Myomy jsou nezhoubné nádory, které vznikají v lidském těle v orgánech tvořených hladkou svalovinou. Nejčastěji se nacházejí v děloze. Postihují 20 – 30 % žen ve věku nad 35 let.
Je známo, že jedna třetina žen s děložními myomy trpí menstruačními obtížemi. Příčina vzniku těchto nezhoubných děložních nádorů není zcela jasná.
Zásadní roli při jejich vzniku hrají ženské pohlavní hormony, dědičné, rasové a geografické faktory.
Jaké jsou příznaky děložního myomu?
Větší část žen nemusí mít žádné příznaky a s diagnózou děložního myomu se poprvé setkají při preventivním gynekologickém vyšetření.U žen s příznaky (symptomy) patří mezi jejich typické představitele následující obtíže:
- silné a prodloužené menstrauční krvácení, často spojené s úbytkem červených krvinek a železa (anémie)
- nepravidelné nebo bolestivé menstruační krvácení
- tlak nebo bolesti v pánvi a podbříšku
- pocity plnosti v podbříšku, zvětšení objemu břicha, otok, nadýmání
- bolesti při pohlavním styku
- časté nucení na moč či obtíže při vyprazdňování močového měchýře (retence), zácpa
- poruchy plodnosti (fertility)
Jak lze myom diagnostikovat?
Většinou během gynekologické preventivní prohlídky, kdy je pohmatem zjištěno zvětšení dělohy. Přítomnost myomu lze s jistotou potvrdit pomocí zobrazovacích vyšetřovacích metod, v dnešní době především ultrazvukem. V případě nejasného nálezu lze vyšetření doplnit o computerovou tomografii (CT) či magnetickou rezonanci (MR).
Lze vzniku myomu předejít?
V současné době není známo žádné účinné preventivní opatření, které by zabránilo vzniku myomu. Jediným preventivním opatřením, které může omezit nežádoucí vliv myomu na zdraví, je včasný záchyt v rámci gynekologické preventivní prohlídky. Včasná diagnóza a posouzení velikosti, lokalizace a přítomnosti obtíží může lékaři pomoci zvolit správnou strategii.
Myomy a neplodnost
Je známo, že děložní myomy mohou způsobovat potíže v případě, že si žena přeje otěhotnět. Může se jednat o sterilitu (ženě se otěhotnět nedaří vůbec) nebo infertilitu (žena otěhotní, ale dochází k opakovaným těhotenským ztrátám).
Na vině mohou být právě myomy, které mohou různým způsobem deformovat děložní dutinu a ovlivňovat funkci dělohy jako takové, ve které pak nejsou vhodné podmínky pro vývoj těhotenství.
Nejvíce ovlivňují plodnost myomy, které se vyklenují přímo do děložní dutiny (tzv. submukozní), ale poruchy plodnosti jsou prokázány i v případě myomů umístěných v děložní stěně (tzv.
intramurální), méně pak v případě myomů, které jsou umístěny spíše na povrchu dělohy (tzv. subserozní).
Řešení v takovémto případě je většinou operační – odstranění myomu, tzv. myomektomie, prováděná buď minimálně invazivní laparoskopickou technikou, či v případě komplikovaných výkonů klasickou operací z řezu na břiše. Při submukozním umístění myomy se využívá hysteroskopická technika operace, kdy se nástroje zavádějí do děložní dutiny pochvou.
V případě nemožnosti odstranění myomu (například pro riziko velkého poranění dělohy) se provádějí výkony, které omezují krevní průtok myomy a tím způsobují jejich zmenšování. Jedná se buď o laparoskopický uzávěr děložních tepen – LUAO – nebo radiologem prováděnou embolizaci děložních tepen UAE.
Všechny tyto výkony samozřejmě na našem pracovišti provádíme s možností další konzultace v naší poradně pro sterilitu a infertilitu a navázáním péče, která by měla vést k úspěšnému cíli, kterým je v tomto případě porod zdravého dítěte.
Management a možnosti léčby na našem pracovišti
Myomy, které nezpůsobují obtíže a nerostou, mohou být jen sledovány a ponechány bez léčby. Pokud však myomy činí ženě obtíže, nebo se zvětšují do velikosti nad 5 cm nebo způsobují celkové zvětšení dělohy do velikosti těhotenství III.
lunárního měsíce, je léčba již vhodná. Dnešní medicína a operační technika je schopna ženám, které si to přejí, nabídnout i celou řadu výkonů řešících problémy způsobené myomem, ale zachovávajících dělohu.
Důvodem k provedení takovýchto výkonů může být například žádoucí těhotenství, kdy myom z různých důvodů brání početí, nebo jenom přání ženy si dělohu zachovat, např. z psychických důvodů.
Snažíme se ženám vždy, kdy je to z medicínského hlediska možné, vyhovět a naše poradna je zaměřena právě na indikace a provádění těchto dělohu zachovávajících výkonů.
Volba a způsob léčby závisí na obtížích, umístění a velikosti svalových uzlů, na věku ženy a některých dalších faktorech. Možnosti léčby děložních myomů můžeme v zásadě rozdělit na dvě skupiny. Medikamentozní léčba a chirurgická léčba.
Na našem pracovišti se soustřeďujeme na chirurgickou léčbu, hormonální terapii použiváme pouze jako doplněk léčby chirurgické v různých specifických situacích, protože použita samostatně vede často pouze k dočasnému řešení problémů, které se dříve či později vracejí. Chirurgické zákroky můžeme rozdělit na radikální výkony odstraňující celou dělohu a naopak na výkony dělohu zachovávající.
Hysterektomie
Odstranění dělohy se provádí buď pouze poševní cestou, nebo laparoskopicky, či při velmi objemných dělohách břišní cestou z klasického řezu. Kromě této standardní operativy provádíme na našem pracovišti tyto dělohu šetřící výkony:
Myomektomie
Odstranění pouze myomu či myomů z dělohy při jejím zachování. Tento výkon se provádí různými technikami dle lokalizace a velikosti myomu. Při jeho lokalizaci tzv.
submukózně, to znamená v situaci, kdy se myom vyklenuje do děložní dutiny, se výkon provádí hysteroskopicky, tedy cestou přes pochvu a děložní hrdlo.
Dle velikosti myomu je někdy potřeba tento výkon provést ve dvou až třech fázích.
Při lokalizaci myomu v děložní stěně a jeho vyklenutí do břišní dutiny se výkon provádí většinou laparoskopicky, tedy ze třech až čtyřech vpichů přes břišní stěnu.
Pro jeho odstranění z břišní dutiny je někdy nutno jeden ze vpichů mírně rozšířit. Sešití jizvy na děloze je většinou rovněž možné laparoskopicky.
Při velmi velkých myomech je možné provést myomektomii i klasickou cestou z řezu na břišní stěně.
Laparoskopický uzávěr děložních tepen (LUAO)
Jedná se o metodu, kdy se laparoskopickou technikou provede uzávěr hlavních přívodných tepen k děloze a tím se významně omezí prokrvení myomů, které reagují postupným zmenšováním svého objemu.
Velkým propagátorem této metody byl dnes již zesnulý Doc. Dr. Z. Holub CSc., který ji jako primář zavedl na našem pracovišti do běžné praxe. Metoda je vhodná především u vícečetných myomů, často v kombinaci s myomektomií dostupných myomů.
Těhotenství po této operaci je možné.
Embolizace děložních tepen (UAE)
Metoda obdobná operačnímu uzávěru děložních tepen, ale prováděna rentgenologem. Přes stehenní tepnu se k děložním tepnám zavede katetr a do tepen se zavede látka, která tepny uzavře.
Metoda je méně cílená, než operační řešení a je vhodná zejména tam, kde chirurgické řešení není možné.
V této indikaci ji také na našem pracovišti používáme, výkony provádí primářka zdejšího rentgenologického oddělení prim. Dr. Ouhrabková.
Máte myom? Jdete na odstranění dělohy? Víte, jak můžete skončit?
Mám pro vás čerstvý příběh jedné ženy, no, i když vlastně moc čerstvý není, její problém, který řeší už deset let pomocí lékařských rad, se dnes uzavřel.
Možná tomu nebudete věřit, co je možné….
- Před asi deseti lety se u nás objevila mladá žena, doma tři děti a manžela, kterého nemilovala, v děloze myom, který rostl.
- Silná rodinná karma, která jí vedla k tomu nebýt závislá na partnerovi, nemít někoho jen proto, aby nebyla sama, najít svou ženskou stránku, učit se milovat muže jako žena, ne jako závislé dítě.
- Snažila se vše pochopit, rozvedla se.
- Svou touhu někoho vlastnit a mít se snažila krotit, přesto prošla několika vztahy se zadanými muži.
- Svou potřebu partnerství přenesla na své děti – syny, vztah k nim se začal měnit z mateřského na partnerský, postupně jí přestali brát jako autoritu.
Závislost na někom se přenesla na ně. Myom rostl
Lékaři samozřejmě doporučili hormonální léčbu.
A tak ačkoliv jsme se snažili vysvětlit souvislosti s lymfou, a vypadalo to, že i ona vše chápe a přijímá, asi tomu moc nevěřila, koupila si jedno balení Oceanu a cucala ho půl roku, což samozřejmě nemohlo mít na očistu lymfy žádný léčebný vliv.
Píchali jí hormonální injekce takového kalibru, že vždy týden po nich byla naprosto nepoužitelná, bez energie, síly, byla ráda, že spí. Začala kolabovat štítná žláza.
Myom po roce hormonální léčby vyrostl tak, že byl znatelný přes břicho, prostě byla na břiše tvrdá boule.
Jiné řešení než odstranění dělohy i s myomem prý není
Byla tak vyčerpaná, že souhlasila, už chtěla mít od toho pokoj.
Vysvětlovali jsme, že od toho pokoj mít po hysterektomii nebude, že myom sice bude pryč, ale příčina – zablokovaná lymfa – zůstává, hormonální problémy zůstanou a navíc přibydou problémy další, marně.
Po operaci vypadalo půl roku vše dobře
Objevil se nový partner a vypadalo to, že snad tentokrát ten pravý, našla si novou práci, ve které může uplatnit svou sílu a své schopnosti, svou potřebu svobodného fungování, vše vypadalo, že už to bude jen lepší.
Ale přibírala na váze, resp. začala otékat. Pět kilo za dva měsíce. Lymfa stále netekla. Objevila se celulitita na místech, na kterých obvykle nebývá – takže po dvou letech další láhev Oceanu. Opět zapomínala užívat, pocucávala, když si vzpomněla.
Začala mít pocit plnosti v pochvě, jakoby tam sestupovalo něco, co tam být nemá.
Měla problém udržet moč, začala nestíhat na záchod, musela chodit velmi často.
Povolovalo svalstvo pánevního dna a začalo klesat
Lékaři doporučili podpůrnou síťku, prý naprosto dokonalé řešení. Tak šla.
Lékaři zkonstatovali, že ta síťka, která se přichytává na vnitřní tkáň, nemusí až tak držet, jak předpokládali, prý má tu tkáň jaksi měkkou, plnou vody (jasně – lymfa). Prý se může utrhnout.
A taky ano. Utrhla se a zákrok se opakoval. Když se to stalo podruhé, lékaři zkonstatovali, že znovu přidělávat síťku je už zbytečné, že prostě jí držet nebude. Musí si zvyknout, že má v pochvě tkáň z břicha…
Abyste si uměli představit, jak to v reálu vypadalo, tak asi tak, jako by z pochvy chtěl vypadnout pinpongový míček, který překáží stále a je to samozřejmě velmi nepříjemné.
Nevěřila, že tohle je konec péče lékařů o ní, nevěřila, že jí v této fázi nechají bez pomoci
A dočkala se. Víte, jaká je poslední možnost v takovémto stavu?
Jednoduchá – zašijí vám pochvu
To, že sice odebrali dělohu i s myomem, a na vaječnících se začali objevovat cysty, nikdo neřeší a souvislosti v tom nehledá.
Potřebujeme k tomuhle lékaře? Každého volba…
Učíme vás, jak ho nepotřebovat v programech naší Akademie
Opatrujte se sami, dokud to jen jde ????S láskou vaše Empatia
Řešením myomů nemusí být odnětí celé dělohy
23.08.2015 06:10
Myomy vyrůstající z děložní svaloviny, jsou nejčastějšími nezhoubnými nádory, které postihují každou druhou až třetí ženu. Jejich dosud běžná léčba – operační odstranění celé dělohy, začíná stále více ustupovat méně rozsáhlým operacím nebo jen léčbě konzervativní.
Myom může růst buď pouze ve stěně dělohy, nebo vyrůstá na povrch dělohy, či naopak dovnitř do dutiny děložní.
‚Myomy jsou hormonálně závislé a rostou potud, dokud jsou hormonálně činné vaječníky, které vytvářejí ženské pohlavní hormony. Jakmile se žena dostane do přechodu, myomy již dále nerostou,‘ vysvětluje MUDr.
Marek Ožana ze zdravotnického zařízení Novagyn v Ostravě. Počet, velikost i umístění myomů obvykle určuje, zda a jaké potíže ženě způsobují.
Ženy, jimž gynekolog diagnostikuje myom, si nejčastěji stěžují na silnou, prodlouženou menstruaci, na nepravidelné krvácení i mimo menstruační cyklus, anebo na krvácení při pohlavním styku.
Leckdy je trápí také tlakové bolesti v podbřišku nebo pocit napětí a plnosti. ‚Předpokládá se, že myom do velikosti tří centimetrů, zvláště je-li pouze jeden, by na otěhotnění nemusel mít vliv,‘ říká doktor Ožana.
Ovšem pokud má žena myom větší než tři centimetry a nedaří se jí otěhotnět, může to být příčina neplodnosti.
‚Jak vidím v denní praxi, nejčastějším způsobem léčby myomů je zatím odstranění dělohy. Je to proto, že myom často přivede ženu ke gynekologovi v době, když již nechce rodit další děti.
Gynekolog pak často pacientce řekne: vyřešte to jednou provždy, bude to pro vás pohodlnější, nebudete už menstruovat.
Ale ženy již začínají o své léčbě víc přemýšlet a častěji teď preferují operaci, při níž je pouze odstraněn myom,‘ uvádí doktor Ožana.
A ani chirurgický zákrok nemusí být vždy nutný. Leckdy lze léčbu zahájit podáváním hormonálních léků. Je pravda, že řada z těch starších mívá mnohé nepříjemné vedlejší účinky.
Na našem trhu je však k dispozici i relativně nová cílená léčba děložních myomů, lék v tabletové formě s účinnou látkou ulipristal acetát. Působí na zmenšení myomů a snižuje krvácení i další průvodní obtíže, navíc nemá nepříjemné vedlejší účinky.
Někdy užívání léku pomůže zmenšit myom, což umožňuje jeho následné šetrnější vyjmutí. Výjimečné ale nejsou případy, kdy samotné užívání léku natolik zlepší stav pacientky, že operace není potřebná.
Autorkou textu je Markéta Duspivová
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Myomy trpí každá pátá žena. Co s nimi?
24.08.2015 | 7075x Shlédnutí | Zdraví, Nemoci
Zatímco ještě před dvěma desetiletími se nezhoubné děložní nádory – myomy – až na výjimky buď neřešily vůbec, nebo se kvůli nim odstranila celá děloha, dnes už existuje celá škála možností, jak s nimi zatočit. Je to potřeba, protože přibývá žen, které kvůli myomům nemohou otěhotnět.
Je přitom vcelku jedno, zda chce čtyřicetiletá žena první nebo třetí dítě.
Riziko výskytu nezhoubných nádorů stoupá i s počtem předchozích těhotenství a také s počtem zákroků na děloze, kam patří třeba kyretáž.
Zatímco malé myomy těhotenství vesměs nijak neohrožují, ty, které mají sedm a více centimetrů, už riziko představují, po početí se může jejich růst zrychlit, zvláště v prvním trimestru.
Myomy odhalí ultrazvuk
Pokud žena v děloze tyto nezhoubné nádory větších rozměrů má a plánuje otěhotnět, měla by se jich raději zkusit zbavit. Jdou poměrně snadno diagnostikovat pomocí ultrazvukového vyšetření. Myomy navíc dokážou znepříjemňovat život i jinak, než jen tím, že komplikují početí a ohrožují těhotenství.
Dokud mají do jednoho centimetru v průměru, nemusí se sice nijak projevit, jakmile však rostou, bývá kvůli nim menstruace dlouhá a provázená silným krvácením. Některé ženy s myomy si stěžují také na bolesti v podbřišku a na krvácení mimo cyklus.
Je pravda, že silnější menstruace se může objevit také s věkem i po porodech, ale gynekolog by v takovém případě měl pro jistotu vyloučit právě myomy.
Operace nebo léky? Obojí je možné
Zatímco ještě na přelomu osmdesátých let připadalo v úvahu v podstatě jediné řešení – hysterektomie neboli odstranění dělohy, dnes lze volit jak operativní, tak medikamentózní léčbu.
Léky bývají na hormonální bázi a mohou potíže výrazně zmírnit, nicméně pacientku myomů úplně nezbaví. Rozhodně ne okamžitě, proto se příliš nedoporučují, chce-li žena v dohledné době otěhotnět.
Pak je lepší zvolit, samozřejmě po vyhodnocení konkrétního nálezu, některou z možných operací.
Není se třeba obávat, že odstranění dělohy okamžitě spustí klimakterium, protože vaječníky ženě zůstávají, ale nové studie ukazují, že tento zákrok může nástup menopauzy urychlit přibližně o tři roky. Problémem může být až šestitýdenní rekonvalescence. Jde stále o častou metodu léčby myomů. Zhruba třetina případů odstranění dělohy se provádí právě kvůli nim.
Přibývá žen, které dají přednost méně invazivním zákrokům, jako je například embolizace tepen vedoucích krev k myomům, které tím přijdou o výživu, žena může během několika málo dnů fungovat naplno.
Další možností je chirurgické odstranění myomů. To může mít více podob: někdy lze provést přes pochvu, bohužel se hodí jen pro některé typy těchto nezhoubných nádorů. Výhodou je krátká, maximálně dvoutýdenní rekonvalescence.
U části žen nelze volit jiné řešení než odstranění myomů laparoskopické nebo klasickou operací s řezem přes břišní stěnu, v obou případech je třeba počítat s několikatýdenním zotavováním.
Novinkou je odstraňování myomů pomocí ultrazvuku, během operace lékaři sledují dělohu a myomy pomocí magnetické rezonance.
Děložní myomy lze stále častěji léčit bez operace
Myomy může být postižena kterákoliv žena v plodném věku, tedy v době od začátku pravidelné menstruace až po menopauzu. To znamená, že mohou trápit hodně mladé dívky, i ženy kolem padesátky. Po ukončení plodného období už nevznikají, a pokud se objevily před menopauzou, tak po ní buď zůstávají stejné, nebo se zmenšují a nečiní žádné potíže.
Tvorbě myomů nelze nijak zabránit, ženy dispozici k nim dědí.
„Nejvíc myomů vídáme u pacientek mezi 25. a 50. rokem. Souvisí to také s výkony na děloze: čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější,‘ uvádí MUDr. Roman Kříž, gynekolog z Benešova. Růst myomů postihuje mnohdy ženy s nepravidelným menstruačním cyklem, které mají navíc potíže s nadváhou.
Mohou způsobit krvácení
Na myomy se přijde spíše náhodně při gynekologickém vyšetření. „Pouze ojediněle, třeba jednou za rok, se mi stane, že si žena sama nahmatá myom. Jde o velmi štíhlé pacientky a myom musí být tak rozsáhlý, že je při poloze vleže již přes břišní stěnu hmatem rozpoznatelný. Samozřejmě se v takovém případě žena vyděsí, že právě našla zhoubný nádor,‘ říká Roman Kříž.
Ve většině případů ale gynekolog odhalí myom nebo více myomů v děloze poté, co začnou ženě způsobovat nepříjemné potíže. Jedná se o bolesti v podbřišku, nejčastěji v době ovulace a před začátkem měsíčků, ale mohou se projevovat i kdykoliv jindy.
Typické je také silné, někdy neztišitelné krvácení a před ním i po něm dlouhé špinění. Nebývá výjimkou, že žena například sedm dní špiní, pak sedm dní krvácí, a poté třeba ještě dalších sedm dní špiní. Kvalita jejího života je tím nesmírně zhoršena.
Operace už není pravidlem
Pokud gynekolog zjistí u ženy myom, který se neprojevuje žádnými příznaky, leckdy postačí takzvaná vyčkávací léčba, kdy ji pouze při pravidelných kontrolách (jednou za půl roku až rok) sleduje ultrazvukem.
„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18 – 35 lety, která plánuje těhotenství, a diagnostikuji u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní.
Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,‘ vysvětluje doktor Kříž.
Na určitou dobu může růst myomů zastavit hormonální antikoncepce, žena díky ní i méně krvácí při menstruaci. Dočasným řešením jsou nejrůznější hormonální léky, ať už v injekcích nebo v tabletkách. Zmírňují příznaky myomů, zabraňují velkým ztrátám krve, bolestem a mohou myomy i dočasně zmenšit.
Proto se často používají před operací – díky zmenšení myomů může gynekolog provést šetrnější zákrok, při němž pacientka neztrácí tolik krve a lépe se uzdravuje.
Často se ale u hormonálních léků objevují nežádoucí účinky – u ženy se dočasně navozuje klimakterium, se všemi nepříjemnými průvodními příznaky.
Samotný myom není důvodem k operaci, aby lékaři o léčbě uvažovali, musí ženu obtěžovat. Alternativou je v posledních dvou letech hormonální lék s účinnou látkou ulipristal acetát, který nenavozuje celkovou menopauzu.
Žena tedy v drtivé většině případů nepociťuje klimakterické obtíže. „Po jednom až dvou měsících již vidím tak razantní zmenšení myomů, že někdy operace není nutná.
To znamená, že to, co platilo ještě před třemi čtyřmi lety, tedy že myomatóza, způsobující ženě problémy, se musí operovat, už není pravidlem,‘ dodává Roman Kříž.
Myomy: Co se to děje v děloze?
Myomy jsou nádory, ale nelekejte se, nejsou zhoubné, takže nerostou nikam dál do organismu. Jedná se o útvary, které vznikají chybným dělením buněk děložní svaloviny. Nejčastější jsou ty umístěné ve stěně dělohy, vyrůstat ale mohou i na povrch dělohy, nebo naopak dovnitř do dutiny děložní.
Statistiky odhadují, že myomy postihují až 40 procent žen v plodném věku. Objevit se mohou kdykoliv od začátku pravidelné menstruace po menopauzu. Dokud totiž vaječníky produkují ženské pohlavní hormony, jsou myomy stimulovány k růstu.
Trochu by se to dalo přirovnat k živinám, jež zahradník dodává rostlinám.
Ohrožená plodnost
Myomy se nemusí pokaždé projevovat nějakými příznaky, a pokud se na ně přijde, tak jen náhodou.
„Ve většině případů ale gynekolog odhalí myomy nebo více myomů v děloze poté, co začnou ženě způsobovat nepříjemné potíže, jako jsou bolesti v podbřišku, nejčastěji v době ovulace a před začátkem měsíčků.
Typické je i silné, někdy neztišitelné krvácení a před ním i po něm dlouhé špinění,“ vysvětluje MUDr. Roman Kříž, gynekolog z Benešova.
Podstatným problémem, který myomy mohou způsobovat, je neplodnost ženy. Leckdy brání v otěhotnění či zhoršují schopnost těhotenství udržet, takže žena předčasně potrácí.
Stává se to například v případě, kdy myom zasahuje do děložního hrdla, ale vadit může i jeho jiné uložení. Pokud žena otěhotní a začne se zvětšovat objem dělohy, roste trochu i myom, a ten může překážet v růstu plodu.
Existují ovšem i občasné výjimky, potvrzující pravidlo, a těmi jsou ženy, jež porodí navzdory myomu bez problémů.
Prevence neexistuje
Pokud chcete slyšet odpověď na otázku, jak vzniku myomů předejít, od odborníků ji zřejmě nedostanete.
„Tvorbě myomů nelze zabránit, ženy k nim dispozice dědí a dosud se nepovedlo přesně zjistit, proč chybné dělení buněk v děloze nastane,“ říká doktor Kříž a dodává, že nejvíce myomů vídá u pacientek mezi 25. a 50. rokem.
Souvisí to také s výkony na děloze: čím více žena podstoupila kyretáží, přerušení těhotenství a porodů, tím je výskyt myomů častější.
Postup šitý na míru
Gynekolog přítomnost myomů v děloze snadno diagnostikuje za pomoci vaginálního ultrazvuku. Podle konkrétní situace pacientky, podle jejího věku i podle obtíží, které myom či myomy způsobují, pak lékař stanovuje další postup.
„Například pokud ke mně přijde zdravá mladá žena mezi 18–35 lety, která plánuje těhotenství, a najdu u ní myom, rozhoduji se podle toho, jak je velký a kde je uložen. Můj názor je, že bych ho v tuto chvíli neléčil, ale čekal bych půl roku až rok, zda žena neotěhotní.
Pokud by se tak nestalo, teprve pak bych nasazoval léčbu,“ vysvětluje doktor Kříž.
A jak vypadá léčba? Krajním a poměrně častým řešením jsou operace, a to laparoskopické nebo klasické. Chirurg může buď odstranit jen myom či myomy samotné, jestliže už žena neplánuje další mateřství, může provést i takzvanou hysterektomii, tedy odstranění celé dělohy.
Lék zabrání operaci
Samozřejmě asi každá žena dává přednost léčbě takzvaně konzervativní.
Pokud by řešila myom a současně se chtěla chránit před neplánovaným otěhotněním, mohla by užívat hormonální antikoncepci, nebo si nechat zavést nitroděložní tělísko s hormonem gestagenem.
Takto se daří úspěšně snižovat silné menstruační krvácení, nejedná se ale o standardní léčbu myomů. Dále může žena užívat různé hormonální léky v tabletové a injekční formě. Jenže ty mnohdy způsobují hodně nežádoucích vedlejších účinků.
Žádné nežádoucí účinky nemá jeden z nejnovějších léků s účinnou látkou ulipristal acetát. Tento lék ovlivňuje hormonální receptory na svalových buňkách myomů, působí na jejich zmenšení a snižuje krvácení i další průvodní obtíže. Doktor Kříž, považuje tuto léčbu za revoluční: „Nový lék nasazuji s úspěchem u řady nemocných.
Již v prvním týdnu se dostavuje velké zlepšení – do tří dnů od užití první tabletky se zastaví krvácení z dělohy. Po jednom až dvou měsících již vidím tak razantní zmenšení myomů, že někdy operace není nutná.
“ To podle gynekologa znamená, že co platilo ještě před třemi čtyřmi lety, tedy že myomatóza, způsobující ženě problémy, se musí operovat, už není pravidlem.