Denzitometrie – vše o zdraví

Denzitometrie je vyšetřovací metoda zjišťující hustotu a obsah minerálů v kostní hmotě především na základě množství vápníku (Bone mineral density – BMD).

Patři mezi velmi rychlé metody, bezbolestné a nezatěžující pacienta.

Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen odhadnout, jak vysoká jsou rizika zlomenin spojených především s ubývající kvalitou kostní tkáně tzv. osteoporózou.

O pacienty, u kterých byla zjištěna osteoporóza nebo mají větší riziko tohoto onemocnění, se starají osteologické poradny.

Denzitometrické vyšetření a indikace k jeho provedení

Vyšetření provádí odborný lékař a probíhá vždy na specializovaném radiologickém pracovišti ve větších nemocnicích. A vhodnosti vyšetření rozhoduje vždy ošetřující lékař.

V případě, že jste na denzitometrii odesláni vaším ošetřujícím lékařem je vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Pokud však nesplňujete kritéria pacientů, u kterých by mělo být vyšetření provedeno, a přesto byste rádi znali stav své kostní tkáně, je možné si vyšetření zaplatit. Indikace, u nichž by mělo být denzitometrické vyšetření provedeno:

• Pacienti, u nichž lze na základě rentgenového vyšetření či jiné zobrazovací metody předpokládat výskyt osteoporózy
• Stav po zlomenině při prodělání minimální nebo neadekvátní úrazové síly
• Zlomenina obratle neúrazového původu
• Pacienti dlouhodobě užívající kortikoidy nebo léčiva snižující množství kostní hmoty
• Pacienti se zvýšenou funkcí příštítných tělísek nebo dalšími onemocněními související se ztrátou kostní hmoty – při zjištění osteoporózy je nutná úprava medikace základního onemocnění
• Při stanovení rizika zlomenin u menopauzálních a postmenopauzálních žen, které mají ještě jiné rizikové faktory (kouření, dědičnost, věk nad 65 let, bolesti zad, imobilizace, poruchy štítné žlázy atd.) a při zjištění osteoporózy chtějí podstoupit léčbu a také následná kontrola efektivní léčby
• Ženy po hormonální léčbě
• Osoby nad 65 let, kde je přítomen některý z rizikových faktorů – osteopenie nebo osteoporóza dle rentgenu, snížení výšky o více než 3 cm od věku 25 let, výskyt osteoporózy v rodině, nízké BMI pod 19, nemoci s porušeným vstřebáváním živin z potravy, revmatoidní artritida, endokrinní nebo metabolická onemocnění, která mají spojitost s osteoporózou např. snížená funkce štítné žlázy, zvýšená funkce příštítných tělísek

Návštěva u lékaře: jaký je postup při vyšetření

• Osobní anamnéza – lékař se zeptá na současné i předchozí zdravotní obtíže pacienta, na nemoci vyskytující se v rodině, zajímá se o přítomnost alergie, kouření, a zda se s nějakým zdravotním problémem pacient léčí, případně jaké léky užívá
• Fyzikální vyšetření – lékař vyšetřuje pohledem, pohmatem, poklepem a poslechem
• Laboratorní vyšetření krve – je velmi nutné pro posouzení celkového stavu pacienta, zjišťuje se hladina vápníku, hořčíku a fosforu v těle, krevní obraz a sedimentace a další ukazatele umožňující určit rychlost novotvorby a odbourávání kostní tkáně
• Denzitometrie
• Rentgen páteře

Denzitometr

Denzitometr je přístroj, který slouží k vyšetření hustoty kostní hmoty. V současné době existují 2 typy:

• Centrální – je složen z velké ploché desky, na které pacient leží a pohyblivého ramene, který je umístěn nad deskou. Zde je sledována hustota kostní páteře a pletence pánevního (kost kyčelní, stydká a sedací)
• Periferní – přístroj o velikosti malé krabice. Pacient zde vkládá ruku nebo nohu a sleduje se zde hustota kosti zápěstní, patní nebo článků prstů. I když přístroj vysílá rentgenové záření, dávky jsou velmi nízké a není nutné umístění ve specializované místnosti.

Denzitometrické metody

Rentgenová denzitometrie

Je nejpoužívanějším typem metody pro vyšetření a sledování průběhu osteoporózy. Rentgenový denzitometr používá slabé rentgenové záření o dvou vlnových délkách, kde dochází na jedné úrovni energie k pohlcení záření kostí a na druhé úrovni energie k pohlcení záření měkkými tkáněmi (svalovina a tuk).

Vyšetření trvá několik minut, pacient leží na speciálním lůžku, zůstává oblečený a scanner zachycuje buď jednu, nebo více oblastí kostí. V praxi se obvykle měří na dvou místech, zpravidla v oblasti bederní páteře a horní části stehenní kosti. Na podobném principu pracují bezpečnostní scannery na letištích.

Kvantitativní výpočetní tomografie – QCT

Tato metoda představuje pro pacienty vyšší radiační zátěž. Měří objem kostní hmoty a samotné hodnocení probíhá v oblasti bederní páteře nebo horní hlavice stehenní kosti.

Ultrazvuková denzitometrie – kvantitativní ultrasonometrie QUS

Je metoda nejméně zatěžující organismus pacienta. Tělem neprochází žádné radiační záření, ale není dostatečná pro samotnou diagnostiku osteoporózy či hodnocení účinků její léčby. Je nutné kombinovat s rentgenovou denzitometrií. Vyšetření využívá průchodu ultrazvukových vln vyšetřovanou oblastí a přináší informace nejen o množství kostní hmoty, ale také o kvalitě a struktuře kosti.

V den denzitometrického vyšetření lze normálně jíst i pít, ale nesmí se užít doplňky stravy nebo léčiva s obsahem vápníku. Tato vyšetření nelze provádět v těhotenství. Před vyšetřením se odloží kovové předměty, šperky a brýle, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. Získané údaje poté zhodnotí radiolog a společně s výsledky pošle k lékaři, který denzitometrické vyšetření doporučil.

Výsledky denzitometrického vyšetření

O výsledku vyšetření vypovídají dvě hodnoty zvané T-skóre a Z-skóre.

T-skóre – určuje odchylku kostní minerální hustoty od tabulkové hodnoty (tabulková hodnota je určena na základě výsledků mladých zdravých jedinců stejného pohlaví)

• Hodnota vyšší než -1 odpovídá hodnotám zdravého jedince
• Hodnota v rozmezí -1 až -2,5 vypovídá o prvním stádiu řídnutí kostí tzv. osteopenii
• Hodnota nižší než -2,5 ukazuje onemocnění kostní tkáně se zvýšenou křehkostí kostí tzv. osteoporózu, každý pokles o -1 zvyšuje riziko zlomeniny dvojnásobně

• Z-skóre – slouží k porovnání výsledků hustoty kostní hmoty s průměrnými hodnotami osob stejného věku a pohlavíZískané výsledky umožňují ošetřujícímu lékaři přesně stanovit diagnózu, na jejímž základě pacientovi doporučí režimová opatření, případně navrhne léčbu.
• PharmDr. Jana Hovorková
• Lékárna Hronov
• Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
• 

Denzitometrie – vyšetření kvality kostí

Denzitometrie je zobrazovací metoda měřící hustotu kostní hmoty. Jedná se o bezbolestné vyšetření, které pacienta nezatěžuje. Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen odhadnout, jak velká jsou rizika zlomenin spojených s osteoporózou. Vyšetření provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti.

• Pacienti s anamnézou zlomeniny způsobenou neadekvátně malou úrazovou silou.
• Pacienti se zlomeninou obratle neúrazového původu.
• Ženy po menopauze – především pokud mají další rizikový faktor jako např. kouření, dědičnost, bolesti zad, imobilizace, ženy po 65 letech, poruchy štítné žlázy atd.

Čtěte také: Každá třetí žena nad 50 let trpí osteoporózou

Vyšetřované oblasti při denzitometrii

• Bederní páteř – při podezření na osteoporózu
• Kyčelní kloub – stanovení rizika patologické zlomeniny
• Předloktí – doplňkové vyšetření při osteoporóze
• Celotělové vyšetření – určeno k posouzení všech tkání v těle, využívá se ke stanovení  podílu tuku a hodnocení efektu redukčních programů.

Existují dva typy denzitometrů

• Centrální denzitometr je zařízení, které se skládá z velké ploché desky a pohyblivého ramena, které je zavěšeno nad ní. Používá se ke sledování hustoty kostí páteře a pletence pánevního.
• Periferní denzitometr je zařízení mnohem menší ve tvaru malé krabice s otvorem, do kterého pacient vloží ruku nebo nohu. Používá se k měření hustoty kostí zápěstí, paty nebo prstů.

Čtěte také: Osteoporóza je choroba dětství, která se projeví ve stáří.

Metody denzitometrie

Rentgenová denzitometrie

Rentgenová denzitometrie, přesněji dvouenergiová rentgenová absorpciometrie neboli DXA (dual-emission X-ray absorptiometry), je považována za standard pro vyšetření a sledování osteoporózy. Rentgenový denzitometr používá velmi slabé rentgenové záření o dvou energiích.

Každá energie záření je jinak pohlcena kostí a jinak tukem a svalovinou. Tento princip zajišťuje přesné odlišení kosti od okolní měkké tkáně. V praxi se hustota kostní hmoty měří většinou ve dvou místech, zpravidla to bývá bederní páteř a horní část stehenní kosti.

Pacient je během vyšetření položen na speciální lůžko, je oblečen, a skener zachycuje jednu nebo více oblastí kosti. Procedura trvá několik minut.

Ultrazvuková denzitometrie

Ultrazvuková denzitometrie, přesněji kvantitativní ultrasonometrie neboli QUS (guantitative ultrasound), je založena na měření ultrazvukových vln po průchodu vyšetřovanou oblastí, tělo tedy není vystaveno radiační zátěži.

Přináší nejen informace o množství kostní hmoty, ale i o kvalitě a struktuře kosti. Není však samo o sobě dostačující pro diagnostiku osteoporózy ani pro sledování účinnosti léčby.

Proto je nutné ho posuzovat vždy v kombinaci s rentgenovou denzitometrií.

Kvantitativní počítačová tomografie QCT

Kvantitativní počítačová tomografie umožňuje měření objemu kostní hmoty, hodnotí se v oblasti bederní páteře či hlavice kosti stehenní. Toto vyšetření však představuje pro vyšetřovaného vyšší radiační zátěž.

Vyšetření denzitometrem žádným způsobem nezatěžuje vyšetřovaného a nevpravuje se před ním ani po něm do těla žádná látka.

V den vyšetření můžete normálně jíst, neměli byste však brát žádné potravinové doplňky nebo léky obsahující vápník. Před vyšetřením odložte šperky, brýle a kovové předměty, protože by mohly výsledek vyšetření zkreslit.

Denzitometrické vyšetření se neprovádí v průběhu těhotenství. Pokud nemůžete vyloučit, že jste těhotná, informujte svého lékaře.

Údaje získané vyšetřením posoudí radiolog, tedy lékař specializovaný na provádění a hodnocení rentgenových vyšetření. Výsledky pak pošle lékaři, který vám vyšetření předepsal.

Čtěte také: Osteoporóza vede k závažným zlomeninám kostí

Výsledky vyšetření T-skóre a Z-skóre

O hustotě vašich kostí vypovídají dva údaje:

T – skóre vyjadřuje odchylku výsledku vašeho vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity mladých zdravých jedinců stejného pohlaví.

Hodnota vyšší než –1 se považuje za normální, hodnoty mezi -1 a -2,5 jsou hodnoceny jako osteopenie, první stadium řídnutí kostí. Pokud je T skóre nižší než -2,5, odpovídá osteoporóze.

Je prokázáno, že každý pokles hustoty kostního minerálu o 1 směrodatnou odchylku zvyšuje riziko zlomeniny dvojnásobně.

Z – skóre porovnává výsledek vašeho vyšetření s průměrnými hodnotami hustoty kostní hmoty u osob stejného pohlaví i věku.

Denzitometrické vyšetření je v indikovaných případech plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. V souladu s existujícím Seznamem zdravotních výkonů ho musí doporučit ošetřující lékař, který má pacienta v péči pro kostní chorobu.

Tedy lékař těch odborností, které jsou oprávněny předepisovat komplexní antiosteoporotickou léčbu: revmatologie, dětská revmatologie, ortopedie, traumatologie, vnitřní lékařství, gynekologie a porodnictví, dětská gynekologie, endokrinologie.

Může to být i praktický lékař, ale jen má-li u konkrétního pacienta písemné pověření od příslušného specialisty k předpisu antiosteoporotických léčivých přípravků s limitací odbornosti.

Indikace denzitometrie, stejně jako každého jiného vyšetření, je vždy v kompetenci ošetřujícího lékaře. Pro indikace jednotlivých vyšetření ale zpravidla existují doporučení, která vydávají příslušné odborné společnosti.

Denzitometrie by podle nich měla být provedena pro stanovení rizika fraktury u žen v menopauze nebo po menopauze, u kterých jsou zjištěny faktory zvyšující riziko zlomenin a které chtějí podstoupit příslušnou doporučovanou léčbu. Dále např.

u osob obojího pohlaví, u nichž lze na základě radiologického vyšetření usuzovat na přítomnost osteoporózy nebo je zachycen stav po zlomenině při neadekvátním či minimálním traumatu – to se týká zejména žen od 40 let a mužů od 55 let.

Denzitometre je také indikovaná u pacientů na začátku nebo v průběhu dlouhodobé léčby kortikoidy nebo jinými léky, které snižují množství kostní hmoty.

Uvedená indikační omezení se vztahují obecně k úhradě denzitometrie z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Není-li podle ošetřujícího lékaře takové vyšetření indikováno, můžete ho absolvovat jako samoplátce. Celotělová denzitometrie se provádí na specializovaných pracovištích vybavených adekvátní technikou a podle dostupných údajů by se cena měla pohybovat okolo 300-500 Kč.

Čtěte také: Prevencí osteoporózy je i úklid domácnosti

Denzitometrická vyšetření – Pracoviště Brno

Pracoviště je vybaveno nejmodernějším celotělovým dvoufotonovým kostním denzitometrem značky LUNAR, je plně klimatizováno a nachází se ve druhém patře budovy.

Denzitometrické vyšetření určí stupeň úbytku hustoty kostní hmoty, případně diagnostikuje rozvíjející se osteoporózu. Ta se na svém počátku nemusí vůbec projevit bolestí.

U postižených osteoporózou je vysoké riziko zlomeniny obratle, krčku stehenní kosti, nebo dalších kostí. Vyšetření je bezbolestné a rychlé. Na vyšetření není potřeba žádná zvláštní příprava.

Při vyšetření nesmí mít pacient na sobě nic kovového (hodinky, zipy).

Výsledek vyšetření zachytí sníženou hustotu kostní tkáně, rozvíjejíci se osteoporózu.Součástí výsledku je nejenom stanovení stupně úbytku kostní hmoty, ale i navrhovaná léčba zkušeným specialistou pro odesílajícího lékaře.Kontrolní vyšetření doporučujeme za 1-2 roky.

Vše o osteoporóze – www.osteoporoza.cz

Vyžádaná vyšetření odborným lekařem (ortopedem, gynekologem nebo revmatologem) – vyšetření se žádankou

Provádíme denzitometrické vyšetření na žádost lékaře, které je hrazeno všemi zdravotními pojišťovnami.

Vyšetření na žádost pacienta (vyšetření bez žádanky)

• Vyšetření na žádost pacienta (bez doporučení) si musí pacient uhradit sám (samoplátce).
• Cena denzitometrického vyšetření je 700 Kč.
• Následné proplacení platby můžete řešit v klientských centrech ZP (například v rámci preventivních balíčků).

Je Vám nad padesát let a jste klientem Oborové zdravotní pojišťovny (207)?

Na vyšetření, které je pro muže i ženy nad padesát let a provádí se ve dvouletých intervalech, nemusíte mít žádanku. Toto preventivní vyšetření hradí Vaše zdravotní pojišťovna OZP (207) a výsledek vyšetření obdržíte ihned.

V případě nálezu bude odeslán na specializované pracoviště k dalšímu dovyšetření a léčbě.

Toto proplácené vyšetření bez žádanky se vztahuje jen pro klienty OZP (207). Klienti ostatních zdravotních pojišťoven si musí preventivní vyšetření bez žádanky zaplatit sami a následně proplacení platby řešit v klientských centrech ZP (například v rámci preventivních balíčků).

1. Denzitometrické pracoviště – BrnoRooseveltova 6/82. patro
2. 602 00 Brno-město
3. Recepce a objednávky:Tel: 542 210 020Mobil: 733 714 808email: [email protected]

Jak nás najdete

Denzitometrické pracoviště se nachází v centru města Brna na ul. Rooseveltova 6/8 – 2. patro.Poloha pracoviště je velmi dobře dostupná MHD z vlakového nebo autobusového nádraží.

Hlavní nádraží – zastávka tramvaj ‚Hlavní nádraží‘ – tramvaj č. 1 směř Řečkovice – výstup zastávka ‚Moravské náměstí‘ – 5 min chůze

Autobusové nádraží – zastávka tramvaj ‚Zvonařka‘ – tramvaj č. 12 směr Technologický park – výstup zastávka ‚Česká‘ – 5 min chůze

Na ulici Rooseveltova 6/8 v 2. patře budovy se nachází diagnostické centrum G-Medica.V přízemí budovy je kavárna a cestovní kancelář Natur.

A/ osobně v recepci G-Medica, Rooseveltova 6/8, Brno, 2. patroB/ telefonicky na tel: 542 210 020, 733 714 808

Provozní doba

Pondělí   7:00 – 15:00Úterý      7:00 – 15:30Středa    7:00 – 15:00Čtvrtek   7:00 – 15:00Pátek      7:00 – 12:00

Denzitometrie

Denzitometrie je metoda, která určuje hustotu minerálů v kosti (Bone mineral density-BMD) a hustotu kostní tkáně. Vše je vyhodnoceno především na základě množství kalcia v kostech. Vyšetřovací metoda je rychlá, pacienta nezatěžuje a je bezbolestná. Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen odhadnout, jak velká jsou rizika zlomenin spojených s osteoporózou.

Fyzikální princip RTG kostní densitometrie[upravit | editovat zdroj]

Princip denzitometrie: bodové měření optické hustoty.

Absorpce EM záření[upravit | editovat zdroj]

Při interakci rtg záření, což je druh elektromagnetického záření o vlnových délkách mezi 10 nm až 1 pm, s tkání dochází ke dvěma jevům, díky kterým se snižuje intenzita procházejícího záření. Prvním z nich je fotoelektrická absorpce.

Při tomto jevu dojde k předání celé energie fotonu RTG na elektron atomu v tkáni. Druhým jevem, ke kterému dochází, je Comptonův rozptyl.

Zde dochází k předání pouze části kinetické energie elektronu a foton díky tomu změní svůj směr a má nižší energii.

Pro intenzitu monoenergetického záření procházejícího materiálem (v našem případě tkání) existuje vztah

[math]I_r = I_i{}{(-vx)}[/math],

kde Ir je intenzita prošlého záření (transmitted), Ii je intenzita záření v před průchodem (incident), ν je charakteristika materiálu tzv. lineární absorpční koeficient a x je tloušťka tkáně.

Lineární absorpční koeficient je závislý na hustotě materiálu, na počtu elektronů ve slupce jednotlivých atomů (tzn. na chemickém složení) a také na původní energii fotonů.Důležité je uvědomit si, že v těle je více druhů tkání, které mají odlišné charakteristiky.

Většina měkkých tkání má podobný absorpční koeficient. Minerální složka kosti je tvořena hydroxyapatitem, který má absorpční koeficient výrazně odlišný (atomy fosforu a vápníku). Organická složka kosti jako je dřeň a kolagenní síť jsou považovány za měkkou tkáň.

• Pokud tedy počítáme s rozdílem v koeficientech měkké tkáně a minerální složky kosti, lze vytvořit vztah pro intenzitu procházejícího záření
• [math]I_r = I_i{}{(-v_bx_b-v_sx_s)}[/math],
• kde index b označuje kostní minerální složku (bone mineral) a index s označuje měkkou tkáň (soft tissue).
• Tloušťku x lze nahradit tzv. plošnou hustotou, vycházíme-li ze vztahu
• [math]x = frac{1}{ho}frac{m}{A}[/math],

kde ρ je hustota, m je hmotnost tkáně a A je plocha svazku paprsků. Díky tomu lze nahradit součin νx součinem µM, kde µ (ν/ρ) je hmotnostní absorpční koeficient a M (m/A) je již zmíněná plošná hustota.

Jednoenergiová denzitometrie[upravit | editovat zdroj]

Při použití fotonů o jedné energie stále zůstává problém jedné rovnice a dvou neznámých (plošná hustota minerální složky kosti a měkké tkáně). Při využití jednoenergiové se měřená část těla ponoří do vody v nádobě o přesně známých rozměrech. Díky tomu vypadne z rovnice jedna neznámá, protože absorpční koeficient vody a měkké tkáně je téměř totožný a díky tomu známe přesný rozměr xs.

Zjištění plošné hustoty minerální složky kosti docílíme tím, že první měření se provede skrz vodu, měkkou tkáň a kost a druhé měření těsně vedle kosti. Tím pádem jsme schopni porovnat rozdíl a tím pádem zjistit požadované parametry kosti (plošná hustota minerální složky kosti, případně i lineární hustotu minerální složky kosti).

Dvouenergiová denzitometrie[upravit | editovat zdroj]

Při použití fotonů o dvou různých energiích odpadá potřeba ponořovat část těla do vody.

Dvojím měřením při dvou energiích zářeních lze totiž porovnat výsledky, pomocí modifikované rovnice pro intenzitu procházejícího záření, a díky tomu zjistit opět požadované parametry kosti.

Pro dvouenergiovou denzitometrii se v počátcích používali přirozené radioaktivní zářiče emitující dvě diskrétní energie (např. 153Gd, fotony o 44 keV a 103 keV). Díky časové, finanční a (především) bezpečnostní náročnosti se ale přešlo na generování fotonů pomocí RTG trubice.

Kvantitativní výpočetní tomografie[upravit | editovat zdroj]

Kvantitativní výpočetní tomografie spojuje možnosti moderních zobrazovacích technik (CT, případně i MRI) a technik a principů klasické RTG denzitometrie.

Díky tomu je měření přesnější, protože lze kost vyšetřovat jako celek a díky tomu zjistit některé lokální fenomény, případně se vyhnout chybě, protože jsme schopni zjistit kde přesně měříme.

V rámci jedné kosti se totiž charakteristika minerální složky mění díky anatomické stavbě (rozdíl mezi kompaktou a spongiózou atd.).

Denzitometrické metody[upravit | editovat zdroj]

Rentgenová denzitometrie[upravit | editovat zdroj]

Dvouenergiová rentgenová absorpciometrie neboli DXA (dual-emission X-ray absorptiometry), je standardní pro vyšetření a sledování osteoporózy. Rentgenový denzitometr používá slabé rentgenové záření o dvou energiích.

Každá energie záření je jinak pohlcena kostí a jinak svalovinou a tukem. Toto pravidlo zajišťuje přesné odlišení kosti od okolní měkké tkáně.

V praxi se hustota kostní hmoty měří obvykle ve dvou místech, zpravidla to bývá bederní páteř a horní část stehenní kosti.

Toto vyšetření trvá několik minut – pacient leží na speciálním lůžku, je oblečen, a skener zachycuje jednu nebo více oblastí kosti. 

Kvantitativní výpočetní tomografie QCT[upravit | editovat zdroj]

Umožňuje měření objemu kostní hmoty, hodnotí se v oblasti hlavice kosti stehenní či bederní páteře. Tato metoda je nákladnější a představuje pro vyšetřovaného vyšší radiační zátěž.

Ultrazvuková denzitometrie[upravit | editovat zdroj]

Kvantitativní ultrasonometrie neboli QUS (quantitative ultrasound), se zakládá na měření ultrazvukových vln po průchodu vyšetřovanou oblastí, tělo tak není vystaveno radiační zátěži.

Přináší informace o množství kostní hmoty, ale také o kvalitě a struktuře kosti. Toto vyšetření nestačí pro diagnostiku osteoporózy ani pro sledování účinnosti léčby.

Metodu vždy musíme posuzovat v kombinaci s rentgenovou denzitometrií.

Vyšetření denzitometrem nezatěžuje vyšetřovaného. V den vyšetření se může normálně jíst, ale neměli by se brát potravinové doplňky nebo léky obsahující vápník. Před vyšetřením odložte šperky, kovové předměty a brýle, aby nebyl výsledek vyšetření zkreslen. V průběhu těhotenství nelze provést denzitometrické vyšetření.

Údaje, které získáme vyšetřením posoudí radiolog (lékař specializovaný na provádění a hodnocení rentgenových vyšetření). Výsledky pak pošle lékaři, který vyšetření předepsal.

Denzitometr[upravit | editovat zdroj]

Toto vyšetření vždy provádí lékař na specializovaném radiologickém pracovišti ve větší nemocnici. Existují dva typy denzitometrů:

Centrální denzitometr se skládá z velké ploché desky a pohyblivého ramena, které je nad ní. Sleduje se hustota kostí páteře a pletence pánevního.

Centrální rentgenový denzitometr

Periferní denzitometr je zařízení menší. Pacient zde vkládá ruku do přístroje o velikosti malé krabice. Měří se hustota kostí zápěstí, paty nebo prstů. Přestože přístroj pracuje na bázi rtg záření, dávky jsou velice nízké a přístroj nepotřebuje být umístěn ve speciálně chráněné místnosti.

Výsledky vyšetření T-skóre a Z-skóre[upravit | editovat zdroj]

O hustotě kostí vypovídají dva výsledky zvané T-skóre a Z-skóre. Odchylku výsledku vašeho vyšetření od tabulkové hodnoty kostní minerální denzity určuje T-skóre. Tabulkovou hodnotou se myslí výsledky zdravých mladých jedinců stejného pohlaví. Výsledná hodnota nám určuje stav našich kostí.

Pokud je hodnota vyšší než -1 (např. -0,2), jedná se o normální výsledek. V rozmezí -1 až -2,5 hovoříme o tak zvané osteopenii (=stupeň osteoporźy), což je první stádium řídnutí kostí. O osteoporóze (= onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí.

V důsledku tohoto jevu dochází u lidí trpících tímto onemocněním k četnějším zlomeninám.) mluvíme, pokud zjistíme hodnotu T-skóre nižší než -2,5. Každý pokles této hodnoty o 1 směrodatnou odchylku zvyšuje riziko zlomeniny dvojnásobně.

Pro porovnání vašeho výsledku vyšetření hustoty kostní hmoty s průměrnými hodnotami osob stejné věku i pohlaví slouží tzv. Z-skóre.

Tyto výsledky umožňují lékaři přesně stanovit diagnózu. Může pak pacientovi doporučit režimová opatření a zahájit léčbu. Pokud vyšetření předepíše ošetřující lékař, který má pacienta v péči pro kostní chorobu, v souladu s existujícím Seznamem zdravotních výkonů, pak je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Zde jsou odbornosti lékařů, kteří můžou toto vyšetření předepsat: revmatologie, dětská revmatologie, ortopedie, traumatologie, vnitřní lékařství, gynekologie a porodnictví, dětská gynekologie, endokrinologie. Za určitých okolností to může být také praktický lékař. Vyšetření můžete také obsolvovat na vlastní náklady.

Celotělová denzitomertie se provádí na specializovaných pracovištích a její cena se pohybuje okolo 500 Kč.

Indikace k vyšetření[upravit | editovat zdroj]

• Pacienti s anamnézou zlomeniny způsobenou neadekvátně malou úrazovou silou.

• Pacienti se zlomeninou obratle neúrazového původu.

• Pacienti s dlouhodobou léčbou kortikoidy nebo jinými léky, které snižují množství kostní hmoty.

• Pacienti se zvýšenou funkcí příštitných tělísek (hyperparatyreózou) nebo dalšími chorobami spojenými se ztrátou kostní hmoty.

• Ženy po menopauze – především pokud mají další rizikový faktor jako např. kouření, dědičnost, ženy po 65 letech, bolesti zad, imobilizace, poruchy štítné žlázy atd.

• Ženy po hormonální léčbě.

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

• NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA. Medicínská biofyzika. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. ISBN 978-802-4711-522.

• IAEA Human health series No.15. 2010. Austria: IAEA, 2010. ISBN 978-92-0-110610-0.

„Prevence osteoporózy je nezbytná, není však o ni zájem“, říká prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc

Naším aktuálním tématem je onemocnění osteoporóza a menopauza. Osteoporóza je charakterizována zhoršením kvality, úbytkem kostní hmoty a zvýšeným rizikem zlomenin. Nízkotraumatickým zlomeninám je ale možné předcházet léčením příčiny úbytku kostní hmoty. Zejména ženy po menopauze jsou při nedostatku estrogenů ve zvýšeném riziku vzniku osteoporózy.

Na naše otázky spojené osteoporózou a menopauzou a mnoho dalších nám při osobním rozhovoru odpovídal prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc. z Revmatologického ústavu v Praze.

Osteoporóza, o jakém onemocnění mluvíme? Koho se týká?

Záleží na tom, jak pojem osteoporóza chápeme. Zdravotní pojišťovny a bohužel někdy i lékaři rozumějí pod pojmem osteoporóza u žen (a bohužel i u mužů) numerický výsledek denzitometrického vyšetření, kdy hodnota denzity kostního minerálu (BMD) je pod referenčním rozmezím pro mladé zdravé ženy (i u mužů !). Správnou definici osteoporózy jste ale už uvedla, jde o zhoršení kvality kostní hmoty, úbytek kostní hmoty a tím navozené zvýšení rizika nízkotraumatických zlomenin. Výsledek denzitometrie ale vypovídá jen o úbytku kostního minerálu (ne kostní hmoty), tedy jen o jednom z faktorů rizika zlomenin. Je třeba říci, že k většině zlomenin dochází u lidí, kteří denzitometrickém vyšetření žádnou denzitometricky prokázanou „osteoporózu“ nemají. Numerická hodnota výsledku denzitometrie proto nemá rozhodovat o nutnosti léčby.Kolik lidí má osteoporózu?Když se ptáme, koho se riziko zlomenin díky úbytku kostí týká, pak je to každá druhá žena po 50 letech a každý pátý muž po 50. roce věku. Pokud bychom vycházeli jen z osteodenzitometrických kritérií osteoporózy, pak takto posuzovanou „osteoporózu“ má 426 000 žen a 103 000 mužů, tedy 20 % českých žen a 6,1 % mužů. Skutečný počet osob ohrožených zlomeninami je dvojnásobný. Za rok utrpí zlomeninu obdobné procento žen i mužů starších 50 let (kolem 2 %). Většina osob ohrožených zlomeninami není pro osteoporózu léčena (76 % žen a 88 % mužů, kteří s osteodenzitometricky zjištěnou osteoporózou).

Jaké jsou příčiny osteoporózy?Zhoršování kvality a úbytek kostní hmoty jsou fyziologickým projevem stárnutí. Protože všichni stárneme, postihují každého člověka. Ale i ve věku  80 let mají zdraví lidé relativně nízké riziko zlomenin, i když se u nich při osteodenzitometrickém vyšetření zjistí „osteoporóza“. Mluví se o involuční osteoporóze.

Její příčinou je snižování počtu a aktivity kostních buněk, které vytváření novou kostní hmotu. Naproti tomu s věkem neklesá množství a aktivita buněk, které kost odbourávají. Úbytku kostní hmoty, způsobené stárnutím, by bylo možné čelit zpomalením procesu stárnutí.

Experimentálně se zkoušení genetické manipulace, uvažují se léky oddalující stárnutí (senolytika), ale zatím se osvědčují jen opatření, která tlumí chronický zánět, spojený se stárnutím, tedy fyzická aktivita a dietní opatření. Genetické úpravy se ale snad v budoucnosti uplatní při léčení některých vrozených poruch, které způsobují zlomeniny již u dětí a u mladých lidí.

Klinicky je příznivě ovlivnitelná tzv. sekundární osteoporóza, kam patří jednak kostní projevy dlouhodobé nedostatečnosti vitaminu D (sekundární hyperparatyreóza), jednak kostní projevy chronického zánětu mírného stupně. Léčení chronických zánětlivých onemocnění, jako je např.

biologická léčba revmatoidní artritidy nebo střevních zánětů, účinně zpomaluje úbytek kostní hmoty a snižuje riziko zlomenin. Imunologicky lze jako chronický zánět nízkého stupně chápat i úbytek kostní hmoty u žen po přechodu (postmenopauzální osteoporózu).

Co s tím?

Riziko zlomenin je určeno řadou klinických faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou věk, pohlaví, tělesná hmotnost a výška, prodělané zlomeniny, rodinná dispozice zlomenin, léčba glukokortikoidy, některá chronická onemocnění (např. cukrovka 1. typu) a denzita kostního minerálu. Pravděpodobnost prodělat v dalších 10 letech zlomeninu si může každý sám otestovat na internetu, a to i když dosud nebyl na denzitometrii. Stačí zadat heslo FRAX anebo adresu https://www.sheffield.ac.uk/FRAX/tool.aspx?country=39.

Každá žena ve věku 65 let a muž ve věku 70 let mají nárok osteodenzitometrické vyšetření (jednou za rok). Stačí k tomu doporučení od praktického lékaře. Toto vyšetření není třeba platit, protože je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou u žen po menopauze, pokud je u nich alespoň jeden z výše zmíněných faktorů rizika zlomenin (např.

zlomenina kyčle u některého z rodičů). Z výsledků denzitometrických vyšetření, pravidelně opakovaných na témže přístroji, lze určit rychlost úbytku kostní hmoty. Současně je třeba na stejném přístroji opakovaně hodnotit morfologii obratlů a ověřit zlomeniny obratlů. Toto vyšetření není spojeno radiační zátěží, jaká je nutní při běžném rentgenu páteře.

Denzitometrie ale nemůže určit příčinu úbytku kostní hmoty nebo zlomeniny. Před rozhodnutím o léčbě musí ještě lékař vyloučit jiná kostní onemocnění, která také vedou k úbytku kostní hmoty a zlomeninám. Zpravidla postačuje laboratorní vyšetření krve, případně moče. Tato vyšetření mimo jiné vypovídají o stupni resorpce kosti a o stupni její novotvorby.

Diagnóza osteoporózy tedy může být stanovena teprve po vyloučení jiných metabolických a nádorových kostních onemocnění, která také navozují úbytek kostní hmoty a zvyšují riziko zlomenin. Stejně důležité je určit příčinu osteoporózy. Teprve pak lze volit kauzální nebo symptomatická opatření k zpomalení dalšího zhoršování stavu skeletu.

Zatím výjimečně lze nahradit ztracenou kosti zdravou tkání.

Jaký význam má fyzická aktivita a aktivní pohyb?Fyzická aktivita i některá dietní opatření snižují stupeň zánětu a tím také intenzitu podnětů pro resorpci kosti. Mezi svalovou a kostní hmotu je přímá závislost, lidé s velkou svalovou hmotou mají také pevné a mohutné kosti. Platí to i naopak.

Svaly jsou zdrojem působků, které ovlivňují kvalitu kosti. Zatím ale není registrován žádný lék, který by bylo možné doporučit pacientům s nízkou svalovou hmotou. Lze ale doporučovat pravidelné cvičení.

Povzbudivá je letos uveřejněná skandinávská studie, podle které riziko zlomenin klesá nejenom u velmi intenzivně cvičících osob, ale také u žen a mužů, kteří cvičí hodinu týdně a denně alespoň 20 minut rychle chodí. Fyzická aktivita tedy zpomaluje postup involuční osteoporózy.

Cvičení má příznivé účinky na sval a kosti v každém věku. Lidé, kteří pravidelně cvičí, mají významně nižší riziko zlomenin kyčle, ať je jim 50 nebo 75 let.

Jak lze zpomalit úbytek kostní hmoty a nárůst rizika zlomenin s věkem medikamentózně?V České republice nejsou systematicky zajištěna preventivní vyšetření. Není zajištěna ani medikamentosní prevence úbytku kostní hmoty.

Problematika významně zrychleného úbytku kostní hmoty u nejméně třetiny žen po přechodu není řešena ani většinou odborných společností. Moderní přípravky pro hormonální léčbu, případně léčbu estrogeny, však umožňují u většiny žen významně a bezpečně zpomalit úbytek kostní hmoty a nárůst rizika zlomenin v prvních letech po přechodu.

Významnou vlastností hormonálních léků a nehormonálního léku raloxifenu je, že nadměrně netlumí novotvorbu kosti a proto zlepšují její kvalitu. Raloxifen u žen po menopauze velmi účinně snižuje nejenom riziko zlomenin, ale také riziko nádorového onemocnění prsu.

V České republice není hrazen a moje pacientky si lék kupují na Slovensku nebo v Německu. Na tuto prevenci postmenopauzální osteoporózy zdravotní pojišťovny rezignovaly.

Z medikamentózních přípravků, které zpomalují úbytek kostní hmoty a nárůst rizika zlomenin s věkem, jsou plně nebo zčásti hrazeny bisfosfonáty a denosumab. Tyto přípravky tlumí resorpci i novotvorbu kosti, kost si zachovává uspořádání, které měla před léčbou, dále tedy neřídne. Riziko zlomenin se při této léčbě v dalších letech také zvyšuje, ale pomaleji než bez léčby. Důležité je zvažovat především riziko neobratlových zlomenin, protože ty představují 80 % všech zlomenin u starších lidí. Toto riziko však zmíněné léky snižují po 3 letech průměrně jen o pětinu. Tento efekt se často ani nemůže uplatnit, protože užívání léků ukončuje do dvou let 60 % až 80 % pacientů. Vhodnost a bezpečnost dlouhodobého podávání těchto léků stále není dořešena. Dostávám se teď k nejobtížnějšímu problému. U nemocných s nízkou kostní hmotu a již prodělanými zlomeninami je třeba nahradit dříve ztracenou kostní hmotu novou zdravou tkání. Takový lék je už více než 15 let na trhu, riziko neobratlových zlomenin snižuje o téměř 70 % a zlepšuje kvalitu života pacientů. Úhrada léku je ale podmíněna přísnými požadavky plátců léčby, které lze splnit jen u malého počtu pacientů.

• Kdo by měl ženy po padesátém roce sledovat?
• Jaká je podle vás situace v současné době s lidmi, co mají osteoporózu?

Určitě by to měl být praktický lékař, který dobře spolupracuje se specialisty, zejména gynekologem a osteologickým pracovištěm. Praktický lékař zná zdravotní stav pacientů. Protože včas diagnostikuje sekundární příčiny úbytku kostní hmoty a rizikové faktory zlomenin, může také včas zajistit kauzální opatření. Znovu bych zdůraznil, že osteologické vyšetření (včetně denzitometrie a laboratorních testů) je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. Pracoviště, které provádí osteologické vyšetření, je povinno doporučit vhodná opatření a případně je zajistit, pokud to nemůže učinit praktický lékař. Organizace zdravotní péče o tuto skupinu lidí není dostatečná. Začíná to nedostatkem odborníků a rezignací na prevenci. Uvážíme-li počet lidí, kteří jsou v České republice ohroženi zlomeninami, a uvážíme-li, že jen zlomenin kyčle je ročně přes 12 000, není reálné všem zlomeninami ohroženým lidem trvale zajištovat opakovaná vyšetření a léčbu. Východisko vidím v preventivních opatřeních. To předpokládá ověřit již mezi 50.-60. lety individuální pravděpodobnost zlomenin, tak aby se každý mohl pro preventivní opatření informovaně rozhodnout ještě ve věku, kdy k tomu má fyzické a ekonomické předpoklady. Jako preventivní opatření pro celou populaci by velmi pomohlo fortifikování potravin vitaminem D.

Osteoporóza je tichou hrozbou i ve 21. stoletíOsteoporóza je metabolické onemocnění, které se projevuje řídnutím kostní hmoty a zhoršováním její kvality. Důsledkem mohou být obratlové i neobratlové zlomeniny při nepřiměřeně nízké zátěži. Jen v České republice se tato nemoc v současnosti týká zhruba milionu lidí.

Na naše otázky spojené s prevencí a léčbou osteoporózy nám laskavě odpověděl prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc. z Revmatologického ústavu v Praze.

Naše články k tématu: