Černý kašel očkování – vše o zdraví

Spalničky, tetanus, černý kašel, tuberkulóza či dětská obrna berou každým rokem miliony dětských životů.

Medicína však zná způsob, jak těmto úmrtím zabránit – očkovací kampaně zachrání ročně 2 – 3 miliony dětí (včetně 500 případů v České republice).

Má očkování svá rizika? Jakým způsobem UNICEF nakupuje vakcíny? A proč je potřeba očkovat i proti chorobám, které se zdají být na ústupu? Očkovací programy UNICEF můžete podpořit adopcí panenky z projektu „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví Holčička z Pákistánu dostává očkovací vakcínu proti spalničkám a zarděnkám v rámci plošné očkovací kampaně UNICEF. Každý den přitom zemře na tyto choroby v Africe a Asii 330 dětí mladších pěti let. © UNICEF/Mawa

Očkování – má to smysl?/

Proč UNICEF očkuje děti?

Očkování je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak ochránit děti před nakažlivými chorobami, které pro ně mohou být smrtelné (spalničky, záškrt, černý kašel, dětská obrna a další).

Posilovat imunitu pomocí očkování můžeme navíc u dětí z nejchudších oblastí a všude tam, kde chybí dobrá zdravotní péče. Podle propočtů UNICEF jsou tak každým rokem zachráněny až tři miliony dětských životů.

Podívejte se, kde všude UNICEF očkuje.

Očkovací programy UNICEF můžete podpořit  adopcí panenky z projektu „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“ nebo příspevkem na učet :

                                                     95159515/0300  VS 205

Proč je očkování pro UNICEF priorita?

UNICEF klade důraz na prevenci před pouhým odstraňováním následků. Nedávné epidemie spalniček a černého kašle, které vloni zasáhly evropské země, ukázaly, že se mohou navrátit i již téměř vymýcené choroby.

 Posílení imunity s pomocí očkování může snížit rizika nákazy zejména u dětí, které žijí ve snížených hygienických podmínkách, v izolovaných komunitách, kam je pro lékaře těžké se dostat či v zemích, kde nefunguje základní zdravotní systém.

Každým rokem zemře 1,5 milionu dětí na choroby, jejichž vzniku dokáže očkování zabránit. Ochrana těchto dětí je pro UNICEF prioritou.

Je očkování nebezpečné?

Z praxe víme, že očkovací vakcíny zachraňují životy. Očkování je to základní, co může ochránit děti před nemocemi. Neexistuje však žádná „super vakcína“, která by 100% ochránila každého, komu je aplikovaná. Každá vakcína může vyvolat nežádoucí reakce.

Naprostá většina z nich je triviální a neohrožuje zdraví (např.: bolest v místě vpichu). Vzácně se však objevují i takové reakce, u kterých je potřeba zásah lékaře.

Každý rok jsou proočkovány stovky milionů lidí a počet negativních reakcí je v porovnání s tím nepatrný – pro záchranu milionů životů proto tato rizika považujeme za přijatelná.

Má smysl očkovat děti, které žijí ve špatných hygienických podmínkách, jsou ohroženy válkou či dalšími chorobami?

Věříme, že každé dítě má nárok na ochranu, zdraví a vzdělání bez ohledu na to, ve které zemi se narodilo. Pro miliony dětí znamená očkování rozdíl mezi životem a smrtí. Věříme, že je naší povinností dát jim šanci na zdravý život, pokud umíme zabránit, aby se smrtelnou nemocí nakazily.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví Novorozené miminko je očkováno proti tuberkulóze v liberijské Redemption Hospital ve městě New Kru. Tuberkulóza patří mezi choroby, které nejvíce ohrožují malé děti a rychle se šíří tamní komunitou. © UNICEF/Pirozzi

Mělo by být očkování povinné?

Článek 24 Úmluvy o právech dítěte hovoří o tom, že „každé dítě má právo na nejvyšší dostupnou úroveň zdravotní péče“. Očkování sice není v textu explicitně zmíněno, ale převažují odborné názory, že je to prevence, která by měla být k dispozici všem. Oba tábory – pro i proti očkování – se odvolávají na práva dětí.

Tato otázka se však mnohem více týká otázky, kde končí hranice svobodné volby a začíná oblast veřejného zdraví. Některé státy zavedly povinné očkování, protože dávají důraz právě na oblast veřejného zdraví.

Ve většině státu je však očkování dobrovolné – v lékárnách jsou k dispozici vakcíny a záleží jen na rodičích, zda nechají své dítě naočkovat či nikoliv.

UNICEF zastává názor, že by očkování mělo zůstat svobodnou volbou. Rodiče však musí mít dostatek objektivních informací včetně rizik a přínosů, aby si mohli udělat názor.

Má očkování smysl?

Výsledky mluví za vše – výskyt spalniček se podařilo v letech 2000 až 2011 snížit o 71%,  dětská obrna je v řadě zemí vymýcena úplně. Ještě v roce 1980 bylo očkováním chráněno jen 20% dětí, dnes toto číslo dosahuje hranice 83%.

I přesto stále ročně umírá 1,5 milionu dětí mladších pěti let na nemoci, kterým umíme s pomocí očkování zabránit. Od roku 2005 totiž hranice proočkovanosti roste jen velmi pomalu.

Je několik důvodů, proč tomu tak je – největší problém představuje nedostatek vyškolených zdravotníků a finančních zdrojů na pořízení dostatečného počtu vakcín.

V některých regionech komplikuje pomoc chybějící infrastruktura, nedostatek chladících zařízení pro přechovávání vakcín, nedostatek informací o očkování a obtížný přístup do izolovaných oblastí.   

Jsme si vědomi toho, že samotné dodávání vakcín není řešení situace. Proto se snažíme spolupracovat s tamními vládami, osobnostmi a zdravotnickými organizacemi, aby v daných zemích vytvořily lepší síť zdravotní pomoci.

Proč UNICEF očkuje proti nemocem, které se v dané zemi neobjevily již roky?

Podle záznamů Světové zdravotnické organizace se v roce 2013 objevily epidemie spalniček po letech ve 26 evropských zemích (včetně České republiky), zarděnky ve 12 státech.

I v místech, kde se nemoc roky neobjevila, stále existuje riziko, že epidemie propukne.

Dokladem může být Sýrie, kde se po 14 letech od vymýcení dětské obrny loni objevilo 39 případů, letos v březnu se nákaza rozšířila do Iráku, kde je již jeden potvrzený případ – UNICEF proto organizuje plošné očkování, aby se nemoc nezačala v regionu šířit.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví

Každá panenka představuje skutečné dítě, které bude v rámci očkovací kampaně UNICEF v rozvojových zemích proočkováno proti šesti hlavním smrtelným dětským chorobám (spalničky, záškrt, černý kašel, tetanus, tuberkulóza, dětská obrna).

Na požádání rádi vystavíme daňové potvrzení, neboť jde o formu daru a podle par. 15 resp. par. 20 mají plátci daně z příjmů nárok na odečet daru ze základu daně. 

foto MUDr. Rostislav Madar – předseda organizace International Humanity

Černý kašel očkování - Vše o zdraví

Látkové panenky vyrábějí dobrovolníci z celé republiky a většinou jsou to samé děti!Některé děti netrpělivě očekávají zprávu, že zrovna jejich panenka splnila poselství, které ji s láskou předaly… Potěšte je zprávou, že jejich panenka konečně našla svůj domov a že jste tak společně zachránili jedno skutečné dítě! Rodina či jednotlivec, který panenku adoptuje, obdrží spolu s panenkou blahopřání UNICEF, které zašle tvůrci panenky se zprávou, že …jeho panenka našla ,’svoji rodinu‘. 

foto MUDr. Rostislav Madar – předseda organizace International Humanity

Černý kašel očkování - Vše o zdraví Mladá dívka ze Středoafrické republiky dostává dávku vitamínu A, které zdravotníci podávají dětem po očkování proti základním dětským nemocem. Vitamín A posiluje imunitu a chrání proti oslepnutí. © UNICEF/Matas

Zajišťování vakcín v programech UNICEF

Má UNICEF dlouhodobější zkušenosti s očkováním dětí?

Jedním z prvních očkovacích programů byla ochrana evropských dětí před tuberkulózou po druhé světové válce. Když v roce 1951 tato kampaň skončila, bylo lékaři prohlédnuto 30 milionů dětí a 14 milionů z nich bylo naočkováno. Od té doby UNICEF inicioval desítky očkovacích programů. Například v roce 2012 poskytl 1,9 miliardy vakcín pro miliony dětí na celém světě.

Jaké je role UNICEF v pořizování vakcín? Spolupracuje s farmaceutickými společnostmi, aby měly vyšší odbyt svých výrobků?

UNICEF spolupracuje s vládami, organizacemi a komunitami v zemích, pro které je hodně obtížné pořídit, dovézt, bezpečně skladovat a distribuovat očkovací vakcíny.

UNICEF proto objednává a dodává do vybraných zemí potřebný zdravotní materiál – každým rokem je tak díky UNICEF a jeho partnerům proočkováno 36% dětské populace.

Činíme tak nikoli z důvodu, aby měly farmaceutické společnosti vyšší odbyt, ale protože věříme, že očkování je ochrana, kterou by mělo dostat každé dítě.

Tím, že je UNICEF největší odběratel vakcín, má výsadní postavení na trhu a může vyjednat s výrobci ty nejlepší ceny. Od roku 2008 klesla průměrná cena vakcín proti běžným dětským nemocem na čtvrtinu. V rámci kodexu transparentnosti zveřejňujeme ceny vakcín každým rokem na tomto odkazu.

Jak UNICEF ví, jaké očkování bude potřeba v dalších měsících?

Podrobně sledujeme vývoj chorob v jednotlivých oblastech, zaznamenáváme on-line všechny případy nakažlivých nemocí a monitorujeme oblasti, které by mohly být rizikové (např.: Sýrie, uprchlické tábory). Zároveň reagujeme na poptávku a potřeby jednotlivých zemí, které mají problémy se zajištěním, dodávkou a distribucí očkovacích vakcín. Více podrobností můžete zjistit ZDE.

Jaká je „hodnota“ vakcíny?

Kromě toho, že očkovací vakcína může zachránit život lidí, má také ekonomický dopad, který lze vyjádřit penězi.

Jak ukázala nedávná studie Světové zdravotnické organizace, použití aktuálně vyrobených vakcín v 72 nejchudších zemích světa by zachránilo 6,4 milionu životů a ušetřilo by 6,2 miliardy dolarů, které by v opačném případě musely být vynaložené na léčbu nemocných pacientů. Tito lidé, kteří by se vyhnuli díky očkování chorobám, by v letech 2011 až 2020 vydělali pro své země 145 miliard dolarů.

Platí, že je finančně mnohem náročnější léčit a kontrolovat vzniklou epidemii než zabánit jejímu vzniku. Zdravé děti mohou chodit do školy. Jejich rodiče se o ně nemusí celé dny starat, ale mohou chodit do práce. Očkování znamená pro mnoho zemí budoucnost. Proto je to priorita také pro UNICEF.

Zajímavé:  Dalacin - vše o zdraví

Kolik procent nákladů UNICEF představuje očkování?

Očkování patří v rozpočtu UNICEF mezi priority. V roce 2012 bylo na programy plošného očkování vynaloženo 1053 milionů dolarů, což činí téměř polovinu z rozpočtu vyčleněného na dodávky UNICEF. Do 96 zemí světa bylo dovezeno 1,9 miliardy očkovacích vakcín.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví Tetanus ohrožuje každým rokem životy 130 milionů dětí a žen ve 38 zemích. Spolu s dodržováním hygienických zásad je očkování nejlepší dostupná prevence pro většinu z nich. © UNICEF/Asselin

Logistika a distribuce

Jak se vakcína dostane ke konkrétnímu dítěti?

Všechny dodávky očkovacích vakcín jsou vyrobeny na specializovaných pracovištích na různých místech světa a dováženy pomocí letadel do jednotlivých zemí. Všechny vakcíny musí být po celou dobu přepravy udrženy v chladném prostředí. Protože často pracujeme v prostředí bez elektrické energie, vyvinuli jsme novou technologii chlazení prostřednictvím solárních panelů.

Celá přeprava by se tak měla odehrát velmi rychle – od chvíle, kdy vakcíny opustí svou výrobnu, se musí dostat opět do chladícího zařízení do 72 hodin. V terénu děti očkují zdravotníci či vyškolení dobrovolníci. Vakcíny se dostávají po zemi, po vodě, někdy i na hřbetech domácích zvířat až do té nejizolovanější vesnice na světě.

Seznamte se podrobněji s cestou očkovacích vakcín.

Které děti dostanou vakcíny?

UNICEF každým rokem zajišťuje očkování pro 36 procent dětí na celém světě. Jen v roce 2012 distribuoval 1,9 miliardy očkovacích vakcín v hodnotě 1053 milionů dolarů.

Během humanitárních katastrof se děti dostávají do největšího ohrožení – nefunguje zdravotní systém, nemají přístup k nezávadné vodě, nemohou dodržovat hygienické zásady.

Velké přesuny lidí a nutnost žít na malém prostoru zvyšuje riziko přenosu nákazy z člověka na člověka. Proto se UNICEF zaměřuje zejména na tyto děti.

Jen v roce 2012 naočkoval UNICEF více než 38,3 milionu dětí, které se ocitly v krizové situaci následkem přírodní katastrofy nebo ozbrojeného konfliktu.

Proč UNICEF očkuje plošně celé generace dětí?

Aby bylo zabráněno šíření infekčních nemocí, je třeba plošně naočkovat děti žijící v dané oblasti a zvýšit celkovou proočkovanost populace alespoň na 80 – 90%.

 Tímto způsobem je zaručeno, že riziko vzniku epidemie či šíření nákazy je minimální. V předchozích letech se například podařilo vymýtit dětskou obrnu z Indie.

UNICEF má za cíl, aby nejpozději v roce 2020 měl každý rodič možnost nechat své děti očkovat.

Ve kterých zemích UNICEF očkuje? Podle čeho rizikové oblasti vybírá?

V roce 2012 dodal UNICEF očkovací vakcíny do 96 zemí světa.

Tyto země jsou vybírány po pečlivé úvaze týkající se rizika vzniku epidemie – plošné očkování UNICEF zvažuje v místech přírodních a válečných katastrof, na místech uprchlických táborů, kde se sdružuje velké množství lidí, v zemích, kde je početná dětská populace a vysoká míra dětské úmrtnosti, v zemích, kde nedostatečně funguje zdravotnický systém či v zemích, kterým ekonomická situace nedovoluje pořídit dostatečné množství očkovacích vakcín.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví Haiti patří mezi státy, ve kterých nebyla dětská obrna stále vymýcena. V zemích jako Indie se přitom s pomocí očkování podařilo zamezit šíření této choroby. © UNICEF/Dormino

Bezpečnost vakcín

Testují farmaceutické firmy prostřednictvím UNICEF léky na chudších lidech?

UNICEF nakupuje pouze vakcíny, které schvaluje Světová zdravotnická organizace a které podléhají přísným mezinárodním standardům.

Světová zdravotnická organizace kontroluje jejich proces výroby, zabývá se jejich bezpečností a testy. Jednotlivé země poté samy hodnotí, zda může daná vakcína být použita na jejich území.

Bezpečnost vakcíny se navíc neustále kontroluje, testy jsou opakovány každých 6 měsíců. Více o procesu bezpečnosti si přečtěte zde.

Proti jakým chorobám UNICEF očkuje?

UNICEF používá vakcíny proti těmto nemocem: tuberkulóza, tetanus, záškrt, dávivý kašel, žlutá zimnice, rotavirové a pneumokokové infekce, spalničky, žloutenka typu A a B, dětská obrna, příušnice, zarděnky a meningitida. Všem těmto nemocem je možno účinně předejít pomocí vakcín, jejichž bezpečnost sleduje Světová zdravotnická organizace.

Jak očkování mění životy dalších členů rodiny?

Proces očkování je přínosný nejen pro dítě, ale často pro další členy rodiny, které spolu s ním navštíví kliniku či zdravotníka v terénu. Ten věnuje pozornost také rodičům, může včas upozornit na nějaký zdravotní problém, případně doporučit další vyšetření. Očkované děti jsou prohlédnuty, zda netrpí podvýživou, zda mají dostatek vitamínů či nemají problémy s růstem a vývojem.

V loňském roce byly lidem v 69 zemích světa distribuovány také moskytiéry chránící před malárií, vitamín A posilující imunitu a chránící před ztrátou zraku a odčervovací tablety. V mnoha zemích, kde probíhá očkování, UNICEF realizuje také svůj program na podporu hygieny a nezávadné vody.

Černý kašel je v Česku na vzestupu, je třeba lepší očkování

Téměř 90 let používá lidstvo vakcínu proti černému kašli – pro kojence často fatálnímu onemocnění. Nakažených přesto poslední dobou nejen v Česku přibývá, bakterie může způsobit i smrt.

Mohou za zvýšený výskyt nemoci rodiče dětí, kteří odmítají povinná očkování? Mechanismy bakteriálního onemocnění zkoumají v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

První vakcína proti černému kašli vznikla ve třicátých letech 20. století v USA. Pro očkovací látku využívala mrtvé bakterie původce nemoci – Bordetella pertussis. Byla velmi účinná, ale bohužel v některých případech způsobovala nepříjemné vedlejší účinky.

Objevila se tedy poptávka po vakcíně, která by byla bezpečnější. V devadesátých letech 20. století se začala používat látka založená na pouhých komponentech neboli vybraných částech bakterie. Bezpečnost očkování se zvýšila, ale za cenu snížení účinnosti (cca 71–85 %). Navíc s každým uplynulým rokem po očkování obrana jedince klesá.

V Česku je očkování proti černému kašli součástí tzv. hexavakcíny (kromě výše uvedených chrání ještě proti hepatitidě B, dětské obrně a bakterii Haemophilus influeanze b, způsobující např. meningitidu).

Mimochodem u zrodu té úplně první vakcíny proti černému kašli stála dětská lékařka a výzkumnice Leila Denmarková. Narodila se v roce 1898 v USA, kde začala svou pediatrickou praxi provozovat v roce 1928. Teprve v roce 2001 odešla do důchodu jako nejstarší sloužící pediatrička světa ve věku 103 let. (Nakonec se dožila 114 let.)

Přestože je černý kašel nemoc, která nemá žádný přírodní rezervoár – šíří se výhradně z člověka na člověka – a existuje proti ní očkování, nepodařilo se ji vymýtit (jako třeba pravé neštovice).

Má to několik důvodů: očkování není 100% účinné, nechrání člověka po celý život a také není vždy dostupné v nejchudších zemích. Navíc onemocnění je skoro vždy diagnostikováno se značným zpožděním a často není správně rozeznáno. Přesná čísla proto neexistují.

Model z roku 2017, na kterém se podíleli odborníci z WHO, odhaduje, že se ročně nakazí až 24 milionů lidí na celém světě. A důsledkem je 160 tisíc úmrtí dětí mladších pěti let.

Nákaza se nevyhýbá ani Česku, byť jde o stovky infekcí za rok a k úmrtí dochází jen zcela výjimečně (od roku 1984 šest případů; z toho jeden muž ve věku 75 let a pět dosud neočkovaných dětí mladších půl roku). Počet infikovaných u nás přesto rok od roku stoupá.

Bakterie v laboratoři

„Za zvýšený počet výskytu černého kašle může především méně účinná vakcína a pak rodiče, kteří odmítají očkování. A také evoluce patogenu,“ upozorňuje Jana Kamanová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „A paradoxně také vědci – díky pokroku v technologiích, medicíně a novým poznatkům mohou lékaři přesněji diagnostikovat černý kašel ve více případech než v minulosti.“

Sama se věnuje právě bakterii černého kašle jako modelovému organismu. Studuje, jakými mechanismy člověkem manipuluje. Přestože jde o dlouho známý patogen, spousta otázek ještě zůstává otevřená. Například, proč je tato bakterie tak extrémně virulentní. Co virulenci vůbec spouští.

„Když pracujeme s tkáňovými kulturami, Bordetella pertussis zabíjí epiteliální buňky.

Ale když uděláme preparát z myší, bakteriespokojeně sedí na sliznici a není vidět žádná nekróza – takže in vivo nedochází k zabíjení epiteálních buněk,“ ilustruje jednu z nevysvětlených záhad Jana Kamanová.

Vědci nevědí, co se na buněčné úrovni v tu chvíli děje. Buď patogen používá své „zbraně“, ale nejsou účinné, anebo je v tu chvíli má vypnuté. Právě to chtějí prozkoumat.

Nejen z čisté zvědavosti, ale také pro případné pozdější využití v medicíně – ať už k vývoji nové účinnější vakcíny, nebo k léčbě.

A nemusí přitom jít jen o černý kašel! Spoustu mechanismů a strategií mají totiž patogenní bakterie společné napříč druhy.

Nanometrová injekce

Janu Kamanovou zajímá především jeden z nich, takzvaný sekreční systém typu III, označovaný také T3SS. Jde o jakousi miniaturní „injekční stříkačku“, kterou má bakterie na povrchu svého těla a jejíž pomocí vstřikuje do napadené buňky toxiny (odborně řečeno efektory – chemicky jde o proteiny).

Velmi podobný sekreční systém, jako má bakterie způsobující černý kašel, mají také třeba bakterie salmonely, přestože jsou si vývojově velmi vzdálené – laicky řečeno nejsou si vůbec příbuzné.

Do DNA bakterií se kód dostal pomocí tzv. horizontálního transferu genů.

Zajímavé:  Bolesti hlavy - vše o zdraví

V podstatě to znamená, že se sekreční systém typu III nevyvinul nezávisle na sobě evolucí v odlišných organismech, ale že byl do jejich DNA zanesen z jiné bakterie třeba nějakým virem.

Černý kašel očkování - Vše o zdravíJana Kamanová působila mj. na prestižní Yalské univerzitě v USA.

„Takto přinesené geny jsou většinou důvodem patogenity. Kódují toxiny, systémy, které podvracejí funkce buněk,“ vysvětluje Jana Kamanová.

Stejný systém se tak našel nejen u salmonely, ale třeba také u rovněž zcela nepříbuzného rodu bakterií Aeromonas, napadajícího především ryby a obojživelníky. Kupříkladu Aeromonas dhakensis způsobuje průjmová onemocnění i u lidí.

Je to komenzál pijavic. Léčba pijavicemi opět přichází do módy a pokud se jimi někdo léčí, může nákazou onemocnět.

Záhady původce nemoci

Nezodpovězených otázek ale Bordetella pertussis nastoluje více. Její příbuzná bakterie Bordetella bronchiseptica způsobuje chronické onemocnění domácích zvířat. Geneticky je starší než bakterie způsobující černý kašel. Proč ale Bordetella pertussis vyvolává akutní onemocnění, když její „předek“ způsobuje nemoc chronickou? Proč patogen změnil strategii? Která změna v její DNA za to může?

I v tomto případě se zdá, že by mohlo jít o souvislost s málo prozkoumaným sekrečním systémem typu III. Ten produkuje několik toxinů, mezi nimi tzv. BteA. O něm se neví prakticky nic. „Není podobný skoro ničemu.

Nevíme, co dělá, jakou má funkci, proč ho bakterie produkuje,“ objasňuje Jana Kamanová, proč ji právě tohle téma zaujalo. Ví se, že protein BteA produkuje Bordetella bronchiseptica i Bordetella pertussis. Molekula je to složitá, obsahuje sekvenci přes 650 aminokyselin.

U proteinu bakterie černého kašle je ale nepatrně odlišná, obsahuje navíc jeden aminokyselinový zbytek alaninu, kterým se liší od své předchůdkyně.

Může stát právě tahle evoluční změna za změnou strategie patogenu? Může být jediná změna v jediné molekule produkovaného toxinu příčinou rozdílu mezi chronickou a akutní nemocí?

Vědci vědí, že protein BteA u černého kašle je méně aktivní než u Bordetelly bronchiseptica. „Pro bakterii by ale bylo velice jednoduché gen, který ji kóduje, vypnout a protein prostě neprodukovat. Ale ona jen snížila jeho aktivitu a produkuje jej dál.

Zajímá nás proč,“ vysvětluje Jana Kamanová. Se svým týmem zjistila, že když do genu bakterie černého kašle vloží kód bteA z Bordetelly bronchiseptica (bez alaninu), významně se sníží počet zánětlivých ložisek v plicích (u myší).

Zdálo by se tedy, že právě tato změna v jediném místě genu může přispívat k chroničnosti nemoci.

Definitivní odpovědi zatím nemáme. Vlastně neznáme ani všechny otázky – jak se říká, ve vědě každá odpověď otevře dvě nové otázky. Jana Kamanová bude se svým novým týmem hledat způsob, jak je zodpovědět. Umožní jí to grant Akademie věd ČR, tzv.

prémie Lumina quaeruntur. Jde o podporu vynikajícím vědcům, která jim poskytuje daleko více svobody než běžné granty. Navíc jde o finance na pět let, což vědci základního výzkumu oceňují především. – nikdy se předem neví, co objeví.

A na bádání je třeba čas.

V tom spočívá krása základního výzkumu. Poznatky, které se Janě Kamanové snad podaří získat, mohou přitom vést i k aplikacím – třeba k nové očkovací látce.

„Možná zjistíme, že lze do vakcíny proti černému kašli přidat nějaký komponent, který ji zefektivní,“ říká. Je to ale běh na dlouhou trať. Od objevu k praxi je daleká cesta.

Člověk nemusí mít štěstí ani ve vědě, ani na dlouhověkost jako Leila Denmarková, aby se výsledků své práce dožil. Ale sebemenší poznatek, který může přispět k záchraně života, je cenný.

Plnou verzi článku najdete v časopise A / Věda a výzkum na stranách 60 až 63. Čtvrtletník vydává Akademie věd ČR v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR. Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.

  • Černý kašel očkování - Vše o zdraví4/2019 (verze k listování)4/2019 (verze ke stažení)
  • Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČRFoto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (titulní fotografie: Shutterstock)

Černý kašel (dávivý kašel, pertuse)

Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou, tedy kapénkami, které vznikají zejména při mluvení, kašlání a smrkání. Vyskytuje se především u dětí, ale mohou se nakazit i dospělí. Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, zejména pro děti mladší 4 měsíců.

Nejvíce případů pertuse v ČR bylo zaznamenáno po 2. světové válce v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů onemocnění (nemocnost 520,5/100 000 obyvatel). Po zavedení plošného očkování proti pertusi v roce 1958 rychle a výrazně klesala úmrtnost a nemocnost v dětské populaci.

Z původních desetitisíců případů ročně se výskyt pertuse od druhé poloviny 70. let do roku 1992 pohyboval v rozmezí 5–48 případů ročně. Nejméně případů bylo hlášeno v roce 1989, celkem 5 onemocnění.

Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend nemocnosti a pravidelně se opakující 2–5leté cykly nárůstu a poklesu hlášené nemocnosti, podobně jako v jiných státech. Onemocnění se objevuje v průběhu celého roku.

Onemocnění se vyskytuje ve všech věkových skupinách. Hlavním zdrojem černého kašle v populaci jsou v současné době dospívající a dospělí. Ti mívají často atypický, proto mnohdy nepoznaný průběh onemocnění, a mohou nakazit černým kašlem své okolí.

Černý kašel očkování - Vše o zdraví

Obrázek 1: Trend onemocnění pertusí v České republice v letech 1997–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí:

  • od 9. týdne věku (2. měsíc),
  • další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
  • přeočkování se provede v 11.–13. měsíci života dítěte (schéma 2+1),
  • očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli během 5.–6. roku věku dítěte,
  • očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně během 10.–11. roku věku dítěte.

Očkování dospělých je doporučeno zejména v rámci prevence přenosu onemocnění na nejmenší děti. Výhodné je spojit termín očkování proti černému kašli s pravidelným očkováním proti tetanu kombinovanou vakcínou se sníženým množstvím antigenů, tedy současně i proti tetanu a záškrtu. Očkování je vhodné i pro cestovatele.

Očkování těhotných je nejlepším způsobem ochrany nejmenších dětí před onemocněním. Děti do jednoho roku života jsou dávivým kašlem nejvíce ohrožené, a to zejména možnými komplikacemi.

Nejčastějším zdrojem onemocnění pro nejmenší jsou právě nejbližší kontakty, tedy matka, otec, sourozenci, prarodiče apod. Vhodně načasované očkování v graviditě vede k dostatečnému přenosu mateřských protilátek do těla plodu.

Přenos mateřských protilátek je zahájen přibližně za dva týdny po očkování těhotné ženy. Nejlepší načasování pro očkování v těhotenství s ohledem na maximální přenos protilátek je během třetího trimestru a nejpozději dva týdny před očekávaným porodem.

Po narození je tak dítě mateřskými protilátkami chráněno před závažným průběhem onemocnění během nejkritičtějšího období dvou měsíců, kdy ještě nemůže být očkováno.

V prosinci 2015 vydala Národní imunizační komise (NIKO) při Ministerstvu zdravotnictví České republiky doporučení pro očkování těhotných žen proti černému kašli.

Příznaky onemocnění

Pertuse je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Projevy onemocnění jsou vyvolány biologicky aktivními látkami, které produkuje původce Bordetella pertussis. Toxiny napadají a porušují sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a pronikají také do krve.

Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden.

Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji.

Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého sputa nebo zvracením (dávivý kašel). Kašel se zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu.

Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, to je důležité odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.

Černý kašel je nejzávažnější pro novorozence a kojence, protože se mohou rozvinout život ohrožující komplikace.

Poslechněte si černý kašel:

Léčba

Léčba černého kašle patří vždy do rukou lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě. Antibiotika se musí užívat podle doporučené dávky po stanovenou dobu. Pokud se nasadí antibiotika včas, redukuje se významně trvání a závažnost příznaků a zkracuje se doba, po kterou je pacient nakažlivý.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle trvá 7–10 dní, s rozsahem 1–3 týdny.

Původce: bakterie Bordetella pertussis, proto se také onemocnění nazývá pertuse. Onemocnění s podobnými, obvykle mírnějšími příznaky, parapertusi, vyvolává bakterie Bordetella parapertussis.

Zdroj: infikovaný člověk.

Zajímavé:  Ambiderman - vše o zdraví

Přenos: přenáší se od nemocného nebo infikovaného jedince na osoby v blízkém okolí prostřednictvím kapének, které vznikají hlavně při mluvení, kašlání a kýchání. Výjimečně je možný přenos předměty kontaminovanými sekrety od nemocného.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti začíná na konci inkubační doby. Nejvyšší nakažlivost je v časném období katarálního stadia (tzn. stadia vyznačujícího se zánětem sliznic), pak se postupně snižuje.

Bez léčby končí nakažlivost obvykle tři týdny po začátku paroxysmálního stadia (tzn. stadia vyznačujícího se záchvatovitým kašlem). Při cílené antibiotické léčbě končí nakažlivost obvykle pátý den po zahájení terapie. Vnímavost je všeobecná.

Očkování ani prožité onemocnění neposkytuje trvalou celoživotní ochranu.

Výskyt černého kašle dosáhl svého dlouholetého maxima. Prodělaná nemoc ani očkování dlouhodobě neochrání, SZÚ

5. listopad 2013| MUDr. Fabiánová Kateřina

Přestože mnozí považují černý kašel za nemoc minulosti, počet nakažených v letošním roce mluví o opaku. Zaznamenáváme rekordní výskyt této choroby, od začátku roku přes 880 nemocných, což odpovídá stavu z šedesátých let minulého století.

Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě, a také chronicky nemocní pacienti s astmatem či CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Onemocnět však může kdokoliv, podle statistik až 90 % vnímavé populace.

Chráněný je přitom jen ten, kdo se pravidelně nechává přeočkovat, protože prodělání nemoci ani očkování neposkytuje dlouhodobou ochranu. I proto se bakterie stále více šíří a roste počet nemocných ve všech věkových kategoriích.

Černý kašel je bakteriální, vysoce infekční onemocnění dýchací soustavy. Nejčastěji se projevuje typickými záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat řadu týdnů, až sto dnů. Mnohdy je nemoc spojena se zvracením, úbytkem váhy nebo celkovým vyčerpáním. Kvůli urputnému kašli může dojít až ke zlomeninám žeber, vzniku kýly či pomočování.

Zejména u nejmenších dětí a starých lidí mívá černý kašel závažný průběh. Chorobu mohou doprovázet vážné zápaly plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému a těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou i zemřít.

Onemocnění způsobuje komplikace také u neočkovaných jedinců trpících astmatem nebo CHOPN. Sliznice jejich dýchacích cest je již poškozena a jsou tudíž vůči černému kašli náchylnější.

Statistiky potvrzují, že každý třetí astmatik nebo pacient s CHOPN černým kašlem opravdu onemocní a zhorší se u něj projevy jeho základní nemoci.

V České republice se proti černému kašli povinně očkuje jen v dětském věku. V rámci hexavakcíny získají ochranu kojenci a batolata, po té se přeočkovávají předškoláci a od roku 2009 i děti v 10-11 letech.

„Očkování u školních dětí jsme zavedli, protože jsme zaznamenávali stále více nemocných z řad adolescentů. Tyto statistiky poukázaly na fakt, že očkování poskytuje časově omezenou ochranu na čtyři až dvanáct let a je tudíž nutné přeočkovávat,“ vysvětluje MUDr.

Kateřina Fabiánová. Přesto, že očkování chrání jen několik let, je nejspolehlivější prevencí. „Vakcinace sníží pravděpodobnost onemocnění a zabrání závažným průběhům nemoci.

Dospělí očkováním navíc minimalizují přenos černého kašle na nejmenší děti,“ dodává epidemiolog Státního zdravotního ústavu v Praze MUDr. Kateřina Fabiánová.

V dospělosti si však pravidelné obnovení vakcinace musí hlídat každý sám. „Tady vidím problém. Často se v ordinaci setkávám s mladými dospělými, kteří o nutnosti přeočkovat se vůbec nevědí.

Přitom právě v této věkové skupině máme nejvíce pacientů. Zároveň se jedná o budoucí rodiče, kteří nemocí můžou ohrozit své novorozené dítě,“ podílí se o zkušenost infektolog z Nemocnice Na Bulovce MUDr.

Zuzana Blechová a doplňuje, že černý kašel proděláme v průměru 2-3krát za život.

Poznat nástup černého kašle nemusí být vždy jednoduché, zvláště pokud se neprojeví typickým kokrhavým kašlem, ale jen „obyčejným“, dlouhotrvajícím pokašláváním. Řada dospělých ho pak může mylně považovat za běžné nachlazení, a aniž by o tom věděli, stávají se přenašeči vysoce infekční nemoci.

Černý kašel se diagnostikuje podle klinických projevů a laboratorních vyšetření – výtěrem a sérologickým vyšetřením krve. Proti nemoci zabírají antibiotika, která však kašel utlumí, jen pokud jsou podána ihned po propuknutí nemoci. V opačném případě se z bakterie černého kašle uvolní do krevního oběhu toxin, který vyvolává záchvaty kašle.

V této fázi již antibiotika pacientovi od kašle nepomohou, nicméně musí se užívat i několik týdnů, protože zabrání vzniku dalších komplikací.

V posledních letech u nás černý kašel zapříčinil čtyři úmrtí. Ve všech případech nemoci podlehli dosud neočkovaní kojenci, kteří se nakazili od členů rodiny. Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese – nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.

Vracející se černý kašel netrápí jen obyvatele České republiky, v sousedním Rakousku a Německu se v reakci na návrat nemoci rozhodli proti černému kašli přeočkovávat plošně dospělé.

Ve Spojených státech amerických, kde prevence zdraví hraje významnou roli, dokonce zavedli plošné očkování pro budoucí maminky, aby tak chránili novorozence. Kvůli nutnosti pravidelně přeočkovávat doporučují obnovovat ochranu před každým porodem.

I zde se totiž objevilo alarmující zvýšení úmrtnosti u dětí do jednoho roku, stejně jako například v Kanadě, Austrálii či Velké Británii.

Podobně jako u nás i v těchto vyspělých zemích dochází k nákaze od nejbližších rodinných příslušníků a umírají nejmenší děti, které ještě nejsou chráněny očkováním. V České republice odborníci z Národní imunizační komise doporučují přeočkovat dospělé proti černému kašli minimálně jedenkrát v dospělosti.

  • Pro více informací kontaktujte:
  • MUDr. Kateřina Fabiánová, epidemiolog, Státní zdravotní ústav v Praze
  • e-mail: [email protected]

Černý kašel hrozí dál. Je dobré se přeočkovat

Letos dávivým kašlem ve Zlínském kraji onemocnělo už 15 lidí. Účinek povinné vakcíny po letech slábne, další dávky pojišťovny nehradí

Účinek povinného očkování po šesti až dvanácti letech klesá a očkování v dospělosti už pojišťovny nehradí. Jedna vakcína, která obsahuje také očkovací látku proti záškrtu a tetanu, stojí asi 750 korun.

Je třeba se očkovat každých deset let. Podle strategie Národní imunizační komise se očkování doporučuje hlavně nastávajícím rodičům, sourozencům a prarodičům v rodinách, kde je očekáváno narození dítěte.

Očkování proti černému kašli je povinné od roku 1958. Po zavedení očkování počet případů rychle klesl jen na desítky případů ročně a u dětí se už černý kašel objevuje vzácně.

„I přes výrazný pokles se ale onemocnění dál v lehčí formě udržuje mezi dospělými a adolescenty, z nichž někteří mohou být i nosiči bakterie. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč není možné onemocnění černým kašlem úplně trvale vymýtit a proč počty nemocných mírně stoupají,‘ vysvětluje vedoucí protiepidemického odboru KHS ZK Hana Tkadlecová.

Dostává k nám ze sousedních krajů

Černý kašel se podle statistik Státního zdravotního ústavu hojně vyskytuje v sousedních krajích, konkrétně v Jihomoravském a na Vysočině. Právě z Jihomoravského kraje se do okresu Uherské Hradiště dávivý kašel velkou měrou dostává.

„Bohužel je to tak. Lidé si navíc zvykli cestovat za hranice naší země, kde se černý kašel také ve velké míře vyskytuje,‘ konstatuje primářka infekčního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Eva Černá.

Dávivý kašel se podle ní neblaze podepsal na zdraví obyvatel Zlínského kraje. „Zjistili jsme, že imunita místních lidí není tak vysoká, aby se mohli této nemoci bránit,‘ dodala Černá.

Černý kašel se podle lékařů u dospělé populace objevuje sporadicky a v lehčí formě. Často nebývá diagnostikován, protože je třeba na něj provést cílený laboratorní test.

„Setkala jsem se s lidmi, kteří tuto nemoc přešli i sami,‘ potvrzuje praktická lékařka ze Starého Města Marcela Šupková.

Při léčbě se podle ní standardně nasazují antibiotika. „Ta ale nesmějí obsahovat penicilinovou složku, jelikož jsou proti ní bakterie černého kašle imunní,‘ dodala Šupková. Pokud onemocní starší dítě či dospělý člověk, projevuje se černý kašel většinou jako nehorečnaté respirační onemocnění s obtěžujícím dlouhodobým kašlem.

Dospělý nositel bakterie ovšem může nakazit vnímavé malé děti ve svém okolí.

„Rodinní příslušníci jsou nejčastějším zdrojem infekce pro vnímavého kojence. Člověk je infekční na začátku onemocnění, asi první dva až tři týdny. Inkubační doba nemoci se pohybuje nejčastěji mezi sedmi až deseti dny,‘ informovala Hana Tkadlecová z krajské hygienické stanice.

Nesmějí k dětem

Nemocní se podle ní musejí vyhýbat kontaktu s velmi malými neočkovanými dětmi. Pro ty je totiž černý kašel závažným onemocněním, mohou se kvůli němu udusit. „V minulých letech na dávivý kašel v České republice zemřely tři děti,‘ upozornila Tkadlecová.

Černý kašel představoval ještě v polovině minulého století pro kojence a malé děti velice vážnou hrozbu. Ještě před 2. světovou válkou bylo hlášeno několik stovek úmrtí na černý kašel ročně. Onemocnění prodělané v útlém věku navíc mívalo často i trvalé následky.

Co je černý kašel, jak se přenáší a léčí?

Černý kašel nebo dávivý kašel (lat. pertussis, počeštěně někdy pertuse) je infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí.

  • Onemocnění se zjišťuje podle příznaků kašle, teploty nebo podle kultivace vykašlaného hlenu, ve kterém je obsažena bakterie Bordetella pertussis.
  • Při léčení tohoto onemocnění se používají širokospektrální antibiotika.   Zdroj: Wikipedie a oslovení lékaři
  • JAKUB SCHMID

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *