Drogová závislost – vše o zdraví

Závislost na drogáchzačíná častým užíváním, kterévyvolává potřebu drogy cíleně vyhledávat. Jde o abnormální až patologický stav. Zbavit se své závislosti není nic snadného. My vám však pomůžeme. V našem zařízení pracujeme na překonání závislosti metodou psychologické léčby.

Náš program pro překonání závislosti je rozšířený o intenzivní terapii, založenou na osobní rekonstrukci. Rozvíjíme také spirituální složku, abychom závislým pomohli opět nalézt smysl života. Rozvíjením spirituální složky naší osobnosti dochází k takzvané „sebetranscendenci“.

Častým motivem k začátku braní drog a vytváření závislosti je zvědavost. Lidé mnohdy vyzkouší drogu jen proto, žechtějí vědět, jaké to je. Dalším možným motivem je stres nebo životní problémy, které člověk neumí vyřešit jinak než útěkem. Často může být iniciátorem parta, k níž daný člověk patří. Proto se nechá k drogám „donutit“. Drogová závislost - Vše o zdraví

  • Snížení schopnosti přirozeně reagovat na běžné stimuly.
  • Ve vážnějších stádiích k narušení i základních společenských a životních činností.
  • Nakonec k selhání funkcí tělesných orgánů po jejich trvalém poškození.
  • Vážná drogová závislost vede často k smrti.

Cílem léčby je úplné odstranění závislosti. Nedá se ho dosáhnout najednou, léčba musí probíhat postupně, protože při příliš rychlém vysazení by mohly vzniknout zdravotní komplikace. Léčba by se také mohla minout účinkem.

Často pomůže k vyléčení také víra, která musí být ale natolik silná, aby dovedla vytlačit drogu. Celá léčba závislosti je velmi komplexní proces – jedinec, který má vytvořenou závislost, není postižen jen fyzicky, ale i psychicky.

Je naprosto vytržen ze svého dosavadního sociálního postavení.

Prvním krokem je ale vždy uznání problému, tedy vytvoření si náhledu na danou situaci. Mnoho pacientů varovné příznaky přehlíží či o nic vůbec nemá tušení. Neváhejte se nás obrátit v případě jakéhokoli podezření, které se týká vaší osoby či někoho vám blízkého.

Vše s vámi rádi probereme z obecného hlediska, ale zaměřit se můžeme i na konkrétní problematiku. Jak například poznat závislost na pervitinu? A jak se této závislosti nejefektivněji zbavit? Napište nám a první krůček na cestě k uzdravení máte úspěšně za sebou.

  • Tato metoda je založená na práci v terapeutické skupině a psychoterapi. Metody je samozřejmě možné kombinovat. Psychoterapie naučí pacienta zvládat těžké nebo krizové situace bez drog. Rovněž mu pomáhá zapojit se opět do společenského života. Proto je často nutné nalézt novou sociální skupinu.
  • Při léčbě se postupně snižují dávky drogy až na naprosté minimum. To pomáhá tělu, aby si postupně na drogy odvyklo a přešlo opět do normálního režimu fungování.
  • Další důležitou složkou je odstranění rituálu. S rituálem souvisí i například prostředí nebo parta, které je rovněž nutno nahradit něčím novým, co už se pacientovi s drogou nepojí.
  • Detoxikace: Pomalé snižování dávek tak, aby nedošlo k abstinenčním příznakům.
  • Substituce: Nahrazení návykové látky takovou látkou, která je méně škodlivá, ale zároveň se nedostaví abstinenční příznaky. Dávky této látky se zmenšují do doby, kdy je možné vysadit je úplně.

Drogová závislost - Vše o zdraví

V této fázi drogová závislost začíná. Člověk je z ní nadšený, zažívá pocity, které předtím nikdy nezažíval. Má bohatší sny, nápady i pohled na svět. Vše jde lehce, nic mu nedělá starosti. Není těžké utajit, že člověk bere drogu. Pouze náznakově (časté střídání nálad, euforie, laxní přístup k problémům). Nevytvořila se ještě fyzická závislost.

V této fázi droga nedává najevo žádné negativní účinky. Člověk proto může být přesvědčený, že výroky o škodlivosti drog jsou výmysl pro odstrašení.

Ani finanční zátěž ještě není tak velká, protože stačí malá dávka drogy. Vlivem drogy se navíc může dařit i lépe ve škole nebo v práci, díky lepšímu soustředění a lepší paměti.

Touto fází většinou člověk nepřestane drogy brát, protože vnímá jen pozitiva.

V případě, že člověk přestane brát drogy v experimentální fázi, je u něj velmi důležitá příprava na nejrůznější těžké situace, které jej později v životě čekají.

Této fázi se také někdy říká „víkendové braní“. Začíná se projevovat závislost a droga již začíná být zdrojem problémů. Musí se brát pravidelněji a ve větších dávkách. Ještě v této fázi však člověku připadá, že má vše pod kontrolou. Droze se začíná přizpůsobovat denní cyklus a rovněž přátelé – závislý si začíná hledat nové přátele mezi narkomany.

Škola či zaměstnání se stávají velkým problémem. Člověk je drogou otupený a zhoršují se jeho schopnosti přemýšlet a pamatovat si. Snižují se proto pracovní či studijní výkony. Reakce se již projevují jako podivné a může narůstat absence v zaměstnání nebo škole. 

  • nespavost
  • nechuť k jídlu
  • bolesti hlavy
  • agresivita
  • bolesti celého těla
  • deprese či stres

Drogová závislost - Vše o zdravíMnoží se konflikty s okolím. S rodinou kvůli častým pozdním příchodům, s učiteli kvůli nepřipravenosti a únavě nebo se spolupracovníky a přáteli kvůli ztrátě společné řeči, zájmů a koníčků.

Člověk již ztrácí kontrolu nad drogou a nad svou závislostí. Celý život se začíná točit jen kolem drogy, myslí jen na to, kdy si dá další dávku.

V tomto období se často dostavují i finanční problémy, protože často se na závislost přijde a závislý přijde o práci. Získává různě peníze, často se uchyluje ke krádežím, podvodům nebo prostituci.

Problémy dokáže řešit jen drogou, čímž se dostává do hlubších problémů. Vyhodí ho z domova, zaměstnání, kruhu přátel a ocitá se na okraji společnosti.

V této fázi se ještě mnoho lidí snaží přestat, ale nejsou toho již schopni, protože závislost je fyzická. Návrat k normálnímu životu je již velmi náročný, člověk má již jiný žebříček hodnot, přátelé a rodina ho již často zavrhla a závislost je již příliš silná.

Toto je poslední fáze závislosti a často končí smrtí nebo naprostým selháním organismu. Droga již v této fázi závislému nic nepřináší, je to jen úleva od fyzické i psychické bolesti. Dávky jsou pro tělo již na hranici snesitelnosti, jsou však jedinou věcí, které jej dokážou udržet při životě.

Veškerý život se točí kolem drogy a jejího získávání. Se získáváním je velký problém, organismus je vyčerpaný a nepomáhá ani pobyt v bídných sociálních podmínkách. Člověk se neštítí udělat pro získání drogy cokoliv. Krádež, prostituci a dokonce i vraždu. 

  • zimnice
  • bolest celého těla
  • agresivita
  • stres
  • deprese
  • absolutní vyčerpání
  • halucinace
  • a další…

Drogová závislost - Vše o zdraví

Drogová závislost – cesta nikam …

Drogová závislost - Vše o zdraví

Drogy jsou chemické látky, které mají vážný dopad na neurochemickou rovnováhu v mozku, která přímo ovlivňuje naše prožívání a chování. Zvyšují úroveň určitých neurotransmiterů, které jsou odpovědné za pociťování příjemných, libých pocitů. Jedním z takovýchto přirozených neurotransmiterů, který se nachází v lidském organismu je dopamin. I díky němu člověk pociťuje radost, potěšení a požitky.

Příjemné pocity při polibku, u kornoutku oblíbené zmrzliny, nebo když dostaneme kompliment – to všechno se v našem mozku spojuje s úrovní dopaminových drah. Avšak i drogy taky zvyšují úroveň dopaminu v organismu.

Od cigarety, alkoholu, přes heroin, kokain a jiné drogy – zatímco dopamin je přirozený neurotransmiter, který v nás navozuje příjemné pocity – někteří lidé tyto libé pocity nedosahují v té míře, jako by chtěli nebo očekávali, jejich dopaminové dráhy jsou oslabené – a proto sahají po prostředku, který jim uměle, nepřirozeně tento dopamin nahradí – a tedy po droze. Neuvědomují si, že takovéto umělé navozování si příjemných pocitů prostřednictvím dopaminu za pomoci drogy má riziko v rozvinutí drogové závislosti, protože člověk chce libé pocity zažívat zas a zas, víc a víc, a dávku drogy zvyšuje, protože po čase již nemá obvyklá dávka požadovaný efekt. A pak se již ocitáme v bludném kruhu závislosti.

ZDRAVÍ A CHOVÁNÍ Jedinec se závislostí na návykových látkách nepřestává užívat drogu i navzdory zjevným a zvětšujícím se zdravotním problémům, které se u něj začínají projevovat.

Objevuje se podrážděnost, hněv, hostilita, únava, neklid, úzkost, deprese, ztráta pozornosti a koncentrace, ztráta koordinace pohybu. Častým symptomem jsou i psychózy (např.

různé zrakové či sluchové iluze a halucinace).

FINANČNÍ A PRÁVNÍ DŮSLEDKY Finanční otázky jsou při závislosti nesporné. Vzhledem k utrácení peněz za drogy se člověk se závislostí dostává do větších a větších finančních potíží.

Jedním z varovných ukazatelů (které si může všimnout okolí a jeho blízcí) jsou třeba pozdě zaplacené účty, hromadění se upomínek, neuhrazených faktur a účtů, a vůbec slabý přehled o své finanční situaci (kdy se náhle jedinec ocitá bez prostředků, protože si ve své závislosti nestihl všimnout, že už je bez peněz, rezerv či úspor).

Sekundárně se pak můžou spojovat s touto oblastí problémy se zákonem v důsledku třeba krádeží, prostřednictvím kterých se závislý jedinec snaží dostat k finančním prostředkům na koupi své drogy.

Zajímavé:  Léky Na Omezení Chuti K Jídlu?

PRÁCE A ŠKOLA Vyskytují se časté absence a pozdní příchody. I navzdory ohrožení ztráty práce či studia, jedinec pokračuje v užívání látky.

RODINA A PŘÁTELÉ Jedinec se závislostí reaguje podrážděně, když ho jeho blízcí kritizují a komentují, vyjadřují se k jeho užívání. K obavám blízkých o svoje zdraví se staví spíše s podrážděním. Můžou se objevovat výčitky svědomí a pociťování viny, avšak fyzická drogová závislost u něj je již silnější a převažuje – tudíž jedinec pokračuje v užívání.

SOCIÁLNÍ ŽIVOT Člověk víc a víc přizpůsobuje svůj čas užívání drogy. Zaměřuje se na aktivity spjaté s pořizováním si drogy, její užívání a víc vyhledává známosti s okruhu uživatelů drog. Naopak, dochází ke ztrátě zájmů a koníčků, zálib, které před tím rád dělal.

ZNAKY A SYMPTOMY UŽÍVÁNÍ MARIHUANY Marihuana zvyšuje zrakové a sluchové vnímání. Zvyšuje se smyslová citlivost, chuť a taky apetit. Objevují se problémy s pamětí, potíže s koncentrací, paranoidní myšlení. Z fyziologických symptomů jsou to snížená koordinace, zpomalení reakcí, podrážděné a začervenalé oči, zvýšený krevní tlak a srdeční tep.

CRAVING A RELAPS Silné bažení a touha po droze – tzv. craving – se v průběhu užívání zvyšuje, jedinec všechno své prožívání a chování orientuje na svou drogu.

Vyskytují se snahy přestat užívat drogu, případně podstoupit léčbu, avšak mezi prchavými záblesky abstinence dochází k opakovaným relapsům, kdy se jedinec opět vrací k užívání.

Má pocit, že své potíže může vyřešit pouze přes drogu (kvůli fyzickým projevům a abstinenčním příznakům).

TOLERANCE Tolerance znamená, že jedinec pro to, aby u něj dávka drogy účinkovala, musí postupně její množství zvyšovat. Proto zvyšuje nejen obvyklou dávku, ale i frekvenci užívání.

ABSTINENČNÍ SYNDROM A SYMPTOMY UŽÍVÁNÍ

  • Kokain – neklid, nespavost, úzkost, deprese, hněv, craving, únava, pocity na zvracení, zvracení, třesavka, bolest svalů aj.
  • Barbituráty – nespavost, podráždění, úzkost, pocity rozkolísání či třesu, bolest hlavy, závrať, ztráta chuti k jídlu aj.
  • Heroin, opiáty – rozšířené panenky, husí kůže, slzící oči, časté smrkání, usmrkaný nos, pocity chladu, pocity na zvracení, křeče ve svalech a břicha, průjem, zvracení, třes, pocení, pocity nervozity, neklidu, paniky, podráždění.
  • Metamfetamíny – únava, narušení spánkového rytmu, podráždění, zvýšený hlad, střední až hluboká deprese, úzkost, psychotické reakce.

Když existuje jakékoli podezření, že někdo blízký užívá návykovou látku (kam zařazujeme i alkohol), nejlepší cestou je informovat se o možnostech léčby buď u praktického lékaře, který doporučí vhodné zařízení pro léčbu závislostí, nebo takovéto zařízení kontaktovat přímo.

Narkomanie

Co je to narkomanie?

Narkomanie je abnormální, až patologický stav vyvolaný častým užíváním drog. Narkomanie začíná zpravidla častým užíváním drog, které vyvolá potřebu drogy cíleně vyhledávat, ať už psychologicky či fyzicky podmíněnou.

Narkomanie vede ke snížení schopnosti přirozeně reagovat na běžné stimuly, ve vážnějších stádiích pak k narušení i základních společenských a životních činností, a nakonec k selhání funkcí tělesných orgánů po jejich trvalém poškození.

Vážná drogová závislot pak vede často i k smrti.

Zdraví a chování

Jedinec se závislostí na návykových látkách nepřestává užívat drogu i navzdory zjevným a zvětšujícím se zdravotním problémům, které se u něj začínají projevovat. Objevuje se podrážděnost, hněv, hostilita, únava, neklid, úzkost, deprese, ztráta pozornosti a koncentrace, ztráta koordinace pohybu. Častým symptomem jsou i psychózy (např. různé zrakové či sluchové iluze a halucinace).

Finanční a právní důsledky

Finanční otázky jsou při závislosti nesporné. Vzhledem k utrácení peněz za drogy se člověk se závislostí dostává do větších a větších finančních potíží.

Jedním z varovných ukazatelů (kterého si může všimnout okolí a jeho blízcí) jsou třeba pozdě zaplacené účty, hromadění upomínek, neuhrazených faktur a účtů, a vůbec slabý přehled o své finanční situaci (kdy se náhle jedinec ocitá bez prostředků, protože si ve své závislosti nestihl všimnout, že už je bez peněz, rezerv či úspor).

Sekundárně se pak můžou spojovat s touto oblastí problémy se zákonem v důsledku třeba krádeží, prostřednictvím kterých se závislý jedinec snaží dostat k finančním prostředkům na koupi své drogy.

Práce a škola

Vyskytují se časté absence a pozdní příchody. I navzdory ohrožení ztráty práce či studia, jedinec pokračuje v užívání látky.

Rodina a přátelé

Jedinec se závislostí reaguje podrážděně, když ho jeho blízcí kritizují a komentují, vyjadřují se k jeho užívání. K obavám blízkých o svoje zdraví se staví spíše s podrážděním. Můžou se objevovat výčitky svědomí a pociťování viny, avšak fyzická drogová závislost je u něj již silnější a převažuje – tudíž jedinec pokračuje v užívání.

Sociální život

Člověk víc a víc přizpůsobuje svůj čas užívání drogy. Zaměřuje se na aktivity spjaté s pořizováním si drogy a její užívání a víc vyhledává známosti z okruhu uživatelů drog. Naopak, dochází ke ztrátě zájmů a koníčků, a zálib, které před tím rád dělal.

Znaky a symptomy užívání marihuany

Marihuana zvyšuje zrakové a sluchové vnímání. Zvyšuje se smyslová citlivost, chuť a taky apetit. Objevují se problémy s pamětí, potíže s koncentrací, paranoidní myšlení. Z fyziologických symptomů jsou to snížená koordinace, zpomalení reakcí, podrážděné a začervenalé oči, zvýšený krevní tlak a srdeční tep.

Craving a relaps

Silné bažení a touha po droze – tzv. craving – se v průběhu užívání zvyšuje, jedinec všechno své prožívání a chování orientuje na svou drogu.

Vyskytují se snahy přestat užívat drogu, případně podstoupit léčbu, avšak mezi prchavými záblesky abstinence dochází k opakovaným relapsům, kdy se jedinec opět vrací k užívání.

Má pocit, že své potíže může vyřešit pouze přes drogu (kvůli fyzickým projevům a abstinenčním příznakům).

Tolerance

Tolerance znamená, že jedinec pro to, aby u něj dávka drogy účinkovala, musí postupně její množství zvyšovat. Proto zvyšuje nejen obvyklou dávku, ale i frekvenci užívání.

Abstinenční syndrom a symptomy užívání

  • Kokain – neklid, nespavost, úzkost, deprese, hněv, craving, únava, pocity na zvracení, zvracení, třesavka, bolest svalů aj.
  • Barbituráty – nespavost, podráždění, úzkost, pocity rozkolísání či třesu, bolest hlavy, závrať, ztráta chuti k jídlu aj.
  • Heroin, opiáty – rozšířené panenky, husí kůže, slzící oči, časté smrkání, usmrkaný nos, pocity chladu, pocity na zvracení, křeče ve svalech a břicha, průjem, zvracení, třes, pocení, pocity nervozity, neklidu, paniky, podráždění.
  • Metamfetamíny – únava, narušení spánkového rytmu, podráždění, zvýšený hlad, střední až hluboká deprese, úzkost, psychotické reakce.

Léčba závislosti na drogách

Cílem léčby je úplné odstranění závislosti. Nedá se ho dosáhnout najednou, léčba musí probíhat postupně, protože při příliš rychlém vysazení by mohly vzniknout zdravotní komplikace. Léčba by se také mohla minout účinkem.

Často pomůže k vyléčení také víra, která musí být ale natolik silná, aby dovedla vytlačit drogu. Celá léčba závislosti je velmi komplexní proces – jedinec, který má vytvořenou závislost, není postižen jen fyzicky, ale i psychicky.

Je naprosto vytržen ze svého dosavadního sociálního postavení.

Jak na to?

U drog se problém vypěstuje mnohem rychleji, než u alkoholu, a proto je zde zapotřebí, aby problém byl včas odhalen.

S narkomanií je většinou spojen pocit méněcennosti, nemožnosti najít samu sebe, a tak je potřeba v takových osobách vypěstovat sebedůvěru a přirozené sebevědomí.

U narkomanů je perfektní léčba šokem, příběhy lidí, kteří drogám podlehli a také intenzivní věnování se závislému jako hodnotné osobě. S vlastní sebedůvěrou a hodnotou osobnosti mají závislý na drogách největší problém.

V našem centru používáme velmi intenzivní Kognitivně Behaviorální Terapii, kterou propojujeme se sportovními aktivitami, tak aby klient přišel na jiné myšlenky.

Našim klientům pomáháme již od roku 2015 a úspěšnost naší léčby je poměrně vysoká. Máme kvalitní tým terapeutů a naši klienti mají k dispozici intenzivní psychologické poradenství (KBT) a spoustu sportovních aktivit (jóga, meditace, využití bazénu, fitcentrum, saunu atd.. ).

Ceny našich pobytů najdete v sekci Ceník. Každým rokem se snažíme naše služby udělat pro naše klienty kvalitnějši a ceny příznivější.

Studenti o závislostech: Zdravé závislosti

Příčinou škodlivé závislosti může být snížené sebevědomí nebo zahánění bolesti

Nejprve si řekněme, co to taková závislost je; je to stav, určitý stav člověka, který je podmíněn nějakou okolností nebo situací, o které si myslí, že by bez ní nemohl existovat.

Závislosti dělíme na dva různé odlišné druhy; závislost neškodící zdraví a ten druhý je samozřejmě opak – závislost zdraví škodící. Potom je tu i závislost patologická. Příčinou takové závislosti, ať už škodící, nebo ne, je snížená schopnost nebo strach z řešení problémů, mylné nebo snížené sebevědomí nebo třeba i zahnání bolesti apod.

Zajímavé:  Zalehlé Ucho Domácí Léčba?

Závislost může být na různé věci, různé okruhy, např. na práci, nakupování, na různé věci (to mimochodem patří mezi ty zdravé závislosti, zdraví neškodlivé) nebo také na hrách (gambling), na kofeinu, nikotinu, alkoholu atd. To jsou ty zdraví škodící.

Podle mě není zdravá závislost nic špatného, pokud tedy neškodí zdraví. Záleží na každém jedinci, na každém člověku, jak k té závislosti přistoupí, zda se jí poddá, podlehne jí, nebo má dost silnou vůli. Neškodlivé závislosti si myslím, že jsou více „fuk‘ než závislosti škodlivé (což je zcela evidentní).

Já osobně mám závislost na sportu neboli pohybu jako takovém, jelikož hraji hokej a zkoušel jsem si představit, jaké by to bylo vlastně zůstat bez pohybu, v mém případě bez hokeje. Za závislost vám to možná nepřijde, ale asi to nepociťujete jako já. Možná máte také něco podobného, možná ne.

Celkově si myslím, že závislost, která zdraví neškodí a obecně vás neohrožuje, je tolerantní, že je možné se jí nějak nebránit, ale zároveň si dávat pozor na to, abychom jí právě nepodlehli.

Horší je to v tom opačném případě, kdy máme nějakou závislost, a ta zdraví škodí. Samozřejmě, mluvíme tu o drogách, alkoholu, nikotinu apod.

Toto všechno při velké (u drog to platí dvojnásobně) závislosti vám může poškodit zdraví.

Jak jsem již řekl před tím, je to na každém jedinci, jak k závislosti přistoupí, jak bude pokračovat, jestli s něčím takovým začal. Ale zvláště u drog a alkoholu nebo i u cigaret, které se stávají moderním trendem teenagerů (12-14 let), si myslím, že je to opravdu těžké kontrolovat se, aby nedošlo k abstinenci, zanedbávání vlastních zájmů jen kvůli tomu, abych si mohl dát tzv. „jointa‘.

Já osobně s ničím takovým, jako jsou drogy, alkohol a nikotin, zkušenost nemám, nijak mě to neláká a ani to nechci zkusit. A to je právě ono, to rozhodnutí před tím, než to zkusíte, uvědomit si, jaké to může mít následky, jestliže se budu vymykat kontrole (sebeovládání, začínání závislosti, která škodí zdraví). Myslím, že jsem to popsal docela srozumitelně, je to můj názor.

Nebezpečné závislosti: Co všechno je pro nás "drogou"?

Návykem a drogou se pro nás může stát prakticky cokoliv. Ovšem na pozoru bychom se měli mít zejména tehdy, pokud se závislost projeví na psychice a změně chování.

Potřebujeme být vůbec na něčem závislí? Nenechme se ovládat.

Která látka by nám vůbec stála za to? To ovšem můžeme říkat jen v případě, že ještě na ničem závislí nejsme a nemáme sebemenší touhu návykové látce podřídit celý náš život nebo chování.

Pokud to není váš případ, neodkládejte návštěvu u odborníka, který použije veškeré své znalosti a možnosti na to, jak vám pomoci. Nikdy není pozdě a právě tady platí, že čím dříve, tím lépe.

Peklo jménem drogy

Podle OSN jsou sice v Evropě dříve známé a „klasické“ drogy na ústupu, stále častěji se však do rukou mladých lidí dostávají nově syntetizované drogy, na které je zatím česká legislativa krátká. Jen za minulý rok se podařilo odhalit 110 nových druhů a poptávka po nich výrazně stoupá. Drogy jsou nebezpečné hlavně proto, že nikdo pořádně neví, jaké důsledky budou mít na organismus.

Dosud nejznámější novinkou je tzv. „mňau mňau“, mefedron, která působí obdobně jako heroin, kokain a hašiš.

Sex jako povinnost

Možná to zní úsměvně, ovšem i na sexu si lze vytvořit chorobnou závislost, která by se měla léčit. Způsobuje totiž fyzickou vyčerpanost a celkově negativně ovlivňuje rodinné, milostné i pracovní vztahy.

Sex závislákovi doslova a do písmene řídí život. Z milování se vytrácí naplnění, které nahradí hluboká a zoufalá prázdnota. Podle odborníků se sexuální závislost dá přirovnat k závislosti na drogách nebo alkoholu.

Člověk závislý na sexu potřebuje neustále nové výzvy, a to také často zavání sexuální promiskuitou a vysokým rizikem sexuálně přenosných onemocnění. Ovšem ne každý záletník je závislý na sexu, i když to možná svým přátelům tvrdí.

  • Nejedná se o pouhou zvýšenou potřebu sexuálního ukojení několikrát za den, sex ho doslova užírá a naplňuje veškeré jeho myšlenky a všechno ostatní jde stranou.
  • Léčba závislosti na sexu je podobná jako u všech jiných závislostí, je třeba podstoupit několikatýdenní program, který je klientům „šitý“ přímo na tělo a harmonizuje jejich momentální životní nerovnováhu.

Chorobná žravost

Každý z nás si občas dopřeje pořádnou porci jídla a nemělo by to vyžadovat žádné větší výčitky svědomí. Ovšem i na jídle si můžeme způsobit takovou závislost, že je vhodné a dokonce nutné ji řešit s odborníky.

Těmto lidem jídlo přináší potěšení a určité naplnění, které se jim v jiné oblasti nedostává. Je to naše oblíbená obrana proti stresu a špatné náladě, účinně snižuje naše pracovní napětí. Jenže pokud se naše přejídání začne dostávat za hranice normálu, budeme mít kromě většího břicha i další zdravotní komplikace a brzy se to projeví i na psychice. Lidé, kteří se často přejídají, bývají unavení, malátní a apatičtí ke všemu, co se okolo nás děje. A když je už něco rozhodí, příliš se nerozmýšlejí a opět sáhnout po dvířkách lednice, aby se uklidnili.

Místo toho by se ale podle psychologů měli soustředit na něco jiného: Co mi v životě tolik chybí, že to potřebuji nahrazovat jídlem? Tito nešťastní lidé by si měli v první řadě uvědomit, že v lednici to nikdy nenajdou…

Až na dno: Alkohol nemusí být náš přítel

Patří mezi nejčastěji užívané látky, které silně ovlivňují naši psychiku. Problémové pití a závislost na alkoholu mají ničivý a destruktivní dopad na rodinné, pracovní i přátelské vztahy. Alkoholik často přichází úplně o vše. Při ztrátě sebekontroly mu totiž nezáleží na nikom jiném než na sobě a na alkoholu.

Závislost se vyvíjí několik měsíců nebo let, záleží na okolnostech a genetických faktorech.

Člověk za tu dobu prochází několika stadii, od klasického bezproblémového období, po varovné signály zvyšující se tolerance na alkohol, stále častější užívání, paměťová „okna“, absolutní změnu hodnot a vztahů k lidem, náhlé snižování tolerance na alkohol a celkové chátrání, fyzické i psychické problémy.

Obecně platí, že alkoholismus nejvíce ohrožuje lidi, kteří mají náročné povolání nebo jim chybí dobré rodinné zázemí.

Kouření výrazně zkracuje lidské životy

Cigarety nekompromisně předčasně zabíjejí každého druhého kuřáka. Lidé, kteří si váží života, nekouří, nebo se alespoň snaží svému těžkému návyku postavit čelem. V dnešní době existují specializovaná centra, kde kuřákovi pomohou jeho zlozvyku se zbavit.

Vždy je to ale obtížný boj a vlastní tělo nám při něm příliš nepomáhá. Nikotin se dostává do mozku již po několika vteřinách kouření a zbavit se návyku stojí hodně sil a odhodlání.

VÍTE, CO všechno obsahuje TABÁKOVÝ KOUŘ?* kyanid a arsen – přidává se i do jedu na krysy* nikotin – hubí i mšice dehet – najdete ho i v sazích v každém komíně, poškozuje samočisticí schopnost plic* dioxiny – uvolňují se i při spalování odpadu* močovinu* formaldehyd – přidává se do kuliček proti molům* oxid uhelnatý – je i ve výfukových plynech, způsobuje pomalejší přenos kyslíku v krvi

Léky jako bonbony

Podle lékařů je stále více lidí, kteří berou větší množství léků, než je nutné. I když je zneužívání léků mnohem častější než závislost na nich, podstatně poškozují zdraví člověka.

  1. Může se jednat o přímé fyzické poškození buněk a orgánů, nebo o psychickou závislost, která se při pokusu o vysazení projevuje nepřijatelnou změnou chování.
  • Mezi léky, které sice přímou závislost nezpůsobují, ale jsou rizikové pro nadměrné užívání, patří antidepresiva, projímadla, některá analgetika, anabolika, hormony, nesteroidní antirevmatika a další.
  • Obecně je ale dobré se o dlouhodobém používání jakéhokoliv léku, dokonce i na lékařský předpis, pobavit s lékařem o možných rizicích a hrozících dopadech na zdraví.

Drogová závislost jako spouštěč psychických nemocí

Dobré duševní zdraví je obvykle zároveň známkou správného životního stylu. Existují však i negativní vlivy, které dokážou jeho rovnováhu narušit. Mezi ně patří i drogová závislost.

Účinky drog na psychiku jsou jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Krátkodobý efekt jejich užívání je většinou očekávaný a přináší libé pocity.

Někdy se při něm ale mohou vyskytnout také některé nežádoucí účinky, které ve většině případů vymizí, jakmile droga přestane v těle působit. Drogy však mnohdy mají na psychiku i dlouhodobý dopad.

Zajímavé:  Matrace Pro Bolavou Páteř?

Leckdy odhalí i psychickou poruchu, která byla dlouho skryta.

Krátkodobé účinky drog na psychiku

  • Úzkostná porucha − při užití drogy se může u narkomanů vyskytnout záchvat paniky. Úzkost doprovází zvýšený srdeční tep, třes, pocení nebo dušnost. Může se dostavit i pocit ztráty kontaktu s realitou a odcizení se okolí.
  • Psychóza − psychoaktivní drogy mohou způsobit takzvané bludy. Při nich má jedinec zkreslené vnímání reality a věří věcem, které nejsou pravdivé. Výjimečné nejsou ani halucinace, kdy závislý slyší nebo vidí nereálné věci.
  • Porucha nálady − místo libého pocitu se mohou dostavit deprese, neklid, podrážděnost, nebo naopak impulzivní chování a mánie.

Dlouhodobé psychické poruchy

Užívání drog může vyvolat také skrytá duševní onemocnění, o kterých nemusel mít závislý do té doby ani tušení.

  • Extáze a deprese − extáze zvyšuje v mozku dostupnost hormonu serotoninu, a vyvolává tak pocit euforie. Při častém užívání extáze se jeho zásoby mohou snížit natolik, že jeho nedostatek způsobí deprese. 
  • Konopí a schizofrenie – schizofrenie je vážné duševní onemocnění, které způsobuje, že postižený jedinec slyší v hlavě hlasy a věří, že se jej ostatní snaží ovládat a škodit mu. Výzkumy ukazují na jasnou vazbu mezi lidmi se schizofrenií a užíváním konopí, a to především u mladších lidí a jeho pravidelných kuřáků.
  • Dvojitá diagnóza – stav, kdy je u závislého současně přítomna psychická porucha a drogová závislost, označujeme jako dvojitou diagnózu. Nemusí však být hned jasné, která z nich se u něj objevila jako první. Lidé s psychickou poruchou totiž někdy užívají drogy ke zvládnutí chaosu a negativních emocí.

Nejlepším způsobem, jak předcházet psychickým poruchám, je drogová abstinence. Pokud jste už ale s jejich užíváním začali a cítíte, že něco není v pořádku, ať už po vaší fyzické, či psychické stránce, vyhledejte odbornou pomoc.

(dzit)

http://www.drugs.ie/drugs_info/about_drugs/mental_health/

Líbí se Vám tento článek?

Výchova ke zdraví

Učíme-li dítě rozhlédnout se doleva a doprava než přejdeme silnici, děláme to v době, kdy dítěti riziko téměř nehrozí, protože je v té chvíli pod naši ochranou, dohledem, držíme jej při přecházení silnice za ruku. Až mnohem později, kdy jsou návyky dítěte pevně zafixovány a dítě bezpečně rozpozná riziko, teprve tehdy jsme ochotni pustit přes silnici dítě samotné…

Užívání návykových látek, látek způsobujících závislost, je nebezpečné chování, které může vést až k destrukci (zničení) jedince.

Člověk závislý na návykových látkách obtížněji kontroluje své chování, snižuje se jeho schopnost zvládat stresové situace a bývá náchylnější k řadě duševním i orgánovým poruchám.

To s sebou přináší řadu problémů nejen v osobním, ale i společenském životě. Je tedy nebezpečím nejen pro samotného jedince, ale i společnost.

Předcházení užívání návykových látek je prevencí primární.

Primární protidrogová prevence je nejúčinnější tehdy, dochází-li k ní naprosto přirozeným způsobem výchovou dítěte v rodině, protože jaký postoj zaujímají příslušníci rodiny k alkoholu, kouření apod.

, takové názorové postoje si postupně formuje dítě již v předškolním věku a tyto charakteristiky si nese i do budoucna, tedy do období, kdy je přímo či nepřímo s drogou konfrontováno.

Základem výchovy protidrogové prevence je poskytnout pravdivé informace o drogách dětem včas a věku přiměřenou formou.

Co jsou návykové látky?

Návykové látky jsou pojmem pro řadu látek, které jsou schopny ovlivňovat naše vnímání, chování,a na které vzniká závislost. Častěji slýcháváme pojem drogy.

Drogy nerozlišujeme podle síly účinku na lehké a tvrdé, přestože se toto rozlišení ujalo ve společnosti, protože účinek drog na organismus je velmi individuální a i tzv. lehká droga je schopna organismus vážně poškodit.

Návykové látky dělíme dle způsobu užívání, dle účinné látky a také z hlediska legislativního – na drogy legální a nelegální nebo lépe řečeno na tolerované a netolerované.

Definice návyku:

Návyk je opakováním získaný sklon (schopnost) k vykonávání určité činnosti. Vybavuje se samočinně, automaticky, bez uvažování a rozhodování. Vzniká buď bezděčně prostým opakováním (dynamický stereotyp), nebo se utváří záměrně cvikem.

Rozdíl mezi návykem a závislostí je dán projevy chování. Zatímco návyk je opakováním získaný sklon… (viz.definice návyku), tzn. projev naši vůle, závislost projevem vůle není, přestože k jejímu zvládnutí je vůle nezbytností.

Často se můžeme setkat s pojmem psychická a fyzická závislost. Zatímco psychická závislost je založena jen na naší vůli, fyzická závislost je podmíněná řadou biochemických reakcí v organismu (hormonální změny).

Fyzická závislost nemůže existovat bez současné závislosti psychické, zatímco psychická bez fyzické ano.

Definice závislosti:

[-ny-, řečtina], toxicomania, drogová závislost – stav psychické i tělesné závislosti na psychoaktivních látkách (drogách) užívaných trvale (kontinuálně) se škodlivými důsledky jak pro jedince (toxikomana), tak pro společnost.

Závislost se vytváří na jednu drogu (monotoxikomanie), například na alkohol, nebo na několik drog (polytoxikomanie), například na alkohol a sedativa.

Drogová závislost postihuje toxikomana psychicky (vede k poruchám psychickým, intelektuálních schopností a společenských vztahů) i tělesně (dochází k poškození jater, krvetvorby, srdce a oběhového systému, k celkové kachexii). Toxikomanie je celosvětovým problémem, o který se lidstvo začalo vážně zajímat začátkem 20. století.

Mezinárodní opiová konvence v Haagu roku 1912 obsahovala ustanovení o opiu a látkách příbuzných. Tato ustanovení jsou stále doplňována o nově vyráběné látky. V České republice je zákonným opatřením od roku 1955 regulován výdej všech látek vyvolávajících lékovou závislost.

Kritéria závislosti na drogách (dle Americké psychiatrické společnosti):

  • látka se používá déle a ve větším množství, než člověk původně zamýšlel
  • přestat užívat látku se daří jen obtížně, nebo se nedaří vůbec
  • látka se užívá i několikrát za den, aby se dosáhlo očekávaných účinků
  • člověk se musí vzdát některých obvyklých činností, při kterých se látka nemůže používat, a přesto látku dál užívá
  • člověk látku užívá i přesto, že zná její škodlivé důsledky
  • k dosažení žádoucích účinků potřebuje člověk stále větší dávky
  • při přerušení užívání látky vznikají typické abstinenční příznaky
  • pro překonání abstinenčních příznaků se člověk znovu vrací k užívání látky

Závislost: co to je?

Závislost má mnoho tváří a podob, v podstatě může vzniknout na čemkoliv. Každý z nás je individuální, všichni máme schopnost odolávat různým druhům pokušení jinou.

Závislostí se v užším kontextu rozumí dlouhodobý, trvalý vztah k někomu nebo k něčemu, vycházející z pocitu silné touhy nebo potřeby toto uspokojit. Takový stav ovlivňuje jednání závislého člověka a omezuje jeho svobodu.

Člověk postupně ztrácí schopnost rozumně zvažovat přínosy a rizika užívání drogy nebo jiné závislosti, a to vše je spojeno s výraznými škodami na zdraví a společenských vztazích.

Člověk nemusí být závislý jen na nějaké látce (alkoholu, cigaretách, drogách), ale i na činnostech (hraní hazardních her, sexu, práci).

Je možné si dokonce vytvořit závislost na určité osobě, věci či internetu a sociálních sítí, stejně jako na jakémkoliv chování, které přináší uspokojení.

Jedním z faktorů, jak předcházet užívání drog, je hledání alternativních cest k dosažení spokojeného života bez drog aktivním trávením volného času a budováním zdravého sebevědomí v dětství a dospívání (viz článek Jak předcházet užívání drog).

Je však dobré znát příznaky konkrétních závislostí a vědět, podle čeho je u druhého člověka rozpoznat a také vědět, jak postupovat, abychom nezpůsobili ještě více škod (viz článek Jak poznat užívání drog).

Závislost není možné zvládnout svépomocí a je nebytné obrátit se na poradenská zařízení, která zvládnou dlouhodobě pracovat nejen se závislým jedincem, ale také s jeho okolím (viz Mapa pomoci závislým osobám).

Závislost je totiž často výsledek složitých mezilidských vztahů a odsoudit závislého člověka jako toho, kdo jediný selhal, by bylo příliš jednoduché.

Důležité je vědět, kde hledat pomoc, neodkládat ji a marně doufat, že si závislý si poradí sám.

Jaké existují druhy závislostí?

Odborníci rozlišují poměrně velké množství různých typů závislostí. Níže uvedený přehled uvádí ty nejvýznamnější.

Podle působení na psychiku rozdělujeme návykové látky na:

  • stimulační,
  • tlumivé,
  • halucinogenní.

Podle toho, na čem je člověk závislý, rozlišujeme látkové závislosti a nelátkové závislosti.

A. Látkové závislosti

Mezi legální návykové látky se řadí:

Mezi nelegální návykové látky patří zejména:

  • halucinogenní látky (zejm. LSD, lysohlávky),
  • konopné drogy, tzv. nepravé halucinogeny (marihuana, hašiš),
  • stimulační látky, kam patří mj. kokain, amfetaminy a jejich deriváty (amfetamin, pervitin) či extáze,
  • těkavé látky (lepidla, aerosoly, rozpouštědla),
  • některé tlumivé látky, v tomto případě zejména opiáty (morfin, heroin, kodein, braun).

B. Nelátkové závislosti

Odborníci rozlišují i tzv. nelátkové závislosti, mezi které patří zvláště:

  • gamblerství,
  • hypersexualita,
  • kleptománie,
  • netolismus,
  • stalking,
  • workoholismus.

Související odkazy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector