Česká lékařská komora je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky. Byla zřízena v roce 1991. Členství v komoře je pro lékaře povinné. Komora dbá na to, aby její členové vykonávali své povolání odborně a v souladu s etikou, zaručuje odbornost svých členů, hájí jejich práva a zájmy a chrání jejich profesní čest.
6. května 2021
Premium Byl to jeden z největších případů lékařské korupce v Česku, ale pro většinu aktérů skončil…
11. dubna 2021
Prezident Miloš Zeman oznámil, že se nově bude řadit mezi vozíčkáře. Pokud se uskuteční oslavy…
7. dubna 2021
Premium Roberta Plagu si školské organizace uhájily, Jan Blatný takové štěstí neměl. Víc než ruská vakcína…
28. března 2021
Podle hlavního epidemiologa IKEMu a vedoucího Mezioborové skupiny pro epidemické situace Petra…
28. března 2021
Premium Počet Čechů s fyzickými problémy způsobenými psychikou roste. Janu Kolářovou trápily nateklé dásně…
aktualizováno 3. března 2021
Ministr vnitra Jan Hamáček chce kvůli kritické situaci v nemocnicích vyhlásit pracovní povinnost…
3. března 2021
Podle odborníků v Česku nezaberou přísná opatření, která na následující tři týdny vyhlásila vláda….
24. února 2021
Premium Za několik dní to bude rok, co se v České republice potvrdily první tři případy koronaviru. Od té…
Témata: Advent a Vánoce, Adventní věnec, Avignon, český lékař, Krajská hygienická stanice, Lékař, MF DNES, Nouzový stav, Orava, podvod, Polsko, Protiepidemický systém (PES), Psychika, Saúdská Arábie, Slovensko, text, továrna, vakcína, Vladislavský sál, Z vašich příběhů, Adam Vojtěch, Gymnázium nad Štolou, Jan Kvaček, Jižní Čechy, Karel Havlíček, Martin Červíček, Martin Netolický, Nemocnice Znojmo, Okresní soud v Náchodě, Petr Arenberger, Petr Suchoň, Poradna: Psychosomatické potíže, Rádio Impuls, Roman Šmucler, TOP 09
Česká lékařská komora – úloha a význam – 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Česká lékařská komora
Česká lékařská komora (ČLK) je zřízena Zákonem č. 220/1991 Sb. České národní rady o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře jako profesní nezávislá samospráva lékařů.
Každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem ČLK. Ta garantuje odbornost svých členů, hájí je a poskytuje jim servis.
Zákon jí nicméně ukládá i povinnost plnění disciplinární pravomoci vůči svým členům.
- ČLK jako profesní samospráva tedy zejména:
- – dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem, stanoveným řády komor,
- – zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékařského povolání podle zvláštních předpisů,
- – posuzuje a hájí práva a profesní, sociální a hospodářské zájmy svých členů
- – chrání profesní čest svých členů.
- Organizační struktura ČLK
Funkce v orgánech ČLK a okresních sdruženích jsou čestné, za jejich výkon je vyplácena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů. Volení funkcionáři musí vykonávat lékařskou praxi.
ČLK zastupuje prezident. Současným prezidentem ČLK je MUDr. Milan Kubek. Prezidenta komory v případě jeho nepřítomnosti a v rozsahu pověření zastupuje viceprezident. Nejvyšším orgánem ČLK je sjezd delegátů.
Ten volí prezidenta, který zastupuje ČLK navenek, viceprezidenta, který ho v případě potřeby zastupuje a představenstvo, které je řídícím a výkonným orgánem komory.
Disciplinární pravomoc vůči všem členům komory vykonává Čestná rada komory a Revizní komise komory kontroluje její činnost. Mezi poradní orgány ČLK dále patří Etická komise a Vědecká rada.
Základním článkem ČLK jsou nicméně okresní sdružení lékařů. Tato sdružení se mohou slučovat a vytvářet společné orgány.Okresní sdružení má tyto orgány :
- – okresní shromáždění ( které je nejvyšším orgánem okresního sdružení),
- – představenstvo okresního sdružení,
- – čestnou radu okresního sdružení,
- – revizní komisi okresního sdružení.
- Význam ČLK
Profesní samospráva v podobě lékařské komory s povinným členstvím je modelem, který je ve vyspělých zemích obvyklý a v současné době se pokládá za optimální způsob samosprávy tak náročného povolání, jako je povolání lékaře.
Význam profesní samosprávy je akcentován především v možnosti účinného a odborného zastupování a hájení zájmů lékařů jako celku.
V zemích, které povinné členství v komoře nemají je tato možnost zastupování velice omezena a lékaři, jako zástupci specifické a velice náročné profese jsou tak vystaveni a nechráněni před neodbornými a nejčastěji politicky orientovanými zásahy do výkonu a organizace lékařské profese.
V tomto ohledu je lékařskou komoru zapotřebí vnímat jako prostředek garance odbornosti lékařského stavu a hájení zájmů lékařů, oba tyto body ČLK v současné době naplňuje v historicky nejvyšší míře.
Reakce Ministerstva zdravotnictví na tiskovou konferenci ČLK k Projektu Ukrajina
Vytvořeno: 4. 9. 2018 Poslední aktualizace: 4. 9. 2018
Odbor komunikace s veřejností
tiskové oddělení
Ministerstvo zdravotnictví je nadále přesvědčeno o tom, že příchod odborných pracovníků z Ukrajiny je jednou z možností, jak řešit nedostatek lékařů a sester v českých nemocnicích, zejména v pohraničních oblastech.
V celé řadě českých nemocnic dnes pracují kvalifikovaní lékaři a sestry z Ukrajiny na odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky.
V případě ukončení Projektu Ukrajina, ke kterému opakovaně vyzývá Česká lékařská komora, by reálně hrozilo uzavření některých oddělení a omezení zdravotní péče pro české pacienty, na což také v květnu upozornila Asociace krajů ČR a jednoznačně se postavila za zachování projektu.
Poptávka po lékařích z Ukrajiny je především v krajských nemocnicích v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se místní zdravotnická zařízení potýkající se zásadním nedostatkem lékařů. Je nutné zdůraznit, že z celkového počtu cca 50 tisíc lékařů v ČR je zhruba 1 % lékařů, které získali vzdělání mimo EU. Jedná se tak v celkovém měřítku o marginální počet lékařů.
Ministerstvo zdravotnictví v rámci zákonných možností může udělit ukrajinským lékařům roční výjimku, během které jsou povinni úspěšně složit aprobační zkoušku v českém jazyce.
Cílem této výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se český jazyk, což by jim mělo usnadnit složení aprobační zkoušky.
Po celou dobu této praxe musí být nad lékařem zajištěno řádné přímé odborné vedení (a nemusí být ze strany primáře), kvalita zdravotní péče tak rozhodně není ohrožena.
Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně zodpovídá dané zdravotnické zařízení. Zdůrazňujeme, že pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky. Společně s kraji proto v nemocnicích na podnět provádí důkladné kontroly.
Ministerstvo zdravotnictví zásadně odmítá tvrzení České lékařské komory, že v současné chvíli v ČR pracuje přes 400 lékařů z ciziny bez ukončeného medicínského vzdělání na základě výjimky MZ.
Za prvé zdůrazňujeme, že všichni tito lékaři mají medicínské vzdělání nostrifikované na českých univerzitách a v ČR složí aprobační zkoušku, která ověří, zda jejich vzdělání dosahuje českých standardů. Za druhé, nejedná se o aktuální stav k dnešnímu dni, jak ČLK nepravdivě prezentuje.
Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR.
Například od roku 2016 úspěšně složilo aprobační zkoušku přes 200 lékařů ze třetích zemí, což je polovina toho, co uvádí ČLK. Nelze tedy číslo, které dnes uvedla ČLK, v žádném případě interpretovat jako počet lékařů z ciziny, kteří aktuálně pracují v ČR.
Ministerstvo dále nesouhlasí s nařčením ze strany České lékařské komory, že bychom porušovali tím, že umožňuje práci lékařům z ciziny vykonávat odbornou praxi před složením aprobační zkoušky.
Naopak, povolení o výkonu odborné praxe ministerstvo uděluje v souladu se zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
Ministerstvo zdravotnictví nyní pracuje na zvýšení kvality aprobačních zkoušek. Nově tak ukrajinští lékaři mohou vykonávat odbornou praxi pouze v akreditovaných pracovištích.
Do zkušebních komisí pro aprobační zkoušky budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic a bude zde zastoupena i Česká lékařská komora.
V současné době ministerstvo také připravuje změnu aprobačních zkoušek tak, aby je nebylo možné do nekonečna opakovat a zároveň, aby více reflektovaly zkušenosti z praxe.
Z přiložené tabulky mimo jiné vyplývá, že v posledních letech roste i díky projektu Ukrajina úspěšnost uchazečů u probačních zkoušek.
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!
Informace pro čerstvého absolventa
zdroj informací: webový portál VZP
Dokdy platí za absolventa zdravotní pojištění stát?
Za nezaopatřené dítě se podle zákona o státní sociální podpoře považuje dítě maximálně do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Plátcem pojistného na zdravotní pojištění je za něj v takovém případě stát.
Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, tzn. např. období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.
Po ukončení vysoké školy se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný, a také kalendářní měsíc po něm následující, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Podstatné přitom je, v kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, není důležité datum promoce.
Co potom, odkdy vzniká povinnost hradit zdravotní pojištění?
Následně existuje pro absolventa VŠ několik možností. Obvykle nastoupí do zaměstnání a hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, případně začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná a platí pojistné sám jako OSVČ.
Když práci nesežene a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát. Pokud se ale na úřadu práce nepřihlásí a ani z jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát, musí si hradit pojistné sám jako tzv.
osoba bez zdanitelných příjmů.
Sociální zabezpečení
zdroj informací: webový portál ČSSZ
Kdy se neplatí sociální pojištění?
Studenti a nezaměstaní. Jestliže absolvent nenastoupí do práce, a ani se nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mu nevzniká, není ale důchodově pojištěn.
Pokud se absolvent rozhodne registrovat na úřadu práce, rovněž nemusí pojistné platit.
Doba evidence na úřadu práce se hodnotí podle pravidel uvedených v zákoně o důchodovém pojištění a dokládá se zpětně až v souvislosti se žádostí o důchod.
Česká lékařská komora
Česká lékařská komora je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky. Byla zřízena v roce 1991, sídlí v Olomouci a další kancelář má v Praze. Členství v komoře je pro všechny lékaře pracující na území České republiky povinné.
Jejím posláním je především dbát, aby členové komory vykonávali své povolání odborně a v souladu s etikou. Dále zaručuje odbornost svých členů, hájí jejich práva a zájmy a chrání jejich profesní čest. Je oprávněna nad nimi vykonávat v souladu se zákonem disciplinární pravomoc.
Žádost o vstup do České lékařské komory
K tomu, aby se lékař stal členem ČLK (Stavovský předpis ČLK č. 5 – Zásady evidence členství v ČLK) , je nutno udělat několik níže uvedených kroků:
- Vyplnit žádost o členství
- Přiložit ověřenou kopii dokladu o ukončení studia na lékařské fakultě. Lékaři, který se hlásí do ČLK před promocí a nemá lékařský diplom, stačí potvrzení o ukončení studia, které vydává studijní oddělení lékařských fakult.
- Osobně předat výše zmíněné dokumenty v kanceláři příslušného okresního sdružení (dle místa pracoviště nebo trvalého bydliště)
- Registrační poplatek 100,– Kč se zpravidla platí při podání žádosti v hotovosti v kanceláři (lze ho však zaplatit i složenkou nebo převodem).
Po schválení žádosti o přijetí za člena ČLK je lékař zapsán do registru členů ČLK a následně obdrží certifikát o přijetí za člena ČLK.
Dle aktuálních pravidel se první dva roky po promoci žádné další členské příspěvky neplatí.
E-learning České lékařské komory
E-learning ČLK nabízí lékařům odborně garantované a komerčně nezávislé celoživotní vzdělávání, které je možné využívat v pohodlí svého domova nebo ze své ordinace. Všechny kurzy jsou garantovány předními odborníky v jednotlivých oborech a průběžně aktualizovány. Za úspěšné absolvování e-learningového kurzu lékař získá 3 kredity. Možnost využívat e-learning ČLK je pro lékaře zdarma.
Knihovna zdravotnické legislativy
Tato on-line dostupná knihovna obsahuje aktuální znění různých právních předpisů týkajících se zdravotické legislativy.
Specializační vzdělávání
Zařazení do specializačního vzdělávání čeká každého lékaře – absolventa obvykle co nejdříve po nástupu do zaměstnání. Cílem specializačního vzdělávání je zisk specializace ve zvoleném oboru vykonáním atestační zkoušky. Délka a náplň specializačního vzdělávání se liší podle jednotlivých oborů. Systém specializačního vzdělávání prochází v posledních letech řadou změn.
Agendou specializačního vzdělávání jsou pověřeny lékařské fakulty (kromě oborů Všeobecné praktické lékařství, Všeobecné lékařství pro děti a dorost a nástavbových oborů – tam vzdělávací proces organizuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví).
Specializační vzdělávání na 2. lékařské fakultě
Na této stránce získáte mj. informace
- o zápisu do specializačního vzdělávání a zařazení do základního oboru
- seznam specializačních oborů a náplň vzdělávacích programů
- formuláře
- seznam vzdělávacích akcí
- seznam relevantních právních norem.
Roušky nesyslete a noste je. A pokud se můžete rozdělit s potřebnými, udělejte to, prosí prezident ČLK Kubek
Proč vláda ještě nevyzvala veřejnost, aby všichni nosili roušky? „Problém je, že kabinet má máslo na hlavě a těžko můžete někoho k něčemu vyzývat, když mu to nejste sami schopni zajistit,“ říká v Interview Plus Milan Kubek.
Dodává, že je „naprosto zásadní, aby všichni měli roušky nebo nějakým způsobem zakrytý nos a ústa. Je to taky ohleduplnost vůči ostatním. Samozřejmě, že to nechrání samotného nositele roušky, protože by proti viru potřeboval respirátor. Výrazně to ale zamezí dalšímu rozšiřování mikrokapének, které vylučujete při kašli, kýchaní, ale i při běžné řeči.“
Noste roušky!
Přiznává, že ještě včera byl šokován zjištěním, že se lidé na ulicích ani v MHD nijak nechrání, přitom už koncem ledna byly všechny vykoupeny. „Chtěl bych všechny poprosit, aby je nesyslili, ale nosili, a když vidí někoho ve svém okolí, kdo je nemá a potřebuje je víc než oni, tak aby se solidárně o nějaký kus rozdělili.“
Dnes nemají ochranu ani zdravotníci, Kubek sám nosí jednu už druhý den. „Je to lepší než nic, sice nechrání mě, ale mé okolí.“ Na zítra se prý doma pokusí s manželkou nějakou ‚spíchnout na koleni‘.
Kubek připomíná, že ne každý, kdo dnes kýchá nebo smrká, musí být nemocný koronavirem. „Doznívá nám ještě epidemie chřipky, řada lidí může být jen normálně nachlazených, ale ani by neměli chodit k lékaři. Vše se dá řešit telefonicky, taky proto Česká lékařská komora (ČLK) vyzvala lékaře, aby nezavírali ordinace a chránili své zdraví.“
Musíme zachovat péči a zároveň uchránit zdravotníky… do okamžiku, kdy už pomůcky budou… Neříkám, že se dá vydržet zrovna jeden týden (nebo dva), ale musíme… Přitom máme nedostatek lékařů, kteří jsou navíc přestárlí a sami ohroženou skupinou 77+. Jak si má takový lékař hrát na hrdinu, když nemá ani žádné pomůcky? Milan Kubek
Součástí výzvy Komory je i prosba o zrušení odkladných vyšetření a kontrol pro ambulantní lékaře. „Taky jsme už zaznamenali případy, když si někdo řekl, že když už je doma, tak si zajde na tu prohlídku, kterou léta zanedbával. To, prosím, rozhodně ne,“ vyzývá pacienty.
Sliby, sliby, sliby..
ČLK se prý už 26. února ptala dnes už odvolané hlavní hygieničky, kde mají lékaři doporučené pomůcky sehnat. „Za celý týden jsem nedostal odpověď, a až když jsem o stejném informoval předsedu vlády (3. března), tak se začalo něco dít. Stále je to ale v rovině slibů a realita se s nimi rozchází stále víc a víc.“
Po několika dnech čekání nakonec v pátek dostali od magistrátu, resp. od ministerstva zdravotnictví, 50 kusů ochranných prostředků pro ambulantní lékaře. „Slyšíte dobře, 50 ks pro celou Prahu. A místo ochranných pomůcek jsme dostali dotazník s tím, jaké jsou naše požadavky.“
Na otázku, jestli přece jen prezident lékařské komory neměl začít na problém upozorňovat dříve, Kubek říká: „Asi jsem mohl. Byl jsem do určité míry asi naivní, protože jsem věřil vládě a ujišťování ministra zdravotnictví. On byl i v parlamentu interpelován a tvrdil, že zásoby jsou a že republika se připravuje. Ano, každý můžeme vždy něco udělat lépe,“ přiznává.
Pendleři jsou problém
Je tady prý ještě další problém, který se nám může vymknout, a to jsou tzv. pendleři, tedy lidé, kteří mají do 100 km od hranic dovoleno pracovat.
„Není možné, aby člověk vyrazil na šichtu do Bavorska, kde je situace taky vážná, a z ní rovnou jel k lékaři u nás. Buď jsou hranice zavřené, ale pokud jsou děravé jak cedník a lidé mohou cestovat… bez jakékoli zdravotní kontroly, tak to nemůže fungovat. Apel lékařů z příhraničních regionů, kteří se s tím potýkají, je velmi vážný,“ dodává.
Věří Kubek aspoň dnes vládě, že zajistí potřebné rychlotesty nebo ochranné prostředky z Číny? Proč není čas na obviňování a hledání viníka? Poslechněte si v Interview Plus Veroniky Sedláčkové.
Lékařská komora: Heger zhorší kvalitu zdravotní péče, budeme protestovat
Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska není k obavám důvod, péče letos bude zajištěna, ČLK prý straší lidi zbytečně. Krachu ambulancí se neobává, za posledních 20 let se podle něj nestalo, aby nějaká ambulance z ekonomických důvodů zkrachovala.
„Situace, jak ji líčí pan prezident Kubek, vůbec není nastolena,“ řekl Nosek.
„Prezident Kubek jinými slovy řekl: Občané, plaťte vyšší zdravotní pojištění, aby nám lékařům mohly tyto peníze zdravotní pojišťovny poslat, aniž by se staraly o to, jak draze léčíme,“ dodal.
„Občané by měli vědět, že výdaje na zdravotnictví jsou jedny z nejnižších v Evropě a tři roky po sobě se snižují,“ řekl novinářům Kubek. Krize dopadá podle něj na zdravotnictví víc, než je nezbytně nutné.
Podle zprávy projednané tento týden vládou ale stoupnou letos výdaje zdravotních pojišťoven o 1,5 procenta na 230,849 miliardy korun.
„Nakolik jde o politikaření a pletichy a do jaké míry je na prvním místě zájem pacienta, ať si dnešní aktéři podpisové akce zodpoví před svým svědomím,“ řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Pojišťovny očekávají příjmy o něco nižší než výdaje, proto budou šetřit. Úhradová vyhláška, kterou vydal ministr, je „restriktivní“. Podle propočtu ČLK klesnou například ambulantním specialistům příjmy o 20 procent. Nebudou prý moci léčit podle svého svědomí, ale podle diktátu pojišťoven.
Buď volno, nebo vyšetření
Pátek 1. března nazvala komora Dnem zdraví lékařů – buď si vezmou volno na odpočinek, nebo půjdou na preventivní vyšetření ke kolegům, jinak prý kvůli náporu práce zanedbávají péči o sebe. Na prevenci půjde i Kubek.
Podle jeho očekávání se k akci přihlásí spolu s ambulantními specialisty také praktičtí lékaři a lékaři z nemocnic. ČLK vyzvala pacienty, aby v tento den omezili návštěvy u lékařů jen na akutní případy.
„Lékařů je 35.000, občanů deset milionů, je to naše společná akce, věřím, že tlak na pana ministra bude dostatečný,“ shrnul Kubek.
Petiční akci podporuje Národní rada osob se zdravotním postižením, její předseda Václav Krása novinářům řekl, že petici budou šířit i ostatní pacientské organizace. Petici už podpořil například Svaz pacientů.
V petičním výboru jsou vedle Kubka a Krásy herečka a kandidátka na prezidentku Táňa Fischerová, předseda Nadace Charty 77 František Janouch, diabetolog Milan Kvapil a plastický chirurg Jan Měšťák.
V petici nazvané Chceme kvalitní zdravotnictví lidé podpisem stvrdí, že „důrazně žádají, aby byla zachována dostupná kvalitní zdravotní péče“.
Ať vše platí pojišťovny
Petice je konkrétně proti snižování veřejných výdajů na zdravotnictví, zbytečně drahým lékům či dlouhému cestování k lékaři a do nemocnice. „Požadujeme, aby pojišťovny z našich peněz platily lékařům v plné výši za veškerou péči, kterou my pacienti potřebujeme,“ uvádí se v petici.
Zatažení pacientů do sporu lékařů o peníze považuje Nosek za neseriózní. Většina občanů se musela uskrovnit, příjmy jim klesly, i zdravotnictví bude muset letos prý víc počítat. Za zneužití postavení lékaře pak považuje Nosek to, že by pacienti měli podepisovat v ordinacích petice.
Podle Kubka je Česko dostatečně bohaté, aby každý jeho občan mohl dostat kvalitní zdravotní péči a nemusel se bát, že nedostane potřebné léky a operaci, když je bude potřebovat. Nová úhradová vyhláška a seznam zdravotních výkonů, jež vydal Heger, to podle něj neumožní.
K možné ústavní stížnosti Nosek uvedl, že pojišťovny už podle ní platí. „Máme půlku února, takže tento typ protestu má smysl spíše mediální než reálný,“ řekl.
Česká lékařská komora, nepřítel zdraví
22. 08. 2016 13:30:38
Představa, že zdravotnictví musí řídit lékaři je stejně zcestná a škodlivá, jako byla ta, že řízení fabriky nejlépe rozumí dělníci a rybníky nejvíc prosperují, když jim šéfují kapři.
České zdravotnictví, z vůle a souhlasem občanů, je enklávou socialismu, kde ceny ve vztahu pacient – zdravotnické zařízení nehrají žádnou roli. Každému se prý dostává podle jeho potřeb.
Jeho „fungování“ je možné pouze díky tomu, že z vnějšího prostředí dostává informace o cenách léků, přístrojů, materiálů a lidské práce a je tak trochu omezeno sumou výdajů.
Když ale nastanou problémy (ale všimněme si, že nastávají pořád a stále, tak jako socialismus bojoval s jarem, létem, podzimem a zimou), politici z kapes občanů do něj přisypou něco peněz. A jede se vesele dál.
Jsem krajně skeptický, zda a s jakou efektivitou, lze tento byrokratický medicínsko-průmyslový komplex řídit, protože již z principu, direktivní způsoby řízení nefungují. Konečný výsledek stojí a padá spolu se sběrem a zpracováním obrovského množství dat, které v úplnosti zná snad jenom Pánbůh. V tomto oboru ke všemu chybí i skutečná veřejná kontrola.
Náklady na zdravotnictví raketově rostou nejen z důvodu absence karty pacienta, naší vlastní vinou v roli pacienta. Neexistuje zdravý pacient, ale pouze špatně vyšetřený. Počet „testů“ roste explozivně, čemuž by měla učinit přítrž finanční odpovědnost lékaře za zbytečné vyšetření (neodpovídající poměru účinek/cena).
Výkony lékařů a sester si zaslouží úctu a člověka jímá až dojetí, když vidí záběry z nějaké složité operace. Na druhé straně, každému zaměstnání přísluší uznání.
Výše mzdy zdravotníků se ale musí odvíjet od jejich ochoty pracovat v oboru za určitou mzdu a nikoliv od faktu, že zachraňují zdraví a životy lidí.
Kdyby tohle mělo hrát roli, kolik peněz by si zasloužil pilot letadla, operátor jaderné elektrárny nebo řidič sanitky odvážející naše vlastní dítě?
Česká lékařská komora (ČLK) vede boj za zlepšení podmínek lékařů a bude to dělat tak dlouho a tak intenzivně, až přivede zdravotnictví ke kolapsu a destruuje sociální smír. A jestli něco škodí pacientům, zdravotníkům i daňovým poplatníkům, tak je to odpor této cechovní organizace ke změnám.
Zcela signifikantní je, že prezident ČLK Milan Kubek třeba nazývá hlupáky ty, co nechtějí „volat na telefon nebo záznamník“ a požadují objednání přes internet (zde).
I když, nejen lékařům a nemocnicím, ale i zdravotním pojišťovnám a politikům vyhovuje současný chaos, kde se nic nedá dohledat (kolik třeba chybí lékařů a sester), nikdo v podstatě za nic neodpovídá a současně se každý může vymlouvat na toho druhého a podle libosti manipulovat s veřejným míněním.
Předpokladem elementárního pořádku ve zdravotním i sociálním systému je jeho elektronizace, zavedení elektronických receptů, neschopenek, karet pacienta a vyhodnocování vznikajících megadat.
Zde je třeba zdůraznit, že pořizování zdravotní dokumentace hradí veřejné pojištění.
Nepatří tedy lékařům, nemohou s ní tak jako dnes obchodovat, kdy při prodeji praxe je cena zhruba 500 korun za dušičku a při přechodu k jinému lékaři milostivě dostanete pouze výpis ze zdravotní dokumentace.
ČLK tvrdí, že lékaři prý nemají ve všech ordinacích internet a neumí s ním zacházet. Hrozím se dne, kdy doktoři požádají o asistenty (tak jako se přidělují inkluzovaným dětem), protože neumí číst a psát. Při zavádění elektronické evidence tržeb (EET) nikoho počítačová gramotnost ani dostupnost internetu nezajímají.
Nevím, proč by na lékaře měl být jiný metr než na „běžné smrtelníky“. Kromě toho, nejedná se o běžné podnikání, ale o práci v systému, kde drtivá většina příjmů jde lékařům od „státu“, který od občanů vynucuje platby do zdravotnictví a dále je přerozděluje (nebo rozdává?).
I když, jistě si vzpomeneme, když se ještě platil regulační poplatek 30 korun, tak se v ordinacích vybíral „bez papírů“.
ČLK nechrání pacienty a toleruje ve svých řadách vyznavače homeopatie, čínské medicíny, odpůrce očkování a další „šamany“ používajícím postupy „non lege artis“. Nemohou sedět jedním zadkem zároveň na dvou židlích a pokud si nevyberou, měli by být vyloučeni z ČLK.
Šarlatánství zaštítěné lékařskou praxí je strašně nebezpečné, protože se v očích veřejnosti dostává na úroveň vědecké medicíny. Na rozdíl od advokátní komory přitom neexistují racionální důvody, aby lékařská komora měla jinou úlohu než kulturně-historickou.
Asi jako folklórní kroužky na dožínkách.
Pocit nadřazenosti lékařů nad pacienty vyplývá z informační převahy i z prostého faktu, že rozhoduje o tom nejcenějším, co máme o zdraví a životě.
Někteří lékaři se v důsledku toho stávají méně či více arogantními a pacienty považují za naprosto nesvéprávné. Z pohledu lidského jednání je to naprosto přirozené, proto se tomuto musí dát mantinely.
Předesílám, že jsem si vědom omezených možností medicíny a smrtelnosti člověka. Jen jestli si toho jsou vědomi sami lékaři.
Představa, že zdravotnictví musí řídit lékaři je stejně zcestná a škodlivá, jako byla ta, že řízení fabriky nejlépe rozumí dělníci a rybníky nejvíc prosperují, když jim šéfují kapři. Ten kdo platí, měl by také rozhodovat. A platí pacient (to je zákazník) prostřednictvím zdravotních pojišťoven.
Zbytek je již obehraná písnička. Síť nemocnic čeká na redukci a přeměnu na sociální ústavy. Paradoxní a nedoceněné je mediální extempore vzešlé ze špatné interpretace zprávy ministerstva zdravotnictví. Politici v Jihomoravském kraji nabyly dojmu, že se má vrátit tzv.
spádovost (rajonizace), tedy pacient s určitým bydlištěm bude mít přidělenou konkrétní nemocnici. Starostové rozzlobeně odmítli na něco takového přistoupit.
Titíž starostové, kteří chtějí ve svém městě (vesnici) udržet za každou cenu (za cizí peníze) nemocnici, i když je z personálních a přístrojových důvodů schopná poskytovat zdravotní péči na úrovni jako před 20-30 léty.
Každá musí dostávat za stejnou diagnózu stejné peníze (ano, je to neuvěřitelné, ale za operaci žlučníku dostane jedna nemocnice více než jiná ke všemu a tyto informace nejsou veřejně přístupné). Každá ordinace nemůže automaticky dostávat smlouvu s pojišťovnou. Je to stejné, jako kdyby každý pekař či švec měl od státu zajištěny určité tržby.
U ambulancí musí být on-line známo, kdy a zda vůbec pracují, kolik pacientů ošetří, a o lékařích, zda za den nevykazují výkony jako za 48 hodin. Někteří lékaři provozují hospody „Na mýtince“, kdy v důsledku kapitační platby (cca 50 Kč za kus dle věku) nepotřebují ošetřovat pacienty.
Jsou ordinace na malém městě, kdy z měsíce 14 dnů je volno, školení, nemoc, dovolená a babičky a dědečci, jeďte si kam chcete.
Nemorální jsou ony „vedlejší šolichy“ kdy lékař údajně pracuje v nemocnici (a veřejnosti se předkládají příběhy, kolik přesčasových hodin slouží navíc) a současně provozují vlastní soukromé ambulance.
Říká se tomu střet zájmů Jako kdyby někdo pracoval ve firmě a současně na soukromou obsluhoval tu stejnou nebo velice obdobnou klientelu.
V normálním světě tyto móresy parazitování zaměstnanců na zaměstnavatelích skončily v letech 1993 – 1994.
V 21. století a uprostřed Evropy nesmí existovat z veřejných peněz placená ordinace bez rezervačního systému, kde pacient čeká na ten den domluvené vyšetření šest a půl hodiny. (Jde o osobní zkušenost z rodiny. Nešlo o urgentní příjem, jenom o to, že doktor řekne neobjednávám a přijďte se ráno posadit do čekárny. Takže v 6:45 zde sedí 10 lidí a v 7:00 se má začít ordinovat.
Začne se 7:30 až 7:45, pokud tedy nepřijde nějaký dealer a 30 min tam doktor nebude řešit jiné věci než pacienty. Taková ordinace nemá ve zdravotním systému co pohledávat a lékař, který ji provozuje, nechť se odebere do Běloruska nebo Albánie. Pokud mu tam podobné jednání ovšem budou tolerovat.
Když už to nemůže udělat trh, je úkolem státu, aby určil standardy fungování zdravotnictví, tedy i zacházení s pacienty.
Tomografy, magnetické rezonance operační sály musí být vytížené na tři směny a samozřejmě si je nemůže pořizovat každá nemocnice v rámci hesly „tomtogaf a CT do každé vesnice“. Je třeba potlačit neefektivní hogo-fogo metody zavedené bez kvalitních klinických studií, jako jsou robotické operace.
Zdravotní pojišťovny, které by měly oponovat zavádění těchto extrémně nákladných technologií, kde cena neodpovídá dosaženému výsledku (zapomínáme, že nemáme nekonečně mnoho prostředků) jsou pod tlakem lobby výrobců těchto „mašin“, které za sebou formují zástupy pacientů, kterým se přece má dostat „nejlepší péče“ nikoliv na základě vědeckých analýz, ale „děkovných dopisů“ a „dobrých zkušeností“.
Je nutné zavést spoluúčast za poškození vlastního zdraví, a to u viníků silničních nehod pod vlivem alkoholu a drog, těch co nepoužívají přilby, pásy…., vyznavačů rizikových sportů, chovatelů nebezpečných zvířat. Lékaři a sestry si také zaslouží okamžitou úpravu v systému vzdělávání.
Tady všude leží peníze. Osobně pochybuji, zda existuje možnost racionální změny. Politické strany, v posledním záchvěvu zoufalství, posílají do parlamentu lékaře, jako zástupce profese s největší veřejným renomé.
A opět se vracíme rybníku řízeném kapry a fabrikám „prosperujícím“ pod vládou dělníků..
Zdravotnictví je ale nenahraditelné. Na díry v silnicích si lze pořídit terénní džíp, na zloděje dobrý zámek a zeď s ostnatým drátem, ale zdraví si sami nezachráníme. I když, buďme v klidu, každé zdravotnictví, nejen to české, má úmrtnost 100 procent.
(Vyšlo v Lidových novinách 9.8.2016)