Bolesti hlavy – vše o zdraví

Jednou z nejběžnějších poruch nervové soustavy je bolest hlavy včetně migrény. Téměř polovinu dospělých rozbolí hlava nejméně jednou za měsíc. Bolest hlavy brání pracovat, narušuje kvalitu života, nese sebou finanční výdaje. Většina nebere svou bolest hlavy příliš vážně a bezmyšlenkovitě zobe růžové, bílé a jiné různobarevné, tabletky. Proč? 

Přesný mechanismus vzniku bolestí hlavy není známý, a proto je řešení často velmi komplikované a převážně jednostranně zaměřené na pouhé potlačování bolesti. To se paradoxně stává příčinou zhoršování stavu. 

Ze své praxe a osobní zkušenosti vím:

• že trpělivé, důsledné upravení jídelníčku, střevního mikrobiomu, psychiky a životního stylu přináší velmi pozitivní výsledky
• vždyť správná činnost mozku a její poruchy jsou velkou měrou dány tím, co se odehrává v našem trávicím traktu 
• ‚co se děje ve střevě, není jen záležitostí střev‘ 

Bolest hlavy člověka zastavuje, aby si uvědomil, že je nutná okamžitá změna a aby začal žít konečně svůj život v rovnováze!

Drtivá většina bolestí hlavy je psychosomatického původu

‚DUŠE OVLIVŇUJE TĚLO‘ 

Drtivá většina si naštěstí uvědomuje, že bolesti hlavy, migréna a její příčiny mohou číhat ve střevech. Že stav vnitřního prostředí trávicího traktu ovlivňuje veškeré systémy v těle a také mnohdy přispívá k bolestem hlavy.

STŘEVO JE NAŠÍM DRUHÝM MOZKEMMOZEK SÍDLÍ V HLAVĚ |vnímáte tu spojitost?|

Pokud není střevo v pořádku, nemůže nikdy správně fungovat hlava.

Návrat k normálu je běh na dlouhou trať. Rozhodně nikomu neprospěje dlouhodobé užívání a ulevování si od bolestí chemickým lékem. Chemie porušuje přirozenou schopnost organismu potlačovat bolest. Tyto látky napáchají mnoho fatálních problémů. Bolest pouze tlumí, ale neodstraňují příčinu.

Co si zajít na bolest hlavy jinak? A jak? KONTAKTUJTE MĚ. Poradím, pomohu Vám najít správný prostředek, techniky, jídelníček. Nedovolíte přece, aby vás bolest dobrovolně a dočista připravila o radost ze života. 

ZMĚNA JE MOŽNÁ

Využijte metody a postupy, které začínají tam, kde klasická medicína končí. Nastartujte přirozené samouzdravující pochody svého těla. 

 Řekněte mi s čím si lámete hlavu. Čemu všemu (komu) chcete přijít na kloub?

• NEkouřit, NEpít alkohol. I pasivní kouření může vyvolat bolesti hlavy. 
• Pokud jste náchylní k častému vzniku bolestí hlavy (migrén) je vhodné se vyhnout potravinám s obsahem aminokyseliny TYROSINU (může spustit řetězec reakcí vedoucích k migréně). 
• Dávejte si pozor na potraviny – především maso, konzervované ryby, avokádo, zelí, banány, pivo, mléčné výrobky, tvrdé sýry, víno, čokoláda, uzeniny, vejce, káva, kofeinové nápoje, pšenice, citrusy, rajčata, kukuřice, droždí, černý čaj, aj.. Aditiva– barviva, aroma a konzervační látky aj.. 
• Omezte příjem tuků (nasycených mastných kyselin).  
• Omezte příjem soli a slaných potravin (citlivost na sodík).
• Odstraňte se svého jídelníčku rafinovaný cukr a upřednostňujte potraviny s nízkým glykemickým indexem. 
• Bolesti hlavy mohou být v mnoha případech zapříčiněny vysokou hladinou histaminu v těle a jeho nesnášenlivostí. Můžete mít alergii, intoleranci na nějakou potravinu, což při kumulaci reakce může sloužit jako spouštěč. 
• Pravidelné fyzické cvičení s řádnou regenerací pomohou předcházet vzniku problémů.
• Doporučuji masáže krční páteře, reflexní masáže, bosá chůze a otužování. 
• Pravidelná hydratace, spánkový režim (dodržovat úplnou tmu)  a eliminace stresu je dalším krokem k úspěchu.
• Řešením je prevence.
• Relaxační cvičení, úprava jídelníčku a užívání bylin a doplňků výživy. Specifické doplňky stravy jsou schopny zabránit příznakům a bolestem (nastavím vám program na míru)!
• Lidé trpící bolestmi hlavy vykazují nedostatek vitaminu D.
• Vaše tělo si možná netvoří rovnovážně kanabinoidní látky. To může být zapříčiněno nedostatečným příjmem Omega-3 NMK (můj typ Ravseen). 
• Z nejúčinnějších bylin na akutní migrénu jsou květy sedmikrásek (sníst 10 – 15 květů).
• Nastavte si pravidelný příjem vitamínů B komplexu (můj typ Phase 9)
• Doporučuji také koenzym Ultrasome Q-10, který je pětkrát efektivnější než běžný Q-10 (můj typ Goldseen).
• PRVNÍ POMOC je pro mě DND tobolka ve žvýkačce – zázvor, kurkumin aj. Zázvor použijte při prvních příznacích. Pokud nemáte po ruce DND, použijte 1/2 kávové lžičky sušeného BIO a nebo čerstvého zázvoru. Zázvor vám může zmírnit intenzitu bolestí. 
• Bylinné směsi – můj typ čaj Gonseen. Dávkování je individuální (regenerační a na akutní problémy, více informací do zpráv). 
• Z dlouhodobého hlediska má význam užívat preventivně přípravky s obsahem vápníku a hořčíku, upravují svalové napětí (můj typ Goldseen).
• Vitamín C, zinek možno několikrát denně (můj typ Imunseen)
• Kyselina listová 400 – 1200 mikrogramů/den.
• Adaptogeny neboli ROSTLINNÉ PRODUKTY, které zvyšují odolnost organismu proti stresovým situacím, jako úzkost nebo tělesná únava. Adaptogeny pomáhají organismu udržovat optimální homeostázu.
• Vřele doporučuji procedury a koupele v Solích Dr. Nona. Čtyři druhy solí účinně regenerují a pomáhají v řadě problémů. Jejich vlastnosti probouzejí a aktivují celý organismus. Koupele v solích obnovují fyzické, psychické síly a regenerují tělo i duši.
• Dynamický hydratační krém Dr. Nona. Při bolestech hlavy nanést na malíky, místo mezi lopatkami, střed dlaní, polštářky prstů a rukou i nohou (Dynamik Dr. Nona).
• Další doporučení včetně individuálního program na míru při osobních konzultacích. 

Chemické léky na bolest hlavy užijte jen v případě, kdy se přesvědčíte, že přírodní prostředky a další metody vám nestačí. 

I když postupy obsažené na tomto webu mohou být užitečné, dávám je k dispozici s tím, že neposkytuji žádné konkrétní lékařské doporučení. POZOR! veškeré uvedené postupy mají pouze informativní charakter, jsou souhrnem zkušeností lékařů, vědců, klientů. NEMOHOU BÝT NIKDY NÁHRADOU ZA VAŠI INDIVIDUÁLNÍ KLASICKOU LÉKAŘSKOU PÉČI. 

Každý člověk má své jedinečné potřeby a vždy záleží na stavu jednotlivce, jaké strategie ke zlepšení kvality svého života zvolí

Co na bolest hlavy a migrénu

Podle příčiny vzniku dělíme bolesti hlavy na primární a sekundární. Primární bolesti hlavy nedoprovází jiná onemocnění, řadí se mezi ně i migréna. Sekundární bolesti hlavy se pojí s jinými onemocněními.

Primární bolesti hlavy

• Migréna –  většinou se jedná o pulzující bolest na jedné straně hlavy – především v oblasti čela a očního okolí. Bolesti doprovází nesnášenlivost na světlo a hluk, případně i zvracení.
• Tenzní bolesti hlavy – vyvolává je stres, dlouhotrvající práce u počítače, únava, změny počasí či dehydratace. Bolest je tupá, někdy doprovázená napětím svalů na krku a hlavě.  

Sekundární bolesti hlavy

• Mají různé příčiny a různou intenzitu.
• V případě, že se jedná o stupňující se bolest, kterou neznáte, navštivte lékaře.  
• U bolestí hlavy doprovázených zmateností, horečkou, vyrážkou, ochablostí svalů, poruchami vidění a řeči se může jednat o závažnější problém. 

Jak na bolest hlavy

Jak si poradit s nepříjemnou bolestí hlavy? Snažte se zlepšit svůj životní styl z dlouhodobého hlediska a předejděte tak bolestem hlavy:

• Zařaďte do svého denního programu více pohybu.
• Zajistěte si lepší sezení u počítače.
• Vyvarujete se užívání alkoholu a návykových látek. 
• Nezapomeňte dodržovat pitný režim.
• Dopřejte dostatek ničím nerušeného spánku. 

Další variantou je užití volně prodejných léků na bolest hlavy. Bolest hlavy překonáte například s přípravky jako je Panadol (Paracetamol) či Ibalgin (Brufen). Díky těmto lékům vaše bolest poleví, ale neřeší její příčinu. 

Vyzkoušejte i přírodní cestu. Mezi čaje a bylinky, které patří mezi osvědčené pomocníky na bolest hlavy se řadí heřmánek, meduňka nebo levandule.

Jak se zbavit migrény

U migrény je předzvěstí záchvatu tzv. aura – neurologický příznak jako brnění, zmatenost, zhoršení vyjadřování, zrakové poruchy a špatné vidění. Na základě aury dokážete předvídat záchvat a vzít si včas antimigrenika. 

Léčba migrény spočívá v úpravě životního stylu a léčbou pomocí léků na migrénu. V případě, že trpíte migrénami vedete si záznamy. Díky nim můžete předpokládat příchod záchvatu, kterému se tak dá předejít. 

Rozlišujeme lehčí a silnější formy migrén. U lehčích se používají dostupná analgetika např. Migralgin. V případě silnějších záchvatů se předepisují léky – antimigrenika. 

Babské rady

Čaje a bylinky jsou také užitečným pomocníkem při bolestech hlavy. Vyzkoušejte obklady např. kapesník namočený v jablečném octu či moštu.

Další variantou je studený obklad, vložte do utěrky pár kostek ledu a přiložte na spánky. Mezi léty prověřené babské rady patří užití citronu. Připravte si ho jako šťávu nebo zkuste potírat své spánky kolečky citronu.

Esenciální oleje z levandule, máty, mateřídoušky nebo heřmánku snižují napětí, nakapejte pár kapek na bolestivé místo a masírujte. 

Teď už víte, jak si poradit s bolestí hlavy a mirénou. Bolest hlavy může být i příznakem podzimní depresivní nálady, o problému se dozvíte více v článku Jak na podzimní depresivní náladu.  

Co na chřipku a nachlazení

Bolesti hlavy

Bolesti hlavy má alespoň občas téměř každý: je to jeden z vůbec nejčastějších důvodů návštěv lékaře. Bolesti hlavy mohou signalizovat přítomnost celkové závažné choroby, ale i samy o sobě pro pacienta představují osobní psychickou a sociální zátěž, zhoršení kvality života i finanční náklady resp. ztráty.

Diagnóza bolestí hlavy většinou nevyžaduje žádnou zvláštní neurologickou kvalifikaci ani složité vyšetřování, je to denní práce praktického lékaře.

Základem diagnózy je důkladná osobní anamnéza. Ale někdy je stanovení diagnózy ztíženo tím, že pacient udává různé typy bolestí.

V takových případech je vhodné mu doporučit, aby si zavedl deník, do které bude zapisovat povahu a trvání bolestí, okolnosti jejich výskytu a použité léky. Po několik týdnech bývá jasno.

Varovným signálem je náhlá změna charakteru bolestí, u mladého i staršího pacienta: na místě je pak obzvláště důkladné vyšetření.

Většinu potřebných informací obvykle poskytne anamnéza a somatické vyšetření. Ale doporučuje se ho vždy doplnit změřením krevního tlaku a krátkým neurologickým vyšetřením včetně prohlídky očního pozadí.

Vyšetřování hlavy a krku může ukázat bolestivost svalů na pohmat, omezenou pohyblivost, případně krepitace (které sice ukazují na potřebu fyzioterapie, ale nemusí být nutně příčinou bolestí hlavy).

Přístrojové vyšetření (zobrazovací techniky) hlavy je účelné, jen když je podezření na jinou základní chorobu – jinak přinese jen málo užitečných informací.

Mezinárodní společnost pro bolesti hlavy vypracovala klasifikaci bolestí hlavy, která rozlišuje 13 základních typů a mnoho dalších subtypů bolestí hlavy. Ale v praxi se nejčastěji setkáváme s třemi základními typy bolestí: s migrenózními, tenzními a klastrovými bolestmi hlavy, a s jedním typem sekundárních bolestí hlavy – při předávkování léky.

Migréna je častá porucha, která postihuje asi 2-15% světové populace a je častější příčinou nemocnosti než epilepsie. Vyskytuje se častěji u lidí v produktivním věku (od pozdní adolescence do 50 let života), a 3x častěji u žen než u mužů. Odhaduje se, že v Evropě se každý rok vinou migrény ztrácí asi 100 milionů pracovních a školních dnů.

Migréna patří k primárním bolestem hlavy. Důkazy o jejím genetickém základu stále přibývají. Migréna se již nepovažuje za primárně cévní poruchu.

Její patogeneze je dána aktivací trigemino-vaskulárního systému mechanizmem, který pravděpodobně vychází z mozkového kmene a vyvolává uvolnění bolest vyvolávajících prozánětlivých látek, rozšíření cév a únik plazmy z cévního řečiště.

Nejasným zůstává, proč se takové pochody periodicky opakují, a proč dochází k jejich spontánnímu ukončení.

Dospělí pacienti s migrénou uvádějí několik příznaků (středně závažná až silná bolest, která může být jednostranná; bolest trvá několik hodin nebo 2-3 dny; je zesílena, když člověk provádí běžné činnosti: je doprovázena nevolností, někdy i zvracením; je provázena fotofóbií a fonofóbií (strach ze světla a zvuku); záchvaty bolestí se vracejí v průměru jednou za měsíc – ale intervaly mohou trvat od jednoho týdne do jednoho roku). Pro stanovení diagnózy je nejvýznamnější údaj o nevolnosti.

Asi jedna třetina pacientů trpících migrénami má před záchvatem auru: jednostrannou poruchu vidění nebo skotomy (výpadky zorného pole), případně (méně často) reverzibilní neurologické poruchy – jednostranné parestézie (mravenčení,svědění aj) na pažích, rukou nebo obličeji, které trvají 10-60 minut. Oční aura se zejména u starších pacientů může vyskytovat izolovaně, i bez záchvatu bolestí hlavy.

Tenzní bolesti (?normální bolesti hlavy?) jsou slabší, ale o to častější (až 80% všech bolestí hlavy) než migrenózní.

Mohou také přicházet v záchvatech, které obvykle trvají několik hodin, a jejichž frekvence kolísá v širokém rozmezí.

Pacienti někdy bolest popisují jako tlak (obruč kolem hlavy), který se někdy šíří do nebo od krku. Nejsou doprovázeny specifickými příznaky jako migréna.

Za chronické se považují tenzní bolesti, které trvají více než 15 dní za měsíc, případně se denně vracejí. Trpí jimi asi 2-3% dospělých lidí, a mohou být příčinou částečné invalidity nebo časté pracovní neschopnosti.

Tenzní bolesti mohou souviset se stresem nebo s funkčními nebo strukturálními poruchami svalů v oblasti krku a hlavy. Různé etiologické faktory se mohou kombinovat.

Klastrová bolest hlavy (cluster headache) velice znepříjemňuje život asi jednomu z tisíce mužů a jedné ze šesti tisíc žen, většinou po 20. roce věku, mnozí jsou kuřáci. Je to přesně definovaný typ primární bolesti hlavy.

Jde o přísně jednostrannou, vždy na téže stane se vyskytující bolest značné intenzity, s maximem kolem očí. Záchvaty bolesti trvají v typických případech 6-12 týdnů a objevují se jednou za rok nebo jednou za dva roky. Silná bolest přichází jednou i několikrát za den, nejčastěji v noci.

Pacient nemůže vydržet v posteli, chodí po bytě (často ho i opouští), tiskne si hlavu nebo se tluče do hlavy, buší s ní o stěnu nebo o podlahu, pláče, křičí atp. Prudká bolest trvá 30-60 minut. U žen je častý atypický průběh. Chronická forma je vzácnější.

Nedochází při ní k remisím, pacient stále pociťuje mírnou bolest, na kterou nasedají záchvaty intenzivní bolesti. Takový stav může trvat i třicet let.

Bolest hlavy z předávkování léků: takové bolesti, nejčastěji vyvolané právě léky proti bolestem hlavy, se vyskytují asi u 5% populace. Může jít o kterýkoli z užívaných přípravků, včetně nesteroidních antiflogistik, analgetik, ergotaminu nebo triptanů. Ženy trpí tímto syndromem 5x častěji než muži, vyskytuje se již i u dětí.

Není zcela jasné, jaký je přípustný limit užívání těchto léků (t.j. z hlediska vyvolání bolestí hlavy). Horší je ale denní užívání nízkých dávek než užívání vyšších jednou za týden.

Zdá se, že nejdůležitějším faktorem je ?preventivní? užívání analgetik v obavě před bolestí, která má teprve přijít. Tyto bolesti se neobjevují, když jsou analgetika třeba i dlouhodobě užívána pro jiné bolesti, např. bolesti zad.

Bolesti se často objevují nebo jsou vůbec nejhorší hned ráno po probuzení a zvyšují se s fyzickou námahou. Jen zřídkakdy jsou provázeny nevolností nebo zvracením.

Diagnóza je postavena na základě příznaků a údajů pacienta. Pacient obvykle udává epizody bolesti, které se objevují již několik let, pro které musel opakovaně brát léky. Pozor při tom také na volně prodejná léčiva, jejichž složení si pacienti často vůbec neuvědomují.

I v tomto případě může pomoci, když si pacient začne vést deník. Průzkumy ukazují, že množství analgetik, která si pacienti sami ordinují, je neuvěřitelné: v jedné ze studií byl průměr 35 tablet šesti různých přípravků za týden.

Dříve nebo později takový pacient přijde k lékaři, protože chce, aby mu předepsal ?něco silnějšího?.

Diagnóza bolestí hlavy z předávkování je potvrzena, když po vysazení analgetik bolesti ustanou.

Příčiny bolestí, které nesmí být opomenuty.

Bolesti mohou provázet některá vážná celková onemocnění.

Jsou-li jakékoli pochybnosti, je třeba vyloučit především mozkový nádor, meningitidu (zánět mozkových blan), subarachnoidální krvácení, temporální arteriitidu (zánět spánkové arterie), glaukom (zelený oční zákal), idiopatickou intrakraniální hypertenzí (vysokým nitrolebečním tlakem) a subakutní otravu oxidem uhelnatým. Na druhé straně je dosti častá mylná diagnóza ?bolesti hlavy způsobené sinusitidou?, ačkoli pacient žádný zánět dutin nemá.

Diagnostika i léčba je v uvedených případech věcí příslušných odborníků.

Zdroj: British Medical Journal 325:881, 19 October 2002 / Medicína 2002/12

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář

Bolest hlavy: Co je běžné, příčiny, jak poznat migrénu a co pomáhá?

„Příčiny bolestí hlavy jsou někdy banální,“ říká primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA, „ale lidé si je neuvědomují.“

Stres, práce, alkohol

Bolesti hlavy jsou ve většině případů způsobeny něčím jiným, než nemocí. K častým příčinám patří přepracování, dehydratace, alkoholový exces, špatné držení těla nebo nevhodné pracovní návyky.

Bolest hlavy také velice často souvisejí se stresem nebo trvalejším psychickým napětím, jež se v tělesné rovině přenáší do šíjových svalů.

Vnitřní nepohoda se totiž odráží v jejich zvýšeném napětí a špatném prokrvení a odtud je k bolestem hlavy už jen krok.

Jak se bolest projevuje

Jde o tlakovou nebo svíravou tupou bolest víceméně celé hlavy včetně čela, zpravidla mírné až střední intenzity a bez dalších příznaků. Někteří lidé cítí zároveň zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolest nepulzuje a trvá od půl hodiny do několika dnů. Na rozdíl třeba od migrény se nezhoršuje fyzickou aktivitou, ba právě naopak – příjemné volnočasové aktivity mohou stav zlepšit.

Tyto, takzvané tenzní bolesti hlavy zpočátku dobře reagují na léky, což je také důvodem, proč tak často saháme po růžové či bílé pilulce. „Běžná, volně prodejná analgetika a nesteroidní antirevmatika však pomohou jen krátkodobě.

Zásadní význam má změna životního stylu, zařazení odpočinkových aktivit nebo psychoterapie. Jen tak lze zabránit návratům bolesti a dalšímu nekontrolovanému užívání volně prodejných léků,“ zdůrazňuje Jiří Klempíř z Neurologické kliniky a C entra klinických neurověd 1.

lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Také v terapii bolestí hlavy „od páteře“ lékaři kladou důraz na léčebnou tělesnou výchovu a režimová opatření. Je třeba upravit polohu při práci i odpočinku. Spát na břiše je při bolestech hlavy „od krční páteře“ doslova zakázáno, při lehu na boku je třeba podložit šíji.

Do aktivního odpočinku je dobré zařadit chůzi ve zdravotně nezávadné obuvi a plavání správnou technikou s dýcháním do vody. Všechno směřuje k odstranění nevhodných pozic, nesprávných pohybových návyků a chybných pohybových stereotypů, které si mnohdy neseme životem od dětství.

„Způsob, jakým si leháme, vstáváme, sedáme, jak stojíme, chodíme, předkláníme se, zvedáme, přenášíme, tlačíme a taháme předměty, to vše může rozhodovat o tom, jestli nás budou trápit problémy s páteří a tím i bolesti hlavy.

Jak začít běhat: Velký průvodce pro úplné nováčky i ty, co začínají znovu

Pomoci může také fyzioterapie, zejména aktivní cvičení doporučené, avšak většina pacientů o něm slyší nerada. „Očekávají pasivní pomoc – léky, masáže, manipulace, sami se moc hýbat nechtějí. Mnohem lepší je ale speciální zdravotní cvičení, ideálně pod vedením fyzioterapeuta,“ doporučuje lékařka Angerová.

Migréna

Zatímco tenzní bolesti hlavy už někdy znepříjemnily život skoro každému, migréna postihuje v Evropě asi 18 % žen a 5 % mužů.

„Výskyt se posouvá do čím dál mladších věkových skupin, i když migréna může propuknout kdykoli,“ upozorňuje doktor Klempíř.

Záchvaty pulzující bolesti na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku) obvykle trvají 4–72 hodin a jsou provázeny nesnášelivostí světla, hluku nebo pachů, často také nevolností a zvracením.

Někdy záchvat předem signalizují „poslíčci“ (prodromy), mezi něž patří pocity únavy, malátnosti, žízně nebo neurčitého tlaku v hlavě. Asi u 20 % pacientů bývá záchvat uveden aurou – několikaminutovým zrakovým vjemem v určité části zorného pole. Obraz se může vlnit, lesknout, blikat, třpytit a podobně.

Fyzická aktivita stav zhoršuje, postižený vyhledává klid a tichou, temnou, chladnou místnost. U některých žen je migréna vázaná na menstruační cyklus. Většinou se objeví na začátku krvácení, ale může se dostavit i později nebo v období ovulace. U konkrétní ženy však neměnně propuká vždy ve stejné fázi cyklu.

Poznejte sedm příznaků migrény a jednou provždy se jí zbavte

U slabých záchvatů migrény stačí podávat běžná analgetika, takzvaná nesteroidní antirevmatika. Silný, již plně rozjetý záchvat migrény dokážou zastavit léky ze skupiny triptanů nebo ergotaminů. Pokud migrenózní stavy přicházejí častěji než třikrát za měsíc, nasazuje lékař preventivní neboli profylaktickou léčbu.

‚V léčbě jeale důležité i to, co může pacient ovlivnit sám. Doporučuje se celkové zklidnění a snížení hladiny stresu, lepší organizaci práce a relaxace, větší prostor na spánek, aktivní odpočinek, koníčky, setkávání s přáteli. Důležité je pravidelně jíst a pít, neboť kolísání hladiny cukru v krvi a dehydratace mohou přispívat k rozvoji bolesti.

Příčinu migrény sice dosud neznáme, ale s jistotou víme, že nepravidelný životní styl a přepracovanost patří mezi provokující faktory,“ říká doktor Klempíř.

Bolesti hlavy související s jíným onemocněním

Bolesti hlavy však mohou signalizovat i závažné, život ohrožující onemocnění jako je cévní mozková příhoda, rostoucí nádor v lebeční dutině nebo infekce centrální nervové soustavy.

Bolest hlavy z nadužívání léků

Pacienti s chronickými bolestmi hlavy často proti bolesti užívají řadu léků. To je pochopitelné, ale nikoli účelné. Lék zpočátku přinese úlevu, při častém užívání se však snižuje jeho efekt, což vyvolá potřebu zvýšit dávku. Roste riziko návyku a závislosti.

Navíc: „Nadužívání léků proti bolesti se nejčastěji týká kombinovaných přípravků s kofeinem, kodeinem, tramadolem, ergotaminových preparátů, benzodiazepinů nebo barbiturátů,“ vyjmenovává neurolog. „Bolest z nadužívání bývá tupá nebo tlaková v čele, nad očima a připomíná tlak těsné čelenky. Nepulzuje, je rovnoměrně rozložená a většinou střední intenzity.

Nenarůstá v záchvatu jako u migrény, zato může obtěžovat celý den a objevuje se téměř denně. Bývá spojena s neklidem, podrážděností, pocity nevýkonnosti, horšího soustředění a zvýšeného zapomínání. Časté jsou poruchy spánku, člověk se v noci budí a přes den usíná. V odvykání je především nutné přestat brát léky, které pacient nadužívá. Někdy je třeba překonat i abstinenční příznaky.

Důležité je vystopovat kořeny bolesti a nasadit účinnou terapii. Vše funguje jen při spolupráci pacienta a jeho snaze zbavit se návyku,“ dodává odborník.

Kdy jít k lékaři

Každá bolest hlavy, která se často opakuje nebo trvá dlouho, je proto důvodem ke konzultaci s lékařem.

Bolí vás hlava? Udělejte si malý test:

• Vznikla bolest hlavy náhle a je silná?
• Je provázena zvracením nebo poruchou hybnosti?
• Dříve jste bolestmi hlavy netrpěli, a teď se s nimi potýkáte často? 
• Dostavily se bolesti v návaznosti na úraz hlavy nebo krční páteře?
• Trápí vás bolesti hlavy a současně se léčíte s onemocněním v oblasti lebky či krku, s onemocněním žil nebo s poruchami metabolismu?
• Je bolest spojena s užíváním látek jako alkohol a analgetika nebo s abstinenčními příznaky?
• Objevila se bolest v souvislosti s onemocněním očí, zubů nebo se zánětem dutin? 

Můžete-li na některou z těchto otázek odpovědět „ano“, poraďte se o svých potížích s praktickým lékařem. Sekundární bolesti hlavy mohou mít naprosto banální příčinu, ale někdy se jimi hlásí i rostoucí nádor v lebce nebo zúžení cév zásobujících kyslíkem a živinami mozkovou tkáň.

Jak se zbavit celulitidy? Zabírá jen pohyb a důslednost

Jak se liší artritida, artróza a revmatismus

Meningitida

Nebezpečným stavem provázeným bolestí je meningitida (zánět mozkových plen), v případě současného postižení mozku meningoencefalitida. Pokud se jedná o hnisavý zánět způsobený bakteriemi, jsou bolesti výrazné, rostoucí, spojené se spavostí, horečkou a často také zvracením.

Objevuje se ztuhlost šíje, potíže se zhoršují a většinou pacienta přivedou do nemocnice. Po potvrzení diagnózy lékaři zahájí léčbu antibiotiky. Bolest hlavy rovněž patří k příznakům virové infekce mozku, například klíšťového zánětu. „Intenzita bolesti hlavy nemusí odpovídat závažnosti její příčiny.

Proto nepodceňujte ani slabší bolest, která nemizí a trvá déle než dva týdny,“ zdůrazňuje na závěr doktor Klempíř.

S léky opatrně

Bolest hlavy z nadužívání léků proti bolesti může vzniknout již po třech měsících denního užívání těchto medikamentů. Kritéria nadužívání jsou stanovena mezinárodně a odpovídají přibližně těmto dávkám u nás dostupných léků:

* Jednosložkové analgetikum (např. Acylpyrin, Paralen) – více než 2 tablety denně více než 5 dnů v týdnu.

• * Kombinovaná analgetika (Ataralgin, Korylan, Alnagon, Valetol, Dinyl, Spasmoveralgin a další) – více než 3 tablety denně více než 2 dny v týdnu.
• • Opiáty (např. kodein, morfin) – více než 1 tableta denně více než 2 dny v týdnu
• * Ergotamin – více než 2 čípky více než 2 dny v týdnu.

Odborná spolupráce: prim. MUDr. Yvona Angerová, Ph. D., MBA Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Jiří Klempíř, Ph. D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze.

Vyzkoušejte osvědčené bylinky

V dobách, kdy ještě neexistoval Ibalgin ani žádné podobné léky, si naši předkové museli pomáhat od bolesti hlavy jiným, přírodním způsobem. Vyzkoušejte osvědčené bylinky, které na ni zabírají:

Autor: Dita Váchová

Předcházet bolestem hlavy je zdravější než je léčit

Existuje celkem běžný stav, který dokáže mnoho lidí úplně vyřadit z činnosti. Řeč je o bolestech hlavy. Aby se tato nepříjemnost nevracela tak často, je zapotřebí alespoň něco v životě změnit.

Bolesti hlavy patří mezi nejrozšířenější a nejčastější zdravotní problémy. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že asi 4 % dospělých se potýká s touto obtíží až 15 dnů v měsíci.

Bolesti hlavy dokáže vyřešit farmakoterapie, ale mnohem účinnější je jim předcházet.

Existují faktory, které neovlivníme – počasí, hormonální změny v našem těle (menstruace, ovulace nebo menopauza u žen), pohlaví (častější výskyt bolestí hlavy byl pozorován u žen). Druhou skupinu ale tvoří činitelé, které změnit můžeme. 

Více spánku, méně nervů 

Mezi ovlivnitelné spouštěče bolestí hlavy patří:

• Stres. Způsobuje mnoho zdravotních problémů včetně potíží s hlavou.
• Konzumace alkoholu (hlavně červeného vína).
• Zvýšená senzorická stimulace. Je to především pobyt v příliš hlučném prostředí, blikající světla, dráždivé vůně.
• Dehydratace. Nedostatečný denní příjem tekutin může být též původcem bolestí.
• Nedostatek či nadbytek spánku. Optimální je odpočinek trvající 8 hodin denně. 
• Nepravidelný režim. Doporučuje se každý den vstávat a chodit spát ve stejnou dobu, dodržovat neměnný čas mezi jídly atd.

Lidem trpícím bolestmi hlavy odborníci doporučují vést si deník, který pomůže zjistit příčinu problémů. Zaznamenáváno by mělo být vše, co dotyčný sní nebo vypije. Dále veškeré léky, které za den zkonzumuje, běžný režim (čas spánku, dobu vstávání) i fyzická aktivita. Taktéž by měla být zapsána každá bolest hlavy spolu s neovlivnitelnými faktory, jako je počasí nebo hormonální změny. 

Přestávky pro oči i záda

Pokud je bolest hlavy vázána na práci u počítače či jiné sedavé zaměstnání, měli bychom v rámci prevence dbát následujících rad:

• Myslete na správné držení těla.
• Pokud při sezení cítíte bolest krku, snažte se jej uvolnit krouživými pohyby. Bolesti hlavy mohou vycházet právě z oblasti krční páteře. 
• Pokuste se odtrhnout zrak od monitoru vždy, jak jen je to možné. Zabráníte tak nadměrné únavě očí. 
• Obrazovku počítače nastavte do správné polohy tak, aby byla v úrovni očí. 

Zkuste být napřed 

Bolesti hlavy mohou narušovat denní aktivity a často znemožní pacientovi jakoukoliv činnost. Je proto žádoucí potížím předcházet. Pomohou režimová opatření, dostatečný pitný režim, pravidelný životní styl a pohyb. Bolesti se sice dají potlačit léky, ale ty bychom měli brát až jako poslední možnost.

(idav)

Zdroj: www.everydayhealth.com

Poškozený mozek, noční můry i psychické problémy. Za vše může stres

Každodenní problémy jako bolesti hlavy či úzkosti, to jsou hlavní příčiny stresu. Právě díky němu může dojít i k mnohem horším zdravotním komplikacím – infarktům či mrtvicím.

Tím nejjednodušším způsobem, jak se bránit těmto negativním vlivům, ovlivňujícím běžný život, je spánek. Ten dokáže od těchto nepříjemností výrazně pomoci.

Pokud jsou však problémy přetrvávající, je nezbytné vyhledat co nejdříve lékaře.

Jednou z příčin stresu je i neklidný spánek, který je mnohdy doprovázen nepříjemnými a někdy i hororovými sny. Podle vědců lidé, kteří zažívají pravidelné noční můry, trpí častěji nejrůznějšími úzkostmi i přes den.

Stres může vyvolat i kožní problémy, jako jsou například zarudlé skvrny – na loktech či chodidlech – nebo třeba kopřivka v oblasti horních a dolních končetin či tváře.

Příčinu vzrůstajícího stresu můžeme hledat i v našem životním stylu.

Několikahodinové vysedávání u počítače je přímo ideální nejen pro vznik stresových situací, ale i pro výrazné poškození zraku či bolesti šíje, jež jsou vyvolány svalovým napětím.

Důsledkem přetrvávajícího, ba i enormního stresu, jsou i chvějící se horní oční víčka. V medicíně se tomu říká blefarospasmus a jako řešení tohoto problému lékaři doporučují i tzv. „vypnutí“ a zklidnění mysli, například několikaminutovým pohledem z okna či desetiminutovým zavřením obou očí a krátkodobé relaxace.

Přetrvávajícím zlozvykem je okusování nehtů

Stresové situace způsobují u mnoho lidí i nejrůznější zlozvyky. Typickými příklady je mnutí pokožky či okusování nehtů. Řešením, jak se od těch zlozvyků odpoutat, je například nákup antistresového míčku.

Mnoho lidí možná překvapí, že stres způsobuje i intenzivnější vznik zubních kazů, zvláště pak u lidí, kteří mají ve zvyku skřípat, například během noci, zuby. To totiž způsobuje mnohdy až výrazné poškození skloviny a následně urychluje vznik zubního kazu.

Pro zažívání sport i vlažná voda s citrónem

Stres může výrazně ovlivnit i náš žaludek a zažívání. Pro jeho lepší fungování se mezi lidmi vyskytuje i několik „babských rad“. Jednou z nich je pravidelné pití vlažné vody s citrónem, ideálně ihned po ránu a nalačno. Právě tato kombinace pomáhá k lepšímu zažívání a i doplnění nezbytných vitamínů, potřebných pro celé lidské tělo.

Proto, abychom co nejvíce eliminovali stres a chránili i mozek, je ideální každodenní fyzická aktivita. Právě ta pomáhá k „odlivu“ nežádoucích látek z těla a rovněž nás přivede i jak se říká na „jiné myšlenky“.

Touto aktivitou může být běh v přírodě, jízda na kole nebo jen delší procházka. Každodenní pohyb na čerstvém vzduchu je doporučován všem věkovým skupinám, od těch nejmladších až po seniory.

Pozitivní vliv má i na soustředění, a proto se doporučuje i studentům, kteří se potřebují např. rychle něco naučit nazpaměť.

Touha po sladkém a přibírání na váze

Nadměrný stres může přivodit i to, že během velmi krátké doby výrazně přiberete na váze. Právě stres průkazně vyvolává zvýšenou chuť k jídlu.

Při dlouhodobém stresu se navíc projevuje tendence vybírat si určité druhy potravin, které jsou obvykle bohaté na tuky a cukry.

Podle mnoha odborníků tyto potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru poskytují dočasnou úlevu od nejhorších pocitů způsobených stresem.