností, jak z toho, co zbývá, připravovat chutnou a výživnou stravu.

Vitariánství je příjem tepelně nezpracované stravy, která je většinou i vegetariánská. Doposud neexistují studie na rozsáhlejších populacích včetně dětí, které by se dlouhodoběji vitariánsky stravovaly. Výhody a rizika vitariánství detailně popisuji ve svém předcházejícím příspěvku.

Jaký je můj postoj k vegetariánství?

Vegetariánství je úžasný stravovací způsob plný vynikajícího jídla. Mnohem více než o výživu se však jedná o životní filosofii, a tu si musí každý z nás vybrat sám.

Nemyslím si, že vegetariánství je nejlepším anebo jediným vhodným stravovacím způsobem pro všechny.

Přesto by pravděpodobně mnoha z běžně se stravujících lidí vyspělých zemí spíše prospělo určité omezení konzumace masa a větší množství zeleniny na talíři.

Doporučuji vegetariánství dětem?

V případě, že jsou rodiče prospívajícími a spokojenými vegetariány, nevidím důvod, proč by se jejich děti také neměly stravovat vegetariánsky. Z vlastních zkušeností vím, že vynechávání masa není pro děti, které jsou vychovávány v tomto životním stylu, žádný problém.

Jestli můj partner musí být vegetarián? Nevím, ale masitá pusa mě neláká

Potkala jsem dost vegetariánů.

Někteří jsou jimi z nutnosti, jiní proto, že jimi byli rodiče, další, aby zabránili týrání zvířat (já tvrdím, že pokud to ubohé, týrané a steroidy krmené kuře nesním já, sní ho někdo jiný, nebo hůř, skončí zkažené v odpadcích), poznala jsem i takové, kteří nejí maso kvůli sázce… Ale Aničku Dvořákovou znám už nějakých pár let. A vždycky když k nám chodí s rodinou na grilování, musí se připravovat zelenina. Maso jí totiž nejen nechutná, a dokonce ani nevoní. Byla jsem se tedy poptat, jak moc jí to, že je vegetariánkou, komplikuje život.

Jak je to dlouho, co ses rozhodla stát se vegetariánkou?
No, ono to ani tak nebylo, že bych se ze dne na den rozhodla, že budu vegetariánka, ale šlo to spíš postupně.

Nevím, kdy přesně jsem se rozhodla, že ho vyřadím z jídelníčku úplně, mohlo mi být tak dvanáct nebo třináct.

Takže jsi tedy přestávala jíst jednotlivé druhy, ke konci jsi jedla už třeba jen kuřecí a ryby a pak už ani to ne, chápu to správně?

No, ryby jsem třeba nejedla nikdy. A maso obecně mi moc nechutnalo. Takže ho postupně ubývalo, jedla jsem jen kuře a pak už jsem jedla jen vývary a samotné maso už ne.

Tvoje vegetariánství nevyplývá z přesvědčení, že jíst zvířata je nemorální, prostě ti to „jen“ nechutná?
Tak kvůli tomu jsem ho rozhodně přestala jíst. Ale vzhledem k tomu, jak je to dlouho, tak kdybych ho měla začít jíst, tak bych asi uvažovala i nad tou morální stránkou. A nevím, po tolika letech mi ta představa jíst maso přijde prostě divná.

A od těch dvanácti let už jsi ho tedy neochutnala. Nikdy tě nenapadlo třeba zjistit, jestli už to není lepší…?
Ani ne, nějak zvlášť mi to nechybí. Přitom mám ale trochu strach, že by mi to mohlo třeba i chutnat. I když asi ne, protože i když se dělá maso na grilu, tak mi to ani nevoní.

A co třeba omylem?
No, nevím o tom. Ale radši se vždycky ptám, jestli v tom je nebo není maso. Myslím, že bych to snad poznala, ale kdybych si dala někde polévku, tak by v tom mohl být masový vývar a na to bych asi nepřišla.

Jsi dost štíhlá. Myslíš, že je to díky tomu, že jsi vegetariánka?
To se mě měl někdo zeptat před pár lety, když jsem byla ještě o deset kilo lehčí…

Zajímavé:  Léčba Závislosti Na Pc?

A obecně, jsou vegetariáni štíhlejší než ostatní? Případně doporučila bys vegetariánství jako vhodnou dietu?
Vegetariáni možná jsou štíhlejší než ostatní, ale určitě to není jen tím, že by nejedli maso, spíš ve většině případů jedí obecně zdravěji, víc se zajímají o to, co jedí.

A v České republice může být štíhlost vegetariánů ovlivněna i tím, že když se chce vegetarián najíst někde v restauraci, skončí ve většině případů se salátem. Prostě tady pořád panují představy o tom, že všichni vegetariáni drží dietu a jedí jen syrovou mrkev.

Přitom já bych vegetariánství určitě nepovažovala za dietu, vždyť třeba takové chipsy nebo čokoláda rozhodně nejsou dietní a maso v nich není.

Dostala ses někdy kvůli svému vegetariánství do potíží? A co na to říká třeba tvůj doktor?
Já se tím nikde moc nechlubím, takže to o mně většina lidí ani neví. Doktorka se nad tím pozastavila, když mi bylo asi tak patnáct a byla jsem celkem hubená, teď je to asi v pohodě.

Čím doplňuješ prvky, které jsou v mase obsažené? Jak se dá nahradit třeba železo?
Abych pravdu řekla, tak nedělám nic. Vzhledem k tomu, že zatím žádné zdravotní problémy nemám, tak doufám, že mi snad nic nechybí.

Ale někde jsem četla, že snad v mase není nic, co by se nenašlo i někde jinde, tak snad… Je ale dost dobře možné, že to byl nějaký článek propagující vegetariánství a jen se snažil naverbovat víc příznivců. To je často problém, že veškeré informace jsou zaujaté, buď ze strany vegetariánů, nebo „masožravců“, a najít něco objektivního je asi celkem problém.

Já se ale radši ani nic najít nesnažím, pak bych ještě zjistila, že bez masa se člověk neobejde. A to nevím, co bych pak dělala.

Znám spoustu lidí, co o sobě tvrdí, že jsou vegetariáni, přitom ale nejí třeba jen červené maso a s rybami nebo s drůbeží nemají problém…
To jsou takoví ti, co si jednoho dne řeknou: „Tak a od zítřka nejím maso, protože je to nezdravý a nebudu podporovat zabíjení zvířat“ a podobně, ale myslím, že jim to dlouho nevydrží. Někde v novinách jsem četla, že v Americe dělali průzkum o počtu vegetariánů a že potom mnozí z těch, co tvrdili, že jsou vegetariáni, přiznali, že poslední týden jedli maso. To je trochu legrační.

Potkala jsem pár takových, kteří mi tvrdili, že jsem zrůda, když jím maso a snažili se mne přesvědčito tom, že vegetariánství je jediné správné. Co si o takových lidech myslíš?Já nikomu svůj názor nenutím.

Nechci po nikom, aby se stal vegetariánem, zároveň ale očekávám, že ani nikdo nebude nutit mě jíst maso. Pořád je ale cítit takový ten tlak, že já jsem ta divná, co si vymýšlí a chce být zajímavá.

Přitom já nikdy nezačínám s tématem vegetariánství, to až když se to vždycky někdo dozví, začne se vyptávat na všechny možné důvody a je to skoro takový výslech: proč nejíš maso, jak dlouho nejíš maso…

A naopak, potkala jsi někdy někoho, kdo nedokázal pochopit, proč nejíš maso a chtěl tě naverbovat zpět k „masožravcům“?
Občas se někdo takový najde, ale většinou to jsou lidi, co o vegetariánství nic nevědí. Ne že bych byla nějaký výživový odborník, ale většinou všechny uargumentuju.

Byl to někdy problém doma, myslím to, že se pro tebe musí speciálně vařit vegetariánské jídlo?
To ani ne, u nás v rodině se maso nikdy moc nejedlo. Takže ten jeden den v týdnu, kdy se vaří, tak já dostávám bezmasou variantu.

Vaříš si sama?
Ani moc ne. Doma vaří maminka a v Praze to většinou není nic zásadního. Takové těstoviny s kečupem tam vaří stejně všichni. Ale tak teoreticky vím, jak na to. Vařila bych si, kdybych chtěla. Sice si nepíšu recepty, ale tak nějak si to pamatuji.

Je to tedy komplikované se jako vegetarián někde najíst?
Dneska už je dost vegetariánských restaurací, mnoho dalších nabízí různá vegetariánská menu. Ale občas se musím ptát, jestli do toho dávají maso.

A co takové školní jídelny?
No, do té jsem naposledy chodila na základce a většinou jsem si tam říkala třeba jen o suchou rýži nebo brambory, maso jsem případně dávala spolužákům,ti z toho měli docela radost. Pak na gymplu jsem chodila na obědy domů. A teď na vysoké v Praze máme rovnou dvě menzy, z toho jednu pro zdravou výživu, kde je vždy nějaké bezmasé jídlo.

Nemáš někdy pocit, že tím, že jsi vyřadila maso, je tvůj jídelníček docela omezený?
Můj jídelníček je naopak bohatší. Od té doby, co jsem řekla, že nejím maso, jím víc zeleniny. Když jsem byla malá a maso mi nechutnalo, ale „oficiálně“ jsem ho jedla, měla jsem často k obědu jen suché brambory nebo rýži. Prostě jsem jen maso vynechala, teď se ho spíš snažím nahradit.

Radši čerstvou nebo upravovanou zeleninu? Případně jak?
To je různé, třeba paprika mi upravovaná nechutná. Jenom syrovou zeleninu bych ale asi jíst nemohla.

Jedna moje kamarádka je raw-foodistka, to znamená, že jí jen syrové věci, pořád si lisuje nějaké šťávy z mrkve, červené řepy a ovoce. To bych asi moc dlouho nevydržela.

A uvažuješ o tom, že bys maso někdy alespoň připravovala, třeba pro děti? Nebo z nich chceš mít taky vegetariány?

No, to je asi jedno, asi by mi nevadilo, kdyby maso jedly. Ale já sama ho vařit nikdy nebudu.

A co potenciální partner, musí být vegetarián?
No nevím. Ale řekněme, že masitá pusa mě zrovna moc neláká.

A jak to máš s jídlem obecně? Je ještě něco, co ti třeba nechutná a naopak něco, co jsi objevila díky tomu, že jsi vegetarián?
Tak třeba nejím vejce – tedy samotná nebo na chlebíčkách, vadí mi ta chuť, ale v buchtách mi nevadí.

Pak jsem nikdy moc nejedla houby, hlavně tehdy, když bylo něco vyloženě houbového, jako třeba smaženice, tak to nesním, ale když jsou v bramboračce a není jich tam moc, tak s tím nemám zase až takový problém. Naopak objevila jsem tofu a tempeh. Ale to se pak musí umět správně připravit.

Třeba když si někdo koupí obyčejné tofu a chce si to přikusovat jako sýr a pak tvrdí, že je to hrozně hnusný, tak to se není čemu divit.

Jak chutná tofu – jak to popíšeš někomu, kdo ani neví, co to je?
Tak tofu samo o sobě je asi bez chuti, mně tedy moc nechutná. Třeba uzené nebo marinované tofu je lepší.

Přirovnala bych ho asi k sýru, tvarohu, někomu připomíná houby, občas je na něm napsáno, že chutná jako kuřecí maso. To mi připadá legrační, sama to nemůžu posoudit, ale asi je to takový marketingový tah, jak přilákat nové zákazníky.

Když se ale tofu připraví v nějaké omáčce, nasákne chutí zeleniny.

Napadlo tě někdy dostat se na další stupeň tedy postoupit k veganství?
To ani ne. Ono by to pak bylo asi ještě složitější se někde vůbec najíst a je to takové hodně omezující. Tedy, asi by mi to nevadilo, kdyby to bylo nutné, ale nějak nemám tu potřebu.

Co si myslíš o tvrzení, že je člověk z biologického hlediska uzpůsoben k tomu, aby jedl maso, a tím pádem je vegetariánstvínepřirozené?
To nevím, asi záleží na člověku. Každému vyhovuje něco jiného. Někomu vyhovuje jíst maso třikrát denně, pro mě je ale přirozené maso nejíst vůbec.

Nemáš pocit, že vegetariánství je teď takovým módním hitem?
No, to mi trochu vadí. Proto taky o sobě nikdy neříkám, že jsem vegetariánka, vždycky říkám, že jen nejím maso.

Pak nemusím nikomu vysvětlovat nějakou svoji životní filozofii a nevypadám jako člen nějaké podivné sekty :). Na druhou stranu jsem ale ráda, že je to tak trochu móda, funguje to jako taková „vegetariánská osvěta“.

Třeba se za pár let nikdo ani nepozastaví nad tím, že někdo nejí maso, mohlo by přibýt vegetariánských restaurací…

A co kdyby přišla taková krizová situace, kdy by jíst maso byla otázka života smrti. Vím, že je větší pravděpodobnost, že na pustém ostrově budou rostliny než zvířata, ale…
No, kdyby nebyla jiná možnost, tak bych ho asi snědla. Ale ty otázky s pustým ostrovem jsou jen čistě hypotetické, stejně jako jestli bych jedla lidské maso, kdyby to bylo nutné a podobně.

RECEPT NA LILKY ZAPÉKANÉ S RAJČATY A SÝREM
Pro 3 osoby:
1000g lilků
400 gramů rajčat ( nebo 2 plechovky konzervovaných loupaných rajčat)
100 gramů strouhaného sýra
bazalka (nejlépe čerstvá),
olivový olej,
tymián, petrželka, sůl, pepř Lilky omyjeme a nakrájíme na kolečka o tloušťce asi 1 cm. Rozložíme na plech, posypeme solí a necháme asi půl hodiny vypotit. Pak je znovu opláchneme, usušíme a buď osmažíme nebo asi dvacet minut pečeme na promazaném plechu.
Rajčata omyjeme a nakrájíme na kousky (můžeme použít i konzervovaná), dáme do kastrůlku spolu s jednou lžicí olivového oleje, bazalkou, petrželkou, tymiánem a podusíme na kaši. Pak podle chuti dosolíme a dopepříme.
Do zapékací mísy pak rozprostřeme rajčatovou směs, poklademe vrstvu lilků a posypeme sýrem. Podle velikosti mísy můžeme proces i zopakovat. Takto pečeme asi 20 minut. Lze podávat i za studena.

Poznámka Anny Dvořákové: V Provence Francouzi nenechávají lilky vypotit a smaží je ve spoustě oleje. Šetří tím čas. A jsou pak schopní jíst to celý týden a to jak jako hlavní jídlo, tak jako přílohu.

Podle mě by bylo jednodušší po vypocení lilků jednoduše všechno nakrájet na kousky, dát to do kastrůlku, podusit a pak zapékat se sýrem. Stejně, když to pak krájíte, tak se vrstvy zruší a smíchá se to.

ANNA NIMRICHTROVÁ

Zajímavé:  Léčba Tetanu U Psa?

Proč nejím maso ani o Vánocích

Nejím maso, i když moje nejoblíbenější jídlo je kachna se zelím. A ne, nejím ho ani o Vánocích, přestože se mě na to lidé často ptají. Maso nedávám ani svým dětem a myslím si, že tím nijak nestrádají. Možná jim tím totiž dávám šanci na lepší život.

A co teda jíš? A co budete jíst na Štědrý den? To si nedáte ani tradičního kapra? A víš, že když nebudou děti jíst maso, tak neporostou? Za dva a půl roku, co nejím maso a nedávám ho ani svým dětem, jsem slyšela tolik varování, výtek a obav, že naše rodina bez masa bídně zhyne, že už mě asi nic nepřekvapí.

Ještě před dvaceti lety jsem osobně znala jen pár vegetariánů a veganství bylo něco zcela exotického. Dnes veganů i v Česku přibývá, veganská bistra jsou stále populárnější a veganské produkty se běžně nabízejí i v supermarketech.

O tom, jak je rostlinná strava prospěšná pro naše zdraví a šetrnější k přírodě, se píše i v mainstreamových médiích. Přesto my, co maso nejíme, ať už z náboženských, zdravotních, etických nebo ekologických důvodů, musíme svou volbu často obhajovat.

(Podobně jako abstinenti odpovídají pořád dokola, proč nepijí, a jestli si nedají přípitek ani na silvestra.) Tady jsou ty nejčastější otázky, na které ohledně rostlinné stravy odpovídám.      

Jíst maso je normální. Nebo ne?

Lidé a jejich předci mají maso jako součást jídelníčku více než dva miliony let. Také se podle antropologů potvrzuje teorie, podle které konzumaci masa vděčíme za zvětšování a rozvoj mozku, jehož provoz spotřebuje až 20 % naší energie.

Lépe se vyvíjeli, přežívali a množili ti naši předci, kteří jedli maso. A následně ti, kteří ho jedli tepelně upravené. (Protože ještě dříve, než se naši předkové stali „lovci a sběrači“, byli nejprve spíše „mrchožrouty a sběrači“.

Dojídali zbytky po schopnějších predátorech a uvařit nebo upéct maso z mršiny mělo jasnou evoluční výhodu.)

Před třiceti lety bylo normální sníst za rok 30 kg hovězího, zatímco vloni se snědlo téměř třicet kilo drůbeže. Naše stravovací návyky se mění hlavně podle toho, co je dostupné.

Ovšem stejně jako už dnes nečíháme s pazourkem v ruce, až se šavlozubý tygr nažere, abychom si mohli zajistit příjem kalorií nezbytný pro své přežití, není už pro nás tak zásadní konzumace masa jako taková. A to především pokud jde o množství.

Stačí se zeptat našich prarodičů, co jedli jako malí. Většinou vám potvrdí, že v dětství měli maso zhruba jednou týdně, případně ještě ve svátek. Ukazují to i statistiky.

Popularita jednotlivých druhů masa se sice s časem proměňuje – dnes se jí mnohem víc drůbežího masa a méně hovězího než dřív –, celkově ale Češi jedí násobně víc masa než před druhou světovou válkou i pár let po ní. V současnosti snědí Češi 80 kg masa ročně na osobu.

To je 1,5 kg masa za týden, přes dvacet deka masa denně. Před válkou to bylo jen 15 kg na osobu.

Před dvěma miliony let bylo pro lidi normální dojídat zbytky kořisti po velkých šelmách. Před sto lety bylo normální jíst hlavně brambory.

Před třiceti lety bylo normální sníst za rok 30 kg hovězího, zatímco vloni se snědlo téměř třicet kilo drůbeže. Naše stravovací návyky se mění hlavně podle toho, co je dostupné.

Denní konzumace průmyslově zpracovaných masných výrobků dneska sice je v naší kultuře běžná, ale normální ve smyslu přirozená nebo dokonce zdravá nikoliv.

Maso potřebujeme pro zdravý vývoj

I v případě, že se rozhodneme maso z jídelníčku zcela vyloučit, máme spoustu jiných možností, jak uživit své energeticky náročné mozky a dodat tělu bílkoviny.

Bílkoviny, které jsou pro život nezbytné, nemusí být živočišného původu.

Kromě luštěnin jsou bílkoviny hojně i v dýňových semínkách, mandlích, arašídovém másle, ovesných vločkách nebo dokonce ve špenátu a brokolici. Určitě vás teď napadá – a to vám děti jedí?

Něco ano, něco ne. Maso jim nedávám, ale to neznamená, že ho vůbec nejedí. Ve škole i ve školce ho dostávají téměř každý den. A mají ho občas i u babiček. U těch samých babiček, které vyrostly na hrachu a bramborách a které dnes mají pocit, že když někdo nedostane maso, tak je ošizen.

Nejíst maso není z praktického hlediska vůbec těžké. Doma si člověk uvaří bez potřeby zvláštních nebo nedostupných ingrediencí. Receptů jsou plné knihy, časopisy a internety.

V Praze nebo větších městech je vegetariánských či veganských bister a restaurací taky dost. Potíže nastanou v restauracích na venkově.

Dovolená nebo výlety v Česku tak většinou znamenají vybírat si mezi smaženým sýrem, smaženým květákem nebo pro změnu smaženými žampiony, případně je na menu ještě nějaké sladké jídlo.

Deset deka klobásky teď, nebo hypotetické zdravotní riziko někdy v budoucnu? Pro milovníka uzenin snadná volba. Ani mě by taková varování sama o sobě asi nepřesvědčila.

Najíst se na dovolené bez masa, mléka a vajec je pak skoro nemožné. Nečekám, že celý český venkov přejde na rostlinou stravu, ale mít v nabídce deseti hotovek pár jídel, které by neměly v názvu „roštěná“, „výpečky“ nebo „krkovice“, snad není úplně nereálné přání. Bohužel ani „salát“ na jídelním lístku není bezpečný, často v něm číhá slanina nebo šunka.

Přiznám se, že výzva je pro mě i ona blížící se štědrovečerní večeře. Zkoušeli jsme k bramborovému salátu různé náhražky masa, ale zatím jsem nenašla uspokojivou alternativu. (Smažený celer se u nás hitem Vánoc nestal.

) Myslím, že klíčem k úspěchu je přestat se snažit, aby to „vypadalo“ trochu jako kapr a salát, a vymyslet něco úplně jiného. Zatím stále hledám a odolávám tlaku babiček mít maso „aspoň na Vánoce“. Přitom kdybychom opravdu chtěli ctít tradice, jedli bychom na Štědrý den pučálku a houbového kubu.

Smažený kapr se totiž v českých domácnostech rozšířil až po druhé světové válce.

Maso je přece zdravé

Prakticky v celé své historii lidé jedli maso zvířat, která žila volně v přírodě. Nikdo je nekrmil hormony ani geneticky upravenými krmivy. Nikdo jim nedával antibiotika. O tom, že průmyslově zpracované maso a maso červené není možná zas tak moc zdravé, se mluví už dlouho.

Před pěti lety i Světová zdravotnická organizace vydala zprávu, ve které varuje, že kdo jí hodně uzenin a červeného masa, má významně vyšší riziko rakoviny tlustého střeva.

Podle japonské studie z roku 2019, která zkoumala zdraví více než sedmdesáti tisíc Japonců ve vztahu k jejich stravě, rostlinná strava naopak znamená menší pravděpodobnost rakoviny a kardiovaskulárních nemocí.

Jenže podobně jako taková varování nemají valný efekt u kouření a rakoviny plic, nefungují ani v případě masa. Deset deka klobásky teď, nebo hypotetické zdravotní riziko někdy v budoucnu? Pro milovníka uzenin snadná volba. Ani mě by taková varování sama o sobě asi nepřesvědčila.      

Důvody mojí volby jsou především miliony zvířecích životů prožité v utrpení. Nesnesu nepřímo se podílet na odebírání telat kravám, klecových chovech slepic (jejichž zákaz se ale konečně podařilo prosadit), transportech v nelidských podmínkách.

Pár záběrů na podmínky, v jakých se chovají hospodářská zvířata v konvenčním hospodářství, bylo tím finálním impulsem, kvůli kterému jsem přešla na bezmasou a převážně rostlinnou stravu. Chápu nicméně, že soucit nelze předepsat.

Moje rozhodnutí je subjektivní povahy a nemyslím si, že je někdo horší člověk jen proto, že jeho volba je jiná.      

Co se ale skutečně týká všech a zejména těch, kteří na svět teprve přicházejí, je vliv nadprodukce masa na celoplanetární klima. Nejsou to jen skleníkové plyny. S konzumací masa se pojí i kácení a vypalování původních lesních porostů, aby se mohlo pro hospodářská zvířata pěstovat více krmení.

Greenpeace uvádí, že hlavním důvodem odlesňování Amazonie je živočišná výroba a 60 % půdy končí jako pastviny. Využívat půdu pro chov dobytka na maso přitom není moc efektivní. Podle některých propočtů se na něj využívá 80 % zemědělské půdy, ale pokryje jen 18 % spotřeby kalorií.

OSN vloni varovala, že bez změny současného způsoby výroby a hospodaření to mají lidé i celá planeta spočítané.      

I českými médii proletěly zprávy o tom, že konzumace masa má na klima větší vliv než létání a celkově doprava. Produkce masa a mléka je zodpovědná za 20 % skleníkových plynů. Omezit spotřebu živočišných výrobků je tak efektivnější než si jednou za rok odepřít let k moři.       

Když vím, že je něco škodlivé pro moje zdraví, že to způsobuje utrpení mnoha živým tvorům a že to ve svých důsledcích ohrožuje zdraví a životy všech lidí a budoucích generací, tak se na tom nechci podílet. Je to podle mě  to nejmenší, co můžu udělat pro to, aby moje děti měli aspoň šanci na Zemi „normálně“ dožít. 

Ale kožené boty nosíš, co?

To, že nejím maso a omezuji mléčné výrobky, není žádná neprůstřelná doktrína. Vejce z volného chovu jím, do kávy si dávám mléko, nosím kožené boty a nemám ráda tofu. Mým cílem není nikoho nutit k vegetariánství nebo veganství. Je to moje volba a chápu, že to nemusí být cesta pro každého.

Nicméně myslím, že jíst tolik masa, jako se jí dnes, není zdravé pro nikoho. A pokud tím, že budu stále dokola odpovídat na ty samé otázky ohledně svého vegetariánství, pomůžu k tomu, že někdo konzumaci živočišných výrobků zkusí alespoň snížit, pak se prosím klidně ptejte dál.      

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector