Encefalitida – vše o zdraví

Klíšťová encefalitida (KE) je onemocnění vyvolané virem klíšťové meningoencefalitidy, který patří mezi arboviry. Onemocnění má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září. Mezi časté příznaky patří teplota, bolesti hlavy a neurologické příznaky. Specifická antivirová terapie neexistuje, léčba je pouze symptomatická. V ČR je dostupné očkování proti KE.

V současné době je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy (KE) v celé Evropské unii. KE se vyskytuje v zemích střední, severní a východní Evropy, v Rusku, severovýchodní Číně a severním Japonsku. Je endemická nejméně ve 28 evropských zemích.

Celosvětově je hlášeno 10 000 – 15 000 případů ročně, z toho nejvíce případů v Rusku. V celé Evropské unii bylo v roce 2017 hlášeno 3079 případů, z toho 687 v České republice.

V ČR je onemocnění sledováno od roku 1945 a od roku 1971 jsou hlášeny jen laboratorně potvrzené případy.

Trend výskytu v posledních letech je setrvalý bez výrazného nárůstu, rozdíly počtech nemocných v jednotlivých letech jsou ovlivněny zejména počasím, což má vliv na aktivitu klíšťat, populací zdrojových zvířat a přenašečů (klíšťat), jakož i na pobyt lidí v ohniscích nákazy.

V roce 2018 bylo v ČR hlášeno 712 případů onemocnění KE. Nemocnost se liší v jednotlivých oblastech ČR; nejvyšší hodnoty dosahuje v Jihočeském kraji, na Vysočině a pak v Plzeňském kraji.

Ohniska KE se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty, jednak v přírodě, ale i v některých lesoparcích, parcích, zahradách.

Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se ohniska s rizikem nákazy z oblastí 200–800 metrů n. m. posouvají i do vyšších nadmořských výšek 1100 m.n.m. a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala.

Dochází též k posunu výskytu KE v Evropě směrem na sever do Skandinávie.

  • Onemocnění KE má sezónní charakter od března do listopadu s maximem výskytu od května do září.
  • Encefalitida - Vše o zdraví
  • Obrázek 1: Trend výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 1945–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

Spolehlivou specifickou prevencí je očkování. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Očkování není povinné, ale je doporučeno všem lidem v riziku nákazy.

Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek. První přeočkování je za 3 roky, další přeočkování po 5 letech.

Pokud dojde k opomenutí přeočkování v řádném termínu, je potřeba doplnit očkování v nejbližším možném termínu.

Nespecifická prevence spočívá v ochraně před klíšťaty:

  • Při vysoké aktivitě klíšťat se vyhýbat rizikovým oblastem s výskytem klíšťat, pohybovat se po cestách a nevstupovat do volné trávy, porostu a křoví, nesedat a nelehat si na zem ani při použití podložky.
  • Používat preventivně repelenty, aplikovat je zejména na spodní část nohou od kolen dolů.
  • Nosit oblečení z hladké světlé látky (kalhoty, obuv, rukávy), sejmout eventuálně zachycená klíšťata, po návratu všechno oblečení včetně spodního prádla svléct a vytřepat.
  • Ihned po návratu prohlédnout důkladně celé tělo.
  • Prohlídku je vhodné opakovat i následující den ráno, někdy se klíště pohybuje po těle několik hodin, než se přichytí. Lezoucí i přisátá klíšťata je nutno ihned odstranit.

Příznaky onemocnění

Průběh KE je obvykle dvoufázový. V první fázi trvající 2 až 7 dní, kdy se virus nachází v krvi, má nemoc chřipkovitý charakter, projevuje se zvýšenou teplotou, únavou, slabostí, bolestmi kloubů a svalů a bolestmi hlavy. První fáze klíšťové encefalitidy může někdy chybět, tzn. u části nakažených se onemocnění neprojeví nebo jsou přítomny jen lehké nespecifické příznaky.

Poté následuje 4–10denní období bez potíží, po němž nastupuje druhá fáze projevující se postižením centrálního nervového systému.

Typické onemocnění probíhá jako virový zánět mozkových blan (serózní meningitida) s bolestmi hlavy, světloplachostí, zánětem spojivek anebo jako zánět mozku (encefalitida) s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace, dochází k postižení hlavových nervů.

Při postižení mozku a míchy (encefalomyelitis) se objevují obrny. Nejzávažnější je forma bulbocervikální, kdy dochází k selhání důležitých center v prodloužené míše, tato forma často končí smrtelně. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR je pod 1%.

Akutní fáze KE trvá cca 2–3 týdny. Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě (až několik měsíců) vyřazuje člověka z běžného života, (absence ve škole, v práci, ve společenském životě).

 Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje.

Závažnější bývá onemocnění u dospělých a starších osob, rovněž u osob oslabených jiným onemocněním.

Další důležité informace

  1. Inkubační doba: obvykle 7–14 dní.

  2. Původce: virus klíšťové encefalitidy ze skupiny flavivirů
  3. Zdroj: rezervoárem nákazy jsou teplokrevní obratlovci, zejména hlodavci, ptáci, savcivolně žijící, popřípadě některá hospodářská zvířata (ovce, kozy); přenašečem a zároveň rezervoárem jsou také klíšťata.

Přenos: nejčastěji se přenáší přisátím klíštěte obecného (Ixodes ricinus) infikovaného virem klíšťové encefalitidy; přenašečem východního typu viru ve východní Evropě a Asii je Ixodes persulcatus. Virus KE mohou přenést všechna vývojová stádia klíštěte (larva, nymfa i dospělec).

Dále je možný přenos při odstraňování klíštěte (nepoužívání ochranných pomůcek při odstraňování). Může dojít k přenosu i pitím nepasterizovaného mléka ovčího, kozího, kravského a konzumací nepasterizovaných sýrů nebo jiných výrobků z tepelně nezpracovaného mléka, které může obsahovat virus KE. Nakažená zvířata (ovce, kozy) mají virus v krvi několik dní a v té době se virus dostává i do jejich mléka.

Je možná i nákaza laboratorní, dále přenos transfúzí a transplantovanými orgány ve viremické fázi, tedy v době, kdy virus se nachází v krvi dárce.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti není pro onemocnění KE stanoveno; onemocnění není přenosné z člověka na člověka, pouze pokud by v období virémie (přítomnost viru v krvi po dobu několika dní na začátku onemocnění) daroval krev nebo orgány. K nákaze je vnímavý každý člověk bez ochranných specifických protilátek. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita.

Jak správně odstranit klíště?

  • Místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
  • Při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama.
  • Klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení.
  • Místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem.
  • Odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.

Encefalitida začíná jako chřipka, pak udeří bolest — mojeambulance.cz

Bojíte se klíšťat? Možná se vám zdá, že o tom začínáme mluvit příliš brzy (léto je ještě daleko), ale právě teď je ideální doba nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě. Klíšťata totiž kalendář nemají a čím dřív se rozhodnete chránit sebe a svou rodinu, tím lépe. 

Encefalitida - Vše o zdraví

S příchodem jara si konečně můžete dopřát častější procházky a výlety do přírody. Než za sebou ale zabouchnete dveře, měli byste vědět, že na vás v trávě číhá skryté nebezpečí v podobě nenápadných a žíznivých klíšťat. Mohou totiž přenášet nebezpečnou encefalitidu.

Tři fakta o encefalitidě, která byste měli znát

  1. Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě
  2. Infikovaná klíšťata se nevyskytují jen v lesích, ale i v městských parcích, horách či kolem řek
  3. Čtvrtina pacientů s encefalitidou má trvalé následky od obrny horních končetin po chronické bolesti hlavy, deprese a poruchy spánku.

Klíště v podpaží a ve vlasech snadno přehlédneme

Na klíšťata si většina lidí dává velký pozor – po výletu či procházce si dáte sprchu a nacucanou tečku na břiše či na noze na první pohled odhalíte.

Klíšťata se vám ale mohou přisát i v podpaždí nebo třeba na temeni hlavy, kde je snadno přehlédnete a může se vám to vymstít.

K tomu, proč je důležité kontrolu nepodceňovat, se nám vyjádřil odborník na očkování, doc. MUDr. Rastislav Maďar:

„V ohnisku nákazy jsou mnohem častější než dospělé samičky menší nymfy, které na těle lehce přehlédneme, zejména ve vlasech, v intimní oblasti, podpaží nebo v jiných místech, kde je horší vizuální kontrola. Starší lidé bez brýlí si je lehce spletou se znamínkem. Tato chyba však může mít fatální následky.“

Docent Maďar upozorňuje i na jiné formy nákazy – například nepasterizovaným mlékem. Několik takových případů se minulý rok vyskytlo na sousedním Slovensku i v některých částech ČR.

Příznaky nemoci: začátek připomíná chřipku

Jak zjistíte, že se vám přisálo infikované klíště? Prvních pár dnů se vám může zdát, že je vše v pořádku. Nacházíte se totiž v inkubační době, která může trvat 7 až 14 dnů, někdy se vyšplhá až k jednomu měsíci.

Po tomto období nastupuje první fáze onemocnění, které vás zprvu nevyděsí: probíhá totiž jako lehká chřipka. Potrápí vás bolesti hlavy, jste unavení, bolí vás svaly a klouby a trpíte nevolností. Tyto obtíže po pár dnech odezní a 1 až 2 týdny máte klid. V tomto bodě mají někteří pacienti štěstí – nemoc pro ně touto fází skončí a uzdraví se.

Zajímavé:  Bobkový List A Zdraví?

Druhé kolo: nevolnost, poruchy paměti a zvracení

Mnohem horší je druhý stupeň nemoci, který na sebe upozorní nástupem krutých bolestí hlavy a horečkami. Pacient zvrací, překáží mu světlo a může nastat i poškození nervového systému. V takovém případě se třesou svaly, postižený trpí závratěmi, nespí, vynechává mu paměť a je dezorientovaný. Tato fáze trvá 2 až 3 týdny než dojde k postupnému zlepšení.

Čtvrtina pacientů má trvalé následky

Klíšťová encefalitida není, až na výjimečné případy, smrtelná. Ale může si vybrat svou daň v podobě trvalých následků:

  • Obrna horních končetin
  • Chronické bolesti hlavy
  • Poruchy spánku
  • Nesoustředěnost
  • Snížená výkonnost
  • Poruchy nálady a deprese

Chcete mít ochranu? Nechte se očkovat

Před klíšťovou encefalitidou se samozřejmě můžete chránit. Například nošením ochranného oblečení, pevné obuvi a vysokých ponožek, do kterých zastrkáte kalhoty. Nebo se můžete nechat očkovat a zajistit si tak spolehlivější ochranu.

Na očkování proti klíšťové encefalitidě si k lékaři zajdete celkem třikrát. Lékař vám injekci píchne do ramene, stejný proces vás čeká za 1 až 3 měsíce a naposled zhruba za půl roku po tom, co dostanete první dávku. Za každou dávku zaplatíte kolem 800 korun.

„Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují již desítky let, to znamená milióny aplikovaných dávek a detailní znalost jejich bezpečnostního profilu. Jinými slovy, praxe již tyto očkovací látky dostatečně prověřila nejen u nás, ale i v mnoha dalších zemích našeho kontinentu,‘ uvádí docent Maďar.

Chráněni jste zhruba dva týdny po první dávce, po třetí injekci získáte ochranu na 3 roky. Poté je nutné pravidelné přeočkování jednou za 3 až 5 let, aby se vaše obranyschopnost obnovila. Několik injekcí je ale malá cena oproti bolestivému onemocnění, které vás může do smrti zanechat s bolavou hlavou, nebo horšími následky.

Klíšťová encefalitida: poznáte ji?

Klíšťat přibývá a v České republice se jim bohužel nebývale daří. Patříme také k zemím s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy ve světě. Může stačit jedna procházka po lese, parku nebo v trávě a malý vetřelec, který se přisaje.

„Přisátému klíštěti může trvat jen několik desítek minut, než virus klíšťové encefalitidy vpraví do těla člověka,“ říká Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Galerie: Pomůcky pro vyndání klíštěte. Jak správně postupovat při odstranění?

A odteď jste „ve hře“, zda bylo klíště infikované. Začíná totiž inkubační doba nemocí (nejen klíšťové encefalitidy, ale i lymské borreliózy).

I proto se vyplatí nezapomenout, že jste měli přisáté klíště, a třeba si to poznamenat do kalendáře.

Za jak dlouho se mohou objevit potíže (nebo si oddychnete)? „První příznaky klíšťové encefalitidy se objeví obvykle za jeden až dva týdny, ale může to být až jeden měsíc,“ doplňuje lékař.

To (ne)přejde

Odborníci doporučují být ve střehu při každé „jakoby-chřipce“ poté, co jste si našli klíště.

Zrádnost nemoci spočívá totiž především v tom, že první fáze nákazy se tváří obvykle jako běžná viróza, se kterou ani k lékaři nejdete. Objeví se bolesti svalů a kloubů, slabost a zvýšená teplota.

Podle Rastislava Maďara se během první fáze nemoci i testy na encefalitidu dělají málokdy. Jinak řečeno – i když se k lékaři vydáte, protože vám není dobře, uzavře se většinou celé vyšetření právě jako viróza.

A pak se vám nakrátko udělá lépe.

Druhou fázi nelze přehlédnout

„Druhá fáze nemoci nastupuje po přechodném zlepšení trvajícím jeden až dva dny,“ pokračuje lékař. „Projevuje se pestrými příznaky způsobenými zánětem centrálního nervového systému, tedy mozku, jeho obalů nebo méně často míchy.“

A to se už přehlédnout nedá – silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, třes a zvracení. To všechno může vypuknout dramaticky a žádat si okamžitou hospitalizaci.

„Nebo vše probíhá mírněji, ale postupně se stav pacienta zhoršuje,“ upřesňuje odborník. „Pak vede cesta do nemocnice obvykle přes praktického lékaře.“

Klíště do laboratoře?

Představte si modelovou situaci: našli jste si třeba na noze přisáté klíště po procházce v parku. Jak postupovat dál poté, co jej odstraníte? Z pohledu lékaře nemá smysl posílat klíště na rozbor do laboratoře, kde zjistí, zda bylo nakažené. „Nákaza klíštěte totiž neznamená automaticky přenos na člověka,“ upřesňuje informace Rastislav Maďar.

Rozborem ale třeba můžete zjistit, že klíště nakažené nebylo, a starostlivější povahy to uklidní, takže pro někoho je určitě laboratoř vhodnou volbou k získání nějaké konkrétní informace. Podrobněji se možnostem věnujeme v článku Je vaše klíště infikované? Jak ho zabalit a kam poslat.

Na virus klíšťové encefalitidy neexistuje lék, nemoc se léčí pouze potlačováním symptomů. I proto lékař informaci o pozitivitě klíštěte vlastně nepotřebuje.

Nahlásit? Určitě

Jiné je to s nahlášením přisátého klíštěte svému praktickému lékaři. To je podle Rastislava Maďara určitě vhodné. „Omezí to provádění zbytečných testů a může to vést k dřívější hospitalizaci a rychlejšímu nasazení alespoň symptomatické léčby,“ objasňuje odborník. „V té jde o potlačování příznaků, které virus způsobuje.“

Ale i když ke stanovení diagnózy dojde velmi brzy, nemá to bohužel až tak zásadní význam. Nemoc vás pak ale tolik nezaskočí. Lékaři vám budou moci pomoct, ale na virus neexistuje tzv. kauzální lék, který by jeho škodlivé působení v těle dokázal zastavit.

  • Mnoho lidí se domnívá, že k léčbě všech nemocí přenášených klíšťaty jsou k dispozici antibiotika.
  • Ta pomáhají pouze v případě lymeské borreliózy, která je bakteriálního původu.
  • Klíšťová encefalitida je oproti tomu způsobena viry, proti kterým medicína do dnešní doby nezná účinný lék.
  • Proto je při léčbě možné pouze mírnit projevy nemoci, mezi které patří horečka, bolest, třes, zvracení, zánětlivé procesy a otok mozku.

Jsem mladý, to zvládnu

Že je klíšťová encefalitida velkým nebezpečím především pro seniory, je obecně známá věc.

Jste mladí, plní sil a nebojácní, nad očkováním jako jedinou možnou ochranou proto mávnete rukou? Možná vám to vyjde, u mladších osob s dobrou imunitou může podle Rastislava Maďara klíšťová encefalitida proběhnout bez druhé fáze, tedy nepozorovaně s příznaky běžné virózy bez stanovení přesné diagnózy. A zanechá potřebnou imunitu. Jisté to ale nemáte.

„Spoléhat se na mládí a zdraví je však jako ruská ruleta, zbytečná hra na náhodu o vlastní život,“ říká Rastislav Maďar. „I u mladších osob se totiž někdy vyskytne těžší forma s trvalými následky, jen nejsou tak časté.“

Následky mohou být vážné

„Výskyt závažných forem nemoci přibývá s věkem a horší průběh hrozí i chronicky nemocným a imunitně oslabeným osobám.

Jejich proočkovanost je přitom pod celostátním průměrem 25 %, který už tak není vzhledem k rozsahu tohoto problému u nás vysoký,“ upozorňuje závěrem Rastislav Maďar na jedinou možnou formu ochrany, kterou u nás využije stále malé procento populace. A velmi tím podle lékařů riskujeme.

  • S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku.
  • Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1–3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní po ní) a třetí za dalších 5–12 měsíců.
  • Na jaře a v létě se používá zrychlené očkovací schéma, druhá dávka se podává už 14 dní po první.
  • Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po 3 letech a v dalším období pak po 3–5 letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.
  • Pojišťovny na očkování, u něhož jedna dávka stojí cca 800 Kč, přispívají až do výše 1500 Kč.

Až deset procent nemocných totiž pociťuje ještě několik měsíců po prodělání choroby poruchy koncentrace, paměti, trápí je nespavost či přílišná spavost a úzkosti. Hrozí však i dlouhotrvající obrna hlavových nervů, vedoucí k obrně končetin a další závažné problémy. Bránit tomu všemu se dá stále pouze zmiňovaným očkováním, na něž přispívají i zdravotní pojišťovny.

Odborná spolupráce:

Encefalitida - Vše o zdraví

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.

Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity

Jak včas odhalit příznaky klíšťové encefalitidy

Hlavní obsah

Je až s podivem kolik nejrůznějších virů,bakterií i parazitů je schopno klíště na člověka přenést. V našich zeměpisných šířkách se jedná především o nebezpečnou klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu.

Klíšťová encefalitida je zákeřné onemocnění projevující se postupně. První příznaky člověk pocítí 7-14 dnů někdy i měsíc po nakažení. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby dojde k rozvoji první fáze onemocnění, ve kterém mohou příznaky připomínat lehkou chřipku.

Nejdříve se objevuje zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, nevolnost či bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech tyto příznaky samy odezní a člověk má pocit, že je zcela zdráv. Toto období plného zdraví obvykle trvá týden až dva. Vše záleží na samotném jedinci, jelikož existují lidé, již se po tomto období i zcela uzdraví. Většinou však toto onemocnění přejde do druhé fáze.

Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze a to pravými příznaky encefalitidy a tedy zánětu mozku či mozečku.

‚Jedná se zejména o silné bolesti hlavy, horečku, nevolnost až zvracení. K tomu někdy přibývá světloplachost, třes, křeče a rozmazané nebo dvojité vidění,‘ vysvětlují odborníci ze serveru Ulékaře.cz .

Zajímavé:  Candida Ve Střevech Příznaky?

Pokud došlo k poškození nervového systému, pak se to projevuje ztuhnutím svalů na šíji, svalovým třesem, nervovou obrnou, závratěmi, poruchami spánku, paměti a dezorientací. Tento akutní stav obvykle trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.

Jakmile však neprobíhá správná léčba, onemocnění může na člověku zanechat i trvalé následky. Obvykle se jedná o postižení rukou v podobě poruchy rovnováhy, třesu až obrny či obrny svalů v obličeji.

Dále pak trvalé psychické následky jako jsou dlouhodobé bolesti hlavy, poruchy spánku, závratě, poruchy soustředění, náladovost a deprese.

I když se jedná o léčitelné onemocnění, se kterým si moderní medicína dokáže poradit, lidé by měli především dbát na prevenci.

Jedině tak lze s úspěchem předejít všem trvalým následkům i dlouhodobé léčbě, která může trvat i tři měsíce včetně dlouhodobého pobytu v nemocnici.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Klíšťová encefalitida – Mojezdraví.cz

Pokud dojde k přisátí parazita či nymfy, po dvou hodinách začne docházet k prostupu virů ze slin klíštěte do lidského organismu. Zde se viry postupně začnou množit, šířit a napadají tkáně nervové soustavy.

Příznaky klíšťové encefalitidy

Klíšťová encefalitida má pomalý, zcela nenápadný nástup, takže nakaženého člověka obvykle vůbec nenapadne, že v jeho těle probíhá infekce, která ho může ohrozit nejen na zdraví, ale i na životě.

Počáteční příznaky se totiž podobají obyčejné chřipce. Mezi příznaky patří bolest svalů a kloubů, únava a zvýšená spavost.

Tyto potíže po pár dnech samy odezní a stav nemocného se zlepší, až vrátí do obrazu plného zdraví.

svaly, klouby, nervový systém

Poté přichází druhá fáze onemocnění, kdy je zasažen nervový systém nemocného. Tato fáze se projevuje brněním končetin, poruchou zraku a sluchu, problémy s mluvou, psychickými potížemi, světloplachostí, bolestmi hlavy a vysokými teplotami až horečkou. Objevuje se zhruba po 2 týdnech od prvních příznaků.

V této fázi dochází k napadení mozku nebo jeho obalů. Otok mozku, který zánět doprovází, může ve vážných případech vést až ke kómatu. Při lehčím průběhu – meningitidě – virus postihuje „jen“ mozkové pleny, při těžším – encefalitidě – zasahuje mozkovou tkáň. Krajním následkem může být i smrt.

Mnoho pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, trpí celoživotními následky. V extrémních případech je nemoc smrtelná, nejčastěji u pacientů ve věku nad 50 let.

Jak správně odstranit klíště?

Onemocnění mívá obvykle horší průběh u dospělých než u dětí, u nichž nemusí dojít k rozvoji zánětu mozkových tkání. Výzkumy však ukazují, že nákaza v dětství může stát za mnoha potížemi.

Studie naznačují, že děti, které mají poruchu soustředění, učení či spánku, často mívají v krvi protilátky proti klíšťové encefalitidě.

Což ukazuje na to, že tyto děti někdy v minulosti nákazu prodělaly, ovšem průběh infekce nebyl dramatický, takže nemoc mohla proběhnout skrytě nebo dokonce pod obrazem jiného onemocnění. Jak se ale zdá, právě prodělání této infekce může být příčinou výše jmenovaných specifických problémů.

Inkubační doba

První fáze nemoci přichází jeden až tři týdny po vstupu infekce do organismu, tedy po přisátí klíštěte, a velmi se podobá běžné viróze.

Léčba

Klíšťová encefalitida patří k nemocem, u nichž nelze léčit příčinu, ale pouze příznaky. Léčba nemoci je velmi komplikovaná a její průběh i následná rekonvalescence závisí hlavně na odolnosti organismu.

Vzhledem k tomu, že jde o virový zánět mozku, není možné nemoc léčit antibiotiky, ta jsou v tomto případě neúčinná. Léčba spočívá v tlumení příznaků (bolestí hlavy, horečky, třesu končetin, křečí) a v řádné hydrataci organismu.

Ve vážných případech jsou podávány kortikoidy určené na snížení otoku mozku.

Léčba je však zdlouhavá a nemocný je velmi často hospitalizován v řádu týdnů. Následná rekonvalescence trvá týdny až měsíce, podle průběhu onemocnění. U části pacientů však nikdy nedojde k plnému uzdravení, tito nemocní se potýkají s celoživotními následky a mnohdy odcházejí do invalidního důchodu.

Léky

Léky proti horečce a bolestem hlavy, případně kortikoidy.

Babské rady

Domácí repelent proti klíšťatům můžete vyrobit z oleje, do kterého dáte na jeden díl čtyři díly bylinek – doporučují se květy třezalky, pelyňku nebo heřmánku. Sklenici s bylinkami a olejem překryjte potravinovou fólií a nechte odstát na dva až tři týdny. Poté přeceďte, slijte a mažte se před procházkou do přírody.

Repelent s rozmarýnem vyrobíte ze 100 g sušeného nebo 200 g čerstvého rozmarýnu, 1 l vody a 1 lžíce vinného octa. Rozmarýn nasypete do vařící vody a necháte odstát do vychladnutí. Pak přecedíte přes plátýnko do lahvičky a přidáte ocet. Skladujte v lednici a postupně odlévejte do rozprašovače.

Repelent s růžovým olejem získáte smícháním 2 dl mandlového nebo rostlinného oleje, 25 kapek růžového oleje a 2 dl vody. Vše protřepejte a skladujte v chladničce.

Vyšetření

Diagnostika se provádí z odběru krve. Vyšetření může provést i praktický lékař, který odběr pošle na test přítomnosti protilátek na vir způsobující encefalitidu. Pokud je test pozitivní, je třeba neprodleně zahájit hospitalizaci a léčbu.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Očkování

V případě klíšťové encefalitidy je účinnou prevencí vakcinace. Ta by měla být ideálně aplikována s dostatečným předstihem před jarní sezonou.

Základní očkovací schéma sestává ze tří dávek, cena jedné se pohybuje kolem 600 Kč a všechny zdravotní pojišťovny v ČR na tuto prevenci v různé výši přispívají. Očkovat lze již děti od 1 roku života, první přeočkování se doporučuje po 3 letech, další v pětiletých intervalech, u seniorů a osob se sníženou imunitou nadále jednou za 3 roky.

Komplikace a trvalé následky

Pokud není léčba zahájena včas, může pacient trpět trvalými následky, jako jsou chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a koncentrace, deprese nebo obrna horních končetin. 

Prevence

Prevence klíšťové encefalitidy je vzhledem k rozsahu území, kde se vyskytují infikovaná klíšťata, stále složitější. Nakažená klíšťata lze v současné době nalézt prakticky na celém území Čech i Moravy, i v městských parcích. A obdobně jsou na tom okolní státy. Lokalit, kde se infikovaná klíšťata v Evropě nacházejí, je stále více. 

Pokud jde člověk do parku či do lesa, měl by se vyvarovat chůze ve vysoké trávě, vhodné je chodit po zpevněných cestách. Do lesa je vzdy nutné mít dlouhé nohavice i rukávy a vysokou obuv. Dobré je také používání repelentů.

V rodinách, které mají psa nebo kočku, je třeba myslet i na to, že právě oni mohou klíště zvenku přinést na své srsti. Pravidlem by tak mělo být, že po návratu z přírody pečlivě prohlédneme sebe, potomky i zvířecí mazlíčky.

Prevencí je včasné odstranění přisátého klíštěte.

Jak se chránit před klíšťaty? • VIDEO iStock.com/mojezdravi.cz/ccmixter.org(destinazione altrove – Reckless)

Smrtelná klíšťová encefalitida: Jak se jí bránit?

Průzkumy s ohledem na onemocnění klíšťovou encefalitidou hovoří jasnou až nekompromisní řečí. Společnost STEM/MARK vytvořila průzkum, který přinesl skutečně šokující výsledky.

Podle něj 67 % dotazovaných ví, že jedinou prevencí proti KE je očkování, ovšem počet očkovaných za několik posledních let činí pouze 24 %.

Pro srovnání třeba v Rakousku chodí na účinnou preventivní látku 83 % lidí. 

Klíšťová sezona startuje: Přisát se na vás může i ve městě

V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký. KE onemocnělo 565 lidí, nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 %), na Vysočině (11 %) a ve Středočeském kraji (9 %).

Co přesně tato nemoc znamená?

Klíšťová encefalitida (KE) je infekční onemocnění virového původu postihující mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy přenáší zejména klíšťata nebo ji lze získat požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků. 

Poté, co virus KE pronikne do organizmu člověka, nastává inkubační doba. Toto období trvá většinou týden až čtrnáct dní. První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, vir může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky. 

Zajímavé:  Česká lékařská komora (ČLK) – vše o zdraví

Komáří invaze: Jak se vyhnout bodnutí, které může být i smrtelné?

K nákaze může dojít již po pár desítkách minut

Takřka 80 % respondentů si vůbec neuvědomuje závažnost možné nákazy. Klíšťovou encefalitidou se totiž lze nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte.

‚Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by se prohlédnout. Z hlediska KE se nelze kontrolovat pouze na konci dne.

Průběžná prohlídka sice nemusí vést k nalezení všech klíštat, ovšem sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,‘ tvrdí epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar. 

Encefalitida má několik fází příznaků

Většina lidí očekává u této nebezpečné nemoci především první příznaky ve formě horečky a únavy, není tomu tak ovšem v celém jejím průběhu. ‚To je pouze první fáze.

Ve druhé se projeví typické bolesti hlavy, zvracení a horečka,‘ popisuje MUDr. Ondřej Škoda.

‚Jasným příznakem meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kde člověk nemůže dát bradu na prsa, což je signálem k okamžité návštěvě nemocnice,‘ dodává Škoda.

Česká republika má v rámci celé Evropské unie takřka nejhorší výsledky, co se klíšťové encefalitidy týče. Prináší totiž až 25 % případů nakažení, což je extrémně vysoké číslo.

Tato nemoc neútočí pouze na dospělé jedince, ale i na děti. Právě ty nesou její příznaky daleko snadněji než vyspělí jedinci. ‚V případě dětí má nemoc mírnější průběh a většinou nepřinese trvalé následky. Průměrná hospitalizační doba je 10 dní. Děti je však třeba ještě 1-2 roky po nákaze sledovat a kontrolovat jejich klinický stav i krevní odběry,‘ popisuje MUDr. Peter Mikolášek.

Mnoho mýtů

Společně s KE je spojeno opravdu velké množství mýtů, které se doposud nepodařilo žádným efektivním způsobem vymazat z lidského podvědomí. Tím největším je mylná infromace, která tvrdí, že je nejlepší přisáté klíště potřít olejem nebo krémem. To je přitom nebezpečné zejména proto, že klíště daleko rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.

Jak začít sbírat houby? Rady pro začátečníky

Hodně lidí také točí s klíštětem po směru hodinových ručiček. To je také špatně. Kousací ústrojí totiž nemá tvar závitu, a tím pádem podobný mechanismus může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky. 

Onemocněla jsem klíšťovou encefalitidou i boreliózou, potíže mám dodnes

V té době jsem byla studentkou střední ekonomické školy a ve volném čase ráda jezdila na výlety po Čechách. Jednoho srpnového dne jsme se vydali s kamarády na Slapy. Měli jsme naplánovanou projížďku lodí po nádrži a také trochu turistiky po okolí.

Po příjezdu domů jsem našla přisáté klíště, ale jelikož se nejednalo o nic mimořádného (týden před tím jsme na chalupě s tetou napočítaly kolem 20 přichycených klíšťat), klíště mi pinzetou vyjmula mamka. Více nic neřešila, bylo to naprosto běžné. Očkovaná jsem nebyla, protože o žádném očkování jsem tehdy vůbec neslyšela.

Začalo to jako viróza

Několik dní po výletu se můj stav zhoršil. Necítila jsem se ve své kůži, bolela mě hlava a klouby jako při chřipce. Máma usoudila, že mám virózu, a tak jsem zůstala pár dní v posteli, abych to vyležela.

Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu [email protected]. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Pak se ale přidalo zhoršené vidění, špatná hybnost levé strany těla, třas, dezorientace a navíc jsem našla rudý flek na noze, kde bylo klíště přisáté. Za dva dny mi bylo tak špatně, že jsem nemohla vstát z postele.

Máma zavolala záchranku, která mě odvezla do nemocnice Na Bulovce. Okamžitě mi diagnostikovali klíšťovou encefalitidu i lymskou boreliózu. První dny jsem prožila jak ve snu, vše mě bolelo, neviděla jsem, lumbální punkce ještě zhoršila bolest hlavy, vše se zdálo jak na kolotoči.

Následovala léčba antibiotiky a kapačky, navíc se v důsledku selhání imunity projevil herpes a spála, které rekonvalescenci rozhodně nepomáhaly. Bolest hlavy neustupovala a několik dnů jsem nesnesla ani záblesk světla.

Bolest hlavy následně vystřídala paralýza levé strany těla a bylo pro mě téměř nemožné představit si, že zůstanu v sedmnácti letech ochrnutá.

V nemocnici jsem byla přes měsíc

Na nemocničním lůžku jsem strávila 36 dní. Následovaly dlouhodobé rehabilitace a několik měsíců jsem musela nosit sluneční brýle kvůli světlu, které mi stále způsobovalo velké bolesti hlavy.

Pobyt na slunci a letní teploty jsem nesnesla ještě asi 5 let poté. Stejně tak při únavě byl v obličeji znát padlý koutek oka a s udržením rovnováhy, např. při jízdě na kole, mám problémy dodnes. Jak říkala tehdejší paní primářka, měla jsem „štěstí“, že jsem byla mladá a můj organismus se dokázal s nemocí poprat.

Na posledním EEG jsou stále i po těch letech znatelné změny na mozku, které způsobila právě klíšťová encefalitida. Teď už vím, že bych nebezpečí, které klíšťata představují, v dnešní době nepodceňovala. Daň, kterou jsem musela zaplatit, je moc vysoká.

Před klíšťovou encefalitidou je nutné být o krok napřed

Od poloviny minulého století nahradil šelmy v našich lesích jiný strašák – malí a velmi nebezpeční parazité jménem klíšťata. Přenášejí nemoci, které jsou pro zdraví člověka rizikem. Konkrétně proti „klíšťovce“ se lze bránit vlastně jen správnou prevencí.

Klíšťová encefalitida je onemocnění typické pro lesnaté oblasti mírného pásu Evropy a Asie. Ročně je hlášeno asi 12 000 případů.

Mezi státy s nejvyšším výskytem patří dle Světové zdravotnické organizace (WHO) pobaltské státy, Slovinsko nebo Rusko s 2–10 případy na 100 000 obyvatel. V ČR bylo loni hlášeno 351 nemocných s klíšťovým zánětem mozku.

Původcem je virus klíšťové encefalitidy, který zahrnuje 2 podtypy – západní a dálněvýchodní (z něho někteří včetně WHO vyčleňují ještě sibiřský podtyp). Nákaza je přenášena pouze klíšťaty, předání z člověka na člověka není možné.

Nezvaný host se většinou hostitele chytí při procházce lesem. Nejaktivnější jsou tito parazité od dubna do října. Aktuální míru rizika lze sledovat na stránkách Ministerstva zdravotnictví, které uveřejňují předpověď aktivity klíšťat. 

Když po chřipce přijde obrna

Proč je klíšťová encefalitida tolik obávaná? První příznaky se obvykle projeví po týdnu až dvou od přenosu. Celé onemocnění pak proběhne v jedné nebo ve dvou fázích. První etapa připomíná chřipku. Nastoupí bolesti svalů, zvýšená teplota a únava.

Poté dojde většinou k uzdravení. Ale asi u třetiny případů nastupuje fáze druhá, během níž dochází k rozvoji poruch vědomí a spánku, ke zvracení, vysokým horečkám a částečné obrně končetin. Úmrtnost se pohybuje mezi 1 a 10 %.

Nicméně až u 40 % postižených jsou přítomny trvalé následky poškození mozku. 

Kalhoty, nebo vakcína?

Proti viru klíšťové encefalitidy zatím není k dispozici žádná účinná specifická léčba. Je proto nutné dbát hlavně na prevenci. Co všechno do ní spadá?

  • Nošení dlouhých kalhot,
  • vyhýbání se křovinám a bylinným podrostům,
  • používání repelentu,
  • očkování. 

Světová zdravotnická organizace považuje za nejúčinnější prevenci právě vakcinaci.

Dávkovaná ochrana

V současnosti jsou k dispozici čtyři typy prověřených vakcín. Dvě účinkují proti západnímu podtypu a dvě proti dálněvýchodnímu. „Západní“ vakcína je licencována pro dospělé a děti od 1 roku věku. Očkovací schéma se skládá ze tří dávek. Interval mezi první a druhou injekcí je obvykle 1 až 3 měsíce, mezi druhou a třetí 5 až 12 měsíců.

První interval může být pro rychlejší ochranu zkrácen na 1 až 2 týdny. Po těchto 3 dávkách se u 90 až 100 % očkovaných vyvine dostatečná protilátková imunita. Jaká jsou dle WHO rizika vakcíny? Jedná se převážně o místní a přechodné reakce, ačkoliv v poslední době byly po očkování vakcínou EnceVir častěji hlášeny také vysoké horečky a alergické reakce.

Jediná překážka, která by v očkování mohla bránit, je alergie na některou ze složek vakcíny. 

Otázka přínosů a rizik

Pokud žijete v zemi s vysokou promořeností klíšťat tímto virem, pak je vakcína nejúčinnější ochranou. Česká republika mezi tyto země patří. Výskyt klíšťové encefalitidy je zde ve srovnání se sousedním a v rizikových oblastech více proočkovaným Rakouskem výrazně častější. V zemích se středním a nízkým výskytem by měly být očkovány nejohroženější skupiny.

Co naopak WHO nedoporučuje, je využití vakcíny k postexpoziční profylaxi, tedy aplikování až po napadení klíštětem. Stejně tak není vhodná ani postexpoziční pasivní imunizace již hotovými protilátkami.

Závěrem experti WHO dodávají, že je nezbytné pečlivě zaznamenávat všechny případy klíšťové encefalitidy a nashromáždit tak více dat pro budoucí hodnocení a zvážení poměru přínosů a rizik. 

(marz)

Zdroje: www.who.int /www.szu.cz  ‚http://relax.lidovky.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector