Alergie na víno – vše o zdraví

Do popředí zájmu se v posledních letech dostávají látky, které se vyskytují ve víně, avšak u citlivých osob se mohou stát původci potravinových nesnášenlivostí či dokonce alergických reakcí. Látky obsažené ve víně, ať už přirozeně nebo dodané během vinifikace, mohou vyvolat celou paletu reakcí, např.

kožní projevy od zarudnutí po vyrážku, průjem, zánět nosní sliznice, nadýmání či astma. Spouštěcí mechanismy těchto symptomů jsou však různé. Může se jednat o alergie na bílkoviny živočišného původu, které se používají při čiření vína, lipoproteiny nebo biogenní aminy.

Podobné symptomy doprovází i přecitlivělost na siřičitany.

Biogenní a přírodní aminy

Aminy jsou organické dusíkaté látky, které podle toho, jak a kde vznikají, se dělí na přírodní a biogenní.

Přírodní aminy se tvoří v živých buňkách rostlin, živočichů a mikroorganismů v nízkých koncentracích. Tento typ syntézy je odborně označován jako de novo a takto vzniklé aminy hrají v činnosti buněk důležitou roli. Naproti tomu biogenní aminy (BA) pocházejí vždy z tzv.

vnějších zdrojů a tvoří se během fermentace potravin a nápojů nebo při hnilobě organických materiálů působením bakteriálních enzymů (dekarboxylázy). Tyto enzymy štěpí volné aminokyseliny za vzniku biogenních aminů a oxidu uhličitého.

Ve zvýšeném množství je proto najdeme ve zrajících sýrech, kysaném zelí, kvasu, pivu, na povrchu trvanlivých fermentovaných masných výrobků, v některých druzích zeleniny a v čokoládě.

Příjem potravin obsahujících vysoké koncentrace biogenních aminů může představovat zdravotní riziko vzhledem k jejich přímému toxickému účinku a možným interakcím s některými léky.

Ve víně se biogenní aminy tvoří enzymatickou činností bakterií mléčného kvašení a jsou obecně považovány za nejvýznamnější příčinu nesnášenlivosti vína u některých citlivých jedinců.

Alergie na víno - Vše o zdraví

Biogenní aminy ve víně

Neexistuje žádné pravidlo pro vývoj a přítomnost BA ve víně. Jejich hladina je ovlivňována několika faktory, zejména obsahem bílkovin a dusíkatých látek v hroznech, jejichž koncentrace se odvíjí od péče o půdu a hnojení, dále úrovní zralosti hroznů, odrůdami a způsobem výroby. Přičemž červená vína mají vyšší koncentrace BA než růžová nebo bílá vína.

Nejenže BA patří mezi ostře sledované látky z důvodu zdravotního rizika, ale jsou-li ve víně obsaženy ve zvýšeném množství, mají na něj i potenciálně negativní smyslový dopad.

Při vysokých koncentracích (50–100 mg/l) mohou tyto sloučeniny snížit celkové aroma vína. V některých případech vinaři uvádějí, že postižená vína ztrácejí i své odrůdové vlastnosti.

Vysoká koncentrace biogenních aminů (> 100 mg/l) ve víně může vést k tvorbě kovových, chlévských a živočišných nebo dokonce zahnívajících aromat.

Ve víně bylo zjištěno více než 20 druhů biogenních aminů. Mezi ty, které se vyskytují v největší míře, patří putrescin, histamin, tyramin a kadaverin. Další BA, které se ve víně nacházejí jen občas a v mnohem nižších koncentracích, zahrnují agmantin, ethylamin, ethanolamin, fenylethylamin, dimethylamin, spermin a spermidin.

Při výrobě vína je možné nízké hladiny BA v moštu vystopovat až do vinice; např. putrescin, ethanolamin a ethylamin byly detekovány již v hroznech v různě vysokých koncentracích v závislosti na odrůdě a ročníku. Během alkoholového kvašení téměř nedochází k tvorbě a zvyšování hladiny BA.

Zvýšená koncentrace BA ve víně nad 10 mg/l souvisí s enzymatickým působením nežádoucích mléčných bakterií Lactobacillus, Leuconostoc a Pediococcus damnosus během spontánní malolaktické fermentace (jablečno-mléčného kvašení). Biogenní aminy mohou také vznikat během zrání vína, což je dáno přítomností zákalotvorných látek rozptýlených ve víně, popř.

jsou produkovány ‚skrytými‘ populacemi mléčných baktérií (viz dále).

Alergie na víno - Vše o zdraví

Lze zabránit tvorbě biogenních aminů ve víně?

Nejlepším způsobem je omezit růst „špatných“ mléčných bakterií Lactobacillus, Leuconostoc a Pediococcus, které velkou měrou přispívají k tvorbě BA ve víně. Oenococcus oeni je naopak prospěšná mléčná bakterie, která se vyskytuje přirozeně na slupkách hroznů ve vinohradu ve velmi nízkých a jen těžko detekovatelných hladinách.

Během kvašení vína a zejména po jeho ukončení dojde k nárůstu populace této baktérie až 106 buněk/ml. Vývoj Oenococcus oeni ve víně je žádoucí, neboť tato baktérie provádí malolaktickou fermentaci. Je proto často používána jako výchozí kultura pro lepší kontrolu počátku a trvání malolaktické fermentace.

Komerční kmeny Oenococcus oeni jsou pečlivě sledovány a ty, které produkují nadměrné množství biogenních aminů a mají vysokou aktivitu enzymů dekarboxyláz, jsou eliminovány. Důležitou roli ve výskytu BA ve víně a jejich případné regulaci hraje pH vína, teplota, obsah alkoholu a SO2. Dodatečně a jen do určité míry lze BA odstranit z vína při čiření bentonitem.

To je částečně účinné při odstranění histaminu a omezeného množství putrescinu.

V poslední době se též hovoří o kmenech selektovaných kvasinek, které po ukončení alkoholového kvašení dokáží snížit obsah aminokyselin ve víně, které by se tak staly budoucím zdrojem BA v nastupující malolaktické fermentaci.

Alergie na víno - Vše o zdraví

Můžeme si za ně sami?

K uspokojení poptávky spotřebitelů se vína vyrábějí méně kyselá než v minulosti. Je to dáno tím, že zrání hroznů se co nejvíce prodlužuje, aby se zlepšilo uvolňování antokyanů a fenolických sloučenin do vína a vzrostla koncentrace aromatických látek.

Taková vína mají vyšší pH, jsou tedy zásaditější, což má vedlejší účinek. pH je totiž hlavní faktor, který přispívá k růstu bakterií a tím, jak se zvyšuje pH vína, zvyšuje se i počet a rozmanitost mikrobiálních populací ve víně.

Malolaktické fermentace se proto účastní různorodé bakterie namísto samotného Oenococcus oeni, který se vyskytuje hojně ve vínech s nízkým pH okolo 3,5.

Velké množství mléčných bakterií přežívajících ve víně zvyšuje nejen hladinu BA, ale i riziko vzniku nežádoucích kmenů s účinnou enzymatickou výbavou, především dekarboxyláz.

Bohužel přidaný SO2 na konci malolaktické fermentace je u vín s vyšším pH méně účinný. Není výjimkou, že i několik měsíců po vinifikaci obsahuje víno početné populace mléčných baktérií.

I když nerostou, jsou tyto skryté populace metabolicky aktivní a stále mohou produkovat histamin.

Histamin a histaminová nesnášenlivost

V našem těle je histamin nepostradatelný, neboť zajišťuje mnoho důležitých funkcí, např. ovlivňuje krevní tlak přímým účinkem na stahování cév, přenáší nervové vzruchy, řídí sekreci žaludečních kyselin a hlenů.

Kromě toho se v biogenní formě vyskytuje i v potravinách a ve vyšším množství všude tam, kde dochází k fermentaci působením baktérií.

Ve zvýšené míře je histamin přítomný též v kazících se potravinách a jeho obsah je dobrým indikátorem čerstvosti a nevhodného skladování především masa a ryb (tuňák, makrela, sleď a sardinka).

I přesto, že se jedná o přirozenou látku, její nahromadění a nedostatečné odbourávání ve střevní sliznici je pro lidské tělo toxické a může vyvolávat mírné až bouřlivé reakce o mnoha projevech, které se souborně nazývají histaminová nesnášenlivost.

Obecně platí, že hladiny histaminu ve víně nejsou dostatečně vysoké k tomu, aby způsobily problémy u většiny jedinců. Citlivost lidí je však individuální a hromadění histaminu v lidském těle a schopnost jeho odbourávání závisí na několika faktorech.

Například acetaldehyd ve víně může stimulovat uvolňování dalšího histaminu, naopak etanol může zpomalovat enzymatické odbourávání histaminu v těle a způsobovat tak jeho hromadění.

Ačkoliv histamin sám o sobě nemusí být v nízkých hladinách ještě toxický, přítomnost dalších BA v koncentracích až 5× vyšších, zejména putrescinu, kadaverinu a tyraminu, zvyšuje toxicitu histaminu. Tyto další BA totiž soutěží s histaminem o enzymy, které se starají o odbourávání BA.

Alergie na víno - Vše o zdraví

Někteří lidé však nemusí být schopni přiměřeně metabolizovat ani nízké hladiny histaminu.

Jeho nahromadění v těle může být důvodem bolestí hlavy a migrény, a protože přímo působí na hladké svalstvo, jeho vysoká koncentrace vede i k problémům s dýcháním (působí křeč svaloviny průdušek), snižuje krevní tlak, vyvolává kožní projevy (svědění, zarudnutí, otoky) a celou řadu menších zdravotních komplikací, které souvisí s jeho nedostatečným odbouráváním z těla. V krajním případě může být zasažen celý organismus a dochází k tzv. anafylaktickému šoku.

Zajímavé:  Elicea a alkohol - vše o zdraví

Nečekaný problém však může nastat i u zdravých jedinců, pokud se nárazovou konzumací vybraných potravin dostane do těla vyšší přísun histaminu a dalších BA, což může vést až k otravě.

Například když budete měkký zrající sýr (zřejmě větší než malé množství) zapíjet červeným vínem. Což je přesně to, k čemu vás mnohé etikety nabádají, a na závěr hodokvasu si dopřejete třeba avokádo a čokoládový dort, které jsou bohaté na tyramin.

Vysoké dávky BA dostanete do těla i při konzumaci tuňáka nebo makrely opět v kombinaci s vínem.

Limit pro obsah histaminu ve víně, který je zaveden v některých zemích EU, je 10 mg/l. V rámci české legislativy byly limity pro vybrané BA v rybách, sýrech, pivu a vínu platné do roku 2004.

Dnes je platný pouze hygienický limit pro ryby a rybí výrobky ve výši 100 mg/kg (Nařízení komise ES č. 2073/2005).

Koncentrace BA ve víně jsou však jen mírné ve srovnání s těmito látkami, které se tvoří ve zrajících sýrech (až 2 500 mg/kg) nebo fermentovaných uzeninách (až 600 mg/kg).

Co všechno ještě nevíme?

Existuje jen málo vědeckých důkazů a často jsou protichůdné, jedná-li se o zdravotní účinky mírných dávek BA zejména v červeném víně.

Například pacienti, kteří trpěli bolestí hlavy způsobované fenyletylaminem, reagovali častěji na vína s nízkým obsahem tohoto BA, než když byl ve víně jeho obsah zvýšený.

Další studie nenašly zřetelnou spojitost mezi obsahem BA ve víně a četností symptomů pro jejich nesnášenlivost. Taková zjištění vedou k domněnce, že ve víně se vyskytují i další sloučeniny, které nesnášenlivost vína způsobují.

Pravda je, že neznámých látek ve víně, které by mohly způsobovat alergické reakce, je určitě více, než si troufneme připustit.

Z posledních výzkumů vyplývá, že v souvislosti s hledáním původců těžkých alergií na víno byli objeveni další dva významní viníci: enzym endochitináza 4A a lipoprotein, který je shodný s broskvovým lipoproteinem.

Dalším, ale jen minoritním alergenem, je 24-kd bílkovina, která je shodná s třešňovou bílkovinou podobnou thaumatinu. Na tyto látky se přišlo shodou okolností tak, že lidé, kteří po konzumaci vína a hroznů trpěli vážnými alergickými symptomy včetně anafylaktického šoku, vykazovali stejné symptomy také na třešně a broskve.

Tyto nové alergenní látky byly poprvé zkoumány a prokázány ve Vino Novello a Vino Fragolino.

Vino Novello je italskou alternativou Beaujolais nouveau; je to mladé, červené, ovocité víno vyráběné po celé Itálii a od Beaujolais se liší průběhem kvašení.

Vino Fragolino je původem italské perlivé víno dříve vyráběné v okolí Benátek z hroznů hybridní odrůdy Isabella (Vitis vinifera × Vitis labrusca). Jeho výroba je ale dnes v EU oficiálně zakázána, tudíž je málo pravděpodobné, že na něj narazíte.

Literatura a další zajímavé čtení

  • Anonym (2002). Biogenní aminy a polyaminy v potravinách. Informační centrum bezpečnosti potravin.
  • Lázaro C. A. & Conte Jr. C. A. (2016). Application of Chromatograpic Methods for Identification of Biogenic Amines in Foods of Animal Origin: Innovative Analytical Tools for Safety Assessment. Kapitola v knize: Food Safety. str. 271–303.
  • Konakovsky V., Focke M., Hoffmann-Sommergruber K., et al. (2011). Levels of histamine and other biogenic amines in high-quality red wines. Food Additives and Contaminants 28: 408–416.
  • Kovacová-Hanusková E., Buday T., Gavliaková S., et al. (2015). Histamine, histamine intoxication and intolerance. Allergologia et immunopathologia 43: 498–506.
  • Lonvaud-Funel A. (2001). Biogenic amines in wines: role of lactic acid bacteria. FEMS Microbiology Letters 199: 9–13.
  • Pastorello E.A., Farioli L., Pravettoni V., et al. (2003). Identification of grape and wine allergens as an endochitinase 4, a lipid-transfer protein, and a thaumatin. Journal of Allergy and Clinical Immunology 111: 350–359.
  • Zorníková G. (2012). Biogenní aminy v potravinách. www.chempoint.cz

Источник: https://mojelahve.cz/clanek/neobvykle-latky-ve-vine-histamin-tyramin-putrescin-a-dalsi-biogenni-aminy-a-latky-prirozene-se-vyskytujici-ve-vine-541

Alergie na siřičitany: Nemáte ji taky?

Siřičitany jsou – hodně zjednodušeně řečeno – všude kolem nás i v nás. Běžně je dýcháme, běžně je konzumujeme, různé druhy siřičitanů vznikají reakcemi přímo v našich tělech při reakcích se sírou.

Kromě toho se do organismu dostávají prostřednictvím potravin, do nichž jsou uměle přidávány. A možná je v této souvislosti vhodné poznamenat, že nejde o nějaký nový civilizační výmysl, ale že se siřičitany v potravinářství, zejména ve vinařství, používají již tisíce let (například při síření sudů).

Praktické, ale také zrádné

Siřičitany mají řadu praktických vlastností – působí především jako konzervační látky, ale také jako antioxidanty zabraňující například změnám barvy u ovoce a zeleniny nebo bránící rozvoji bakterií či plísní. Siřičitany ale také patří mezi významné alergeny, které EU zahrnula do skupiny čtrnácti látek povinně označovaných kvůli orientaci spotřebitele.

Alergie na víno - Vše o zdraví

Konkrétně jde o označení A 12 – „Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg, ml/kg, l, vyjádřeno SO2“.

Poměrně složité označení je odrazem skutečnosti, že siřičitany zahrnují značné množství látek, a proto se pro srovnání používá přepočet na obsah poměrně známého kysličníku siřičitého (SO2). Zmiňovaná rozsáhlá skupina látek ale zároveň také znamená, možná ještě ve větší míře než u jiných alergenů, velmi široké spektrum působnosti na lidský organismus.

Jedna velmi vysoká pravděpodobnost, opakovaně potvrzovaná výzkumy, nicméně říká, že nejvíce alergickou reakcí ohroženou skupinou populace jsou astmatici. I u nich se ale odhaduje rozpětí nežádoucích reakcí na siřičitany v rozmezí mezi čtyřmi až šestašedesáti procenty, což je dáno různou formou příjmu siřičitanů.

Astmatici také trpí přecitlivělostí na siřičitany (na rozdíl od obecné populace, u níž není výskyt přecitlivělosti na siřičitany zatím znám), přičemž podle Vědeckého výboru pro potraviny (SCF) se v případě astmatiků vyskytuje přecitlivělost na siřičitany u jednoho až čtyř procent všech astmatiků a pěti až deseti procent astmatiků závislých na steroidech. Projevem jsou zejména potíže s dýcháním.

Kde je nejvíc siřičitanů?

Obsah siřičitanů v potravinách se pohybuje v rozmezí do 10 mg/kg (zmrazená těsta, kukuřičný sirup, rosoly), do 60 mg/kg (čerství garnáti, nakládaná zelenina v nálevu, čerstvé houby), do 100 mg/kg (sušené brambory, vinný ocet). Nejvyšší koncentrace siřičitanů (až 1000 mg/kg) jsou v sušeném ovoci, vínu, ovocných šťávách (citron, limeta, hrozno).

To v praxi znamená, že je velmi obtížné odhadnout průměrný denní příjem siřičitanů z potravin, vzhledem k tomu, že existují velké rozdíly mezi stravovacími návyky jak v různých částech světa, tak třeba kvůli sociálním rozdílům v populaci, neboť ne každý si může dovolit pestrou a plnohodnotnou stravu. Například v USA je odhadován průměrný denní příjem siřičitanů z potravin na 19 mg v ekvivalentu kysličníku siřičitého, ve Francii ale až 31,5 miligramů.

A kolik siřičitanů vadí?

Dobrou zprávou o vlivu siřičitanů je, že se na rozdíl od většiny alergenů může alergenita těchto látek jejich zpracováním snižovat.

Ke ztrátám dochází například vyluhováním, vytěkáním SO2 v kyselých podmínkách, autooxidací a prostřednictvím reakcí s jinými složkami potravin.

Siřičitany mohou totiž reagovat s množstvím složek potravin, mimo jiné s cukry, bílkovinami či lipidy za vzniku chemicky vázaných siřičitanů. Některé tyto reakce jsou vratné, některé ne.

V případě vratných reakcí vznikají sloučeniny, které slouží jako zásobárna volného siřičitanu, zatímco druhý typ reakcí (nevratných) trvale odstraňuje (snižuje) zásobu volného SO2, který je k dispozici. Pravděpodobnost, že určitá potravina bude vyvolávat nežádoucí reakci, závisí tak hlavně na poměru volného a vázaného siřičitanu.

Dosavadní studie ukazují na velmi rozdílné dávky siřičitanů, které mohou vyvolat reakci u běžných osob i u osob citlivých na siřičitany. Například dávka 1 až 5 mg disiřičitanu již může vyvolat reakci u astmatiků citlivých na siřičitany. Většina osob citlivých k siřičitanu reaguje na konzumaci disiřičitanu v množství 20–50 mg. Chybí však údaje o nejnižší koncentraci, která reakci vyvolává.

Zajímavé:  Genetické vyšetření - vše o zdraví

Většina reakcí na siřičitany se projevuje bronchospasmem, tedy zúžením průdušek, až anafylaktickým šokem. Může vést k těžké dušnosti, poklesu krevního tlaku a oběhovému selhání. Tyto stavy vyžadují okamžitou léčbu.

Podle legislativy je povinnost označovat přítomnost siřičitanů v potravinách v množství nad 10 mg/kg. To ovšem neznamená, že prahové dávky nemohou být pro citlivé jednice nižší.

V zásadě tak jde o kompromis na základě kvalifikovaného odhadu, který ale neplatí úplně pro každého – což je dáno tím, že věrohodné prahové dávky, jak konstatuje i portál Ministerstva zemědělství ČR Bezpecnostpotravin.

cz, nejsou ani pro siřičitany dosud přesně známy.

Přehled siřičitanů s E-kódem

Zdroj: www.bezpecnostpotravin.cz

Источник: https://www.vitalia.cz/clanky/alergie-na-siricitany-v-potravinach/

11 věcí, které zhorší alergii: Ani o nich nemusíte vědět | Žena.cz

Zjistili vám alergii? Určitě se snažíte vyhnout všemu, co by váš stav mohlo zhoršit. Kdo by stál o uslzené oči, plný nos, svědění a kašel?

Často se však stává, že nevědomky děláme pravý opak toho, co bychom měli, a a příznaky si zhoršujeme. Lékaři nemohou pamatovat na všechno, před čím by vás měli varovat. Podívejte se na 11 faktorů, které nenápadně přispívají k vašim alergickým projevům.

1. Jídlo

Pokud trpíte rýmou a kýcháním, nejspíš budete mít také potravinovou alergii, i když o tom nevíte. Většinou ale bývají spojené – podle odborné organizace alergologů to platí až z jedné třetiny všech jejich pacientů. Většina pylových alergií tak má své spouštěče i v podobě jídla.

Je dobré si najít spojitost nebo upozornit lékaře, aby objevil, jak to je právě u vás. Pozor si dejte hlavně na jablka, meloun a rajčata. Projevy jsou obdobné: škrábání v krku, kašel, plný nos. Částečně pomůže oloupání nebo převaření.

2 . Kontaktní čočky

Platí především pro vaši osobní pylovou sezonu. Nezapomeňte, že čočky jsou prodyšné a prostupné z obou stran, takže se vám přes ně do očí dostane z ovzduší cokoliv. Lékaři upozorňují, že pokud  alergizující částečku ‚uvězníte‘ v oku za čočkou, bude to mít horší následky Když už se jich nechcete vzdát, noste jednorázovky.

3. Stres

Možná jste už vyzkoušeli sami na sobě, co pracně zjistili vědci: Stres a ‚nervy‘ všeho druhu zhoršují průběh veškerých alergických projevů.

4. Alkohol

Oslabuje organismus, takže posiluje alergii. Nejvíc to platí u vína, především červeného. Způsobuje ji nesnášenlivost histaminu nebo konzervačních látek sulfitů, které se nacházejí také v pivu.

Čím víc se alergenům budete vystavovat (třeba když každý den zajdete na skleničku nebo ‚na jedno‘), tím pravděpodobněji se u vás vyvinou chronické obtíže.

Například ucpaný nos z alergické rýmy je tak podle britské studie o 78 % častější!

5. Špatné léky

Volně si můžete koupit buď antihistaminika (působí proti kýchání, svědění a rýmě) nebo dekongestanty (ty snižují otok nosní sliznice).

Co je pro vás lepší, by však měl posoudit odborný lékař alergolog, samoléčba nadělá často víc škody než užitku.

Už proto, že dekongestanty by se měly používat maximálně sedm dní, jinak se na ně vyvine závislost a nepomůže vám nic.

6. Parfémy a svíčky

Pozor na voňavý domov. Cokoliv, co obsahuje vůně, může dráždit kůži i sliznice v očích, nosu a krku. Patří sem parfémy, domácí vůně, osvěžovače vzduchu, dekorace a podobně.

7. Chlor

Koupání v chlorované vodě – nebo i posedávání u bazénu – může mít zrovna tak nepříjemné následky. Pozor hlavně v krytých zařízeních, akvaparky nevyjímaje. Chlor může podráždit váš organismus i tehdy, když uklízíte za pomoci čisticích prostředků, které tuto látku obsahují. 

8. Oblečení

Znáte to – ten svetr kouše! Nejen některé uměliny, ale také vlna může být pro alergika nevhodným materiálem.

Mechanicky dráždí, kožešina (a nejen ovčí) je zdrojem roztočů a obsahuje lanolin, který také může vyvolat reakce. Takové oblečení má navíc tendenci v sobě zadržovat prach a pyly, někdy i roztoče.

Volte proto jiné, šetrnější materiály, jako je například bavlna, která se může vyvařovat.

9. Špatná hygiena

Je zřejmě prokázáno, že přehnaná hygiena u dětí vede k projevům alergických reakcí, protože si jejich imunitní systém nenavykne vypořádat s okolními vlivy. Ale málo hygieny škodí dětem i dospělým: večerní koupání či sprcha by se neměly vynechávat, protože jinak alergeny ulpívají na těle a mají víc času a příležitosti na vás ‚zapracovat‘.

10. Počasí

Déšť nemá nikdo rád, ale alergici by ho měli milovat. Dokáže totiž smýt prach i pylové částice, zatímco v suchém, slunečném a navíc i větrném dni se alergeny prohánějí takřka všude. O moc lepší nejsou ani lehké přeháňky. Alergikům přátelské jsou bouřky, kdy se dokonale vyčistí vzduch.

11. Pasivní kouření

O tom ‚aktivním‘ ani nemluvě, ale i pouhé vystavení cigaretovému dýmu alergikům prokazatelně škodí. Třeba v kombinaci s typickými ambróziemi podle průzkumu zvyšuje projevy alergie téměř 17krát.

  Video Mohlo by Vás také zajímat:

Источник: https://zena.aktualne.cz/zdravi/11-veci-co-zhorsi-alergii-ani-o-nich-nemusite-vedet/r~i:article:804650/

Chat: Kateřina Cajthamlová — DoktorKA: Život omezující potravinové alergie a intolerance — Česká televize

František: „Doplnění k dotazu na Quinckeho edém: Začalo to otokem pravé části spodního rtu a postupně mě otekla pravá líce a pak levá část rtu a levá líce. Po 2-3 dnech léčby kortikoidy edém zmizel.“

Kateřina Cajthamlová: „Dobrý večer všem! Děkuji za četné dotazy a začínám na ně postupně odpovídat. Pane Františku, pokud máte Quinckeho edém, popisujete příznaky přesně , jde o alergický projev a je nutné u alergologa či imunologa objevit příčinu a najít alergen.

Doktor Martin Fuchs, který byl dnešním hostem, je takovým odborníkem, ale existuje řada dalších. Doporučuji konzultovat tedy nejprve odborníka alergologa a zahájit diagnostiku. Dokud máte kortikoidy, je to obtížné a je, možná, třeba počkat až se příznaky stabilizují.

Poříďte si ale určitě adrenalinovou injekci, kterou jste dnes mohl v pořadu vidět. Držím palce!“

Martin: „Dobrý den, paní doktorko, už jsem vám psal minule a děkuji za odpověď. Tentokrát už bych se na něco chtěl zeptat. Můj kamarád stále pije ty energy drinky. Chtěl bych se zeptat, jestli na to může vzniknout alergie. Děkuji, a jste nej :)“

Kateřina Cajthamlová: „V energy drincích jsou aminokyseliny, které většinou alergii nevyvolávají, ale může dojít k farmakologické reakci při předávkování (bušení srdce, dušnost), které jako alergie mohou vypadat, ale jde spíš o intoleranci při vysoké dávce.“

Miroslav Barták: „Vážená paní doktorko, před asi 15 lety (ve věku cca 50 let) jsem začal mít velké bolesti v oblasti žaludku, křeče, které mě až položily na zem.

Po mnoha vyšetřeních (páteř, žaludek, srdce) a vlastního pozorování jsem dospěl k závěru: překyselení žauldku dané organickými kyselimami (bílé víno, kiwi, citron) a chemikáliemi (syntetický vitamin C), projev až po cca 12-24 hodinách a proto se dlouho nedařilo nalézt příčinu. Dotaz: jak je to možné, že mám nesnášenlivost na esenciální látku – vitamín C?“

Kateřina Cajthamlová: „Nesnášenlivost kyseliny ascorbové (vitamin C) zatím nebyla potvrzena. Spíš může jít o zánět žaludku, při němž je tolerance kyselin snížena. Doporučuji kontaktovat gastroenterologii a absolvovat vyšetření žaludku fibroskopií.“

Ladislav Cmunt: „Dobrý den, na Gastru jsem prošel úplně všechna vyšetření.Docházím na alergologii a mám mnoho potr.alergií.Hlavni je soja,lepek,laktosa. Dietu dodržuji,ale přesto mě je často zle..Pocení,rýma,kýchání,únava,zmatenost,podrážděnost,nafouknutí,těžko v břiše,zima.

Tím vším procházím často.V současné době zkoušíme Daosin,ale všichni upozornují,že projevy jen brzdí a pak může reakce bouchnout jak se říká. Histaminovou otázku jsme otevřeli nedávno.Pan doktor mluvil velmi zajímavě a zdá se,že zatím nejrozumněji. Nevím zda je možné se dostat do jeho rukou.

Zajímavé:  Aspartam - vše o zdraví

Předem děkuji za odpověď.“

Kateřina Cajthamlová: „Určitě ano. Najděte si na internetu kontakt na pana doktora (MUDr. Martin Fuchs alergolog imunolog). Vypadá to nejvíc na intoleranci, kterou vinou alergie máte.

Pokud jde o takzvanou autoimunitní reakci proti střevní sliznici, může na lergii ‚nasednout‘ následná intolerance. Věřím, že jste si všiml i podílu psychogenního stresu a přetížení na fyzické úrovni, stejně jako informaci o přecházení infekcí.

Všem těmto zátěžím byste se měl, pokud možno, vyhýbat. Přji hodně zdraví.“

Pavel Dostálek: „V pořadu bylo řečeno, že pivo nemohou celiaci konzumovat, ale nemělo být v pořadu řečeno, že existuje i pivo bezlepkové?“

Kateřina Cajthamlová: „Máte pravdu, bezlepkové pivo jsme nezmínili. Tak doufám, že Váš dotaz na chatu tuto informaci rozšíří. Celiatici o tomto pivu vědí…. :-)“

  • SK: „Jaký je rozdíl mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií?“
  • Kateřina Cajthamlová: „Jak zaznělo v pořadu, alergie má imunologický podklad (imunitní systém reaguje na bílkovinu, která je alergen), zatímco intolerance znamená neschopnost organismu ‚zpracovat‘ nějakou látku v potravě. Chybí například enzym (intolerance mléčného cukru) nebo je v potravině přílišné množství nějaké látky, která vyvolá reakci (nadýmání při nadbytku vlákniny a změně střevních bakterií, farmakologická reakce na nadměrnou konzumaci kávy, nadbytek histaminu v mase kazícího se tuňáka a další)“
  • STOP: „Může mít někdo potravinovou alergii a potravinovou intoleranci na jednou?“

Kateřina Cajthamlová: „Bohužel, je to možné. Rozdíl zjistí imunolog a vyloučení ‚podezřelých‘ potravin ze stravy.“

SK: „Dá se potravinová alergie vyléčit?“

Kateřina Cajthamlová: „Potravinová alergie může pominout s věkem, případně lze vakcinací snížit alergické projevy, případně léky potlačit projevy. Je léčitelná a někdy i vyléčitelná.“

Ladislav Cmunt: „Děkuji za odpověď.Pracuji v gastronomii na vedoucí pozici a jsem workoholik,takže stres bude určitě jedním z faktorů.Pana doktora Fuchse určitě kontaktuji.“

Kateřina Cajthamlová: „Nu, pak máte jasně provokující faktory (fyzickou i psychickou zátěž) a jejich snížením by se Váš stav mohl výrazně zlepšit. Tak ať se zadaří!“

Jana K.: „Dobrý den, prosila bych o informaci, zda alergie projevující se v dětství (u mé téměř 2 leté dcery) přetrvává nebo časem vymizí. Zejména tedy potravinová (projevující se ekzémem a/nebo zarudnutím-vyrážkou). Děkuji a přeji vše dobré!“

Kateřina Cajthamlová: „Tady záleží na tom, zda jde o alergii (ta může léty a léčbou-vakcinou – vymizet. Jde li o atopii, ta přetrvává celoživotně, ale časem se mírně lepší.“

Květa Svejdova: „Prosím o radu. Můj 26 lety vnuk , 62 Kg, 190 cm, od dítěte nejí vůbec zadní mléčné výrobky, anisyry a jogurty. Před rokem přešel na vegetariánskou stravu, ji jen 1 týdne rybu. bojujime se o jeho budoucnost, nedostatek vápníku, apod.Ma i tenkou kůži.Děkuji. Svejdova“

Kateřina Cajthamlová: „Popisujete extrémní případ podvýživy z filosofických důvodů. Bohužel, vzhledem k tomu, že jde o dospělého jedince, nemáte možnost zasáhnout. Tak držme palce, třeba začne jíst alespoň dostatek máku (obsahuje tuky i vápník….)“

Milan Ertl: „Dobrý večer, od mala mám potrvinouvou alergii (mák, ořechy, kakao) ale v posledních 6 letech trpím ekzémy hlavně v oblasti očí vnitřku loktů atp, často popraskané koutky a také trpím únavou. Během těch šesti let se postupně přidávají další a další alergie.

Testy na intoleranci pozitivní na mléko a vejce. Držím velice přísnou dietu, ale zlepšení nepozoruji spíše se ložiska zvětšují. Gastroskopie nic neukázala. Už si nevím rady. Gastroenterolog doporučil Budenofalk, ale obavy z vedlejších účinků (mám zelený zákal).

Můžu Vás poprosit o Váš názor a doporučení? Děkuji“

Kateřina Cajthamlová: „Zkuste také oslovit pana doktora Fuchse, vzhledem k tomu, že má kombinaci specializací (alergolog A imunolog), třeba poradit dokáže. A pozor na provokující a zhoršující faktory (nedostatek vitaminů, přesušování kůže, fyzické a psychické zátěžové situace…..). Zdravím!“

jana: „dobry den pani doktorko, zacala jsem mit problemy při stolici, pri vyprazdnovani je to bolestive, mam podezreni na hemeroidy, ale dosud jsem s tim problemy nemela, prvni porod pred 4,5 lety byl narocny, druhy pred dvema lety byl rychly, krev ve stolici jsem nenasla, mohlo by jit o hemeroidy, jak zlepsit stav? Dekuji“

Источник: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10637152373-doktorka/216522161070012-zivot-omezujici-potravinove-alergie-a-intolerance/chat/6603-katerina-cajthamlova/

Třeba nejste opilí, ale alergičtí na alkohol. Pozor na to, příznaky se nevyplatí podceňovat

Pokud to na oslavě přeženeme s alkoholem, stává se, že se ráno probudíme s opravdu nepříjemnými pocity. Pro někoho je to běžný sobotní stav, pro jiného jen výjimečná situace, kterou zažil jen několikrát za život.

Bolest hlavy, nevolnost a další běžné příznaky většinou během několika dalších hodin odezní a ačkoliv si slibujeme, že „tohle už nikdy“, do příští oslavy je vše zapomenuto.

Jsou ale i lidé, kteří si svůj alkoholový dýchánek pamatují mnohem déle – a potom je dobré zjistit, jestli v tom nehraje svoji roli také alergie.

Jak se pozná alergie na alkohol?

Alergie na alkohol je od běžných příznaků opilosti ve většině případů poměrně snadno rozpoznatelná. Málokdo se totiž po požití často i malého množství alkoholu potýká se ztíženým dýcháním, rýmou, otoky rukou i nohou, zčervenáním nebo kopřivkou… Pokud se takové příznaky projeví, je načase nejen přestat pít, ale také vyhledat lékaře.

Jaké příznaky se mohou objevit? Brnění v ústech, kopřivka, otok rtů, jazyka, hrdla, otoky končetin, dýchací problémy, vyrážka, zvracení, anafylaktický šok… Vždy je dobré vyhledat lékaře!

Alkohol obsahuje některé látky, které mohou u citlivých jedinců způsobovat právě alergické reakce. Jedná se například o histamin, siřičitany, některé konzervanty nebo ochucovadla a další. To, že má člověk alergii například na pivo, tedy ještě nemusí nutně znamenat, že se osype i po bílém víně a naopak.

Pokud je alergická reakce jen slabá, je možné postupně vyzkoušet pitím jen jednoho druhu alkoholu – samozřejmě v malé míře, který z nich je schopen reakci vyvolat. Jestliže se ale jedná o silnou alergii, neměli bychom takové laické testy rozhodně podstupovat.

Je ale také nutné upozornit, že v některých případech, které jsou dané například geneticky, může organismu vadit skutečně jakýkoliv alkohol.

Co s tím?

Je tedy jedinou možností, jak se alergii vyhnout, abstinence? Jak vyplývá z předešlých informací, je pravděpodobné, že je každý jedinec alergický na specifickou látku, nacházející se v určitém druhu alkoholu.

Podle lékařského vyšetření je možné tento alergen určit a pak již není tak složité vyhnout se jen těm druhům, které jej obsahují.

Pokud je tedy alergenem složka, vznikající například kvašením obilovin, budeme vědět, že pivo není dobrou volbou, ale tequilla nebo vodka by měly být pro tuto situaci bezpečné.

Rozdíl může být také ve vlivu červeného a bílého vína na organismus, a to s ohledem na obsah siřičitanů, který bývá v bílém víně výrazně vyšší. Jestliže se tedy dostaví neobvyklé příznaky po vypití několika skleniček bílého vína, nemusí to nutně znamenat, že červené způsobí totéž…

S testy opatrně

Jak bylo uvedeno, pokud je alergie jen mírná, může jejího původce odhalit opatrný test, ale ani v takovém případě jej není podle odborníků možné nijak zvlášť doporučovat.

Nikdy totiž nevíme, jestli příští sklenička nebude osudová, zda nebude tou, proti níž se organismus začne bránit například až tak zvaným anafylaktickým šokem, který může být pro člověka fatální.

Nejbezpečnějším řešením je tedy při jakýchkoliv pochybnostech návštěva lékaře. A pak už bez obav – vzhůru na oslavu!

Источник: https://www.ctidoma.cz/zdravi/treba-nejste-opili-ale-alerigicti-na-alkohol-pozor-na-priznaky-se-nevyplati-podcenovat-55837

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *